Chronologický přehled konstrukcí S.A.Lavočkina - část 1
předválečné a válečné období:
První konstrukce:
LL-1
- projekt jednomístného přepadového stíhače. Např. pilotní prostor byl pro zlepšení aerodynamických vlastností zapuštěn do trupu a linie kabiny splývala se hřbetem trupu. Pilot se orientoval pomocí periskopu. Některé prvky konstrukce jsou sice velmi moderní, ale pro odpor vedoucích činitelů VVS nepřijat. Projekt byl zrušen, nebyl stavěn ani prototyp.
poznámka. obrázek není k dispozici
I-22/LaGG-1
- jednoplošný jednomístný stíhač, vytvořený pro pohon novými 1 100 hp motory V. P. Klimova M-105 a pozdějších verzí.Vyroben z diagonálně vrstvené březové překližky, za tepla a pod tlakem nasycené fenolovou umělou pryskyřicí. Pryskyřice byla slabinou konstrukce, protože některé její komponenty se musely zpočátku dovážet, což do nalezení domácí náhrady dost zkomplikovalo výrobu na počátku války... Materiál delta drevesina byl ohnivzdorný, dobře zpracovatelný a pevností odpovídal kovovým materiálům.
Společný projekt skupiny S. A. Lavočkin, V. P. Gorbunov a M. I. Gudkov. Stroj byl rozporuplný, Dokonale dílensky provedený prototyp s hladkým leštěným lakovaným povrchem měl relativně dobré vlastnosti, sériové produkty s podstatně horším finišem navíc trpěly v tvrdých polních podmínkách, jejich výkony a letové vlastnosti byly podstatně slabší a nezkušeným pilotům přímo nebezpečné. Zdaleka nedosahovaly vlastností prototypu. Výsledkem snahy odstranit (alespoň hlavní) nedostatky je model I-301/LaGG-3. (V sovětském systému značení dostávaly stíhačky lichá čísla, bombardéry a bitevníky čísla sudá.)
technická data:
první let 30. 3. 1939
zaveden do služby 1940
motor Klimov M-105,105P
rozpětí 9,80 m
délka 8,81 m
výška 2,61 m
nosná plocha 17,51 m²
hmotnosti prázdná 2 968 kg
maximální 3380 kg
rychlost 600 km/h
dostup 9600 m
dolet 660 km
výzbroj
hlavňová: 2 kulomety 7,62 mm
1 kanon 20 mm
I-301/LaGG-3
- výsledek snahy odstranit alespoň hlavní nedostatky Jedniček. Dostal na křídla sloty, plovoucí stabilizátor. Celkově byl odlehčen a dostal i silnější motor. I u Trojek se projevil rozdíl v kvalitě výroby u zkušebního modelu, vyrobeného u Lavočkina vysoce kvalifikovanými dělníky, a sériovou produkcí v továrnách s nezkušenými pracovníky, často jen zaučenými dětmi, ženami a starci. Sériové stroje měly např. o cca 40 km menší maximální rychlost nežli dosáhl při vojskových zkouškách prototyp. Vzhledem k celkově složité situaci pokračují problémy při sériové produkci, řeší se náhrada dovážených komponentů umělé pryskyřice, nedostatečná produkce leteckých zbraní, motorů apod. ( Jak vzpomíná A. S. Pokryškin ve svých pamětech, byla z frontových letadel demontována část zbraní, vrácena do týlu, aby bylo možno do nově postavené produkce montovat alespoň nějakou výzbroj. Že to piloty "potěšilo", o tom není z Pokryškinových reakcí pochyb.) Chaotická produkce z počátku evakuace dokonce způsobuje, že z některých továren přicházejí na letiště – ve snaze dodávat alespoň něco – stroje neúplné v zoufalé naději, že je někdo nějak dokončí. (viz např. vzpomínky A. S. Jakovleva) Lavočkiny byly oproti svým největším konkurentům Jakům o 250 – 300 kg těžší, ale byly odolnější. Jaky byly – právě díky své „přílišné odlehčenosti“ citlivější k poškození v boji a náchylnější k poškození při příliš velkém zatížení. Byly však výhodnější tím, že se vyráběly ze dřeva nijak neupravovaného, tedy snadněji a rychleji. A navíc jejich tvůrce byl náměstkem lidového komisaře pro letectví.
Série LaGG-3 dostala i samosvorné palivové nádrže, nad hladinu se vháněl inertní plyn (ochlazené výfukové zplodiny), aby se zamezilo výbuchu paliva při průstřelu. V době napadení SSSR jich VVS SSSR měly k dispozici cca 322.
Celkově bylo vyrobeno 21 hlavních verzí LaGGů, dohromady 66. Celková produkce se s koncem výroby v roce 1943 zastavila na čísle 6528 ks LaGGů všech verzí.
LaGG-3 se stal východiskem pro další modifikace. Úpravami konstrukce, výměnou motorové jednotky vznikly prací samotného Lavočkina i jeho osamostatnivšího se spolupracovníka Gudkova další následovníci, jako Gu-82, K-27, LaG-5 a celá pozdější řada La. Jde také o poslední společnou práci této trojice. M.I.Gudkov se bude snažit o prosazení svých konstrukcí ve vlasní KB, nemocný V.P.Gorbunov se ještě bude podílet na LaG-5, pak ale ze zdravotních důvodů práci v letectví opustí.
LaGG-3 posloužil i k experimentům s raketovým přídavným pohonem. Tato verze byla označena LaGG-3R (raketnyj = raketový)
technická data:
zaveden do služby 1941 ( 1. – 3. série)
1943 (66. série)
rozpětí 9,80 m
délka 8,81 m
výška 2,61 m
nosná plocha 17,51 m²
rychlost (h = 0 m) ( 1. – 3. série) 498 km/h
(66. série) 542 km/h
rychlost ( 1. – 3. série) 575 km/h (h = 5000m)
(66. série) 591 km/h (h = 3560 m)
dostup ( 1. – 3. série) 9500 m
(66. série) 9 600 m
dolet ( 1. – 3. série) 1 100 km (870 km)
(66. série) 650 km
motor ( 1. – 3. série) Klimov M-105P 1050 hp
(66. série) Klimov M-105PF 1180 hp
hmotnosti:
prázdná ( 1. – 3. série) 2 980 kg
(66. série) 2 960 kg
maximální ( 1. – 3. série) ? kg
( 66. série) 2 990 kg
plošné zatížení ( 1. – 3. série) 190 kg/m²
(66. série) 170 kg/m²
stoupavost ( 1. – 3. série) 6,8 min (do 5 000 m)
(66. série) 5,6 min (do 5 000 m)
čas otáčky ( 1. – 3. série) 20 sec
(66. série) 19 sec
výzbroj:( 1. – 3. série)
hlavňová: 3 kulomety 12,7 mm UBS ( + 220 nábojů na zbraň)
nebo 2 kulomety 7,62 ŠKAS
+ 325 nábojů na zbraň
(66. série)
hlavňová: 1 kanon 20 mm ŠVAK
1 kulomety 12,7 UBS
LaG-5
- první pokus o nahrazení řadového motoru hvězdicovým. Na návrh V.P.Gorbunova je k trupu LaGGu-3 připojen kompletní hvězdicový motor A.Švecova AŠ-82, převzatý z bitevníku Su-2 i s instalacemi a aerodynamickým krytem. Vznikly sice komplikace s napojením motoru s velikým průřezem na štíhlý trup stroje, stavěného pro řadový motor, ale to bylo vyřešeno. Konstrukce byla přijata do výroby coby LaG-5. Letoun byl sice vlastně nouzovou konstrukcí, ale nový motor zlepšil jeho výkony a vznikl prostor pro další zlepšování. Piloti z nové stíhačky nebyli příliš nadšení, vyšší výkony byly vykoupeny zhoršeným výhledem dopředu přes podstatně objemnější motor. Postupné vylepšování stroje, propracování přechodu mezi trupem a motorem, vytvoření lepšího aerodynamického krytu motoru povede k vytvoření budoucího La-5, stroje, který se proslavil především v podobě vylepšené verze La-5FN.
technická data
zaveden do služby 1942
motor Švecov AŠ-82 1 330 hp
rozpětí 8,70 m
délka 9,80 m
výška 2,54
nosná plocha 17,62 m²
zatížení křídla 187,6 kg/m²
rychlost 479 km/h (h = 0m)
554 km/h (h = 6 500 m)
přistávací 145 km/h dostup 900 m
dolet 655 km
výzbroj :
hlavňová: 2 kanony 20 mm
hmotnosti :
prázdná ? kg
maximální 3303 kg
čas obrátky 25 sec
stoupavost 5,4 min (do 5 000 m)
prameny - viz úvodní článek
předválečné a válečné období:
První konstrukce:
LL-1
- projekt jednomístného přepadového stíhače. Např. pilotní prostor byl pro zlepšení aerodynamických vlastností zapuštěn do trupu a linie kabiny splývala se hřbetem trupu. Pilot se orientoval pomocí periskopu. Některé prvky konstrukce jsou sice velmi moderní, ale pro odpor vedoucích činitelů VVS nepřijat. Projekt byl zrušen, nebyl stavěn ani prototyp.
poznámka. obrázek není k dispozici
I-22/LaGG-1
- jednoplošný jednomístný stíhač, vytvořený pro pohon novými 1 100 hp motory V. P. Klimova M-105 a pozdějších verzí.Vyroben z diagonálně vrstvené březové překližky, za tepla a pod tlakem nasycené fenolovou umělou pryskyřicí. Pryskyřice byla slabinou konstrukce, protože některé její komponenty se musely zpočátku dovážet, což do nalezení domácí náhrady dost zkomplikovalo výrobu na počátku války... Materiál delta drevesina byl ohnivzdorný, dobře zpracovatelný a pevností odpovídal kovovým materiálům.
Společný projekt skupiny S. A. Lavočkin, V. P. Gorbunov a M. I. Gudkov. Stroj byl rozporuplný, Dokonale dílensky provedený prototyp s hladkým leštěným lakovaným povrchem měl relativně dobré vlastnosti, sériové produkty s podstatně horším finišem navíc trpěly v tvrdých polních podmínkách, jejich výkony a letové vlastnosti byly podstatně slabší a nezkušeným pilotům přímo nebezpečné. Zdaleka nedosahovaly vlastností prototypu. Výsledkem snahy odstranit (alespoň hlavní) nedostatky je model I-301/LaGG-3. (V sovětském systému značení dostávaly stíhačky lichá čísla, bombardéry a bitevníky čísla sudá.)
technická data:
první let 30. 3. 1939
zaveden do služby 1940
motor Klimov M-105,105P
rozpětí 9,80 m
délka 8,81 m
výška 2,61 m
nosná plocha 17,51 m²
hmotnosti prázdná 2 968 kg
maximální 3380 kg
rychlost 600 km/h
dostup 9600 m
dolet 660 km
výzbroj
hlavňová: 2 kulomety 7,62 mm
1 kanon 20 mm
I-301/LaGG-3
- výsledek snahy odstranit alespoň hlavní nedostatky Jedniček. Dostal na křídla sloty, plovoucí stabilizátor. Celkově byl odlehčen a dostal i silnější motor. I u Trojek se projevil rozdíl v kvalitě výroby u zkušebního modelu, vyrobeného u Lavočkina vysoce kvalifikovanými dělníky, a sériovou produkcí v továrnách s nezkušenými pracovníky, často jen zaučenými dětmi, ženami a starci. Sériové stroje měly např. o cca 40 km menší maximální rychlost nežli dosáhl při vojskových zkouškách prototyp. Vzhledem k celkově složité situaci pokračují problémy při sériové produkci, řeší se náhrada dovážených komponentů umělé pryskyřice, nedostatečná produkce leteckých zbraní, motorů apod. ( Jak vzpomíná A. S. Pokryškin ve svých pamětech, byla z frontových letadel demontována část zbraní, vrácena do týlu, aby bylo možno do nově postavené produkce montovat alespoň nějakou výzbroj. Že to piloty "potěšilo", o tom není z Pokryškinových reakcí pochyb.) Chaotická produkce z počátku evakuace dokonce způsobuje, že z některých továren přicházejí na letiště – ve snaze dodávat alespoň něco – stroje neúplné v zoufalé naději, že je někdo nějak dokončí. (viz např. vzpomínky A. S. Jakovleva) Lavočkiny byly oproti svým největším konkurentům Jakům o 250 – 300 kg těžší, ale byly odolnější. Jaky byly – právě díky své „přílišné odlehčenosti“ citlivější k poškození v boji a náchylnější k poškození při příliš velkém zatížení. Byly však výhodnější tím, že se vyráběly ze dřeva nijak neupravovaného, tedy snadněji a rychleji. A navíc jejich tvůrce byl náměstkem lidového komisaře pro letectví.
Série LaGG-3 dostala i samosvorné palivové nádrže, nad hladinu se vháněl inertní plyn (ochlazené výfukové zplodiny), aby se zamezilo výbuchu paliva při průstřelu. V době napadení SSSR jich VVS SSSR měly k dispozici cca 322.
Celkově bylo vyrobeno 21 hlavních verzí LaGGů, dohromady 66. Celková produkce se s koncem výroby v roce 1943 zastavila na čísle 6528 ks LaGGů všech verzí.
LaGG-3 se stal východiskem pro další modifikace. Úpravami konstrukce, výměnou motorové jednotky vznikly prací samotného Lavočkina i jeho osamostatnivšího se spolupracovníka Gudkova další následovníci, jako Gu-82, K-27, LaG-5 a celá pozdější řada La. Jde také o poslední společnou práci této trojice. M.I.Gudkov se bude snažit o prosazení svých konstrukcí ve vlasní KB, nemocný V.P.Gorbunov se ještě bude podílet na LaG-5, pak ale ze zdravotních důvodů práci v letectví opustí.
LaGG-3 posloužil i k experimentům s raketovým přídavným pohonem. Tato verze byla označena LaGG-3R (raketnyj = raketový)
technická data:
zaveden do služby 1941 ( 1. – 3. série)
1943 (66. série)
rozpětí 9,80 m
délka 8,81 m
výška 2,61 m
nosná plocha 17,51 m²
rychlost (h = 0 m) ( 1. – 3. série) 498 km/h
(66. série) 542 km/h
rychlost ( 1. – 3. série) 575 km/h (h = 5000m)
(66. série) 591 km/h (h = 3560 m)
dostup ( 1. – 3. série) 9500 m
(66. série) 9 600 m
dolet ( 1. – 3. série) 1 100 km (870 km)
(66. série) 650 km
motor ( 1. – 3. série) Klimov M-105P 1050 hp
(66. série) Klimov M-105PF 1180 hp
hmotnosti:
prázdná ( 1. – 3. série) 2 980 kg
(66. série) 2 960 kg
maximální ( 1. – 3. série) ? kg
( 66. série) 2 990 kg
plošné zatížení ( 1. – 3. série) 190 kg/m²
(66. série) 170 kg/m²
stoupavost ( 1. – 3. série) 6,8 min (do 5 000 m)
(66. série) 5,6 min (do 5 000 m)
čas otáčky ( 1. – 3. série) 20 sec
(66. série) 19 sec
výzbroj:( 1. – 3. série)
hlavňová: 3 kulomety 12,7 mm UBS ( + 220 nábojů na zbraň)
nebo 2 kulomety 7,62 ŠKAS
+ 325 nábojů na zbraň
(66. série)
hlavňová: 1 kanon 20 mm ŠVAK
1 kulomety 12,7 UBS
LaG-5
- první pokus o nahrazení řadového motoru hvězdicovým. Na návrh V.P.Gorbunova je k trupu LaGGu-3 připojen kompletní hvězdicový motor A.Švecova AŠ-82, převzatý z bitevníku Su-2 i s instalacemi a aerodynamickým krytem. Vznikly sice komplikace s napojením motoru s velikým průřezem na štíhlý trup stroje, stavěného pro řadový motor, ale to bylo vyřešeno. Konstrukce byla přijata do výroby coby LaG-5. Letoun byl sice vlastně nouzovou konstrukcí, ale nový motor zlepšil jeho výkony a vznikl prostor pro další zlepšování. Piloti z nové stíhačky nebyli příliš nadšení, vyšší výkony byly vykoupeny zhoršeným výhledem dopředu přes podstatně objemnější motor. Postupné vylepšování stroje, propracování přechodu mezi trupem a motorem, vytvoření lepšího aerodynamického krytu motoru povede k vytvoření budoucího La-5, stroje, který se proslavil především v podobě vylepšené verze La-5FN.
technická data
zaveden do služby 1942
motor Švecov AŠ-82 1 330 hp
rozpětí 8,70 m
délka 9,80 m
výška 2,54
nosná plocha 17,62 m²
zatížení křídla 187,6 kg/m²
rychlost 479 km/h (h = 0m)
554 km/h (h = 6 500 m)
přistávací 145 km/h dostup 900 m
dolet 655 km
výzbroj :
hlavňová: 2 kanony 20 mm
hmotnosti :
prázdná ? kg
maximální 3303 kg
čas obrátky 25 sec
stoupavost 5,4 min (do 5 000 m)
prameny - viz úvodní článek
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |