SSN - Seawolf

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

SSN - Seawolf

Seawolf class

    Avatar
    Název / Name : Seawolf
    Typ / Type : útočná ponorka s nukleárním pohonem (SSN - Submersible Ship, Nuclear)
    Délka / Length : (m) 107,60
    138,10 (SSN-23)
    Šířka / Beam : (m) 12,19
    Ponor / Draft : (m) 10,67
    11,00 (SSN-23)
    Výtlak standardní /
    Displacement, standard :
    (t)
    7.579
    10.628 (SSN-23)
    Výtlak maximální /
    Displacement, maximal :
    (t)

    Výtlak pod hladinou /
    Displacement, submerged :
    (t)
    9.284
    12.353 (SSN-23)
    Pohon / Engines : tlakovodní jaderný reaktor S6W
    2x parní turbína o výkonu 38.776 kW (52.000 hp)
    Šrouby množství /
    Propellers, No :
    (ks/m)
    1 hřídel s lodním šroubem skrytým uvnitř prstence (systém "Pump-Jet-Propulser")
    Rychlost na hladině /
    Speed, surfaced :
    (kts)
    20
    Rychlost pod hladinou /
    Speed, submerged :
    (kts)
    35 (+39 *)
    20 (tichá)
    Dosah na hladině /
    Range, surfaced :
    (Nm/ kts)
    neomezený
    Dosah pod hladinou /
    Range, submerged :
    (Nm/ kts)
    neomezený
    Max. hloubka ponoření /
    Max depth :
    (m)
    487 (operační)
    610 (maximální)
    Výzbroj / Armament : 8 torpédometů ráže 660 mm na bocích přídě
    torpéda Mk. 48 ADCAP
    protilodní řízené střely UGM-84D Harpoon a UGM-109B TASM
    protizemní řízené střely s plochou dráhou letu UGM-109B/C/D/E Tomahawk
    miny
    Výstroj / Equipment:
    (radar, asdic ...)
    AN/BPS-16 (navigační radar)


    AN/BQQ-5D/E (aktivní / pasivní sonar)
    AN/BQS-24 MIDAS (aktivní sonar)
    AN/BQR-22 (pasivní sonar)
    AN-BQG-5 (pasivní sonarové boční pole)
    TB-16 a TB-29 (průzkumné a taktické sonarové vlečné pole)


    2x AN/BRA-34 (víceúčelový stožár)
    AN/BSY-2 "CCS Mk.2" (ponorkový bojový systém)
    AN/SPA-25A (rádiový dotazovač)
    AN/WIC-2B (rádiový ohlašovač)
    AN/USC-35 (taktický systém pro předávání dat - Link 11)
    AN/URR-76 (rádiový přijímač)
    AN/WSC-3 (satelitní terminál - OTCIXS)
    AN/BRT-6 (komunikační bóje)
    AN/URT-23D (univerzální visílačka)
    AN/USQ-76 (datový terminál - Link II)
    AN/WLQ-4 (systém pro vedení REB)
    AN/BRD-7 a AN/BLD-1
    OE-315 BCA (vlečná anténní bóje)
    SINS (lodní / ponorkový inerciální navigační systém)
    přijímač GPS
    AN/WLY-1 (systém protiopatření)
    AN/WLR-9 (zvukový dotazovač)
    Posádka / Complement : 140 členů
    14 důstojníků, 126 poddůstojníků a členů mužstva


    u SSN-23 +50 příslušníků jednotek zvláštního určení U.S. Navy
    Poznámka / Note : plavidlo SSN-23 bylo modifikováno a proto má odlišné rozměry (viz. text níže)



    Přehled vyrobených plavidel / Summary of built boats :
    - SSN-21 USS Seawolf
    - SSN-22 USS Connecticut


    - SSN-23 USS Jimmy Carter




    Pozn.: údaje uvedené v (*) jsou alternativní
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/76138#280968Verze : 0
    MOD
    Avatar
    SSN - SEAWOLF



    Historie
    Projekt Seawolf byla první nová konstrukce útočné jaderné ponorky U.S.A. po více jak 20 letech. Měla opět návrátit dominantní postavení Spojeným Státům a získat znovu náskok v oblasti redukce hluku vznikající při plavbě ponorek. Po více jak 30 let držela podmořská plavidla U.S. Navy tuto technologickou převahu nad ponorkami VMF (vojenské námořnictvo SSSR/RF). Ale s příchodem plavidel Projekt 671RTM Ščuka a zejména Projekt 971 Ščuka-B na počátku 80. let 20. století se začali pomyslné misky vah vyrovnávat. Stejně tak příchod nové generace senzorů a čidel částečně deklasoval nadřazenost amerických ponorek třídy Los Angeles, které se v té době stále ještě stavěly (výstavba pokračovala až do konce 80. let 20. století). A přestože proběhlo několik velmi významných modernizací (instalace výkonějších zbraňových systémů, modernějších senzorů, nejnovější elektroniky, úprava kormidel, obložení trupu), první plavidlo, SSN-688 USS Los Angeles, bylo navrhnuto na přelomu 60. a 70. let 20. století a konstrukce, včetně některých konstrukčních součástí (reaktor a pohonné ústrojí) jako takových, byly více jak 20 let staré. Proto bylo pro námořnictvo Spojených Států prioritou zařazení nové třídy plavidel, která by opět získala tolik potřebný náskok a stala se neviditelná a hlavně neslyšitelná.


    První návrh na novou ponorku se objevil v polovině 80. let 20. století a jejím autorem nebyl nikdo jiný než konsorcium General Dynamics Electric Boat Division, které stálo za většinou jaderných ponorek ve Spojených Státech. Na začátku byla předobjednávka na postavení celých 29 ponorek. V roce 1991, s rozpadem Svazu Sovětských Socialistických Republik, byl původní záměr přehodnocen a bylo požadováno pouze 12 plavidel. Ale analýzy zjistily, že i tak by stavba stála 1/4 rozpočtu U.S. Navy, přes 33,6 miliardy USD (rok 1991). To bylo shledáno s koncem bipolárního rozdělení světa jako nesmyslné plýtvání a celý projekt byl seškrtán. Aby nepřišly vynaložené peníze vniveč, byla kongresem schválena akvizice 3 plavidel a rozhodnutí o vývoji nové a výrazně levnější ponorky (to vyústilo ve třídu Virginia). Posléze byla ponorka USS Jimmy Carter, poslední plavidlo třídy, ještě modifikována, aby dokázala plnit i soudobé požadavky a to přídáním dodatečného úseku trupu.


    Stavba všech plavidel proběhla pomocí modulární stavby, kdy jsou jednotlivé části plavidla (trup, vybavení, ...) vyráběny na více místech, v ten samí čas a jako samostatné moduly jsou pak spojeny v konečný celek. A to proto, protože tato koncepce výroby významně snižuje konečnou cenu, výrazně urychluje stavbu plavidla a umožňuje podílet se na stavbě plavidla vícero společnostem. Avšak v případě třídy Seawolf konečné náklady narostly do takřka astronomických výšek, ale to zejména z důvodu použití nejmodernějších technologií. Jako příklad lze uvést, že trup byl vyráběn z vysoce pevné oceli HY-100, s tím bylo spojeno i složitejší svařování trupu (to naopak dovolilo operovat ve velkých hloubkách). A společně s v té době nově vyvinutým reaktorem, specificky upraveným pohonným ústrojím a novým typem akustického obložení, to umožňovalo vyvinout vysokou podhladinovou rychlost a přitom nevydávat takřka žádné zvukové emise. Jinými slovy se ponorka může pohybovat až rychlostí 20 uzlů a přitom být zcela neslyšitelná pro své okolí. Mimo jiné dosahují i velmi vysoké podhladinové rychlostí rychlostí a to mezi 35-40 uzly. Plavidla se též stala nejlépe vyzbrojenými ponorkami, jaké do té doby Spojné Státy měly. Tato plavidla byla a jsou předurčena k vedení ofenzivní činnosti v oblastech s výsokým počtem výskytu nepřitele.


    Program Seawolf neměl jen nahradit třídu Los Angeles, měl daleko větší ambice. A možná to se mu společně se škrty ve vojenském rozpočtu stalo takřka osudný. Jak je známo a bylo i již zmíněno, třída Seawolf byla tzv. "Zlatá rybka" námořnictva U.S.A. I když není známá přesná výše celkových nákladů za vývoj projektu a následnou stavbu 3 ponorek této třídy, odhaduje se na 7-9 miliard USD (FY 96). Náklady na stavbu 1 ponorky dosahovaly neuvěřitelných 2,765 miliardy USD (FY 96), a proto bylo nemyslitelné postavit několik desítek ponorek této třídy.



    Popis
    Plavidla třídy Seawolf jsou na první pohled takřka k nerozeznání od své předchůdkyně třídy Los Angeles. Podobnost velikostí i tvarem je však jediná příbuznost mezi těmito dvěmi generacemi ponorek.


    Ponorky mají protáhlý hydrodynamický kapkovitý trup, který při plavbě klade co možná nejmenšího odpor. Na trupu, vyrobeného z vysokopevnostní oceli HY-100, se nachází celkem 6 bočních sonarových polí (3 na každé straně), které zapřičiňují, že trup není zcela hladký. Příďová zatahovatelná hloubková kormidla jsou umístěna vpředu na trupu. Záďová kormidla jsou v tradičním tvaru znaku +. Ve stejné ose, v jaké jsou umístěna kormidla, se nachází i záďové stabilizátory, ve kterých jsou mimo jiné umístěny vlečné sonary. Stabilizátory mají tvar obráceného písmene V.


    Prostory pro posádku jsou plně klimatizovány a tvoří ji dle oficiálních zdrojů U.S. Navy celkem 140 příslušníků námořnictva. Z toho je 14 důstojníků a zbylých 126 mužů tvoří poddůstojníci a řadoví námořníci. Běžná doba hlídky se pohybuje okolo 2 měsíců (60-70 dnů).
    Plavidlo SSN-23 USS Jimmy Carter má kapacitu na ubytování dalších až 50 mužů. Tato místa jsou určena hlavně pro příslušníku speciálních jednotek námořnictva - SEAL.


    Pohon pod i na hladině zajišťuje tlakovodní reaktor S6W (vyvinutý a vyráběný společností Westinghouse). Náklady na vývoj a nálednou výrobu 3 reaktorů typu S6W se odhadují na 1 miliardu USD (FY 96). Reaktor pohání 2 turbíny, které dávají celkový výkon 38,78 MW (52.000 koňských sil). Ten je přenášen na jednu lodní hřídel zakončenou šroubem ukrytým v prstenci (systém "Pump-Jet-Propulser"). Ponorka SSN-23 je navíc vybavena pomocnou manévrovací jednotkou. Všechna plavidla třídy Seawolf jsou vybavena nouzovým konvenčním pohonem.


    Radioelektronické vybavení zahrnuje navigační radar AN/BPS-16 (I-Band), rádiový dotazovač AN/SPA-25A a ohlašovač AN/WIC-2B, a systém pro vedení radioelektronického boje (REB) AN/WLQ-4.


    Sonarové vybavení plavidel třídy Seawolf je velmi bohaté. Ponorky mají instalován velký trupový aktivní / pasivní sonar AN/BQQ-5D/E v přídi plavidla. Na obou bocích se nachází systém celkem 6-ti bočních široko-štěrbinových pasivních sonarových polích AN/BQG-5 označovaných jako WAA (Wide-Aperture Array). Na každé straně ponorky jsou 3 rozměrné antény. Je zde krátkodosahový aktivní sonar AN/BQS-24 MIDAS (Mine and Ice Detection and Avoidance System) sloužící k detekci a výstraze před minami a k navigaci pod ledem. Dále pasivní sonarový detekční systém AN/BQR-22 schopný analizovat získaná data. V poslední řadě jsou přítomny pasivní sonarová vlečná anténa TB-16 a tenká pasivní sonarová vlečná anténa TB-29. Komplexní systém AN/BQQ-10 řídí, zpracovává a vyhodnocuje data získaná ze všech sonarových antén.


    Velmi bohaté a rozmanité elektronické vybavení, to je jeden ze znak charakterizující třídu Seawolf. Základem je bojový řídící systém AN/BSY-2 označováný též jako CCS Mk.2 (Command Combat System II od společnosti Raytheon). Tento specifický a komplexní systém slouží ke kompletnímu ovládání celého plavidla. Spojení zajišťují rádiový přijímač AN/URR-76, satelitní terminál AN/WSC-3 (OTCIXS), taktický systém pro předávání dat AN/USC-35 (Link 11), datový terminál AN/USQ-76 (Link II) a univerzální visílačka AN/URT-23D a to prostřednictvím dvou anténních víceúčelových stožárů AN/BRA-34, vlečné antenní bóje OE-315 BCA (Buoyant Cable Antenna) a komunikační bóje AN/BRT-6. Přítomny jsou dále systémy AN/BRD-7 (??? Intercept Direction Finding System ???) a AN/BLD-1 (??? Direction Finding System ???).
    Plavidla jsou vybavena zvukovým dotazovačem AN/WLR-9 a akustickým systémem pro zarušení útočících torpéd AN/WLY-1. S jistou lze také řici, že je využíván ponorkový navigační inerciální systém SINS (Submarine / Ship Inercial Navigation System) a systém globální navigace GPS. Jako u každé jiné ponorky je i tato třída vybavena periskopy, jsou zde dva periskopy značky Kollmorgen, Typ 18 a Typ 8 Mod.3 (oba dovolují omezenou rádiovou komunikaci).


    Výzbroj ponorky je na bocích tlakového trupu u přídě a je netypicky tvořena 8 torpédomety ráže 660 mm. Plavidla tak disponují téměř 2-násobnou palebnou silou než třída Los Angeles, ale i než nová třída Virginia (platí zejména pro protiponorkový boj - ASW). Ponorky jsou vyzbrojeny torpédy Mk.48 ADCAP, protilodními řízenými střelami UGM-84D Harpoon a UGM-109B TASM (Tomahawk Anti-Ship Missile) a řízenými střelami s plochou dráhou letu UGM-109C TLAM-C nebo UGM-109D TLAM-D nebo UGM-109E TacTom. Plavidla jsou schopna nést celkem 50 kusů torpéd a řízených střel. Ekvivalentem namísto torpéd a střel může být náklad až 100 kusů min. Důvodem proč byly torpédomety navrženy v nestandardní ráži je, že bylo a stále je plánováno použití prostředků UUV (Underwater Unmanned Vehicle - podvodní plavilo bez lidské posádky) a to hlavně k průzkumu a boji.


    Jak již bylo zmíněno, poslední plavidlo třídy, USS Jimmy Carter, bylo modifikováno přidáním 30,5 metrového úseku MMP (Multi-Mission Platform). Ten je určen zejména pro podporu obojživelných operací. Je vybaven sekcí umožňující pobyt až 50 příslušníků SEAL, přechodovou komorou a umožňuje připojení suchého doku DDS anebo nesení miniponorky ASDS. Nést DDS nebo ASDS mohou však i SSN-21 a SSN-22.




    Informace, jakož i níže uvedené obrázky byly (jsou) čerpány z internetových stránek - http://www.navy.mil/ ; http://www.wikipedia.org/ ; http://www.navysite.de/ ; http://www.globalsecurity.org/ ; http://www.navsource.org/ ; http://www.naval-technology.com/ ; http://www.gdeb.com/ ; http://www.fas.org/ ; http://www.military.com/ ; jakož i z publikace Jane's Válečné Lodě (ISBN 80-7236-080-9) ; Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) ; Ponorky - Válka pod vlnami (ISBN 978-80-206-0914-4) ; Ponorky Současnosti (ISBN 978-80-87087-00-8) ;
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/76138#280976Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Plavidla třídy Seawolf
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/76138#280977Verze : 0
    MOD