Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 534 příspěvků vloženo, 1297 editováno a 842 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Genocida

Témata

 

Arménská genocida 1915 - 1916


3 7.793

Babí Jar - 29.-30.9.1941


1 17.574

Bulharsko - Genocida za DSV


1 3.496

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu


1 4.577

Jugoslávie - Genocida za DSV


1 5.553

Přehled boje proti genocidě


1 4.828

Přehled genocidy a genocidních masakrů XX. století


3 13.196

Řecko - Genocida za DSV


1 3.757

Rumunsko - Genocida za DSV


1 5.775

Srebrenica 1995


4 32.289

Úmluva o genocidě


5 8.932

Usnesení č. 95 (I) a č. 96 (I)


1 4.415

Články

Arménská genocida

Stálý tribunál národů uznal zločin genocidy, v červnu 1987 uznal Evropský parlament arménskou genocidu a prohlásil odmítání uznání genocidy Tureckem za vážnou překážku jeho vstupu do Evropské unie.

Michaela Pokrupová 31.488

Dlhý zápas Rudolfa Vrbu

Rudolf Vrba nebol iba mužom, ktorý ušiel z koncentračného tábora Auschwitz a povedal svetu pravdu o tamojšom vyvražďovaní Židov. Bol aj mužom, ktorý mal ostrý konflikt s izraelskými Židmi po druhej svetovej vojne a ktorého meno nie je dodnes medzi Židmi dostatočne známe.

Jaroslav Daniška 8.274

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Diplomová práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1998

Radek Váňa 17.435

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Systematická destrukce početných mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině - národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné - poznamenává dějiny lidstva od nepaměti.

Radek Váňa 18.074

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své preambuli označuje genocidium za zločin podle mezinárodního práva zavržený civilizovaným světem, který způsobil lidstvu ve všech obdobích dějin velké ztráty a k jehož vymýcení je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Radek Váňa 16.641

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zákaz genocidia jako kogentní norma mezinárodního práva.

Radek Váňa 14.674

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Již v době schvalování Úmluvy se ozývaly hlasy, že definice genocidy v podobě, v jaké se objevila v závěrečném textu, je nepřiměřeně zužující. Mezi skupinami, kterým Úmluva poskytuje ochranu, se podle názoru mnohých měly objevit ještě skupiny další, jako např. kulturní, sociální, ale zejména politické.

Radek Váňa 14.691

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zločin bez žalobce a soudce.
Diskutabilní Úmluva o genocidě nedokázala podat dostatečně přesnou a autoritativní definici genocidia, další nedostatek Úmluvy, absence institucionálních a donucovacích mechanismů pro případy, kdy byla genocida spáchána, již přímo ohrozil hlavní smysl Úmluvy, tj. zabránění a trestání tohoto závažného zločinu.

Radek Váňa 15.228

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Praktické provedení (či spíše neprovedení) Úmluvy o genocidě se stalo tristním důkazem neschopnosti mezinárodního společenství účinně čelit porušování i těch nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. Státy se nikdy neodhodlaly zakročit rázně ani ve chvíli, kdy se dalo genocidě ještě zabránit, ani ve chvíli, kdy již v genocidálních masakrech umíraly desetitisíce lidí, a dokonce ani tehdy, kdy pachatelé zločinu genocidia byli již odstaveni od moci a stačilo je dopadnout a potrestat. Namísto skutečného řešení problému genocidy se mezinárodní společenství obvykle alibisticky spokojilo s konstatováním „vážného znepokojení“ a poskytnutím humanitární pomoci trpícím obětem.

Radek Váňa 14.770

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zabránit, nejen trestat. Ustavení mezinárodních trestních tribunálů pro potrestání zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii a Rwandě znovu otevřelo otázku vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu a zároveň vypracování kodexu mezinárodního trestního práva.

Radek Váňa 14.482

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Poznámky

Radek Váňa 17.453

Japonský Schindler

Čiune Sugihara (1900-1986)

Hana Lukešová 7.532

OSN a genocida ve Rwandě

Úvod

Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.

Bc. Michaela Nousková 10.742

OSN a genocida ve Rwandě

1. Historie konfliktu ve Rwandě

Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe též nazývaný jako země Tisíce pahorků. Tato nejhustěji zalidněná země Afriky s celkovým počtem obyvatel 10,5 mil. hraničí na severu s Ugandou, na jihu s Burundi, na západě s Kongem a na východě s Tanzanií. Obyvatelstvo ve Rwandě je rozděleno do tří etnických skupin – Hutuové, Tutsiové a Twa. Hutuové byli vždy majoritní skupinou a před genocidou tvořily 89% obyvatelstva. Menšina Tutsiů představovala 10% a příslušníci kmene Twa 1%.

Bc. Michaela Nousková 29.858

OSN a genocida ve Rwandě

2. OSN jako aktér mezinárodních vztahů

Nejuznávanějším a nejvlivnějším aktérem v otázce mezinárodní bezpečnosti je bezesporu Organizace Spojených národů, která vznikla na základě vůle zakládajících států, které na ni delegovaly některé pravomoci a přiřkly jí tak mezinárodní subjektivitu, bez níž by nemohla vykonávat své funkce a naplňovat stanovené cíle.

Bc. Michaela Nousková 14.852

OSN a genocida ve Rwandě

3. Zločin genocidy v mezinárodním právu

Genocida je extrémním typem etnických čistek. Jedná se o systematické vyvražďování mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině ‑ národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné.

Bc. Michaela Nousková 14.629

OSN a genocida ve Rwandě

4. Opatření OSN a jejich efektivita

Genocida není žádným výbuchem spontánního násilí, ale především dobře plánovanou akcí. Vykonavatelem není dav, ale organizovaná síla; nejčastěji politická strana nebo armáda. Ve Rwandě to byla strana MRND prezidenta Habyarimany a neformální skupina Akazu.

Bc. Michaela Nousková 34.431

OSN a genocida ve Rwandě

Závěr

Bc. Michaela Nousková 9.650

OSN a genocida ve Rwandě

Seznam použitých zdrojů

Bc. Michaela Nousková 11.990

OSN a genocida ve Rwandě

Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.

Bc. Michaela Nousková 8.810

Povstání ve varšavském ghettu

Jednou z mnoha otázek pojících se s tématikou holocaustu je, proč se Židé nebránili? Respektive proč neprokázali více odporu proti nacistické genocidě? Pro mnohé je těžko pochopitelné, proč se za daných podmínek Židé nevzbouřili a neprokázali násilný odpor ve větší míře; vzhledem k početní převaze např. v koncentračních táborech. Důvodů se nabízí hned několik. Jednak bylo smrtelným zločinem jakkoliv napomáhat židovskému obyvatelstvu, tudíž bylo velmi obtížné získat zbraně. Dále jakýkoliv projev odporu měl za následek exemplární pomstu na mnohem širší cílové skupině, než jen na aktérech resistence. Absence ozbrojených protestů ze strany Židů nebyla otázkou morálních pohnutek, jako spíše zvažováním mezi „menším a větším zlem“. Přesto však můžeme nalézt výjimky. Jednou z nich je povstání ve varšavském ghettu, které se stalo symbolem národní hrdosti a odvahy postavit se nesrovnatelně silnějšímu protivníkovi, i přes mizivou šanci na úspěch.

Daniela Gruberová 16.645

Povstání ve varšavském ghettu

Před druhou světovou válkou a během ní zřídili nacisté celou řadu ghett a vyhlazovacích táborů. Největší ghetta se nacházela ve Varšavě a Lodži. V lodžském ghettu se tísnilo na 200 tisíc Židů, z nichž 45 tisíc zemřelo hlady, únavou a vyčerpáním. Ve varšavském ghettu panovaly stejně kruté a nelidské podmínky a za méně než dvacet měsíců zahynulo 83 tisíc židovských obyvatel. Od r. 1942 začaly deportace polských Židů do táborů smrti.

Hana Lukešová 7.214