Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 393 příspěvků vloženo, 1959 editováno a 317 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Spojené království Dánska, Norska a Švédska (Kalmarská unie) [1397-1523]

Moskevské velkoknížectví [RRRR-1547]

Ruské imperium [1721-1917]

Ruská republika [1917-1917]

Vyšší územní celky

0 0 0

Nižší územní celky

0 0 0

Města a obce

10 10 10

Průmysl

6 5 11

Vojenské objekty

8 7 8

Vojenské hřbitovy

0 0 0

Pevnostní stavby

1 0 6

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

0 0 0

Muzea

0 0 0

Témata

 

Finsko


Finland


Suomi

1 4.307

Články

Čajky proti „Spitfirům“

V samém závěru bojů zimní války (zuřila od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940) se množila hlášení sovětských pilotů o střetech se „Spitfiry“. Relativně často se s takto označovanými letouny utkávali piloti sedlající Polikarpovy I-153. Šlo jak o piloty letectva Baltského loďstva (VVS KBF), tak o příslušníky vojenského letectva (VVS RKKA), zejména příslušníky dvou stíhacích pluků zvláštní letecké skupiny (OAGp) působící z estonských základen. Sovětský průzkum a výzvědná služba se ovšem dopustily závažného omylu v určení protivníků, neboť Sověti identifikovali stroje jako „Spitfiry“.

Miroslav Šnajdr 11.652

Okolnosti rozchodu sev. zemí...: 2. Severské státy v novém poválečném světovém uspořádání

Ve srovnání s ostatními evropskými oblastmi utrpěl severský region ve válce poměrně málo. Války bylo zcela ušetřeno Švédsko, které mohlo v době okupace, ale zvláště pak po osvobození, poskytovat sousedním skandinávským státům, především Norsku, rozsáhlou hospodářskou pomoc. V prvních poválečných měsících se Dánsko a Norsko a v menší míře i samotné Švédsko potýkaly s hospodářskými potížemi projevující se inflací, velkou vnitřní státní zadlužeností, nedostatkem zboží a především nedostatkem minerálních paliv, která nemohli tradiční dodavatelé Británie ani Německo poskytnout, dále nezaměstnaností a poklesem výroby. Všechny severské státy utrpěly oslabením nebo ztrátou svých tradičních obchodních partnerů, ocitly se v obchodní a finanční závislosti na Spojených státech a není proto divu, že všechny tři skandinávské vlády přijaly v červnu 1947 Marshallův plán.

Bc. Karel Manoch 14.487

Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce

Tato bakalářská práce, Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce, si klade za cíl poukázat na hlavní historické determinanty a faktory vedoucí k definitivnímu rozchodu bezpečnostních politik severských států a rovněž také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které ho předcházely, i nastínit důsledky, jež tento rozchod bezprostředně měl. Čím byly dané rozdílné bezpečnostní zájmy severských zemí? Jak se měnil pohled jednotlivých států na otázku zajištění vlastní bezpečnosti před, v průběhu a po konci druhé světové války? A jaká očekávání od nového uspořádání angažované státy měly?

 

Bc. Karel Manoch 4.100

Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Přílohy

Přehled základních dat severských zemí

Bc. Karel Manoch 4.564

Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Úvod

Severské státy jsou specifické svou soudržností a dlouhými historickými vazbami, přesto zejména po druhé světové válce můžeme pozorovat určité divergentní tendence v oblasti bezpečnostní politiky související s podpisem Washingtonské smlouvy a rozštěpením severského regionu na signatářské státy Organizace Severoatlantické smlouvy Dánsko, Norsko a Island a na nesignatářské neutrální Švédsko a Finsko, přičemž situace Finska je komplikovaná speciálním vztahem k Sovětskému svazu daným smlouvou z roku 1948.

Bc. Karel Manoch 11.219

Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Závěr

Ačkoli došlo k rozdělení cest severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky, neměly okolnosti tohoto rozchodu destabilizační charakter ani pro vztahy mezi severskými státy, ani pro napjaté poměry studené války.

Bc. Karel Manoch 12.163

Okolnosti rozchodu severských zemí...: 1. Počátky provázanosti severských států

Kořeny spřízněnosti severských států je třeba hledat v dlouhé společné historii a řadě obdobných prvků, které hrály roli v rozvoji jednotlivých států. Od pravěku byly obývány germánskými kmeny (kromě Islandu, který byl osídlen až v 9. století Kelty a Vikingy) a ty se dorozumívaly stejnou řečí, z níž později vzešly velice si blízké severské jazyky. Výjimku tvoří pouze finština, k ugrofinské skupině sídlící na území Finska se později přidružili Švédové a Finsko se dostalo pod švédskou správu a kulturní vliv.

Bc. Karel Manoch 14.073

Okolnosti rozchodu severských zemí...: Seznam zkratek, seznam literatury

Seznam zkratek. Seznam literatury a ostatních pramenů.

Bc. Karel Manoch 5.891