Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 370 příspěvků vloženo, 2084 editováno a 270 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Osmanská říše [1840-1918]

Okupováno Spojeným královstvím Velké Británie a Irska [1918-1922]

Britský mandát Palestína [1922-1948]

Distrikty

6 6 8

Subdistrikty

13 13 26

Města a obce

233 233 236

A

16 16 16

B

22 22 22

C

1 1 1

D

12 12 12

E

12 12 12

F

2 2 2

G

11 11 12

H

4 4 4

CH

11 11 11

I

4 4 4

J

10 10 10

K

34 34 34

L

5 5 6

M

27 27 28

N

9 9 9

O

4 4 4

P

4 4 4

R

14 14 14

S

7 7 7

Š

7 7 7

T

11 11 11

U

1 1 1

Z

4 4 4

Průmysl

1 1 1

Vojenské objekty

27 24 28

Vojenské hřbitovy

0 0 0

Pevnostní stavby

0 0 0

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

0 0 0

Muzea

1 1 2

Témata

 

Stát Izrael


Medinat Jisrael / State of Israel

3 5.970

Články

Americko-izraelské vztahy

USA boli prvou krajinou, ktorá novovzniknutý Izrael uznala. Spojené štáty sa spočiatku nestavali na stranu Izraela ako najdôležitejší spojenec no okolnosti sa vyvinuli tak, že sa USA stali najdôležitejším izraelským spojencom vo všetkých oblastiach života.

Bc. Patrícia Šnapková 5.002

Americko-izraelské vztahy: 1 Úvod

V roku 2008 niekoľko miliónov Židov a ich priaznivcov oslávilo šesťdesiate výročie založenia štátu Izrael. Za pár desiatok rokov prešiel Izrael takými ohromnými medzníkmi vo svojej histórii, ako máloktorý iný štát. Jeho existencia z pohľadu ostatných štátov v regióne bola od počiatku neželaná, ba až neprijateľná. Ako sa tomuto malinkému štátu (na niektorých miestach je široký len deväť kilometrov) podarilo pretrvať až do dnešných dní?

Bc. Patrícia Šnapková 8.019

Americko-izraelské vztahy: 2 Historické determinanty vzťahu

Výnimočné americko-izraelské partnerstvo sa vyvíjalo po celú existenciu samostatného židovského štátu a úplné základy pocitu spriaznenosti siahajú ďaleko do histórie. Nasledujúce stránky sú venované analýze základných spoločných hodnôt týchto dvoch štátov, ďalej sa venujem prierezu históriou americko-izraelského spojenectva a najdôležitejším okamžikom, ktoré bilaterálne vzťahy posunuli do inej roviny. Bakalárska práca mi svojím rozsahom nedovoľuje zaoberať sa detailne každým konfliktom, vojnou či mierovou konferenciou, ktorá prebehla. Ich spomenutím chcem len naznačiť dôležitosť a frekvenciu amerického angažovania v mierovom procese. Posledná časť je venovaná vízii Blízkeho východu z pohľadu súčasného amerického prezidenta.

Bc. Patrícia Šnapková 12.667

Americko-izraelské vztahy: 3 Vzájomné spojenectvo v rôznych oblastiach

Až do roku 1962 podporovali Spojené štáty Izrael len ekonomicky, v zmysle rozvoja samotného štátu. V tomto období sa začala aj striedma vojenská pomoc. Počas celého obdobia sa USA stavali za Izrael aj na poli diplomacie a v posledných desaťročiach sa spojili v boji proti terorizmu. V nasledujúcej kapitole popisujem základné fakty a udalosti, ktoré sa v jednotlivých oblastiach udiali a mali vplyv na ďalší rozvoj vzájomných vzťahov.

Bc. Patrícia Šnapková 8.735

Americko-izraelské vztahy: 4 Záver

M. Albrightová sa domnieva, že v prejave každého novozvoleného prezidenta bude Izrael určite popísaný ako jediná demokracia v regióne a ako jediný spojenec v boji proti terorizmu. Podľa nej každý novozvolený prezident sľúbi, že Amerika bude stáť vždy po boku Izraela. „Buďte si však vedomí toho, že na Blízkom východe počuli každé Vaše slovo rovnako jasne ako v Amerike.“ A tak sa to v celých dejinách dialo. Izrael prostredníctvom židovskej loby veľmi silno vnímal každú politickú zmenu v USA.

Bc. Patrícia Šnapková 6.955

Americko-izraelské vztahy: Prílohy

Americko-izraelské vztahy: Prílohy

Bc. Patrícia Šnapková 14.163

Americko-izraelské vztahy: Zoznam použitej literatúry

Americko-izraelské vztahy: Zoznam použitej literatúry

Bc. Patrícia Šnapková 5.630

Americko-izraelské vztahy: Zoznam použitých skratiek

Americko-izraelské vztahy: Zoznam použitých skratiek

Bc. Patrícia Šnapková 4.961

Amnesty International jde na ruku teroristům

Amnesty International (AI) je známá svou činností, která se údajně zabývá lidskými právy. Ovšem v souvislosti s blízkovýchodními událostmi si bere na pranýř pouze Stát Izrael a pokračuje v neprofesionální agitaci proti Izraeli. Naposledy smutně proslula protiizraelskými výpady během války mezi Izraelem a Hamasem z konce roku 2012, které se dostalo názvu "Sloup obrany" (Pilar defense).

Hana Lukešová 5.173

Arafat, OOP, Izrael a mír?

Článek mapuje hlavní pokusy a rozpory blízkovýchodního mírového procesu do roku 1994. Pozdějším událostem se věnuje článek "Intifáda Al-Aksá".

Jan Ešner 8.260

BLÍZKÝ VÝCHOD: Izrael a Palestinci v roce 2013

Izraeli a Palestincům přinesl rok 2013 jednu významnou událost – obě strany obnovily mírová jednání. S výjimkou krátkých neúspěšných rozhovorů v roce 2010 spolu nejednaly pět let. K obnově přímých jednání koncem července došlo díky nadlidskému úsilí amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jemuž izraelský premiér Binjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás slíbili, že u jednacího stolu vydrží devět měsíců.

Gita Zbavitelová 3.069

BLÍZKÝ VÝCHOD: Nesourodé vyhlídky v biblické zemi

Izrael, pokládán za nelegitimního vetřelce v oné převážně islámské končině, si musel zvykat na neutuchající nepříjemnosti: bomby, rakety, všelijaké přepady, pronikání explozivně si počínající sebevrahů a sebevražedkyň. Vedlo to k úbytku zahraničních turistů, odlivu investic, ekonomie začala trpět, sama existence státu ohrožena...

Ota Ulč 6.261

BLÍZKÝ VÝCHOD: Úspěšná stávka

Palestinští zaměstnanci OSN zřejmě dosáhli splnění svých požadavků.

Gita Zbavitelová 3.594

Bojkotující z BDS aneb duch nacismu ZNOVU ožívá

BDS? Kdo jsou lidé, skrývající se za značkou BDS? B jako boycott (bojkot), D jako divestment (stažení investic), S jako sanctions (sankce). Čemu vlastně tito lidé věří? V jejich iracionálním myšlení je Stát Izrael zakotven jako démon Blízkého východu, rasistický stát snažící se zavést politiku apartheidu, palestinské Araby přirovnává k Židům ve varšavském ghettu a Izraelce k nacistům provádějícím „genocidu palestinského národa“

Hana Lukešová 4.674

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence I

Vyhlášení státu Izrael 14. května 1948 bylo důsledkem druhé světové války, ve které se Židé stali terčem bezprecedentní konečné likvidace ze strany nacistů. Touha Židů po vlastní zemi nebyla jen výsledkem holocaustu, jedná se především o duchovní záležitost judaismu, související především s exody, kterými byli Židé ve své dlouhé historii několikrát podrobeni. Holocaust to jen urychlil. 

Jaromír Vykoukal 20.507

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence II

Naše země po válce zjistila, že naprostá většina jejích občanů židovské národnosti byla okupační správou v Protektorátu a zvláštním chováním politického vedení Slovenského štátu odeslána do vyhlazovacích koncentračních táborů a zlikvidována. Z tohoto vědomí potom vzešla jistá míra pocitu potřeby toto alespoň nějak napravit. To byl jeden faktor, který se stal podhoubím pro vznik pomoci novému státu.

Jaromír Vykoukal 22.962

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence III

Izraelské ozbrojené síly vždy trpěly nedostatkem zbraní. Pokud se vrátíme k prvnímu dílu, je tam uvedeno, že na konci roku 1947 měla Hagana 900 kvalitních pušek, 900 lehkých kulometů a munici na tři dny boje. Chaim Herzog dokonce ve své knize o arabsko-izraelských válkách uvádí, že kulometů bylo 700 lehkých a 200 univerzálních. Já to zjednodušil a kulomety sečetl. Myslím si, že v dané době kategorie zbraní „univerzální kulomet“ neexistovala.

Jaromír Vykoukal 19.149

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence IV

V této kapitole se pokusím podle dostupných pramenů zrekonstruovat, co vlastně tyto dodávky obsahovaly. Bohužel řízená a živelná likvidace velkého množství dokumentů spojených těmito událostmi je hlavní příčinou toho, že se nelze dopracovat opravdu relevantních výsledků. Přesto i to, co je doložitelné, představuje úctyhodnou práci. Je ale potřeba vědět, že vše, co je zde uvedeno, bylo dodáno mimo jakoukoliv pochybnost.

Jaromír Vykoukal 15.560

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence IX

Položení základů izraelského výsadkového vojska a výcvik budoucích izraelských tankistů

Jaromír Vykoukal 10.785

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence V

Urputně bojující právě se rodící izraelské vojenské síly měly i svoji leteckou složku. Byla nazývána Cheyl Ha Avir, a vznikla oficiálně 27. května 1948 z letecké složky Hagany, nazývané Šerut Avir.

Jaromír Vykoukal 14.154

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence VI

Zájem o širší spektrum vojenského materiálu se objevil až v roce 1949.

Jaromír Vykoukal 12.652

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence VII

Československý podíl na výcviku izraelských vojáků

Židovské ozbrojené síly, které od samého počátku musely čelit přesile svých protivníků, bojovaly z rozhodností odsouzenců k smrti. Od samého počátku všem bojovníkům bylo jasné, že nebojují jen o svůj nový stát, ale že možná čelí možnému vyhlazení všech Židů v jejich části Palestiny. Naštěstí na tom nebyli úplně špatně. Do služby okamžitě nastoupili všichni zdraví muži, kteří v řadách spojenců absolvovali boje proti německým armádám a jejich spojencům. A nebylo jich málo. Chaim Herzog ve své knize o arabsko-izraelských válkách uvádí, že válečné zkušenosti u různých zbraní mělo asi 30 000 izraelských mužů a žen. I poválečná imigrace, která pozůstávala i z mnoha zkušených vojáků, nezaváhala a zařadila se, kam bylo potřeba. Ale pořád to bylo málo. Arabské armády byly zezadu řízeny zkušenými profesionály z armád Velké Británie, Francie a dokonce i poraženého Německa.

Jaromír Vykoukal 14.731

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence VIII

Třetí pilotní kurz

Byl zahájen 7. července 1948 a probíhal v Leteckém učilišti v Prostějově, u Pilotní školy III. Olomouc. Velitelem školní letky v té době byl štábní kapitán Antonín Ocelka.

Jaromír Vykoukal 13.061

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence X

Vyhlášení samostatného izraelského státu vyvolalo v naší společnosti vlnu sympatií. Tato vlna sympatií šla napříč všemi skupinami obyvatelstva a velký ohlas tato skutečnost vyvolala mezi válečnými veterány ze Svobodova sboru. Zde je potřeba si uvědomit, že velká část jednotek Svobodovy armády, hlavně dokud to byl samostatný prapor a potom brigáda, byla tvořena vojáky židovského původu.

Jaromír Vykoukal 12.592

Československo a jeho vojenská pomoc státu Izrael v prvním období jeho samostatné existence: Zdroje

Použitá literatura

Jaromír Vykoukal 7.293

Co předcházelo Válce za nezávislost?

Po druhé světové válce spravovala území Palestiny Velká Británie, která stále bránila židovským přistěhovalcům ve vstupu do Svaté země, židovské uprchlíky internovali Britové do koncentračních táborů na Kypru. Antisemitismus byl v Evropě i po nacistickém běsnění velmi živý, 4. července 1946 zavraždili Poláci 42 Židů v Kielci, čtyřicet dva hodin poté se polští Židé vydali na cestu do Svaté země, koncem roku 1946 se počet židovských uprchlíků z Německa zvýšil na 130 tisíc.

Hana Lukešová 5.606

Dopustil se Izrael válečných zločinů během operace Lité olovo?

Operace Lité olovo započala 27. 12. 2008, trvala zhruba jeden měsíc. Šlo o odvetnou akci, která měla za cíl zamezit dalšímu odstřelování izraelského území z Pásma Gazy. Stát Izrael byl, jak jinak, opět obviněn z válečných zločinů (tj. z úmyslného útočení na gazanské civilisty, civilní objekty a civilní infrastrukturu). Stejně jako v případě "Janinského masakru" či "masakru Palestinců na pláži v Gaze". Všechna tato obvinění sledují jeden cíl - očernit Izrael v co nejširším rozsahu. Nyní se pokusím rekapitulovat jenom některé z dezinformací, které obletěly svět.

Hana Lukešová 6.143

Dvojí metr při posuzování událostí

Pro představu si můžeme připomenout myšlenku díla Georga Orwella, že všichni lidé (zvířata) jsou si rovni, někteří jsou si však rovnější (prasata). Světové společenství vždy a za jakýchkoli okolností používá dvojí metr na Izrael, jedinou demokratickou republiku na Blízkém východě. Pro oživení paměti vzpomeňme jen na reakce „světa“ (OSN, EU, USA) na aktuální dění v blízkovýchodním regionu.

Hana Lukešová 7.928

EU v mírovém procesu na Blízkém východě

Tématem této diplomové práce je právě otázka angažovanosti EU při řešení konfliktu na Blízkém východě a zaměření na styčné plochy a odlišnosti s ostatními významnými aktéry (zejména pak s USA a RF, neboť na OSN v této souvislosti nahlížím pouze jako na mezinárodní fórum, kde se prolínají zájmy jednotlivých států a uskupení; tato práce se tedy blíže specificky nezaměřuje na činnost OSN). Vlastním cílem je na základě analýzy EU zhodnotit přínos a její roli v celém procesu, co EU k angažovanosti v mírovém procesu vede a zda má EU do budoucna možnost v této oblasti hrát významnou úlohu.

Ing. Jan Špiler 7.406

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 1. Podstata vývoje konfliktu - 1. díl

Dějiny Státu Izrael jsou úzce spojeny se snahou nového státu přežít v oblasti, kde mu okolní arabské státy rozhodně nebyly pozitivně nakloněny. I když již usazování židovských přistěhovalců z celého světa v desetiletích před vznikem samostatného Státu Izrael vedlo k problematickým vztahům s místním arabským (palestinským) obyvatelstvem, byla to právě léta po druhé světové válce, která vedla ke skutečnému urychlení problematických vztahů nejen s okolními arabskými státy, ale právě s původním arabským obyvatelstvem na bývalém mandátním území Velké Británie.

Ing. Jan Špiler 14.152

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 1. Podstata vývoje konfliktu - 2. díl

Stoupající násilí a snaha Šaronovy vlády dokázat, že Jásir Arafat je osobně zodpovědný za nezanedbatelnou část teroristických aktivit činily jednání mezi oběma stranami téměř nemožnými. V této napjaté situaci se Kvartet v čele se Spojenými státy dohodl koncem dubna 2003 na plánu, který měl zajistit stažení Izraele z okupovaných území, nicméně jeho implementace se ukázala jako velice složitá. Tento plán byl i z pohledu tehdejší situace velice ambiciózní nejen co se týče stanovených cílů, ale zejména z pohledu stanovených lhůt. V roce 2002 navíc došlo k obklíčení sídla Jásira Arafata v Ramalláhu a z větší části k jeho zničení. Izraelská vláda se od této chvíle netajila tím, že Jásira Arafata jako partnera pro vyjednávání nadále nehodlá brát příliš v potaz.

Ing. Jan Špiler 10.243

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 2. EU a západoevropské státy - 1. díl

Oblast dnešního Blízkého východu byla po celé období dvacátého století významným regionem, ve kterém se střetávaly zájmy evropských mocností. Mocnostmi, které se o tuto oblast zajímaly, byly zejména Velká Británie a Francie, ale své zájmy samozřejmě mělo i Německo a Itálie. V úvodní kapitole k této práci je za období pro popsání mezinárodněpolitické dynamiky zvoleno rozpětí od vzniku státu Izrael po současnost. Důvodem pro tento krok je mimo jiné i to, že krátce před vznikem izraelského státu skončila druhá světová válka, která významně ovlivnila mezinárodněpolitickou arénu a na scénu přivedla dvě nové supervelmoci (USA a SSSR) a s nimi i dva odlišné bloky států, které začaly přetvářet do té doby existující mezinárodněpolitický obraz světa. Střetnutí mezi těmito dvěmi ideologiemi se nevyhnulo ani Blízkému východu.

Ing. Jan Špiler 11.060

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 2. EU a západoevropské státy - 2. díl

Rozpad SSSR měl pro arabský svět významné důsledky. Vcelku rychle se z blízkovýchodní arény stáhl stát, který do té doby vynikal svým protiizraelským postojem a který měl blízko k arabským režimům a jejich názorům na řešení blízkovýchodního konfliktu. Zůstaly pouze USA a s nimi ES, které však, jak již bylo zmíněno, v této době řešilo jiné problémy a upíralo svou pozornost spíš dovnitř Evropy a k novým transformujícím se státům střední a východní Evropy. Arabské státy tedy ztratily možnost manévrování mezi oběma velmocemi. Navíc došlo k tomu, že se i USA zaměřily na nově nezávislé státy a pozornost a asistence (včetně té finanční) se přesunula tímto směrem.

Ing. Jan Špiler 10.096

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 3. Komparace postoje EU s vybranými aktéry

Cílem této části je zaměřit se na některá specifika přístupu k mírovému procesu na Blízkém východě ze strany USA a RF, a to zejména co se týče aktuálního vývoje od počátku 90. let po současnost, a pokusit se o jejich srovnání s přístupem ES/EU. Ačkoli předchozí části práce již upozorňovaly na některé odlišnosti nebo naopak styčné plochy v přístupech, bude pozornost soustředěna zejména na ucelenější pohled na celou situaci, včetně stručného shrnutí souvislostí, které určovaly kurz velmocí v regionu během studené války.

Ing. Jan Špiler 9.623

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Příloha 1.

Protokol ze Sevres

Ing. Jan Špiler 6.527

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Příloha 2.

Benátská deklarace

Ing. Jan Špiler 6.212

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Příloha 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. července 2007 o situaci na Blízkém východě

Ing. Jan Špiler 6.264

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Seznam literatury

Seznam literatury

Ing. Jan Špiler 8.784

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Seznam zkratek

Seznam použitých zkratek

Ing. Jan Špiler 6.781

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Úvod

Konflikt na Blízkém východě je celosvětově hojně diskutovaným tématem, které dokáže zejména v arabských zemích vyvolávat vysoce emocionální reakce místních obyvatel, politiků a také náboženských vůdců. Jeho možným řešením se již zabývalo několik generací politiků, přičemž definitivního vyřešení se nepodařilo dosáhnout ani jednomu z nich. Na diplomatickém poli se v této oblasti pohybuje hned několik významných hráčů, kteří se snaží různými prostředky přimět zúčastněné strany ke konečnému urovnání tak, aby došlo k dlouhodobější stabilizaci celého regionu. Jejich aktivity jsou důkazem toho, že celý region Blízkého a Středního východu považují za důležitou oblast pro své budoucí vztahy se zeměmi této části světa, v případě jednotlivých států zejména v oblasti politické a ekonomické.

Ing. Jan Špiler 9.434

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Závěr

EU disponuje dostatečnými finančními a administrativními prostředky k tomu, aby v mírovém procesu na Blízkém východě hrála významnou úlohu, avšak chybí důraznější prosazování vlastních pozic a názorů.

Ing. Jan Špiler 8.540

F-16 versus MTR 01 Operace Opera – předehra

V létě 1981 přeoraly izraelské bomby svržené letouny F-16 irácký jaderný reaktor v Al Tuvajtě. Tím Saddámu Husainovi na dlouhou dobu zabránily dopracovat se k funkční jaderné zbrani. Izraeli bylo vyčítáno, že při náletu zahynul jeden civilista. Otázkou, kolik lidí by zabila jaderná zbraň v rukou diktátora, se většina kritiků náletu raději nezabývá.

Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek 16.032

F-16 versus MTR 02 Operace Opera – hlavní dějství

Izrael byl a je Arabům trnem v oku. K jeho zničení neváhali desítky let usilovat o získání jaderných zbraní. Na čele těchto snah stál Irák. Jeho reaktor byl před dokončením. Izraelci, ale nejen oni, nemínili čekat se založenýma rukama, až ho spustí a všehoschopný diktátor Saddám Husajn bude mít k dispozici jadernou zbraň.

Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek 15.532

Fakta o palestinské intifádě

Uměle vztvářených nenávistných mýtů o Izraeli je spousta. A skutečnost? Ta je jim obvykle na hony vzdálená.

Hana Lukešová 8.394

Hnutí Hizballáh a „předčasný peacekeeping“ v Letní válce v Libanonu

Konflikt mezi libanonským hnutím Hizballáh a státem Izrael v roce 2006 svou náhlostí a prudkostí zaskočil celý svět. Nicméně ani intenzivní vojenské střetnutí z dlouhodobého hlediska problém nevyřešilo. Předložená studie se zabývá problematikou tzv. „předčasného peacekeepingu,“ který se na nerozhodném výsledku mohl podílet.

Pavel Doško 5.758

Intifáda Al-Aksá

Události na Blízkém východě od summitu v Camp Davidu v červenci 2000 až do premiérských voleb v únoru 2001.

Jan Ešner 15.437

Islamistický nacismus

Palestinský terorismus a šiítské "povstání" v Iráku má s bojem za svobodu palestinského a iráckého lidu asi tolik společného, kolik společného měla s osvobozováním Rusů ze stalinského jha vyhlazovací sonderkommanda SS. Braní rukojmí z řad civilistů, kteří přijeli do Iráku pomoci, a další zvěrstva islamistických teroristů nejsou jedinou shodou. Kromě těchto praktik existují i ideologické shody mezi učením fanatických islámských duchovních, jakým byl Jasín a je Muktada Sadr, a nacismem.

František Novotný 9.965

Izraelská operace v uprchlickém táboře Janin

Operace v Janinu spolu s kauzou Mohameda Dury se stala symbolem tragické protiizraelské dezinformace během II. intifády, kterou rozšířila světová média, nevládní organizace a OSN. Tato operace v denících získala označení "Džaníngrad" a měla navodit představu, že Izrael páchá na Palestincích stejná zvěrstva a nelidskosti, jakých se dopouštěla nacistická vojska ve Stalingradu.

Hana Lukešová 4.635

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : 1. Historie


Původními obyvateli Palestiny (Kanaánu) byli Kanaánejci. Ve 13.st. př.n.l. byla tato oblast dobyta hebrejsko-izraelskými kmeny vedenými Mojžíšovým nástupcem Jozuou. Zde pak došlo ke sjednocení 12 izraelských kmenů a později ke zřízení prvního státního útvaru, biblického židovského státu Izrael, jehož prvním králem se dle biblické tradice stal Saul. Jeho nástupce David dobyl Jeruzalém a učinil zněj hlavní město království.

Bc. Valerie Golovčenková 35.873

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : 2. Role USA

Spojené státy americké byly a dodnes jsou nejdůležitějším vnějším aktérem v tomto regionu. Jejich tak významné postavení je zapříčiněno hned několika důvody. USA jsou dlouhodobě považovány za největšího izraelského spojence, a to především kvůli velmi mocné židovské lobby, která, ačkoliv Židé tvoří pouze 3% procenta amerického obyvatelstva, má velmi silný vliv na americkou politiku.

Bc. Valerie Golovčenková 15.523

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : 6. Role Kvartetu

Všichni aktéři, tj. USA, Rusko, OSN a Evropská unie, měli jeden společný zájem, a to stabilitu na Blízkém východě. Rozhodli se proto zkoordinovat svou politiku majíc na paměti to, že nejefektivnějších výsledků lze dosáhnout jedině spoluprací, nikoliv soupeřením. Proto se seskupili do tzv. „Blízkovýchodního Kvartetu“. Poslední kapitola této práce se proto věnuje právě mírovým aktivitám Kvartetu na Blízkém východě a analyzuje, zda jsou společně schopni dosáhnout kýženého míru v tomto regionu, zda disponují potřebnými prostředky a zda bylo dosaženo nějakých pokroků v mírovémprocesu.

Bc. Valerie Golovčenková 11.416

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Obsah

Cílem této práce není analýza příčiny vzniku ani průběhu tohoto nekončícího konfliktu, nýbrž analýza jeho mezinárodně – politických souvislostí, tj. postojů a angažovanosti světových mocností. Na úvod ovšem považuji za nezbytné v rámci pochopení celé problematiky stručně zmínit průběh tohoto konfliktu od samotného prapočátku jeho vzniku až do současnosti.

Bc. Valerie Golovčenková 8.107

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Přílohy

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti

Bc. Valerie Golovčenková 6.382

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Úvod

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci, na rozdíl od mnohých tvrzení, je záležitostí moderní éry. Jak islám, tak judaismus mají mnohé společné rysy a prvky. Mnohé židovské biblické postavy jsou muslimy uznávány a ctěny, obzvláště Abrahám, skrze kterého se de facto prolínají všechna tři světová monoteistická náboženství – judaismus, islám a křesťanství. Z historie je známo mnoho případů, kdy Židé a muslimové bojovali bok po boku za společnou věc.

Bc. Valerie Golovčenková 11.671

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Závěr

Poté, co si velmoci dnešního mezinárodního systému uvědomily důležitost nastolení stability na Blízkém východě namísto soupeření o vliv vněm, proběhlo nespočet snah o definitivní urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. Přestože se podařilo dosáhnout alespoňčástečných změn, většina z těchto mírových snažení bohužel nevedla k žádnému konkrétnímu výsledku.

Bc. Valerie Golovčenková 9.870

Izraelsko-palestinský konflikt... : 3. Role Sovětského svazu a Ruska

V roce 1947 Sovětský svaz stejně jako USA a mnoho dalších podpořil rezoluci OSN o rozdělení Palestiny, doufajíce, že nově vzniklý stát bude socialistický a že urychlí úpadek britského vlivu v této oblasti. Proto tedy tři dny po vyhlášení samostatného Státu Izrael uznal SSSR tento nový stát de jure. Angažovanost Sovětského svazu v tomto regionu byla především zaměřena na boj proti „západnímu imperialismu“.

Bc. Valerie Golovčenková 14.837

Izraelsko-palestinský konflikt... : 4. Role Organizace spojených národů

Otázkou izraelsko-palestinského a izraelsko-arabského konfliktu se Organizace spojených národů (dále jen OSN) začala zabývat od samotného začátku své existence, tj. ve 40. let 20. století. Od té doby neustále předkládá plány a návrhy na řešení situace v této oblasti. Od chvíle, kdy se na její agendě poprvé objevila palestinská otázka, bylo vydáno několik stovek rezolucí týkajících se izraelsko-arabských a izraelsko-palestinských vztahů. Tato kapitola se zabývá jen těmi nejpodstatnějšími rezolucemi, které měly přímý dopad na další vývoj tohoto konfliktu.

Bc. Valerie Golovčenková 12.785

Izraelsko-palestinský konflikt... : 5. Role Evropské unie

Od samotného založení Státu Izrael se Evropa snažila udržet neutrální pozici vůči izraelsko-arabskému, potažmo izraelsko-palestinskému konfliktu. V průběhu celé éry nebyla však schopna vytvořit jednotnou politiku vůči tomuto regionu, jelikož jednotlivé státy neustále měnily svá stanoviska v závislosti na specifických politických či časových kontextech. Evropské mocnosti, ještě předtím než bylo vytvořeno Evropské společenství a následně samotná Evropská unie, měly velmi těsné vazby na oblast Blízkého východu. Prosazovaly zde své mocenské a politické ambice. Mimoto byl tento prostor velmi strategický jak z ekonomického, tak z vojenského hlediska.

Bc. Valerie Golovčenková 15.700

Izraelsko-palestinský konflikt... : Seznam použité literatury

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti

Bc. Valerie Golovčenková 22.115

Je Stát Izrael vinen etnickými čistkami?

V posledních letech řada komentátorů obviňuje Židy v Izraeli, že se během Války za nezávislost (1948-1949) snažili „vyčistit" stát Izrael od arabského obyvatelstva. Jaká je pravda?

Jak již bylo mnohokrát napsáno, dne 29. 11. 1947 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci OSN, která rozdělovala bývalé britské mandátní území na stát židovský a arabský.

Hana Lukešová 7.222

Je Stát Izrael zlodějem palestinských a syrských vodních zdrojů?

Světová media se intenzívně zabývají otázkou Blízkého východu. Bohužel se stává smutnou pravdou, že mnohá média, lidskoprávní aktivisté a bojovníci za mír vyznávající ideologii multikulturalismu a politické korektnosti přejímají slepě palestinskou verzi příběhu a dějin a obviňují Izrael z kdejaké špatnosti. Lží bylo zmapováno dostatek, v tomto článku upozorním na další - obvinění, že Izraelci kradou Palestincům a Syřanům vodu. 

Hana Lukešová 5.765

Kdo je vinen absencí míru?

Někteří lidé viní z nekonečného násilí mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy stát Izrael. Jelikož události z roku 1947-1949 byly dostatečně popsány, nebudu se k nim již vracet. Jen připomínám, že arabské státy po první arabsko-izraelské válce židovský stát neuznaly a odmítly s ním uzavřít jakoukoliv mírovou smlouvu. Palestinští teroristé (fijadíni) podnikali během 50. - 70. let neustálé teroristické útoky proti Izraelcůma tijen málokdy reagovali, v 80. letech se situace vyostřila.

Hana Lukešová 6.510

Kdo jsou „správní Židé“?

Než se dostanu k otázce zmíněné v nadpisu, stručně rozeberu všechny směry protižidovské nenávisti. Antisemitismus je jeden z nejstarších předsudků v dějinách světa. Protižidovské předsudky zahrnují náboženský antijudaismus, rasistický (biologický) antisemitismus a politický antisionismus. Všechny tyto ideologie jsou si velmi podobné, ale určité rozdíly najdeme.

Hana Lukešová 10.561

Kdo se stará o Palestince?

Kdo se skutečně stará o základní lidská práva a důstojný život palestinských Arabů?
Sýrie, Irák, Írán, Egypt, Saúdská Arábie, Jordánsko a další země důrazně varovaly Izrael před porušováním lidských a nezadatelných práv palestinských občanů. Ovšem všechny muslimské státy udělaly pro své palestinsko-arabské spoluobčany mnohem méně, nežli Stát Izrael.

Hana Lukešová 8.582

Když je zlo líčeno jako dobro a dobro jako zlo

Co je dobré a co je zlé? Touto problematikou se zabývá lidstvo od pradávných dob až do současnosti. Kdysi dávno patřily k uznávaným charakterovým hodnotám pracovitost, soběstačnost a cílevědomost. Lidé s těmito vlastnostmi se těšili respektu i uznání a okolí se snažilo dosáhnout stejného postavení. Nyní však převládá ve společnosti závist, schopní a pracovití lidé čelí ústrkům, někdy až nenávisti ze strany svých spoluobčanů.

Hana Lukešová 8.278

Když zemře naděje

Dějiny Izraele/Palestiny jsou zatíženy tragickou minulostí, krvavým nepřátelstvím mezi Židy a tamějšími Araby. Izraelci i přes četné ztráty mnohých svých blízkých věří, že jediné řešení dané situace je v nalezení určitého způsobu vzájemného soužití, a financují kdejaký projekt zaměřený na mírové vyrovnání s palestinským obyvatelstvem, stavějí nemocnice, školy, továrny, budují odsolovací zařízení, zaměstnávají arabské dělníky z palestinských území. Ovšem sdílejí podobné postoje také Palestinci?

Hana Lukešová 5.124

Konflikty o vodu na Blízkém východě

Voda je základná životná potreba, je podmienkou fungovania ekonomiky ale aj spoločnosti ako celku. Je preto dokonalým zhmotnením pojmu strategická surovina. Zabezpečiť jej prísun je preto prioritou každého štátu a táto priorita vystupuje do popredia najmä v regiónoch, kde je vody nedostatok. Jedným z takýchto regiónov je aj blízky východ…

Viktor Vigoda 13.893

Mají Palestinci ´právo na návrat´?

Často slýcháme tvrzení některých lidí, že palestinští Arabové mají právo na návrat i na území dnešního státu Izrael. Existuje dokonce mnoho osobností, podle nichž by se Izrael měl přetransformovat na binární národnostní stát. V krušném poválečném roce 1947 rozdělila OSN území britského mandátu na stát židovský a arabský. Arabové se však s tímto řešením nesmířili a zahájili proti Izraeli ozbrojený útok.

Hana Lukešová 9.240

Masakr Palestinců na pláži v Gaze

Stát Izrael nečelí jenom vojenské a teroristické hrozbě, ale čelí i nepřátelství médií. V červnu 2006 novináři obvinili Izrael z úděsného válečného zločinu: Židé se měli dopustit masové vraždy na civilním obyvatelstvu. Podle některých novinářů měli izraelští vojáci bezdůvodně zaútočit a zavraždit nic netušící palestinskou rodinu, která odpočívala a bavila se na gazské pláži. Jako u všech případů zveřejněných Pallywoodem, chyběly veškeré objektivní důkazy, které by mohly usvědčit izraelské vojáky ze stíhatelných zločinů proti lidskosti. Masakr samozřejmě autenticky zachycen nebyl, „patřičné“ podklady dodali až později novináři ze střižny Pallywoodu, přičemž záběry byly naturalisticky naaranžovány.

Hana Lukešová 5.412

Mýty a fakta o zacházení Arabů s Židy

Levicoví antisionisté obviňují Izrael, že je to právě on, kdo rozdmýchal nenávist mezi Židy a Araby. Líčí Izrael jako jediného viníka tragické konfrontace mezi Izraelem a arabskými státy.
Jaká jsou fakta? Antisionisté rozšiřují spoustu mýtů a nepravd. Zmíním se jen o některých.

Hana Lukešová 7.754

Novinářská intifáda ve fotografiích

Případ fotografie "Palestince zbitého izraelským vojákem na Chrámové hoře v Jeruzalémě" se do dějin žurnalistiky zapsal jako jedna z největších protiizraelských lží, spolu se zmíněnými kauzami tzv. Janinského masakru, během kterého měl Izrael spáchat kolosální masakr palestinských civilistů, což nebyla pravda. Další z mnoha lživých informací bylo třeba křivé nařčení izraelských vojáků z vraždy Mohameda Dury. Toto obvinění se ukázalo opět nepravdivé.

Hana Lukešová 6.906

Operace Opera – nálet IAF na irácký jaderný reaktor

Irák se snažil o získání atomové zbraně od doby, kdy byla světu předvedena. V roce 1956 byla za podpory americké vlády ustanovena Irácká komise pro atomovou energii. Američané v rámci mírové spolupráce Iráku dodali laboratoře pro atomový výzkum, výsledky svých výzkumů a také školili jejich jaderné vědce. Toto „bratříčkování“ však netrvalo dlouho.

Bronco 26.283

Osídlení ve Svaté zemi

Pozornost celého světa se soustřeďuje stále na Blízký východ. O žádnou jinou zemi se nebojovalo tolik jako o Izrael/Palestinu. Jde o nepatrný kousíček země, svou rozlohou je rozhodně menší než naše Morava. V současnosti se o tuto krajinu vedou urputné a nesmiřitelné boje mezi Židy a Araby. Obě strany si nárokují toto teritorium pro sebe. Nyní provedu stručný historický exkurs osídlení této země.

Hana Lukešová 7.575

Poselství z Damašku

Nazývali ho „teroristou bez tváře“. Než se  k atentátům spáchaným 11.září 2001 přihlásil Usáma ibn Ládin, soudily americké tajné služby, že je má na svědomí právě on, Imád Mughníja. Do té doby držel primát v počtu zabitých Američanů při islamistických atentátech po celém světě. V úterý 12. února jeho pozemská pouť, za níž se táhne velká skvrna lidské krve, skončila. S čím kdo zachází, tím také schází. V Damašku ho o život připravil výbuch nálože umístěné v jeho terénním Mitsubishi.

Zdeněk Müller 7.077

Pravda a mýty o šestidenní válce

Evropa a Izrael. Kde se stala chyba? Proč 60 % Evropanů nenávidí Izrael, považuje tuto zemi za největší hrozbu světovému míru? Norský levicový myslitel prohlásil, že Izrael již nemá právo na existenci. Proč z milovaného bodrého statečného státu se ze dne na den stal agresor ČÍSLO jedna, rejdiště imperialismu, nepřítel všech pokrokových muslimských států, které jsou očima evropské levice viděny jako oběť kolonialismu, zatímco Izrael je zejména v levicových denících typu The Gurdian očerňován jako příčina všeho zla?

Hana Lukešová 16.101

Pravda o Mezinárodním hnutí solidarity

Co to vlastně je organizace „Mezinárodní hnutí solidarity“? Představitelé tohoto hnutí se sami označují za nenásilnou organizaci hájící lidská práva kdekoliv na světě. Přibližme si, zda je tomu tak doopravdy.

Hana Lukešová 6.561

Proměny teroristických metod Hamásu

Hnutí Hamás je stále středem pozornosti.  Následující text si klade za cíl analýzu proměn jeho teroristické činnosti od jeho vzniku po současnost.

Pavel Doško 4.878

Protiizraelská obsese

Svatá země. O žádnou jinou oblast se nevede tak zuřivý konflikt, žádnému jinému státu jako Izraeli není tolik odpíráno právo na život a existenci. Žádná jiná země nečelí tak zuřivé a nesmiřitelné nenávisti ze strany levice. Lze vůbec chápat tuto nenávist? Její jádro můžeme nalézt v OSN a v jejích různých podorganizacích, na univerzitách a v muslimských a komunistických zemích.

Hana Lukešová 7.167

Protiizraelská zaujatost OSN

OSN založilo 51 států, z nichž velkou většinu tvořily státy demokratické. Od 70. let se situace změnila – OSN měla 144 členských států a téměř všechny byly totalitní, despotické, nedemokratické, převážně s jednou politickou „státostranou".Šlo o země sovětského bloku, na jejichž území se nejednou prováděl výcvik různých antikapitalistických teroristických komand, dále pak země muslimské a africké, které dohromady tvořily funkční většinu, takže o nějakých akcích proti terorismu nemohlo být vůbec řeči. Tímto způsobem se tehdejší Sovětský svaz snažil pronikat a rozšiřovat sféry svého vlivu do různých částí světa rádoby mírovou cestou a současně však nehumánním postupem řešit především problematické soužití s Židy v národnostně pestré paletě obyvatel SSSR.

Hana Lukešová 7.095

Rakety z Libanonu na Izrael a izraelská odveta

Minulý týden byl plný dramatických událostí na Blízkém východě. Čtvrteční odpálení čtyř raket z Libanonu na západní Galilej v Izraeli se v záplavě těchto zpráv skoro ztratilo. Raketový útok na Izrael odsoudil i sám libanonský prezident Michel Sulajmán, který jej označil za porušení příměří, a dokonce i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Izrael v pátek podnikl odvetný nálet a oznámil, že armáda zasáhla „síť tunelů, které nepatří Hizballáhu“. Ten totiž rakety neodpálil – přihlásila se k nim sunnitská teroristická organizace napojená na al-Káidu, která si říká Brigády Abdulláha Azzáma.

Gita Zbavitelová 3.468

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Úvod

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci, který se táhne již několik desetiletí, je jedním z nejzávažnějších světových konfliktů. Ačkoliv byl v posledních letech zastíněn válkami v Afghánistánu a Iráku a některými dalšími vojenskými střety, zůstává jeho vyřešení nezbytně nutnou podmínkou pro nastolení míru v oblasti Blízkého východu, která má strategický význam pro většinu západního světa.

Bc. Lucie Svobodová 3.688

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

1. Stručné historické shrnutí působení Evropského společenství (Evropské unie) v izraelsko- palestinském konfliktu

Státy západní Evropy, stejně jako USA a Rusko (dříve SSSR), již od první světové války považují Blízký východ za jednu z oblastí svého strategického zájmu. V průběhu celého minulého století se proto snažily udržet zdejší region ve své sféře vlivu. Rozhodující mocenské postavení Velké Británie, které trvalo od první světové války až do vyhlášení Státu Izrael v roce 1948, v padesátých letech (především pak po tzv. suezské krizi v roce 1956) převzaly USA, které si ho udržují až do současnosti. Spojené státy jsou dlouhodobě jednoznačně nejsilnějším hráčem na Blízkém východě a pravděpodobně jediným státem, který má prostředky na to, aby dosáhl mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Bc. Lucie Svobodová 4.363

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

2. Oficiální postoj EU k izraelsko-palestinskému konfliktu, vztahy EU-Izrael-Palestina

Oficiální postoj Evropské unie k izraelsko-palestinskému, jakož i k izraelsko- arabskému konfliktu vychází z rámce určeného Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. V Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003, nazvané „Bezpečná Evropa v lepším světě“, je vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu určeno jako jedna ze strategických priorit Unie. EU se domnívá, že bez dosažení definitivního a všeobecně uznávaného státního uspořádání mezi Izraelci a Palestinci není možné dosáhnout míru
na Blízkém východě, který je nutnou podmínkou celosvětové stability.

Bc. Lucie Svobodová 5.310

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

3. Postoj EU k nedávné a aktuální problematice izraelsko-palestinského konfliktu

V druhé polovině roku 2009 zesílil tlak ze strany všech členů Kvartetu, aby byla obnovena vyjednávání mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou, která povedou k co nejrychlejšímu vyřešení všech otázek permanentního statusu. EU své názory shrnula v dokumentu s názvem „Závěry Rady o blízkovýchodním mírovém procesu", který byl vydán 8. prosince 2009.

Bc. Lucie Svobodová 5.408

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

4. Možný budoucí vývoj

I přes to, že teorie předpokládající, že radikalismus primárně pramení z chudoby, je považována za zjednodušenou, je zřejmé, že špatná ekonomická situace je jedním z faktorů, které přispívají k negativnímu a radikálnímu ovzduší ve společnosti. To se vždy týkalo a i v současnosti týká i palestinského území, především pak samozřejmě pásma Gazy. Ani v rámci mírového procesu 90. let, kdy se zvyšovala míra autonomie Palestinské samosprávy, se nepodařilo nastartovat ekonomiku Gazy[181]. Izraelská blokáda, ještě zesílená po válečném konfliktu mezi Fatahem a Hamásem v roce 2007, přispívá k dalšímu zhoršování ekonomické situace v oblasti. Na tuto skutečnost EU opakovaně upozorňuje, když po Izraeli požaduje její okamžité ukončení. EU uznává, že zmírnění blokády v létě 2010 je nepřehlédnutelným krokem vpřed, nepovažuje ho ovšem za dostatečné a domnívá se, že jeho praktický efekt není v Gaze příliš viditelný.

Bc. Lucie Svobodová 4.076

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Závěr

Z historického hlediska bylo pro evropské státy vždy problematické nalézt v otázce Blízkého východu shodu. Rozdílné zájmy evropských velmocí, v čele s Francií a Německem, dlouho bránily tomu, aby EU (ES) zaujala k otázce izraelsko-arabského a s ním i izraelsko-palestinského konfliktu společný postoj. To se podařilo až v devadesátých letech v rámci SZBP.
Pozice EU byla v minulosti vždy spíše podpůrná, ale především v posledních letech se Unie pokouší aktivněji zasahovat do mírových jednání a i přesto, že hlavní iniciativu stále drží USA, pozice EU jako mediátora a neutrální třetí strany získává na významu.

Bc. Lucie Svobodová 3.295

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Bibliografie

Bc. Lucie Svobodová 4.083

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci, který se táhne již několik desetiletí, je jedním z nejzávažnějších světových konfliktů. Ačkoliv byl v posledních letech zastíněn válkami v Afghánistánu a Iráku a některými dalšími vojenskými střety, zůstává jeho vyřešení nezbytně nutnou podmínkou pro nastolení míru v oblasti Blízkého východu, která má strategický význam pro většinu západního světa.

Bc. Lucie Svobodová 2.927

Smutný příběh arabských mírotvůrců

Region Blízkého východu je poznamenán tragickými válečnými událostmi mezi Židy a palestinskými Araby. Židovské obyvatelstvo začalo naplňovat svůj sen o znovuvybudování ztracené vlasti v Palestině. Počáteční harmonické soužití mezi oběma etniky se po nástupu muftího Husejního změnilo v nesmiřitelnou nenávist, která vyústila v sérii krvavých pogromů vůči Izraelitům. Britové, aby uklidnili Palestince, reagovali tím nejhorším způsobem, a to tím, že vydali Bílou knihu omezující židovskou imigraci na minimum, čímž prakticky nechali Židy napospas nacistickému běsnění.

Hana Lukešová 7.451

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

1. Politika Spojených států a izraelsko-palestinský mírový proces

Ačkoli se Spojené státy angažovaly v oblasti Blízkého východu již před druhou světovou válkou, aktivnější politiku v této oblasti začaly uplatňovat až po jejím skončení. Teprve od 60. let však můžeme mluvit o „výjimečném vztahu" (special relationships)mezi USA a Izraelem, který v podstatě trvá dodnes. Na otázku, odkud pocházejí kořeny významného vztahu mezi těmito dvěma státy, existuje více odpovědí. Rostoucí zainteresovanost Ameriky na Blízkém východě po roce 1945 lze vysvětlit jednak zájmem o ropu, později také antikomunismem a bojem o sféry vlivu v rámci bipolarismu, charakterického pro období studené války.

Bc. Tereza Šteflová 4.616

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Úvod

Když se dnes řekne Blízký nebo Střední východ, každému se nejspíš vybaví revoluce v Egyptě, povstání v Sýrii nebo boje v Libyi. Blízký východ je v současnosti symbolem nepokojů a revolt, které by mohly v následujících letech přinést změny v politikách těchto arabských zemí. V souvislosti s krizí v arabském světě se také mluví o budoucnosti malé země, která bojuje o svou existenci již od svého vzniku - o budoucnosti Státu Izraele.

Bc. Tereza Šteflová 3.768

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

2. Izrael a USA - speciální vztah

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem jsou od vzniku Státu Izrael vyjímečné. Od 60. let se dokonce mluví o tzv. special relationship, neboli zvláštním či speciálním vztahu, který mezi těmito dvěma zeměmi panuje a který nemá ve světě obdoby. Po desetiletí udržují oba státy silné bilaterální vztahy založené na několika faktorech - společných strategických cílech na Blízkém východě (např. co se týká Íránu, Sýrie nebo islámského extremismu), sdílení demokratických hodnot a historických kořenů, které se datují již od samotného vzniku Státu Izrael.

Bc. Tereza Šteflová 5.617

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

3. Obamova administrativa v mírovém procesu

Obamova administrativa v roce 2009 byla v rámci izraesko-palestinského konfliktu postavena před těžký úkol. Bushovy pokusy o ukončení sporů, představené Annapolskou konferencí, se ocitly v troskách, izraelský premiér Ehud Olmert by nucen rezignovat kvůli obviněním z korupce, těsně před Obamavou inaugurací navíc vypukla válka v Gaze.

Bc. Tereza Šteflová 4.254

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Závěr

Spojené státy bezpochyby hrají důležitou roli v izraelsko-palestinském mírovém procesu. Ať už představovaly vyjednavače, prostředníka či pozorovatele, významně se zasloužily o postup v mírových jednáních mezi Izraelci a Palestinci.

Bc. Tereza Šteflová 3.594

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Použitá literatura

Bc. Tereza Šteflová 3.616

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Přílohy

Bc. Tereza Šteflová 7.204

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Když se dnes řekne Blízký nebo Střední východ, každému se nejspíš vybaví revoluce v Egyptě, povstání v Sýrii nebo boje v Libyi. Blízký východ je v současnosti symbolem nepokojů a revolt, které by mohly v následujících letech přinést změny v politikách těchto arabských zemí. V souvislosti s krizí v arabském světě se také mluví o budoucnosti malé země, která bojuje o svou existenci již od svého vzniku - o budoucnosti Státu Izraele.

Bc. Tereza Šteflová 3.061

STÁT IZRAEL: Jeho vznik a válka za nezávislost (I.)

Před šedesáti lety, dne 14. 5. 1948, vyhlásil David Ben Gurion v sále telavivského muzea Stát Izrael. Bezprostředně po vyhlášení nezávislosti překročily armády pěti arabských států hranice bývalé mandátní Palestiny, ze severu Libanonci, z východu Syřané, Iráčané a Zajordánci, Egypťané z jihu. V den, kdy byla vyhlášena nezávislost, bombardovalo Tel Aviv egyptské letectvo. Arabové chtěli Stát Izrael zničit. Izrael však byl na válku připravený.

Hana Lukešová 11.756

STÁT IZRAEL: Jeho vznik a válka za nezávislost (II.)

Během příměří vyvinul Izrael veškeré úsilí, aby zlepšil svou vojenskou situaci. Izrael přivážel zbraně, zejména z Československa. Přistěhovalci z kyperských internačních táborů byli zařazeni do existujících, bojem prošlých jednotek. 2. července 1948 vznikl pod Syrskou vysočinou nový kibuc. Ležel osm kilometrů od oblasti obsazené syrským vojskem, které dobylo Mišmaš Ha-Jarden. Kibuc Kfar Ha-Nasi (Prezidentova vesnice), na počest Chaima Weizmana obývali přistěhovalci z Anglie a Austrálie. Týden po založení kibucu se octli osadníci uprostřed bitvy, když syrské jednotky porušily příměří a pokusily se obsadit západní břeh řeky Jordánu.

Hana Lukešová 9.639

STÁT IZRAEL: Jeho vznik a válka za nezávislost (III.)

Obnova bojů na jihu 15. října 1948 způsobila i obnovu boje v Jeruzalémě. Toho dne jednotka Muslimského bratrstva vyhodila do vzduchu konečnou stanici v předměstí Arnona. Následujícího dne vyhodila Arabská legie do vzduchu izraelské předsunuté postavení na hoře Sion. Izraelci se pomstili tím, že vyhodili do vzduchu starou hrobku na témže svahu, ve které měla legie své místní velitelství.

Hana Lukešová 6.967

Tarnegol 53

Legendární operace izraelské armády, při které byl "unesen" egyptský radiolokátor P-12.

Martin Smíšek 22.106

Tragická konfrontace v Libanonu

V 80. letech se stal Izrael terčem drtivé kritiky mezinárodního společenství. K tomu je třeba zmínit některá nezbytná fakta, uvádějící tento postup na pravou míru. Po „černém září", během něhož byli palestinští teroristé vyhnáni z Jordánska, se usadili v Libanonu, odkud podnikali nájezdy na severoizraelská města.

Hana Lukešová 5.278

Tragické selhání Amnesty International

Po II. světové válce, ve které byla svoboda draze vykoupena, se sčítaly ztráty: válka stála 55 milionů lidských obětí a Židé v Evropě byli téměř vyhlazeni. To bylo silným podnětem ke vzniku OSN a mnoha humanitárních organizací, které si vzaly za úkol nedopustit opakování válečných hrůz a genocidy a válečným konfliktům předcházet.Nicméně válečné konflikty na světě neumlkly, meče se nepřetavily v radlice. Do centra dění se dostává Blízký východ, kde byla objevena obrovská naleziště ropy. Roku 1948 vznikl Stát Izrael, který byl ihned po svém vzniku přepaden okolními arabskými zeměmi, jejichž cílem bylo samostatný židovský stát zničit hned v počátcích, ač jeho existence byla garantována světovými mocnostmi.

Hana Lukešová 4.912

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Úvod

Cílem této práce je především analýza oboustranného vztahu – Spojené státy americké versus Izrael – a snaha nalézt hlavní důvody pro tento „zvláštní vztah“, který se stal jedním ze základních principů politiky USA vůči regionu Blízkého východu. Tento princip je uplatňován již od šedesátých let dvacátého století a americká zahraniční politika je na něm založena v podstatě dodnes. Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy staly v této oblasti jediným významným hráčem a většina arabských států dnes tuto zemi považuje za jediného aktéra, který je schopen významně ovlivňovat izraelskou politiku.

Kateřina Faltejsková 5.086

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

1. Teoretický úvod

První část této práce s názvem „Teoretický úvod“ se bude zabývat především teorií diaspory, způsobem jejího vzniku, charakteristickými znaky diaspory a také pojmy, které se vztahují k židovské diaspoře. Abych se mohla detailněji zabývat problematikou vlivu židovské diaspory na zahraniční politiku USA, je třeba si nejprve uvědomit, jak tato diaspora vůbec vznikla a proč je vlastně její působnost ve Spojených státech tak ojedinělá. Zaměřím se tedy i na nejstarší historii židovského státu, na úskalí, která musel židovský národ překonávat, aby se mohl usadit ve své „Zemi zaslíbené“, a konečně i na vyhnání Římany v prvním století našeho letopočtu, které mělo za následek definitivní vyhnání Židů z jejich vlasti a téměř dva tisíce let trvající vyhnanství a roztroušení v diaspoře. Budu se také zabývat otázkou vlivu židovské diaspory na mezinárodní vztahy a jejímu postavení ve vztahu k Izraeli. Závěr této části bych chtěla věnovat podrobnějšímu průzkumu vzniku diaspory ve Spojených státech amerických a jejímu zformování do dnešní podoby.

Kateřina Faltejsková 9.005

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

2. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku

Otázku, proč jsou Spojené státy ochotny odsunout do pozadí svoji vlastní bezpečnost, aby místo toho podporovaly zájmy jiného státu, si jistě položila již spousta z vás.

Kateřina Faltejsková 8.526

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

3. Americká zahraniční politika a izraelsko-palestinský konflikt

V roce 1948 oznámil prezident Truman podporu pro vytvoření Izraele na palestinském území a od tohoto okamžiku zaujímal Izrael zvláštní místo v srdcích i myslích mnoha Američanů, Židů i ostatních. Mýty, které obklopovaly tento stát, a také tragédie holocaustu hrály hlavní roli ve vytvoření takzvaného „speciálního vztahu“ mezi Spojenými státy a Izraelem.

Kateřina Faltejsková 6.845

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Závěr

Židé jako národ jsou v celé své historii provázeni řadou různých kontroverzí a konfliktů, které způsobily, že se stali národem velmi odhodlaným, jednotným a pevným ve víře. Jejich přesvědčení o tom, že jsou Bohem vyvolený národ, vedlo k tomu, že cítili odjakživa jakousi nadřazenost vůči ostatním národům. Země izraelská pro ně vždy byla posvátná, a proto v průběhu dějin velmi těžce nesli její ztrátu. Vyhnání Židů Římany v roce 70 n. l. znamenalo pro celý národ nepředstavitelnou katastrofu a došlo tak k rozptýlení židovského národa po celém světě. Od tohoto okamžiku se začíná formovat židovská diaspora. Ze začátku především v okolních státech, kde byly příznivé politické podmínky a kde bylo Židům umožněno začít nový život. Později se Židé začali stěhovat zejména do západní Evropy. S posílením křesťanství se však i zde začíná situace vyhrocovat a čím dál větší antisemitismus nutí Židy hledat opět své místo někde jinde.

Kateřina Faltejsková 5.143

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Použité zdroje

Kateřina Faltejsková 4.523

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Příloha

Kateřina Faltejsková 5.800

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Cílem této práce je především analýza oboustranného vztahu – Spojené státy americké versus Izrael – a snaha nalézt hlavní důvody pro tento „zvláštní vztah", který se stal jedním ze základních principů politiky USA vůči regionu Blízkého východu. Tento princip je uplatňován již od šedesátých let dvacátého století a americká zahraniční politika je na něm založena v podstatě dodnes. Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy staly v této oblasti jediným významným hráčem a většina arabských států dnes tuto zemi považuje za jediného aktéra, který je schopen významně ovlivňovat izraelskou politiku.

Kateřina Faltejsková 3.843

Výměnu mezi Izraelem a Hizballáhem zorganizoval záhadný německý zpravodajský důstojník

Už tři roky vyjednává Izrael s teroristickým hnutím Hamas, aby propustilo vojáka Gilada Šalita, jehož uneslo. Jednání jsou složitá, tajná, málokdy něco pronikne na veřejnost. Nedávno ho měli převézt do Egypta jako „neutrálního státu“ a potom ho vyměnit za skupinu palestinských teroristů vězněných v Izraeli.

Karel Pacner 7.245

Vztahy mezi Židy a Araby v Palestině do r. 1947

Často se můžeme setkat s tvrzením, že Židé přinesli do Palestiny jen násilí, proti němuž se Arabové měli právo bránit. Byly arabsko-židovské vztahy skutečně napjaté již od vzniku sionistického hnutí?

Hana Lukešová 7.404

Zabitý symbol palestinské intifády, který nebyl zabit

Řada lidí si možná vzpomene na začátek druhé palestinské intifády, kdy svět obletěly záběry palestinského chlapce údajně zastřeleného izraelskými vojáky. Muhammad Dura se stal symbolem palestinského „utrpení“, intifády a boje proti takzvané izraelské brutalitě a vzbudil propalestinské sympatie celého světa. O třináct let později se ale ukázalo, že vojáci chlapce nezabili a celý případ byl podvrh.

Gita Zbavitelová 4.505

Zapomenutí uprchlíci

Dějiny 20. století často bývají označovány jako „dějiny válek“. Války s sebou nesou nezměrná utrpení, smrt, uprchlictví, násilné vyhánění nevinných. Během I. světové války Turci spáchali genocidu na arménském obyvatelstvu, během II. světové války nacisté vyvraždili více než 1/3 veškerého židovského obyvatelstva, bezprostředně po válce Spojenci na Postupimské konferenci z roku 1945 schválili odsun německého obyvatelstva ze zemí střední a východní Evropy, tisíce mrtvých a miliony vyhnaných má na svědomí konflikt mezi Indií a Pákistánem, Íránem a Irákem, vlnu uprchlictví vyvolal konflikt mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Sovětský svaz byl mistrem a v počtu postižených vysoko předčil ostatní konflikty mimo jiné tím, že vyháněl, přesídloval a ničil celé národy a etnika, a to v počtu milionů.

Hana Lukešová 5.459

Židovský a demokratický zároveň?

V současné době se objevují názory, že požadavek Izraelců, aby Palestinci uznali Izrael jako „židovský stát“, je nedemokratický, odporující principu lidských práv a svobod. Může být židovský stát demokratický?

Hana Lukešová 6.750

Zradily je dějiny?

Francouzský historik Marc Bloch, popravený gestapem v roce 1944, připomíná v úvodu své stati Obrana historie, publikované posmrtně v roce 1949, příchod německých oddílů do Paříže a zhroucení francouzské správy. Klade přitom otázku: „Zradily nás dějiny?“ Rozprášení Fatahu během bitvy o Gazu v červenu 2007 a vymizení historické Arafátovy odbojové organizace z gazského politického prostoru staví Organizaci osvobození Palestiny OOP do podobné situace. Střechová palestinská národní instituce si může stejně jako francouzská správa v roce 1940 myslet, že byla „dějinami zrazena“.

Zdeněk Müller 6.785