Válečný řád Německého kříže
(Der Kriegsorden des Deutschen Kreuzes)

V roce 1941, během pokračujících bojů, vznikla potřeba dalšího vyznamenání, jež by bylo určené vojákům vyznamenaným Železným křížem 1. třídy, ale kteří svými činy nesplňovali podmínky pro udělení Rytířského kříže Železného kříže. Mezistupněm mezi těmito řády se stalo vyznamenání, založené výnosem vůdce Adolfa Hitlera dne 28. 9. 1941 - Válečný řád Německého kříže známy též jako Německý kříž (Deutsches Kreuz). Bylo určeno vojákům, kteří projevili mnohonásobnou chrabrost a odvahu v boji proti nepříteli, za vynikající činy a za vedení a organizaci bojových operaci ve válce.
Válečný řád Německého kříže - vysoké německé vyznamenání které se udělovalo po předchozím vyznamenání Železným křížem 1. třídy 1939, Železným křížem 1. třídy 1914 nebo Válečným Záslužným křížem 1. třídy s meči. Výnosem ze dne 3. 8. 1942 rozhodl Adolf Hitler, že pokud voják získá Železný kříž 1. třídy a Zlatou sponu za boj zblízka, bude mu automaticky udělen Německý kříž ve zlatě.
Poprvé byl Německý kříž ve zlatě udělen 18. 10. 1941, vyznamenáno bylo 38 příslušníků pozemní armády. Prvním nositelem Německého kříže ve zlatě byl Oberst Paul Seyffardt, velitel Infanterie-Regimentu 111 (35. Infanterie-Division). Pověřeni navrhovat vojáky k vyznamenání byli ve jménu vrchního velitele německé branné moci vrchní velitelé tří jejích složek a šéf OKW (Oberkommando der Wehrmacht). Nárok na vyznamenání měli všichni příslušníci Wehrmachtu, Kriegsmarine, Luftwaffe, stejně jako Waffen-SS. Od 16. 10. 1942 se řád uděloval příslušníkům armád spřátelených a spojeneckých zemí. Nejvíce udělení cizincům proběhlo v rámci Waffen-SS. Během války bylo uděleno celkem 24 328 kusů Válečných řádu Německého kříže ve zlatě jehož získání bylo vázané na bojové zásluhy. Méně často byl udělován Válečný řád Německého kříže ve stříbře - pouze 1 114 kusů jako odměna za podporu válečného úsilí mimo frontu.

Počty udělených vyznamenání Válečných řádu Německého kříže :

Válečný řád Německého kříže ve zlatě [/color]
Wehrmacht a Waffen-SS	15 653
Luftwaffe	7 255
Kriegsmarine	1 420

Válečný řád Německého kříže ve stříbře [/color]
Wehrmacht	874
Waffen-SS	70
Luftwaffe	65
Kriegsmarine	105

V průběhu protahujících se bojů vznikla v roce 1942 úvaha o vytvoření třetího stupně vyznamenání Válečného řádu Německého kříže. Vznikl tak Německý kříž ve zlatě s brilianty, jehož bylo vyrobeno dvacet kusů. Jednalo se o shodný výtvarný návrh, pouze pozlacený věnec byl posázen množstvím drobných briliantů. Tento stupeň však nebyl nikdy oficiálně ustanoven a nikomu nebyl předán. Po skončení války byly tyto cenné exempláře ukořistěny Američany na zámku v Kleßheimu. Tři z těchto vyznamenání se dodnes nacházejí v muzeu West Point v New Yorku.

Výtvarné zpracování:
Výtvarný návrh Německého kříže je dílem profesora Richarda Kleina z Mnichova - autora dalších německých vyznamenání, například Vyznamenání za dlouholetou službu ve Wehrmachtu (Wehrmacht-Dienstauszeichnung).
Německý kříž byl vyhotoven ve dvou provedeních, zlaté a stříbrné, tyto barvy odpovídaly provedení věnce dubových ratolestí okolo svastiky.
Německý kříž je svou formou více podobný hvězdě než kříži a charakterizoval ho poněkud okázale velikášský vzhled, díky němuž byl brzy mezi vojáky nazýván "Hitlerovým sázeným vejcem" nebo "Stranickým odznakem pro krátkozraké"... Název Německý kříž je odvozen od faktu, že svastika umístěná ve středu vyznamenání je vlastně kříž.

Avers: Německý kříž představuje postříbřena osmiramenná hvězda o průměru 64 mm. Vyrobená je z pěti části navzájem spojených nýty.
První vrstvu tvoři pozlacená osmiramenná hvězda znázorňující sluneční paprsky různých délek, hvězdu z velké části překrývá stejně plasticky řešený druhý, šedočerný díl. Další díl tvoří postříbřený medailon se dvěma červeně smaltovanými kruhy na okraji. Mezi těmito kruhy leží 4 mm široký, pozlacený vavřínový věnec obtočeny stylizovanou stuhou. Ve spodní části věnce se nachází štítek s vyrytým letopočtem založení řádu "1941". Vnitřní část medailonu je bílé barvy na níž je umístěna černě smaltovaná, 22 mm velká svastika s jemným zlatým lemováním. Německý kříž ve stříbře je uspořádán naprosto stejně, pouze pozlacený věnec je nahrazen postříbřeným.
Revers: je hladký, mírně prohnutý s členitým okrajem, opatřen pouze upínací sponou, na níž může být vyraženo číslo výrobce a viditelnými částmi nýtů, pomocí nichž je všech pět dílů řádu spojeno.

Látkové provedení Německého kříže :
Dne 5.6.1942 oznámilo ve svém hlášení Vrchní velení Německé branné moci (OKW ), že je dovoleno nosit Německý kříž ve zlatě ve vyšívané formě na tkaninovém podkladu. Jednalo se o látkové provedení, na kterém byl připevněn pozlacený vavřínový věnec, shodný s věncem používaným u kovového provedení. Důvodem výměny bylo možné poškození nebo ztráta originálu během bojů na frontě. Později bylo nošení látkové podoby Německého kříže ve zlatě upraveno směrnici Vrchního velení pozemního vojska (OKH) ze dne 2. 4. 1943 tak, že jej mohli nosit pouze vyznamenání příslušníci polních jednotek (Feldtruppen). Vyšívané provedení Německého kříže ve stříbře bylo celé z látky, včetně stříbrného věnce na němž chyběl štítek s letopočtem 1941.
Látka jako podklad pro vyšívané provedení Německého kříže se lišil svou barvou dle druhu zbraní a typu uniformy. Pro Wehrmacht a Waffen-SS v barvě polní šedi, pro Panzerwaffe černý, pro Kriegsmarine tmavě modrý, pro Luftwaffe šedomodrý, pro světlé letní uniformy bílý a pro Afrika-Korps v barvě pískové. Dne 25.10.1944 vyšlo nařízení, aby s každým kovovým exemplářem byl zhotoven i jeho látkový protějšek. Z důvodu chybějících materiálu však nakonec nemohlo dojít k plnění nařízení.
Nositel Německého kříže ve zlatě a stříbře obdržel rovněž darovací dekret a 16 mm velkou miniaturu na řetízek a 16 mm miniaturu na jehle pro nošení na civilním oděvu.

Způsob nošení:
Německý kříž se nosil na pravé kapse uniformy ve stejné výši se Železným křížem 1.třídy umístěným na levé kapse. Ne vždy byl předpis o nošení dodržován, viz poněkud furiantský způsob nošení kříže tankovým esem Kurtem Knispelem. V případě, že byl vyznamenaný voják rovněž nositelem Španělského kříže, byl tento nošen pod Německým křížem. Nositel Německého kříže ve stříbře jež obdržel vyšší stupeň ve zlatě, směl nosit pouze tento vyšší stupeň. Dle dobových fotografií jsou však opět známy případy, kdy vojáci nosili obě vyznamenání pod sebou na pravé kapse. Po smrti vyznamenaného nebyla povinnost řád vracet, zůstal příbuzným na památku.

Německý kříž po roce 1945
Po květnu 1945 se Německý kříž neuděluje a byl odstraněn ze seznamu současných oficiálních vojenských vyznamenání Německa.
Dle ústavy Německé Spolkové Republiky ze dne 26 července 1957 je dovoleno nošení Německého kříže v nové podobě.
Německý kříž ve zlatě byl upraven následujícím způsobem: z prostředního medailonu byl odstraněn hákový kříž a nahradil ho Železný kříž bez svastiky.
V případě Německého kříže ve stříbře nahradil svastiku Válečný záslužný kříž III. říše, opět zbaven svastiky.

Zdroje:
Vyznamenání a bojové odznaky třetí říše 1.
Svetozár Pavlík
Vydavatelství Kozák-Press 2007
ISBN 978-80-969292-6-9

Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936-1945.
K.G. Klietmann
Stuttgart, 2004
ISBN 3-87943-689-4