Vojenský ústřední archiv, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Husarek-Karel-t79015#384143
Verze : 0
Příjmení: Surname:
Husárek
Husárek
Jméno: Given Name:
Karel
Karel
Jméno v originále: Original Name:
Karel Husárek
Všeobecné vzdělání: General Education:
DD.09.1904-DD.07.1912 Státní gymnasium, Prostějov DD.10.1912-DD.06.1914 Česká vysoká škola technická, Brno
DD.09.1904-DD.07.1912 ? DD.10.1912-DD.06.1914 ?
Vojenské vzdělání: Military Education:
DD.08.1914-DD.06.1915 Škola jednoročních dobrovolníků, Kreims DD.09.1917-DD.10.1917 Důstojnický kurs, Běrezaň DD.09.1924-DD.10.1926 Vysoká válečná škola, Paris DD.01.1931-DD.07.1931 Kurs pro vyšší velitele, Praha
DD.07.1914-DD.08.1914 jednoroční dobrovolník Zákopnického praporu č. 1, Kraków DD.08.1914-DD.06.1915 vojenské studium, Kreims DD.06.1915-DD.06.1916 velitel zákopnické čety Zákopnického praporu č. 8, východoevropské válčiště 04.06.1916-04.06.1916 zajetí na východoevropském válčišti DD.06.1916-DD.09.1917 ruské zajatecké tábory DD.09.1917-DD.10.1917 vojenské studium, Běrezaň DD.10.1917-DD.04.1918 velitel ženijní čety 2. československé samostatné technické roty, Běrezaň a přesun DD.04.1918-DD.08.1918 zástupce velitele 2. československé samostatné technické roty, přesun a sibiřské válčiště DD.08.1918-DD.09.1918 technický důstojník velitelství 2. československé střelecké divize, sibiřské válčiště DD.09.1918-DD.12.1918 zatímní náčelník štábu 2. československé střelecké divize, sibiřské válčiště DD.12.1918-DD.08.1919 přidělený důstojník velitele Sibiřské armády, sibiřské válčiště DD.08.1919-DD.10.1920 cesta do vlasti a repatriační dovolená DD.10.1920-DD.04.1921 velitel Ženijního pluku 4, Bratislava DD.04.1921-DD.12.1921 zdravotní dovolená DD.12.1921-DD.10.1923 velitel Ženijního pluku 4, Bratislava DD.10.1923-DD.12.1923 důstojník 20. oddělení /ženijního/ ministerstva, Praha DD.12.1923-DD.09.1924 velitel Ženijního pluku 5, Praha DD.09.1924-DD.10.1926 vojenské studium, Paris DD.10.1926-DD.12.1927 podnáčelník štábu Zemského vojenského velitelství v Bratislavě DD.12.1927-DD.11.1929 náčelník štábu Zemského vojenského velitelství v Bratislavě DD.11.1929-DD.10.1930 velitel Horského pěšího pluku 3, Poprad DD.10.1930-DD.01.1931 náčelník štábu Zemského vojenského velitelství v Bratislavě DD.01.1931-DD.07.1931 vojenské studium, Praha DD.07.1931-DD.08.1932 profesor Kursu pro vyšší velitele, Praha DD.08.1932-DD.10.1932 velitel Pěší brigády 10, Písek DD.10.1932-DD.06.1933 profesor Kursu pro vyšší velitele, Praha DD.06.1933-DD.12.1933 velitel Pěší brigády 16, Místek DD.12.1933-DD.10.1935 první zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci, Praha DD.03.1935-DD.10.1938 ředitel Ředitelství opevňovacích prací, Praha DD.10.1935-DD.12.1937 podnáčelník Hlavního štábu branné moci, Praha DD.10.1938-DD.12.1938 ministr železnic Republiky česko-slovenské, Praha DD.12.1938-DD.12.1939 jednoroční dovolená
Vojenský ústřední archiv, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Husarek-Karel-t79015#384144
Verze : 1
Reklama
Divizní generál Karel Husárek
Narodil se 31.1.1893 v Čechovicích u Prostějova. V letech 1904 až 1912 chodil na gymnázium v Prostějově a potom začal studovat stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Brně.
Po vypuknutí světové války musel studia opustit a v srpnu 1914 nastoupil jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády. Po absolvování ženijní školy byl zařazen do sapérského praporu v pevnosti Krakov a v létě 1915 odešel na ruskou frontu. V hodnosti poručíka dne 4.6.1916 u Sopanova padl do zajetí a byl odeslán do zajateckého tábora.
V srpnu 1917 podal přihlášku a 25.8.1918 vstoupil do československých legií v Rusku. Nejprve krátce působil u 5. střeleckého pluku a v září 1917 přešel v hodnosti poručíka k 2. samostatné inženýrské rotě. Zúčastnil se řady bojů na Sibiři a v srpnu 1918 byl povýšen na majora. V té době působil ve štábu tzv. Východní skupiny, mimo jiné i jako diplomatický zmocněnec. V září 1918 se stal náčelníkem štábu 2. střelecké divize československých legií, v roce 1919 přešel do služeb ruské armády na Sibiři, které velel generál Radola Gajda. V ruských službách působil mimo jiné jako velitel zvláštních úderných oddílů na Uralu. Rusko opustil v listopadu 1919 a v únoru 1920 se vrátil do Československa. Z ruských čs. legií byl vyřazen dne 19.2.1920. Zústává v Čs. armádě. V listopadu 1920 byl jmenován velitelem ženijního pluku 4 v Bratislavě, v prosinci 1923 převzal velení ženijního pluku 5 v Praze a v září 1924 odešel na vysokou školu válečnou v Paříži. Souběžně s ní studoval školu politických věd v Paříži a obě úspěšně ukončil v roce 1926. Po návratu z Francie byl v hodnosti podplukovníka generálního štábu ustanoven podnáčelníkem štábu Zemského vojenského velitelství v Bratislavě a v prosinci 1927 náčelníkem štábu tohoto velitelství. V roce 1930 prošel službou u horského pěšího pluku 3 v Popradě, v lednu 1931 nastoupil do Kurzu pro vyšší velitele v Praze a po jeho výtečném absolvování v něm zůstal jako profesor. Současně formálně velel nejprve ženijnímu vojsku Zemského vojenského velitelství v Bratislavě, pak 10. pěší brigádě v Písku. V roce 1933 byl jmenován velitelem 16. pěší brigády v Místku, v únoru téhož roku byl povýšen na brigádního generála. Karel Husárek se během svého působení v Praze skvěle osvědčil, zahájil studium strategie a jako šéfredaktor "Vojenských rozhledů" zvýšil jejich úroveň. Nebylo proto žádné překvapení, když v rámci velkých personálních změn ve velení armády přišel na Hlavní štáb, kde převzal 31. prosince 1933 funkci I. zástupce náčelníka Hlavního štábu československé branné moci.
Zabýval se mimo jiné výstavbou opevnění a v březnu 1935 se proto navíc stal ředitelem opevňovacích prací. Díky svým výsledkům byl v říjnu 1935 jmenován podnáčelníkem Hlavního štábu a v červenci 1936 povýšen na divizního generála. Koncem roku 1937 se vzdal vzhledem ke svému vytížení místa podnáčelníka Hlavního štábu a zůstal jen ředitelem opevňovacích prací. V listopadu 1937 zpracoval podrobný opevňovací plán, který je známý jako tzv. Husárkův program. V roce 1938 se snažil maximálně urychlit výstavbu opevnění, především na bývalé rakouské hranici. Podílel se také na prohloubení vojenské spolupráci se Sovětským svazem. Po vyhlášení mobilizace v září 1938 zůstal k dispozici hlavnímu veliteli mobilizované armády generálu Krejčímu a stal se jeho nejbližším spolupracovníkem. Na poradách ujistil politické vedení státu, že armáda je připravena bojovat, pokud k tomu dostane rozkaz. Po přijetí mnichovské dohody působil počátkem října 1938 jako vojenský expert v mezinárodní komisi v Berlíně, kde se marně snažil zabránit zmrzačení Československa a zajistit mu alespoň trochu příznivé hranice. Od října do prosince 1938 byl ministrem veřejných prací v úřednické vládě generála Syrového, koncem října se podílel na organizaci odletu E. Beneše do zahraničí. S ohledem na ztrátu většiny opevnění a plánovanou reorganizaci se rozhodl armádu opustit a v lednu 1939 nastoupil do Škodových závodů v Plzni jako zbrojní expert.
Po okupaci českých zemí byl poslán do Dubnice nad Váhom na Slovensku, kde se v létě 1939 stal ředitelem tamní zbrojovky. V této funkci se snažil zajistit dodávky zbraní pro Sovětský svaz a brzdit zbrojní výrobu pro Německo. Po německém útoku na Sovětský svaz se jeho pozice zhoršila a koncem roku 1941 musel Slovensko opustit a vrátit se do Prahy. Až do konce války pak pracoval ve výzkumu Škodových závodů. V roce 1943 zpracoval na příkaz vedení Škodových závodů materiál o československé armádě. V květnu 1945 se organizačně podílel na Pražském povstání.
Brzy po osvobození byl zatčen a obviněn za činnost ve zbrojním průmyslu během okupace.
V létě 1946 ho z vězení propustili, vyšetřování probíhalo nadále na svobodě a v prosinci 1948 ho mimořádný lidový soud zcela zprostil viny. Obhájit se musel ještě před vojenským kárným výborem, který ho chtěl také zbavit viny, avšak po zásahu nového ministra obrany A. Čepičky ho v říjnu 1950 uznal vinným, degradoval na vojína a snížil mu důchod. V 50. letech Karel Husárek pracoval ve Státním nakladatelství technické literatury jako překladatel. V 60. letech těžce onemocněl a musel být hospitalizován. Zemřel 26. července 1972 v Praze.
Jeho ostatky byly v roce 1974 převezeny do Paříže. V listopadu 1991 byla Karlu Husárkovi posmrtně vrácena hodnost divizního generála. Jeho jméno by patrně upadlo v zapomnění, naštěstí však stále rostoucí zájem o československé opevnění tomu zabránil a generál Husárek je v souvislosti s opevněním často zmiňován.
Udělená vyznamenání:
Československo: Československý válečný kříž 1918 se dvěma lipovými ratolestmi Řád Sokola s meči Československá revoluční medaile 1914 - 1918 Československá medaile Vítězství 1918
URL : https://www.valka.cz/Husarek-Karel-t79015#290538
Verze : 0
Od 12.07.1939 do 14.12.1941 pôsobil ako riaditeľ pobočky Škodových závodov v Dubnici nad Váhom a súčasne od 09.04.1941 do 03.03.1942 pôsobil aj ako jeden z reprezentantov tzv. "Akciovej spoločnosti predtým Škodove závody v Plzni, reprezentácia pre Slovensko" („Aktiengesellschaft vormals Škodawerke in Pilsen, Representanz für die Slowakei“) vytvorenej na základe nostrifikačného zákona na riadenie pobočiek protektorátnych zbrojoviek na Slovensku.
Po odvolaní z Dubnice bol pridelený k Hlavnému technickému riaditeľstvu v Prahe a mal za úlohu sledovať vývojové práce vo fyzikálnom a strojnom výskume. Na danom poste zotrval až do konca vojny.
Zdroj: SOA Plzeň, f. GŘ Škoda Plzeň osobní spisy, zbierka 0448. Osobný spis Karla Husárka in Zdena Muráriková: Škodove závody v Dubnici nad Váhom, Vojenská história 4/2013; VHU Bratislava 2013
URL : https://www.valka.cz/Husarek-Karel-t79015#517911
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.