Petljura, Simon Vasiljevič

Simon Vasiljevič Petljura - ukrajinský nacionalistický politik a státník

(1879 - 1926)



- narodil se 10. května 1879 v Poltavě v početné rodině chudého a negramotného povozníka

- 1895 - vstoupil do Poltavského teologického semináře

- 1898 – stal se členem tajného nacionalistického spolku Ukrajinská hromada

- 1900 – zúčastnil se založení ilegální buňky Revoluční ukrajinské strany (RUP) v Poltavě

- 1901 – vyloučen ze semináře pro účast na činnosti ilegálních organizací

- 1902 – odešel do Katerinodaru, kde pracoval v Archívu kubáňského kozáctva a vstoupil do místní organizaci Revoluční ukrajinské strany, pro kterou vydával ilegální tiskovinu Dobra novyna

- 1903 – prosinec – zatčen carskou policií a uvězněn

- 1904 – březen – propuštěn z vězení, poté odešel do rakouského záboru ve Lvově, kde se stal posluchačem univerzity a řídil místní organizaci strany

- 1905 – po generální amnestii se vrátil do Kijeva

- 1906 – 1909 – tajemníkem tiskového orgánu Ukrajinské sociálně demokratické dělnické strany (USDRP) Rada (později Slovo) a měsíčníku Ukrajina

- 1909 – 1914 - odchází do Petrohradu a poté do Moskvy, kde pracuje jako účetní a později editor ve vydavatelství kulturního měsíčníku Ukrajinskaja žizň

- 1914 - v letech první světové války členem Všeruského svazu zemstev a měst, založeném vládou na pomoc organizování mobilizace ruské armády

- 1916 - prosinec - zplnomocněným zástupcem na Všeruském svazu zemstva a měst při Západním frontu

- 1917 – únor – zvolen do čela Ukrajinského vojenského výboru při Západním frontu
– květen – delegátem Prvního všeukrajinského vojenského kongresu v Kijevě – zvolen předsedou Ukrajinské ústřední vojenské komise
– červen – jmenován ministrem pro vojenské záležitosti v autonomní ukrajinské vládě – tzv. Centrální radě

- 1918 – duben - v čele Kijevského guberniálního zemstva organizuje opozici proti hetmanu P. P. Skoropadskému – 27. července - uvězněn za protivládní činnost
– 13. listopadu - po propuštění odešel do Bílé Cerkve, kde ustanovil tzv. direktorium a zorganizoval nacionalistické povstání

- 1919 – únor – po pádu hetmana Skoropadského v čele vlády tzv. Ukrajinské lidové republiky
– březen – spojil se proti bolševikům s "bílým" generálem A. I. Děnikinem - vyhlásil vládu direktoria a stanul v jejím čele jako prezident a vrchní velitel armády sjedocené Ukrajinské lidové republiky a Západoukrajinské LR
– září - po rozchodu s Děnikinem vedl válku proti Dobrovolnické armádě a uzavřel spojenectví s bolševiky
– prosinec – poražen a donucen uprchnout na území ovládaném Polskem

- 1920 – 21. duben – uzavírá dohodu s J. Pilsudským o uznání nezávislé Ukrajiny výměnou za území v Haliči
- 25. duben - společně s polskými vojsky zahájil ofenzívu proti Rudé armádě
– 6. květen - obnovil vládu direktoria v Kijevě - organizoval protižidovské pogromy na Ukrajině
– červen - listopad - po zastavení polské ofenzívy a porážce generála P. N. Wrangela Rudou armádou ustoupil
do Tarnova, kde rozpustil direktorium

- 1921 – 1923 – skrýval se ve Varšavě pod pseudonymem a organizoval nacionalistické partyzánské hnutí proti sovětské vládě na pravobřežní Ukrajině

- 1923 – přes Budapešť, Vídeň a Ženevu odcestoval do Paříže, kde se pokoušel ustanovit exilovou vládu

- zavražděn v Paříži 26. května 1926 židovským aktivistou

zdroj: http://runet.lt

btw. nebylo by lepší založit samostatnou ukrajinu?