Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 32.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 844 příspěvků vloženo, 3041 editováno a 1910 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Čínské císařství (dynastie Čching) [1644-1911]

část území kontrolována Francouzským císařstvím [1861-1870]

část území kontrolována Francouzskou republikou [1870-1940]

část území kontrolována / okupována Velkým Japonským císařstvím [1895-1943]

část území pod kontrolou Ruska [1897-1917]

část území kontrolována Německým císařstvím [1899-1917]

část území kontrolována Rakousko-Uherskem [1901-1917]

část území kontrolována Italským královstvím [1901-1943]

Čínská republika [1912-1928]

Čínská republika [1928-1949]

Mandžuský stát [1932-1934]

Velké mandžuské císařství [1934-1945]

část území kontrolována Francouzským státem [1940-1943]

část území okupována SSSR [1945-1946]

Vyšší územní celky

3 0 3

Nižší územní celky

0 0 0

Města a obce

79 40 81

Průmysl

27 13 49

Vojenské objekty

37 36 38

Vojenské hřbitovy

0 0 0

Pevnostní stavby

0 0 0

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

0 0 0

Muzea

1 1 4

Témata

 

Čínská lidová republika


中华人民共和国

1 3.865

Články

Analýza příčin dlouhodobého konfliktu v provincii Sin-Ťiang v Číně

Neklidná provincie Sin ťiang je jedním z hlavních zdrojů čínské vnitřní nestability. Následující článek analyzuje příčiny tohoto konfliktu a představuje jeho hlavní aktéry.

Vojtěch Jurásek 4.502

Čínské nebe I

Nástin výchozí situace a operace SSSR a císařského Japonska proti Číně na území Mandžuska v průběhu konce dvacátých a počátku třicátých let.

Karl Schlange 26.570

Čínské nebe II

Boje o Šanghaj 1932.

Karl Schlange 23.746

Čínský organizovaný zločin

Text Davida Jehličky „Čínský organizovaný zločin“ se týká vymezení konceptuálního vztahu mezi mezinárodním organizovaným zločinem a pašováním lidí. To vše činí v rámci případové studie čínských Snakeheads. Autor na vysoké odborné úrovni pojednává o problematice pašování lidí a jejich vztahu ke zkoumání organizovanému zločinu.

David Jehlička 3.521

Demonstrace v Autonomní oblasti Sin-ťiang

V první části seminární práce bude událost z července 2009 v Sin-ťiangu zasazena do historického kontextu, dále budou zdůrazněny politické, socioekonomické, kulturní, náboženské a etnické determinanty mezi čínským a ujgurským etnikem žijícím na tomto území. Představení jednotlivých aktérů bude tématem následující kapitoly, kde budou především zdůrazněny kolektivní požadavky, stanoviska a postoje vzhledem k popisované události se zasazením do širšího kontextu.

Stěžejní částí této práce bude podrobný rozbor proběhnuvší demonstrace s její následnou transformací do násilné podoby. Tato část bude rozebrána nejen z faktického, resp. deskriptivního pohledu, tak z teoretického přístupu ke kolektivnímu násilí dle Charlese Tillyho. Předposlední kapitola bude věnována výsledkům kolektivního násilí. V závěru bude posouzen dopad kolektivního násilí na jednotlivé aktéry.

Kateřina Tvrdá 5.084

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Diplomová práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1998

Radek Váňa 16.921

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Systematická destrukce početných mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině - národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné - poznamenává dějiny lidstva od nepaměti.

Radek Váňa 17.549

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své preambuli označuje genocidium za zločin podle mezinárodního práva zavržený civilizovaným světem, který způsobil lidstvu ve všech obdobích dějin velké ztráty a k jehož vymýcení je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Radek Váňa 16.030

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zákaz genocidia jako kogentní norma mezinárodního práva.

Radek Váňa 14.166

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Již v době schvalování Úmluvy se ozývaly hlasy, že definice genocidy v podobě, v jaké se objevila v závěrečném textu, je nepřiměřeně zužující. Mezi skupinami, kterým Úmluva poskytuje ochranu, se podle názoru mnohých měly objevit ještě skupiny další, jako např. kulturní, sociální, ale zejména politické.

Radek Váňa 14.204

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zločin bez žalobce a soudce.
Diskutabilní Úmluva o genocidě nedokázala podat dostatečně přesnou a autoritativní definici genocidia, další nedostatek Úmluvy, absence institucionálních a donucovacích mechanismů pro případy, kdy byla genocida spáchána, již přímo ohrozil hlavní smysl Úmluvy, tj. zabránění a trestání tohoto závažného zločinu.

Radek Váňa 14.705

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Praktické provedení (či spíše neprovedení) Úmluvy o genocidě se stalo tristním důkazem neschopnosti mezinárodního společenství účinně čelit porušování i těch nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. Státy se nikdy neodhodlaly zakročit rázně ani ve chvíli, kdy se dalo genocidě ještě zabránit, ani ve chvíli, kdy již v genocidálních masakrech umíraly desetitisíce lidí, a dokonce ani tehdy, kdy pachatelé zločinu genocidia byli již odstaveni od moci a stačilo je dopadnout a potrestat. Namísto skutečného řešení problému genocidy se mezinárodní společenství obvykle alibisticky spokojilo s konstatováním „vážného znepokojení“ a poskytnutím humanitární pomoci trpícím obětem.

Radek Váňa 13.902

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zabránit, nejen trestat. Ustavení mezinárodních trestních tribunálů pro potrestání zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii a Rwandě znovu otevřelo otázku vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu a zároveň vypracování kodexu mezinárodního trestního práva.

Radek Váňa 14.015

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Poznámky

Radek Váňa 16.324

Geopolitika v Strednej Ázií

Stredná Ázia je ako z vojenského, tak aj z ekonomického hľadiska dôležitým regiónom o ktorý prejavujú veľmoci čoraz väčší záujem. Rozpad ZSSR mal za následok nezávislosť piatich stredoázijských republík, ktoré prirodzene začali hľadať nových spojencov a partnerov v medzinárodnom systéme. Angažovanie sa svetových a regionálnych mocností na seba nenechalo dlho čakať, pričom už čoskoro získal tento región príznačné označenie: Nový Balkán. Strategická pozícia, bohatá surovinová základňa, ale aj etnické a náboženské zloženie sú motívy kontinuálne prispievajúce k intenzifikácii súperenia hlavných medzinárodných hráčov v Strednej Ázií.

Peter Števkov 9.209

Návštěva ostrova bombardovaného jen obden

Ostrov Quemoy (občas označený jako Kinmen a ještě všelijak jinak)je historicky hodně unikátní místo: tam totiž Čankajšek zvítězil. V říjnu 1949 se tam vylodilo dvacet tisíc Maových vojáků a byli buď zabiti, nebo aspoň rozprášeni. Zde mínil Mao použít atomovou bombu a tuze se zlobil na Chruščova, že mu nepůjčil ani jednu k zahájení třetí světové války. Nevyslyšení komunisté se tehdy smířili s dělostřelbou. V roce 1954 začali s bombardováním a počínaje srpnem 1958 si za čtyřiačtyřicet dní z kanonů vystřelili půlmilionkrát.

Ota Ulč 6.842

Region Jihočínského moře jako bezpečnostní komplex

Jihočínské moře a rostoucí zájem velmocí o něj plní titulní stránky novin. Následující text si klade za cíl zevrubnou analýzu této oblasti hned z několika dimenzí doufajíce, že tak přispěje k lepšímu pochopení této vzdálené, avšak pro geopolitiku 21. století patrně klíčové oblasti.

Juraj Nosál 8.383

Roztržka mezi Čínou a SSSR

Dva spojenci z počátku studené války se postupně dostávaly do větších a větších sporů, které nakonec přerostly do ozbrojených bojů na společných hranicích.

Jan Ešner 26.994

Strategicko-vojenská spolupráce Ruska a Číny

Rusko-čínské vztahy jsou od skončení studené války jedním z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na globální úrovni. Ačkoli mezi oběma zeměmi existuje tradičně dlouhodobé napětí a nedůvěra, v globalizujícím se světě se mezi nimi rozvinula poměrně značně intenzivní spolupráce, kterou mnozí pozorovatelé nazývali strategickým partnerstvím. Jedním z hlavních jeho účelů má být vyvážit strategickou převahu Spojených států a Západu obecně v mezinárodních záležitostech. Následující text si klade za cíl zanalyzovat vývoj vztahů Rusko-Čína v bezpečnostní a strategické dimenzi a zhodnotit, nakolik je jejich spolupráce hluboká s zda-li skutečně lze hovořit o strategické alianci mezi oběma zeměmi. Text pracuje s teorií rovnováhy sil a realistickým přístupem k mezinárodním vztahům. 

Michal Mádl 8.813