Medaile války čínsko-japonské 1894 – 1895
Chino – Japanese War 1894 -1895


Japonsko se v této době již řadilo mezi rozvinuté kapitalistické země, které disponovaly jednak silným vojenským průmyslem,kvalitním a po technické stránce dokonalým loďstvem i kvalitní pozemní armádou. Do války, tedy, Japonsko vstupuje s kvalitní armádou a mohutným loďstvem. Této síle není schopná Čína se svým téměř středověkým válečným uměním čelit.

V prosinci roku 1894 Japonci obsadili čínskou námořní základnu Port – Artur. Již 17. dubna roku 1895 podepisuje Čína s Japonskem mírovou smlouvu. Čína se vzdává územního práva na Koreu, vliv přenechává zcela Japonsku. Dále Čína ztrácí ostrov Tchajwan (Formosa) a další území, ale i ostrovy, které se stávají součástí císařského Japonska.
Vítězná válka zabezpečila Japonsku strategický nástupnický prostor pro další výboje směrem do Asie a jihovýchodní Asie.

Tento vynikající vojensko – strategický úspěch Japonska znepokojil světové velmoci, a tak, již 23. dubna 1895 vystoupilo Německo, Rusko a Spojené státy americké s doporučením, oklestit mírovou smlouvu. I přes tuto „přátelskou„ radu však Japonsko v rámci reparaci získává dalších 350 000 000 jenů .

Skvělý vojenský úspěch bylo nutno odměnit, a tak císařským ediktem (nařízením) ze dne 9. prosince 1895 byla založena pamětní medaile.

Medaile byla ražena v mincovně Osace v počtu 300 000 kusů. Ražba je provedena z tmavého bronzu ukořistěných čínských děl.

Průměr medaile je 30 mm. Na aversu medaile je císařský erb (chryzanténa) pod tímto znakem se nacházejí dva zkřížené prapory, symbol armády a válečného námořnictva.

Revers medaile nese opisy v japonštině, které ve volném překladu znamenají:

Medaile za účast ve vojenské operaci (kampaní či tažení).

Při okraji medaile je letopočet dle japonského kalendáře 27 - 28 rok Meidži (1894 – 1895).

Medaile má pevný ráhnový závěs k upevnění na stuhu. Spona na stuze je hladká, bez opisu. Stuha má tři stejné pruhy (viz obrázek).

Medaile se předávala v jednoduché černě lakované etuji, vyrobené z balsového dřeva.

Velící generalita a admiralita, reprezentována jmény Jamagata Aritomo a Ito Sukejuky byla na důkaz císařské přízni vyznamenaná vysokými císařskými řády (Řád Zlatého luňáka II.třídy), které jim zaručovali osobní penzi 1000 jenů, ale povýšení do šlechtických hodností markýzů bylo samozřejmosti.

Literatura:
O.N. Rozanov: Japonsko – historie ve vyznamenáních. Moskva 2001
H. Taprell Dorling: Ribbons and Medals

Poznámka:
Vlastní válečné tažení trvalo od 23. července 1894 do 17. dubna 1895. Japonské ztráty na životech činili 13 800 mrtvých a větší počet raněných a zmrzačených vojáků. Japonsko však svého cíle dosáhlo a stává se asijskou velmocí.

Udělovací dekret.



Prameny:
viz výše

Zobrazit podrobnosti