409. pěší pluk, 6. setnina, srpen 1917

Přátelé, prosím o pomoc. Zabýval se někdo a vypátral místa pohřebišť vojáků z l. světové? Hledám místo posledního odpočinku mého dědy, který padl 10. srpna 1917 v Rumunsku u obce Ivancesti (SV od Marasesti). Toto jsem vypátral v archivu na Invalidovně ještě před tím, než jej zaplavila voda. Takže jsem měl velké štěstí. Ale dále se mi to nedaří. Velmi děkuji za Vaši pomoc.
V.K.

Môj pradedo s 14.Honvédskeho pešieho regimentu 2.rota padol 23.9.1917 tiež SV od Marasesti
v obci OJTOZ.Skúšal som tiež nájsť nejaké informácie.Vo Viedni vo vojenskom archíve som zistil iba miesto a dátum smrti.V Prahe nebolo nič,s Budapešťou,kde by toho mohlo byť najviac je bohužiaľ problematická komunikácia

V současné době zpracovávám paměti jistého Antonína Hlavsy, který byl koncem července od Lir 27 převelen ke 409. pluku. Spíše se snažím z poznámek, které si činil pro rozpamatování se, dát dohromady souvislý příběh.
Pohřebiště německých vojáků se v té oblasti nachází 5 km jz (cca 210° od Marasesti jen pár metrů od vyschlého koryta říčky Putny severně, ale hřbitov je v teda v žalostném stavu. Mrkni na Google Earth. Musel by jsi na místo a to by asi v Rumunsku byl hodně adrenalinový zážitek. Navíc jak to čtu a jak to Hlavsa popisuje, tam nezůstane nic pohromadě, nic se neudržuje, fotky z těch míst připomínají ten rok 1917.

Navíc ještě jsem zapomněl: i v daleko civilizovanějších krajinách, jako je Slovinsko, je dneska obrovský problém s hroby vojáků z první světové, kdy se mnohdy provádělo i vícero exhumování a přemisťování ostatků vojáků do hromadných až hromadnějších hřbitovů. První světová válka, bohužel, z naší strany proběhla tak nějak pro pozdější historiky a badatele až nežádoucím způsobem: napřed se opomíjeli vojáci válčící za Rakousko - Uhersko (první republika dělala jako by nebyli - vlastní synové pykali za Čechy až nenáviděnou habsburskou říši) a za bolševika se opomíjeli už i legionáři.
Nikdo se k těm hrdinům v rakouských mundůrech ani neznal. Je to sice hanba, ale na to jsme my Češi zvyklí.


Hlavsa popisuje, jak hřbitovy i v částech Rumunska, kde bydleli jen Sasové, byly zarostlé zeleninou a plevelem, nikdo je už tehdy neudržoval. Čest a věčná sláva tvému předkovi, ať je mu země lehká a přeju ti, aby jsi ho našel, ale šance je tuze maličká. Ale štěstí přeje připraveným.

Stando, moc děkuji za výborný typ. Našel jsem to, pokud bys měl zpracováno něco kolem bojů na řece Putně v srpnu 1917, prosím o laskavé zaslání na krizv@atlas.cz


Před zaplavením Invalidovny se mně podařilo získat vojenskou legitimaci mého dědy, teď už možná v Invalidovně neexistuje!