Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 32.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 818 příspěvků vloženo, 2943 editováno a 1908 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Bitvy

0 0 0

Témata

 

Srpen 1968 - chronologie


12 43.033

Články

F. Kriegel - politik, který zachránil československou čest (I.)

Před 100 lety, dne 10. dubna 1908, se narodil v Stanislawowe František Kriegel. Pozoruhodným způsobem se zapsal do našich moderních dějin. Chudý židovský chlapec z Haliče byl totiž jediným československým vrcholovým politikem-zajatcem, který v pohnutých srpnových dnech řekl Brežněvovi NE! a nepodepsal moskevský diktát a tak zachránil naši československou čest. Známý český filosof Karel Kosík jednou řekl, že se pokusil nalézt v českých dějinách podobný čin: srovnat ho lze pouze s jednáním Jana Husa v Kostnici.

František Janouch 7.358

F. Kriegel - politik, který zachránil československou čest (II.)

František Kriegel, československý politik, který nepodepsal v srpnu 1968 souhlas s diktátem Moskvy, by se byl v těchto dnech dožil stovky let. Ve druhé ze tří částí zastihneme Františka Kriegla během Pražského jara a invaze pěti armád Varšavské smlouvy. Tento portrét Františka Kriegla vyšel v mírně odlišné podobě také v exilových "římských" Listech a připomenou jej Listy č. 2/2008, vycházející v tomto měsíci.

František Janouch 6.396

F. Kriegel - politik, který zachránil československou čest (III.)

František Kriegel, československý politik, který nepodepsal v srpnu 1968 souhlas s diktátem Moskvy, by se byl uplynulý čtvrtek dožil stovky let. Závěrečná část vzpomínek je věnována době po roce 1968, kdy se tehdejší komunistický režim snažil Františku Krieglovi všemožně znepříjemnit život. Zlomit jej však nedokázal. Jeho podpis se objevil pod Chartou 77 mezi prvními. Tento portrét Františka Kriegla vyšel v mírně odlišné podobě také v exilových "římských" Listech a připomenou jej Listy č. 2/2008, vycházející v tomto měsíci.

František Janouch 6.688

Jak Kreml rozhodoval o vpádu vojsk do Československa

V noci z 20. na 21. srpna 1968 Československo začaly obsazovat armády pěti států Varšavské smlouvy, rozhodnutí k intervenci vydalo kolektivní stranické vedení Sovětského svazu několik dní před vpádem. Přívrženci silového řešení v Kremlu nakonec přesvědčili nerozhodnuté členy politbyra a armády se na jejich pokyn daly do pohybu.

Vladimír Michna 7.679

Srpen 68, okupace a zapomenutí hrdinové

Můžeme-li vysledovat něco, co se táhne dějinami Československé republiky a dnes České republiky jako ona pověstná červená niť, je to dokonalé „zapomínání“ na hrdiny. Prvorepublikové Československo cíleně zapomínalo na statečné vojáky bojující v uniformách Rakousko-Uherska a vyzdvihovalo „legionáře“, komunisté se snažili pomluvami a kriminálem vyhladit z paměti národa - tehdy ještě čs. národů - zahraniční vojáky i domácí odboj, a to tak, že vymazali z dějin a často i ze života dokonce i komunistické hrdiny, kteří nebyli ti praví marxisté-leninisté a hlavně stalinisté.

Václav Vlk st. 7.178

Ten, který nepodepsal

Letos si připomínáme 46. výročí invaze „bratrských“ armád do Československa. O srpnu 1968 a souvisejících událostech bylo napsáno množství článků a knih a natočeno nespočet pořadů a reportáží. Existuje však jeden člověk, politik, který stojí za opakované připomenutí, a to i přesto, že to byl komunista (a kovaný). On jako JEDINÝ totiž NEPODEPSAL. Jako jeden z mála československých a českých politiků v naší historii prokázal odvahu postavit se tváří v tvář vnějšímu ohrožení republiky. Je bezesporu rozporuplnou postavou, stejně jako jsou rozporuplné naše dějiny.

Michal Sojka 6.129