HISTORIE (alespon strucne

):
Kořeny 12.SS Panzer Division Hitlerjugend je mozne vystopovat až na přelom konce roku 1942 a začátek roku 1943. S nápadem vytvořit divizi Hitlerjugend nejspíše jako první přišel Gruppenführer Gottlob Berger na základě Hitlerova podnětu někdy v lednu 1943. Jeho nápad vyžadoval odvod všech příslušníků Hitlerjugend narozených v roce 1926 a vytvořit z nich bojovou jednotku "Hitlerovy mládeže". Hitlerovi se tento návrh líbil a nařídil Bergerovi, aby zahájil formování této divize. Oficiální rozkaz byl vydán 10.února 1943. Berger, jelikož se domníval, že jelikož zformování divize Hitlerjugend byla jeho vlastní myšlenka, navrhnul sebe na post prvního velitele divize "Hitlerjugend". K jeho velkému zklamání Himmler o týden později Bergerovu kandidatůru zamítl. Himmler tuto funkci svěřil Oberführerovi Franzi Wittovi, zakládajícímu příslušníkovi divize.
V dubnu 1943 Hitler schváli řadu dokumentů umožňujících zfromování divize pancéřových granátníků "Hitlerjugend". Jeden z dokumentů obsahoval podmínky pro přijetí do této divize:
minimální výška 170cm byla požadována pro pěšáky
minimální výška 168cm byla požadována pro tankisty, dělostřelce a další jednotky
a všichni rekruti měli projít úvodním šestitýdenním WEL výcvikovým táborem.
V květnu 1943 se hlásila první skupina 8,000 dobrovolníků pro HJ divizi ve WEL táboře. Zajímavostí je, že z 8,000 dobrovolníků z řad Hitlerjugend bylo 6,000 posláno do WEL tábora a 2,000 bylo nařízeno nastoupit do pokročilého nebo speciálního vojenského výcvikového tábora. Protože vedoucí výcviku nebyli schopni dodržet plánovanou dobu výcviku, pravděpodobně v důsledku na ně vyvíjeného tlaku na zformování divize v co nejkratší době, byla doba výcviku zkrácena o dva týdny. 1.července 1943 bylo z výcviku vyřazeno prvních 8,000 rekrutů, kteří byli nyní připraveni zařadit se do řad divize Hitlerjugend. V ten samý den zahájila výcvik další skupina rekrutů čítajících rovněž 8.000 chlapců. 1.září 1943 bylo 16,000 rekrutů "hitlerovy mládeže" zařazeno na seznam příslušníků nově zformované divize "Hitlerjugend".
V rozkazu datovaného k 24.červnu 1943 byl zpočátku rozhodnuto, že SS divize "Hitlerjugend" bude zformována jako 12.SS Panzer Grenadier Division "Hitlerjugend". Ale rozkaz z 30.října 1943 vyžadoval, aby Panzer Grenadier Division HJ byla přeorganizována na normální tankovou divizi.
Rok 1943 byl kritickým rokem jak pro celé Německo, tak i pro válečné operace německé armády. Byl to rok, kdy Německo utrpělo obrovské vojenské ztráty, zejména na vojácích, které nemohli být dlouhodobě ignorovány. V lednu 1943 obklíčená 6.armáda generála Pauluse u Stalingradu ztratila statisíce vojáků. V ten samý měsíc americký prezdent Fanklin Roosevelt a britský ministerský předseda na konferenci v Kasablance prohlásili, že budou akceptovat pouze bezpodmínečnou kapitulaci Německa (stejně tak Itálie a Japonska). Toto prohlášení vyvolalo v Německu a v řadách NSDAP velmi silnou reakci - "Musíme vyhrát válku, bez ohledu na to, jakým způsobem" V květnu 1943 byly ze Severní Afriky evakuovány poslední zbytky slavného Afrikakorpsu. V červnu 1943 německá armáda byla poražena u Kurska, kde rovněž ztratila velký počet vojáků, stejně jako vojenské techniky. Itálie byla na pokraji kapitulace. Spojenecké jednotky se vylodily na Sicílii a následně byly připraveny postupovat napříč Itálií. Výsledkem všech těchto událostí se stal značný nedostatek divizí na všech frontách. Stávající a doposud přežívající divize potřebovaly značný počet rekrutů na doplnění jejich bojové síly. Odkud však živou sílu získat?
Krátce poté, co Josef Göbbels ve svém projevu v lednu 1943 v Berlíně vyhlásil "Totální válku" (jako reakci na konferenci v Kasablance), zahájilo Německo nový náborový program pro svou armádu. Tento program byl zaměřen na skupinu vojáků, kteří zůstávaly dlouhou dobu nevyužiti - Hitlerjugend. To byl značný zdroj bojeschopných jedinců, kteří byli psychicky vyspělí a byli ochotni se obětovat v zájmu nacionalistické ideologie. Byli poslušní až do naprostého konce a ochotni zaslepeně obětovat svůj život za Vůdce.
Všechny tyto skutečnosti, s prvotním návrhem na vytvoření divize složené z příslušníků Hitlerjugend, a s potřebou dalších jednotek na frontě vedly zahájení rychlé organizace a výcviku divize Hitlerjugend. Papírově bylo Německo schopno do konce roku 1943 zformovat a na frontě nasadit postupně několik bojových divizí. A proto, tak rychle jak jen to bylo možné za stávající válečné situace, byly ve výcvikovém táboře SS v Beverloo v Belgii zformovány nové jednotky pancéřových granátníků Hitlerjugend.
Jedna věc však byla posadit mladé a nezkušené kluky ve věku 17 až 18 let do tanků a nebo je obléct do uniforem pancéřových granátníků a ihned je poté poslat proti nepříteli na frontu. Byla zde však další podstatná věc, a to umožnit jim získat odpovídající bojové a technické zkušenosti nezbytné pro jejich nasazení, aby měli alespoň nějakou šanci na úspěch.
K zajištění co největší šance na úspěch mělo být dosaženo vhodným promícháním ostřílených veteránů, z nichž řada z nich měla již zkušenosti z těžkých bojů na Východní frontě, s mladými rekruty z Hitlerjugend. Řada z těchto zkušených jedinců přišla od
1.SS Panzer Division Leibstandarte Adolf Hitler (LSSAH), to je také důvodem, proč řada z příslušníků pacéřových granátníků v počátečním období nosila na svých uniformách pásku s nápisem "LSSAH". Menší procento důstojníků Wehrmachtu, kteří byli dříve členy Hitlerjugend, bylo rovněž přesunuto k nově se formující HJ SS divizi páncéřových granátníků. Řada nižších funkcí byla obsazena členy Hitlerjugend, kteří před válkou a krátce po zahájení války v řadách "hitlerovy mládeže" získali dobré hodnocení za velení a vojenský výcvik.
První velitel divize, SS-Oberführer Fritz Witt, který, když mu byla svěřena tato pozice, byl obzvláště mladým pro velení divize. Bylo mu 34 let. Je zajímavé uvést, že během tvrdého výcviku v Berveloo v Belgii byla řada výcvikových pravidel a postupů upravena. Tvrdými boji z Východní fronty ostřílení veterání SS a Wehrmachtu učily nezkušené mladíky Hitlerjugend vše co jim umožňovala omezená doba výcviku, aby měli co největší šanci na přežití v boji. Formality a drill na cvičišti byly nahrazeny lekcemi praktického boje. Výsledkem byla vysoká bojová morálka na všech úrovních divize.
Poté co bylo v létě 1943 ukončeno období výcviku, vypadalo to, že jsou všichni příslušníci divize připraveni pro nasazení do bojů na Západní frontě, jejíž otevření se očekávalo. Krátce před 6.červnem 1944 se HJ SS divize pancéřových granátníků přesunula ze svého výcvikového tábora v Beverloo do města Hasslet (rovněž v Belgii). Zde byla divize držena jako záloha pro odražení očekávané spojenecké invaze do Francie.
Časně ráno 6.června 1944 se spojenecké síly vylodily v Normandii a Západní fronta se stala skutečností. Jak na straně Spojenců, tak na straně Němců byl velký zmatek. Ve 14.30 6.června 1944 dostala 12.SS divize "Hitlerjugend" rozkaz vyrazit směrem na Caen, které se nacházelo blízko hranice pláží "Juno" a "Sword", kde se vylodila britské a kanadské jednotky. Jakmile však divize dorazila do této oblasti, ocitla se pod těžkými a neustávajícími útoky spojeneckého letectva. Výsledkem těchto útoků bylo, že divize nebyla až do 22.00 zaujmout své výchozí pozice pro útok.
Přes fanatický odpor, houževnatost a odhodlání položit v boji život, nemohla divize delší dobu ignorovat těžké ztráty, které v boji utrpěla. Při prvním kontaktu s Kanaďany se příslušníkům HJ divize podařilo zničit 26 kanadských tanků za ztrátu 6 vojáků. Přestože příslušníci HJ bojovali s vysokým odhodláním, dlouhodobé šance na úspěch byly proti nim a neustále se snižovaly jak spojenecká vojska na předmostí nabývala na síle. Za méně než měsíc intenzivních bojů, ztratila divize "Hitlerjugend" přes 60 procent své bojové síly! 20 procent mužů bylo zabito a zbývajících 40 procent bylo zraněno a nebo nezvěstných. Velitel divize, Fritz Witt, zahynul, když palba z britských lodí rozmístěných u pobřeží zasáhla jeho velitelské stanoviště. Novým velitelem se stal Kurt "Panzermeyer" Meyer, kterému v té době bylo pouhých 33 let a stal se tak nejmladším velitelem divize v celé německé armádě.
Poté co britské a kanadské jednotky osvobodily Caen, byla 12.SS divize "Hitlerjugend", jako jedna ze 24 jednotek, obklíčena ve Falaiské kapse. V té době divize obdržela rozkaz držet německé pozice na severním cípu kapsy, aby umožnily obklíčeným jednotkám uniknout z obklíčení. Zbytky divize společně s asi 20,000 německými vojáky se podařilo uniknout z obklíčení, ale dalších 50,000 německých vojáků zůstalo v kapse a vzdalo se Spojencům. Bitva o Normandii byla ztracena.
V září 1944 zbývalo z původního stavu divize pouze 1,500-3,500 mužů. V Normandii a ve Falaiské kapse ztratily přes 9,000 svých kamarádů. Po úniku z Falaiské kapsy neměla divize již téměř žádné tanky, stejně jako většinu těžkých zbraní a výstroje.
V prosinci byla divize reorganizována na 12.tankovou divizi "Hitlerjugend" a byla nasazena do bojů během ofenzívy v Ardenách. Poté byla divize odeslána do Maďarska, kde se měla zapojit do bojů vedoucích ke znovuobsazení Budapešti.
8.května se přibližně 10,000 přeživších příslušníků 12.SS tankové divize "Hitlerjugend" poblíž Ennsu v Rakousku vzdalo americké 65.pěší divizi. Poslední tank náležející divizi se vzdal Američanům téhož dne.