SM - ORP Ryś

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

SM - ORP Ryś

ORP Ryś

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    ORP Ryś ORP Ryś
    Originální název:
    Original Name:
    ORP Ryś
    Kategorie:
    Category:
    minonosná ponorka submersible ship, minelayer
    Třída:
    Class:
    Wilk
    Kódové označení:
    Pennant Number:
    R (1930-1949) ,B-12 (1949-1956)
    Loděnice:
    Builder:
    Chantiers de La Noire, Nantes /
    Založení kýlu:
    Laid Down:
    28.05.1927
    Spuštění na vodu:
    Launched:
    22.04.1929
    Uvedení do služby:
    Commissioned:
    02.08.1931
    Vyřazení ze služby:
    Decommissioned:
    08.09.1955 (sešrotována / scrapped 1956)
    Potopené lodě:
    Sunk Ships:
    DD.MM.RRRR žádné / none
    Velitel:
    Commander:
    02.08.1931-DD.05.1933 Szystowski, Edward (Kapitan marynarki)
    DD.05.1933-07.07.1936 Łoś, Aleksander (Kapitan marynarki)
    07.07.1936-DD.MM.1945 Grochowski, Aleksander (Kapitan marynarki)
    DD.MM.1945-DD.MM.1945 Hackbeil, Bronisław (Kapitan marynarki)
    06.09.1945-26.10.1945 Mohuczy, Aleksander (Komandor podporucznik)
    26.10.1945-30.11.1945 Kraszewski, Kazimierz (Kapitan marynarki)
    30.11.1945-DD.MM.1951 Wierzchowski, Józef (Kapitan marynarki)
    DD.MM.1951-08.09.1955 Urbański, Witold (Kapitan marynarki)
    Jednotka:
    Unit:
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
    Poznámka:
    Note:
    Překlad jména: rys Name translation: lynx
    Zdroje:
    Sources:
    časopis MORZA STATKI I OKRĘTY: č.3,1998. Warszawa: Magnum-X Sp.z.o.o., ISSN 1426-529X
    pl.wikipedia.org
    pl.wikipedia.org
    http://en.wikipedia.org/wiki/ORP_Ry%C5%9B
    de.wikipedia.org
    http://marynarkawojenna.pl/start_n.htm
    www.militarium.net/viewart.php?aid=202
    http://uboat.net/allies/warships/ship/5431.html
    www.polishnavy.pl
    www.weu1918-1939.pl

    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/71257#250914Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Historie ORP Ryś


    Jakmile Polsko po ukončení I. světové války získalo nezávislost a také přístup k moři, začalo logicky také s budováním vlastní flotily. Nejprve spoléhalo na hladinové lodě, které převzalo či koupilo od jiných států. Později plánovalo stavbu lodí již podle vlastních potřeb a požadavků. Podle plánu rozvoje loďstva měly být součástí polské floty také ponorky.
    Během prosince 1924 byl vypracován soupis technických požadavků na nové lodě, ale Polsko v té době nemělo loděnici která by byla schopna daný typ ponorky postavit. Polská vláda tedy byla nucena obrátit se na jiné země. Volba padla, především z politických a ekonomických důvodů,na Francii.
    Po sériích jednání byla 1. prosince 1926 podepsána smlouva o stavbě 3 univerzálních, minovo-torpédových ponorek. Původně byla v plánu stavba až 9 ponorek, později byl z ekonomických důvodů redukován pouze na 3 lodě. Ponorky měly být schopny plnit ofenzivní i defenzivní úkoly, takže jejich výzbroj sestávala nejen z min, ale i 10 torpéd. Nové ponorky vycházely z projektu francouzské ponorky z roku 1917 "Pierre Chailey". Každá z nových ponorek se nakonec stavěla v jiné loděnici, což se následně ukázalo jako nepříliš šťastné řešení - lodě měly spoustu výrobních vad a nedodělků, byly značně poruchové, což mělo později především u ORP "Ryś" tragické následky. Vady byly většinou odstraňovány až během služby, dlouho po ukončení stavby.
    Jednou z příčin problémů byl pravděpodobně nedostatek zkušeností vybraných loděnic se stavbou lodí takového typu a velikosti. I přes výše uvedené nedostatky však byly ponorky významným posílením polského válečného námořnictva, které se v té době skládalo z několika starých torpédovek a dělových člunů.


    28. května 1927 byl v loděnici Chantiers de La Noire v Nantes položen kýl první ze tří ponorek polského válečného námořnictva. První nýt slavnostně zatloukl tehdejší polský velvyslanec ve Francii, Alfred Chłapowski. Celá třída byla později nazvána "Wilk", podle první ponorky spuštěné na vodu.
    22.dubna 1929 byla nová loď spuštěn na vodu a paní Wanda Poznańská, žena člena polské ambasády v Paříži, ji pokřtila ORP "Ryś". V září 1929 se oficiálně jejím prvním velitelem stal kapitan marynarki Edward Szystowski.



    Stavba ORP "Ryś"



    ORP "Ryś" dokončovali až do února 1931, kdy začaly první zkoušky nové ponorky v loděnici. Ty trvaly až do května 1931 a v jejich průběhu byly odstraňovány zjištěné vady. V červnu a červenci ORP "Ryś" vyplouval opakovaně na zkušební plavby. Zkoušky a testy byly ukončeny 20. července 1931, a protože výrobce nedodal některé části vybavení, velení polského válečného námořnictva rozhodlo o přesunutí nové ponorky do Polska, odkud se měla později vrátit do Nantes pro chybějící díly.
    2. srpna 1931 byla na ponorce slavnostně vztyčena polská vlajka a ORP "Ryś" se zařadil do polské flotily. Po nezbytných přípravách vyplula ponorka 14. srpna 1931 z Nantes a zamířila do Gdyně.



    ORP "Ryś vplouvá poprvé do Gdyně 19. srpna 1931



    19. srpna 1931 ORP "Ryś", jako první polská ponorka v historii, vplul do polských vod a vyvázal se v gdyńském přístavu. Na ponorku se nalodila kompletní posádka a od září až do listopadu se cvičila v ovládání ponorky, obsluze zařízení, ORP "Ryś" vyplouval na cvičné střelby na hladině i pod vodou.
    20. listopadu vyplul ORP "Ryś" spolu s dělovým člunem ORP "Generał Haller" na moře, aby přivítal a doprovodil do přístavu další novou ponorku - ORP "Wilk", která právě připlouvala z Francie. 23. listopadu 1931 se lodě setkaly a společně vpluly do Gdyně.
    9. prosince 1931 byla pod velením kapitana marynarki Aleksandra Mohuczyho (velitel ORP "Wilk") vytvořena operační skupina ponorek a jejich posádky opět začaly procházet řadou cvičení na moři i u nábřeží.


    Protože koncem roku 1931 přišla zpráva z Francie, že chybějící náhradní díly jsou připraveny, 6. ledna 1932 vyplul ORP "Ryś" na cestu do Cherbourgu. Až k švédskému ostrovu Bornholm jej doprovázela sesterská ponorka ORP "Wilk".
    14.ledna 1932, po dramatické plavbě v silné bouři, vplul ORP "Ryś" do francouzského přístavu Cherbourg a začala montáž chybějících částí vybavení.
    V únoru 1932 se ORP "Ryś" vrátil do Polska a začal další cyklus školení a cvičných plaveb, které měly zajistit co nejlepší bojovou připravenost ponorky i její posádky.
    1.května 1932 byla nově vytvořena Ponorková divize, jejímž velitelem se stal komandor podporucznik Eugeniusz Pławski na své vlajkové lodi ORP "Żbik". Do divize byly zařazeny všechny tři ponorky - ORP "Żbik", ORP "Wilk" a ORP "Ryś" ,a také torpédovka ORP "Kujawiak"a cvičná plachetnice "Lwów". všem ponorkám byly přiděleny nové identifikační znaky, takže na věži ORP "Ryś" bylo namalováno velké písmeno "R".



    Věž ORP "Ryś" s namalovaným identifikačním znakem



    Do srpna 1932 pak ORP "Ryš" vyplouval na cvičné plavby, především do Pucké zátoky, nebo posádka cvičila na palubě ponorky, vyvázané u nábřeží.
    23. srpna 1932 v 18 h ORP "Żbik", ORP "Wilk" a ORP "Ryś" odpluly na oficiální návštěvu Stockholmu. 25. srpna v časných ranních hodinách se nedaleko švédského pobřeží (u majáku Sandhamn) setkaly s torpédoborci ORP "Burza" a ORP "Wicher" a společně vpluly do Stockhlomu. Během návštěvy, 27. srpna 1932, obdržel velitel ORP "Ryś", kapitan marynarki Edward Szystowski, švédské vyznamenání.
    Celá flotila opustila Švédsko 29. srpna v 07:00 a zamířila zpět do Gdyně. Krátce po půlnoci 1. září 1932 se všechny ponorky vyvázaly v gdyńském přístavu.


    Od září 1932 až do března 1933 pak na ORP "Ryś" probíhala cvičení bojové připravenosti.
    V březnu 1933 ORP "Ryś" se svou sesterskou ponorkou ORP "Żbik" zavítaly na zdvořilostní návštevu finských Helsinek.
    V květnu 1933 vystřídal ve velení Edwarda Szystowského, který byl povýšen a přeložen do funkce velitele Námořní letecké divize, kapitan marynarki Aleksander Łoś.


    Další cvičné a hlídkové plavby v roce 1933 a 1934 přerušila v srpnu 1934 společná plavba všech tří ponorek, během které ORP "Ryś" a jeho sesterské lodě navštívily holandský Amsterdama norské Oslo. Pak se v Sundu setkaly s torpédoborci ORP "Wicher" a ORP "Burza" a společně (7. a 8. srpna) pobývaly v dánské Kodani a později ještě dva dny ve švédské Karlskroně.


    V období od března do června 1935 se ORP "Ryś" s další ponorkou ORP "Żbik" zúčastnily cvičení v Pucké zátoce, během kterého ponorky cvičily havarijní vynořování, dělostřelbu i torpédové útoky na hladině i pod vodou.
    14.července vypluly všechny tři polské ponorky estonského Tallinu, ve kterém pobývaly na mezinárodní návštěvě od 17.do 20. července 1935. 22. července se pak vrátily zpět do Gdyně.





    ORP "Ryś" se ponořuje během jedné z cvičných plaveb



    V období mezi srpnem 1935 a únorem 1936 ponorka vykonala mnoho cvičných hlídkových plaveb v Baltském moři. V druhé polovině roku 1935 bylo také odstraněno protiletadlové dělo ráže 40 mm a nahrazeno dvouhlavňovým protiletadlovým kulometem Hotchkiss ráže 13,2 mm.


    V únoru 1936 došlo k mezinárodnímu incidentu, když ORP "Ryś" manévroval pod hladinou Finského zálivu a skrytě se přiblížil do okolí základny Sovětského válečného námořnictva v Krondštatu. Byl však objeven sovětskými hlídkovými loděmi a přinucen k vynoření. Na hladině se vše naštěsti vyjasnilo a ponorka zamířila zpět do Gdyně.


    1. dubna 1936 došlo na ORP "Ryś" k neštěstí. Během postoje ve vojenském přístavu Oksywie došlo v 7:30 k výbuchu vodíku unikajícího z baterií akumulátorů. V důsledku výbuchu, jehož účinky byly naštěstí oslabeny kvůli otevřeným vlezům a vodotěsným přepážkám, utrpěli 4 členové posádky těžká zranění a 6 námořníků bylo raněno lehce. Incident měl dohru, když z důvodů neštěstí byl odvolán dosavadní velitel Ponorkové divize, komandor podporucznik Eugeniusz Pławski. Ve funkci jej nahradil komandor podporucznik Alexander Mohuczy.
    Po opravách se ponorka vrátila zpět do služby a opět několikrát vyplula na cvičné plavby do vod Baltu. 7. července 1936 byl odvolán kapitan marynarki Łoś, o několik dnů později se novým velitelem ORP "Ryś" stal kapitan marynarki Aleksander Grochowski. Již 14. července 1936 pak ORP "Ryś" s oběma sesterskými ponorkami navštívil neoficiálně Estonsko, kdy se všechny ponorky vyvázaly na rejdě v ústí Narvy.


    Až do začátku války se pak ORP "Ryś" účastnil běžných cvičných a hlídkových plaveb, které se nevyznačovaly ničím mimořádným. Během této doby stojí za zmínku snad jen odstranění identifikačního znaku "R" z věže ponorky 1. července 1937, už 10. července 1937 se pak ORP "Ryś" a ORP "Żbik" účastnily ukázek pro veřejnost na rejdě Gdyně.


    Od začátku roku 1939, jak se přiostřovala mezinárodní situace, byly plavby ponorky více a více zaměřeny na bojovou připravenost posádky.



    ORP "Ryś" v meziválečném období



    24. srpna 1939 byla vyhlášena mobilizace Ponorkové divize. ORP "Ryś" naložil na palubu 10 torpéd, 22 min, 114 nábojů pro palubní dělo a 4500 nábojů pro kulomet. Velitel ORP "Ryś" obdržel 7 000 USD ve zlatě a polských bankovkách a na ponorce také proběhla kontrola všech mechanismů a kontrola bojové připravenosti.
    26.srpna 1939 byla ponorka odeslána do vojenského přístavu Hel.


    1. září 1939, krátce po prvních útocích, obdržel velitel ORP "Ryś" rozkaz k vyplutí na moře a v 06:00 ponorka odrazila od nábřeží. Během dne pak radista ORP "Ryś" zachytil další dva radiogramy. První z nich nařizoval všem ponorkám operovat pod hladinou, druhý rozkaz nařizoval veliteli otevřít obálku označenou jako "X". Tato obálka obsahoval příkazy týkající se provedení plánu "Worek", podle nichž měl ORP "Ryś" operovat v Gdańské zátoce v prostoru severovýchodně od Helu.
    Během plavby polská ponorka zahlédla ve vzdálenosti necelých 5 Nm německý torpédoborec, několik minolovek a také periskop neznámé ponorky. Později byly rozpoznány torpédoborce "Wolfgang Zenker" a "Erich Steinbrinck", několik německých minolovek a stíhačů ponorek. Do vyznačeného sektoru pak ORP "Ryś" dorazil v 17:26. Až do večera pak ponorka hlídkovala ve svém sektoru, ale bez možnosti na někoho zaútočit.


    2. září 1939 se komandor podporucznik Grochowski rozhodl opustit vyznačený sektor a odplout s ponorkou více na sever od Helu. Kolem 09:30 byl periskop ORP "Ryś" spatřen ze vzduchu německým letounem. Ten přivolal další letadla, která na ponorku několikrát zaútočila a svrhla celkem 26 pum. Letouny také navedly k ponorce německé stíhače ponorek, které ORP "Ryś" sledovaly. Tomu se však Němcům podařilo nakonec uniknout.
    V 11:35 hlídka v periskopu zahlédla německý torpédoborec označený "Z-9" ("Wolfgang Zenker") doprovázený minolovkami a stíhači ponorek. Během sledování německých lodí však byla ponorka objevena a napadena hlubinnými pumami. Německé lodě hledaly a pronásledovaly ORP "Ryś" až do 18:45, kdy zaútočily naposled. Později velitel Grochowski usoudil, že již nehrozí nebezpečí a vydal příkaz k vynoření. Během plavby na hladině bylo zjištěno, že z poškozených vnějších tanků uniká palivo. Ponorka zůstala na hladině a dobíjela baterie.


    3. září 1939 krátce po půlnoci hlídka na věži zahlédla německý torpédoborec a ponorka se okamžitě ukryla pod hladinou. Během dne pak ponorka sledovala v periskopové hloubce okolní hladinu, ale ve své prostoru nezahlédla žádný cíl.


    4. září 1939 se situace opakovala a ponorka opět v noci hledala úkryt pod hladinou před nepřáteským rychlým člunem. Krátce nato však kapitan marynarki Grochowski nařídil vyplout zpět na hladinu a ORP"Ryś" začal německou loď ostřelovat z kulometu. Německá loď byla evidentně zaskočena nenadálým útokem a vzdálila se.
    V době, kdy již slunce vyšlo nad obzor spatřila hlídka v periskopu nepřátelskou ponorku a velitel nařídil vystřelit 2 torpéda. Útok ORP "Ryś" byl však neúspěšný a na obloze se objevily německé bombardéry, které na polskou ponorku zaútočily hlubinnými pumami. Letouny sledovaly ponorku podle skvrn unikajícího paliva a situace vypadal pro ORP "Ryś" značně nepříznivě. Tehdy také z polské ponorky vyslali otevřeným textem depeši "Jestem osaczony, proszę o pomoc, 54° N i 19°W" (Jsem obklíčen, prosím o pomoc, 54° N a 19°W) a následně šifrovanou zprávu o tom, že se ORP "Ryś" vrací zpět na Hel. Velení loďstva odpovědělo rozkazem zůstat na rejdě a nevplouvat do přístavu. Před polednem se ponořený ORP "Ryś" přiblížil k Helu, vynořil se a požádal vysílačkou o povolení vplout do přístavu a provést opravy. Po zachycení depeše informující o 10 nepřátelských lodích v okolí, se ORP "Ryś" znovu ponořil a velitel nařídil ponorku položit na dno v hloubce 37 metrů poblíž Jastarni. Unikající palivo však způsobilo, že pozici ponorky objevily německé bombardéry a několikrát na ni znovu zaútočily hlubinnými pumami. K dalšímu poškozen však již nedošlo a tak se ponorka po setmění vynořila a kolem půlnoci se vyvázala u nábřeží v přístavu Hel.


    5. září 1939 byl OPR "Ryś" na rozkaz velitele loďstva (ale přes odpor velitele Divize) usazen na dno helského přístavu až po poklop na věži a celou věž a vyčnívající dělo zamaskovali námořníci různými plachtami a větvemi, aby ponorka budila dojem vraku, kterých se v té době nalézalo v přístavu velké množství. Posádka opustila ponorku a odjela na břeh k odpočinku, protože již začala vykazovat známky fyzického a psychického vyčerpání. Naopak na ORP "Ryś" připluli pracovníci Přístavních opravárenských dílen (Portowe Warsztaty Remontove) a započali s prohlídkou poškození. Zjistili především netěsnosti ve vnějších palivových nádržích. Protože v helském přístavu nebylo na opravu takového poškození zařízení, ORP "Ryś" vyplul ve 22 h z přístavu na volné moře a začal vyčerpávat z poškozených tanků zbývajících 47 tun paliva.


    V průběhu čerpání, 6. září 1939 v 01:12, hlídka zahlédla nepřátelskou loď a ORP "Ryś" se okamžitě ponořil. Bylo nutno vyčkat, až se německá loď vzdálila, pak ponorka vyplula na hladinu a pokračovala ve vyčerpávání paliva. Pak ORP "Ryś" několikrát propláchl poškozené nádrže a odplul zpět k přístavu. Tady usedl na dně s otevřenými záklopkami do palivových tanků a zůstal zde až do večera. Ponorku hlídala loď Pohraniční stráže "Bathory", která pozorovala hladinu, jestli se na ní neobjevují skvrny paliva.


    7. září 1939 opustil ORP "Ryś" Hel a vyplul do nového sektoru, který mu byl vyznačen mez 018° a 019°W (západní délky), asi 8 Nm severovýchodně od Helu. Zde podle rozkazu položil minové pole, avšak pouze z 10 min, protože byl vyrušen nepřátelskou lodí. Až do večera pak zůstal pod hladinou ve vyznačeném sektoru a v noci bez incidentů dobil baterie.


    8. září 1939, během pokusu položit zbytek minového pole, byl ORP "Ryś" napaden německými hlídkovými loděmi, ale podařilo se mu uniknout.


    9.září 1939 se komandor podporucznik Grochowski rozhodl k návratu na Hel. Jakmile se ponorka dostala do přístavu, velitel Grochowski dostal od velitele Ponorkové divize, komandora porucznika Mohuczyho, kategorický rozkaz opustit s ORP "Ryś" Puckou zátoku a zamířit do svého sektoru. Proto ORP "Ryś" zanedlouho opět vyplul na moře.


    10. září 1939 před úsvitem se ponorka ponořila a zamířila na sever. Během plavby se psychicky zhroutil porucznik marynarki Tomasiewicz a prostřelil si nohu. Třebaže převědčoval velitele o nutnosti jej vysadit zpět na Helu, ORP "Ryś" pokračoval v plavbě.


    11. září 1939 radista ORP "Ryś" zachytil depeši určenou pro ponorku ORP "Wilk", která sesterské lodi přikazovala pokusit o průnik přes Dánské úžiny do velké Británie nebo se po vyčerpání paliva nechat internovat v nejbližším neutrálním přístavu.


    ORP "Ryś" pokračoval v plavbě na sever a 12. září dorazil ke švédskému ostrovu Öland. Velitel nařídil vplout do průlivu Kalmarsund mezi ostrovem a pevninou, protože moře bylo rozbouřené, viditelnost nízká, takže šance na zahlédnutí nepřátelských lodí minimální. Proto chtěl dát v relativně klidných vodách průlivu možnost posádce si odpočinout.


    Následujícího dne, 13. září 1939, opustila ponorka průliv a nadále hlídkovala u Ölandu, ale kvůli stále nepříznivému počasí, dešti a snížené viditelnosti neměla příliš šanci něco zahlédnout. Komandor podporucznik Grochowski nařídil pak plout k ostrovu Gotland.


    14. září 1939 byla na ORP "Ryś" zachycena depeše, která veliteli Grochowskému přikazovala pokusit se probít s ponorkou do Velké Británie nebo se nechat internovat v neutrálním přístavu. Protože stav paliva neumožńoval plavbu do Anglie, komandor podporucznik Grochowski se rozhodl hlídkovat na moři po dobu, kterou mu palivo umožní a pak se nechat internovat ve Švédsku. Zároveň požádal Velitelství floty o možnost útočit na osamocené německé lodi bez varování. To bylo zamítnuto a naopak přišel upřesňující rozkaz, dovolující útočit pouze na nepřátelské lodě v konvojích nebo ozbrojené. Tento příkaz velitele ORP "Ryś" roztrpčil, neboť kromě osamocených německých lodí žádné jiné neviděl a přišel tak o možnost způsobit nepříteli jakékoliv škody.


    15. září 1939 se ORP "Ryś" přesunul do oblasti kolem švédského ostrůvku Gotska Sandön a následující dva dny zde hlídkoval, znovu však bez úspěchu. Technický stav ponorky se rapidně zhoršoval, nefungoval periskop a echosonda, znovu začaly propouštět palivové nádrže a dovnitř lodi začala prosakovat voda. Při absenci hydrofonu byl ORP "Ryś" prakticky zbaven možnosti nalézt nepřítele.


    17. září 1939 velitel Grochowski rozhodl vplout do švédských teritoriálních vod a navštívit nejbližší přístav, kde by mohl doplnit palivo a provést nejnutnější opravy.


    18. září 1939 ve 02:25 se ORP "Ryś" kurs nacházel na dohled od majáku Almagrunden a změnil kurs k přístavu Sandhamn. Na rejdě přístavu se na palubu ponorky nalodil lodivod, o dvě hodiny později se připojila doprovodná švédská torpédovka a ORP "Ryś" pokračoval v plavbě do Stavsnäs. V tomto švédském přístavu se již nacházela další polská ponorka - ORP "Sęp", kterou po internaci odzbrojovali. V Stavsnäs požádal komandor podporucznik Grochowski o doplnění zásob paliva a o provedení oprav. Ukázalo se však, že opravy není možné provést v době, po kterou mezinárodní úmluvy povolovaly pobyt cizí válečné lodi v přístavu. Proto padlo konečné rozhodnutí o internaci ORP "Ryś". Ještě ten samý den byly ORP "Ryś" a ORP "Sęp" odtaženy do blízkého přístavu Vaxholm a zakotveny pod pevností na skále.
    19. září 1939 byl ORP "Ryś" odzbrojen, zaplombována radiostanice a ponorka byla znehybněna kvůli částečnému rozebrání hnacích hřídelí.


    21. září 1939, kvůli útěku ORP "Orzeł" z Tallinu, švédské úřady vydaly požadavek, aby polské posádky opustily lodě. Poláci se ale postavili na odpor, takže nakonec došlo ke kompromisu, kdy na ponorkách zůstaly hlídky a zbytek důstojníků a námořníků byl ubytován na břehu.
    K ORP "Sęp" a ORP "Ryś" později přibyla i třetí polská ponorka ORP "Żbik", která byla internována o několik dnů později.



    V dubnu 1940 byly všechny tři ponorky odtaženy do Stockholmu, vyvázány u polské školní lodi "Dar Pomorza", opraveny a lodní zařízení zakonzervována. Exilové polské válečné námořnictvo se v té době pokoušelo získat internované ponorky zpět a přepravit je do Velké Británie. Celou akci měl řídit z Anglie vyslaný komandor podporucznik Bogusław Krawczyk, bývalý velitel ponorky ORP "Wilk". Avšak události tomuto plánu nepřály, a když bylo v dubnu a květnu 1940 sousední Norsko obsazeno německou armádou, Švédové v květnu jednání ukončili a celou akci zastavili. Ponorky, které byly v té době znovu vybaveny torpédy a zbraněmi, musely být opět odzbrojeny a 10. června velitelé odvolali bojovou pohotovost.
    4. července 1940 byly ORP "Ryś" a ostatní ponorky, odtaženy k ostrůvku Högholm na jezeře Mälaren u Stockholmu a 18. července k dalšímu ostrůvku Fallskör. Posádky musely opustit lodě a ubytovat se na poblíž stojících švédských plavidlech "Johannes" a "Drottning Sophia"
    1. září 1940 došlo ke změně struktury velení internovaných ponorek. Ze všech členů posádek byl vytvořen jeden oddíl, kterému velel komandor podporucznik Salamon, velitel ORP "Sęp".
    V říjnu 1940 se ponorky i s posádkami přesunuly do městečka Mariefred na břehu jezera Mälaren.


    26. června 1941 švédské oddíly odřízly polským námořníkům cestu k ponorkám a ty byly následně odtaženy do Stockholmu. Během září však byly vráceny zpět do Mariefredu.


    V červnu 1942 a později v květnu 1944 byl ORP "Ryś" odtažen do Stockholmu a provedeny nezbytné konzervační práce a opravy.


    23. června 1945 přijela do Švédska polská komise, jejímž úkolem bylo získání internovaných lodí zpět pro Polsko. Po souhlasu švédských úřadů členové komise prozkoumali technický stav ponorek a vypracovali harmonogram nezbytných oprav. Zahájili také agitaci mezi členy posádek, jejímž cílem bylo přesvědčit námořníky k návratu do vlasti. Velitelem ORP "Ryś" byl v té době kapitan marynarki Bronisław Hackbeil.
    5. září 1945 byly všechny tři ponorky oficiálně převzaty od švédských úřadů a 6. září na ORP "Ryś" provizorně namontovali 50 baterií z ORP "Sęp", aby byla ponorka schopna vlastními silami doplout do vlasti. Bylo také dotankováno palivo naloženy zásoby a torpéda. Protože velitel odmítl návrat do Polska, dočasně se velitelem ORP "Ryś" stal komandor porucznik Aleksander Mohuczy.
    21. října 1945 na ORP "Ryś a zbývajících lodích po letech znovu vzyčili polskou vlajku a celá flotila v doprovodu švédských minolovek vyplula na moře.
    Na rejdu Gdyně dorazil ORP "Ryś" spolu s ostatními 25. října 1945 a následujícího dne, 26. října se vyvázal ve vojenském přístavu Oksywie. Zde převzal dočasně velení kapitan marynarki Kazimierz Kraszewski.
    28. října 1945 byly všechny navrátivší se lodě slavnostně přivítány představiteli vlády i armády.
    Po vykonání nezbytných oprav a uvedení lodi do provozuschopného stavu byl ORP "Ryś" 30. listopadu 1945 znovu včleněn do polského válečného námořnictva. Novým velitelem byl jmenován kapitan marynarki Józef Wierzchowski. 15. listopadu byla znovu vytvořena Ponorková divize, jejíž součástí se ORP "Ryś" stal.


    26. března 1946 navštívil ORP "Ryś" polský ministr obrany, marszałek Żymierski a v dubnu 1946 náměstek ministra obrany, generał broni Świerczewski.


    6. května 1946 byl ORP "Ryś" odtažen do Stoczni Gdyńskiej v Gdyni k provedení nezbytných oprav a přestavbě. Ponorka zůstala v loděnici více než 2 roky, až do listopadu 1948. Během přestavby byl mimo jiné odstraněn protiletadlový kulomet a torpédomety přizpůsobeny torpédům sovětské konstrukce.


    V listopadu 1948 byl ORP "Ryś" po popravě znovu zařazen do služby a po celý zbytek roku a během celého následujícího roku 1949 na jeho palubě probíhalo intenzivní cvičení posádky, ponorka často vyplouvala na cvičné a hlídkové plavby.


    V době od února do června 1950 byl ORP "Ryś" znovu umístěn v gdyńské loděnici a vyměněna ložiska hlavních mechanismů.
    Po návratu do služby v červenci 1950 až do konce roku strávila ponorka na moři pouze 8 hodin, zbytek času byla vyvázána u nábřeží.


    Od ledna do března 1951 se na palubě ORP "Ryś" opět intenzivně školili noví námořníci ponorek. Velitelem ponorky byl jmenován kapitan marynarki Witold Urbański.
    V červenci 1951 se ORP "Ryś" v průběhu cvičení ponořil do hloubky 70 metrů, ale konstrukční hloubka ponorů byla stanovena pouze na 50 metrů.
    Od 13. do 20. října 1951 se ORP "Ryś" s ponorkou ORP "Sęp" zúčastnil první poválečné návštěvy Rigy.


    V průběhu celého roku 1952 se posádka ORP "Ryś" účastnila bojových cvičení.


    V září 1953 ORP "Ryś" zkoumala komise Polského válečného námořnictva, která zjistila, že trup je ve velmi špatném stavu a hnací mechanismy značně opotřebované. Proto byla pro ponorku nařízena maximální hloubka ponoření 20 metrů.


    V průběhu roku 1954 sloužil ORP "Ryś" především jako školní loď.


    10. ledna 1955 další komise prohlédla ponorku a rozhodla o její mizivé bojové hodnotě. ORP "Ryś" byl zařazen do rezervy a bylo rozhodnuto o jeho vyřazení. 8. září 1955 pak na palubě ponorky spustili polskou vlajku a ORP "Ryś" byl vyškrtnut ze stavu Polského válečného námořnictva.


    Během roku 1956 pak ORP "Ryś" postupně rozebráli a sešrotovali.



    Zdroje:
    PEREPECZKO, Andrzej: Bouře nad Atlantikem 1.díl. 1.vydání. Praha: Naše Vojsko 2004. 200s. ISBN 80-206-0725-0, z polského originálu Burza nad Atlantykiem, Warszawa 1999 přeložil Evžen Škňouřil
    HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Salvy nad vlnami: Od výstřelů na Westerplatte po zkázu Bismarcka. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1993. 336s. ISBN 80-206-0319-0
    http://marynarkawojenna.pl/start_n.htm
    www.militarium.net
    www.uboat.net
    www.iirp.prv.pl
    www.op.osw.pl
    www.polishnavy.pl
    http://pl.wikipedia.org
    www.wp39.pl
    www.marynistyka.net
    http://facta-nautica.graptolite.net/Rys.html
    www.graptolite.net/Facta_Nautica/Rys.html
    www.weu1918-1939.pl
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/71257#255550Verze : 0
    MOD