GBR - Vickers Mk.I* (letecký kulomet)

Vickers Mk.I - letecký kulomet - ?????


Označení zbraně v ČSR - Letecký kulomet Vickers vz.09 ráže 7,7mm
Výrobce : Vickers-Amstrong Ltd., Enfield, Velká Británie
Vznik : -
Konstruktér : -
Závěr : systém Maxim
Ráže : 7,7x56R mm
Délka zbraně : 1,1m
Délka hlavně : 0,72m
Hmotnost zbraně : 13,5kg
Úsťová rychlost : 745m/s
Kadence : 600 ran/min
Dostřel : 1850m
Zásobník : pás s 250náboji
Poznámka: zbraň vznikla modifikací těžkého kulometu Vickers Mk.I



Letecký kapalinou chlazený synchronizovaný kulomet, určený pro piloty. V ČSR využit ve všech bojových letounech vyrobených do roku 1929.


Zdroje:
V. Němeček, Československá letadla, Naše Vojsko, Praha 1968
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2




PS: omlouvám se moderátorům sekce, ale nevím přesné označení zbraně v originále - téma potřebuji z důvodu linkování a nechce se mi zakládat další prázné forum. Pokud někdo zná přesný název tož jej prosím opravte.
URL : https://www.valka.cz/GBR-Vickers-Mk-I-letecky-kulomet-t70762#249295 Verze : 1
Kulomet Vickers byl vylepšením původní konstrukce Hirama Maxima z roku 1883. Oproti původní předloze byl kulomet podstatně zjednodušen, mnoho součástí se vyrábělo z hliníku a tak bylo možno snížit jeho celkovou hmotnost. Nejdůležitější změnou, kterou roku 1908 provedl šéfkonstruktér George Buckham, byla rekonstrukce systému uzamčení.

Kulomet využíval princip uzamčení pomocí soustavy kloubově spojených pák. Tyto páky se u původního Maximu a prvních verzí Vickersů vyklápěly směrem dolů, ale Buckham se rozhodl pro jejich vyklopení využít volný prostor v horní části pouzdra závěru. Tím se podařilo snížit výšku pouzdra závěru přibližně o třetinu (u Vickerse je výška pouzdra závěru přibližně stejná jako průměr válcového chladiče, zatímco u Maxima výrazně vystupuje směrem dolů) a tak podstatně snížit hmotnost i výrobní náklady.

Takto upravený kulomet, výrobcem nazývaný Vickers Class C, byl roku 1912 přijat do výzbroje britské armády jako Vickers Mk.I. Kulomet se ukázal jako velmi spolehlivý a když se v roce 1915 hledala vhodná samočinná zbraň pro tehdejší novinku - letadla, padla volba také na něj.

Na britských letadlech byl jako první použit lehčí kulomet Lewis Mk.I, avšak ten měl podávání nábojů řešeno pomocí zásobníku na 47 nebo 96 nábojů. V okamžiku, kdy se podařilo britským konstruktérům vyřešit problém synchronizátoru, bylo zapotřebí kulometu, jenž by měl podávání nábojů řešeno pomocí nábojového pásu, aby byla zaručena možnost delší palby bez další manipulace se zbraní.

Vickers se pro tuto úlohu jevil jako ideální, u leteckého modelu byl pouze vodní chladič hlavně nahrazen jednoduchým pláštěm s ventilačními otvory. Dále samozřejmě zmizela "řídítka" - obouruční rukojeť na zadním čele pouzdra závěru, protože kulomet byl odpalován spouští na řídící páce letadla. Na pravý bok pouzdra závěru byla doplněna napínací páka závěru typu Hyland a klasická otevřená mířidla (muška a hledí) byla nahrazena kruhovými mířidly pro snadnější odhad předsazení. Takto upravený kulomet obdržel označení Vickers Mk.I*, aby se odlišil od původní verze.

Avšak rychle se ukázalo, že tak jednoduché to nebude. Nespolehlivé mechanické synchronizátory způsobovaly častá zaseknutí kulometu, které se podařilo vyřešit až s příchodem vynikajícího hydraulického synchronizátoru systému Constantinescu, který dokázal plynule měnit rychlost střelby v závislosti na otáčkách motoru.

Poprvé se synchronizovaný kulomet Vickers objevil na letounu v prosinci 1915 (nesynchronizovaný se již individuálně objevoval dříve na různých typech letounů), přičemž šlo o prototyp letounu Sopwith 1 1/2 Strutter. Byl vybaven mechanickým synchronizátorem (ve skutečnosti spíše přerušovačem) Vickers-Challenger. Stejným systémem byl v lednu 1916 osazen jeden Bristol Scout, jenž pak byl v březnu nasazen na frontě k praktickému otestování. Tím se stal prvním britským operačně nasazeným letounem se synchronizovaným kulometem.

V dubnu 1916 byly poprvé nasazeny v boji zmíněné Struttery, avšak s o maličko spolehlivějšími, nicméně opět mechanickými synchronizátory Ross či Sopwith-Kauper. Struttery zase byly prvními sériově vyráběnými stroji, které již touto novou výzbrojí byly standardně vybaveny.

Takto vyzbrojené letouny se osvědčily a zakrátko se Vickers Mk.I* stal standardní britskou synchronizovanou leteckou zbraní po celou dobu 1. světové války. Původně byl montován po jednom, někdy na přelomu let 1916/17 byla vyzkoušena v dvojici na šesti letounech Sopwith Triplane. Na letounech Sopwith Camel už se od roku 1917 používal standardně ve dvojitém uspořádání.

Kromě letectva Velké Británie byl během 1. světové války používán i na letadlech všech ostatních spojenců, zejména na francouzských Nieuportech a Spadech.

Kulomet se ve Velké Británii používal až do poloviny 30. let. S příchodem montáže kulometů do křídel však už musel uvolnit místo v letadlech lehčím kulometům Browning AN/M2, v Británii používaných pod označením Browning Mk.I.

Prameny:

https://en.wikipedia.org/wiki/Vickers_machine_gun

en.wikipedia.org

E. a J. Lawsonovi: První letecká válka, nakl. Jota, Brno 1997, ISBN 80-7217-035-X

R. Ford: Nejslavnější kulomety a samopaly, nakl. Svojtka & Co., Praha 1999, ISBN 80-7237-213-0


Windsock Mini Datalife 6
GBR - Vickers Mk.I* (letecký kulomet) - Pohled na dvojici kulometů Vickers Mk.I na letounu Sopwith Camel. Autor fota P. Procházka.

Pohled na dvojici kulometů Vickers Mk.I na letounu Sopwith Camel. Autor fota P. Procházka.
URL : https://www.valka.cz/GBR-Vickers-Mk-I-letecky-kulomet-t70762#324758 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více