Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 516 příspěvků vloženo, 2166 editováno a 509 zmoderováno. Statistiky
22.9.2018 - Praha - Sraz k 20. narozeninam valka.cz | Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

1 0 1

Pruské království [1701-1871]

Ruské imperium [1795-1914]

Rakouské císařství [1804-1867]

Varšavské vévodství [1807-1815]

Polská republika [1918-1939]

Ruské imperium [1914-1917]

Monarchie Rakousko-Uherská [1867-1918]

Německé císařství [1871-1918]

Německá říše [1919-1933]

Německá říše [1933-1943]

Svaz sovětských socialistických republik [1939-1941]

0 0 0

Velkoněmecká říše [1943-1945]

Polská republika [1944-1952]

Polská lidová republika [1952-1989]

Vojvodství

16 0 16

Okresy

0 0 0

Města a obce

133 109 473

Průmysl

30 21 42

Vojenské objekty

52 48 69

Vojenské hřbitovy

181 180 245

Pevnostní stavby

29 26 52

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

29 29 63

Muzea

22 10 85

Témata

 

- Územněsprávní členění Polské republiky


Regional division of Poland

1 2.388

Německé názvy polských obcí


German names of the Polish towns

1 1.239

Poloostrov Hel


1 2.657

Poloostrov Westerplatte


1 1.765

Polská republika


Rzeczpospolita Polska

2 5.184

Články

Dolní Morava

Dolní Morava nemá dnes nic společného s dnešní Moravou. Dolní Morava, tento málo známý název (název zmiňován v knize Lubomíra E.Havlíka: Kronika o Velké Moravě, vyšla r.1993), tak bylo kdysi nazýváno území při dolním levém břehu řeky Moravy, a to území dnešního Slovenska, jihu Polska (severní Orava a severní Spiš, které do roku 1918 byly součástí Uher a poté Polska) a severu Maďarska (pohoří Matra a Bükk a vinařská oblast Tokaj). Dolní Morava byla vždy v určitých obdobích součástí našeho Českého státu.
ing. Vilém Vácha 18.101

Holasicko

Holasicko, určitě mnozí z Vás se budou divit, kde toto území hledat? Jedná se území na severovýchodě České republiky v okolí města Opavy (Opavsko, Krnovsko a Hlučínsko) a přilehlé území na severu, dnes ležící v Polsku.
ing. Vilém Vácha 13.519

Nad Tatrou sa blýska - (1)

Střední Evropa 1914-1920 - krvavý návrat ze zapomnění.

Václav Vlk st. 12.547

Nad Tatrou sa blýska - (10)

Slováci jako Čechoslováci.

Václav Vlk st. 13.378

Nad Tatrou sa blýska - (2)

Připojení Slovenska nebylo žádnou procházkou růžovým sadem.

Václav Vlk st. 8.354

Nad Tatrou sa blýska - (3)

Legionáři, domobrana, fronťáci, Češi, Moraváci i Slováci.

Václav Vlk st. 9.222

Nad Tatrou sa blýska - (4)

Hurá na Bratislavu a Košice!

Václav Vlk st. 9.677

Nad Tatrou sa blýska - (5)

Na vojensky obsazených územích vládne Československo až po Košice.

Václav Vlk st. 11.179

Nad Tatrou sa blýska - (6)

1918-1920: "Trma-vrma" všude okolo nás.

Václav Vlk st. 9.132

Nad Tatrou sa blýska - (7)

Bolševici táhnou na Evropu.

Václav Vlk st. 9.262

Nad Tatrou sa blýska - (8)

Poražený Wotan.

Václav Vlk st. 10.224

Nad Tatrou sa blýska - (9)

Rudá záře nad Komárnem.

Václav Vlk st. 10.219

Nisko

Nisko je jediné území Dolního Slezska, jenž je dnes součástí České republiky. Jeho území se shoduje s dnešním okresem Jeseník. Na severu je tvořeno nížinami, jenž pro svou úrodnost jsou nazývány Slezskou Hanou, na jihu a západě horami Rychlebskými a Jeseníky.
ing. Vilém Vácha 9.222

Sedmidenní válka s Polskem (1919)

Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. Přestože hranice mladé republiky byly mezinárodně uznány státy Dohody a jednalo se o české historické území, nehodlalo se s tím Polsko smířit a po rozpadu Rakousko-Uherska toto území vojensky obsadilo. Nemalou váhu přitom mělo i uhelné bohatství této oblasti a potřeba zabezpečení uhlí pro Československo.

Pavel Jaroslav Kuthan 39.736

SLEZSKO

a ostatní česká expanze na severovýchod (ostatní polské, baltské a ukrajinské nížiny)
ing. Vilém Vácha 21.508

Tahanice o karpatské hřebeny

Po 1. světové válce se o Podkarpatskou Rus vedly tvrdé boje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že ne vždy se při nich střílelo.

Vladimír Marek 16.379

Zajatecké a internační tábory v Polsku v letech 1919 – 1924

Porážka vojenského bloku Centrálních mocností znamenala pro národy Evropy konec Velké války, později označované jako I. světová válka. V jejím důsledku došlo k rozpadu Rakouska-Uherska, ke vzniku nových nezávislých států ve střední Evropě (Polska a Československa) a k vypuknutí revoluce v Německu a pádu císařství. Po ukončení válečných operací mohly vlády evropských států přikročit k řešení problémů, které byly způsobeny dlouhodobým světovým konfliktem. K nejdůležitějším otázkám, které bylo třeba poměrně rychle vyřešit, patřil návrat miliónů lidí, kteří byli v důsledku vojenských operací přesídleni na jiná území, do svých domovů a také vyklizení zajateckých táborů a vyslání vojáků-zajatců, kteří se v nich nacházeli, do jejich vlasti. Celkem se v průběhu I. světové války v zajetí ocitlo 8.865 tisíc zajatců (5.295 tisíc vojáků Dohody a 3.570 vojáků Centrálních mocností). Po složení zbraní na frontách se vojáci, kteří se nacházeli v zajateckých táborech, začali dožadovat okamžitého propuštění domů.

Dr hab. Zbigniew Karpus 21.372