Mobilizace Rakouska-Uherska :: World War One :: Wars

Prosím odborníky na rakousko-uherskou armádu o několik vysvětlení k systému rakousko-uherské armády a její mobilizace.

1) Když byl člověk odveden na vojnu (prezenční službu), stalo se tak předpokládám k jednotce, která byla doplňována z obvodu, v němž bydlel. Tam si odsloužil 2 roky a vrátil se do civilu. Když se posléze přestěhoval někam jinam, a byla mobilizace (případně vojenské cvičení), tak se musel dostavit ke své domovské jednotce, tedy třeba přes půl říše? Nebo mohl být - jakožto záložník - převeden do jiné (té která byla blíž jeho novému bydlišti)?

2) Zeměbranecké jednotky existovaly i v době míru a konala se u nich prezenční služba? V Pod císařským praporem se píše, že v roce 1914 byl kontingent odvedenců 165 000 do společného vojska, 30 000 do Landwehru a 25 do honvédu...

3) Branná povinnost trvala v Rakousku-Uhersku 24 let - od 19 do 42 let věku. Z toho 2 roky strávil branec v prezenční službě, 10 let pak v záloze a dalších 12 let v náhradní záloze. Jak se liší záloha a náhradní záloha? Obojí to znamená Landwehr/Honvéd? A jak fungovala domobrana? V Pod císařským praporem se píše, že povinnost k domobraně se týkala mužů nezařazených do společné armády nebo zeměbrany nebo námořnictva od 19 do 42 let (z toho do 37 let první výzva, pak druhá výzva). Měla taky nějaké kádry i v době míru?

4) Rakousko-uherské jednotky měly v míru mírové stavy. Když vypukla válka, byly posíleny na stavy válečné. Znamená to, že někteří mobilizovaní byli zařazeni do jednotek pravidelné armády (aby doplnili stavy na válečné počty) a jiní do zeměbraneckých jednotek? Podle Češi v 1. světové válce (Nedorost) bylo při mobilizaci 1914 povoláno mužstvo ročníků 1882-1890 a 1872-1881 do Landwehru (1891-1892 byli v prezenční službě, 1893 byli právě povolávaní nováčci do prezenční služby). Takže ročníky 1882-1890 doplnily jednotky pravidelné armády na válečné stavy?

5) Jak byly povolávány další ročníky během války? Každý další rok jeden ročník? Byla povolána i domobrana (příp. kdy)? Byli všichni mobilizovaní hned v létě 1914 zařazeni k jednotkám, nebo byli někteří ponecháni v civilu a povolávání až postupně k doplňování stavů?

Děkuji za každou informaci nebo navedení, kde takovou informaci získat

V knihe Vojenské dejiny Slovenska/1711-1914 je to rozvedené s dôrazom na Uhorsko. Môžem to v prípade núdze opísať, prípadne oskenovať. Ale lepšia je cela kniha, je tam aj predvojnový systém honved a spol. armáda,plány mobilizácie atd. Je to od strany 161 - Systém doplňovania R-U armády so zretľom na Slovensko. Len neviem, čo s bodom 1, pretože tí, ktorý boli u spol. armády, viem, že rukovali pri mobilizácii k materským útvarom, ale honvedi k honved útvarom na teritóriu. Ale možno to bola iba výnimka v kraji môjho pradeda a vo všeobecne prip. v Rakúsku to bolo inak.

Ešte doplním k odvodom. Rakúský systém - losovanie, s výkladom a postupmi je v knihe Švejk fikce a fakta, autor Milan Hodík a Pavel Landa, k roku 1903 na str. 118. vysvetlena záloha a náhradní záloha.

lupesku: Díky, toho Švejka si seženu, ale Vojenské dejiny Slovenska nemají ani v Moravské zemské knihovně (což je teda ostuda). Pokud toho není moc, mohl bys mi to teda prosím naskenovat nebo nafotit?

Počítal som, je to okolo 20 stránok, bez mobilizácie v roku 1914. Ta je už v 4. dieli. Skúsím to oskenovať, ak sa nezblázni skener, s výsledkom oboznámim po sz. Počítam do konca týždňa by som to mal stihnúť.

Takže i díky lupeskovi, kterému děkuju za spolupráci, jsem si to trochu ujasnil, ale ještě to není ono...

ad 1) Tento dotaz stále trvá

ad 2) Vyřešeno, prezenční služba u Landwehru byla

ad 3) Moje současná představa o službě v RU armádě, kterou bych rád kdyby mi někdo potvrdil nebo vyvrátil, je taková, že (po zkrácení prezenční služby na 2 roky v roce 1912, přičemž před tím to bylo vpodstatě stejné jen se přičte rok k prezenční službě a odečte od zálohy):
- společné vojsko: 2 roky prezenční služba, 8 let záloha, 10 let náhradní záloha, 2 roky záloha zeměbrany (=22 let, od 21. roku věku do 42. roku věku včetně; od 19 do 21 let věku příslušníkem domobrany)
- zeměbrana: 2 roky prezenční služba, 10 let záloha, zbytek (dalších 10 let + od 19 do 21 let věku) příslušníkem domobrany
- možnost být vřazen rovnou do náhradní zálohy (po naplnění požadovaných počtů u vojska a zeměbrany) - 10(?) let náhradní záloha, 2 roky záloha zeměbrany?, zbytek (dalších 10 let + od 19 do 21 let věku) příslušníkem domobrany
Přičemž domobrana žádné (ani rámcové) stavy v míru nemá.

ad 4) Předpokládám že se teda povolávalo podle výše uvedeného systému, záložníci (+ náhradní záložníci) spol. vojska do spol. vojska, záložníci zeměbrany do zeměbrany, příp. příslušníci domobrany do tvořících se domobraneckých jednotek. To co píše Nedorost o těch ročnících 1872-1881 do Landwehru je nějaká zmatina (v roce 1914 byly ročníky 1872-1881 a) pokud byli na prezenční službu kdysi dávno odvedeni do spol. vojska, tak v náhradní záloze společného vojska a jen 1872-1873 v záloze zeměbrany, a nebo b) pokud byli kdysi dávno odvedeni do zeměbrany, tak už v domobraně).

ad 5) Tento dotaz stále trvá

Takže stále děkuji za každou informaci nebo navedení, kde takovou informaci získat

Kapa k bodu 1. - prez. služba u honved áno, u spol. armády podľa jej potrieb. U cvičení a mobilizácii zasa podľa potrieb armády. Pokiaľ nebol prevedený k honved-landwehr šiel, kam kam ho poslali, resp. k svojmu pluku. U pechoty nebol problém zadeliť založáka k novému pluku, tam sa dalo podľa oblasti,kde sa presťahoval, u iných druhov vojsk a dôstojnikov zložitejšie, aj u honved. Jednoducho obecné platne pravidlo bolo, že sa jednalo podľa potreby armády.
Príkladov možno nájsť veľa. Stačí si pozrieť osudy aj tu na valce foru. Jeden bol zmobilizovaný v obvode bydliska, iný sa terigal cez pol monarchie. Asi tak ako u CSLA len bez delenia na domobrany.
5.Opíšem nie čo z VDS IV skratke :
R-U povolala vyše 70% všetkých mužov v branom veku. Stále sa však povolávali nové a nové ročníky. Do konca roku 1917 narukovalo spolu 8 420 000 mužov. Z nich z rôzných príčin zomrelo 780 000. V zajatí 1 6000 000. 500 000 invalidov bolo prepustených.130 000 prepustený ako najstarší ročník. 400 000 odvelených do strateg. priemyslu - civili, 600 000 oslobodený od služby po narukovaní a vykonaní zakl. výcviku hl. roľníci. V roku 1918 sa nachádzali v armáde ročník 1865 aj ročník 1900. Len pre zaujímavosť počet hľadaných dezertérov v roku 1917 len z Uhorska bol 452 417. Počet chytených 81 605.