CP - ORP Bałtyk

ORP "Bałtyk"


typ: plovoucí základna a školní loď (původně francouzský chráněný křižník D´Entrecasteaux))
třída: jediná loď své třídy


Stavba
loděnice: Forges et Chantiers de la Meditarene v La Seyne, Francie
spuštění na vodu: 1896
zařazení do služby: 1899
zařazení do PMW : 1927
rozebrán : 1942 v Gdańsku


Rozměry
délka: 126,0 m
šířka: 18,0 m
max.ponor: 7,5 m
výtlak: 7130,0 t


Bez pohonu


Výzbroj:
6 (podle některých pramenů jen 4)x 47mm/Hotchkiss vz.85 (6xI - děla pro čestné salvy)
po 1.9.1939
+ 2x 75mm (2xI)
+ několik těžkých protiletadlových kulometů


Posádka: 4 důstojníci + 10 poddůstojníků



jako původní chráněný křižník D´Entrecasteaux


výtlak: 8132 t


Pohon
pohon: 2 parní stroje o výkonu 14 500 HP
rychlost: 18 kn
palivo: uhlí
zásoby uhlí: až 980 t
max.dojezd: 8000 Nm


Výzbroj
2x240 mm (2xI)
12x139 mm (12xI, z toho 8xI v kasematách)
12x47 mm
12x37 mm
6xtorpm.450 mm


Posádka: 521-559 mužů



Stručná historie před zařazením do PMW


1896 - spuštěn na vodu ve francouzské loděnici Forges et Chantiers de la Meditarene v La Seyne
1899 - zařazen do služby jako křižník I.třídy pod jménem "D´Entrecasteaux"
1899 - 1914 - zařazen do francouzského koloniálního loďstva na Dálném východě, mimo jiné se účastnil potlačení Boxerského povstání
1914 - 1918 - během I.světové války sloužil ve Středozemním moři a na Blízkém východě, vyznamenal se především při obraně Suezského kanálu před Turky v roce 1916
1922 - vyřazen ze služby a zapůjčen Belgii (sloužil mimo jiné jako školní loď), která uvažovala o jeho koupi, ze které však nakonec sešlo
1927 - zakoupen Polskou republikou



Historie ORP "Bałtyk" v Polském válečném námořnictvu


Při budování polského loďstva v polovině dvacátých let, během přípravy programu rozvoje floty na roky 1925-28, bylo rozhodnuto zakoupit odstrojenou válečnou loď, se kterou se počítalo jako s plovoucí základnou pro vytvořený ponorkový oddíl. Původně měl být pro tyto účely ve Francii zakoupen starý křižník "Desaix", u kterého se počítalo s odstraněním strojů a výzbroje. Na tyto účely byly vyčleněny finanční prostředky ve výši 2 milionů złotych. Bohužel, hospodářské problémy mladého státu znemožnily plnou realizaci tohoto plánu. Nicméně se ukázalo, že ve stejné době se z Belgie do francouzského Cherbourgu vrátil jiný křižník "D´Entrecasteaux". V Belgii sloužil jako školní loď, již zbavená hnacího ústrojí a výzbroje, což umožnilo Polsku ušetřit finance a urychlit jeho zařazení do služby. Proto byl urychleně , 7.března 1927, zakoupen za cenu šrotu (2 822 000 franků). Loď přebírali představitelé Školy námořních specialistů (SSM - Szkoła Specjalistów Morskich, Świecie nad Wisłou) - 4 důstojníci a 45 námořníků, kteří již dříve připluli do Francie na parníku "Suffren". Francouzi se pokusili předat křižník bez náležitého vybavení, čemuž zabránil přátelsky nakloněný belgický praporčík, který Poláky informoval, co všechno bylo z lodi odstraněno.
Polská vlajka byla na křižníku vztyčena 30.července 1927 v Cherbourgu, když o dva týdny dříve byl velitelem lodi jmenován komandor Jerzy Łątkiewicz, do té doby velitel polské Námořní základny v Cherbourgu. Za jeho zástupcem byl vybrán komandor podporucznik Włodimierz Steyr. Vedení válečného námořnictva se rozhodlo novou základnu pojmenovat "Krół Władysław IV"., protože jeho jménem byly pojmenovány kasárny ve Świecích, které námořníci opuštěli. Pod tímto jménem (který však Francouzi na loď namalovali chybně - "Kral Wladyslaw IV") vyplul křižník, tažený dvěma remorkéry "Mammouth" a "Pingouin" rychlostí 8 uzlů", 30.července 1927 z Cherbourgu do Gdyně. Před veplutím do Kielského kanálu byl název opraven, ačkoliv už bylo známo, že se velení námořnictva rozhodlo pojmenování lodi změnit. Neoficiálně proto, aby nebyla podporována monarchistická hnutí, která v té době v Polsku existovala. Začátkem srpna proto byla nová jednotka přejmenována neutrálně na "Bałtyk" (potvrzen byl oficiálně až v listopadu). Křižník byl dovlečen do Gdyně 11.srpna 1927 a dočasně zařazen do Cvičné divize. 13.srpna byl velitelem jmenován komandor podporucznik Steyr, ale již 22.září byl vystřídán ve funkci Velitelem SSM, komandorem porucznikem Adamem Mohuczym.
Krátce poté, co loď dorazila do Gdyně, se znovu vydala na cestu. Tentokrát byla přetažena do Gdańské loděnice (Stocznia Gdańska, v té době Danziger Werft), odkud se vrátila do Gdyně až 26.června 1928. V průběhu této doby byly na křižníku vykonány nezbytné opravy. Po návratu další práce vykonávaly Přístavní dílny válečného námořnicva (Warsztaty Portowe Marynarki Wojennej - WPMW), ale zakrátko byl znovu odeslán do Gdańska, kvůli demontáži měděných plátů obšívky. V průběhu oprav byly mimo jiné demontovány původní dělostřelecké věže, namontováno 6 (podle jiných pramenů 4) děl Hotchkiss vz.85, ráže 47mm pro čestné salvy, vnitřek lodi uzpůsoben pro cvičné a ubytovací účely apod. Na lodi byly také ponechány kotle (i když byly ve špatném stavu a nefungovaly-původní záměr velitele lodi Mohuzcyho, aby loď mohla plout vlastními silami, nevyšel, protože se nedaly opravit). Provedena byla také fumigace, protože loď (podle vzpomínek pamětníků) si přivezla z Francie neuvěřitelné množství krys.
Původně měly být na palubu namontovány ještě dvě stanoviště po 4 protiletadlových dělech L/50 M1924, ráže 75mm, zakoupené současně s křižníkem ve Francii, aby loď mohla sloužit jako plovoucí protiletadlová baterie, ale z projektu nakonec sešlo.
Jako plovoucí základna začal ORP "Bałtyk" fungovat v pololetí školního roku 1928/1929, kdy na něj byla umístěna Škola námořních specialistů (SSM), přesunutá sem ze své původního působiště - Świecí nad Wisłou. Na lodi se však stále pracovalo, úpravy trvaly prakticky až do začátku války. Loď byla v přístavu zakotvena pomocí 4 kotev před vjezdem do bazénu č.X na Oksywii. Na břeh se bylo možné dostat pouze pomocí velkého člunu, přetahovaného lanem vedoucího od lodních schůdků na roh nábřeží. Loď plnila dočasně také funkci důstojnické jídelny a kanceláře SSM. V srpnu 1928 na něm dokonce, během své návštěvy Gdyně, bydlel tehdejší prezident Polské republiky Ignacy Mościcki s manželkou (v luxusní admirálské kajutě) a se svým doprovodem (v důstojnických kajutách). Nicméně luxusní kajuty měly "malou" vadu. Byly plné hmyzu a tak se vzácná návštěva velmi rychle odstěhovala.
Stálou posádku základny v té době tvořili (kromě velitele) 2 důstojníci a 10 délesloužících poddůstojníků (nebo z povolání). Na lodi se školili (v 3-měsíčních kursech) námořníci-specialisté a také poddůstojníci(všeobecné, 6-týdenní a speciální, 6-měsíční kursy). Během svých kursů zde byli také ubytováni podporučíci. Na palubách ORP "Bałtyk" se konala také slavnostní vyřazení podporučíků a námořních specialistů. První z nich proběhlo 15.srpna 1928.
Kromě "školní" funkce plnil křižník také úlohu reprezentační. Byl vlajkovou lodí velitele loďstva, komandora (od 1.ledna 1933 kontradmirála) Józefa Unruga, na jeho palubě hostili velitele eskader a lodí, kteří navštívili Gdyni. Křižník se k tomuto účelu výtečně hodil, vzhledem ke svým rozměrům, rozsáhlým ubytovacím prostorám a rozlehlým palubám.
1.května 1930, z důvodů reorganizace loďstva, byl ORP "Bałtyk" zařazen do Školní divize jako sídlo SSM a školní loď pro palubní mužstvo. Do této divize také náležely torpédovky ORP "Mazur", ORP "Ślązak" a ORP "Kujawiak", remorkér "Lech" a kolesový parník "Generał Sosnkowski" a zpočátku také základna potapěčů ORP "Nurek". V roce 1932 loď podstoupila několikatýdenní opravu (pravděpodobně pravidelnou konzervaci) v Gdańské loděnici.
K 1.červnu 1935 bylo loďstvo znovu reorganizováno a z SSM bylo vytvořeno Centrum školení specialistů loďstva (CWSF-Centrum Wyszkolenia Specjalistów Floty). ORP "Bałtyk" zůstal v CWSF jako školní loď palubního mužstva, ale byl využíván i pro kursanty technické skupiny. Dělostřelci se školili na torpédovce ORP "Mazur", ponorkáři na torpédovce ORP "Ślązak" a signalisté na torpédovce ORP "Podhalanin".
V létě 1939, předpokládajíce brzké vypuknutí války, bylo navrženo, aby byly pancéřové pláty z křižníku využity k posílení pobřežních obranných pozic. Ze stejného důvodu byla již dříve demontována 47mm děla, která byla (podle některých pramenů) použita při obraně pobřeží. V literatuře je také udáváno, že v předvečer vypuknutí války (nebo v prvních zářijových dnech) byly na palubu namontována 2 děla ráže 75mm.
1.zářijový den roku 1939 přežil ORP "Bałtyk" (jako ostatní polské válečné lodě na Oksywii) 2 nálety. Prvním prošel beze škod, při druhém několik pum spadlo nedaleko lodi a jedna trefila pravou zadní nástavbu (v prostoru školící centrály) a způsobila nevelký požár. V následujících dnech posádka lodi odrážela nálety. Mezi 5.a 7.září 1939 byli námořníci z CWSF zařazeni do praporu komandora Z.Horyda. Polský autor J.Pertek píše, že křižník, který představoval okázalý a dobře viditelný cíl, byl odstřelován mimo jiné také bitevníkem Schlewig-Holstein. Také z tohoto důvodu, aby nebyli zbytečně ohrožováni lidé, opustil zbytek polské posádky loď a posílil obranu Kępy Oksywijské. Palubní děla byla demontována, ale přesto byl křižník ještě 16.a 17.září odstřelován Němci ze břehu i ze vzduchu. 19.září 1939 byl ORP "Bałtyk" dobyt německou armádou. Němci jej pak beze změny názvu používali jako ubytovací loď.
Jeho další osud není úplně jasný, nejčastěji se objevuje informace, že v roce 1942 byl odtažen do Gdańska a sešrotován. Nicméně Piotr Bukowski - jeden z nemnoha rybářů polské národnosti, kterým Němci dovolili zůstat v Gdyni, vzpomíná na to, že křižník byl odstaven v roce 1940 u současného Slovenského nábřeží a tam jej až do léta 1941 postupně rozebírali. Zvláště cenné byly barevné kovy, kterých bylo na lodi velké množství. Rybář lovil během války ryby i v gdyńském přístavu a podle svých slov proplouval velmi často kolem rozebíraného křižníku. Je tedy pravděpodobné, že Němci v roce 1942 odtáhli do Gdańska jen nějaké zbytky lodi.
Z ORP "Bałtyk" se do dnešních dnů zachovaly pouze jeho kotvy (typ Admirality). Jedna před gdyńským Domem marynarza, druhá před Navigační fakultou Námořní akademie v Gdyni v Aleji Wyzwolenia a třetí ve Warszawě před budovou Ministerstva transportu a mořského hospodářství.
Se jménem "Bałtyk" se však setkáváme i v pozdějších letech. Během II.světové války tak byl nazván tábor Polského válečného námořnictva v Bickleigh v hrabství Devonshire, zařízený podle britského vzoru jako válečná loď se způsobem života podle zásad Předpisu námořní služby (Regulamin Służby Okrętowej). Byl založen v roce 1941 poté, co námořnictvo opustilo plovoucí základnu "Gdynia" (bývalý transatlantický parník Kościuszko). Po válce byl tábor přemístěn do Okehamptomu, rovněž v hrabství Devonshire.
V roce 1954 byla stejným jménem pojmenována hydrografická a později průzkuná loď Polského válečného námořnictva, v současnosti pod tímto jménem slouží námořnictvu tanker.



Velitelé ORP "Bałtyk"


od 16.07.1927 - komandor Jerzy Łątkiewicz (na dobu přejezdu z Francie do Polska)
od 13.08.1927 - komandor podporucznik Włodimierz Steyr
od 22.09.1927 - komandor porucznik Adam Mohuczy (současně velitel SSM)
od 04.05.1929 - kapitan marynarki Arkadiusz Kisiel-Zahorański
od 01.08.1930 - kapitan Witold Nabrocki (současně velitel SSM)
od .06.1932 - kapitan Stefan Gebethner (současně velitel SSM)
od .01.1933 - komandor podporucznik Jerzy Kłossowski
od 01.06.1935 - kapitan Jerzy Umecki
od 26.06.1935 - kapitan Aleksander Hulewicz (současně velitel CWSF)
od .04.1936 - kapitan marynarki Józef Danyluk
od .10.1937 - kapitan marynarki Wiktor Łomidze
od 1939 - kapitan marynarki Antoni Kremer



zdroje:
časopis MORZA STATKI I OKRĘTY: č.1,leden-březen 1997. Warszawa: Magnum-X Sp.z.o.o., vychází čtvrtletně. ISSN 1426-529X
HYNEK Vladimír, KLUČINA Petr: Válečné lodě [2]. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1986. 280s text + 56s příloh.28-058-86
www.pl.wikipedia.org

několik dalších fotografií ORP "Bałtyk"


zdroj:
časopis MORZA STATKI I OKRĘTY: č.1,leden-březen 1997. Warszawa: Magnum-X Sp.z.o.o., vychází čtvrtletně. ISSN 1426-529X