Salm, Niklas I. zu

Nicholas of Salm
     
Příjmení:
Surname:
ze Salmu of Salm
Jméno:
Given Name:
Mikuláš Nicholas
Jméno v originále:
Original Name:
Niklas zu Salm
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
hrabě Count
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.1459 Vielsalm
DD.MM.1459 Vielsalm
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
04.05.1530 Marchegg
04.05.1530 Marchegg
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
Velitel obrany Vídně během prvního tureckého obležení v roce 1529 Commander of the defense of Vienna during the first siege by the Turks in 1529
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
Adolf Schinzl: Salm, Niclas I. Graf zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 30, Duncker & Humblot, Leipzig 1890
de.wikipedia.org
http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.s/s026867.htm
URL : https://www.valka.cz/Salm-Niklas-I-zu-t79065#518234 Verze : 0
Mikuláš ze Salmu se narodil roku 1459 v ardenském Vielsalmu jako mladší syn Jana V. hraběte za Salmu, barona z Viviers. V roce 1483 vstoupil do rakouských služeb a již v červenci téhož roku se podílel na tažení saského vévody Albrechta Srdnatého do Rakouska, které mělo osvobodit Vídeňské Nové Město. Hrabě musel velmi rychle prokázat skvělé válečné schopnosti, neboť již v roce 1491 stál v čele vojska, které bylo nasazeno u Stoličného Bělehradu. Ve válce se Švýcarskem roku 1499 se nacházel ve vojsku, které vedl hrabě Wolfgang z Fürstenberku, nejvyšší velitel švábského spolku. S ním se 11. dubna podílel na bitvě u Schwaderlohu nedaleko Kostnice, která se zpočátku vyvíjela vítězně, avšak kvůli nedisciplinovanosti švábského vojska skončila porážkou. Ve válce o dědictví landshutské, během níž obsadil v roce 1504 Trostberg, patřil Salm mezi nejvýraznější vojevůdce. V roce 1506 stál v čele vojska císaře Maxmiliána I., které vyrazilo udělat pořádek v Uhrách. Císař ale nedokázal jeho výsledky zužitkovat. V roce 1509 sbíral Salm vojenské zkušenosti v Itálii ve vojsku Georga von Frundsberg, jednoho z největších vojevůdců té doby. V roce 1511 se Salm nacházel v čele císařského vojska, které dlelo ve Vnitřním Rakousku. Z dosud nejasné příčiny ale na sebe přivolal císařovi nelibost. Odebral se proto za císařem do Tridentu, aby záležitost urovnal, což se mu s laskavou pomocí kancléře Sernsteina podařilo. Přestože se nabízel k další vojenské službě, byl velením vojsk pověřen až na jaře 1514, kdy již hrozilo, že vývoj situace v Přímoří nabere velmi nepříznivý směr. Již samotná zvěst o tom, že se do oblasti blíží Salm, stačila Benátčanům k tomu, aby se rozhodli ukončit obléhání Marana. Hrabě sem nechal dopravit potraviny a munici, načež odtáhl ke Gradišce, kde shromáždil nové vojsko. Následně se pokusil vyhnat Benátčany z Furlánska a spojit se s vojskem, které se blížilo s Tyrolska. 12. července 1514 přepadl u Castiglione vojsko benátského vojevůdce Giovanni Bittuciho. Uštědřil mu porážku a navíc ho zajal. Nepříznivý vývoj ve válce a mor přiměli Benátčany k uzavření v říjnu 1514 příměří. Na podzim 1515 vyrazil s vojskem do Jižního Tyrolska, kde byl raněn a zamířil do obležené Verony.


V červnu 1522 byl v rámci boje proti Turkům jmenován nejvyšším polním velitelem v Dolním Štýrsku. Avšak ani v tomto roce, ani v tom následujícím na bojovou činnost na tomto válčišti nedošlo. Válka nicméně probíhala již několik let i v Itálii. A v roce 1524 překročil Alpy s vojskem dokonce i samotný francouzský král František I. Arcivévoda Ferdinand vyslal dva tisíce lancknechtů a dvě stě jezdců. Velitelem těchto jezdců byl jmenován právě hrabě Salm, který je pak vedl do vítězné bitvy u Pavie. Salm v průběhu boje prokázal velké vojenské a velitelské nadání. Jeho jezdci nejprve utrpěli velké ztráty a museli rychle ustoupit, avšak hrabě je dokázal znovu zformovat a vyrazit zpět do vřavy. Přímo se podílel na zajetí francouzského krále. Poté byl Salm jmenován vrchním polním velitelem v Alpských zemích a vydal se do Horního Štýrska. Narazil zde na vzpouru sedláků v Enžském údolí, nedostatek peněz a malý počet vojáků. Situace byla velmi špatná, ale Salm ji dokázal rychle vyřešit. Zvýšil počet lancknechtů na více jak dva tisíce a povstání pak potlačil, přičemž Schladming byl vypleněn a z velké části vypálen. Podobná opatření Salm použil i na dalších místech, čímž dosáhl utlumení těchto bouří. Salmova pověst jako zkušeného a schopného válečníka tak byla zase o něco výraznější.


V srpnu 1526 byl jmenován vrchním velitelem vojsk vyslaným do Uher proti Turkům. Když pak v následujícím roce onemocněl a zemřel brandenbursko-kulmbašský markrabě Kazimír, nahradil ho ve funkci vrchního velitele vojsk právě Salm. V této roli pronásledoval Jana Zápolského při jeho ústupu z Budína do Horních Uher, obsadil Jager a rozprášil nepřátelské seskupení u Sajóládu. Poté u Tarcalu i přes počáteční nepříznivý průběh bitvy uštědřil Zápolskému těžkou porážku. Salm následně obsadil Tokaj, pevnosti na Bodrogu či hrad Boldogkö. Tím zajistil Ferdinandovi kontrolu nad rozhodující částí Uher, což mu umožnilo nechat se ve Stoličném Bělehradě korunovat uherským králem. Salm se této korunovace také zúčastnil, ostatně byla to z velké části jeho zásluha a Ferdinand mu nezapomněl projevit vděčnost.


Nejvýrazněji se hrabě ze Salmu zapsal do historie v souvislosti s prvním obléháním Vídně Turky. Churavějící stařík se v té době nacházel v Badenu, kde si léčil své neduhy, především asi pakostnici. Vrchním velitelem pro dolnorakouské země byl sice ustaven již v březnu 1528, ale pro své špatné zdraví s převzetím funkce otálel. Když už ale nešlo pochybovat o reálnosti hrozby vpádu vojska sultána Sulejmana I., pustil se Salm se vší vervou do práce. Dohlížel na přípravu obranných prací a shromažďování vojsk. Když 27. září 1529 obléhání začalo, řídil hrabě obranný boj osobně přímo na místě. To mu umožnilo mít dobrý přehled o situaci a zlepšovalo morálku obránců, kterých bylo výrazně méně než útočníků. Hrabě byl ale během rozhodujícího útoku 14. října 1529 těžce raněn kusem odlétnutého kamene do nohy. Nicméně následujícího dne se začali Turci od Vídně stahovat. Na jejich rychlé pronásledování ale mohli velitelé zapomenout, protože vojáci se začali bouřit kvůli žoldu. Nakonec se podařilo osvobodit Mosonmagyaróvár, Ráb, Pannonhalmu a nakonec i Ostřihom. Kvůli nedostatku peněz na žold, se ale Salm se svým vojskem musel stáhnout zpět k Bratislavě.


Vzhledem k uzavřenému příměří a špatnému zdraví požádal hrabě Salm ke konci března 1530 krále, aby ho zbavil funkce vrchního velitele. Ten mu v polovině dubna vyhověl, ačkoliv se jen velmi těžko loučil se službami tohoto válečníka, který byl vždy věrný a dokázal nejednou zvrátit i velmi nepříznivý stav. I kdyby mu ale nevyhověl, nebylo by mu to příliš platné, neboť hrabě již 4. května 1530 zemřel. Zanechal po sobě dva syny. Mikuláš II. se stal jeho nástupcem na rodových panstvích, zatímco Wolfgang se stal pasovským biskupem. Celkem měl s manželkou Alžbětou, rozenou von Rogendorf, čtyři syny a čtyři dcery.


Císař Karel V. mu nechal na znamení díků vybudovat ve Vídni pomník. V roce 1790 bylo jeho tělo přeneseno na salmovské panství do Rájce nad Svitavou, dnešní součásti Rájce-Jestřebí.



Zdroje:
Adolf Schinzl: Salm, Niclas I. Graf zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 30, Duncker & Humblot, Leipzig 1890
de.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Salm-Niklas-I-zu-t79065#518220 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více