...

Osudy jednotlivých tankov:

501 Gretchen - zošrotovaná spojencami v roku 1919
502 - zošrotovaný Nemcami v októbri 1918
503 Faust4-18, KonigWilhelm 5-18, Heiland 7-18 - opustený posádkou v októbri 1918, nśsledne zničený Britmi
504/544 Schnuck - znehybnený delostreleckou paľbou pri Fremicourt 31.08.1918, priamo na bojisku ho obsadili Novozélanďania, pre zastaralosť vyradený a zošrotovaný pravdepodobne v roku 1919
505 Baden I - zošrotovaný spojencami v roku 1919
506 Mephisto - zničený (vyhorený) pri Villers-Bretonneux 24.04.1918, následne opravený Austrálčanmi, v súčasnej dobe je v Queensland Museum v Brisbane, Australia.
507 Cyklop - zošrotovaný spojencami v roku 1919
525 Siegfried - zošrotovaný spojencami v roku 1919
526 Fritz - použitý Nemcami na náhradné diely 01.06.1918
527 Lotti - zničený delostreleckou paľbou v Pompelle Fort (blízko Reims) 01.06.1918, na miste zostal až do roku 1922, následne zošrotovaný Francúzmi
528 Hagen - zajatý Novozélanďanmi pri Fremicourt 31.08.1918, následne zošrotovaný spojencami v roku 1919
529 Nixe II - zničený 31.05.1918 (znehybnený delostreleckou paľbou a následne opustený) pri Reims (Remeš), opravený Američanmi, používaný v Aberdeen Ordnance School a následne umiestnený v Aberdeen Proving Grounds Museum, kde bol v roku 1942 zošrotovaný
540 Heiland - zošrotovaný spojencami v roku 1919
541 - zošrotovaný spojencami v roku 1919
542 Elfriede - zničená pri Villers-Bretonneux 24.04.1918, v máji 1918 opravená Francúzmi, následne zošrotovaná spojencami v roku 1919
543 Bulle 4-18, Adalbert 5-18 - zošrotovaný spojencami v roku 1919
560 Alter Fritz - zničený (zhorel) v Iwuy 11.10.1918
561 Nixe - znehybnený a následne zničený (zošrotovaný?) Nemcami 24.04.1918
562 Herkules - použitý ako zdroj náhradných dielcov od 31.08.1918 a následne zošrotovaný Nemcami v októbri 1918
563 Wotan - zošrotovaný spojencami v roku 1919, jeho replika postavená koncom 80-tych rokov, umiestnená v Panzermuseum v Munster, Nemecko
564 - zošrotovaný spojencami v roku 1919

Tanky, ktoré sa dočkali konca vojny (501 Gretchen, 505 Baden I, 507 Cyklops, 525 Siegfried, 540 Heiland, 541, 543 Adalbert/Konig Wilhelm, 563 Wotan a 564) boli presunuté v novembri 1918 do blízkosti Wiesbadenu (konkrétne Erbenheim) v Nemecku. Ich šrotovanie sa začalo francúzmi v decembri 1918.

Zdroj: http://www.wehrmacht-awards.com , http://1914-1918.invisionzone.com

číslo podvozku	meno	jednotka	typ pancierovania	osud
500	-	Fahrschule	drevené	prototyp,neskôr využívaný k výcviku
501	Gretchen	Abt.1,Abt.2,Abt.3	Röchling	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
502/503	-	Abt.1,Abt.3	Röchling	opustený u Charleroi v 10/1918, po vojne zošrotovaný vo Francúzsku
504/544	Schnuck	Abt.2	Krupp	zničený nemeckým delostrelectvom u Fremicourt 30.08.1918, neskôr vystavený vo Veľkej Británii a následne zošrotovaný
505	Baden I	Abt.1,Abt.3	Röchling	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
506	Mephisto	Abt.1,Abt.3	Röchling	opustený posadkou u Villers-Bretonneux 28.04.1918, neskôr opravený australskými jednotkami
507	Cyclop	Abt.1,Abt.3	Röchling	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
524	Hedi	-	A7V-U	prototyp A7V-U,koncom roku 1918 použitý na náhradné diely
525	Siegfried	Abt.2	Standart	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
526	-	Abt.1	Standart	v 06/1918 poškodený u Reims, použitý na náhradné diely
527	Lotti	Abt.1	Standart	01.06.1918 poškodený a opustený u Reims
528	Hagen	Abt.2	Standart	poškodený nemeckým delostrelectvom u Fremicourt 30.08.1918, neskôr vystavený vo Veľkej Británii a následne zošrotovaný
529	Nixe II	Abt.2	Standart	poškodený francúzskym delostrelectvom u Reims 31.05.1918, neskôr vystavený vo Veľkej Británii a následne zošrotovaný
540	Heiland	Abt.3, Abt.1	Krupp	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
541	-	Abt.1	Krupp	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
542	Elfriede	Abt.2	Krupp	opustený posadkou u Villers-Bretonneux 28.04.1918, spojazdnený francúzskymi jednotkami
543	Hagen, Adalbert, Konig Wilhelm	Abt.2, Abt.3	Krupp	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
560	Alter Fritz	Abt.1	Standart	zničený delostrelectvom u Cambrai 11.10.1918
561	Nixe	Abt.2	Standart	poškodený a použitý na náhradné diely v 06/1918
562	Herkules	Abt.1,Abt.2	Standart	po poruche opustený posádkou u Cambrai 03.10.1918
563	Wotan	Abt.2	Standart	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene
564	-	Abt.3	Standart	na konci vojny sa nachádzal vo Wiesbadene

Zdroj:
Steven J. Zaloga: German Tanks 1914-18, Illustrated by Brian Delf, vyd. Osprey Publishing Ltd., 2006. ISBN 978 1 84176 945 5

542 Elfride vystavená v Paríži v roku 1919 - viac snímkov je na http://modelforum.upce.cz/forum/viewtopic.php?p=396914&sid=c691fb34a542100d1b5b90cdd59d33b7#p396914

S pôvodne 100 objednaných podvozkov bolo iba 20 použitých na stavbu A7V Sturmpanzerwagen resp. 22, keď dva podvozky nahradili poškodené. Zostávajúce podvozky boli použité nasledovne :

A7V Raupenlastwagen - minimálne 30 podvozkov bolo použitých na výrobu pásových nákladných vozidiel s nosnosťou do 3,5 t, ktoré boli pridelené k armádnym dopravným kolónam AKK(R) 1111 - AKK(R) 1122 (okremAKK(R) 1116)
A7V Funkwagen - 2 podvozky testované s vysielačkou Graben-Funkstation 16, nie je zrejmé či boli skutočne pridelené k frontovým jednotkám
A7V Panzerflak - na 3 podvozky boli osadené po 2 pôvodne ruské 76.2 mm protilietadlové delá Model 1902
A7V Artilleriezugmaschine - jeden podvozok bol prestavaný na delostrelecký ťahač
A7V Schützengrabenbagger - minimálne jeden podvozok bol použitý na výrobu zákopového rýpadla
A7V Überlandwagen als Sturmpanzerwagen - povojnová poľná prestavba A7V Raupenlastwagen na improvizovaný tank.

Zdroj:
Steven J. Zaloga: German Tanks 1914-18, Illustrated by Brian Delf, vyd. Osprey Publishing Ltd., 2006. ISBN 978 1 84176 945 5

*edit: Braňo

Tank A7V bylo obrovské vozidlo,které Němci spěšně zkonstruovali po objevení prvních britských tanků v roce 1916.Světlá výška bylo pouhých 400 mm a délka styčné plochy pásů byla vzhledem k rozměrům vozidla příliš krátká.V důsledku toho tank A7V trpěl špatnou stabilitou a nízkou průchodivostí v terénu.V prosinci roku 1917 objednala německá armáda 100 strojů.V té době však již byla situace německého válečného průmyslu značně napjatá a vzniklo jen 20 tanků.Jejich bezmocnost v obtížném terénu byla zřejmá již od prvního bojového nasazení v březnu roku 1918.Tanky zůstávaly daleko za pěchotou,kterou původně měly pdporovat.Jednou z variant byl "Überlandwagen",shora otevřené,nepancéřované zásobovací vozidlo,a dále A7V/U s "univerzálními" pásy.

Země původu: Německo
Osádka: 18
Hmotnost: 33 500 kg
Rozměry: délka 8,0 m, šířka 3,06 m, výška 3,30 m,
Dojezd: 40 km
Pancéřování: 10 až 30 mm
Výzbroj: 1x 57 mm kanon a 6x kulomet,
Pohon: 2 zážehové motory Daimler o výkonu 100 k
Výkony: max.rychlost 12,9 km/h

Zdroj:
Philip Trewhitt: Obrněná bojová vozidla, vydáno v roce 2000 v nakladatelství Svojtka jako první české vydání, ISBN 80-7237-234-3

Podobně jako světlost 40 mm , poměr styčné plochy pásů k délce vozidla byl zřetelně lepší než u francouzských těžkých tanků, takže ani to není příliš relevantní informace. Stejně tak A7V/U se neliší jen pásy, jde o značně jinou konstrukci podobnou britským těžkým tankům Mark IV s pásy kolem obrysu (kosodélníkového) vozidla, jiný byl údajně i počet členů posádky (jen 7 oproti 18 u A7V), šlo ale jen o zkušební vozidlo, které mělo prověřit zda je britský způsob vedení pásu lepší. Vozidlo bylo zkoušeno od 25. května 1918 a projekt byl zrušen 12.9.1918. nešlo o univerzální pásy, jak píšou některé servry, ale písmeno U znamená "Umlaufende Ketten" tedy volně přeloženo pásy kolem vozidla.

Zdroj:
Wolfgang Schneider a Rainer Strasheim: German tanks in World War I, Schiffer Publishing 1990, ISBN 0-88740-237-2

zde je replika z muzea v Munsteru, vlastni foto

A7V
číslo 628 Hagen
Jednotka: 2. Abteilung

A7V:

http://czolgi.info/historia.php?i=4

Přidám jednu fotku která ukazuje jeden z méně známých strojů (ne tedy Hagen) a z jiné strany.

Foto via internet.

Zdroj
http://www.panzerpunkt.info/artykuly/panzer_A7V/a7v.htm


Vážený pane kolego,
dovolil jsem si sloučit fotografie z dvou kolonek do jedné.

Moderátor Jiří Tintěra

Ahoj, nezajímám se tolik o historii A7V, jako spíš o fotky. Na serveru Landships jsem narazil na jednu fotku, kde mne zarazily dvě cylindrovité kopulky. Jinde jsem to neviděl. Nevíte někdo o co se jedná, případně, který tank to konkrétně je? Díky

... jinak neurčených fotek A7V mám doma několik desítek, rád bych na nimi s někým polaboroval, je li zájem - terdy@centrum.cz

Zmienka o poľskom A7V je mystifikácia.

Replika z muzea v Munsteru vypadá celkem vydařeně... Jinak co se týče konstrukce tohoto tanku tak si myslím, že nebyl zase tak nejhůře řešen. Ta světlá výška pouhých 400 mm byla tedy samozřejmě jeho velikou slabinou. Mohl se pohybovat spíše jen po cestách a nebo jen ve velice mírném terénu. Jinak co se týče výzbroje a pancéřové ochrany, byl tank vybaven celkem slušně. Pancéřování bylo celkem silné (oproti spojeneckým tankům) a počet kulometů byl také solidní. Dá se říct, že tank neměl hluchý prostor, kam by nedostřelila jeho zbraň. Někde jsem četl, že většina tanků byla vybavena kořistními děly Sokol ruské armády. Tuto informaci nemám potvrzenu.

Foto - via http://www.jonsmith-modellbau.com

Pár slov k dělové výzbroji tanků A7V
Vlastně se jedná o děla britské firmy Maxim-Nordenfelt, která tyto zbraně exportovala do Belgie a carského Ruska. Údajně tyto kanony vyráběl v licenci belgický Cockerill i Petrohradská zbrojovka (Санкт-Петербургскій орудійный заводъ).

Tvrdí se, že děla ukořistěná Němci, po dobití Antverp, byla použita u tanků A7V, kdežto kořistní tanky britského původu byly přezbrojeny děly ruské provenience. Podle mého názoru, je tato informace v rozporu s exponátem umístěným v manchesterském Imperial War Museum. Zde dochovaná zbraň je vybavena ruskými nápisy. Dělo bylo sňato z tanku č. 504 "Schnuck", před jeho sešrotováním.

Někteří internetoví badatelé tvrdí, že ruská děla vyrobila firma Sokol - což je blábol - protože v carském Rusku zbrojovka toho jména neexistovala! Toto nesmyslné tvrzení, zcela jistě vzniklo nepochopením německého názvu: 5,7 cm Sockel-Kampfwagen-Geschütz, zkráceně Sockelkanone (57mm dělo bojových vozidel na podstavci).

Zdroj
Karl Pawlas: Die ersten deutschen Kampfpanzer, In.: Waffen-Revue Nr. 4, Marz 1972, ISSN 0344-9076
S. L. Fjedosjejev: Tanki kajzjera - Gjermanskije tanki 1-j mirovoj vojny, In.: Bronjekoljekcija 1996, č. 6, ISSN 0131-2243
http://armor.kiev.ua/Tanks/WWI/kaizer/kizer2.php
http://landships.activeboard.com/t9689352/57mm-from-schnuck-russian-help-needed/
http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/30025235
http://www.uniset.ca/other/cs6/1894AC535.html

Pokud jde o belgická děla ráže 57 mm byla podle všeho opravdu vyráběna v Belgii. Byla používána především pro blízkou obranu pevností, například pro podélné postřelování pevnostních příkopů. Využívala proto jako hlavní střelivo kartáčové náboje proti pěchotě. V pevnostech se nedochovalo z originálních děl žádné, byla odvezena Němci počátkem PSV. V pevnosti Loncin je jeden kus zrekonstruovaný s využitím původních součástek. Vlastní foto přikládám.

Zdroj:
Vlastní návštěva belgických pevností a vlastní poznámky.

Podle fotografie a ruských serverů se jedná o pobřežní dělo Nonderfelt ráže 57mm (57-мм береговая пушка Норденфельд 1892 г.), vyráběné v Rusku v letech 1894-1903 v počtu asi 184 ks ve zbrojovce (budoucí závod č.8) v Sankt-Peterburgu (dělo na fotce) okolo 130 ks a zbytek v Putilovském, Obuchovském a Permském závodě. Do roku 1913 celkem 570 ks.
Děla byla určena pro pobřežní pevnosti, ale v rusko-japonské válce se ukázala jako málo účinná. Byla přesunuta do výzbroje pozemských pevností pro obranu příkopů. Například Kowno (Kaunas), dobyté Němci v roce 1915, jich mělo mít v roce 1914 40 ks.

Zobrazit podrobnosti