Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 488 příspěvků vloženo, 1847 editováno a 283 zmoderováno. Statistiky
22.9.2018 - Praha - Sraz k 20. narozeninam valka.cz | Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Vyšší územní celky

0 0 0

Nižší územní celky

0 0 0

Města a obce

3 3 4

Průmysl

3 1 3

Vojenské objekty

1 1 1

Vojenské hřbitovy

1 1 2

Pevnostní stavby

0 0 0

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

0 0 0

Muzea

0 0 0

Témata

 

Argentina


Argentina

1 2.645

Články

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty

Úvod

Vojenská junta v Argentině převzala moc v březnu 1976 po svržení vdovy po Juanu Domigovi Perónovi Maríi Estely Isabel Martinez de Perón, přezdívané také Isabelita. Příčinou vojenské intervence byla především velmi nepříznivá ekonomická situace v kombinaci s politickou nestabilitou, která měla za následek vzestup politicky motivovaného násilí. Ihned po nástupu k moci se ozbrojené složky rozhodly zahájit tzv. Proces národní reorganizace, jehož cílem bylo, pomocí neoliberálních ekonomických reforem uplatňovaných v souladu s principy tržního monetarismu, restrukturalizovat stát, společnost a hospodářství.

Ing. Michaela Žáčková 5.619

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty

1. Střídání civilních a vojenských vlád v moderní historii Argentiny

Argentina, původně zámořská kolonie španělské koruny, vyhlásila nezávislost na Španělsku v roce 1810. Již během prvních let samostatnosti země zažila občanskou válku, v letech 1826 – 1828. Občanská válka probíhala na úrovni provincií, jejichž záměrem bylo získat více rozhodovacích pravomocí, které byly do té doby koncentrované v hlavní provincii Buenos Aires. Proti sobě stáli unitáři, zastánci silné centrální vlády, a federalisté, kteří prosazovali rovnoměrné rozdělení moci mezi centrální a provinční vlády.

Ing. Michaela Žáčková 5.763

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty (1976-1983)

Vojenská junta v Argentině převzala moc v březnu 1976 po svržení vdovy po Juanu Domigovi Perónovi Maríi Estely Isabel Martinez de Perón, přezdívané také Isabelita. Příčinou vojenské intervence byla především velmi nepříznivá ekonomická situace v kombinaci s politickou nestabilitou, která měla za následek vzestup politicky motivovaného násilí. Ihned po nástupu k moci se ozbrojené složky rozhodly zahájit tzv. Proces národní reorganizace, jehož cílem bylo, pomocí neoliberálních ekonomických reforem uplatňovaných v souladu s principy tržního monetarismu, restrukturalizovat stát, společnost a hospodářství.

Ing. Michaela Žáčková 3.140

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: 2. Vývoj bilaterálních vztahů

Latinská Amerika byla z hlediska národních zájmů USA dlouhou dobu v pozadí. Až ve 20. století, kdy mohla být ohrožena pozice USA jako regionálního hegemona, začala tato oblast nabývat na větším významu. Jižní a Střední Amerika byly předmětem pravděpodobně nejznámější ze zahraničně politických opatření, tzv. Monroeovy doktríny, ve které bylo stanoveno, že pokud by se jakýkoli neamerický stát angažoval na americkém kontinentě, znamenalo by to ohrožení bezpečnosti USA. Proto bylo zapotřebí, aby se Spojené státy začaly v regionu více prosazovat.

Ing. Michaela Žáčková 5.174

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: 3. Období vlády Jorge Rafaela Videly

Nový režim přivítali především průmyslníci, exportéři, finančníci a vyšší společenská třída, která toužila opět získat vliv na chod země po období vlády Peróna a jeho pokračovatelů. Za hlavní nepřátele nového režimu byli považováni levicoví aktivisté, pracující a nižší střední třída, kteří byli vládními činiteli označováni za diverzanty a teroristy. Jim tedy nové vedení země vyhlásilo válku, pro niž se všeobecně vžil termín „Špinavá válka“.

Ing. Michaela Žáčková 5.167

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: 4. Období vlád Violy a Galtieriho

Období vlád Roberta Eduarda Violy (březen – prosinec 1981) a Leopolda Galtieriho (prosinec 1981 – červen 1982)

 

Ing. Michaela Žáčková 4.915

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: Přílohy

Přílohy

Ing. Michaela Žáčková 3.482

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: Seznam literatury

Seznam literatury

Ing. Michaela Žáčková 3.613

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: Závěr

Změna vlády za pomoci vojenského převratu byla v novodobé historii Argentiny velmi častým jevem. Mnohdy představovala jedinou možnost jak zastavit zneužívání moci vládnoucími elitami. Více méně kladný přístup občanů k vojenské intervenci do vedení země a úcta k armádě se změnily s poslední vojenskou diktaturou, nazývanou Proces národní reorganizace. Vojsko během své vlády zneužívalo svou moc k potlačení jakýchkoli projevů opozice. Respektování zákona a dodržování základních lidských práv se stalo prázdným pojmem. Mnoho nevinných lidí bylo uneseno, zatčeno nebo zmizelo a bylo mučeno, aniž by byli následně potrestáni viníci těchto zločinů.

Ing. Michaela Žáčková 3.899

Hodně nesmyslá krveprolití

Je mnoho kandidátů s oprávněným nárokem na zlaté medaile tak trapného prvenství.  Liší se kriteria - závažnosti konfliktu, délka jeho trvání, počet účastníků, množství ztrát na majetku, zdraví, životech, setrvávající socioekonomický i psychologický dopad, a tak ještě dlouze dále...

Ota Ulč 8.727

Impérium (ne)vrací úder

Komentář k blížicímu se 30. výročí války o Falklandské ostrovy.

Juraj Nosál 6.602

Válka o Falklandy 1982

Válka o Falklandy by se dala nazvat válkou mezi naivní a příliš nacionalistickou vládou vojenské junty na straně jedné a zemí, která bránila své koloniální území v době, kdy už vlastnictví kolonie nebylo životně důležitým zájmem. Je celkem podivné, že vláda Velké Británie byla ochotna vstoupit do války kvůli ostrovům, které se nacházejí tisíce kilometrů od britských ostrovů, zvlášť když se na těchto ostrovech nenachází kromě ovcí nic, co by mělo nějaký zvlášť strategický význam. Tak proč vláda riskovala toto tažení, které mohlo přinést více škody než užitku? Je to vlastně jeden z mála konfliktů druhé poloviny 20. století, který byl veden dvěma zeměmi ze západního tábora a nebyl veden mezi Východem a Západem, jak bylo v období studené války běžným jevem.

Filip Krakovka 25.587