Na východní frontě byl turecký XV sbor(19. a 20 divize) . Zajímavé je, když se koukneš na tu mapu, tak proti nim útočil XXXIV. as - později byl "ukrajinizován" na 1. ukrajinský sbor. Velitelem sboru byl gen. Skoropadskij.

Další turecké jednotky bojovaly v Rumunsku.

to jirka vrba - díky za odpověď, jsem zas o něco chytřejší )

to quatí - neměl bys něco obdobného k bojům italských legií?

Tu první mapu jsem graficky upravoval a nevyšly mě moc odstíny. Pokusím se to napravit a dám vědět.

Jinak úsekujihozápadní fronty se štábem v Kamenec-Podolsku ( v době bojů sídlil ve vesnici Kozová) velel generál Gutor a linie fonty se táhla od řeky Pripjati až k hoře Botušu u Jakobeni v Rumunsku. Celý tento úsek fronty byl na ruské straně obsazen 71 pěšími a 10 jezdeckými divizemi a byla východiskem nástupu na Halič a Uhry a tím ohrožovala týl německých vojsk v Polsku. Hlavní síly na druhé straně tvořila R-U armáda posílená 30 německými a dvěmi ( 19. a 20.) tureckými divizemi. Dle spojenecké dohody válečného plánu z 2. listopadu 1916 na válečný rok 1917 měla
anglická a francouzská armáda podniknout ofenzívu v únoru a ruská měla následovat počátkem května. Na západoevropském bojišti byli nástupem spojenců koncem března zatlačeni Němci se ztrátou 200.000 mužů až na Hindenburgovu linii, ale ani tento tlak a ani italská ofenziva na Isonzo provedená v květnu, přes značné taktické úspěchy, nepřinesla očekávaný zvrat ve válce. Proto se s napětím očekávala ofenziva na ruské frontě, která tento rozhodující výsledek měla a mohla přinést. A právě jihozápadní frontu vybralo ruské vrchní velení pro chystaný jarní nástup.
Tato fronta se skládala z těchto armád :
1. "Osobaja armija" (armáda zvláštního úkolu), štáb Luck, zaujímající úsek od Pripjati do Brodů , obsazený 21 pěšími a 3 jezdeckými divizemi s 474 lehkými a 1212 těžkými děly a 9 letadly.
2. XI. armáda, štáb Jezerná, velitel generál Erdelli, zaujímala úsek od Brodů do vesnice Kuropatníki ve východní Halíči, obsazený 14 pěšími, 1 jízdní divizí se 715 lehkými, 228 těžkými děly a 50 letadly.
3. VII. armáda, štáb Liťatín, velitel generál Ščerbačev, zaujímala úsek od Kuropatníků do Jezupole, obsazený 21 pěšími a 2 jízdními divizemi se 714 lehkými, 298 těžkými děly a 77 letadly.
4. VIII. armáda, štáb Černovice, velitel generál Kornilov, zaujímala úsek od Jezupole po horu Botošu u Jakobeni, obsazený 15 pěšími a 4 jízdními divizemi s 398 lehkými, 120 těžkými a 14 letadly.

Údernou skupinu pro hlavní útok tvořily:

V XI. armádě XVII. armádní sbor, 35. divize; XLVI. armádní sbor (generál Selivačev), 4. finská divize, , 1. československá střelecká brigáda, 7. finská divize, 82. pěší divize; VI. armádní sbor (generál Notbek), 2. finská divize,4., 16., 155., a 151. pěší divize.
Záloha XI. armády byla :
Zabajkalská kozácká divize, V. armádní sbor (generál Miliant), z něhož 7. a 10. divize měly zakončit soustředění severně od Tarnopolu.
Záloha vrchního velitele:
I. gardový armádní sbor (generál Ilkevič), skládající se z 1. a 2. gardové divize rozložené okolo Tarnopolu

V VII. armádě:
XLV.armádní sbor (generál Melgonov), 113. pěší, 5. a 3. zaamurská a 74. pěší divize;VII. sibiřský armádní sbor (generál Sadovskij), smíšená sibiřská108. pěší divize; XXXIV. armádní sbor (generál Skoropadskij), 19.sibiřská, 23., 104., a 153. pěší divize; XXII. armádní sbor (generál Oberučev, 5., 1., a 3. finská a 159. pěší divize.
Záloha VII. armády :
Gardová střelecká divize, polská divize, 2 cyklistické prapory, II.jezdecký armádní sbor (generál Tumanov), 9. jezdecká smíšená divize.
Záloha Vrchního velitele:
3. gardová pěší divize, V. jezdecký armádní sbor (generál Veliaršev), 11. jezdecká orenburská kozácká divize (XLV. armádní sbor), 122., 126., a 194. pěší divize.
Tyto zálohy měly ukončit soustředění 13. července 1917
Síla těchto armád však byla velice oslabena zejména v morální úrovni událostmi probíhajícími v Rusku od únorové revoluce, kdy zejména bolševici se rozhodně stavěli proti zahájení plánované ofenzívy i dalších bojů.

Na straně druhé stála mezi Brody a Karpatami skupina armád generála Böhm-Ermolliho, skládající se ze 4. rak.- uher. armády generála Terstyanského ve směru na řeku Bug, 2. rak.- uher. armády přímo podřízené generálu Böhm-Ermollimu, ve směru na Zločov a jižní německé armády hraběte Bothmera ve směru na Břežany.
Jižněji stála fronta arcivévody Josefa, jejíž severní křidlo tvořila 3. rak.-uher. armáda generála Kirchbacha auf Lauterbach.
Celkem stálo proti ruské jihozápadní frontě 56 pěších, a 7 jízdních divizí.
Rakousko - uherská armáda rozbitá Brusilovovou ofenzívou r. 1916 byla na jaře 1917 za pomocí Němců opět reorganizována a spolu s německými divizemi generála Bothmera byla obměněna čerstvými divizemi z jiných bojišť. Vzhledem k nedůvěře německého generálního štábu, který očekával u rak. -uher. oddílů "velice ohraničené aktivní vlastnosti" při chystaném ruském útoku ( o němž byl od přeběhlíků dobře zpraven), přesunul do Halíče ještě před započetím ruského nástupu 223. německou divizi, 2. a 15. záložní německou divizi, 47. zeměbraneckou německou divizi a 421. pěší německou divizi. Během nástupu ještě přisunul 23. záložní německou divizi, 232., 237., 83. a části 101. německých pěších divizí.
Tak zhruba vypadalo postavení na tomto úseku fronty před a na začátku ofenzívy ruské armády v polovině r. 1917

Snad ti to pomohlo
Literatura :
Dle části článku V. Klecandy "Jarní ofenzíva ruská roku 1917 a Zborov" in
"Památce pětiletého výročí bitvy u Zborova"
Vydal Památník odboje v Praze 1922

Na tu Italii se podívám, ale nevím

Quatí: Ke Kerenského ofenzívě zcela vyčerpávající, díky! )

To Hartmann - tak jsem ti to trochu lepšejšně vybarvil

Quatí: Tak ty barvy jsi upravil naprosto perfektně, teď už je to jasné.

Abych se aspoň trochu revanšoval, hodil jsem na valku taky nějaké mapy bitev našich jednotek v Rusku, akorát z WW1 je jen jedna. Snad se to někomu bude hodit.
http://galerie.valka.cz/showgallery.php/cat/483

Tak jak vidím, již bylo vše řečeno Příště je dobré se nejprve třeba podívat mezi články jestli tam to hledané není. Jsou přece tříděny dle období.

No, teď jde o tu Itálii...díval jsem se a nic jsem nenašel. Ale asi by bylo vhodné se přesunout do jiného tématu?

to Pavel: V boj! Obrázková kronika československého revolučního hnutí v Itálii 1915-1918 (Praha 1927)

Obsahuje to mapy bojů čs. jednotky v Itálii?

Teď zpaměti netuším, nemám jí doma k dispozici.

Měl bych dotaz z trošku jiného území. Sestra píše diplomovou práci na generála Františka Kryštofa, který během první války bojoval v Černé hoře a poté v legiích ve Francii (generálem se stal až tuším r. 1938). Jeho pozůstalost (hlavně básnická tvorba, byl členem Červené sedmy) již zpracovala, ale o jeho vojenské kariéře toho má velice málo (většina je skartována, do vojenského archivu se chystá). Nuže k věci- nevíte někdo o nějaké literatuře, ve které by mohla najít nějaké informace o Čechoslovácích v Černé hoře, případně nějaké informace o této osobě obecně?
Podotýkám, že Kryštof napsal několik knih, z nichž znám (a máme k disposici) jednu báseň o francouzských legiích, sbírku básní Loutna z mříží, tuším o jeho věznění komunisty, a snad jediný zdroj o jeho vojenské kariéře, knihu vzpomínek na Černou horu Lovčen.

Životopis brigádního generála Františka Kryštofa, který během I. sv. války bojoval nejprve v srbském vojsku potom v čs. vojsku ve Francii (21. čs. stř. pluk), je myslím dobře zpracován v publikaci Juza Josef: Čs. legionáři okresu Rychnov nad Kněžnou 1914-1921 sv. 2., vydal Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou a Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou v Rychnově nad Kněžnou v roce 1998. Velmi solidní práce.
Mimo přiblížení celého jeho života obsahuje kapitola o něm i výčet jeho vyznamenání.
Případně je k vyhledání i jeho spis ve Vojenském ústředním archivu: KRYŠTOF František (29.3.1891-20.2.1960), o.č.48172. Z historického hlediska drží zajímavé prvenství - byl totiž úplně prvním československým legionářem. Do boje proti Centrálním mocnostem se hlásil v Srbsku již 27.7.1914(!).

Na které VŠ píše sestra diplomovou práci? Pokud na UHK, tak jsem místní a jsem ochoten pomoci, když jde o gen. Kryštofa.

Přesně tak, na UHK. Mockrát díky za informace, předám je dál!

V prvé řadě je třeba rozlišovat:
osmanskou armádu (ozbrojené síly Osmanské říše)
tureckou armádu (ozbrojené síly Turecké republiky),
takže v roce 1917 VŽDY OSMANI!
V rámci Armádní skupiny Böhm-Ermolliho působily celkem dvě rakousko-uherské a jedna německá armáda, které zahrnovaly celkem šest rakousko-uherských, dva německé a jeden osmanský armádní sbor.

Jednalo se o osmanský XV. armádní sbor, který vznikl v roce 1916 právě pro nasazení na východoevropském válčišti. Budu ještě hledat dál, ale mám pocit, že tento sbor byl původně nasazen v rámci Mackensenovy Dunajské armády proti Rumunsku, a potom se přesunul na sever k Böhm-Ermollimu. Šlo o reciprocitu za nasazení německých a rakousko-uherských dělostřeleckých a technických jednotek v Palestině, Gallipoli a Mezopotámii.