Mellersh, Francis John Williamson

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Mellersh, Francis John Williamson

    Avatar
    Air Vice Marshal Sir Francis John Williamson Mellersh


    22. 9. 1898 - 25. 5. 1955


    Britské stíhací eso 1. sv. války. 5 sestřelů
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/70725#249209Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Francis Mellersh se narodil 22. září 1898 v Esheru, v hrabství Surrey. V roce 1916 vstoupil do
    RNAS. 29. října byl ustanoven do hodnosti podporučíka (Flight Sub-Lieutenant) a v roce 1917 byl odeslán do Francie, kde byl zařazen k 9. (námořní) squadroně, Zde 28. července 1917 získal první potvrzené vítězství, když se podílel na sestřelení pozorovacího Aviatiku.


    Tohoto úspěchu dosáhl ještě v kokpitu Sopwithu Triplane, ale v průběhu roku se squadrona přezbrojila na letouny Sopwith Camel. Na novém stroji se pak Francis 15. října 1917 podílel na sestřelení Albatrosu D.V. Na další úspěchy si pak musel počkat až do dubna následujícího roku, kdy se také 9. squadrona RNAS přejmenovala na 209. squadronu RAF. Mezitím byl ještě na Silvestra 1917 povýšen do hodnosti poručíka (Flight Lieutenant)


    Třetího vítězství Francis dosáhl 12. 4., když se podílel na sestřelení Fokkeru Dr.I.


    21. dubna se Mellersh účastnil památného souboje, v němž se piloti 209. squadrony utkali s Richthofenovou JG I, přičemž sám její velitel v tomto boji padl. Mellersh v tomto souboji nárokoval sestřel Fokkeru Dr. I, který mu byl uznán, avšak ve skutečnosti kromě Richthofena Němci toho dne nikoho neztratili. Sám Mellersh byl později napaden dalšími dvěma Fokkery a se zraněním na ruce přinucen k nouzovému přistání.


    Pátého vítězství, které jej zařadilo mezi stíhací esa, dosáhl o dva dny později, když mu za oběť padlo pozorovací DFW. Bylo to také vítězství poslední.


    Ačkoli až do konce války již nedosáhl žádného sestřelu, byl přece jen zkušeným pilotem a tak byl 28. srpna 1918 povýšen na kapitána a ustanoven do funkce velitele jedné z letek 209. squadrony.


    Po válce působil v téže hodnosti jako instruktor ve 4. stíhací škole ve Freistonu. Za svoji činnost byl 3. 6. vyznamenán AFC. Při poválečném snižování stavů RAF mu však byla nejprve snížena hodnost a posléze byl 11. 8. 1921 propuštěn do zálohy.


    Do služby se vrátil 7. 3. 1922 a byl zařazen jako pilot v hodnosti nadporučík (Flying Officer ) k 84. squadroně RAF. Roku 1923 byl povýšen do hodnosti kapitána (Flight Lieutenant) a od té doby začal pracovat v RAF v různých štábních funkcích. V letech 1929-1933 byl instruktorem v oxfordské univerzitní letce (Oxford University Air Squadron), tedy jednotce vychovávající z oxfordských studentů budoucí příslušníky RAF.


    Od 23. 1. 1933 do února následujícího roku potom navštěvoval Válečnou štábní školu RAF (RAF Staff College), již v hodnosti majora (Squadron Leader). 26. 2. 1934 byl zařazen do nejvyššího štábu velitelství jednotek RAF v Iráku. Roku 1936 se stal styčným důstojníkem údržby hlavního štábu výzbrojní skupiny RAF. Později zde působil jako štábní důstojník, přičemž byl povýšen do hodnosti podplukovníka (Wing Commander). V letech 1938-40 působil na Válečné škole RAF, byl povýšen do hodnosti plukovníka (Group Captain), roku 1941 převzal velení základny RAF ve Wattishamu, Později působil jako štábní důstojník v Bengálsku, 7. 1. 1944 převzal velení 231. bombardovací skupiny a v červnu téhož roku se stal velitelem strategického letectva na Dálném východě (Strategic Air Force, Eastern Air Command).


    V této funkci jej zastihl konec války. Za své služby během konfliktu byl dvakrát citován v rozkaze nadřízeného stupně (MiD). V lednu 1945 byl také za své služby jmenován komandérem Řádu britského impéria (CBE) .


    V červenci téhož roku byl ustanoven do funkce velitele Válečné školy RAF v Bulstrode, na podzim byl povýšen do hodnosti brigádního generála (Air Commodore) a krátce nato byl jmenován do hodnosti divizního generála (Air Vice Marshall).


    Mellersh v nové hodnosti velel 91. a 21. skupině, v letech 1948-49 působil na hlavním štábu leteckých sil na Dálném východě, v letech 1949-51 byl vrchním velitelem leteckých sil v Malajsku. Během této služby byl 11. srpna 1950 povýšen na rytíře komandéra Řádu britského impéria.


    Od roku 1951 působil na hlavním štábu bombardovacího letectva, v následujícím roce nastoupil na post inspektora pozemní bojové přípravy, přičemž roku 1954 odešel do výslužby.


    Bohužel se netěšil z dlouhého důchodu, neboť zahynul při neobvyklé letecké nehodě 25. 5. 1955. Toho dne se měl účastnit regaty Itchenorského jachtařského klubu, na kterou přiletěl civilním vrtulníkem. Poté co vystoupil a vítal se na molu s přítelem komandérem (Lt's Commander) Baringem, vrtulník opět začal stoupat k odletu. Náhle však zachytil rotorem o stěžeň jachty a zřítil se zpět na molo. Mellershe zasáhl hlavní rotor a Baringa vyrovnávací. Oba na místě zahynuli, pilot vrtulníku vyvázl nezraněn.



    Prameny:


    http://www.rafweb.org/Biographies/Mellersh_FJW.htm


    http://www.kcl.ac.uk/lhcma/locreg/MELLERSH1.shtml


    www.theaerodrome.com
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/70725#252624Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Melersh v době, kdy ještě sloužil v RNAS


    Zdroj obrázku:


    www.theaerodrome.com
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/70725#252627Verze : 0
    MOD
    Avatar


    Sopwith Camel D3329, na němž v dubnu 1918 vzlétal u 209. perutě RAF z letiště Bertangles Lt. F. Mellersh (eso s 5 sestřely). Mellersh se měl 21. 4. 1918 na tomto stroji účastnit boje, v němž byl sestřelen Manfred von Richthofen (podle některých údajů však letěl na Camelu sériového čísla B6257). Letoun byl vyroben továrnou Clayton and Shuttleworth, avšak v rozporu s jejími zvyklosti v kamuflování jí vyrobených letounů neměl natřeny plechové ani překližkové panely na přídi kamuflážní barvou. Kamuflážní barva PC 10 (nebo možná PC 12) kryje spodní a boční plochy (možná také spodní plochu trupu) a je možné, že na okrajích spodních ploch byla přetažena tak, aby tvořila tenký lem. Spodní plochy byly jinak ponechány v barvě lakovaného plátna. Svislé bílé pruhy na trupu jsou oficiálním označením jednotky, neoficiálním potom červená kýlovka, potahy kol a kryt motoru, jenž má kolem vstupu vzduchu ponechán tenký lem v barvě kovu. Červená barva byla patrně rumělka, tedy tentýž odstín jako na výsostných označeních. Červenočerná šachovnice na VOP byla osobním označením pilota.


    Linked from : http://forum.valka.cz/topic/postview/429565
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/70725#429566Verze : 0
    MOD