Jokošo 2-Go

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Jokošo 2-Go

Yokosho 2-Go / ?

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Jokošo 2-Go Yokosho 2-Go
    Originální název:
    Original Name:
    ?
    Kategorie:
    Category:
    experimentální letoun experimental aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1929-DD.05.1929 Yokosuka Naval Arsenal, Yokosuka /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1929-DD.05.1929
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    1
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    DD.05.1929
    Osádka:
    Crew:
    1
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    dvouplošník biplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    pevný fixed
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    plováky floats
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    522 kg 1151 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    750 kg 1653 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    8,000 m 26ft 2,95in
    Délka:
    Length:
    6,690 m 21ft 11,38in
    Výška:
    Height:
    2,870 m 9ft 4,98in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    16,88 m2 181.69 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    44,43 kg/m2 - lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    1
    Typ:
    Type:
    Micubiši Mongoose, vzduchem chlazený hvězdicový pětiválec o vzletovém výkonu 97 kW.
    Vrtule dřevěná dvoulistá s pevným úhlem náběhu.
    Mitsubishi Mongoose, five-cylinder air cooled, radial engine rated at 130 hp for take-off,
    driving two-blade wooden fixed-pitch propeler.
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    ? ?
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    158 km/h v 1250 m 98.2 mph in 4100 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    120 km/h v 1250 m 74.6 mph in 4100 ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    ? m/s ? ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    20,25 min do 3000 m 20,25 min to 9843 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    3320 m 10892 ft
    Dolet:
    Range:
    ? km ? mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    ? km ? mi
    Výzbroj:
    Armament:
    žádná Unarmed
    Uživatelské státy:
    User States:
    Poznámka:
    Note:
    V květnu roku 1929 začaly zkoušky plovákového letounu Yokosho 2-Go, zkoušky proběhly na ponorce I-21 a trvaly až do září 1931.

    Letová vytrvalost: 4,4 h
    The float plane Yokosho 2-Go in May 1929 was handed over for trials on the submarine I-21, lasting unitil September 1931.

    Endurance 4 hours 24 minutes
    Zdroje:
    Sources:
    Tadeusz Januszewski, Japanese Submarine Aircraft, Mushroom Model Magazine Special, No 5103, Red Serie, p. 20-27, Mushroom Model Publications, Redbourn, UK, 2002, ISBN 83-916237-0-9
    Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 1., Lampart, rok 2000, ISBN: 83-86776-50-1
    http://www.airwar.ru/enc/other1/e6y.html
    http://www.regulus-missile.com/SubmarineWings.htm
    archiv autora

    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67987#239260Verze : 0
    Avatar
    www.aviarmor.net
    http://aviadejavu.ru/Site/Crafts/Craft20999.htm





    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67987#572365Verze : 1
    MOD
    Avatar
    Yokosuka 2-Go


    Historie tohoto plovákového letounu začíná na konci roku 1928, kdy úspěšně proběhly zkoušky předchozího typu Yokosuka 1-go (v podstatě šlo o kopii letounu Caspar U-1, které Japonsko zakoupilo na začátku dvacátých let ). Letoun byl úspěšně zkoušen v letech 1927-1928 a právě po zdařilých testech se v továrně Yokosuka ( Yokosho ), rozhodli postavit letoun vlastní konstrukce. Je ovšem s podivem, že Yokosuka i přes úspěšné zkoušky předchozího prototypu 1-Go, znovu sáhla k určitému kopírování jiného stroje. Prototyp Yokosuka 2-Go konstrukčně vycházel ze stroje britské provenience Parnall Peto. Britové se po neúspěchu zkoušek stroje Parnall Peto (kdy se v roce 1932 za nevyjasněných okolností potopila ponorka i s prototypem) do dalšího vývoje těchto typů letadel nepouštěli.


    Situace v Japonsku však byla naprosto odlišná, po úspěchu již zmíněného předchozího typu, se Yokosuka rozhodla pokračovat ve vývoji a výsledkem této snahy byl plovákový letoun Yokosuka 2-go. Stroj byl jednomístný dvouplošník se dvěma plováky, měl smíšenou konstrukci, kdy trup a plováky byly kovové a zbytek konstrukce plátěný, s určitými duralovými součástmi. Byl poháněn pětiválcovým motorem Hitachi Kamikaze 1 o výkonu 130 koní. Křídla se mohla demontovat, tak aby se letoun dal složit do hangáru na palubě ponorky.
    Prototyp byl postaven v roce 1929 a až do roku 1931 probíhaly intenzivní zkoušky na ponorce I-21. V roce 1931 byl postaven druhý prototyp Yokosuka 2-Go Kai, který měl shodné rozměry jako prototyp první. Snad jen váha stroje byla o něco nižší. Hlavní změnou byla výměna motoru za výkonnější typ sedmiválec Gasu Denki Kogyo "Jimpu" o výkonu 160 koní.

    Zkoušky se prováděly na ponorkách I-21 a I-5. Na jejich základě ústřední štáb letectva rozhodl zahájit sériovou výrobu. Letounu bylo po přijetí přiděleno označení Yokosuka E6Y1 a začala jeho sériová výroba. V letech 1932-1934 se v továrně Kawanishi vyrobilo pouhých 8 kusů, z nichž některé vykonávaly aktivní službu ještě v roce 1943. Letoun Yokosuka E6Y1 se tak vlastně stal prvním na světě vyráběným strojem určeným ke službě na ponorkách.


    Zdroje :
    T. Januszewski, Japanese Submarine Aircraft, Stratus 2002, ISBN 83-716327-2-5
    R. Mikesh a S. Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, NI Press 1990, ISBN 83-716327-2-5
    K. Zalewski-T. Januszewski, Japonskie samoloty marynarki 1912-1945, Lampart 2000, ISBN 83-86776-00-05


    www.mmpbooks.biz
    http://www.vikond.comtv.ru/seiran.htm
    http://www.jn.passieux.free.fr/html/E6Y.php



    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67987#239262Verze : 1
    Avatar
    Ještě malé upřesnění.


    Zkoušky první verze - letounu 1-Go - probíhaly v létech 1927 - 1928 na palubě ponorky I-21. Jedním z hlavních problémů byly jednak poměrně velké rozměry - a s tím spojené potíže s hangárováním - a jednak fakt, že vyjmutí letounu z hangáru a jeho uvedení do letuschopného stavu netrvalo 5 lidem plánovaných 16 minut, ale celých 40.


    Na základě zkušeností s 1-Go pak Jokosuka Kaigun Ko-Šo (Arzenál Námořního letectva v Jokosuce) rozvinul program výzvědných letadel pro ponorky, ze kterého vzešel Jokosuka 2-Go. Malý jedenapůlplošník se 2 plováky, vybavený japonskou verzí motoru Armstrong Siddeley Mongoose o 130 ks. Trup byl z ocelových trubek a potažený plátnem, křídla dřevěné konstrukce byla rovněž potažena plátnem. Křídla i oba plováky byly snadno demontovatelné, během plavby měla být celá sestava umístěna ve vodotěsném hangáru na palubě ponorky. Vyjímání letounu z vodní hladiny zajišťoval jeřáb. Rozměry letounu byly limitovány právě tímto hangárem o délce 7 m a výšce a šířce 3,5 m. První prototyp měl proto pro omezení výšky směrové kormidlo umístěné pod trupem.


    Stavba byla ukončena v květnu 1929 a poté zahájeny testy na palubě ponorky I- 21, trvající až do září 1931. Z nich vzešla specifikace 6-Ši, jejímž výsledkem byl druhý prototyp, označený 2-Go Kai. Ten byl vybaven radiálním sedmiválcovým motorem Gasuden Jimpu o 160 ks. Směrové kormidlo bylo již téměř konvenční - zasahovalo titiž nad i pod trup - a jeho výška byla sjednocena s výškou mezikřídelních vzpěr. Stroj byl zkoušen až do konce r. 1931 nejprve na palubě ponorky I- 21, potom na palubě ponorky I- 5. Vzhledem k tomu, že start prováděný spuštěním letadla na vodu jeřábem byl příliš pomalý a neoperativní, bylo rozhodnuto upravit vše pro starty za pomoci katapultu. Testy katapultového vzletu byly provedeny z paluby ponorky I-5. (Ruský pramen uvádí označení pokusné ponorky jako I-51)


    Sériové stroje byly označovány buď jako "Výzvědný hydroplán námořní model 1 typ 91" nebo jako "E6Y1 typ 1". Mezi léty 1933 až 1934 vyrobila firma Kavaniši celkem 8 strojů. Ty sloužily na palubách ponorek I- 5, I- 6, I- 7 a I- 8 až do 1938, kdy je nahradily modernější dvojplošníky Watanabe E9W. Podle některých pramenů se angažovaly v tzv. Šanghajském incidentu, a později i v r. 1937 v japonsko- čínské válce. Poslední letadlo bylo odepsané z výzbroje v r. 1943.


    www.internetmodeler.com
    http://jnpassieux.chez-alice.fr/html/E6Y.php
    http://vikond.comtv.ru/seiran.htm

    Sériový E6Y1. Pramen: http://jnpassieux.chez-alice.fr/html/E6Y.php

    pramen: http://jnpassieux.chez-alice.fr/html/E6Y.php
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67987#239278Verze : 1
    MOD