"Létající tank" Iljušin-Il-2 :: Weapons :: Wars

Iljušiny Il-2, jehož nejrožířenější dvoumístná verze pod označením Iljušin Il-2 typ 3, sehrály v průběhu 2. světové války na východní frontě důležitou úlohu v boji s protivníkem a staly se jedněmi z nejproslulejších letounů v této válce

Junkers JU-87 Stuka byl v v zimní válce proslulejší než Il-2.

Souhlasím s Vámi, ale ruský Iljušin Il-2 se zařadil takříkajíc mezi hlavní zbraně války, které byly jimi používány a v podstatě celá RA na nich byla závislá. O tom svědčí i počet vyrobených kusů, který činí neuvěřitelných 36 163 kusů.

Meli dost dreva a pancerovych desticek

Ne nadarmo mu hákoši přezdívali "Černá smrt."

Těch přezdívek měl spoustu, od Němců "Zemmenterbomber", jinak pak "létající pěšák", "létající tank", zmiňovaná "černá smrt", od Rusů "iljuša", pro svou pilotní kabinu "hrbatý", ale nejznámější bude zajisté "šturmovik". Termín šturmovik se pak v budoucnu stal pojmenováním pro bitevní letouny (pochopitelně v ruském letectvu). Pojmenování "šturmovik" měly i bitevní Suchoje Su-25 používané v čsl. letectvu.

36 tisíc?!To je mi potom záhadou,proč rusové vůbec používali pozemní vojsko.Vždyť s takovým počtem mohli vyhrát válku ze vzduchu

Tak jako pozemní vojsko, tak i VVS měly enormní početní ztráty. V letectvu pak tyto hlavně neslo bitevní letectvo s převážnou výzbrojí svých Il-2. Ty byly způsobovány jak stíhači Luftwaffe (proto musel být tento typ letounu přepracován a vybaven dodatečným improvizovaným střelištěm s kulometem ráže 12,7 mm, ke kterému byla zásoba munice pouhých 150 ks nábojů - původní verze byla jednomístná), tak ztráty bitevnímu letectvu především způsobovala protiletadlová obrana (přes poměrně slušné pancéřování) a snad největší počty sestřelů si připisovaly obsluhy 20 mm kanonů, zejména pak jejich čtyřhlavňová verze.
Mimo jiné třetina všech vyznamenaných Zlatou hvězdou HSS byla piloty a střelci "ildvojek". Mezní hranicí pro toto vyznamenání bylo vykonání 100 bojových letů, ale většina osádek jich nevykonala ani 10. V průběhu války pak kriteria pro vyznamenávání v bitevním letectvu, které mělo nejvyšší ztráty, byly speciálně upraveny pro "motivaci". Je to na dlouhé povídání.

Fridrich: jen se klidně rozepiš, to mě by to zajímalo jak byly kritéria speciálně upraveny pro motivaci.

Díky za zájem. Jednak 19. srpna 1941 vydal Stalin rozkaz č. 0229 -
"Rozkaz lidového komisaře obrany SSSR", ve kterém nařídil zavedení vyznamenávání letců jednotlivých druhů letectva (u každého byla kriteria jinší - stíhací, bombardovací, bitevní, dálkové, noční). Mimo vyznamenávání ale nařídil i tresty (nouzové přistání bez podvozku se rovnalo zběhnutí atd.) Pak v průběhu zřizování různých vyznamenání v průběhu války v jejich statutech byly opět často zmínky pro jejich udělování u různých zbraní. Je to opravdu na dlouhé dilema. Možná by stálo za úvahu založit na tento problém nové téma :

Není problém. otevřu ho ve všeobecných.

Jen malá poznámka:
Mám dojem, že IL-2 byl původně navržen dvojmístný, ale na přímý příkaz Stalina bylo zadní místo zrušeno.
Po ohromných úspěších německé armády v počátku ofenzívy, byl zadní střelec opět rychle znovuzaveden.
Stalin zrušil zadního střelce proto, aby se ušetřilo - samozřejmě za předpokladu, že na nebi nebudou žádné německé stíhačky.
Souviselo to s jeho plánem západní ofenzívy, kdy prvním úderem budou německá letadla zničena na zemi, a nebe bude volné.
Bitevníky měly nadále volně létat nad bojišti, a beztrestně likvidovat pozemní cíle.

Hasen

Správná poznámka - díky. Těch Stalinových omylů byl opravdu bezpočet.
V konstrukční kanceláři původně navržené zadní střeliště a jeho následné odmítnutí se v průběhu války krutě vymstilo. Protože po zahájení války neměli Rusové čas na Il-2 dělat nějaké úpravy, museli piloti samostatně riskovat a tím vznikaly enormní ztráty. Protože byli v časové tísni k otázce střeliště se vrátili až někdy na konci roku 1942, kdy z linek začaly proudit první dvoumístné verze.
Za zmínku stojí uvést, že například E. Hartmann se vyžíval v tom, že k jednomístné Il-2 se přiblížil ze zadní polosféry a pouhými několika ranami kanonu z bezprostřední blízkosti pouhých několika metrů zasáhl olejový chladič. Tak šla po chvíli Il-2 k zemi.
Mimo jiné jednomístné verze šturmoviků stále ještě létaly v Kurské bitvě.

Ovšem celá řada šturmoviků operovala z nouzově vytvořenými střelišti. Jediní, kdo asi nejásali ze zavedení zadních střelišť, byli, kromě Němců samozřejmě, sami zadní střelci. Místo sedačky plátěnej popruh, pancéř veškerej žádnej - ztráty střelců byly sedmkrát vyšší než ztráty pilotů.

U našeho bitevního pluku, který bojoval v ostravské operaci, došlo k jedinému vzdušnému boji mezi šturmovikem a německou stíhačkou (luftwaffe už byla definitivně v ***). Zadní střelec Richard Husmann (později proslul pod pseudonymem Filip Jánský - napsal Nebeské jezdce) byl těžce zraněn palbou německého Fw 190 A, přesto opětoval palbu a nácka sestřelil. Granáty naštěstí zasáhly zaměřovač jeho kulometu a jeho trosky i většinu střepin z německých granátů naštěstí zachytil padák na hrudi.

Zmiňovaný sestřel Fw 190 rotného Husmana ze dne 16.4.1945 je dobře popisován v knize "Pod křídly je Ostrava". Zmíněného dne letěl s pilotem rtm. Jozefem Videršpánem a jejich Il-2 měla mít taktické číslo 14 (v některých pramenech se uvádí číslo 35 - kdyby byla nějaká informace, byl bych nesmírně rád).
Mimo jiné Husman k čsl. letecké jednotce na východní frontě přišel z Anglie. U bitevního pluku zastával funkci střelce instruktora.

V Anglii lítal jako střelec na Wellingtonech. Pamětníci vzpomínají, že měl jistý druh jasnovideckého nadání - občas měl tušení,že určitá mašina spadne a nikdo ho nikdy do ní nedostal. A nikdy se nezmýlil. Taky si nikdy nebral do letadla padák. Toho 16.4. vůbec neměl letět, nahradil původního střelce, což bylo jeho právo instruktora. Poprvé si tenkrát vzal padák, jeho kamarádi byli přesvědčení, že měl zas nějaké své tušení.

Pro informaci - V Anglii byl Husman dekorován "Čsl. válečným křížem 1939" a medailí "Za chrabrost". Za sestřelení zmiňovaného Fw 190 byl válečným křížem vyznamenán podruhé.

K včerejšímu příspěvku týkajícímu se palubních střelců se hlásím, jako jeho autor (nějak mne to označilo jako "anonymní").

Přátelé,

dovolím se na vás touto cestou obrátit s žádostí týkající se Iljušinu Il-2, případně Iljušinu Il-10.
Jelikož mne tento typ i jeho bojové nasazení nesmírně zajímá poprosil bych vás o informace k těmto letounům, osádkám, případně o vzpomínky pilotů, palubních střelců, ale i pozemního personálu, který se kolem těchto mašin točil. Velice mne zajímají fotografie (jak válečné, tak i z povalečného období, kdy tyto letouny sloužily u našeho letectva.
Předem děkuji za vaše pochopení, jakoukoliv pomoc a informaci.
Kontakt e-mail: jiri.fs@seznam.cz

Fridrich

Kdo ma o tomto vice informaci, o predstihu pri strelbe atd, dejte to prosim do sekce Otazky a odpovedi, zalozte nove tema. Toto me velice zajima, ale abych pravdu rekl, moc o tom netusim, v simulatorech radsi strilim rizeny rakety