Unrug, Józef

Józef Michał Hubert Unrug
Kontradmirał Józef Michał Hubert UNRUG (6 Oct 1884 - 28 Feb 1973)


1919 - 1920: Chief of Operations Section, Naval Department, Ministry of War
1920: Director of the Hydrographic Office
1920 - 1925: Chief of Staff, Naval Coastal Command
1925 - 1939: Commander-in-Chief of the Fleet
1933: Promoted to Kontradmirał
1939 - 1945: POW
1946: Promoted to Wiceadmirał


Principal sources:
Generalicja Polska (I & II), by Henryk P. Kosk
Andris J. Kursietis, personal archives
URL : https://www.valka.cz/Unrug-Jozef-t71685#238996 Verze : 0
Wiceadmirał Józef Michał Hubert Unrug



Polský námořní důstojník, spolutvůrce Polského válečného námořnictva po roce 1918.


Józef Unrug se narodil 7.října 1884 v Brandenburg an der Havel u Berlína. Jeho otcem byl generálmajor pruské gardy polského původu - Tadeusz Gustav Unrug a matkou německá dvorní dáma - hraběnka Isidora von Bűnau. Ukončil gymnázium v Drážďanech a pak v letech 1904-1907 studoval Důstojnickou školu námořnictva v Műrwick. Absoloval také minovo-torpédový kurz a ponorkový kurz. V roce 1917 zdědil majetek ve vesnici Sielec u Źnina, který získal jeho otec po svém penzionování a žil zde až do své smrti.


Po absolvování školy a zisku důstojnické hodnosti Leutnant zur See sloužil v Kaiserliche Marine (Císařské námořnictvo) na křižnících SMS "Műnchen" a SMS "Niobe" a také na bitevní lodi (pre-dreadnought) SMS "Braunschweig", se kterou vykonal cestu kolem světa. V roce 1909 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant zur See.
V roce 1911 byl jmenován přednášejícím na Důstojnické škole v Műrwick a od roku 1913 sloužil na bitevní lodi SMS "Friedrich der Grosse", nejprve jako strážní důstojník, posléze jako dělostřelecký důstojník.


Větší část I.světové války - od roku 1915, sloužil jako důstojník v ponorkovém loďstvu, nejprve jako velitel Ponorkové školy, pak jako velitel ponorky a následně povýšil až na velitele flotily ponorek. V roce 1915 byl vyznamenán Železným křížem II.třídy (Eisernes Kreuz II klasse) a povýšen do hodnosti Kapitän Leutnant, v roce 1918 obdržel Železný kříž I.třídy (Eisernes Kreuz I klasse). V německém námořnictvu zůstal až do roku 1919.



Když Polsko získalo nezávislost, 1.června 1919 se přihlásil do Polské armády a 26.července byl zařazen do nově vzniklého Polského válečného
námořnictva v hodnosti kapitan marynarki.
18.září 1919 byl jmenován vedoucím Operačního oddělení organizační sekce Ministerstva pro námořní záležitosti ve Warszawě, koncem roku 1919 se stal prvním vedoucím vznikajícího Hydrografického úřadu v Gdańsku.
V prosinci 1919 zakoupil v Hamburku na vlastní náklady bývalou německou pomocnou strážní loď "Wotan", která se, pod názvem ORP "Pomorzanin", stala první polskou válečnou lodí.


Od roku 1920 plnil povinnosti náčelníka Štábu Velení obrany pobřeží (Dowództwo Wybrzeża Morskiego), 1921 byl povýšen do hodnosti komandor podporucznik a v roce 1922 jej pak jmenovali náčelníkem štábu Velitelství loďstva (Dowódzstwo Floty). 1923 již sloužil v hodnosti komandor porucznik, ale po konfliktu s komandorem porucznikem Edwardem Sadowským byl na vlastní žádost propuštěn do zálohy.


V roce 1925 jej prezident Stanisław Wojciechowski povolal zpět do činné služby a pověřil jej velením loďstva v Gdyni. V roce 1926 byl povýšen do hodnosti komandora a 21.prosince 1932 jej prezident Ignacy Mościcki jmenoval kontradmirałem. Byl aktivním jachtařem, díky jeho iniciativě získalo námořnictvo školní plachetnici ORP "Iskra". Byl znám také jako zastánce tvrdé disciplíny, která v něm byla zakořeněna z doby služby v Císařském námořnictvu. Zároveň však o něm jeho současníci mluvili jako o člověku vysoce spravedlivém, čestném a respektujícím druhé.
21.srpna 1939 přemístil kontradmirał Unrug Velení floty na Hel. Po mobilizaci, 24.srpna 1939, se stal velitelem Obrany pobřeží, který podléhal přímo vrchnímu veliteli (Naczelny Wódz), maršálu Polska Edwardu Śmigły-Rydzovi.



V předvečer vypuknutí II.světové války nařídil vykonat plán "Pekin", v důsledku čehož tři nejmodernější polské torpédoborce ORP "Grom", ORP "Błyskawica" a ORP "Burza" odpluly 29.srpna 1939 do Velké Británie, aby mohly účiněji bojovat proti Němcům.
I když bylo pobřeží, kterému velel, téměř okamžitě po vypuknutí války, odříznuto od zbytku Polska, vzdalo se jako jedno z posledních ohnisek odporu. 1.října 1939 zbytky vojsk pod jeho velením kapitulovaly (kvůli ztrátě smyslu další obrany) na poloostrově Hel. Kontradmirał Józef Unrug se spolu s ostatními obránci dostal do německého zajetí.


Během války byl postupně držen v německých zajateckých táborech pro důstojníky (oflag) X B Nimburg, XVII C Spittal, II C Woldenberg, VII B Sandbostel, IV C Colditz, X C Lübeck, a od roku 1941 v VII A Murnau. V tomto zajateckém táboře byl nejvyšším důstojníkem a velel zajatým polským vojákům. Němci se jej snažili získat na svou stranu, přivezli dokonce jeho staré přátele z doby služby v Císařském námořnictvu a přemlouvali jej k přeběhnutí na svou stranu. Unrug odpověděl odmítnutím hovoru v němčině, když řekl, že německy zapomněl mluvit v září 1939. Rozčiloval Němce tím, že při každém rozhovoru vyžadoval přítomnost překladatele, ačkoliv mluvil plynně německy.


Ze zajetí se dostal až v roce 1945. Po osvobození žil ve Velké Británii a účastnil se likvidace Polských ozbrojených sil na západě. Stal se I.zástupcem vedoucího Vedení Polského válečného námořnictva. 2.září 1946 byl pak povýšen do hodnosti wiceadmirał. Nevrátil se zpět do Polska a zůstal v emigraci ve Velké Británii. Až do roku 1948 žil na Britských ostrovech, pak odjel do Agadiru v Maroku, kde získal práci u nakládky manganové rudy na obchodní lodě. V roce 1955 se vrátil do Evropy, konkrétně do Montrésor ve Francii a pracoval jako řidič náklaďáku.


Wiceadmirał Józef Unrug zemřel 28.února 1973, ve věku 88 let, v Polském domě v Lailly-en-Val u Beaugency ve Francii. Byl pohřben 5.března 1973 v kapli šlechtické rodiny Branických na hřbitově v Montrésor. Symbolická deska s jeho jménem je umístěna u kostela Św. Michała Archanioła v Oksywii.



Jménem Józefa Unruga bylo pojmenováno Školící centrum válečného námořnictva v Ustce, jedna ze základních škol v Gdyni a veobecné gymnázium v Gdańsku. Také mnoho ulic příbřežních polských měst nese jeho jméno.



Wiceadmirał Józef Unrug obdržel následující vyznamenání:
-pruský Eisernes Kreuz I klasse (Železný kříž I.třídy)
-pruský Eisernes Kreuz II klasse (Železný kříž II.třídy)
-polský Złoty Krzyż Virtuti Militari
-polský zlatý Krzyż Zasługi
-polský zlatý Krzyż Zasługi z Mieczami
-polský Krzyż Oficerski Orderu Polonia restituta
-polský Krzyż Komanderski Orderu Polonia restituta
-dánský řád Dannebrog
-francouzský Légion de Honneur IV.stupně
-siamský Řád Bíleho slona
-švédský Kungliga Svärdsorden (Královský řád meče)



zdroje:
http://en.wikipedia.org
http://pl.wikipedia.org
http://csz.mw.mil.pl/news.php?id=90
czytelnia.onet.pl
www.gdynia.pl
URL : https://www.valka.cz/Unrug-Jozef-t71685#252434 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více