1. SS Panzer Division Leibstandarte Adolf Hitler byla zformována 17. března 1933 jako SS Stabswache Berlin Josefem „Seppem“ Dietrichem, Hitlerovou tělesnou stráží, na rozkaz Adolfa Hitlera, který chtěl založit pravidelné ozbrojené složky loajální právě jemu.
Dietrich osobně vybral 120 mužů, z nichž někteří sloužili v Stosstrupp Adolf Hitler založené 1921, kteří měli kasárna v Alexandrových kasárnách v Berlíně a později v Berlíně-Lichterfelde.
Brzy byla přeznačena na SS Sonderkommando Zossen a vznikla nová jednotka SS Sonderkommando Jüteborg. Tyto jednotky se spojily v září roku 1933 a byly označeny SS Leibstandarte Adolf Hitler (LAH). Přísahu složili její členové 9.11.1933 při desátém výročí neuspěšného „pivního puče“.
Na Leibstandarte SS Adolf Hitler (LSSAH) byla jednotka přejmenována v roce 1934.
Účastnila se čistek proti Ernestu Röhmovi a dalším odpůrcům a nepřátelům Hitlera při „noci dlouhých nožů“. V říjnu 1934 byla motorizována a rozšířena jako odměnu za loajalitu při těchto akcích.
LSSAH se účastnila anschlusu Rakouska jako součást XVI. Armádního sboru pod velením generála Heinze Guderiana, později také okupace Československa.
Při útoku na Polsko byla začleněna do armádní skupiny Jih. Při invazi do Francie, Belgie a Nizozemí byla držena jako záloha a nasazena byla proti britským jednotkám stahujícím se z Dunkerque. Během druhé a závěrečné fáze útoku na Francii byla součástí XVI. Armádního sboru.
Po podepsání kapitulace byla LSSAH posílena na brigádu a připravována na obojživelný výsadek v plánované
operaci Seelöwe – invaze do Velké Británie. Tato invaze byla zrušena v důsledku neúspěchu letecké bitvy o Británii a jednotka byla přesunuta do Rumunska a připravena na invazi na Balkáně. Účastnila se bojů v Jugoslávii a Řecku až k Kalamatě, odkud byly spojenecké jednotky evakuované na Krétu.
Při operaci Barbarossa, útoku na SSSR, byla jednotka součástí armádní skupiny Jih a účastnila se bojů u Kijeva a Rostova na Donu. Na odpočinek a doplnění byla poslána do Francie a posílena na divizi pancéřových granátníků. V roce 1943 se vrátila na východní frontu a bojovala u Charkova a Kursku. Po prohře u Kurska byla LSSAH poslána do Itálie s cílem potlačit tamní partyzánské hnutí, ale brzy poté byla opět poslána na východ, už jako obrněná divize. Byla jednou z divizí obklíčených poblíž Kamněts-Podolsku, díky pomoci jednotek 10. SS Panzer Division Frundsberg a 9. SS Panzer Division Hohenstaufen se probojovala ven, ale utrpěla těžké ztráty a byla odeslána do Francie na doplnění.
Po invazi spojenců do Normandie v červnu 1944 bojovala jednotka u Cauen, Falaise a Aachen, tak jak byla postupně zatlačována směrem k Německu. Účastnila se ofenzívy v Ardenách v zimě 1944 jakou součást I. SS obrněného sboru. Po selhání této ofenzívy byla znovu převelena na východní frontu a účastnila se ofenzívy s cílem prolomit obklíčení Budapešti v rámci operce Margareta. Konec války ji zastihl v Rakousku, kde se jednotka vzdala americkým jednotkám.