17.08.2008 - Irán ohlásil vypuštění první iránské družice domácími prostředky

Podle iránské vlády byla v noci na dnešek vypuštěna první Iránská družice nazvaná "Vyslanec naděje".Jde o druhou družici, kterou Irán do vesmíru vypustil (první byla družice Sina-1, která vznikla jako výsledek mezinárodní spolupráce mezi Iránem a Ruskem a do vesmíru ji vynesl ruský nosič v říjnu 2005) a první, která byla vypuštěna vlastním iránským nosičem jehož první neúspěšná zkouška proběhla v únoru tohoto roku.Vypuštění zatím nebylo potvrzeno nezávislými zdroji.


Více zde:
www.novinky.cz

Pokud je to pravda, je to docela závažná novina - může to být stejný vývoj jako kdekoliv jinde, to znamená raketa která družici vynesla je schopná posloužit i jako mezikontinentální balistická střela.

Ono to spíš bude právě naopak protože zatím vždy vznikly nejprve vojenské nosiče a až na jejich základě vznikly rakety pro lety do vesmíru.Je to tak trochu ironické.

Nejsem si jistý jestli start jak Sputniku tak Exploreru 1 nepředcházely vyzkoušení rakety ve funkci balistické střely (samozřejmě, obě tak byly vyvíjeny od prvopočátku), budu se muset kouknout.


EDIT: Kouknul jsem se, pamatuji si špatně, první úspěšný test R-7 jakožto zbraně proběhl 21.8.1957, před Sputnikem, a nosič Exploreru 1 byl speciál vyvinutý z rakety sředního doletu Redstone. Ach ta paměť...

Když to vezmeš do důsledků tak toto není případ pouze Redstone a R-7 ale i dalších raket.Dalo by se tedy říct že až na N1 a Saturn (opravdu by mě zajímalo jaký vojenský náklad vyjma vojenské orbitální stanice nebo špionážních družic by tyhle kolosy mohly nosit-použít jaderné hlavice, jejich váha by byla kolosální) byly všechny vesmírné rakety vyvinuty prvotně jako zbraně pro armádu a až teprve následně byly ať už jako v armádě úspěšné tak i jako armádou odmítnuté použity pro vesmírný program.



Jinak podle posledních zpráv nešlo v případě tohoto testu o funkční satelit ale pouze o jeho maketu.

darkfold: A čo Energia.... Tá asi tiež nebolavyvíjaná ako nosič nukleárnych zbrani..... (aj keď vojenské využitie určite mala - pravd. Buran ako kozmický útočný prostriedok)

U té Energije bych viděl vojenské využití spíš v prvním odpalu při kterém byl učiněn neúspěšný pokus o vypuštění modulu Poljus, který měl být podle některých zdrojů základem vojenské kosmické stanice.Bohužel, základní modul se nepodařilo navést na správnou orbitální dráhu a záhy shořel v atmosféře.Co se Buranu týče tak tam by vojenské využití bylo asi takové jako u STS tedy že raketoplán slouží k civilním účelům (Buran byl stavěn jako zásobovač Miru) ale armáda si jej na některé vojenské mise vypůjčuje (u STS byla takto několikrát zapůjčena Discovery).Jako vesmírné stíhačky byly vyvíjeny Spiral a Uragan


Jinak pokud se nepletu (nemám teď po ruce přehled) tak jeden z pomocných startovacích bloků Energije je rovněž používán (nebo plánován) pro nesení hlavic

Nevím, jestli pro nesení hlavic, ale raketa Zenit (používaná mimo jiné i v tom plovoucím kosmodromu Sea Launch Company) je vlastně "osamostatněný" motor prvního stupně Eněrgije.

Mierne offtopic


Bojová časť existovala aj pre raketu Proton (UR-500, 8K82) pod indexom 8F117. Nie je jasné, či existovala aj "fyzicky" a aký bol jej výkon - občas sa uvádza 10Mt, lenže to je na možnosti Protonu príliš málo - ako ICBM by mal v dvojstupňovej verzii nosnosť cca 40-50 ton. Pritom napríklad bojový blok 15B86 pre raketu R-36M má výkon 8Mt a je označovaný ako "ľahký" - celá bojová časť má hmotnosť cca 5,7 tony. Bojový blok 15F141 pre R-36M je označovaný ako "ťažký" a odhady výkonu sú 18-20 alebo 24-25 Mt, hmotnosť bojovej časti je cca 6,5 tony.


Pre Buran (vo vojenskej variante ako orbitálny bombardér) sa predpokladalo použitie bojových blokov (orbitálnych bômb s možnosťou manévrovania po vstupe do atmosféry), nie nepodobných družici Kozmos 1445 ( = raketoplán BOR-4), s výkonom cca 1Mt - predpokladalo sa, že ich bude niesť 10-12 kusov na dvoch rotačných systémoch.