...

Hermann Wilhelm Göring se narodil 12. ledna 1893 v sanatoriu Marienbad v bavorském Rosenheimu v rodině vyššího koloniálního úředníka Heinricha Göringa a jeho ženy Franzisky, rozené Tiefenbrunnové. Vedle Hermanna měli Göringovi ještě další čtyři děti: staršího bratra Karla Arnošta, mladšího bratra Alberta a dvě sestry - Olgu Terezu Sofii a Paulu Alžbětu Rózu.

V roce 1913 byl vyřazen z kadetní školy, na níž složil maturitu a důstojnickou zkoušku. Dne 20. ledna 1914 nastoupil v hodnosti poručíka k jedné rotě 4. bádenského pěšího pluku prince Viléma. Od 20. srpna do 12. října 1914 působil ve funkci praporního pobočníka u 4. bádenského pěšího pluku 112. Již 13. října nastoupil k výcviku leteckého pozorovatele u záložního leteckého oddílu č. 3. K 28. říjnu nastoupil jako pozorovatel u polního leteckého oddílu č. 25. Od 30. června do 14. září 1915 prodělával pilotní výcvik v letecké škole ve Freiburgu. Následujícího dne nastoupil jako pilot k zpátky k polnímu leteckému oddílu č. 25. Od 9. července 1916 létal u dělostřeleckého leteckého oddílu 203, nicméně již 5. srpna 1916 se vrátil zpátky k polnímu leteckému oddílu č. 25. Od 28. září 1916 byl zařazen jako pilot u stíhací letky č. 7, od 20. října u stíhací letky č. 5. Od 22. října 1916 do 14. února 1917 prošel výcvikem u záložního leteckého oddílu č. 10. Poté létal u stíhací letky č. 26. K 17. květnu 1917 převzal velení stíhací letky č. 27 a k 17. červenci 1918 pak velení stíhací perutě č. 1 "Richthofen". K 30. červenci 1919 od perutě odešel a vrátil se k pěšímu pluku č. 112. 11. března 1920 z armády odešel.

V roce 1919 a 1920 pracoval jako poradce a testovací pilot v Dánsku, poté v letech 1920-1921 působil u švédské společnosti Svenska Luftravik. V roce 1921 se vrátil do Německa a v Mnichově se zapsal na místní univerzitě. Studia politických věd ovšem po krátké době ukončil. V roce 1922 se oženil se Švédkou Carin von Kantzow. V listopadu téhož roku se na jednom shromáždění seznámil s Adolfem Hitlerem. Následně vstoupil do NSDAP a Hitler mu svěřil velení SA. Göring se zúčastnil pivního puče, během něhož utrpěl zranění. Poté uprchnul do Rakouska, odtud do Itálie a následně do Švédska. Během léčby se u něho vytvořila závislost na morfiu. Göring se jí pokusil v roce 1925 zbavit. Avšak odvykací kúra v jednom švédském léčebném zařízení neskončila úspěchem. Do Německa se Göring vrátil v roce 1927, poté co prezident Hindenburg vyhlásil amnestii na politické zločiny. Göring v této době získával pro NSDAP finanční prostředky a kontakty v průmyslových kruzích. V roce 1928 nastoupil za NSDAP do říšského sněmu, v roce 1932 stanul dokonce v jeho čele. Po nástupu nacionálních socialistů k moci byl jmenován ministrem bez portfeje. Poté sbíral jednu funkci za druhou. Stal se říšským komisařem letectví, pruským ministerským předsedou, říšským komisařem pro pruské ministrvo vnitra, posléze říšským ministrem letectví, říšským lesmistrem a říšským lovčím, říšským místodržitelem v Prusku, šéfem letectva, zmocněncem pro čtyřletý plán, předsedou rady ministrů pro obranu říše. Mezitím stačil ještě založit státní Říšské závody Hermanna Göringa a mít podíl na tragickém osudu evropských Židů.

Göring byl oficiálně druhým mužem nacistického režimu. Nicméně jeho hvězda začala postupně pohasínat. Roli v tom hrály především neúspěch v bitvě o Británii, neustávající nálety bombardérů na Německo a nesmyslná záruka možnosti zásobovat 6. armádu v obklíčení u Stalingradu letecky. Göring se poté výrazně stáhl z veřejného života a věnoval se spíše svým zálibám - lovu a nakradeným uměleckým předmětům. Na konci nacistické vlády se pokusil převzít moc a vyjednávat s Američany a Brity. Když se to Hitler dozvěděl, zbavil ho všech funkcí. Göring byl nejvýraznější postavou z činovníků nacistického Německa obžalovaných a souzených před norimberským tribunálem. Za svůj výrazný podíl na nacistických zločinech byl odsouzen k trestu smrti. Popravě se ovšem vyhnul tím, že spáchal sebevraždu pomocí jedu.

Několik vět o období do roku 1919:

Jeho otec byl profesionální voják a stal se prvním guvernérem německé Západní afriky (dnešní Namibie, ulice s Gőringovým jménem často uváděná jako obdiv k nacismu se vztahuje právě k němu). Mladý HG vyrůstal v domech příbuzných a přátel rodiny a ve vojenských školách, protože jeho rodiče byli většinu času v zahraničí a syna nechali v Německu. Někteří historici (a amtérští psychoanalytici) právě v nedostatku rodičovské přítomnosti hledají kořeny jeho chování v pozdějším věku. Mladý HG je popisován jako nedisciplinovaný a neukázněný mladík, ale přesto dokázal zapadnout do tuhého režimu v armádě. Do armády byl přijat po skončení školy v roce 1912 jako podporučík, byl zařazen v Alsasku kde se zúčastnil formování cyklistické jednotky. Po pobytech v zákopech byl stižen revmatismem a byl hospitalizován. V nemocnici ho navštívil jeho přítel Bruno Loerzer (budoucí stíhací eso) a přesvědčil ho aby s ním vstoupil do rozvíjejícího se letectva. V podstatě dezertoval od své jednotky (nebyl propuštěn z nemocnice a jednotce nic neoznámil) a nastoupil jako Loerzerův pozorovatel. Brzy spolu s Loerzerem získal železný kříž první třídy za jejich průzkumnou činnost. S Loerzerem létal až do jara 1916 kdy se mu podařilo dostat se do pilotní školy v Courtrai. Zde tvrdil že už létal na frontě s „vypůjčeným“ Rumplerem a po krátkém výcviku byl proto přeložen ke stíhací jednotce blízko Verdunu.
Jednotkou byla Staffel 5, létající v té době na Fokker E.III, zde se opět sešel s Loerzerem. Do konce roku 1916 měl na kontě tři sestřely a při jedné příležitosti zachránil Loerzerovi život, když se mu zasekla zbraň a byl v boji s dvěma Nieuporty. HG jeden z Nieuportů sestřeli a druhý zahnal. Další příhoda se odehrála v půli února 1917 kdy se HG odtrhl od jednotky a zaútočil na dvoumotorový letoun, povedlo se mu zničit mu jeden motor, ale byl napaden rojem SPADů boj trval více než 15 minut, SPADy několikrát zasáhly jeho i jeho letoun, ale jemu se podařilo přistát poblíž polní nemocnice což mu asi zachránilo život. Za pár měsíců se vrátil do akce, v květnu 1917 mu pro změnu zachránil život Loerzer, když vrtule jeho stroje byla zničena a on ho kryl dokud nedokázal přistát na předsunutém letišti. Do konce května dosáhl HG 7 vzdušných vítězství. V červnu 1917 byl HG jmenován velitelem Jagdstaffel 27, jednotky právě postavené z absolventů pilotních škol, jednotka létala na Albatrosech D.III. Při jedné hlídce se mu podařilo sestřelit stroj F.E. (není uváděn typ asi F.E.2) a jeho jednotka byla napadena hlídkujícími Camely, ty sestřelily jeden Albatros a HG jednoho Camela. Celý boj se odehrál nad Cambrai. Do konce roku se jeho skóre zvýšilo na 16 sestřelů. Začátek roku 1918 byl pro HG dost nešťastný, střelec napadeného F.E.2b mu prostřelil nádrž, stroj spadl do vývrtky, ale povedlo se mu s ním přistát. V dalším utkání v únoru byl málem sestřelen britským Sopwithem Camel pilotovaným Lt. W.B. Craigem (5 vítězství), nakonec se mu ale povedlo brita vymanévrovat a sestřelit. Do června bylo jeho skóre 21 sestřelů a v tomto měsíci dostal řád pour le Mérite. V následujícím měsíci byl jmenován velitelem Richthofenovy skupiny, přesto že mnoho z pilotů bylo esy s 40 a více sestřely. Gőring ale byl výborný velitel a pozvedl morálku upadající po ztrátě bývalého velitele. Zde také dosáhl svého posledního 22. vítězství , bylo to nad letounem SPAD.
Po skončení války byla J.G. Richthofen (stíhací skupina) převelena do Darmstadtu, když sem dorazila bylo město v rukou revolučních gard. tyto se zmocnily části výzbroje, HG pohrozil že pokud nebudou zbraně vráceny bude město bombardovat a ztrestá ty kdo se na odvozu zbraní podíleli, zbraně byly vráceny.

Ríšsky maršál bol aj šedou eminenciou nemeckého hospodárstva. Patril medzi vykonávateľov tzv. Štvorročného plánu nemeckého hospodárstva, ktorým sa rozbiehala nemecká zbrojárska výroba. Vďaka svojej politickej pozícii získaval zakázky, daňové úľavy a pod. pre svoj podnik Hermann Goring Werke. Z tohto podniku sa čoskoro stal gigant nemeckého priemyslu, ktorý svojmu majiteľovi prinášal tučné zisky.



Hospodárske aktivity H. Göringa

Osoba ríšskeho maršála je nepochybne známa skôr s prostredia vysokej nacistickej politiky, či letectva. Veľmi zaujímavé sú však aj jeho ekonomické aktivity.
Göring mal vždy dobré kontakty medzi špičkami priemyslu a obchodu.
Už v dvadsiatych rokoch zastával posty poradcov fíriem BMW, Heinkel, Thyssen a ďalších. Často sa pohyboval v kruhoch berlínskej finančnej spoločnosti. Göring mal vplyv na vládcov priemyslu a podarilo sa mu získať obrovské sumy od najväčších nemeckých finančníkov na nacistickú volebnú kampaň.
Svoje pozície v priemysle si upevňuje v polovici tridsiatych rokov, kedy
ho Hitler poveruje riadením výroby benzínu a syntetického kaučuku. Göring si uvedomil možnosti, ktoré plynú z menovania do tejto funkcie a jeho ambície na hospodárskom poli prudko stúpli.
Začal sa zmocňovať jednej funkcie za druhou a kumuloval vo svojich
rukách obrovskú hospodársku moc. V roku 1936 sa stal zmocnencom pre pohonné hmoty a mobilizuje všetky sily, aby sa stal suverénom v nemeckom hospodárstve. V rozhodujúcej fáze mu k tomu nechtiac dopomohli aj Blomberg so Schachtom, keď mu navrhli funkciu generálneho inšpektora nemeckého naftového priemyslu a správu ríšskych štátnych rezerv.
Obaja Göringa podcenili a jeho iniciatíva na hospodárskom poli im
vyrazila dych. Čoskoro položil základy Štvorročného plánu. V roku 1936 mal už svoj vlastný ekonomický štáb kompletný. Spolu s ním vytvoril ekonomický program ríše schválený Hitlerom.
Tento program mal za cieľ vyzbrojenie nemeckej armády. Táto armáda
mala za úlohu dobyť Lebensraum a vyriešiť nedostatok potravín a surovín. Základná direktíva hospodárskeho plánu znela:
a) Nemecká armáda musí byt' pripravená k akcii za 4 roky,
b) Nemecký priemysel musí byť pripravený na vojnu za 4 roky.
Vyhlásením tohoto plánu Hitler posadil Göringa na trón vládcu nemeckej
ekonomiky. Iba on zadával lukratívne štátne zákazky a najväčší priemyselníci a bankári s ním museli byt' zadobre a zahŕňali ho úplatkami.
Úspech tohoto hospodárskeho plánu bol postavený najmä na železnej
rude. Preto v roku 1937 začína budovať svoju vlastnú súkromnú oceliarskú veľmoc Hermann Göring Werke.
Rýchle sa vyvinul na jeden z najväčších európskych priemyselných
kombinátov. Žiadne ministerstvo nekontrovalo živelný rozvoj tohoto gigantu, ktorý neuveriteľnou rýchlosťou hltal jeden podnik za druhým.
Podobne postupoval aj na okupovaných územiach. Po okupácii Čiech sa
HGW závody zmocnil kontroly nad veľkými podnikmi ako boli Škoda, Zbrojovka Bmo, Poldi Kladno, Vítkovické železiarne a d'alšie.
V januári 1940 dostáva Göring pokyn na totálne nasadenie priemyslu na
vojnový konflikt. Zameral sa na hrozivé rozšírenie zbrojárskeho priemyslu. Vzniklo osudové rozhodnutie, ktoré odstavilo všetko čo nemá kľúčový význam pre túto vojnu medziiným aj vývoj štvormotorových bombardérov, či jadrový výskum. Dlhodobé výskumné programy zrušil na výslovný Hitlerov príkaz.
Obsadené územia bývalého Československa a Poľska považoval za
zásobárne ríše, ktoré mali byť vydrancované a ich zdroje využité na maximum. Po vypuknutí vojny sa rovnakým procesom šírila jeho hospodárska mašinéria po všetkých okupovaných územiach. Na využitie ropných polí na Kaukaze dokonca Göring získal monopol.
Už pred začiatkom vojny ho v tajnej správe FBI prezidentovi označil J. E. Hoover za veľmi nebezpečného protivníka práve pre jeho hospodársku moc.


Zdroje:
1. Irving, D. : Göring, Brno 1996
2. Cílek, R. : Ve svetle pochodní, Praha 1997
3. Hoyt, E. : Andelé smrti, Plzeň 1996
4. Hamšík, D. : Druhý muž tretej ríše, Praha 1986
5. Gisevius, H. : Hitler, Bratislava 1991
6. Bloch, M. : Ribbentrop, Praha 1994
7. Bradley, J. : Dejiny Tretej ríše, Praha 1995

Göringova megalománia

Göring bol vždy známy svojou láskou k prepychu a umeniu. Svojej
záľube sa venoval po celé roky. Jeho vidiecke sídlo Carinhall postavené v severskom štýle bolo najprepychovejším sídlom v ríši. Len stavba tohoto sídla stála daňových poplatníkov 15 mil. ríšskych mariek. Göring z tohoto sídla spravil chrám svojej prvej manželky Carin von Fock. Každý detail od nábytku až po prepychové kľučky na dverách prešli jeho osobným schválením.
Práve tu zvážal náklady starožitností a umeleckých pamiatok zo svojich
lúpežných výprav po celej okupovanej Európe. Možno ho považovať za najväčšieho zlodeja umeleckých pamiatok v histórii. Jeho zbierka nesmiernej hodnoty mala iba z malej časti legálny pôvod. Celú Európu prečesávali jeho agenti a snažili sa získať najkrajšie umelecké poklady.
Najväčšie pátracie operácie riadil jeho priateľ Alfréd Rosenberg, ktorého Hitler poveril zaisťovať majetok, ktorému chýbal vlastník, teda majetok opustený utekajúcimi židmi. Od neho dostával informácie o najkrajších zbierkach a patril preto k prvým záujemcom, ktorí sa ich pokúsili získať.
Zbožňoval prepych a extravaganciu. Povestná bola jeho vášeň pre drahé
kamene a šperky. Veľmi rád sa celé hodiny prehrabával v mise plnej drahokamov.
Obliekal sa len do šiat z najdrahších látok a teatrálnym vystupovaním a vzhľadom sa stal známym v celej ríši.
Jeho chamtivosť bola bezodná a hlad po akýchkoľvek formách bohatstva
nepredstaviteľná. Nevídanou ukážkou extravagancie boli sídla všetkých úradov, ktoré zastával. Rovnakým prejavom jeho extravagancie bola jeho neustále rastúca zbierka medailí, o ktorej po celej ríši kolovalo množstvo vtipov.
Na jeho súkromnom panstve Carinhall ho na každom kroku sprevádzal
odrastený lev. Göring bol známy svojou láskou k zvieratám. Zastával úrad vrchného ríšskeho lovca. Zo všetkých jeho činov počas trvania Tretej ríše iba jeden jediný prežildo dnešných čias. Týmto činom bolo prijatie moderných zákonov o lovnej zveri. Pruský lovecký zákon závideli Nemecku ďaleko za hranicami. Zakladal obory a prírodné rezervácie.
Láska k zvieratám v ňom prevýšila lásku k ľuďom. Zabitie orla bolo uňho väčším prehreškom ako zabitie človeka. Obe tieto stránky, ochranca sveta zvierat a neľútostný perzekútor osobných nepriateľov sa v ňom zväčša prelínali. Na tom istom zasadnutí snemu, na ktorom presadil svoj lovecký zákon oznámil bez akýchkoľvek emócii aj zastrelenie štyridsiatich troch zradcov počas Noci dlhých nožov.

Zdroje:
1. Irving, D. : Göring, Brno 1996
2. Cílek, R. : Ve svetle pochodní, Praha 1997
3. Hoyt, E. : Andelé smrti, Plzeň 1996
5. Hamšík, D. : Druhý muž tretej ríše, Praha 1986
6. Gisevius, H. : Hitler, Bratislava 1991
7. Bloch, M. : Ribbentrop, Praha 1994
8. Bradley, J. : Dejiny Tretej ríše, Praha 1995
9. Irving, D. : Vzestup a Pád Luftwaffe, Bmo 1995

Říšský maršál byl známý "sběratel" řádu a vyznamenání (podobně jako např. soudruh Brežňev drahé paměti). Ze satelitních států nacistického Německa (Slovensko, Italie, Rumunsko, Chorvatsko, Španělsko, Maďarsko a dalších) obdržel všechny vysoké a velké řády, jen pro něj byl zřízen (po pádu Francie) Velkokříž Železného kříže 1939(dnes je uložen ve West Pointu USA). Přesto v letech Velké války to byl mladý a mimořádně statečný člověk, nositel vysokého řádu Pour le Mérité, ale i Železného kříže 1914 I. a II. třídy a několika řádů. Časem se pokusím jeho řády sepsat a zveřejnit zde, ale musím říci, že nejkrásnější fotografie říšského maršála je právě tato: viz obrázek!

Dovolil jsem si tuto fotografii přiložit právě sem, k oslavným obrázkům člověka, který napáchal tolik zla.

Upravil -11.06.2009 - slimo

Říšský maršál Hermann Göring a jeho řády:

Není cílem zde znova psát o tomto pánovi, o jeho životě a boji, který skončil v Norimberku. Podíváme se na jeho život netypicky v tom směru, že se pokusíme zkompletovat jeho řády a vyznamenání, které mu byli uděleny. Ani zde pravděpodobně nebude seznam úplný, ale to již bude na každém z Vás, kdo tento seznam doplní a upřesní. Göring byl milovníkem krásných věcí, sběratel starožitnosti a velmi miloval své řády a vyznamenání, které si mnohdy nechal soukromě vylepšit. Nejprve však přehled hodností, které získal ve Velké válce 1914-1918.

Poručík (Leutnant) 20.ledna 1914
Nadporučík (Oberlauntnant) 18.srpna 1917
V roce 1918 ukončil světovou válku v hodnosti nadporučíka.


Řády a vyznamenání:

Pour le Mérité obdržel jako nadporučík a velitel (Ehrenzeichen des Deutschen gsdzzKreuzes.Halskreuz mit Bruststern.Sonderstufe)

Velkokříž Sasko-Ernestínského domácího řádu 2. model (Grosskreuz der Herzoglich Sachsen-Ernestinischen Hausorden (2.modell)

Letecký odznak pro piloty a pozorovatele ve zlatě s brilianty 19. 01. 1935 (Fligerschftsabzeichen von Göring gestiftet)

Letecká armádní páska „Jagdgeschwarder Frhr. von Richthofen Nr.1 1917/1918, založena a udělena 20. 04 .1937

Čestný kříž pro frontové bojovníky (Ehrenkreuz für Frontkämpfer)

Vyznamenání Luftschutz-Ehrenzeichen l. stupně, uděleno dne 20. 04. 1938

Velkokříž Dánského řádu Danebrog s diamanty. Klenot na řádovém řetězu. Uděleno dne 06. 08. 1938. Je s podivem, že říšský maršál obdržel toto vysoké Dánské vyznamenání, řád s diamanty a řetězem, tedy ještě v úpravě, která byla vyhrazena jako zcela mimořádné ocenění zásluh o Dánské království. (Grosskreuz des Danebrog-Ordens mit dem Insignie in Diamantem und der zum Grosskreuz gehörenden Ordenskette)

Velkokříž královského italského řádu sv. Mauricia a Lazara, udělen v roce 1938. (Grosskreuz des Kgl.Ital.Ordens vom Heiligen Mauritius und Lazzarus).

Velkokříž královského švédského řádu Meče s řětězem, udělen 02. 02. 1939. ( Grosskreuz des Kgl.Schwertwordnes mit Kette).

Wehrmacht služební vyznamenání IV. třídy (Diensauszeichnung IV. Klasse).

Spona k Železnému kříži II. třídy, udělena dne 01. 09. 1939 (Spange zum Eisernen Kreuz II. Klasse)
Spona k Železnému kříž I. třídy 01. 09. 1939 (Spange zum Eisernen Kreuz I.Klasse)

Gdaňský kříž II. a I. třídy , udělen 01. 10. 1939 (Kreuz von Danzig II. und I. Klasse)

Velký řádový řetěz italského řádu Annuziata, udělen 22. 05. 1940 (Grosse Ordenskette des Annunziatenordens).

Vysoké vyznamenání španělské Falangy (Imperiál del Yugo y las Fleches de Espaňa).

Rumunský řád Michala Vítěze (Chrabrého). Dne 21. 10. 1941 obdržel najednou III. II. a I. třídu. (Orden „Michael der Tapfere“)

Velkokříž Vojenského savojského řádu, hvězda a klenot na velkostuze, 27. 11. 1941. (Grosskreuz des Militärorden von Zavožen mit Ster und Schulterband)

Velkokříž finského řádu Svobody s meči, 25. 03. 1942 (Grosskreuz des finnischen Freiheitskreuzes mit Schwertern).

Slovenský Válečný vítězný kříž I. třídy (Kriegssiegerkreuz I. Klasse)


Rumunský řád Za letecké zásluhy, komturský kříž s meči (Ordenes Aeronautische Tugend mit der Kriegsdekoration und Schwert).

Velkokříž finského řádu Lva s meči (Grosskreuz des finnischen Löwenordens mit Schwerten).


Velkokříž řádu Italské koruny (Grossekreuz des Kgl. Krone Ital).

Odznak pro ponorkové velitele 1939 s brilianty (U-Bootkriegsabzeichen, 1939 mit Brillianten)

Královský rumunský letecký odznak


Říšský maršál byl dále nositelem Japonského řádu Vycházejícího slunce, obdržel čestný meč japonské společnosti Shochoku Seishin Shinkokai.


Toto je sice tak zvaný oficiální seznam řádu maršála Göringa. Jmenovaný byl však držitelem dalších medailí a křížů, které se udělovali v armádách spojenců Německa. Zcela chybí seznam řádů z Chorvatska, Maďarska, Bulharska. Jmenovaný byl nositelem nejvyšších řádů těchto zemí, ale z různých, společenských a diplomatických, důvodů se tyto řády nevykazují, neuvádějí.

Na obrázku je říšský maršál. Obrázek je zajímavý tím, že vidíme jeho osobní řád Pour le Mérité. Dále má na krku Rytířský kříž Železného kříže 1939 a jako jediný nositel i Velkokříž Železného kříže 1939, který obdržel po porážce Francie v roku 1940. Na prsou má Železný kříž I. třídy 1914 se sponou k Železnému kříži I. třídy 1939. Jeho letecký odznak je zdoben brilianty.








Poznámka:
Kde je přesně známé datum udělení řádu, je zde uvedeno. Překlady z němčiny jsou provedeny volnějí dle faleristického názvosloví a tak, aby bylo srozumitelné i laické veřejnosti, v závorce je uveden název dekorace v originálu. Ve sporných případech datum udělení chybí. Göring si některé řády nechal klenotnicky upravit, vyhotovit ve zlatě. Např. Velkokříž Železného kříže si nechal zhotovit z onyxu a vsadit do platiny.


Prameny:Vlastní archiv Alt.

Děkuji kolegovi Harry B. (Leonidas) za pomoc při zpracování soupius.

Pro lepší představu krásných, zajímavých a vzácných dekorací bude určitě přínosná ilustrace a ukázka některých řádu alespoň na obrázku .Mezi ty opravdu zajímavé se řádí:
Italský řád Annuziáty, (Ordine Supremo della SS.Annuziata) řádová kolana s řetězem,ale i další Italské řády v nejvyšších stupních.

Zcela unikátní je však dánský řád Danebrogu. Göringovi byl udělen klenot řádu s řetězem,ale tento klenot a hvězda jsou ještě doplněny brilianty. Jde o zcela unikátní ocenění vyznamenaného vojáka či politika.

Řády dalších spojenců Německa jsou jistě ve svých nejvyšších stupních vzácné. Herman Göring byl sice dekorován mnoha řády,ale např. prezident Jugoslávie Broz Tito, případně generál Eisenhover patří mezi další dekorované,jejichž soupis existuje a je mimořádně zajímavý.

Zde (viz obrázek) obrázek maršála Göringa se svým „Modrým Maxem“ ( Pour le Mérité) . Na prsou má pěknou řádovou sponu s dekoracemi,které získal jako mladý statečný důstojník v hodnosti poručík-nadporučík v letech 1914-1918. Dále vidíme velkokříž královského italského řádu Sv. Mauricia a Lazara.(udělen v roce 1938). Dbal na eleganci a nosil řády dle svého uvážení. Tento snímek je však z roku 1939,tedy v době,kdy ještě neobdržel Rytířský kříž Železného kříže 1939 ani Velkokříž Železného kříže,který obdržel po porážce Francie.

Prameny:
Archiv Alt
Archiv:Faleristika
Archiv: Smýkal

Link z : http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/234164#234164

Link z : http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/413377#413377

Link z : http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/413384#413384

Link z : http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/413393#413393

Zobrazit podrobnosti