Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 402 příspěvků vloženo, 1595 editováno a 266 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Mobilizační přehledy

966 83 1.172

Mobilisační tělesa

241 78 256

Válečné složení vyšších jednotek

5 5 5

Polní armáda

1.834 1.824 1.847

Vyšší jednotky

693 685 696

Zbraně

1.015 1.013 1.025

Služby

126 126 126

Zápolní armáda

179 176 182

Ústřední úřady

48 48 48

Vyšší jednotky

8 8 8

Zbraně

104 101 107

Služby

19 19 19

Krycí jména

720 0 911

Podle abecedy

693 0 884

Podle jednotek

27 0 27

Články

Československé letectvo v sudetské krizi - obecná úvaha

Letectvo tvořilo jednu ze šesti hlavních zbraní československé branné moci, přičemž za téměř 20 let své existence si vytvořilo vcelku výlučné postavení, rozeznatelné na první pohled barvou vojenských stejnokrojů, odlišnou pobočnou zbraní a honosnými odbornostními odznaky. Specifické postavení zbraně bylo dáno také zvláštním způsobem řízení, kdy pro ně byl v mírovém období vyčleněn celý odbor ministerstva národní obrany. Od roku 1934 přešlo letectvo na trojstupňový systém velení na úrovni ministerský odbor – zemské velitelství – vojskové těleso, v roce 1936 bylo do této struktury začleněno také dělostřelectvo obrany proti letadlům.

Jiří Fidler 2.961

Karpatská Sič

Karpatská Siče - branná organizace Ukrajinců a Rusínů. Za svou krátkou existenci bojovali její příslušníci po boku československé armády i krátce proti ní po vyhlášení samostatnosti, dále se záškodníky z maďarských a polských polovojenských oddílů i proti pravidelným jednotkám královské maďarské armády.

Karl Schlange 29.288

Příhraniční incidenty na Frýdlantsku v září 1938

Jeden z nejsevernějších koutů České republiky, frýdlantský výběžek, byl svou polohou a národnostním složením předurčen, aby jako ideální místo posloužil SdP (Sudetendeutsche Partei) a Freikorpsu k eskalaci napětí a teroru v této oblasti vůči složkám finanční stráže, četnictvu, jednotkám SOS (Stráž obrany státu) i českému obyvatelstvu, či antinacistům. Stejná situace panovala i v dalších místech Sudet, kde chyběly jednotky československé armády. Například v sousedním šluknovském výběžku.

Lubor Dub 28.761

RECENZE: Radan Lášek – Jednotka určení SOS

Publikace je věnována problematice bezpečnostní složky zformované v ČSR v předvečer druhé světové války. Prapory Stráže obrany státu měly zamezit nenadálému vpádu nepřítele do Československa a svou krátkodobou, ale úpornou obranou měly umožnit mobilizaci a nástup čsl. armády. Největší tíhu obranných bojů nevyhlášené pohraniční války, kterou proti demokratickému Československu vedly postupně Německo, Polsko a Maďarsko od září 1938 do března 1939, tak nesli právě příslušníci SOS. Boje československých hraničářů a oběti z jejich řad upadly s nastolením totalitních režimů v zapomnění. V zapomnění upadlo i četnictvo, finanční stráž a uniformovaná stráž bezpečnosti, z jejichž řad byli rekrutováni členové SOS. Tato recenze se snaží upozornit na publikaci připomínající jejich existenci.

Karl Schlange 14.932

Republika československá a jeji branná moc v roce 1938

Republika československá měla charakter parlamentní demokracie s presidentem jako hlavou státu, přísně oddělenou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Její státní forma byla dána ústavou z roku 1920, základní záležitosti ve vojenské oblasti kodifikoval branný zákon z roku 1920 a jeho novely.

Jiří Fidler 2.088

Republikanische Wehr

DSAP (německá sociální demokracie) zůstala jedinou německou stranou věrnou československé republice. Její branná organizace Republikanische Wehr se se svými dobrovolníky podílela na akcích jednotek SOS v boji proti Henleinovu Freikorpsu, přičemž někteří její příslušníci položili své životy pro naši republiku.

Karl Schlange 29.530

Štábní strážmistr Stanislav Kuča

Většina životopisů účastníků 2. sv. války je věnován osobnostem zahraničního a domácího odboje. Všeobecně se však zapomíná na to, že vojáci a příslušníci dalších ozbrojených složek své životy a zdraví nasazovali již dávno před oficiálním vypuknutím války. Jedním z nich byl i můj dědeček Stanislav Kuča.

Michal Kuča 16.977

Zpráva divizního generála Ing. Aloise Vicherka

Zpráva divizního generála Ing. Aloise Vicherka o událostech od československé mobilizace do 4. března 1941

Neznámý archivní dokument ve světle faktů.

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 24.574