Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 399 příspěvků vloženo, 1470 editováno a 226 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Rýnský spolek [1806-1813] (konfederace států)

Pruské království [1701-1871]

Bavorské království [1806-1871]

Saské království [1806-1815]

Württemberské království [1806-1817]

Saské království [1815-1871]

Württemberské království [1817-1871]

Německé císařství [1871-1918]

Německá říše [1919-1933]

Německá říše [1933-1943]

Velkoněmecká říše [1943-1945]

Okupační zóna - USA [1945-1949]

Okupační zóna - Francie [1945-1949]

Okupační zóna - Velká Británie [1945-1949]

Okupační zóna - Sovětský svaz [1945-1949]

Německá demokratická republika [1949-1959]

Německá demokratická republika [1959-1990]

Spolková republika Německo [1949-1990]

Spolkové země

16 16 16

Okupované území

1 1 2

Zámořské území

2 2 2

Města a obce

768 708 892

Zemské okresy

317 316 319

Průmysl

115 110 186

Vojenské objekty

466 460 508

Vojenské hřbitovy

4 4 23

Pevnostní stavby

44 35 96

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

16 16 34

Muzea

27 10 113

Témata

 

Spolková republika Německo


Bundesrepublik Deutschland

1 4.705

Články

Blokáda Západního Berlína 1948-1949

Berlín byl rozdělen do čtyř okupačních zón. Západní spojenci vyjadřovali odhodlání Západní Berlín udržet. V červnu 1948 nechal Stalin uzavřít pozemní přístupové cesty. Spojenci zřídili grandiózní letecký most...

Jan Ešner 15.006

Braniborsko-Nová marka

Zajisté se budete divit, jakýže má český národ dějinný vztah k Braniborsku (Brandenburg), ale je tomu tak. Vždyť Braniborsko bylo ve své podstatě součástí Českého státu déle než byla Podkarpatská Rus součástí Československa a jen o něco méně než Slovensko.
ing. Vilém Vácha 20.404

Braniborsko-Nová marka

Zajisté se budete divit, jaký že má český národ dějinný vztah k Braniborsku (Brandenburg), ale je tomu tak. Vždyť Braniborsko bylo ve své podstatě součástí Českého státu déle než byla Podkarpatská Rus součástí Československa a jen o něco méně než Slovensko.

ing. Vilém Vácha 12.388

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

1. Definice fašismu a nacismu

Slovo fašismus je odvozeno z latinského fasces a je označením pro svazek prutů ovázaných okolo sekery, kterou ve starém Římě před sebou nechávali nosit vysocí úředníci jakožto znamení své významné společenské funkce. Dále zde máme italské pojmenování fascio pro otep či svazek, jež používali italští revolucionáři v devatenáctém století a v období první světové války také mnoho italských aktivistů zabývajících se různorodými činnostmi. Fašistické hnutí Fasci di Combattimento, o kterém pojednává tato práce, ovšem vzniklo 23. března 1919 v Miláně, kdy se v budově Milánského průmyslového a obchodního svazu na Piazza San Sepolcro sešli váleční veteráni, futurističtí intelektuálové a syndikalistéI v čele s Mussolinim, aby „vyhlásili válku socialismu, neboť se protiví nacionalismuII".

Bc. Anna Bartáková 16.242

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

Úvod

Mocenská struktura uplatňovaná po nástupu fašismu v Itálii je do jisté míry odlišná od té, jež byla aplikována v nacistickém Německu. Přesto mají mnozí sociálně vědní teoretici tendenci při výkladu fašismu oba typy ideologie slučovat. V bakalářské práci se chci pokusit odpovědět na otázku, který z těchto dvou režimů se při praktickém uplatnění více blížil svému ideologickému pojetí vztahu vůdce a strany.

Bc. Anna Bartáková 6.031

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

2. Pojetí státu

Hnutí Fasci di Combattimento vzniklo 23. března 1919, kdy se sešlo okolo tří set lidí, aby vyhlásilo válku socialismu. Cesta k uchopení moci byla ovšem pro italské fašisty v následujících letech velmi trnitá - přesto se jim podařilo převzít moc o jedenáct let dříve, nežli nacistům v Německu.

Bc. Anna Bartáková 8.527

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

3. Vůdcovský princip

Podle dobových svědectví Mussolini disponoval šarmem, schopností obratných politických kompromisů a zároveň vytříbeným pudem sebezáchovy smíšeným s dobrou organizační schopností a intuicí pro efektivní delegování kompetencí. V porovnání s Hitlerem to byl však spíše výkonný administrativní pracovník než typ řečníka, jenž objíždí masová setkání a okouzluje davy ohnivou rétorikou. Hitlerovi chyběla právě ona pečlivost a důslednost při plnění běžných úředních povinností hlavy státu, naproti tomu byl lepším stratégem, energičtějším vůdcem i řečníkem a navíc mu na rozdíl od Mussoliniho potřebná schopnost vybudovat si naprostou autoritu. Uměl pracovat s masami prostřednictvím masových veřejných schůzí i terorizace odpůrců nacistickými oddíly.

Bc. Anna Bartáková 14.573

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

4. Strana

Jak je řečeno v první kapitole, italští fašisté od počátku neusilovali, ba se dokonce stavěli proti etablování fašismu parlamentní cestou. Fasci di Combattimento vzniklo ve své podstatě jako „antistrana“, bez konkrétního politického programu. Tento charakter politické beztvárnosti vystihuje Mussoliniho článek otištěný v katolických novinách v létě 1918, v němž stálo „povolujeme si být revolucionáři i rovnostáři, (...) vše podle okolností, času, místa a prostředí“.

Bc. Anna Bartáková 7.043

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

5. Vztah vůdce a strany

Dle nacistické a fašistické ideologie byla zavedena autorita, kterou lze zjednodušeně charakterizovat slavným výrokem Josepha Goebbelse „Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce“ („Ein Volk, ein Reich, ein Führer“). Vůle vůdce na základě této teze měla splývat s vůlí státu, měla být všudypřítomná, všeobecně zavazující. Nacisté i fašisté to odůvodňovali iracionálním argumentem, že právě vůdce je nejlépe schopen interpretovat vůli národa. Otázka, zda může vůle celého národa být identická s vůlí jedince v podobě duceho či führera zůstala nezodpovězena.

Bc. Anna Bartáková 6.191

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

Závěr

Obě zkoumané ideologie se od svého zrodu dynamicky vyvíjely, přičemž v jejich rámci docházelo k neustálému sváru protichůdných ideologických prvků. To nám znemožňuje dané ideologie objektivně uchopit, nicméně v každém případě se jednalo o zcela nové myšlenkové směry. Hnutí, jež z těchto směrů vzešla, představovala fenomén, s nímž meziválečná Evropa ovlivněna vírou moderny v neomezený pokrok nepočítala, neměla s ním zkušenost, tudíž ani nebyla schopna adekvátně reagovat na jeho destruktivní působení. Fašismus a nacismus reprezentovaly radikální odklon od dobového liberalismu, který jakožto sociální i ekonomický systém moderny v důsledku druhé světové války selhal.

Bc. Anna Bartáková 5.323

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

Mocenská struktura uplatňovaná po nástupu fašismu v Itálii je do jisté míry odlišná od té, jež byla aplikována v nacistickém Německu. Přesto mají mnozí sociálně vědní teoretici tendenci při výkladu fašismu oba typy ideologie slučovat. V bakalářské práci se chci pokusit odpovědět na otázku, který z těchto dvou režimů se při praktickém uplatnění více blížil svému ideologickému pojetí vztahu vůdce a strany.

Bc. Anna Bartáková 5.091

Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu: Zdroje

Zdroje

Bc. Anna Bartáková 4.992

Kořist ve jménu státu

Sovětská trofejní služba se rodila až v průběhu války – v jejím závěru však již představovala velice výkonnou složku.

Vladimír Marek 11.613

Krvavá léta 1938-45 (1)

Mnichovská dohoda – čí to byla prohra?!

Václav Vlk st. 11.228

Krvavá léta 1938-45 (2)

Historie Němců na území Čech

Václav Vlk st. 8.635

Krvavá léta 1938-45 (3)

Zásadní kniha o Češích, kterou Češi neznají.

Václav Vlk st. 8.334

Krvavá léta 1938-45 (4)

Předehra, akt 1, aneb Krev není voda

Jak to napsal na netu bloger „egon": „Před několika dny (říjen 2001)odpovídali náhodní chodci před televizními kamerami na otázku, kdy vznikla naše republika. Jako každý rok, část dotázaných nemá o sledu událostí v roce 1918 ani tušení. A protože i řada z nás už zapomněla, co nás ve škole učili, tak si připomeňme sled událostí vedoucích k naší samostatnosti."

Václav Vlk st. 8.714

Krvavá léta 1938-45 (5)

Růst nacionalismu za Rakouska

Tak takhle se v roce 1848 vyjádřil Karel Marx pro Neue Reinische Zeitung. Citát zněl přesně takto: "…nesmiřitelný boj, válku až do smrti proti Slovanům, těm zrádcům revoluce… je potřebné jejich vyhlazení, bezuzdný terorismus na ně – nikoli v zájmu Německa (jistěže ne, Karl....), ale v zájmu revoluce… Situace mezi Slovany a Němci byla už tehdy tak napjatá, že největší revolucionář - Karel Marx (sám se považoval za revolucionáře a NĚMCE) - hned věděl, co udělat s těmi, jak říkal, "slovanskými třískami v těle monarchie". Tak tuhle informaci nám soudruzi z Moskvy i Prahy tak nějak tajili, že…

Václav Vlk st. 11.413

Krvavá léta 1938-45 (6)

Znojmo kapitulovalo. Jdeme na Bratislavu!

Morava, i když je již více než tisíc let součástí českých zemí, nejsou Čechy a je tam vždycky všechno trošku jinak. Nejinak tomu bylo i v roce 1918.

Václav Vlk st. 10.691

Krvavá léta 1938-45 (7)

Frontoví veteráni

O Československé armádě, která hned v říjnu 1918 začala osvobozovat a obsazovat území nového Československa, se toho obecně příliš mnoho neví. Za první republiky se tak nějak "úředně" předstíralo, že vítězství přinesli legionáři. Za komunistů se mluvilo jen o českých rudoarmějcích a legionáři byli zaprodanci imperialismu nebo bojovali proti bolševikům a VŘSR byla jediná, která nám vlastně přinesla svobodu. Navíc, co jsem živ, kdekdo mele o zbabělých Češích. Plně v souladu s názory vídeňské nacionalistické propagandy za Rakousko-Uherska i poúnorových komunistů. Je zajímavé, že Hitler jako voják bojující v 1. světové válce byl ve svých názorech na československé vojáky a národ coby zbabělce za války velice opatrný. Za protektorátu odmítal zapojit do války jakékoliv české vojáky, ačkoliv jinak bych ochoten použít i Bosňáky, Albánce a Indy...

Václav Vlk st. 8.516

Krvavá léta 1938-45 (8)

Ztracení hrdinové

Dospělost a sebevědomí národa se pozná podle toho, jak hodnotí své vojáky, i když vlivem politických i osobních událostí stáli na různých válečných stranách. Mladá a nová republika se k vojákům sloužícím císaři nezachovala sice vyloženě špatně, ale adorovala hlavně legionáře. Tehdy to bylo pochopitelné. Můžeme říci, že kdyby nebylo statečných českých „rakousko-uherských“ vojáků, kteří vytvořili základ nové čs. armády, nikdy by ČSR možná nevznikla. Protože ta vznikla diplomacií, ale podloženou silou.

Václav Vlk st. 11.296

Krvavé jaro roku 1945 (1)

Skutečné dějiny našeho státu v dvacátém století se až na rok 1918 ve školách v podstatě neučí. Také přestalo být politicky korektní ukazovat, co se dělo za války zde v Protektorátu a co po válce. Zvláště jakékoliv poznámky, fotografie anebo dokumenty o zločinech nacistů se vypařily jako pára nad hrncem. Jaký to rozdíl třeba od Německa, kde se pořádají výstavy o zločinech nacismu, o zločinech Wehrmachtu, děti se učí, co to byl nacismus či holocaust…

Václav Vlk st. 17.496

Krvavé jaro roku 1945 (10)

Osobní vzpomínka, jak to bylo v dubnu 1945.

Václav Vlk st. 10.439

Krvavé jaro roku 1945 (11)

„Slované, nebo my. A protože my jsme silnější, nebude volba těžká!“ R. Tannenberg

Václav Vlk st. 8.724

Krvavé jaro roku 1945 (12)

První porážka ideje Velkoněmecka

Tři nejúspěšnější rakouské lži:
1. Mozart byl Rakušan
2. Hitler byl Němec
3. Rakousko-Uhersko rozbili Češi

Václav Vlk st. 12.804

Krvavé jaro roku 1945 (2)

Abychom mohli dále prozkoumávat, co se vlastně stalo, musíme si položit základní otázky, které svět zná již od dob starého Říma a dnes je používají kriminalisté.

Václav Vlk st. 11.287

Krvavé jaro roku 1945 (3)

Werwolfové (a Volkssturm) od roku 1944 do 9. 5. 1945.

Václav Vlk st. 10.723

Krvavé jaro roku 1945 (4)

Konečná pekelná fáze války - pochody smrti.

Václav Vlk st. 11.057

Krvavé jaro roku 1945 (5)

Osudy těch, co "nebyli bohy".

Václav Vlk st. 14.204

Krvavé jaro roku 1945 (6)

Cvičí kostry prostná?

Václav Vlk st. 8.668

Krvavé jaro roku 1945 (7)

Němci jsou Němci jsou Němci.

Václav Vlk st. 13.529

Krvavé jaro roku 1945 (8)

Po předcházející kapitole by bylo „politicky korektní“ napsat něco o těch „hodných Němcích“, kteří se nepodíleli na nacistických zločinech a snažili se buď odporovat, anebo prostě tuto strašlivou dobu nějak přežít.

Václav Vlk st. 10.312

Krvavé jaro roku 1945 (9)

Není v silách kohokoli, aby popsal a vyjmenoval všechna místa hrůz, které přinesl světu nacismus. I jen popis toho, co se stalo na původním území Československa, je ta děsivé a rozsáhlé, že to přesahuje dnešní představy. Abych ukázal hrůznost té doby, zaměřím se v této části jen na malý, vybraný úsek zločinů, a to jak prostorově, tak časově.

Václav Vlk st. 10.612

Nositelé Rytířského kříže se Zlatou sponou za boj zblízka

Elitní vyznamenání pěchoty za statečnost - Zlatá spona za boj zblízka, byla často ceněna mezi vojáky výše než Rytířský kříž, protože ji nešlo získat jinak než strávením předepsaných 50 dnů v boji muže proti muži. Rytířský kříž přesto zůstává nejznámějším německým řádem za statečnost z doby druhé světové války, ale někdy býval udělován velitelům v zástupu jako ocenění činnosti celé podřízené jednotky, což ovšem jeho hodnotu pro nositele jinak nesnižuje. Oba tyto výjimečné řády byly současně uděleny pouze 98 výjimečným vojákům.

Karl Schlange 38.871

Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.677

Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 13.861

Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 22.886

Obraz Němce a Německa... (díl 10.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.826

Obraz Němce a Německa... (díl 11.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.710

Obraz Němce a Německa... (díl 13.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 13.806

Obraz Němce a Německa... (díl 14.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.638

Obraz Němce a Německa... (díl 15.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.591

Obraz Němce a Německa... (díl 16.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.641

Obraz Němce a Německa... (díl 17.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 13.731

Obraz Němce a Německa... (díl 18.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.365

Obraz Němce a Německa... (díl 19.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.532

Obraz Němce a Německa... (díl 2.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 20.348

Obraz Němce a Německa... (díl 20.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.578

Obraz Němce a Německa... (díl 21.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.046

Obraz Němce a Německa... (díl 22.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.402

Obraz Němce a Německa... (díl 3.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 16.573

Obraz Němce a Německa... (díl 4.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.261

Obraz Němce a Německa... (díl 5.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.094

Obraz Němce a Německa... (díl 6.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 17.099

Obraz Němce a Německa... (díl 7.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.074

Obraz Němce a Německa... (díl 8.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.577

Obraz Němce a Německa... (díl 9.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.591

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Úvod

Téma odsunu českých Němců po 2. světové válce jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci proto, že je to téma dodnes živé, resp. živené. Střídající se prohlášení z jedné strany různých sudetoněmeckých krajanských sdružení a ze strany druhé představitelů české společnosti a státu musí zaregistrovat každý, kdo čte pravidelně noviny a sleduje TV zprávy. Diskutabilní fenomén kolektivní viny a ještě diskutabilnější právo na její kolektivní potrestání, historický kontext tzv. Benešových dekretů, spor o používání termínu „odsun", nebo „vyhnání", oběma stranami připomínaná povinnost vyrovnat se s minulostí, to jsou jen některé otázky, které se v těchto prohlášeních opakují. Je jasné, že odsun sudetských Němců po 2. svět. válce poznamenal nejen životy generací, kterých se bezprostředně dotkl, ale také politické a ekonomické souvislosti let budoucích a ve výše naznačeném kontextu i naši přítomnost.

Bc. Tereza Lukášová 8.098

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

1. Společná historie Čechů a Němců v Čechách a na Moravě

Prvními etnicky známými obyvateli na území dnešních Čech a Moravy byli keltští Bójové. Přitáhli na toto území při velkém stěhování Keltů, které probíhalo kolem roku 400 před Kristem. Přibližně o třista let později byli vytlačeni germánskými Markomany. V období stěhování národů se v Čechách usídlili Slované. Vzhledem k tomu, že se orientovali na zemědělství, vybrali si především úrodné oblasti ve vnitrozemí české kotliny. V 6. století se Slované spojili s Avary. Tehdy přišla další vlna slovanského osídlování tentokrát Slovenska, horního Rakouska a Moravy. Postupně se vztahy mezi Slovanskými obyvateli a Avary zkomplikovaly. Do čela slovanského odporu se postavil franský kupec Sámo. Vzniklá krize avarské říše byla zažehnána až po Sámově smrti (658). Následně Avaři opět získali nad Slovany nadvládu. Avaři vymizeli z dějin po několika porážkách Karlem Velikým mezi roky 791 až 796.

Bc. Tereza Lukášová 11.355

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

2. Vysídlení Sudet na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše

Na území československých Sudet proběhly v souvislosti s 2. světovou válkou dva na etnických principech postavené přesuny obyvatelstva. Prvním byl přesun zde původně žijících Čechů do vnitrozemí republiky po Mnichovské dohodě a záboru tohoto území Třetí říší v roce 1938. Druhým potom odsun naopak sudetských Němců do Německa po druhé světové válce.

Bc. Tereza Lukášová 30.827

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

3. Osídlování Sudet

Nedílnou součástí odsunu Němců bylo osídlení pohraničí novými obyvateli. Jednalo se především o občany české příp. slovenské národností z vnitrozemí, které v menší míře doplňovali Češi přicházející ze zahraničí, ale i cizinci. Na osidlovaném území byly určité české enklávy, které zde přetrvaly i během období okupace. Jednalo se o 10-12% celkového obyvatelstva Sudet.

Bc. Tereza Lukášová 15.443

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

4. Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na ekonomiku daných oblastí

Odsun německého obyvatelstva měl na československý průmysl obrovský negativní dopad. V některých průmyslových odvětvích pracovali před válkou převážně Němci.

Bc. Tereza Lukášová 8.978

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Závěr

Ve své bakalářské práci jsem se pokusila v daném rozsahu popsat příběh historického soužití Čechů a českých Němců ve společném státě a vyústění tohoto soužití do tragické kolize v průběhu a po skončení 2. svět. války. Celá staletí budovaný vztah obou etnik nepřežil dramatické zkřížení územní expanze sjednoceného Německa a znovuhledání resp. hledání státně suverénní identity Čechů a Slováků tak, jak ho zrežírovalo pro středoevropský prostor 20. stol.

Bc. Tereza Lukášová 6.013

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Seznam použitých zdrojů

Bc. Tereza Lukášová 7.476

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Téma odsunu českých Němců po 2. světové válce jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci proto, že je to téma dodnes živé, resp. živené. Střídající se prohlášení z jedné strany různých sudetoněmeckých krajanských sdružení a ze strany druhé představitelů české společnosti a státu musí zaregistrovat každý, kdo čte pravidelně noviny a sleduje TV zprávy. Diskutabilní fenomén kolektivní viny a ještě diskutabilnější právo na její kolektivní potrestání, historický kontext tzv. Benešových dekretů, spor o používání termínu „odsun", nebo „vyhnání", oběma stranami připomínaná povinnost vyrovnat se s minulostí, to jsou jen některé otázky, které se v těchto prohlášeních opakují. Je jasné, že odsun sudetských Němců po 2. svět. válce poznamenal nejen životy generací, kterých se bezprostředně dotkl, ale také politické a ekonomické souvislosti let budoucích a ve výše naznačeném kontextu i naši přítomnost.

Bc. Tereza Lukášová 5.776

Osobní stráž velkovévodství Hessenského

Heslovitá historie nejstarší německé pěší jednotky.

Karl Schlange 9.649

Převzetí moci nacisty v Německu (1930-1934)

30. ledna 1933 byl německým říšským kancléřem ustaven Adolf Hitler, a toto datum se proto považuje za okamžik převzetí moci v Německu nacisty. Cesta od republiky k diktatuře však není tak jednoduchá a proces převzetí moci probíhal během delšího období.

Radim Kapavík 48.371

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

1 Úvod

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Bc. Jiří Waldhauser 4.104

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

2 Pojem energetická bezpečnost

Většina autorů zastává názor, že pojem energetická bezpečnost se poprvé objevil v roce 1973, v době prvního ropného šoku, kdy Organizace arabských zemí vyvážejících ropu (OAPEC, předchůdce OPEC), během právě probíhající jomkippurské války, vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí podporujících Izrael. V důsledku tohoto embarga cena ropy, v podstatě přes noc, vzrostla na čtyřnásobek a stáhla rozvinutý svět do hluboké dlouhotrvající recese doprovázené vysokou inflací. Islámská revoluce v jednom z největších světových nalezišť ropy, Iránu, a následující válka s další ropnou velmocí, Irákem, na konci sedmdesátých let úvahy o energetice, coby klíčovému odvětví mezinárodní bezpečnosti ještě zesílila.

Bc. Jiří Waldhauser 5.408

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

3 Dimenze a komponenty energetické bezpečnosti

To, že je chápání EB v médiích a politickém diskursu velmi zjednodušené a zabývá se pouze dílčími aspekty celku, přičemž jiné naprosto opomíjí, nijak nepřekvapuje. Bohužel je tomu tak i ve značné části odborných publikací. Někdy je EB považována za synonymum evropské závislosti na dodávkách ruského plynu, jindy je akcentována pouze problematika ropy, přičemž ostatní surovinové zdroje jsou opomíjeny, a v některých případech je EB zužována na emise skleníkových plynů a jimi způsobeného globálního oteplování. Velmi časté je také výhradní zaměření na vnější dimenzi EB a naprosté přehlížení té vnitřní.

Bc. Jiří Waldhauser 8.441

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

4 Německo a jeho vliv na energetickou bezpečnost střední Evropy

SRN je spolu s RF jedním z nejvýznamnějších hráčů na evropském energetickém poli a vliv její politiky na EB středoevropských zemí je značný. Následující část práce se zaměřuje na současnou energetickou politiku Německa, vysvětluje její dopady na střední Evropu a snaží se zemím V4 doporučit opatření, která by v reakci na německé energetické cíle měly přijmout.

Bc. Jiří Waldhauser 6.643

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

5 Závěr

Prvním a pravděpodobně nejdůležitějším poznatkem, který z analýzy EB situace zemí V4 vyplývá je, že i přes existenci řady potenciálních i přímých hrozeb situace v žádném případě není kritická a obavy, mnohdy hraničící s hysterií, které část veřejnosti má, nejsou opodstatněné. Vlády zemí V4 mají v rukou širokou paletu nástrojů vnější a vnitřní energetické politiky, které mohou efektivně využít k dlouhodobému zajištění své energetické bezpečnosti.

Bc. Jiří Waldhauser 3.786

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Seznam zkratek, obrázků a literatury

Bc. Jiří Waldhauser 4.614

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Bc. Jiří Waldhauser 3.045

Willy Brandt a jeho Ostpolitik

Snahy západoněmeckého kancléře o normalizaci vztahů se zeměmi východního bloku v 60. a 70. letech.

Richard Aubrecht 30.109