Nakadžima A2N

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Nakadžima A2N

Nakajima A2N - přehled verzí

    Avatar
    Nakajima A2N - přehled verzí


    Nakajima A2N
    konstruktér Takeo Yoshida postavil na konci roku 1929 čtyři prototypy s motorem Jupiter VI., které nesplnily očekávání námořnictva


    Nakajima A2N1 typ 90-1
    Jingo Kurihara zcela přepracoval letoun, který námořnictvo zařadilo do výzbroje


    Nakajima A2N2 typ 90-2
    na tomto letounu byly provedeny úpravy na základě pozdějších požadavků námořního letectva


    Nakajima A2N3 typ 90-3
    stíhací letoun s pětitupňovým vzepětím vnějších panelů horního křídla


    Celkem bylo vyrobeno 106 letadel tohoto typu (včetně prvních prototypů)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/86249#319466Verze : 1
    MOD
    Avatar
    Nakajima A2N
    九〇式艦上戦闘機 / kyuu maru shiki kanjou sentouki / palubní stíhací letoun typ 90


    Stručná historie:
    Letecký průmysl v Japonsku byl ve dvacátých letech ještě ve svých počátcích a tak Japonci hledali pomoc v zahraničí. Do Japonska byli zváni konstruktéři z Velké Británie, Francie a Německa, japonští konstruktéři a důstojníci odjížděli na zahraniční stáže a navíc Japonci nakupovali zahraniční techniku v poměrně velkém množství. Nakoupené letouny nebo jejich vybavení potom důkladně zkoumali a získané poznatky byly předávány do leteckých továren. Tak také začal vývoj úspěšné palubní stíhačky Type 90, nebo také známé jako A2N.

    Velení japonského námořního letectva (海軍航空本部 Kaigun Kōkū Hombu) v roce 1928 dovezlo za účelem zkoušek americké stíhačky Boeing F2B-1 a v roce 1929 ještě předváděcí prototyp Boeingu F4B-1. Oba letouny byly námořním letectvem porovnávány s vlastní stíhací Nakajimou A1N1 typ 3, která byla postavena dle britského vzoru Gloster Gambet. Americké letouny, které patřily ke světové špičce, byly námořnictvem shledány velice zajímavými a konstruktér společnosti 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále v textu jen Nakajima) Takeo Yoshida byl pověřen projekčními pracemi a také stavbou dvou prototypů palubních stíhaček, které by byly tentokrát postaveny na základě amerických letounů.

    V roce 1929 byly dokončeny dva prototypy, továrně označené NY, které však námořnictvo odmítlo, protože nedosáhly žádného zlepšení oproti A1N1, napomohl tomu zřejmě již zastarávající motor Jupiter VI. Trup byl téměř beze změn převzat od staršího A1N1, nová byla křídla (podobala se F2B-1) a podvozek byl zase inspirován F4B-1.

    Práce však zastaveny nebyly, ale do čela konstrukčního týmu byl jmenován Jingo Kurihara. Nový šéfkonstruktér se zaměřil na konstrukci trupu a na instalaci nové pohonné jednotky. Konstrukce trupu byla celokovová, v přední části byly na kostru přinýtovány panely s lehké slitiny kovů a na zadní části bylo nataženo plátno. Motor byl hvězdicový devítiválec Nakajima Kotobuki 2 o výkonu 580 koní. 1. května 1931 tak byl námořnímu letectvu předveden vlastně zcela nový letoun, následovaly letové zkoušky, které byly úspěšné. Nový letoun byl námořním letectvem přijat v dubnu 1932 jako „Námořní stíhací letoun typ 90“, nebo pod zkráceným označením A2N1. Ve výrobě byl poměrně brzy nahrazen verzí A2N2, která se od svého předchůdce lišila jiným tvarem a umístněním palivové nádrže. Rozměry a výkony byly shodné. Konečná varianta A2N3 se lišila pětistupňovým vzepětím horního křídla (A2N2 měl křídlo rovné).


    Nový stíhací letoun dosahoval velice dobrých výkonů a japonské námořní letectvo tak získalo palubní stíhačku odpovídající tehdejším nejvýkonnějším letoun což byly Boeingy F4B. Letové vlastnosti byly natolik výborné, že byl tento typ používán akrobatickou skupinou prezentující námořní letectvo, létající ve složení Genda, Okamura a Nomura. Celkem bylo vyrobeno 106 letadel tohoto typu.
    Existovala ještě dvoumístná cvičná verze A3N1 (66 letadel).



    Použité prameny:
    William Green a Gordon Swanborough. The Complete Book of Fighter: An Illustrated Encyclopedia of Every Fighter Aircraft Built and Flown, Smithmark Publisher, rok 1995, ISBN-10: 0831739398
    Robert C. Mikesh, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, rok 1990, ISBN:10-1557505632
    Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 1., Lampart, rok 2000, ISBN: 83-86776-50-1
    http://www.aviastar.org/air/japan/nakajima_a2n.php
    ja.wikipedia.org
    http://surfcity.kund.dalnet.se/a2n.htm
    surfcity.kund.dalnet.se
    http://www.hikotai.net/datasheets/a2n.htm
    archiv autora
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/86249#319467Verze : 2
    MOD