Povelová souprava "Blesk" – PSB-60
Povelová souprava "Blesk" (PSB-60) byla určena k zabezpečení telefonního spojení na LSŘL, na velitelských a naváděcích stanovištích.
Umožňovala konferenční spojení mezi jednotlivými místy velení a řízení letového provozu.
Zabudovávala se také do mobilních startových (SVS-62) a velitelských stanovišť (SMRK, MOBILET-P / D, NASTA).
Kompletní souprava, používaná na LSŘL, se skládala z následujících částí :
stojan přenašečů – do něj byla přivedena kabeláž z místní i dálkové telefonní sítě.
Jeho úkolem bylo propojit linky na jednotlivá pracoviště. Propojování se provádělo telefonními šňůrami, které technik LSŘL zapojoval do určených svorek.
30 ti násobné pracoviště – umožňovalo těmto funkcionářům spojení jak s dalšími účastníky řízení letů na vlastním letišti, na sousedních letištích a s orgány oblastních stanovišť řízení letů, případně s velitelskými a naváděcími stanovišt.
10 ti a 5 ti násobné pracoviště – byly menší bloky, umožňující spojením s funkcionáři, které pro součinnost daný funkcionář potřeboval.
„Desítková“ pracoviště byla u řídícího létání a leteckého dispečera.
„Pětková“ pracoviště pak na ostatních pracovištích (řídící přistání, velitelské stanoviště, pracoviště planšetisty, pracoviště dozorčího meteorologa, dálnopis, atd)
hlasitá souprava (HLAS) – byla součástí každého vícenásobného pracoviště. Umožňovala hlasitý příjem zpráv. Klíčování hovoru se provádělo pomocí mikrofonu s tlačítkem. Původní hlasité soupravy byly elektronkové, od sedmdesátých let polovodičové.
(Požadavkům na technické zabezpečení novodobých LS LPS, především na rychlý a přesný přenos dat toto zařízení již nevyhovovalo. Proto v roce 1992 byl uskutečněn výběr nového zařízení, které by splňovalo náročné požadavky na telekomunikační zařízení, hlavně na digitální přenos dat. Nahradily ji soupravy FREQUENTIS (Rakousko).
Zdroj: "Bez nich by nevzlétli" - Svět křídel 2008
"Historie RTZ" - AVIS 2008
Povelová souprava "Blesk" (PSB-60) byla určena k zabezpečení telefonního spojení na LSŘL, na velitelských a naváděcích stanovištích.
Umožňovala konferenční spojení mezi jednotlivými místy velení a řízení letového provozu.
Zabudovávala se také do mobilních startových (SVS-62) a velitelských stanovišť (SMRK, MOBILET-P / D, NASTA).
Kompletní souprava, používaná na LSŘL, se skládala z následujících částí :
stojan přenašečů – do něj byla přivedena kabeláž z místní i dálkové telefonní sítě.
Jeho úkolem bylo propojit linky na jednotlivá pracoviště. Propojování se provádělo telefonními šňůrami, které technik LSŘL zapojoval do určených svorek.
30 ti násobné pracoviště – umožňovalo těmto funkcionářům spojení jak s dalšími účastníky řízení letů na vlastním letišti, na sousedních letištích a s orgány oblastních stanovišť řízení letů, případně s velitelskými a naváděcími stanovišt.
10 ti a 5 ti násobné pracoviště – byly menší bloky, umožňující spojením s funkcionáři, které pro součinnost daný funkcionář potřeboval.
„Desítková“ pracoviště byla u řídícího létání a leteckého dispečera.
„Pětková“ pracoviště pak na ostatních pracovištích (řídící přistání, velitelské stanoviště, pracoviště planšetisty, pracoviště dozorčího meteorologa, dálnopis, atd)
hlasitá souprava (HLAS) – byla součástí každého vícenásobného pracoviště. Umožňovala hlasitý příjem zpráv. Klíčování hovoru se provádělo pomocí mikrofonu s tlačítkem. Původní hlasité soupravy byly elektronkové, od sedmdesátých let polovodičové.
(Požadavkům na technické zabezpečení novodobých LS LPS, především na rychlý a přesný přenos dat toto zařízení již nevyhovovalo. Proto v roce 1992 byl uskutečněn výběr nového zařízení, které by splňovalo náročné požadavky na telekomunikační zařízení, hlavně na digitální přenos dat. Nahradily ji soupravy FREQUENTIS (Rakousko).
Zdroj: "Bez nich by nevzlétli" - Svět křídel 2008
"Historie RTZ" - AVIS 2008