22.11.2007 - Velká část zahraničních bojovníků v Iráku je ze zemí arabských spojenců USA

Podle vysoce postavených důstojníků americké armády až 60% bojovníků, kteří přišli do Iráku bojovat s koaličními jednotkami v čele s USA, pochází ze zemí arabských spojenců USA - Saudské Arábie a Libye. Měsíčně do Iráku přibylo mezi 80 a 110 bojovníky, na základě úspěšných útoků koalice se tento přísun snížil na 40 osob měsíčně. Až 41% tvoří Saudové, 18% Libyjci. 4 z 5 zadržených osob v spojeneckém zajetí tvoří Sunnité, ačkoliv jejich poměr v celé populaci Iráku je jen asi jedna pětina. Stejně tak zahraniční bojovníci se rekrutují převážně v řadách sunnitské populace.


Zdroj : New York Times


Více : www.nytimes.com

Je to docela logické. V islámském myšlenkovém světě je pojem státní (národní) vlastenectví poměrně vágní. Zde státy a říše vznikaly a zanikaly podle toho, jak silný byl panovník, který za jejich budováním stál. Spojovaly do jednoho celku lidi z odlišných končin, často i tradičně znepřátelené. A centrální moc často tyto pocity podporovala, neboť jí usnadňovaly vládu (Rozděl a panuj). I proto je neméně vágní i pocit závazku "mého" státu k jiným. Naprosto nadřazen je pojem sounáležitosti náboženské. Tedy já, muslim, proti nemuslimům, případně já, muslim-sunnita, proti muslimům-šíitům. A jít tam, kde jsou - podle mého, případně mullova názoru - práva mé skupiny ohrožena. Hranice států s tím naprosto žádné souvislosti nemají.


Tento myšlenkový prostor - tedy prostor islámu - je komukoli odjinud naprosto nepochopitelný. Implantovat do něho jakékoli analogie s euroamerickým myšlenkovým světem, založeným na obvykle křesťanské bázi, je předem odsouzeno k neúspěchu. Proto fakt, že bojovníci pocházejí ze zemí spojeneckých s USA může být pro nás překvapivý, případně s nádechem jakéhosi pocitu zrady vůči spojenci. Pro věřícího muslima je to naopak naprosto přirozené. Je ohrožena má víra - ať už je to kýmkoli a kdekoli - a proto se jdu za ni bít.