Hranice (Mährisch Weißkirchen)
(okr. Přerov)

V období 1.republiky sídlo politického a soudního okresu.

Sčítání lidu v roce 1930: 10 826 obyvatel (z toho 9 007 osob národnosti československé, 11 osob národnosti maďarské, 1 127 osob národnosti německé, 108 osob národnosti polské, 203 osob národnosti ruské a 141 osob národnosti židovské).

Posádka byla ustanovena v r.1918.

Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
velitelství Osmé divise (listopad 1931 – leden 1938),
velitelství Osmé pěší divise (od ledna 1938),
velitelství Osmé polní dělostřelecké brigády (říjen 1931 – prosinec 1937),
Pěší pluk 34 (od května 1927),
Pěší pluk 40 (leden 1921 – květen 1927),
III. oddíl Dělostřeleckého pluku 8 (září 1930 – září 1933),
náhradní oddíl Dělostřeleckého pluku 8 (říjen 1931 – únor 1938),
Dělostřelecký pluk 108 (od října 1927),
náhradní baterie Hrubého dělostřeleckého pluku 125 (červenec 1921 – leden 1924),
Asanační rota 8 (od dubna 1938),
Divisní zbrojnice 8 (březen 1921 – prosinec 1927),
Odbočka zemské zbrojnice Hranice (leden 1928 – leden 1937),
Odbočka sborové zbrojnice Hranice (od ledna 1937),
Velitelství evidence motorových vozidel (únor 1921 – leden 1937),
Doplňovací okresní velitelství Hranice (od října 1923),
Vojenská akademie (od února 1920).

Pro vojenské potřeby sloužil komplex budov akademie, který tvořily zejména Kasárny Jana Jiskry z Brandýsa (postaveny v letech 1851-1856) a Masarykovy kasárny (postaveny v letech 1860-1863), dále Štefánikovy kasárny z let 1889-1890 a barákový tábor u železniční stanice z let 1926-1928.

Zdroj:
VÚA Praha, fond Posádková velitelství.
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006
Recenze knihy

Zobrazit podrobnosti