Cvičné a jiné pevnůstky a bunkry v bývalém VVP Milovice-Mladá

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Cvičné a jiné pevnůstky a bunkry v bývalém VVP Milovice-Mladá

II. část - Benátecká Vrutice, Niva, U Hrušky, Jiřice...

    Avatar
    O poslední výpravě v roce 2007 měl jsem poněkud jiný představy. Vlastně, my všichni. Chystali jsme se se starým rokem rozloučit na Apaluše v horách. Ještě na Štědrej den odpoledne všechno vypadalo celkem skvěle (až na pobyt v práci, kterej bych mnohem raději vyměnil za společnost rodinnou pod vánoční jedličkou...). V peněžence odpočívala pečlivě uložená jízdenka na autobus na středeční ráno, už jsme měli domluvenou i prochajdu po Jilemnici... Jenže,... člověk míní, breberka mění. Mates se rozchrchlal a začal temperovat, malá se rozchrchlala taky a Chico též. Na pytel. V tomhle se hnát na chalupu by tak akorát bylo o pobyt v nemocnici. Bylť jsem sice přemlouván, nechť se v hory vydám sólo, ale to by mě netěšilo, sorry... Změna plánu...


    Pro podobný případy mám naštěstí vytipováno několik náhradních plánů. Ne snad, že bych se doma nudil, to ne. Vzhledem k tomu, že Štěpa měla co dělat, by plicní měchy udržela na jejich původním místě a robátka na tom taky nebyla nejlíp, snažil jsem se spíš býti k potřebě doma. Jinak řečeno, zase jednou bejt doma trošku k užitku a ne do počtu. Přeci jen se ale dostalo i na to toulání. Pročež jsem sbalil mapu, thermosku s kávou, tulácký náčiní a (pozor!) BATERKU (!!!) a vyrazil do Vrutice. To vše v rámci pokračování průzkumu betonových pozůstatkůch po československý, německý a sovětský socialistický armádě. Tentokrát tedy spíš po tý německý...


    Němci v bejvalým VVP zřídili několik dělostřeleckých střelnic a vybudovali značný množství pevnůstek. Střelnice, respektive dopadový plochy (Schiesbahn) byly označeny I - Ballonhalle, II - Jirschitz, III - Benatek, IV - Brodce, V - Aujestetz a VI - Lipnik. Na všech plochách, krom II a III, byly postaveny bunkry, který by se typově daly rozdělit na dělostřelecký pozorovatelny (Artillerie-Beobachtungsstand), pěchotní úkryty (Infanterie-Deckung), strojovny (Motorisierte-Deckung) a strojovny s pozorovatelským stanovištěm (Motorisierte Deckung mit Beobachtungsstand). Objekty byly stavěny ve třech stupních odolnost Gruppe I - Gruppe III (nejvyšší). Kromě těchto šesti hlavních ploch bylo ve výcvikovým prostoru větší množství střelnic a ploch určených pro různý jiný výcvikový účely. Německá posádka byla umístěna ve třech táborech: Haupt-Lager a Süd-Lager (mezi Milovicema a Benáteckou Vruticí) a Nord-Lager (jihozápadně od Luštěnic).
    Mimochodem - právě tady cvičil generál Rommel německá vojska před invazí do Afriky. Zkoušely se tu speciální úpravy vozidel jako Tauchpanzer III (ponorný tanky na základě PzKpfw III, určený pro operaci Seelöwe) a další.
    Podle záznamů a dokumentů sem byl na jaře 1945 přesunut na odpočinek a reorganizaci 507. sPzAbt (schweres Panzer Abteilung) (již bez techniky), zdecimovanej v bojích na západní frontě. Jeho příslušníci se začátkem května snažili dosáhnout americkejch pozic, ale podařilo se to jen části z nich. Ostatní skončili v pohostinným ruským lágru na Sibiři...
    Kvůli náletům sem byla z pražský fabriky BMM (ČKD) počátkem roku 1945 přesunuta taky konečná montáž stíhačů tanků Hetzer. Německá Luftwaffe samozřejmě využívala i letiště. Koncem války zde byly umístěný některý letky SG 2, jejíž stroje (většinou Focke-Wulfy FW-190 bitevních verzí F a G) byly nalezeny na letišti opuštěný...


    Jak ale říkám, já šel tentokrát hlavně po pevnůstkách. Další z oblastí, který jsem chtěl projít, byly louky a pole po levý straně silnice Benátecká Vrutice - Benátky nad Jizerou. Jen k Jiřicím, za nima už jsou v podstatě jen pole a dálnice...
    Už od božího rána bylo nádherně. Sice lehce pod nulou, ale sluníčko, což slibovalo zajednak slušnou viditelnost ( v rámci možností v odpoledních hodinách před postupujícím soumrakem...) a zajednak možnost postupovat přímo po loukách a polích, aniž bych se musel po kolena brodit v rozměklý půdě. Kráčet zmrzlou oranicí sice taky není nic zvláštního, ale pořád je to příjemnější, než mít na nohách nabalený desetikilový blátěný bačkory...
    Začal jsem ve Vrutici, alébrž mi bylo jasný, že po několika kilometrech toulání se po polích bude mnohem milejší vracet se "do cíle" z kopce. Na návsi u kapličky bylo takový jedno fajn místečko, tak jsem tam Béruš odstavil a vydal se mezi zahradama vzhůru. Po stezičce mezi stromy a houštím, směrem k zalesněný vyvýšenině Niva a kótě 250. Někde pod vrcholem totiž měl se nalézat první z bunkrů, který jsem toho dne hodlal navštívit...
    Šlapalo se celkem příjemně. Zem byla zmrzlá tedy tvrdá, příjemně to chřoupalo pod nohama. Jen jsem možná měl vyrazit chvilku dřív. Táhlo pomalu na třetí hodinu odpolední a sluníčko, ostrý, nízký, zabarvující zmrzlou zem a suchou trávu s námrazou lehce do oranžovo-žluta. taky se začínal zvedat podvečerní opar, ale to prozatím bylo spíš pro dobro věci. Bylo se čím kochat. Už jen ta hra světel a stínů stála rozhodně za to. Nedaleko ode mě, za vyjetou cestou v mělkým úvozu, bečely v ohradě tři ovce a snažily se ještě na poslední chvíli spást zbytky zelený trávy. A nebyly samy. Nahoře nad mezičkou páslo se stádo srnek, podle počtu kusů bych řekl, že to, který známe z mnoha pozorování při cestě autem po silnici kamkoliv směrem na Benátky a zpět. Na tu dálku jsem to odhadoval tak na šestnáct kusů. A taky se hned rozhodnul pokusit se je dohnat a chvilku pozorovat, případně vyfotit. Šance byla poměrně slušná. Na dost velkým prostoru bylo celkem i kam se schovat. Teda,... jen co překonám cca dvě stě metrů po polní cestě a dostanu se k prvním stromům. Tak snad ten lehkej protivítr a nízký sluníčko v zádech...
    Nepovidlo se. Bohužel. Prozatím jsem byl spatřen poměrně dost brzy. Zřejmě je pohyb vidět natolik dobře, že jsem prostě neměl šanci. Teda,... ve stoje. Ale plazit se jsem rozhodně nechtěl. Stádo se rozeběhlo a za pár vteřin zmizelo na druhý straně vršku. Tak snad až tam... Vystoupal jsem až k lesu na vrcholku kóty 250 a postupoval po jeho okraji na severozápad. Pod křovím a hustou suchou trávou na nedalekým kopečku, spíš na takový bouli uprostřed pole, dal se vytušit první bunkr...
    Než jsem se k němu však dostal, pokusil jsem se znovu přiblížit se k srnčímu stádu. Bylo schovaný na malý loučce v záhybu u lesa, takže jsem mohl využít úkrytu stromů. Stejně se to ale znovu nepovedlo. Blíž jak na 150-200 metrů jsem se nedostal... Takže zpátky, jen kousíček, podívat se na ten kus zarostlýho betonu... Už na kraji lesa narazil jsem na kus železobetonu s trčící armaturou. Podle zrezivělý spony bych to ale spíš tipoval na nějaký ukotvení lana od antény nebo tak něco. Navím, nevypadalo to na kus bunkru...
    První z bunkrů byl jedním z těch větších. Na šířku měla čelní stěna odhadem tak šest metrů, z nichž větší část, lehce přes polovinu, zabírala podlouhlá úzká štěrbina či střílna. Na pravý straně čelní stěny byl vstupní otvor se zbytky pantů, několik schodů a malá předsíňka. Hned za vstupem po levý straně pak průchod a okno do velký místnosti s již zmíněnou střílnou, třemi betonovými stupni a dalším velkým čtvercovým otvorem v čelní stěně, umístěným mezi vchod a štěrbinu. K čemu objekt sloužil, to netuším. Stejně tak nevím, co se nacházelo na betonových podstavcích či stolech a k čemu sloužil otvor vedle vchodu. Podle lidí z VHÚ se zde nacházelo jedenáct objektů - velká pozorovatelna (zřejmě mohutnej objekt na vyvýšenině pod kótou 231 pod Jiřicema), tři strojovny a sedm pozorovatelen pro vyhodnocování střeleb. Z následnýho průzkumu ostatních objektů bych tedy soudil, že tenhle první bunkr byl jednou ze tří strojoven...
    Další dva bunkry, menší, zřejmě pozorovatelny, ležely směrem severovýchodním, téměř v ose na Jiřice, vždy ve vzdálenosti 150-200 metrů od předchozího. Od předchozího lišily se zejména velikostí, oba byly cca o třetinu menší. Taktéž jejich vnitřní uspořádání bylo rozdílný. Chyběla předsíňka. Od vchodovýho otvoru prošlo se jen krátkou lomenou chodbičkou do místnosti cca 2x3 metry s úzkým průzorem. Obě byly uvnitř značně zchátralý, stejně tak i ty ostatní. Co se nedalo ukrást, jednoduše se zničilo, aby to náhodou nezískal někdo jinej. Zaujalo mě na nich však něco úplně jinýho. Stál jsem u průzoru a hleděl ven skrzeva stýbla suchý trávy, přičemž mě upoutalo hlasitý šustění či škrábání. Svítil jsem si baterkou po zemi, hledal v suchý trávě v rohu nějakou probuzenou myš,... nic. Ani v železnejch trubkách pod stropem... Ale,... nešlo to přeci ze země. Zvednul jsem světlo, podíval se na strop a... Motýl! Desítky motýlů!!! Seděli tam na betoně a užívali si zimního spánku. Jen ten jeden pomalu rozkládal a skládal křídla. To bylo to šustění!...


    Nakonec, do třetice všeho dobrýho, dohnal jsem i ty srnky. Pásly se u třetího bunkru, asi sto metrů od silnice. Vužil jsem lehkýho protivánku a se sluncem v zádech postupoval obezřetně tak, bych mezi sebe a stádo dostla právě vyvýšeninu třetí pevnůstky. Bylo to náročný, ale povedlo se mi to. S nastartovaným foťákem vydrápal jsem se potichoučku jako lví pšouk a jako myšák mazaně na zadní val pozorovatelny a sunul se k vrcholku. Stály asi třicet metrů ode mě. Nádherný, ušlechtilý, s lesklou kůží a bílejma zrcátkama. Nebylo to nadlouho. Vedoucí stáda zpozorovala pohyb a zavelela na úprk. Jen tak tak jsem seknul jednu fotku, jak srnky prchaly zpátky k lesu. No,... nevadí. Zážitek to byl nádhernej a na nějaký fotce nesejde. Díky...


    Než jsem se přehoupnul přes hřbet na lučiny a pole U Hrušky, musel jsem projít kolem bejvalýho komunikačního centra ruský armády na okraji lesa Hraštice. No,... musel ani tak ne. Spíš mě to tam táhlo... Už jsem tam jednou byl, tenkrát na jaře, když jsem kolem jel kolem. Tenkrát to ale bylo všechno trochu jinak... Neměl jsem baterku, v nohách asi tak dvacku natvrdo a hlavně,... v kraťasech prolejzat ty křovišťata,... se mi moc nechtělo. Já vím, nakonec jsem je prolez, ale nakouknul jsem jen tak zběžně, co kde a zase mazal dál...
    Tentokráte rozhodl jsem se pro pečlivější průzkum, v rámci možností. a vyplatilo se to. Hned na počátku jsem totiž narazil na improvizovaný betonový střílny pod vlnitým plechem ohrady. V podstatě jen díry v zemi a uvnitř zakopaný betonový kryty. Prefabrikovaný betonový skořápky, s nízkou odolností, spíš jen proti pěchotním zbraním, větru a dešti. Podle dvou asi půlmetrovejch střílen soudím, že v případě potřeby mohly "obsahovat" až dva po zuby ozbrojený vypatlance s kalašem. Našel jsem jich několik v rozestupech asi tak po třiceti metrech. Tedy při oblibě Ivanů "tahat za špagát" jakmile se něco hnulo, bylo by asi před dvaceti třiceti lety dost ohubný pokoušet se přiblížit. No,... ono to vlastně stejně nešlo, takže... Ale teď zely prázdnotou. Jen opodál mezi domky vykukoval z boudy znuděně nějakej ořech, nejevící zájem o někoho, kdo se v mraze pokouší narušit výsostný území superultramegatajnýho objektu hrdinný sovětský dělnický pěsti. Hodnéj,... maléj,... jen spi, zablešenče, já se tu jen porozhlídnu a zase se potichu vytratím. Neboj, SíÁjÉj mě nesponzoruje...
    S baterkou v ruce a výcvikem z pražskýho dopravně-podnikatelskýho prostředí odhodlal jsem se tentokráte vstoupit do mohutnýho několikapatrovýho bunkru. No,... špína, zmar, bordel. Zlatý katakomby třeba na Stodůlkách nebo na Kadláku. Prošel jsem dlouhou temnou svažující se chodbou až k zrezivělejm pancéřovejm vratům. Kdo by odolal? Vzal jsem za kolo a otočil ve směru šipky s nápisem "ОТКРЫТЬ"... Vrzlo to, cvaklo to, zaskřípělo,... a bylo otevřeno. Pryvjét, daragój málčik iz Čechoslavákyji...
    Postupoval jsem dál, nahlížel do místností a místnůstek, všude stejnej obraz. Loupající se zčernalá omítka, špína a vlhkost, zbytky (snad) vzduchotechniky, odkrytá a vybrakovaná kabeláž, ruský nápisy, kabelový kanály, stojany, podstavce, kdovíco. V jedný z místností dokonce výbava na menší chemickou dílnu. Křivule, baňky, flašky, trubičky s kohoutama i bez,... zřejmě nějaký opiový doupě... Ale to není nic extrovního. Na chalupě míváme ve chlívku až dvacet metráků koksu, pálíme ho kdykoliv přijedem a taky z toho nikdo nejni nějak na větvi...
    Došel jsem až na konec chodby do obrovský místnosti se zbytky nějakýho zařízení a žebříkem. K čemu to tady sloužilo,... nevím... Komunikační centrum, snad objekt typu Granit III. To jsem vyčet. Sám nejsem schopnej cokoliv dodat...
    Nakouknul jsem i do vedlejšího bunkru, respektive do krytu válcovýho průřezu, kterej sloužil beze vší pochybnosti jako úkryt pro nějaký vozidla. Odhaduju, že se tam vešly tak dva velký osmikolový transportéry. Podle flekanců na zdi a panáka na židli uprostřed bych řekl, že sem choděj trénovat paintballisti. A jo,... tady za bunkrem, v bejvalý požární nádrži, je i paintballový hřiště... Hmmm,... jo...


    Na benátecký straně , v lučinách U hrušky, stojí na vršku kousek od lesa další strojovna. Taky jsem jí na jaře prolezl, takže jsem teď pokračoval hned dál. Zamířil jsem dolů pod Jiřice. Nejdřív na cestu pod mezičkou, sosajíc horkou kávu z thermosky,... najednou přede mnou další bunkr! Hned nad cestou, skoro celej ukrytej v podrostu. Další pozorovatelna. Vůbec jsem o týhle neměl tuchy...
    Došel jsem i k poslední na levý straně silnice, stojící v poli pod cestou. Stejně jako ostatní i tato pozorovatelna byla silně obrostlá křovím a stromy a bylo téměř nemožný bez újmy se dostat k jejímu vchodu. Dovnitř jsem nelezl. Sluníčko už bylo dávno zapadlý, padal soumrak a krajinu začínal pokrejvat večerní opar. Jen jsem si udělal fotku a šel dál, přes silnici. Přemejšlel jsem, jestli to ještě dotáhnu až k mohutnýmu bunkru na vrcholku pod kótou 231, nedaleko jiřický věznice. Byl jsem rozhodnutej k němu dojít, konečně, nebylo to až zas tak daleko. Nakonec ale za mě rozhodla baterka ve foťáku. Hlavní už byla vyždímaná a záložní nafouknutá Hahnellka po pěti fotkách zkolabovala taky. Mrcha jedna! Ani nekníkla a šlus. A kajícně přiznávám, že bez foťáku se mi pokračovat rozhodně nechtělo. No ale to neva, aspoň mám námět na další toulačku, třeba hned na tu první příští rok...
    Mám totiž v pácu ještě pár dalších míst v okolí, kde by snad mělo bejt něco zajímavýho k nalezení. Zajednak ten poslední úsek mezi silnicí na Benátky a skládkou u Jiřic - okolí kóty 231 a lučiny Na Černoušku. Rád bych to prolezl v Mordovkách a ještě o kus dál, anžto by tam měly bejt bejvalý sklady jaderný letecký munice. Při tý příležitosti to asi vezmu u nás přes střelnici, tam je bunkrů taky pěkná hromada. No a když to vyjde časově, zkusím se podívat ají k Nymburku na protiletadlovej bunkr u trati a k Vlkavě, kde by u vlakový zastávky taky mělo něco snad být. Uvidíme...


    Malá fotogalerie...


    No,... ale na nějaký další toulky jsem rozhodně zatím nemyslel. Musel jsem totiž překonat ještě několik kilometrů z Jiřic do Vrutice, vše za černočerný tmy. A z bezpečnostních důvodů raději znovu po polích a loukách, byť to znamenalo cestu z větší části absolvovat po zmrzlý oranici. Za dne to tak hrozný neni, ale v noci,... fůůů,... docela náročná záležitost. Sice je to paráda, šlapat si nocí, o samotě, a nebát se, že Tě někdo na silnici sestřelí. Ale kotníky a kolena dostanou docela zabrat. A když to náhodou nevyjde a lupneš sebou v oranici o zem... Za letu dolů zbejvá jedna dvě vteřinky na rychlou modlitbu. Bože, ať tam není šutr...
    Nebyl, naštěstí. Takže jsem tuto průzkumnou výpravu mohl zařadit mezi ty úspěšný. Mohl jsem si pak doma v klidu vypít kafe, přitulit se k mamině, pokecat si, pohrát si s dětma, kouknout na něco zajímavýho, nebo si třeba v jednu ráno poslechnout společně trochu vážný hudby, linoucí se do noci (byť o dva večery později...). Jako třešnička na dortu vynikající. Zásadně doporučuju...
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/68884#241820Verze : 0
    Avatar
    Dělostřelecká pozorovatelna v loukách nad Jiřicemi...
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/68884#241821Verze : 0
    Avatar
    Pozorovatelna u Jiřic, vlevo od silnice do Benátek nad Jizerou...
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/68884#241823Verze : 0
    Avatar
    Pozorovatelna pod Jiřicemi v polích...
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/68884#241825Verze : 0
    Avatar
    Dělostřelecké pozorovatelny v současnosti mimo jiné slouží i jako zimoviště motýlů...
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/68884#241826Verze : 0