Dovolím si kacířskou poznámkju. Můj otec byl elektrikář. A od malička mám k elektrice úctu, protože jsem mohl vidět, co to dokáže, když se utrhne ze řetězu. /Tenkrát ještě všelijaké takéochrany kdekoho před kdečím nebyly, takže jsem coby dítko s tátou chodil po tehdejších chomutovských VTŽ a leccos viděl. I to, co by dnes nesmělo ani do zpráv TV NOVA.) Proto docela chápu, že i vedení na vlastním pozemku "od pantáty vedou dráty, do stodoly nade vraty..." musí splňovat nějaké ty provozní předpisy o stavbě a ochraně. Ono z amatérsky zapojených rozvodů vzniká nejvíce malérů. Spousta úředních nařízení mi přijde stupidní a samoúčelná, ale tady bych se úředníků trochu i zastal. Říkám to nerad, ale je to tak.
S tím Křižíkem mi Aubi připomněl další problém této země - černá měděnka. Byl to nádherný kousek a desítky let stál pod stříškou u kůlny. Pak krajem prošla černá měděnka (naši romští spoluobčané, živící se sběrem
nepotřebných barevných kovů, a nepotřebné byly všechny, které se jim dostaly na dosah) - a výsledkem bylo pár prkýnek (ebenových), rozlámané kostěné izolace a trocha železa. Veškerá měď, od vinutí rotoru, statoru, včetně pečlivě vytrhaných měděných pásků a kartáčků k vinutí motoru byla vyloupána. Celý gerät byl hromsky těžký, tak jej zpracovali na místě. Dodnes mě mrzí, že jsem se nepřinutil a někam milý strojek neuklidil. Však bychom jej nějak utáhli. Pozdě bycha honit.
