Lipnice nad Sázavou

Kostel sv. Víta


Kostel zasvěcení sv. Víta se nachází pod hradem v historickém centru obce. Jedná se o jednolodní stavbu. Během své existence doznal několika přestaveb. Není známo kdy vznikl původní nejstarší gotický kostel. Přesné stáří se však nedá, bez archeologického výzkumu určit. Ale s velkou pravděpodobností, by nejstarší část měla být západní polovina kostela. Ví se, že do roku 1380 byl filiální k Dolnímu Městu a posléze, od tohoto roku, byl filiální ke kapli na hradě. Někdy do roku 1500 byl kostel výrazně přestavěn, byl přistavěn stejně široký protáhlý polygonální presbytář s obdélnou sakristií na straně severní a pakliže do té doby nebyla ještě zaklenuta, tak tehdy tak učiněno bylo. Nejspíš v této době bylo postaveno šnekovité schodiště do podkroví a na kruchtu na západním konci severní strany lodi. Kruchta zajímala západní část lodi a byla podpírána dvěma pilíři, které jsou dnes před kostelem, vlevo od vstupní předsíně na jižní straně lodi (Kuča 1998, 491). Tak jako městu, ani kostelu se dozajista nevyhnuly události Třicetileté války, zvláště pak boje o hrad a město, kdy to bylo vypleněno. V následných opravách, byl kostel barokizován, zvláště západním štítem. Někdy kolem roku 1688 byla přistavěna polygonálně uzavřená kaple Panny Marie, při severní stěně lodi. Tato kaple nejspíš sloužila jako pohřební rodu Vernierů. Jelikož kostel nikdy neměl výraznější věž, i dnes má spíše „zakrslou“ malinkou věžičku, dali Vernierové při opravách hradu boji dozajista poškozenou věž vnějšího opevnění výrazně přestavět na barokní zvonici. Přičemž prostor mezi nimi je dnes vyplněn běžnou zástavbou a komunikacemi. Ve stejné době byla taky přestavěná kruchta, tak že ta stará byla rozebrána a postavená nová hudební, která tam je doposud. Nutno ještě zmínit změnu farního systému, kdy roku 1620 byla zrušena lipnická farnost a kostel přináležel faře až ve Světlé nad Sázavou, až roku 1694 se vrátila farnost na Lipnici (Kuča 1998, 491). V 1. polovině 19. století se dočkal kostel nového zaklenutí, avšak již roku 1869 spolu s hradem vyhořel. Opraven byl roku 1914 a je dále užíván (Kuča 1998, 491).




Zdroje:
MARTYČÁK, S. 2014: Okolí Lipnice nad Sázavou ve vrcholném středověku a raném novověku : Diplomová práce, Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Opava.

Bysta Jaroslava Haška


Nachází se pod hradem.


Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipnice_nad_Sázavou

Socha Jaroslava Haška


Socha se nachází při cestě vedoucí k zřícenině Bílé věže.


Zdroje:
cs.wikipedia.org

Hrob Jaroslava Haška


Nachází se v horní části dnes již nepoužívaného hřbitova (jako hřbitov nadále funguje, ale již by se zde nemělo pohřbívat).


Zdroje:
pamatkovykatalog.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lipnice_nad_Sázavou
Informační tabule

Památník obětem 1. světové války


Pomník se nachází v areálu hřbitova.


Zdroje:
pamatkovykatalog.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lipnice_nad_Sázavou
Informační tabule

Městské opevnění


Opevnění města úzce souviselo s opevněním hradu. A to tak, že se na něj nějakým způsobem přímo napojovalo. Dozajista opevnění mohlo vzniknout až potom co roku 1370 dostala Lipnice městská práva. Ale je otázkou zda se tak stalo nedlouhou na to nebo s nějakým větším časovým odstupem i několika desetiletí. Ovšem s ohledem na to, že několik let byl majitelem lipnického panství přímo král český Karel IV., přikláněl bych se spíše k tomu názoru, že se tak stálo nedlouho poté co byly městu dány práva. Roku 1452 se uvádí jako „městečko hradu přihrazené“ a roku 1459 je pak nazývána jako Hrazená Lipnice (Kuča 1998, 490). Nutno zmínit v 15. století se objevující Bílou věž, která dále doplnila obranu hradu i města.Samotné opevnění dnes prakticky dochováno nemáme, jediným patrným fragmentem je jedna ze dvou městských bran. Nicméně je dosti pravděpodobné, že se pod zemí nebo snad i ve zdech některých domů, nacházejí jiné zbytky, jen dosud nebyly nalezeny. Zatímco ještě za válek v 15. století mezi Matyášem z Korvína a českým králem Jiřím z Poděbrad, hrad i městečko ustály nejspíše bez výrazných šrámů a následně pak dále vzkvétaly, tak pozdější Třicetiletá válka se zvláště do dějin města zapsala víc než negativně. Samotná vnitřní zástavba čítala asi 37 domů, je otázka kolik domů se nacházelo za hradbami města, jelikož je nesporné, že zde musely stávat stavení, jejichž obyvatelé se živili zvláště zemědělstvím. Ostatně samo opevněné město bylo v tomto směru ohraničeno svými možnostmi. Roku 1637 dal Matouš Vernier jisté úlevy měšťanům, které však spojil s tím, že budou opravovat městské hradby. Ovšem již roku 1639, se jali město a hrad dobývat Švédové o síle 16 oddílů. Ti vyplenili město a pobořili hradby, avšak hrad se jim dobýt nepodařilo. Nicméně nedlouho na to, roku 1645 hrad i město Švédové bez problému obsadili. Odsud pak vyráželi do blízkého i vzdáleného okolí plenit a rabovat, takže již roku 1646 se dali hrad i město dobývat císařská vojska. Po čtyřech týdnech bojů odtáhli, jelikož se jim hrad dobýt nepodařilo, avšak obsadili Bílou věž i město, spíše však jejich ruiny. Nakonec Švédové před svým odchodem pobořili jak Bílou věž tak městské hradby (Kuča 1998, 490, 491). Nicméně ještě roku 1896 existovala brána Dolní, ze které se dodnes zachovaly jen zbytky. Oproti tomu brána Horní, byla v té době jen místopisným jménem (Kuča 1998, 491), byť dozajista je možné, že se její fragmenty mohou skrývat pod povrchem dnešního terénu. K městským hradbám máme i několik zmínek v odborné literatuře. Tak např. v publikaci o hradu z pera Stanislava Stuny máme zmínku o zbytcích hradebních zdí města. Konkrétně ve farské zahradě udává pozůstatky městských hradeb a příkopů, vedle fary pak zbytky staré brány (Stuna 1925, 24). Další sledovatelné zbytky opevnění města uvádí v hostinci u Nováku a též „jinde“ (Stuna 1925, 18). Jeroným Solař zavítal do města a na hrad o pár desetiletí dříve ta ve svém článku v PA 5 popisuje mj. i stav městského opevnění, tak jak je viděl někdy před rokem 1863. Městské hradby popisuje jako takřka již zmizelé, brány registruje pouze dvě, horní a dolní. V té době se již po horní bráně zachoval jen název ulice „za horní branou“, kterou vede cesta na Havlíčkův Brod. Dolní bránu v té době ještě registroval v základech v „dolní ulici“, při faře na náměstí. Vnitřní vrata měla bránu, vnější se pak měla zatarasovat v případě ohrožení fošnami (Solař 1863, 80).




Zdroje:
MARTYČÁK, S. 2014: Okolí Lipnice nad Sázavou ve vrcholném středověku a raném novověku : Diplomová práce, Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Opava.

Zvonice


Původně součást vnějšího opevnění hradu. Z původní věže se zachovala jen malá spodní část, na jejíž základně pak byla tato zvonice vybudována.



Zdroje:

Kaplička sv. Antonína




Zdroje:

Rodinný dům Jaroslava Haška




Zdroje:
cs.wikipedia.org

Socha Immaculaty




Zdroje:

Hostinec U České koruny

Pomník Mistra Jana Husa