T-44

Т-44
     
Název:
Name:
T-44 T-44
Originální název:
Original Name:
Т-44
Kategorie:
Category:
střední tank medium tank
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1944-DD.MM.1947 Charkovský závod č. 75, Charkov /
DD.MM.1944-DD.MM.1944 Státní svazový závod č. 183 Kominterny, Nižnij Tagil /
Období výroby:
Production Period:
18.03.1944-DD.MM.1947
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
1823 ks (vrátane T-44B)

Z toho:
- rok 1944: 20 ks
- rok 1945: 965 ks
Prototyp vyroben:
Prototype Built:
DD.01.1944 (T-44A)
Osádka:
Crew:
4
Technické údaje:
Technical Data:
 
Bojová hmotnost:
Combat Weight:
31800 kg 70107 lb
Délka s kanónem dopředu:
Length with Gun Forward:
7650 mm 25 ft 1 ⅛ in
Délka korby:
Hull Length:
6070 mm 19 ft 11 in
Celková šířka:
Overall Width:
3180 mm 10 ft 5 ¼ in
Celková výška:
Overall Height:
2412 mm 7 ft 11 in
Světlá výška:
Ground Clearance:
450 mm 1 ft 5 ¾ in
Šířka pásu:
Track Width:
500 mm 1 ft 7 ¾ in
Měrný tlak:
Ground Pressure:
? MPa ? psi
Pancéřování:
Armour:
Korba:
- čelo: 90 mm
- boky: 75 mm
- týl: 30-45 mm
- strop: 15-20 mm

Věž:
- čelo: 120 mm
- týl: 75 mm
- strop: 15 mm
Hull:
- Front: 3.54 in
- Sides: 2.95 in
- Rear: 1.18 in - 1.77 in
- Top: 0.59 in - 0.79 in

Turret:
- Front: 4.72 in
- Rear: 2.95 in
- Top: 0.59 in
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
V-44 V-44
Výkon:
Power:
387.8 kW při ? ot/min 520 bhp at ? rpm
Převodové ústrojí:
Transmission:
? ?
Výkony:
Performance:
 
Rychlost na silnici:
Road Speed:
50 km/h 31 mph
Rychlost v terénu:
Cross-country Speed:
? km/h ? mph
Jízdní dosah po silnici:
Cruising Range on Road:
235 km 146 mi
Jízdní dosah v terénu:
Cross-country Cruising Range:
? km ? mi
Překonávání překážek:
Obstacles Crossing:
 
Svah:
Gradient:
32 ° 71 %
Boční náklon:
Side Slope:
30 ° 67 %
Překročivost:
Trench Crossing:
2,5 m 98 in
Výstupnost:
Vertical Obstacle:
1 m 39 in
Brodivost:
Fording Depth:
1,3 m 51 in
Výzbroj:
Armament:
 
Hlavní:
Main:
ZIS-S-53 vz. 44 / 45 ZIS-S-53 Mk. 44 / 45
Vedlejší:
Secondary:
2 x 7,62mm guľomet DTM 2 x .30 machine gun DTM
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Maksim Kolomijec - Srednyj tank T-44; Frontovaja Illustracija 2010/03; Strategija KM 2010
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#467533 Verze : 0
Na konci druhé světové války byl dokončen vývoj tanku T-44. Jednalo se o střední tank, který přímo vycházel z vývojové řady T-34, T-34M, T-43 a T-34-85. I jeho další nástupce v řadě, T-54, vycházející přímo z T-44 a vyráběný velkosériově, tedy navázal na v té době již legendární, T-34.
T-44 byl produkován v, na sovětské poměry, nevelkých sériích. Do současnosti se dochoval pouze v několika kusech například v tankovém muzeu v Kubince a v památníku na „Poklonnoj Goře,“ a to ve verzi T-44V.
Informace o tomto tanku byly dosud kusé a málo přesné. „Sloužil“ pouze v SSSR a to přispělo také k jeho tajemnosti.
Vytváření nových továren za Uralem v době nejkrutější zimy a tvorba nové infrastruktury, to vše mělo negativní vliv na rozvoj tankové techniky. V zásadě se celý vývoj soustředil na stávající typy a to směrem ke zjednodušení technologie výroby, která by vedla ke zvýšení produkce .
Historie středního tanku T-44 začíná tedy již v roce 1940.
Ještě za života M. Koškina, hlavního konstruktéra středního tanku T- 34, byly konstrukční kanceláří Charkovského závodu „Komiterny“ N°183 vytvořeni první nástupci slavné „34.“ Byly to již zmíněné prototypy A-42, A- 43, neboli T- 34 M, T-34M vz.42, neboli T-43, či další typ A- 44 jinak označován T- 44 vz. 41.
V roce 1942, KB závodu N°183, který po evakuaci zakotvil v Nižnym Tagilu zcela nezávisle zkonstruovalo, pod vedením Morozova, nový tank, vycházející z T-34 a nesoucí označení T- 43. Po vynuceném „neúspěchu“ tanku T- 43, na konci roku 1943, kdy se situace na frontě stabilizovala díky bitvám u Stalingradu a v „Kurském oblouku“a DRRA převzala strategickou iniciativu, Stalin povolil vývoj nástupce tanku T-34. Málokdo však věděl, že KB UTZ, pod Morozovovým vedením, touto dobou již mělo ukončené konstrukční a projekční práce na zcela novém tanku, s příčně uloženým motorem a výzbrojí tvořenou kanónem ráže 85, až 122 mm, ba co víc, některé uzly a díly už byly i zkoušeny (viz u T-43 zmiňovaná věž). Ano, správně, na rýsovacích prknech KB, byl již rozkreslen tank označovaný jako Objekt 136 později přeznačený na T-44A, otec tanků T-44B, T-44V, T-44-100, T-44M a T-54 vz.45 a vlastně všech tanků SSSR, až do současnosti.
Nový tank byl projektován jako nástupce T-34 s využitím toho nejosvědčenějšího a nejspolehlivějšího z T-34 a T-43. Jednalo se jak o celkově novou kompozici pojezdového ústrojí , tak i o jednotlivé komponenty a mechanizmy, které osvědčily vysokou spolehlivost a jednoduchost.Tank měl značné zkrácený motorový prostor, a to díky tomu, že motor byl orientován „napříč“ k ose stroje. Přitom bojový prostor posádky se objemově zvětšil . Celková síla pancíře stoupla, např. síla čelního pancíře na 120 mm a zmenšil se také úhel čelního pancíře od horizontály, což značně posílilo pasivní pancéřovou ochranu vozidla. Oproti T-34, byl podvozek odpružen s použitím zkrutných (torzních) tyčí, stejně jako T-43, ale stejně uspořádán jako u T-34 (3-2).
Motor, kromě změny uložení, byl zmodernizován a nesl nyní označení : V- 44, spolu s novou převodovou skříní a zmodernizovaným způsobem chlazení, ve výsledku zabíral méně místa, byla zvýšena zásoba paliva a hlavně výkon na 520 koní.
Největší spory se vedly kolem přepracování motorového a převodového prostoru. Všechny dosavadní tanky na celém světě měly motor uložený podélně v ose korby.
Konstruktéři motorů ujišťovali: „Nelze uložit vysokootáčkový dieselový dvanáctiválec do V o obsahu kolem 40 l napříč pohybu stroje – může dojít k nepříjemnostem typu utržení ojnic levé (pomocné či přívěsné) řady pístů.“
Konstruktéři tanků ujišťovali: „Zmenšení motorového a převodového prostoru za účelem zvětšení bojového prostoru je neopodstatněný zásah. Posunutí věže vzad může vést k zmenšení deprese kanónu.“ Připomínala se věrnost tradicím.
Další změny se týkaly bojového prostoru. Náboje pro kanón již nebyly uloženy na dně bojového prostoru, ale byly po stranách, což v boji znamenalo rychlejší nabíjení a menší fyzickou zátěž pro nabiječe. Změn doznalo i umístění sedačky střelce. Také se zlepšila dostupnost akumulátorových baterií. Došlo k překonstruování i jiných mechanizmů, například napínání pásů. Což vedlo k zjednodušení obsluhy a údržby tanku.
Oproti tanku T-34 došlo ke zmenšení posádky na čtyři muže. Byl vypuštěn střelec-radista. Částečně zrekonstruovaná věž T-34-85, byla posunuta více k zádi korby, tím došlo ke zlepšení rozložení hmotnosti tanku na jednotlivá pojezdová kola, to také příznivě ovlivnilo namáhání podvozku. Celkově se zlepšilo rozmístění posádky zlepšující její bojovou činnost.
V porovnání s tankem T-34-85, trochu poklesla maximální rychlost, ovšem poloměr a rychlost otočení tanku se zlepšily. T-44 se stal v poválečném vývoji základním kamenem pro další konstrukce, jak z hlediska takticko - technických parametrů, tak technologií výroby.
Technický projekt a maketa byly představen Lidovému komisaři těžkého průmyslu A. Malyševovi v listopadu 1943 a získal jeho sympatie.
Již v lednu 1944, byla v Nižném Tagilu postavena 1. zkušební skupina 3 tanků, někdy značená jako T-44A, které byly vyzbrojeny ve dvou případech kanóny ráže 85 mm typu D-5T, v prvním případě shodně lafetovaným jako v T-34-85 vz.43 (věž náramně připomíná prototypovou věž pro T-43, či věž T-34-85 vz.43) a ve druhém v nové masce obdobné jako u 122 mm kanónu (možná příprava na instalaci 100 mm kanónu) ve standardní věži T-34-85, poslední stroj obdržel kanón ráže 122 mm typu D-25T osazený do nové věže. Zkoušky probíhaly na polygonu v Kubince, od února do března a tank vyzbrojený kanónem D-25 T, je ani nezačal. Celková výška korby oproti T-34 klesla o 300 mm, byla však v přední části nižší a kratší. Z čelních pancířů vyčnívaly vpřed nové mechanizmy napínání pásů, kryté samostatnými kryty.
Tyto stroje poháněl motor V-2 IS !
Na počátku léta, byly dva tanky 2. zkušební skupiny, připraveny na NIBT polygonu, jeden z těchto tanků byl již vyzbrojen kanónem ZIS-S-53 se standardní maskou. Změny oproti zkušebním kusům T-44A-85 doznala věž, která byla nižší a nebyla již zcela identická s věží tanku T-34-85, pouze jeden ventilátor vlevo vzadu a nižší věžička velitele. Dále na korbě zmizela charakteristická budka řidiče – mechanika, která byla nahrazena jeho výrazně lemovaným poklopem osazeným pozorovacím přístrojem MK-4 a dále krytem průzoru vybaveným výhledovou štěrbinou, opatřenou pancéřovým sklem „Triplex,“ pro jízdu v bojové poloze a na levém boku pozorovacím periskopem. To vše v prodloužené korbě, kryjící nyní napínací mechanizmy obdobně jako u T-34. Záď zůstala stupněná, zmenšena byla také síla čelního pancíře a to ze 120 mm na 90 mm. Tloušťka čelní části věže se zvětšila na 115 mm a boky korby byly zhotoveny z jednolitých válcovaných pancéřových plátů. Zkoušky přinesly celkem pozitivní výsledky, ale opět se projevily již dříve zjištěné nedostatky v činnosti ventilátoru, masky kanónu a pojezdových kol. Tato skupina představuje prototypy tanků T-44B. V srpnu až září 1944 prošel závodními zkouškami tank z 3. zkušební skupiny, který měl opět zvětšené pancéřování a pozměněnou věž větší, ventilátor vpravo vpředu. Tloušťka čelního pancíře korby byla 90 mm a věže 120 mm, hmotnost činila 30,7 tuny. Maximální rychlost byla 60,5 km/hod. Tento tank byl, po zakomponování několika konstrukčních změn, doporučen do sériové výroby. Z nestupněné vyšší korby zmizel výrazně lemovaný poklop řidiče, (nový také osazený pozorovacím přístrojem MK-4 téměř nevystupoval ze stropního pancíře korby) a kryt průzoru. Zůstala pouze výhledová štěrbina v čelním pancíři, opatřená pancéřovým sklem „Triplex,“ pro jízdu v bojové poloze a na levém boku pozorovací periskop. Pozměněna byla i pojezdová skupina, sice se stejnými koly a pásy, ale jinak uspořádaná než u T-34 (4-1).
Současně byl přijat požadavek vyrobit k březnu 1945 prototyp tohoto tanku vyzbrojený kanónem D-10T ráže 100 mm. Později byla tato verze korby s věží z T-44B známa jako T-44V, nebo T-44-100 v případě 100 mm kanónu v původní věži a ještě později, po přeznačení, jako T-44M nebo T-54 vz. 45.
Na poligonu v Kubince byl tank vyzkoušen s odminovacím zařízením PT-3, určeným pro T-34, ale zjistilo se, že při jeho použití není možno střílet z kanónu „v depresi,“ díky menší vzdálenosti kolébkových čepů kanónu od země, stropu korby a posunu věže vzad.


Výroba
18. března 1944 začala produkce T-44 v ChPZ N°75 Charkov.
Z Nižného Tagilu byly převeleny skupiny inženýrů a techniků. První kus T-44B opustil výrobní závod v listopadu 1944. Do konce roku bylo postaveno 20 kusů. Celkem bylo v letech 1944-1945 postaveno 965 tanků. Produkce pokračovala do roku 1947. Ze závodu N°75 vyjelo dohromady za celé období 1 823 tanků.
Tanky T-44B byly tedy charakteristické věží vnějšími tvary téměř shodnou s věží tanku T-34-85, ale bez válcovité části nad oběžným věncem korby, s jiným stropním pancířem – nižší velitelská věžička, pouze jeden, ale větší ventilátor vlevo vzadu. Další výrazný detail představovala, v příčném profilu obdélníková korba. Její podélný profil připomínal korbu T-34, ale celkově o 300 mm nižší se stupněnou zádí. Právě tato stupněná záď byla pro korbu tanku T-44B velmi charakteristická, spolu s provedením poklopu a průzoru řidiče! Dalším markantem této verze byla pojezdová skupina, sice torzně odpružená, ale stejně uspořádaná jako u T-34 (3-2).
Tanky ve verzi T-44B, vyráběl do roku 1947 i závod N°112 „Krasnoje Sormovo.“
Zde ale v letech 1947 až 1950 opět vyrobili v „malých,“ z dnešního pohledu vykrývacích, sériích celkem 4 750 kusů T-34-85.Tato výroba podle dostupných informací pouze udržovala v chodu provozy a cechy závodu N°112 od ukončení výroby T-44 do náběhu výroby T-54 v lednu 1951 !
Mateřský závod N°183 vyráběl T-44 ve verzi T-44V a do roku 1945 vyrobil 655 tanků T-44V
Tanky T-44V byly charakteristické věží vnějšími tvary shodnou s věží T-44B, ale jinou korbou. Její podélný profil již nepřipomínal korbu T-34, ale byl složen z trojúhelníku přídě, obdélníku bojového a motorového prostoru a mírně zkosené zádě od výdechu vzduchu z převodového prostoru s negativním sklonem zadního pancíře. Právě tvar korby a příď s novým provedením průzoru řidiče, tvořeném pouze štěrbinou v čelním pancíři, byl rozpoznávacím znakem této verze tanku T-44!


Varianty a prototypy:
Konstruktérům T-44,bylo ještě v roce 1944, uloženo aby vyzbrojily tank kanónem ráže 122 mm, byl postaven prototyp tanku T-44-122, vyzbrojený tankovým kanónem D-25-T ráže 122 mm, převzatým z IS-2.Pro kanón se však používala jednodílná munice! Díky kanónu musela být věž změněna, zvláště její výška v zadní části vzrostla. Zkoušky probíhaly společně s kořistním tankem Panter a trvaly celý jeden rok. Zkoušky probíhaly společně s kořistním tankem Panter a trvaly celý jeden rok. Potvrdily se obavy, že kanón této hmotnosti a rozměrů, je pro střední tank příliš těžkopádný a dlouhý. Kanón s takovouto ráží představoval pro korbu a věž středního tanku velké problémy, v podobě rozložení hmotnosti, zpětného rázu, neúměrného namáhání uložení věže a náměrového ústrojí. Tento tank, se však i přes nedokončení zkoušek, stal vhodným objektem pro studium dalšího vývoje středních tanků.
Více nadějí skýtal „nový“ kanón ráže 100 mm, označený D-10-T, vyvinutý z kanó-nu D-10-S, konstruktéra Petrova, určeného pro SU-100. Tento kanón se jevil jako vhodnější pro tank tohoto typu. Prototyp dostal označení T-44V-100. Jeden z prvních projektů počítal, že tankový kanón bude umístěn do věže svařované z pancéřových desek. To naprosto vybočovalo z tehdejší praxe v SSSR, která preferovala téměř výhradně odlévané věže. Projekt vznikl v roce 1944. Korby těchto prototypů odpovídaly korbám předsériových strojů ! (Budka řidiče, kryty napínacího ústrojí u T-44-122.)
Nakonec se měl jako standardní stroj stavět tank se 100 mm kanónem. Jednalo se o druhou variantu s odlévanou věží, převzatou z 2.prototypové série. A to z důvodu vyrovnání ráži kanónů s konkurenčním tankem T-54.
V listopadu 1944, v Charkovském závodě N°75, který byl výrobním závodem pro závod N°183 v Nižném Tagilu, bylo vyrobeno 25 tanků T-44 a 880 T-44 v roce 1945. V březnu 1945, byl zahájen projekt a přípravy pro výrobu tanku T-44-100, vycházejícího z T-44V, ale dále vyvíjeného v KB závodu N°75, na „překrytí“doby mezi T-44 a T-54.
V obou případech tanků T-44V-100 a T-34-100 byla, podle dostupných fotografií, věž zmodernizována.
U prototypu T-44 V-100 se věž nejvíce lišila rozšířením v přední části, zhruba v místech pracovního prostoru střelce a nabiječe, také její výška vzadní části poněkud vzrostla. Výzbrojí byl kanón D-10-T. Hmotnost tanku byla 33,5 tuny , celková délka 8,97 m, palebný průměr činil 36 nábojů, věž měla nejsilnější pancé-řování 120 mm, boky a zadní část 100 mm. Korba shodná s T-44 V. (Věž zhruba odpovídala věži T-34-100)
Tanky T-44-100 byl charakteristický zcela novou věží vnějšími tvary pouze vzdáleně shodnou s věží T-44A a B/V, tato věž vycházela z 2.prototypové série, ale byla širší, nižší, se zvětšeným zadním převisem a věžovým ventilátorem přesunutým před poklop nabiječe. Věnec věže byl rozšířen z 1600 na 1720 mm. Věž měla pancéřování síly 120 mm na čele, boky a záď 100 mm. Výzbrojí byl kanón LB-1 konstruktéra Savina, s úsťovou brzdou. Před poklopem nabiječe byl instalován protiletadlový kulomet DŠK ráže 12,7 mm. . (I tato věž se zkoušela na T-34-100)
Tento konkurenční stroj měl hmotnost 34,4 t a celkovou délku 9,14 m, ostatní parametry byly u obou stejné. Tank byl charakteristický protiletadlovým kulometem DŠK a dále představnými 6 mm tlustými pancéřovými plechy inspirovanými Pz.IV a V. Plechy však chránily pouze korbu.
Korba T-44-100, byla shodná s korbou T-44V-100 a T-44V až na výše zmíněný oběžný věnec! Právě nová věž, byla rozpoznávacím znakem této poslední verze tanku T-44! Oba prototypy byly porovnány s prototypem tanku T-54 z původního KB, závodu N°183. Po porovnávacích zkouškách vyšel jako vítěz typ T-54, který se jevil perspektivnějším. Některé již vyrobené kusy se staly zřejmě základem pro samohybná děla SU-101 a SU-102 či ženijní přestavby.
Vzhledem k rychlému konci války si T-44 oficiálně nezabojoval, ale některé jednotky už na něj byly přecvičeny. Například 63. Gardová tanková divize, která později osvobodila Prahu, ale to už zpětně vyzbrojená „hybridními“ tanky T-34. Pravděpodobným důvodem byl strach vedení SSSR, z prozrazení této nové tankové techniky „spojencům“ !! Jsou však nepodložené zprávy, že jednotky vyzbrojené T-44 byly nasazeny na Mandžuské frontě, ale může jít o okupační jednotky, po skončení války.
Všechny tanky T-44 verzí A,B,V, byly vybaveny „kursovým kulometem“ v čelním pancíři korby, tento kulomet byl pevně lafetován a ovládal jej řidič tlačítkem elektrické spouště na pravém „rajčáku“, pouze verze T-44MK tento kulomet nemá.
Pozor, tanky T-44 mají velitelskou věžičku podle verze
A- menší s otočným poklopem, nebo většího průměru, nižší ale s pevným poklopem,
B- menší s otočným poklopem, nebo většího průměru, nižší ale s pevným poklopem,
V- většího průměru, nižší ale s pevným poklopem. Ve všech těchto věžičkách byl instalován gyroskopický ukazatel kurzu, umožňující určení směru cíle od kurzu tanku, tento ukazatel kurzu mohl být využit i při případném hlubokém brodění. Toto technické řešení bylo použito i u tanku T-64.


Modernizace
Po II.světové válce se až do 60. let v ozbrojených silách SA, nacházelo dost T-44, aby se vyplatila jejich modernizace. Modernizace se týkala hlavně podvozku.
V roce 1961 byly vyměněna všechna kola, za shodná s T-54, vyměněny převodovky a došlo k sjednocení motoru s T-54. Hmotnost tanku stoupla na 32 tun, počet nábojů v palebném průměru stoupl na 61 kusů a rychlost na 57 km/h.
V roce 1963 byly tanky vybaveny radiostanicemi R-113, a z výbavy tanku zmizely samopaly. Po úpravě dostaly tanky označení T-44M.
V roce 1963 vznikla ještě jedna úprava T-44M, do tanku byla osazena, obdobně jako u T-34 K, „velitelská radiostanice M-112“ a nabíjecí agregát typu AB-1-P/30 (APU) pro nabíjení baterií tanku, při stojícím motoru.
Množství munice kleslo na 46 nábojů. Tanky dostaly označení T-44 MK.
V roce 1966 byla část T-44M vybavena dvoudiskovými stabilizátory kanónu v obou rovinách a dostaly označení T-44S a T-44 SK.
Tanky T-44M a T-44S byly vybaveny komplety OPVT umožňující hluboké brodění.

Dále vznikly vyprošťovací tanky BTS-4 a tanky IMR.


Ve výzbroji zůstal tank po všech modernizací do konce 70. let.
V roce 1956 se tanky T-44 zúčastnily intervence do Maďarska.
Nikdy nebyl exportován !


Technicko Taktická Data:
Hmotnost: 31-31,6 tun,
posádka: 4 muži,
rozměry: celková délka: 7,65 m, šířka: 3,15 m, výška: 2,40 m, světlost: 0,45 m, výzbroj:
kanón: typ: ZIS-S-53, ráže: 85 mm, dostřel: 2000 m,
kulomet: typ: DT/DTM, ráže: 7,62 mm,
munice: 58 nábojů pro kanón, 2750 nábojů pro kulomet,
tloušťka pancíře:
korba: čelo: 90 mm, boky: 75 mm, týl: 30-45 mm, strop: 15-20 mm,
věž: čelo: 120 mm, týl:
75 mm, strop: 15 mm,
motor: V-44, výkon: 500/520 ks,
palivo: 500l + přídavné nádrže 150/200 l,
šířka pásů: 500/550 m,
max. rychlost: 45/57 km/h,
dojezd: 235/ /440 km,
brod: 1,30 m,
stěna: 0,73 m,
příkop: 2,5 m,
stoupání: 32°,
sklon: 30°.


Tank T-44 měl klasickou koncepci s převodovým prostorem na zádi. Vnitřní uspořádání korby se dělilo na čtyři prostory.
1. Řídící prostor
2. bojový prostor
3. Motorový prostor
4. Převodový prostor


1. Řídící prostor se nacházel v čelní části tanku a obsahoval:
vlevo místo mechanika - řidiče a vpravo pancéřovanou nádrž PHM, podobnou nádrži T-43, o objemu 300 l, prvky řízení, kontrolní přístroje, u verzí A,B,V„kurzový“ kulomet DT/ /DTM v lafetě, část palebného průměru kanónu a kulometu, pozorovací přístroje, THZ, dvě tlakové láhve se stlačeným vzduchem pro zimní a nouzové startování motoru, hasící přístroje, nouzový výlez posádky, baterie, část nářadí a další drobné předměty.
2. Bojový prostor se nacházel ve střední části stroje.
Na dně bojového prostoru se nacházela, poprvé u středního tanku vyrobeného v SSSR, podlaha otočná společně s věží a kolektor pro přívod elektrické energie do věže, podstatná část palebného průměru kanónu, uložená ve speciálních úchytech, zlepšujících pracovní podmínky nabiječe. Nad bojovým prostorem byla usazena věž, nesena kulovou drahou. Ve věži byla lafetována hlavní zbraň tanku a spřažený kulomet DT. Dále se zde byla místa zbývajících členů osádky, vlevo seděl velitel tanku, před ním poněkud níže střelec a vpravo nabiječ. Ve věži se dále nacházela radiostanice, v zádi část palebného průměru, pozorovací a zaměřovací přístroje, elektromotor odměru věže,náměrový mechanismus a opěra kanónu. Strop věže byl vybaven dvěma vstupními otvory, přičemž nad levým byla upevněna velitelská věžička, umožňující kruhové pozorování, pomocí štěrbin krytých sklem Triplex. Tato věžička byla kryta otočným, jednodílným poklopem. V tomto poklopu byl umístěn přístroj MK-4.
3. Motorový prostor, oddělený od bojového, rozebiratelnou, protipožární přepážkou, opatřenou montážními otvory, se rozkládal také ve střední části tanku. Zde byl kolmo k ose tanku upevněn motor V-44 s hlavní spojkou a před ním nádrže paliva a chladící kapaliny (nádrž paliva dole, nad ní nádrž kapaliny, vedle motoru vpravo, byly čističe vzduchu.
4. Převodový prostor v zádi tanku obsahoval převodovku, elektrický startér, směrové spojky a brzdy, koncové převody, chladič chladící kapaliny, vlevo olejovou nádrž, nad touto nádrží olejový chladič a vpravo ventilátor.


Korba :
Korba tanku, sestávající z čelní části, boků, dna, stropu, zádě a příčních přepážek, představuje samonosnou pancéřovou skříň, s hrotitou přídí a negativně skloněnou zádí, svařenou z válcovaných plátů homogenního pancíře ( dle normy SSSR: MZ-2 nebo I8-S ).


Dno :
základní zpevňující část korby, sestávalo ze dvou částí spojených svarem. Spoj se zesiloval válcovaným T profilem, který tvořil ukotvení motorové přepážky. Tento profil byl přivařen symetricky přes zpevňovaný spoj. Tloušťka přední části dna, opatřené nouzovým výlezem za místem řidiče, byla větší než zadní, ve které se nacházely tři otvory zakryté pancéřovými kryty. Na dně korby se nachází i 2 kryty výpustných ventilů nádrží a 5 krytů šachet torzních tyčí. Na zadní, vnitřní část dna, v místech motorového prostoru, byl upevněn pomocný rám, ke kterému se 36 šrouby upevňovalo dvojdílné motorové lože.


Čelní část korby :
Sestává ze dvou pancéřových plátů, v horním je vytvořen výhledový otvor řidiče krytý, u verze T-44 A, odlitým poklopem s pozorovacím prizmatickým průzorem.
U verzí B a V, byl v předním plátu pouze průzor, krytý pancéřovým sklem „Triplex.“ Mezi odlitými tažnými háky, přivařenými vedle krytek šneků napínacích ústrojí pásů, byl umístěn prostup pro „kurzový“ kulomet a nad ním se do úchytů osazoval „vlnolam.“přes celou šíři korby a ne jen před poklopem řidiče, jako u T-34.
Tento plát byl, u verze A, „natupo“ přivařen přímo ke spodnímu plátu, od verze B, byl tento plát přivařen „na rybinu.“ Příď je, u verze A, opět „natupo“ přivařena k bočním plátům korby a podvěžové části stropu, od verze B, je stejně jako příď, přivařen „na rybinu.“ U verzí M a MK, byly nad úchyty vlnolamu vpravo, upevněny světlomet a infrasvětlomet.


Boky korby :
Sestávaly pouze z jedné části, plátu opatřeného 5 otvory pro osy vahadel, 5 ukotveními gumových dorazů vahadel. V přední části byl přivařen mechanismus napínání pásů a v zadní skříň koncového převodu.
K vnitřní části boků byly přivařeny ukotvení torzních tyčí.
Na levém boku byl upevněn světlomet, houkačka, nebo klakson a pila, v zadní části byl vývod jediného výfuku !
Nad pásy byl přivařen blatník, na kterém byly v zadní části úchyty pro přídavné nádrže, na pravém dva a na levém také dva, na blatnících byly i krabice na náhradní díly a nářadí a úchyty náhradních článků pásů.
Hrana blatníků byla vyztužena válcovaným "L" profilem a samotný blatník, čtyřmi držáky-žebry trojúhelníkového průřezu. Přední a zadní část blatníků, byla vylisována z plechu a přišroubovaná k vyztuženým koncům pevné části blatníků, přední část upevněna pantem !


Záď korby :
Sestávala ze dvou skloněných pancéřových plátů a dvou skříní koncových převodů. Horní plát, za výdechem chladícího vzduchu ventilátoru, byl mírně skloněn a ke spodnímu plátu upevněn dvěma panty. Ke spodnímu plátu byly přivařeny odlité skříně koncových převodů, držáky drapáků a tažné háky. Dále byly na dolním plátu úchyty dýmovnic BDŠ a klády pro „samovyproštění.“


Strop:
Nad bojovým prostorem byl tvořen pancéřovým plátem, ve kterém byl vytvořen otvor a kulová dráha pro osazení věže. V tomto plátu byly i vstupní otvor řidiče, krytý otočným odlitým poklopem osazeným pozorovacím prizmatickým přístrojem a krytka hrdla přední palivové nádrže.
Tento plát byl, u verze A natupo a od verze B „na ribinu,“ přivařen k čelní a boční části korby.
Na tuto část stropu se přivařovaly lišty, chránící věnec věže a tím i celou věž před „podstřelením“a poškozením střelami a střepinami.
Strop nad motorovým prostorem sestával z plátu opatřeného třemi montážními otvory pro přístup k motoru a čističům vzduchu. V tomto snímatelném plátu, byl také, pancéřovou krytkou krytý, otvor pro plnění zadní nádrže PHM.
Strop nad převodovým prostorem sestával ze dvou pancéřových příčných plátů, odklápěných na pantech, z nichž první ve směru jízdy byl opatřen síťovým krytem chladiče kapaliny a druhý dvojdílným, také síťovým krytem olejové nádrže a výdechu chladícího vzduchu. V tomto plátu byly také, krytkami kryté, otvory pro plnění chladící kapaliny a oleje.


Věž
Litá věž, tvaru protáhlého symetrického šestiúhelníku, byla usazena na kulové dráze, vytvořené v horní straně stropního pancíře korby.
V přední části věže, byly tři výřezy:
- levý pro teleskopický zaměřovač,
- prostřední pro kanón tanku
- pravý pro spřažený kulomet DT
V bočních stěnách věže byly vytvořeny střílny pro střelbu ze zbraní osádky, „případně z kulometu DT.“ Na bočním pancíři jsou přivařeny háky pro demontáž věže a madla pro výsadek. Zadní pancíř věže je jednolitý a je na něm přivařeno 6 ok pro upevnění maskovací plachty, či sítě a madlo pro výsadek.
Stropní pancíř byl vybaven dvěma vstupními otvory, přičemž nad levým byla přivařena nízká litá velitelská věžička, umožňující kruhové pozorování, pomocí pěti štěrbin krytých sklem Triplex. Tato věžička byla kryta na kulové dráze otočným, jednodílným poklopem. V tomto poklopu byl umístěn přístroj MK-4 v pevné části poklopu. Další otvory ve stropu věže byly určeny pro instalaci pozorovacích přístrojů, průchod antény a jeden větší otvor pro instalaci věžového ventilátoru za vstupem nabiječe, za tímto vstupem byl u tanků MK a SK druhý průchod antény obdobně jako u T-34 K a T-34 G.
Věž byla z vnitřní strany opatřena úchyty munice a na věnci ozubením s odměrovou stupnicí a ukazatelem. Proti odpadnutí věž jistilo 11 úchytů, přišroubovaných k věži a opírajících se o vnitřní stranu stropu korby. Dále byly k věži upevněny držáky sedaček a držáky otočné podlahy bojového prostoru !
Odměr věže se ovládal elektromotorem, nebo nouzově ručně, při elektrickém pohonu se věž otočila až 4,2 x za minutu.



Výzbroj :


Kanón :


ZIS-S-53 vz. 44 / 45
Vertikální klínový závěr, poloautomatika kulisového typu, hydropneumatické brzdo-vratné zařízení pod hlavní, elektrický a mechanický odpal, u verze S a SK dvoudiskový stabilizátor kanónu v obou rovinách !!
Ráže : 85 mm
Hlaveň L = 54,6
Náměr : - 5° / +25 °
Dostřel : 12 900 m
Rychlost střelby : 4-10 střel/min
Počáteční rychlost střely : 792 m/s


D-10-T
Vertikální klínový závěr, poloautomatika kulisového typu, hydropneumatické brzdo-vratné zařízení nad hlavní, elektrický a mechanický odpal.
Ráže : 100 mm
Hlaveň L = 53,5 / 56
Náměr : - 3° / +20 °
Dostřel : 16 000 m
Rychlost střelby : 4-6 při zastávce max. 8 výstřelů/min
Počáteční rychlost střely : 792 m/s


Spoušťový mechanismus umožňoval elektrický a mechanický odpal. Spínač „elektroodpalu“ se nacházel na rukojeti náměrového mechanismu, ruční spoušť byla na levém ochranném štítu kanónu.



Kulomet DT ( DTM):

Ráže : 7,62 mm
Hlaveň L = > 36
Náměr : - 5° / +5°
Odměr : - 5°/ +5°
Dostřel : >2 700 m
Rychlost střelby : 800 ran/min

Spínač „elektroodpalu“ se nacházel na rukojeti odměrového mechanismu, ruční „bovden“- spoušť byl na levém ochranném štítu kanónu.


Samopal PPS 42 :
Ráže : 7,62 mm
Hlaveň L = 35,8
Dostřel : >700 m
Rychlost střelby : 700 střel/min


Samopal PPS 43 :
Ráže : 7,62 mm
Hlaveň L = 33,5
Dostřel : >700 m
Rychlost střelby : 700 střel/min


Samopal AK-47 :
Ráže : 7,62 mm
Hlaveň L = 54,3
Dostřel : >700 m
Rychlost střelby : 600 střel/min


Samopaly byly pouze u verzí T-44 A, T-44 B, T-44 V !


Granáty F-1 :
Náplň trhaviny : 55 g
Smrtící účinky : 400 m
Zraňující účinky : 800 m


Munice :


Kanón ZIS-S-53: Jednotný náboj, shodný s protiletadlovým kanónem vz 1939 ( lahvová nábojka + střela ) ráže: 85 mm


Náboje :
Tříštivo-trhavý – O-365K –ocelový Zapalovač KTM-1
Průbojný-svítící-tupohlavý– BR-365 Zapalovač MD-5/7
Průbojný-svítící-ostrohlavý -BR-365K Zapalovač MD-8
Průbojný -podkaliberní-svítící – BR-365P
Průbojný-kumulativní - BR-365K Zapalovač BM


Nábojky : UO - 365K UBP- 365 UBP- 365 PK

Charakteristiky některých nábojů
Typ náboje O-365K BR-365 BR-365K BR-365P
Hmotnost střely kg 9,54 9,2 9,34 5,35
Počáteční rychlost m/s 793 800 800 1050
Průbojnost pancíře pod sklonem 60° / 90° v mm
na vzdálenost 500m 90 / 105 90 / 108 100 / 140
na vzdálenost 1 000m 85 / 100 78 / 102 85 / 118
na vzdálenost 1 500m 78 / 92 72 / 90
na vzdálenost 2 000m 72 / 85 66 / 82



Kulomet DTM : Jednotný unifikovaný puškový náboj
ráže 7,62(lahvová nábojka + střela)


Náboje : Standardní – s lehkým jádrem
Průbojný – s těžkým jádrem
Průbojný -svítící – s těžkým jádrem


Samopal PPS: Jednotný unifikovaný pistolový náboj TulaTokarev
ráže 7,62 (lahvová nábojka + střela)

Náboje : Standardní – s lehkým jádrem
Standardní-svítící – s lehkým jádrem


Samopal AK-47: Jednotný unifikovaný náboj vz 43
ráže 7,62 x 49 (lahvová nábojka + střela)
Náboje : Standardní – s lehkým jádrem
Standardní-svítící – s lehkým jádrem


Výstroj :


Optické přístroje a zaměřovače:


Pro kanón ZIS-S-53 :
- teleskopický zaměřovač TŠ-16
Pro střelbu z krytých postavení, nepřímým navedením, se montovala na kanón libela pro vertikální a věžový úhloměr pro horizontální navedení kanónu. (Jako u klasického děla)


Velitelské : - velitelská panorama MK-4
- od roku 1952 TPK-1 / TPKU-2B


Pozorovací :
- prizmatický přístroj řidiče
- průzory kryté sklem „Triplex“
- prizmatické přístroje MK-4
- od roku 1952 PNV řidiče, typu BVN
- od roku 1960 zdokonalené PNV typu TVN-2


Prostředky spojení :
radiostanice, tankohovorové zařízení, praporky, světlice.
Radiostanice : krátkovlná, simplexní, fonická
- u 44 A/B/V typu: 9-RS
- u T-44 M / S typ: R-113
- u T-44 MK / SK typ: R-112+R-113
Tankové radostanice měly možnost přijímat a vysílat telegrafické nemodulované značky, pro zvýšení dosahu !


Tankohovorové zařízení -simplexní,fonické, typu:
TPU-3bis-F
od roku 1952 TPU-47
Elektroinstalace :
Jednovodičové provedení o provozním napětí 12V a 24V.


Zdroje :
- dynamo-generátor GT-4563A - výkon : 1 kW
- od roku 1952 dynamo-generátor G-731 - výkon : 1,5 kW
- 4 akumulátorové baterie 6-STZ-128 - výkon: 128 Ah


Spotřebiče :
- Startér ST-700 – výkon : 15 ks
- elektromotor pohonu věže
- elektromotor ventilátoru
- kontrolní přístroje
- osvětlení zaměřovačů a přístrojů
- vnější osvětlení
- vnitřní osvětlení
- elektrická houkačka - klakson
- měnič radiostanice a tankohovorového zařízení
- palubní měnič pro leteckou radiostanici RSB

U verzí T-44 M a MK
- motory dvoudiskového stabilizátoru kanónu
- přístroj nočního vidění (PNV) řidiče, typu BVN pro jízdu v noci
- infra světlomet FG-100 na pravém boku korby
- od roku 1960, zdokonalené PNV typu TVN-2


Podtržené údaje se vztahují k T-44 MK a T-44 SK !


Motor a převodové ústrojí


Motor :
Dvanáctiválcový, čtyřtaktní, atmosférický, vznětový, dieselový motor V-2-44, později přeznačený na V-44 od verze M modernizovaný V-54
Válce uspořádány do V pod úhlem60°
6 pístů o průměru 150 mm na hlavní -pravé- ojnici se zdvihem 186,7 mm a 6 pístů na pomocné –levé- ojnici o zdvihu 180 mm.
Výkon :
maximální – 500 ks od verze M 520 ks při 1 800 otáčkách za minutu
nominální – 450 ks od verze M 470 ks při 1 750 otáčkách za minutu
Kompresní poměr : 14 – 15
Hmotnost : 750 kg - s dynamem, ale bez výfukových potrubí
Palivo:
Motorová nafta, typů – DT – OST 8842 –„Gazolin typ E“,
dodávaná pomocí dvanácti plunžrového palivového čerpadla NK-1


2 nádrže o celkovém obsahu 500 l, v přídi a před motorem dole a 2 až 4 válcové přídavné nádrže, o 50 l každá, na bocích = celkem 650 / 700 l.


Přídavné nádrže standardně mohly být připojeny k palivovému systému tanku !


Mazání : - oběžné tlakové, pomocí třístupňového olejového čerpadla.
Chladič a nádrž oleje o obsahu 76 l, v převodovém prostoru vlevo po směru jízdy. Čtvrtá přídavná nádrž o objemu 50 l, se někdy používala jako olejová !


Chlazení : kapalinové, uzavřené, s nuceným oběhem.
Chladiče, v převodovém prostoru, nad převodovkou -nádrž o obsahu 90-95 l, před motorem, nad zadní nádrží paliva.


Do systému chlazení a mazání byly od roku 1952 vmontovány „tryskové ohřívače“ princip „samodujná“ lampa – letlampa.


Vzduchové filtry : 2 typu „Multicyklon“, vpravo vedle motoru


Od roku 1952 montovány nové čističe vzduchu typu BTI-3, s ejektorovým odsáváním nečistot


Start motoru :
- startérem ST-700 o výkonu 15 ks,
- nouzově, či v zimě stlačeným vzduchem z tlakových lahví umístěných v přední části tanku
Startér tanku musel být schopen, při zařazeném 1. rychlostním stupni a vypnuté spojce, dopravit tank s poškozeným motorem „do bezpečí“ (10 km) !


Hlavní spojka :- mnohokotoučová suchá „ocel na ocel“


Převodovka : tříhřídelového provedení s přímým ozubením, spojená s motorem čelními koly.
U všech T-44 má 4 rychlosti vpřed a jednu vzad s možností redukce demultiplikátorem.


Směrové spojky :- mnohokotoučové suché „ocel na ocel“


Směrové brzdy :plovoucí, pásové, s obložením „Ferodo“


Koncové převody-redukce : jednostupňové přímé


Podvozek :


Pojezdová část : - využívá systém torzních tyčí
U verze A, mezera mezi 2. a 3. pojezdovým kolem, jako u T-34 !
U verzí B / V / M / S / MK / SK, mezera mezi 1. a 2. pojezdovým
kolem, stejně jako u pozdějších tanků T-54 a T-55 !


Pojezdová kola : - pět párů o průměru 830 mm, různých typů :
kola vz 44 a vz 45 litá odlehčená s různou bandáží
od verze M použita kola z T-54 !
Odpružení a tlumení : - pomocí torzních tyčí


Každé kolo na samostatném rameni odpruženo torzní tyčí, procházející korbou a upevněnou na protilehlé vnitřní straně korby.


Hnací kola - rozety : - litá, šestikladková, s hřebenovým záběrem.


Napínací kola – napínáky : - lité se šnekovým napínacím ústrojím.


Kolejové pásy : - ocelové lité, hřebenového typu s mezilehlými články.
Vz.45 šíře 500 mm 72 článků + vz. 46 šíře 550 mm 72 článků „vaflové“
Existovaly i články s oběma typy spojovacích ok, ale bez vodícího zubu, umožňující zkrácení pásu o jeden článek, jinak by se pásy T-44 musely zkracovat při napínání vždy o dva články, tak jako u T-34 ! – Používaly se však zřídka.
Od verze T-44 M, byly používány pásy z tanku T-54, stejně jako zmiňovaná kola.


Na články pásů se montovaly pomocí dvou šroubů, v zimním období, či při vyprošťování, „drapáky“! – ty měly možnost trvalého upevnění a jízdy po sněhu a ledu.


Pomocí šroubů s oky se „nouzově“ upevňovaly pro „samovyproštění“ i klády !
pohyb pouze o délku tanku, poté nutnost přemístit kládu opět vpřed.


Čepy pásů nebyly nijak jištěny ! Pro jejich udržení na místě, měly všechny T-44 na horní větvi kolejového pásu u rozety, takzvané“naražeče“, umístěné na bocích korby, hned za místem kde pás opustil rozetu. Tyto narážeče zasunuly případně uvolněný čep pásu zpět na místo.
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#148940 Verze : 0
Někde se při odesílání zatoulaly takže znova:
T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


T-44 -


URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#148943 Verze : 0
Věž T-44 kdesi na dvoře v dnešním Rusku...
zdroj : www.livinghistory.ru
T-44 - livinghistory.ru

livinghistory.ru
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#257894 Verze : 0
T-44, exponát múzea v Kubinke (autor: Дмитрий Федоров - http://dfedoroff.livejournal.com/65791.html ). V mnohých povojnových sovietskych filmov boli práve tieto tanky upravené do úlohy nemeckých Tigrov.
T-44 - T-44

T-44

Web autora : http://dfedoroff.livejournal.com/65791.html
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#528665 Verze : 0
Exponát muzea v Kubince.
T-44 - Detail štítu kanonu

Detail štítu kanonu
T-44 - Detail průzoru řidiče

Detail průzoru řidiče
T-44 - Věž z levé strany

Věž z levé strany
T-44 - Detail vyboulení na levé straně věže.

Detail vyboulení na levé straně věže.
T-44 - Levý přední pohled.

Levý přední pohled.
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#538282 Verze : 0
Exponát muzea v Kubince.
T-44 - Celkový pohled zleva.

Celkový pohled zleva.
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#538283 Verze : 1
Exponát muzea Poklonnaja Gora.
T-44 - Celkový pohled zleva

Celkový pohled zleva
T-44 - Detail věže

Detail věže
T-44 - Pravá strana věže

Pravá strana věže
T-44 - Pravá přední strana

Pravá přední strana
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#538284 Verze : 0
Exponát muzea Kubinka.
T-44 - Celkový pohled zprava

Celkový pohled zprava
T-44 - Detail tanku z pravé strany

Detail tanku z pravé strany
T-44 - Pravá strana věže

Pravá strana věže
T-44 - Pravá přední strana věže a štítu kanonu

Pravá přední strana věže a štítu kanonu
T-44 - Pravá strana - pohled zčela

Pravá strana - pohled zčela
URL : https://www.valka.cz/T-44-t10565#538285 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více