BB - HMS Prince of Wales (53) :: Battleships :: United Kingdom (GBR)

Název / Name :	HMS Prince of Wales
Typ / Type :	bitevní loď
Třída / Class :	King George V
Kódové označení / Pennant number :	53
Založení kýlu / Laid down :	01.01.1937
Spuštění na vodu / Launched :	03.05.1939
Uvedení do služby / Commissioned :	31.03.1941
Vyřazení ze služby / End of service :	potopena 10.12.1941 u Kuantanu
Loděnice / Built by :	Cammell Laird & Co Limited v Birkenhead, Velká Británie
Délka / Length : (m)	227,10
Šířka / Beam : (m)	34,26
Ponor / Draft : (m)	8,84 (standard) 9,91 (max.)
Výtlak standardní / Displacement, standard : (t)	36727
Výtlak maximální / Displacement, maximal : (t)	43786
Výzbroj / Armament :	10x 356 mm/45 Mk VII (2xIV,1xII) 16x 133 mm/50 Mk I (8xII) 33x 40 mm/40 Mk VIII (AA/4xVIII,1xI) 3x raketové stanoviště (AA/3xXX) od července 1940: 10x 356 mm/45 Mk VII (2xIV,1xII) 16x 133 mm/50 Mk I (8xII) 49x 40 mm/40 Mk VIII (AA/6xVIII,1xI) koncem roku 1941: 10x 356 mm/45 Mk VII (2xIV,1xII) 16x 133 mm/50 Mk I (8xII) 49x 40 mm/40 Mk VIII (AA/6xVIII,1xI) 7x 20 mm/ (AA/7xI)
Výstroj a vybavení / Equipment :	1x radar Type 281 - pro vyhledávání vzdušných cílů 1x radar Type 284 - dělostřelecký 4x radar Type 285 - dělostřelecký 1x katapult od července 1941: 1x radar Type 273 - pro vyhledávání hladinových cílů 1x radar Type 281 - pro vyhledávání vzdušných cílů 1x radar Type 284 - dělostřelecký 4x radar Type 285 - dělostřelecký 1x katapult
Pancéřování / Armour : (mm)	boční pás: 137 - 373 přepážky: 102, 249, 297 hlavní paluba: 136 - 152 spodní paluby: 102 - 127 barbety: 324 - 406 hlavní dělové věže: 150 - 324 sekundární dělové věže: 25 - 64 velitelská věž: 38 - 74
Pohon / Engines :	4x parní turbína Parsons 8x 3-bubnový kotel Admiralty
Výkon / Power : (SHP)	110 000 (konstrukční) 134 000 (max.dosažený)
Šrouby / Propellers : (pcs)	4
Rychlost / Speed : (kts)	29,01 (max.) 28,0 (běžná)
Zásoba paliva / Fuel : (t)	3842
Dojezd/Range : (miles/kts)	14400/10 5750/20 3100/27
Letadla / Aircraft :	4x hydroplán Supermarine Walrus
Posádka / Crew :	1521 1612 (konec roku 1941)
Poznámka / Note :	velitelé: Captain L.K. Hamilton (19.01.1941 - únor 1941) Captain John Catterall Leach (únor 1941 - 10.12.1941) původ jména: titul britského následníka trůnu

Zdroje:
PEJČOCH, Ivo, NOVÁK, Zdeněk, HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě[4]. 1.vydání. Praha: Naše vojsko s.p. 1993. 374s. ISBN 80-206-0357-3
HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Loďstva států účastnících se druhé světové války. 1.vydání. Praha: Naše vojsko, 1994. 232s. ISBN 80-206-0245-3
KENNEDY, Ludovic: Pronásledování bitevní lodi Bismarck. 2.vydání. Praha: Mladá fronta, 1987. 256s. 605/22/85.6, z anglického orriginálu The Chase and Sinking of the Bismarck, William Collins & Sons, London 1974, přeložil Robert Miller
http://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Prince_of_Wales_(53)
http://pl.wikipedia.org/wiki/HMS_Prince_of_Wales_(1941)
http://navalhistory.flixco.info/G/61632x53053/281303/a0.htm
www.maritimequest.com
www.naval-history.net/xGM-Chrono-01BB-Prince of Wales.htm
www.uboat.net
www.forcez-survivors.org.uk
www.bismarck-class.dk

Historie HMS Prince of Wales


Britská bitevní loď měla krátkou, ale velmi bohatou kariéru.

Když 29.07.1936 zadala britská Admiralita loděnicím stavbu dvou nových bitevních lodí třídy King George V., vybrala pro druhou z nich jméno King Edward VIII., na počest momentálně vládnoucího krále. Nicméně král Edward (snad v předtuše budoucí abdikace) doporučil pojmenovat novou loď titulem britských následníků trůnu.



HMS Prince of Wales při spuštění na vodu


Loď byla stavěna jako druhá jednotka třídy King George V. v loděnici Cammell Laird v Birkenhead, ale dokončena v loděnicích v Rosyth, protože mateřskou loděnici těžce poškodil nálet německých bombardérů. Samotnou loď zasáhly střepiny z pumy, která vybuchla nedaleko jejího levoboku.
V té době byl velícím důstojníkem Captain Hamilton, který s HMS Prince of Wales prošel také většinou loděničních zkoušek.
30.01.1941 proto připlula loď do Rosyth, kde byla postupně vystrojována. V únoru také vystřídal ve funkci velitele lodě kapitána Hamiltona (povýšeného na kontradmirála) Captain John Catterall Leach.

S pracovníky loděnic stále na palubě, odplula HMS Prince of Wales 24.03.1941 z Rosyth na základnu Royal Navy ve Scapa Flow.
Po příjezdu 25.03.1941 a provedení několika zkoušek ji, 31.03.1941, oficiálně prohlásili za dokončenou, ačkoliv zdaleka neabsolvovala všechny potřebné zkoušky v odpovídajícím rozsahu.
Důvodem tohoto spěchu byla obava britské Admirality z vyplutí německé bitevní lodi Bismarck a velení Royal Navy chtělo mít pro tento případ k dispozici alespoň dvě moderní bitevní lodě.
Až během dubna absolvovala loď zbývající zkoušky a testy a 21.05.1941 ji prohlásili za schopnou činné služby.



HMS Prince of Wales během zkoušek


Již 22.05.1941 opustila HMS Prince of Wales základnu Scapa Flow a spolu s bitevním křižníkem HMS Hood a 6 torpédoborci k Islandu, aby jihozápadně od něj zaujala hlídkovou pozici.
Britská Admiralita vyslala lodě na moře, aby vypátraly a zničily německé hladinové uskupení - bitevní loď Bismarck a těžký křižník Prinz Eugen, o kterém již bylo známo, že je na moři a míří k Dánskému průlivu.
Na palubě britské bitevní lodi se stále nacházeli civilními zaměstnanci Vickers Armstrong, kteří měli odstranit případné problémy nedostatečně vyzkoušené hlavní výzbroje.
Jakmile HMS Prince of Wales vyplula, proběhla na její palubě kontrola bojové připravenosti, která měla loď a její posádku připravit na následující střetnutí.

23.05.1941 opustily uskupení torpédoborce HMS Antelope a HMS Anthony a odpluly na Island k doplnění paliva. Zároveň velitel britského svazu, viceadmirál Lancelot Holland, na palubě HMS Hood obdržel ve 20:04 zprávu od dvou hlídkujících křižníků HMS Norfolk a HMS Suffolk, o zachycení Bismarcka a Prinze Eugena v Dánském průlivu.
Kvůli velmi špatnému počasí velitel zrušil start hydroplánu Walrus, loď měla také problémy s vodou, zalévající její palubu (kvůli nízkému trupu). Krátce po 2. hodině ranní dostaly zbývající torpédoborce rozkaz k průzkumu oblasti na severu, ale nepřítel byl zachycen až v 05:35 na obou těžkých plavidlech.
Nejdříve HMS Hood a v 05:53 také HMS Prince of Wales zahájily palbu na nepřítele, který ji vzápětí opětoval.
Po 5 salvách byl HMS Hood v 06:01 zasažen, po výbuchu munice ve skladišti vyletěl do povětří a rychle se potopil. Z celé posádky se zachránili pouze 3 muži.

Otřesená posádka HMS Prince of Wales pokračovala v boji, ale také jejich loď utržila 3 zásahy z hlavních 380 mm děl německé bitevní lodi. První granát zasáhl můstek a zabil nebo zranil všechny přítomné. Jako zázrakem jedinými, kdo neutrpěli ani škrábnutí byl kapitán Leach, navigační důstojník a spojovací poddůstojník.
Bitevní loď zasáhly také 4 granáty 203 mm z křižníku Prinz Eugen.
Celkem zemřeli 2 důstojníci a 11 námořníků, 1 důstojník a 8 námořníků bylo zraněno. Další zásahy zničily např. záchranné čluny, několik kabin, echolot, kabinu radiolokátoru a jeřáb.

V boji se naplno ukázaly slabiny konstrukce HMS Prince of Wales. Před začátkem boje byli ve všech dělových věžích připraveni pracovníci z Vickers Armstrong, aby průběžně odstraňovali technické nedostatky. Již po první salvě selhalo jedno z děl a nebylo je možno opravit. Během následujících salv se postupně objevovaly závady na dalších dělech, které se civilní technici snažili odstraňovat. Málokdy tak střílely více než tři hlavně naráz (z celkových 6 na přídi).
Po zhodnocení vážnosti situace nechal námořní kapitán Leach v 06:05 zahalit bitevní loď kouřovou clonou a HMS Prince of Wales opustila bojiště.
V závěru bitvy se stala nepoužitelnou čtyřhlavňová věž "Y" na zádi, protože selhal mechanismus dopravující střelivo z muničního skladu, navíc se obě čtyřhlavňové věže na nějakou dobu zasekly a nebylo možné s nimi otáčet. Je nutno podotknout, že problémy byl způsoben špatnou konstrukcí a vyskytoval se u všech lodí třídy King George V.

Nicméně i dělostřelci HMS Prince of Wales dosáhli úspěchu a zasáhli Bismarck třemi granáty, přičemž jeden ze zásahů se později ukázal jako velmi důležitý, protože poškodil příďové palivové tanky Bismarcka a také poškodil příď, což způsobilo snížení rychlosti německé bitevní loď o 2 uzly.

Samotná britská bitevní loď, spolu s těžkými křižníky HMS Norfolk a HMS Suffolk, z bezpečné vzdálenosti ještě několik hodin sledovala obě německá plavidla. Obě uskupení se k sobě ještě jednou na krátkou chvíli přiblížila po půlnoci 25.05.1941 a vypálila několik salv (Bismarck 3 salvy a Prince of Wales 12 salv) pak ale, z důvodů tenčící se zásoby paliva, musela bitevní loď oba křižníky zanechat samotné a vydat se směrem k Islandu.



HMS Prince of Wales po návratu z bitvy v Dánském průlivu - u druhého komínu jsou viditelná poškození


26.05.1941 posádka v moři pohřbila oběti střetnutí a po provizorních opravách se bitevní loď vydala 28.05 na cestu do Velké Británie.
Okamžitě po návratu byla HMS Prince of Wales umístěna v loděnici v Rosyth k nezbytným opravám. Během prací nalezli dělníci nevybuchlý 380 mm granát pod čarou ponoru, poblíž strojovny na pravoboku. Protože pracovníci loděnice odmítli granát odstranit, museli to udělat vybraní členové posádky. Během oprav byly také nainstalovány nové radary.


Opravy trvaly až do 06.07.1941 a 19.07.1941 se HMS Prince of Wales vydala zpět do Scapa Flow a účastnila se dalších cvičení, včetně cvičných střelb se sesterskou lodí King George V.

Koncem července 1941 byla loď vybrána ke speciálnímu úkolu a 04.08.1941 se na palubu již plně bojeschopné HMS Prince of Wales nalodil vzácný pasažér, který připlul na torpédoborci HMS Oribi. Bitevní loď se v doprovodu 4 torpédoborců vydala přes Atlantik, do zátoky Placentia na Newfoundlandu. 5.08.1941 odplula britská eskorta a 06.08.1941 převzaly ochranu lodi 3 kanadské torpédoborce.
09.08.1941 opustil britský ministerský předseda Winston Churchill (neboť on byl tím vzácným pasažérem) bitevní loď a na palubě těžkého křižníka USS Augusta se tajně setkal s americkým prezidentem Fraklinem Delano Rooseveltem. Tato schůzka, trvající 4 dny, později vedla k podpisu tzv. "Atlantické charty" - dokumentu, který upřesňoval společný postup spojenců v boji proti Německu a také neuznával jakékoliv válečné územní zisky po ukončení bojů.



Winston Churchill na palubě HMS Prince of Wales během plavby přes Atlantik


14.08.1941 opustila HMS Prince of Wales, znovu s Winstonem Churchillem na palubě, Newfoundland a zamířila k islandskému Hvalfjordu. Doprovázaly ji dva americké a čtyři kandské torpédoborce.
Během plavby se potkala s konvojem HX 143 a 16.08.1941 dorazila na Island, kde ministerský předseda vystoupil před islanským parlamentem a navštívil britské lodě na námořní základně.
Do Scapa Flow, kde se Winston Churchill 18.09.1941 vylodil, pak bitevní loď doprovodily 3 torpédoborce,

HMS Prince of Wales zůstala na základně a účastnila se neúspěšných zkoušek nového radaru Type 273, který na ni byl namontován.

09.09.1941 byla na lodi vyhlášena bojová pohotovost a HMS Prince of Wales musela být v jejím průběhu připravena do půl hodiny vyplout. Vše způsobila obava Admirality z možného průniku německé kapesní bitevní lodi Admiral Scheer do Atlantiku. Obavy se nakonec ukázaly jako neopodstatněné.


O několik dnů později byla HMS Prince of Wales určena k ochraně konvoje na Maltu v rámci operace "Halberd".
15.09.1941 proto bitevní loď odplula ze Scapa Flow a v doprovodu křižníku HMS Euryalus a dvou torpédoborců se přesunula do Greenock.
17.09.1941 odtud vyplula, spolu se dvěma křižníky a 11 torpédoborci (včetně dvou polských a jednoho holandského) jako doprovod konvoje WS11X.
23.09.1941 opustila HMS Prince of Wales konvoj a se třemi torpédoborci odplula natankovat palivo do Gibraltaru.
24.09.1941 se loď opět připojila k WS11X, posíleného o bitevní lodi HMS Rodney a HMS Nelson a také letadlovou loď HMS Ark Royal, a 25.09.1941 celý konvoj proplul Gibraltarskou úžinou.

27.09.1941 se konvoj stal terčem několika silných náletů italského letectva, během kterých byla poškozena bitevní loď HMS Nelson. Italové se pokusili konvoj napadnout také hladinovým loďstvem, ale po zjištění, jak silnou eskortou je chráněn, od útoku upustili.
28.09.1941 na lodě neúspěšně zaútočila italská ponorka Diaspro, následujícího dne se doprovodné lodě po splnění ukolu u Bizerty obrátily k návratu do Gibraltaru. Na svaz zaútočila (opět neúspěšně) další italská ponorka Serpente.
30.09.1941 objevil průzkumný hydroplán z HMS Prince of Wales italskou ponorku Adua, kterou vzápětí potopily doprovodné torpédoborce HMS Legion a HMS Gurkha.
Britské lodě pak bezpečně dosáhly Gibraltaru.
Během náletů sestřelili dělostřelci HMS Prince of Wales tři letouny (jedním z nich byl bohužel vlastní Fairey Fulmar).
01.10.1941 opustila bitevní loď Gibraltar a s eskortou 4 torpédoborců zamířila do Scapa Flow. Základny dosáhla bez potíží 06.10.1941.
Během služby ve vyšších teplotách ve Středozemním moři se mimo jiné objevily také další konstrukční vady, které však již odstraněny nebyly.


V důsledku zhoršující se mezinárodní situace na Dálném východě, rozhodla Admiralita o posílení britského Východního loďstva a k tomuto účelu byla vybrána také HMS Prince of Wales
23.10.1941 proto odplula bitevní loď, spolu s torpédoborci HMS Electra a HMS Express do Clyde. 24.10.1941 se pak na její palubu nalodil admirál Thomas Phillips, který byl jmenován velitelem Východního loďstva.
25.10.1941 HMS Prince of Wales s oběma torpédoborci odplula na Dálný východ.
S mezipřistáním ve Freetownu (05.11), Cape Townu (16.11-18.11), Mauritiu (24.11) a atolu Addu na Maledivách, dorazil svaz , 28.11.1941, do Colomba na Cejlonu.
Následující den se ke třem lodím připojil bitevní křižník HMS Repulse, torpédoborce HMS Jupiter a HMS Encounter a celý svaz vyplul do Singapuru.
02.12.1941 celý svaz, nyní označovaný jako "Force Z" (Svaz Z), dorazil na singapurskou námořní základnu. Následujícího dne byla HMS Prince of Wales umístěna do doku, aby absolvovala pravidelnou údržbu a čištění trupu.



HMS Prince of Wales opouští Singapur 8.12.1941 před závěrečným střetnutím u Kuantanu


08.12.1941 napadla japonská letadla Singapur a admirál Phillips se dověděl o japonském útoku na Pearl Harbor a vstupu Velké Británie do války s Japonskem. Admirál svolal poradu svého štábu a rozhodl se za soumraku vyplout, aby napadl japonské síly, vyloďující se u Kota Bharu na Malajském poloostrově.
Proto pozdě odpoledne vypluly HMS Prince of Wales a HMS Repulse, doprovázené torpédoborci HMS Electra, HMS Express, HMS Tenedos a HMAS Vampire, na moře.
09.12.1941 byl svaz nejprve objeven japonskou ponorkou I-56 a později i japonskými průzkumnými letouny. Admirál Phillips se po dlouhém rozvažování rozhodl k návratu a ve 20:55 celý svaz změnil kurs a vracel se do Singapuru.
Před polednem 10.12.1941 pak Svaz "Z" napadla letadla japonské 22.letecké flotily ze Saigonu.
Bez jakéhokoliv leteckého krytí byl osud lodí zpečetěn. Nejprve byl potopen bitevní křižník HMS Repulse, HMS Prince of Wales čekal stejný osud o několik desítek minut později. Bitevní loď na začátku útoku zasáhla 2 torpéda na zádi, čímž se stala neovladatelnou, další tři torpéda a několik pum ji zasáhlo při dalších útocích. Ve 13:18 se HMS Prince of Wales převrátila a potopila. Zahynulo 327 členů její posádky, mezi zachráněnými nebyl ani velitel lodi John Leach, ani admirál Phillips. (Více o zkáze Svazu Z zde)



HMS Prince of Wales (úplně vlevo) a HMS Repulse během leteckého útoku u Kuantanu 10.12.1941


Vrak lodi leží v současné době v hloubce asi 68 metrů v pozici 03°33´36"N ,104°28´42"E. K jednomu z jejích lodích šroubů je připevněno lanko s bójkou a britskou vlajkou.
Lodní zvon byl v roce 2002 vyzvednut a umístěn v Merseyside Maritime Museum v Liverpoolu.



Zdroje:
KENNEDY, Ludovic: Pronásledování bitevní lodi Bismarck. 2.vydání. Praha: Mladá fronta, 1987. 256s. 605/22/85.6, z anglického orriginálu The Chase and Sinking of the Bismarck, William Collins & Sons, London 1974, přeložil Robert Miller
HUBÁČEK, Miloš: Moře v plamenech. 6.vydání. Praha: nakladatelství Paseka, 2001, 288s + 32s. ISBN 80-7185-350-X
HUBÁČEK, Miloš: Pacifik v plamenech. 3.vydání. Praha: Mladá Fronta, 2003, 440s + 32s. ISBN 80-204-0642-5
HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Salvy nad vlnami: Od výstřelů na Westerplatte po zkázu Bismarcka. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1993. 336s. ISBN 80-206-0319-0
HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Krvavé oceány: Od plánu Barbarossa k bitvě u Midway. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1994. 295s. ISBN 80-206-0391-3
www.naval-history.net/xGM-Chrono-01BB-Prince of Wales.htm
www.forcez-survivors.org.uk
www.uboat.net
www.hmshood.com
www.pacificwrecks.com/ships/hms/prince_of_wales.html
www.absoluteastronomy.com/topics/Sinking_of_Prince_of_Wales_and_Repulse
http://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Prince_of_Wales_(53)
http://ahoy.tk-jk.net/macslog/JapaneseAircraftoverwhelm.html
www.absoluteastronomy.com/topics/Sinking_of_Prince_of_Wales_and_Repulse

Článek o potopení bitevní lodi HMS "Prince of Wales" v prosinci 1941 naleznete zde

HMS "Prince of Wales" u Argentie na Newfoundlandu v srpnu 1941


Zdroj:
www.history.navy.mil

Zdroj:
www.history.navy.mil

Zdroj:
www.maritimequest.com