Historie HMS Prince of Wales
Britská bitevní loď měla krátkou, ale velmi bohatou kariéru.
Když
29.07.1936 zadala britská Admiralita loděnicím stavbu dvou nových bitevních lodí třídy
King George V., vybrala pro druhou z nich jméno
King Edward VIII., na počest momentálně vládnoucího krále. Nicméně král
Edward (snad v předtuše budoucí abdikace) doporučil pojmenovat novou loď titulem britských následníků trůnu.
HMS Prince of Wales při spuštění na vodu
Loď byla stavěna jako druhá jednotka třídy
King George V. v loděnici Cammell Laird v Birkenhead, ale dokončena v loděnicích v Rosyth, protože mateřskou loděnici těžce poškodil nálet německých bombardérů. Samotnou loď zasáhly střepiny z pumy, která vybuchla nedaleko jejího levoboku.
V té době byl velícím důstojníkem
Captain Hamilton, který s HMS Prince of Wales prošel také většinou loděničních zkoušek.
30.01.1941 proto připlula loď do Rosyth, kde byla postupně vystrojována. V únoru také vystřídal ve funkci velitele lodě kapitána
Hamiltona (povýšeného na kontradmirála) Captain
John Catterall Leach.
S pracovníky loděnic stále na palubě, odplula HMS Prince of Wales
24.03.1941 z Rosyth na základnu Royal Navy ve Scapa Flow.
Po příjezdu
25.03.1941 a provedení několika zkoušek ji,
31.03.1941, oficiálně prohlásili za dokončenou, ačkoliv zdaleka neabsolvovala všechny potřebné zkoušky v odpovídajícím rozsahu.
Důvodem tohoto spěchu byla obava britské Admirality z vyplutí německé bitevní lodi
Bismarck a velení Royal Navy chtělo mít pro tento případ k dispozici alespoň dvě moderní bitevní lodě.
Až během dubna absolvovala loď zbývající zkoušky a testy a
21.05.1941 ji prohlásili za schopnou činné služby.
HMS Prince of Wales během zkoušek
Již
22.05.1941 opustila HMS Prince of Wales základnu Scapa Flow a spolu s bitevním křižníkem
HMS Hood a 6 torpédoborci k Islandu, aby jihozápadně od něj zaujala hlídkovou pozici.
Britská Admiralita vyslala lodě na moře, aby vypátraly a zničily německé hladinové uskupení - bitevní loď
Bismarck a těžký křižník
Prinz Eugen, o kterém již bylo známo, že je na moři a míří k Dánskému průlivu.
Na palubě britské bitevní lodi se stále nacházeli civilními zaměstnanci Vickers Armstrong, kteří měli odstranit případné problémy nedostatečně vyzkoušené hlavní výzbroje.
Jakmile HMS Prince of Wales vyplula, proběhla na její palubě kontrola bojové připravenosti, která měla loď a její posádku připravit na následující střetnutí.
23.05.1941 opustily uskupení torpédoborce
HMS Antelope a
HMS Anthony a odpluly na Island k doplnění paliva. Zároveň velitel britského svazu, viceadmirál
Lancelot Holland, na palubě
HMS Hood obdržel ve
20:04 zprávu od dvou hlídkujících křižníků
HMS Norfolk a
HMS Suffolk, o zachycení
Bismarcka a
Prinze Eugena v Dánském průlivu.
Kvůli velmi špatnému počasí velitel zrušil start hydroplánu
Walrus, loď měla také problémy s vodou, zalévající její palubu (kvůli nízkému trupu). Krátce po
2. hodině ranní dostaly zbývající torpédoborce rozkaz k průzkumu oblasti na severu, ale nepřítel byl zachycen až v
05:35 na obou těžkých plavidlech.
Nejdříve
HMS Hood a v
05:53 také HMS Prince of Wales zahájily palbu na nepřítele, který ji vzápětí opětoval.
Po 5 salvách byl
HMS Hood v
06:01 zasažen, po výbuchu munice ve skladišti vyletěl do povětří a rychle se potopil. Z celé posádky se zachránili pouze 3 muži.
Otřesená posádka HMS Prince of Wales pokračovala v boji, ale také jejich loď utržila 3 zásahy z hlavních 380 mm děl německé bitevní lodi. První granát zasáhl můstek a zabil nebo zranil všechny přítomné. Jako zázrakem jedinými, kdo neutrpěli ani škrábnutí byl kapitán
Leach, navigační důstojník a spojovací poddůstojník.
Bitevní loď zasáhly také 4 granáty 203 mm z křižníku
Prinz Eugen.
Celkem zemřeli 2 důstojníci a 11 námořníků, 1 důstojník a 8 námořníků bylo zraněno. Další zásahy zničily např. záchranné čluny, několik kabin, echolot, kabinu radiolokátoru a jeřáb.
V boji se naplno ukázaly slabiny konstrukce HMS Prince of Wales. Před začátkem boje byli ve všech dělových věžích připraveni pracovníci z Vickers Armstrong, aby průběžně odstraňovali technické nedostatky. Již po první salvě selhalo jedno z děl a nebylo je možno opravit. Během následujících salv se postupně objevovaly závady na dalších dělech, které se civilní technici snažili odstraňovat. Málokdy tak střílely více než tři hlavně naráz (z celkových 6 na přídi).
Po zhodnocení vážnosti situace nechal námořní kapitán
Leach v
06:05 zahalit bitevní loď kouřovou clonou a HMS Prince of Wales opustila bojiště.
V závěru bitvy se stala nepoužitelnou čtyřhlavňová věž
"Y" na zádi, protože selhal mechanismus dopravující střelivo z muničního skladu, navíc se obě čtyřhlavňové věže na nějakou dobu zasekly a nebylo možné s nimi otáčet. Je nutno podotknout, že problémy byl způsoben špatnou konstrukcí a vyskytoval se u všech lodí třídy
King George V.
Nicméně i dělostřelci HMS Prince of Wales dosáhli úspěchu a zasáhli
Bismarck třemi granáty, přičemž jeden ze zásahů se později ukázal jako velmi důležitý, protože poškodil příďové palivové tanky
Bismarcka a také poškodil příď, což způsobilo snížení rychlosti německé bitevní loď o 2 uzly.
Samotná britská bitevní loď, spolu s těžkými křižníky
HMS Norfolk a
HMS Suffolk, z bezpečné vzdálenosti ještě několik hodin sledovala obě německá plavidla. Obě uskupení se k sobě ještě jednou na krátkou chvíli přiblížila po půlnoci
25.05.1941 a vypálila několik salv (
Bismarck 3 salvy a Prince of Wales 12 salv) pak ale, z důvodů tenčící se zásoby paliva, musela bitevní loď oba křižníky zanechat samotné a vydat se směrem k Islandu.
HMS Prince of Wales po návratu z bitvy v Dánském průlivu - u druhého komínu jsou viditelná poškození
26.05.1941 posádka v moři pohřbila oběti střetnutí a po provizorních opravách se bitevní loď vydala
28.05 na cestu do Velké Británie.
Okamžitě po návratu byla HMS Prince of Wales umístěna v loděnici v Rosyth k nezbytným opravám. Během prací nalezli dělníci nevybuchlý 380 mm granát pod čarou ponoru, poblíž strojovny na pravoboku. Protože pracovníci loděnice odmítli granát odstranit, museli to udělat vybraní členové posádky. Během oprav byly také nainstalovány nové radary.
Opravy trvaly až do
06.07.1941 a
19.07.1941 se HMS Prince of Wales vydala zpět do Scapa Flow a účastnila se dalších cvičení, včetně cvičných střelb se sesterskou lodí
King George V.
Koncem
července 1941 byla loď vybrána ke speciálnímu úkolu a
04.08.1941 se na palubu již plně bojeschopné HMS Prince of Wales nalodil vzácný pasažér, který připlul na torpédoborci
HMS Oribi. Bitevní loď se v doprovodu 4 torpédoborců vydala přes Atlantik, do zátoky Placentia na Newfoundlandu.
5.08.1941 odplula britská eskorta a
06.08.1941 převzaly ochranu lodi 3 kanadské torpédoborce.
09.08.1941 opustil britský ministerský předseda
Winston Churchill (neboť on byl tím vzácným pasažérem) bitevní loď a na palubě těžkého křižníka
USS Augusta se tajně setkal s americkým prezidentem
Fraklinem Delano Rooseveltem. Tato schůzka, trvající 4 dny, později vedla k podpisu tzv. "Atlantické charty" - dokumentu, který upřesňoval společný postup spojenců v boji proti Německu a také neuznával jakékoliv válečné územní zisky po ukončení bojů.
Winston Churchill na palubě HMS Prince of Wales během plavby přes Atlantik
14.08.1941 opustila HMS Prince of Wales, znovu s
Winstonem Churchillem na palubě, Newfoundland a zamířila k islandskému Hvalfjordu. Doprovázaly ji dva americké a čtyři kandské torpédoborce.
Během plavby se potkala s konvojem
HX 143 a
16.08.1941 dorazila na Island, kde ministerský předseda vystoupil před islanským parlamentem a navštívil britské lodě na námořní základně.
Do Scapa Flow, kde se
Winston Churchill 18.09.1941 vylodil, pak bitevní loď doprovodily 3 torpédoborce,
HMS Prince of Wales zůstala na základně a účastnila se neúspěšných zkoušek nového radaru
Type 273, který na ni byl namontován.
09.09.1941 byla na lodi vyhlášena bojová pohotovost a HMS Prince of Wales musela být v jejím průběhu připravena do půl hodiny vyplout. Vše způsobila obava Admirality z možného průniku německé kapesní bitevní lodi
Admiral Scheer do Atlantiku. Obavy se nakonec ukázaly jako neopodstatněné.
O několik dnů později byla HMS Prince of Wales určena k ochraně konvoje na Maltu v rámci
operace "Halberd".
15.09.1941 proto bitevní loď odplula ze Scapa Flow a v doprovodu křižníku
HMS Euryalus a dvou torpédoborců se přesunula do Greenock.
17.09.1941 odtud vyplula, spolu se dvěma křižníky a 11 torpédoborci (včetně dvou polských a jednoho holandského) jako doprovod konvoje
WS11X.
23.09.1941 opustila HMS Prince of Wales konvoj a se třemi torpédoborci odplula natankovat palivo do Gibraltaru.
24.09.1941 se loď opět připojila k
WS11X, posíleného o bitevní lodi
HMS Rodney a
HMS Nelson a také letadlovou loď
HMS Ark Royal, a
25.09.1941 celý konvoj proplul Gibraltarskou úžinou.
27.09.1941 se konvoj stal terčem několika silných náletů italského letectva, během kterých byla poškozena bitevní loď
HMS Nelson. Italové se pokusili konvoj napadnout také hladinovým loďstvem, ale po zjištění, jak silnou eskortou je chráněn, od útoku upustili.
28.09.1941 na lodě neúspěšně zaútočila italská ponorka
Diaspro, následujícího dne se doprovodné lodě po splnění ukolu u Bizerty obrátily k návratu do Gibraltaru. Na svaz zaútočila (opět neúspěšně) další italská ponorka
Serpente.
30.09.1941 objevil průzkumný hydroplán z HMS Prince of Wales italskou ponorku
Adua, kterou vzápětí potopily doprovodné torpédoborce
HMS Legion a
HMS Gurkha.
Britské lodě pak bezpečně dosáhly Gibraltaru.
Během náletů sestřelili dělostřelci HMS Prince of Wales tři letouny (jedním z nich byl bohužel vlastní
Fairey Fulmar).
01.10.1941 opustila bitevní loď Gibraltar a s eskortou 4 torpédoborců zamířila do Scapa Flow. Základny dosáhla bez potíží
06.10.1941.
Během služby ve vyšších teplotách ve Středozemním moři se mimo jiné objevily také další konstrukční vady, které však již odstraněny nebyly.
V důsledku zhoršující se mezinárodní situace na Dálném východě, rozhodla Admiralita o posílení britského Východního loďstva a k tomuto účelu byla vybrána také HMS Prince of Wales
23.10.1941 proto odplula bitevní loď, spolu s torpédoborci
HMS Electra a
HMS Express do Clyde.
24.10.1941 se pak na její palubu nalodil admirál
Thomas Phillips, který byl jmenován velitelem Východního loďstva.
25.10.1941 HMS Prince of Wales s oběma torpédoborci odplula na Dálný východ.
S mezipřistáním ve Freetownu (
05.11), Cape Townu (
16.11-18.11), Mauritiu (
24.11) a atolu Addu na Maledivách, dorazil svaz ,
28.11.1941, do Colomba na Cejlonu.
Následující den se ke třem lodím připojil bitevní křižník
HMS Repulse, torpédoborce
HMS Jupiter a
HMS Encounter a celý svaz vyplul do Singapuru.
02.12.1941 celý svaz, nyní označovaný jako
"Force Z" (Svaz Z), dorazil na singapurskou námořní základnu. Následujícího dne byla HMS Prince of Wales umístěna do doku, aby absolvovala pravidelnou údržbu a čištění trupu.
HMS Prince of Wales opouští Singapur 8.12.1941 před závěrečným střetnutím u Kuantanu
08.12.1941 napadla japonská letadla Singapur a admirál
Phillips se dověděl o japonském útoku na Pearl Harbor a vstupu Velké Británie do války s Japonskem. Admirál svolal poradu svého štábu a rozhodl se za soumraku vyplout, aby napadl japonské síly, vyloďující se u Kota Bharu na Malajském poloostrově.
Proto pozdě odpoledne vypluly HMS Prince of Wales a
HMS Repulse, doprovázené torpédoborci
HMS Electra,
HMS Express,
HMS Tenedos a
HMAS Vampire, na moře.
09.12.1941 byl svaz nejprve objeven japonskou ponorkou
I-56 a později i japonskými průzkumnými letouny. Admirál
Phillips se po dlouhém rozvažování rozhodl k návratu a ve
20:55 celý svaz změnil kurs a vracel se do Singapuru.
Před polednem
10.12.1941 pak
Svaz "Z" napadla letadla japonské 22.letecké flotily ze Saigonu.
Bez jakéhokoliv leteckého krytí byl osud lodí zpečetěn. Nejprve byl potopen bitevní křižník
HMS Repulse, HMS Prince of Wales čekal stejný osud o několik desítek minut později. Bitevní loď na začátku útoku zasáhla 2 torpéda na zádi, čímž se stala neovladatelnou, další tři torpéda a několik pum ji zasáhlo při dalších útocích. Ve
13:18 se HMS Prince of Wales převrátila a potopila. Zahynulo 327 členů její posádky, mezi zachráněnými nebyl ani velitel lodi
John Leach, ani admirál
Phillips. (Více o zkáze Svazu Z
zde)
HMS Prince of Wales (úplně vlevo) a HMS Repulse během leteckého útoku u Kuantanu 10.12.1941
Vrak lodi leží v současné době v hloubce asi
68 metrů v pozici
03°33´36"N ,104°28´42"E. K jednomu z jejích lodích šroubů je připevněno lanko s bójkou a britskou vlajkou.
Lodní zvon byl v roce
2002 vyzvednut a umístěn v Merseyside Maritime Museum v Liverpoolu.
Zdroje:
KENNEDY, Ludovic: Pronásledování bitevní lodi Bismarck. 2.vydání. Praha: Mladá fronta, 1987. 256s. 605/22/85.6, z anglického orriginálu The Chase and Sinking of the Bismarck, William Collins & Sons, London 1974, přeložil Robert Miller
HUBÁČEK, Miloš: Moře v plamenech. 6.vydání. Praha: nakladatelství Paseka, 2001, 288s + 32s. ISBN 80-7185-350-X
HUBÁČEK, Miloš: Pacifik v plamenech. 3.vydání. Praha: Mladá Fronta, 2003, 440s + 32s. ISBN 80-204-0642-5
HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Salvy nad vlnami: Od výstřelů na Westerplatte po zkázu Bismarcka. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1993. 336s. ISBN 80-206-0319-0
HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Krvavé oceány: Od plánu Barbarossa k bitvě u Midway. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1994. 295s. ISBN 80-206-0391-3
www.naval-history.net/xGM-Chrono-01BB-Prince of Wales.htm
www.forcez-survivors.org.uk
www.uboat.net
www.hmshood.com
www.pacificwrecks.com/ships/hms/prince_of_wales.html
www.absoluteastronomy.com/topics/Sinking_of_Prince_of_Wales_and_Repulse
http://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Prince_of_Wales_(53)
http://ahoy.tk-jk.net/macslog/JapaneseAircraftoverwhelm.html
www.absoluteastronomy.com/topics/Sinking_of_Prince_of_Wales_and_Repulse