>> Radarvlak :: Czechoslovakia / Czech rep. / Slovak rep. (CZK/CZE/SVK) :: Radars and Auxilliary Equipment

Radarvlak

V průběhu Druhé světové války vyvstal na německé straně požadavek na operativní získávání informací o vzdušné situaci. Budování stacionárních radarových základen bylo náročné jak finančně, tak i časově. Proto se objevila myšlenka instalovat radiolokátory na železniční podvozky a budovat tak tzv. hlásné vlaky (německy Fernflugmelde-Meßzug). Operační možnosti se výrazně zlepšily, přesto byly limitovány existencí odpovídajících železničních tratí (vagóny s radiolokační nástavbou měly velkou hmotnost i rozměry). Jedním z „radarových vlaků“ byl i Raubvogel 1, který se na konci války přesunul ze Smiřic u Hradce Králové do Ostroměře ležící mezi Jičínem a Hradcem Králové. Zde byl taktéž nalezen po skončení bojů. Tento hlásný vlak pravděpodobně obsluhovali příslušníci 1. schwere Flugmeldeleitkompanie, jež byla podřízena I. oddílu Luftnachrichtenregimentu 238 (1./sFlugmeldeLeitKp z I./LnRgt 238; I. oddíl LnRgt 238 byl zformován 2. září 1944 v Praze). „Radarvlak“ tvořilo celkem 36 vagónů, na dvou z nich byly instalovány antény radiolokátoru FuMG 80 Freya, na další dvojici pak anténní jednotky radaru FuMG 65 Würzburg Riese. Ostatní vagóny přepravovaly příslušenství, díly a provozní zařízení k vlastním radarům, zdroje elektrické energie, pomocná zařízení, velitelské stanoviště, další vozy sloužily k přepravě obsluhy celého systému. Po svém objevení putoval „Radarvlak“ do Milovic, odkud se posléze přesunul do Plzně. V místních Škodových závodech byl roku 1947 zprovozněn. Operačního nasazení se dočkal při plnění úkolů ostrahy státní hranice na Moravě, opravou v Plzni došlo však k zeštíhlení jeho sestavy, která nyní zahrnovala celkem 10 vagonů vybavených po jednom radiolokátoru RZ-III (československé označení pro FuMG-80 Freya) a RZ-IV (FuMG 65 Würzburg Riese). Oba systémy však byly válečným provozem značně opotřebované, což se projevilo na jejich výkonech. RZ-III dokázal zachytit vzdušný cíl letící ve výšce 3 km na vzdálenost maximálně 50 km, RZ-IV měl nejvyšší dosah v dálce zhruba 30 km, ve výšce pak 5 km. Po úvodním nasazení byl roku 1949 opět odeslán do plzeňské Škodovky, kde proběhla jeho generální oprava. Poté se vlak „papírově“ přesunul k 1. leteckému operačnímu středisku v Praze, přičemž byl dislokován na stanovišti v Horažďovicích. Z tohoto prostoru se v srpnu 1951 přemístil na Slovensko do svého nového stanoviště v Komárně, přičemž byl podřízen 3. leteckému operačnímu středisku v Hajníkách. Vzhledem ke své značné opotřebovanosti byl „Radarvlak“ v únoru 1954 zrušen. Do dnešních dnů se z „Radarvlaku“ zachovala anténní jednotka radiolokátoru RZ-IV, která se nachází v ondřejovské Hvězdárně.



Prameny
1) Radarové hlásky a ústředny letectva v Čechách a na Moravě, REVI, 14/1996
2) Vobecký, P. - Kolek, J.: Radiotechnické vojsko, Praha, 2000
3) Minařík, P.: Československé vojenství, odpověď na otázku číslo 198
4) Šabatka, M.: K historii RTZ, Letectvo a PVO, 2/1978
5) Müller, M.: Ground Radar Systems of the Luftwaffe, Atglen, 1998
6) Holm, M.: Luftnachrichten-Regiment 238, The Luftwaffe 1933 – 1945
7) Lippmann, H.: Funkmeß(ortungs)stellungen in Tschechien und der Slowakischen-Republik

Dvě ilustrační fotografie německých radarvlaků z válečných let vybavených aparaturami FuMG 65 Würzburg Riese.