M65E19WM LMV
(LMV = Light Multipurpose Vehicle)



Lehké obrněné vozidlo určené pro plnění přepravních, hlídkových a doprovodných úkolů při schopnosti vést bojovou činnost proti živé síle a lehce obrněným cílům.

Vývoj prostředku byl zahájen v roce 1999 jako soukromá iniciativa společnosti IVECO Defence Vehicles s cílem navrhnout obrněné vozidlo kategorie 4x4 s vysokou nosností, průchodivostí a odolností proti minám. První prototyp LMV (PT0) byl dokončen v roce 2001 a následně podstoupil jízdní zkoušky, při nichž najel zhruba 10 000 km. Společnost IVECO ze svého financovala nejen výrobu prvního prototypu, ale i dalších deseti (PT01 až PT10), do konce roku 2002 tak do programu "nalila" ze svého přibližně 40 milionů €. Kromě zkušebního programu výrobce (např. balistické testy v Německu) se prototypy zapojily do zkoušek u potenciálních zákazníků, takže do konce roku 2002 vozidla najezdila přes 100 000 km. Prototyp PT03 byl testován italskou armádou, v rámci jejích zkoušek najezdil 24 000 km. Prototyp PT05 se účastnil intenzivních zkoušek u britské armády. Poslední dva prototypy byly dokončeny ke konci roku 2003 a v jejich konstrukci se odrazily zkušenosti především ze zkoušek prototypu PT05 u Britů a pak i z vlastních testů výrobce. Nejmarkantnější změnou u posledních dvou prototypů PT09 a PT10 je vyšší komfort a bezpečnost osádky, což si naopak vybralo daň v podobě zvětšení výšky vozidla o 80 mm (kvůli tomu tak LMV nemůže být přepravováno uvnitř vrtulníku CH-47 Chinook). K menším úpravám došlo na zavěšení kol a hnacím ústrojí vozidla.

Na konci roku 2003 italská armáda objednala prvních 66 vozidel. První dvě byla dodána na konci roku 2004, kdy se zapojila do vojskových zkoušek ve zkušebním středisku v Montelibretti u Říma. Zkoušky byly ukončeny během roku 2005, po kterých bylo LMV zavedeno do výzbroje italské armády pod označením VTLM Lince. Poslední vozidlo z úvodní objednávky bylo dodáno v září 2006. Z celkového počtu 66 bylo nakoupeno 30 vozidel bez pancéřování (pouze s podlahou odolnou při výbuchu miny). Sedm z nich bylo později dovybaveno pancéřovými soupravami. Prvních šest Lince bylo nasazeno v rámci italského kontingentu působícího v Afghánistánu v říjnu 2006. Patrně k prvnímu incidentu - najetí na improvizovanou výbušnou nástrahu - došlo v sobotu 23. února 2008 asi 30 km severně od Delarámu v provincii Faráh. Nikdo ze členů osádky nebyl zraněn. Od té doby až do konce roku 2009 musela VTLM Lince čelit zhruba deseti dalším výbušným nástrahám či sebevražedným útočníkům.

Po první objednávce 66 vozidel si italská armáda objednala dalších 1150 vozidel LMV, která byla dodána v horizontu pěti let. Italové předpokládají, že by počet vozidel LMV (v různých verzích) mohl ve výzbroji jejich armády dosáhnout až počtu kolem 7700 vozů.

IVECO Defence Vehicles spojilo své síly s britským výrobcem Alvis Vickers (později BAE Systems Land Systems) a společně se přihásily do výběrového řízení britské armády FCLV (Future Command and Liaison Vehicle) s upraveným LMV označovaným Panther CLV. V červnu 2003 byl vítězem tendru vyhlášen BAE Systems, u kterého si britská armáda na základě smlouvy uzavřené v listopadu 2003 objednala 401 vozidel Panther s opcí na dalších 400. Do září 2007 bylo dodáno prvních 56 vozů, které obdržela 1. mechanizovaná brigáda. Panther CLV byl do výzbroje Royal Army zaveden v červnu 2008. V téže době již bylo armádou převzato 217 Panterů, poslední z nich měl být podle harmonogramu dodán v září 2009. Licenční výroba probíhá (probíhala) v závodě BAe Systems ve městě Newcastle upon Tyne. Panthery CLV mají mimo jiné plnit velitelské, štábní a průzkumné úkoly a ve výzbroji britského vojska postupně nahradí vozidla Land Rover, Saxon, FV 432 nebo CVRT. Pantery mají počet sedadel pro cestující snížen na 3. Jejich výzbroj tvoří zbraňová stanice Enforcer RCWS vyvinutá izraelským Rafaelem, ale vyráběná v licenci u britského AEI Ordnance Systems. Cena jednoho vozidla Panter CLV činila zhruba £405 000.

Na základě smlouvy IVECO Defence Vehicles a BAE Systems Land Systems může britský výrobce nabízet původně italská vozidla pod názvem MLV (Multipurpose Lightweight Vehicle) na trzích na Středním a Dálném východě.

V pořadí třetím provozovatelem vozidel LMV se stala belgická armáda, když byla v srpnu 2005 s italským výrobcem podepsána smlouva na dodávku 440 vozů vybraných ve výběrovém řízení na lehká obrněná vozidla, která by měla ve výzbroji belgické armády nahradit lehké automobily Volkswagen Iltis.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno v roce 2004 a zúčastnilo se ho sedm firem. Původní belgický požadavek na 830 vozidel (z toho 300 s pancéřováním) byl později snížen na 620 (z toho 180 s pancéřováním). 24. prosince 2004 však bylo řízení zrušeno a opět přehodnoceno. Nabídky jednotlivých účastníků byly znovu předloženy v polovině května 2005 a vítěz byl oznámen v červenci téhož roku. Kromě 440 vozidel dodalo IVECO 120 souprav pancéřování. Kontrakt zahrnoval i opci na další dvě série vozidel po 90 kusech a 30 kusech pancéřových souprav.

V březnu 2006 si norská armáda objednala 25 vozidel LMV (s opcí na dalších 47) v ceně 8 milionů €. Prvních 10 kusů mělo být vyrobeno do konce roku 2006. Dodávka posledního (25.) kusu proběhla v dubnu 2007. Na konci téhož roku padlo rozhodnutí využít nasmlouvanou opci. Z důvodu naléhavé operační potřeby objednalo v roce 2007 deset vozidel LMV Chorvatsko. Do roku 2012 by podle plánů měla chorvatská armáda převzít dalších 84 vozů LMV.

V listopadu 2007 se seznam uživatelů rozrostl o Španělsko. Kontrakt byl uzavřen v reakci na ztráty španělských vojáků v zahraničních operacích, kde využívali letité transportéry BMR s balistickou ochranou nedostatečnou při odpálení IED. V rámci plánu obnovy obrněných vozidel má být pro španělskou armádo postupně dodáno 395 automobilů LMV a 180 vozidel RG31 Mk5E Nyala. V první fázi (do roku 2009) bylo pořízeno 120 kusů LMV za celkovou sumu 37,2 milionů €. Vozidla byla dodávána od konce roku 2008. Druhá fáze akvizičního procesu bude probíhat mezi roky 2009 až 2010. První čtyři španělské LMV byly na španělskou předsunutou podpůrnou základnu v afghánském Herátu dopraveny 23. září 2008. Do 6. října téhož roku mělo být do Afghánistánu přepraveno 17 vozidel tohoto typu.

29. prosince 2008 podepsalo rakouské ministerstvo obrany kontrakt na dodání 150 vozidel LMV v šesti různých verzích (včetně logistické podpory) za zhruba 104 milionů €. Všechna vozidla budou vybavena zbraňovou stanicí ERCWS-M od izraelského výrobce Elbit, která bude doplněna o výstražný systém MTDS (Multi-Threat Detection System). Kontrakt pro Elbit měl výši 25 milionů €. Dodávky by měly probíhat od konce roku 2010 do konce roku 2016. LMV ve výzbroji Bundesheeru částečně nahradí neobrněná vozidla jako např. Pinzgauer nebo Puch G.

LMV má modulárně řešenou balistickou ochranu. Monoblok kabiny v základním provedení poskytuje výraznější ochranu pouze proti minám. Pasivní ochranu vozidla lze zvýšit relativně snadno instalovatelnými soupravami přídavného pancéřování. To je řešeno tak, že vizuálně nelze prakticky rozeznat, jaká sada pancéřování je právě namontována. LMV je nabízeno ve verzích s rozvorem 3200 mm nebo 3500 mm. Na podvozek lze instalovat standardní, zkrácenou nebo otevřenou kabinu. Kabina v základním provedení umožňuje kromě řidiče přepravovat čtyři osoby (tři osoby u britské odnože Panther CLV). Ve střeše je umístěn kruhový průlez s poklopem s možností instalace střelecké věže. Na zádi vozidla se nachází nákladový prostor. Verze podvozku s delším rozvorem se stala základem pro obrněnou ambulanci, kterou do své výzbroje zavedla italská nebo belgická armáda.



Zdroje
1) Jane's Armour and Artillery 2008-2009
2) Zdobinský, M.: LMV zblízka, A-Report, 25-26/2007, str. 18-19
3) http://www.army-technology.com/projects/future/
4) http://www.mil.no/start/aktuelt/pressemeldinger/article.jhtml?articleID=119336
5) http://www.bundesheer.at/truppendienst/ausgaben/artikel.php?id=911
6) http://www.defenseindustrydaily.com/MRAPs-for-Austria-05257/
7) http://www.doppeladler.com/oebh/lmv.htm
8) http://www.ejercito.mde.es/ingles/decet/noticias/537.htm
9) http://www.esdpa-org.eu/news/oct09/news_0910006.html

Balistické zkoušky prototypu, při nichž byl simulován výbuch IED.

Vozidla LMV (VPZ 160 70-97, VPZ 160 ??-??, ostatní VPZ neznámé) české armády pod ESO přístřeškem, zima 2009 (?).

LMV (VPZ ??? ??-??), Velitelství výcviku - Vojenská akademie, Prapor zabezpečení ve Vyškově, srpen 2009. Jedná se o jedno ze čtyř vozidel používaných v Afghánistánu zrušeným SOGem (ÚSpO VP).

Norské LMV zachycené během operace Harekate Yolo II v listopadu 2007, severozápadní Afghánistán.

Chorvatská LMV v Afghánistánu. První dvě LMV byla patrně přímo z Itálie převezena na americké vojenské letiště v německém Ramsteinu, odkud byla dopravena do Afghánistánu, kde je obdržel chorvatský kontingent (OMLOT) operující v oblasti Mazáre Šarif.

LMV belgické armády, léto 2009.

LMV používaná Průzkumným odřadem 3. kontingentu AČR v PRT Lógar, léto 2009. Vozidla obsluhovali příslušníci 2. výsadkové roty 43. výsadkového mechanizovaného praporu.


Fotografie: 3. kontingent AČR PRT Lógar mise ISAF

LMV používaná Průzkumným odřadem (tvořen příslušníky 3. výsadkové roty 43. vmpr) 4. kontingentu AČR v PRT Lógar, 2009.


Fotografie: 4. kontingent AČR PRT Lógar mise ISAF

Iveco LMV z výzbroje OS SR - jedno z vozidiel používaných 5. plukom špeciálneho určenia Žilina. Vozidlo predstavené na výstave IDEB 2010 je vybavené doplnkovou elektronickou výstrojou - rušičkou mobilných telefónov a je prispôsobené na prepravu ležiaceho raneného na zadnej časti automobilu.

Časť vozidiel používaných v OS SR (vrátane vozidla na nasledovných obrázkoch) prešli úpravou vo VOP Trenčín kde bola nahradená pôvodná vežička strelca diaľkovo ovládanou zbraňovou stanicou ZSRD 08. Vozidlo je zároven vybavené zadymovacím zariadením Galix-13 a systémom detekcie a výstrahy ožiarenia laserom SLO.9, ktorý je so zadymovacím zariadením prepojený. Zadymovacie zariadenie je vybavené 8 granátmi Galix kalibru 80 mm, ktoré umožňuje vytvoriť multispektrálnu dymovú clonu, nepriehľadnú a nepriepustnú pre viditeľné a infračervené spektrum, čo umožňuje maskovanie vozidla pred termovíznymi kamerami, lasermi a IČ senzormi.

Zdroj: vlastné foto

Nová LMV v zelené kamufláži pro AČR v areálu VOP 026 (Nový Jičín). IVECa z poslední (největší) dodávky budou používat:
44. lehký motorizovaný prapor
74. lehký motorizovaný prapor
102. průzkumný prapor
151. ženijní prapor
13. dělostřelecká brigáda

Vozidla by měla být mezi útvary rozdělena v poměru 26-40-13-6-5.

V úterý 31. května 2011 krátce po deváté hodině afghánského času (krátce před půl sedmou SELČ) najelo vozidlo IVECO LMV ze sestavy 2. jednotky AČR - OMLT u vesnice Salar (provincie Vardak) na zhruba 120kg improvizované výbušné zařízení (IED). Následkem exploze utrpěl rotmistr Robert Vyroubal (*1980, střelec-operátor) smrtelné zranění, další český voják rotný Ivan Vorel (*1968, řidič) a afghánský tlumočník byli zraněni těžce. Vepředu na místě spolujezdce seděl podplukovník Michal Kucharský (*1967, velitel 2. jednotky AČR - OMLT / velitel 73. tankového praporu), který byl zraněn lehce. Po prvotním ošetření na místě incidentu byli všichni transportováni na nejbližší vojenskou základnu Carwile, zranění byli následně přepraveni vrtulníkem k dalšímu ošetření na základnu Shank v provincii Lógar, kde afghánský tlumočník svým zraněním podlehl. Rotný Ivan Vorel byl po stabilizaci transportován vrtulníkem do vojenské nemocnice v Kábulu, odkud byl letounem A319CJ přepraven do České republiky.

2. jednotka AČR - OMLT převzala operační úkol v pátek 1. dubna 2011. Kontingent plnil své úkoly oficiálně do 7. října 2011, kdy byl vystřídán 3. jednotkou AČR - OMLT pod velením pplk. Zdeňka Mikuly. 2. jednotka AČR - OMLT sestávající z 54 mužů byla personálně postavena na bázi 73. tankového praporu z Přáslavic. Během svého půlročního bojového působení v provincii Vardak měla zřejmě nejtěžší ztráty, které jedna jednotka AČR nasazená v zahraničí utrpěla.


Ztráty 2. jednotky AČR - OMLT

Datum	Událost	Ztráty
31.5.2011	najetí vozidla LMV na IED	1 mrtvý (rotmistr Robert Vyroubal), 1 těžce zraněný (rotný Ivan Vorel), 1 lehce zraněný (podplukovník Michal Kucharský) + mrtvý afghánský tlumočník
30.6.2011	najetí vozidla LMV na IED	2 lehce zranění
6.7.2011	nepřátelský útok na předsunutou základnu Salar	1 těžce zraněný (rotmistr Adrian Werner; *1979, zraněním podlehl 9.10.2011)

Zdroj: www.army.cz

Ve čtvrtek 30. června 2011 v odpoledních hodinách byli při přesunu v rámci plnění operačního úkolu 2. jednotky OMLT zraněni dva čeští vojáci, když jejich LMV najelo na improvizované výbušné zařízení. Ve vozidle jeli celkem čtyři příslušníci jednotky, lehká zranění utrpěli desátník P.Z. (*1970) a rotmistr R.N. (*1971). Po prvotním ošetření na místě incidentu byli transportováni na vojenskou základnu Carwile a následně přepraveni vrtulníkem do vojenské nemocnice na základně KAIA v Kábulu.

Zdroj: www.army.cz

Zobrazit podrobnosti