Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 352 příspěvků vloženo, 1138 editováno a 430 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Polsko (POL)

Podkategorie

Předchozí státní útvary

1 0 1

Pruské království [1701-1871]

Ruské imperium [1795-1914]

Rakouské císařství [1804-1867]

Varšavské vévodství [1807-1815]

Polská republika [1918-1939]

Ruské imperium [1914-1917]

Monarchie Rakousko-Uherská [1867-1918]

Německé císařství [1871-1918]

Německá říše [1919-1933]

Německá říše [1933-1943]

Svaz sovětských socialistických republik [1939-1941]

0 0 0

Velkoněmecká říše [1943-1945]

Polská republika [1944-1952]

Polská lidová republika [1952-1989]

Vojvodství

16 0 16

Okresy

0 0 0

Města a obce

140 116 487

Průmysl

30 21 42

Vojenské objekty

53 49 70

Vojenské hřbitovy

181 180 245

Pevnostní stavby

29 26 52

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

29 29 63

Muzea

22 10 85

Témata

 

- Územněsprávní členění Polské republiky


Regional division of Poland

1 2.477

Německé názvy polských obcí


German names of the Polish towns

1 1.384

Poloostrov Hel


1 2.747

Poloostrov Westerplatte


1 1.831

Polská republika


Rzeczpospolita Polska

2 5.394

Články

Dolní Morava

Dolní Morava nemá dnes nic společného s dnešní Moravou. Dolní Morava, tento málo známý název (název zmiňován v knize Lubomíra E.Havlíka: Kronika o Velké Moravě, vyšla r.1993), tak bylo kdysi nazýváno území při dolním levém břehu řeky Moravy, a to území dnešního Slovenska, jihu Polska (severní Orava a severní Spiš, které do roku 1918 byly součástí Uher a poté Polska) a severu Maďarska (pohoří Matra a Bükk a vinařská oblast Tokaj). Dolní Morava byla vždy v určitých obdobích součástí našeho Českého státu.
ing. Vilém Vácha 18.688

Holasicko

Holasicko, určitě mnozí z Vás se budou divit, kde toto území hledat? Jedná se území na severovýchodě České republiky v okolí města Opavy (Opavsko, Krnovsko a Hlučínsko) a přilehlé území na severu, dnes ležící v Polsku.
ing. Vilém Vácha 14.270

Nad Tatrou sa blýska - (1)

Střední Evropa 1914-1920 - krvavý návrat ze zapomnění.

Václav Vlk st. 13.343

Nad Tatrou sa blýska - (10)

Slováci jako Čechoslováci.

Václav Vlk st. 15.212

Nad Tatrou sa blýska - (2)

Připojení Slovenska nebylo žádnou procházkou růžovým sadem.

Václav Vlk st. 9.058

Nad Tatrou sa blýska - (3)

Legionáři, domobrana, fronťáci, Češi, Moraváci i Slováci.

Václav Vlk st. 9.907

Nad Tatrou sa blýska - (4)

Hurá na Bratislavu a Košice!

Václav Vlk st. 10.338

Nad Tatrou sa blýska - (5)

Na vojensky obsazených územích vládne Československo až po Košice.

Václav Vlk st. 11.881

Nad Tatrou sa blýska - (6)

1918-1920: "Trma-vrma" všude okolo nás.

Václav Vlk st. 9.819

Nad Tatrou sa blýska - (7)

Bolševici táhnou na Evropu.

Václav Vlk st. 9.865

Nad Tatrou sa blýska - (8)

Poražený Wotan.

Václav Vlk st. 10.842

Nad Tatrou sa blýska - (9)

Rudá záře nad Komárnem.

Václav Vlk st. 10.917

Nisko

Nisko je jediné území Dolního Slezska, jenž je dnes součástí České republiky. Jeho území se shoduje s dnešním okresem Jeseník. Na severu je tvořeno nížinami, jenž pro svou úrodnost jsou nazývány Slezskou Hanou, na jihu a západě horami Rychlebskými a Jeseníky.
ing. Vilém Vácha 9.623

Povstání ve varšavském ghettu

Jednou z mnoha otázek pojících se s tématikou holocaustu je, proč se Židé nebránili? Respektive proč neprokázali více odporu proti nacistické genocidě? Pro mnohé je těžko pochopitelné, proč se za daných podmínek Židé nevzbouřili a neprokázali násilný odpor ve větší míře; vzhledem k početní převaze např. v koncentračních táborech. Důvodů se nabízí hned několik. Jednak bylo smrtelným zločinem jakkoliv napomáhat židovskému obyvatelstvu, tudíž bylo velmi obtížné získat zbraně. Dále jakýkoliv projev odporu měl za následek exemplární pomstu na mnohem širší cílové skupině, než jen na aktérech resistence. Absence ozbrojených protestů ze strany Židů nebyla otázkou morálních pohnutek, jako spíše zvažováním mezi „menším a větším zlem“. Přesto však můžeme nalézt výjimky. Jednou z nich je povstání ve varšavském ghettu, které se stalo symbolem národní hrdosti a odvahy postavit se nesrovnatelně silnějšímu protivníkovi, i přes mizivou šanci na úspěch.

Daniela Gruberová 16.835

Sedmidenní válka s Polskem (1919)

Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. Přestože hranice mladé republiky byly mezinárodně uznány státy Dohody a jednalo se o české historické území, nehodlalo se s tím Polsko smířit a po rozpadu Rakousko-Uherska toto území vojensky obsadilo. Nemalou váhu přitom mělo i uhelné bohatství této oblasti a potřeba zabezpečení uhlí pro Československo.

Pavel Jaroslav Kuthan 46.188

SLEZSKO

a ostatní česká expanze na severovýchod (ostatní polské, baltské a ukrajinské nížiny)
ing. Vilém Vácha 22.338

Tahanice o karpatské hřebeny

Po 1. světové válce se o Podkarpatskou Rus vedly tvrdé boje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že ne vždy se při nich střílelo.

Vladimír Marek 17.453

Zajatecké a internační tábory v Polsku v letech 1919 – 1924

Porážka vojenského bloku Centrálních mocností znamenala pro národy Evropy konec Velké války, později označované jako I. světová válka. V jejím důsledku došlo k rozpadu Rakouska-Uherska, ke vzniku nových nezávislých států ve střední Evropě (Polska a Československa) a k vypuknutí revoluce v Německu a pádu císařství. Po ukončení válečných operací mohly vlády evropských států přikročit k řešení problémů, které byly způsobeny dlouhodobým světovým konfliktem. K nejdůležitějším otázkám, které bylo třeba poměrně rychle vyřešit, patřil návrat miliónů lidí, kteří byli v důsledku vojenských operací přesídleni na jiná území, do svých domovů a také vyklizení zajateckých táborů a vyslání vojáků-zajatců, kteří se v nich nacházeli, do jejich vlasti. Celkem se v průběhu I. světové války v zajetí ocitlo 8.865 tisíc zajatců (5.295 tisíc vojáků Dohody a 3.570 vojáků Centrálních mocností). Po složení zbraní na frontách se vojáci, kteří se nacházeli v zajateckých táborech, začali dožadovat okamžitého propuštění domů.

Dr hab. Zbigniew Karpus 22.762