Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 457 příspěvků vloženo, 1622 editováno a 2444 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Ruské Impérium [1827-1858]

Ruské Impérium [1858-1883]

Ruské Impérium [1883-1914]

Ruská republika [1917-1918]

Ruské Impérium [1914-1917]

Zakavkazská demokratická federativní republika [1918-1918]

Arménská republika [1918-1920]

část území okupována Osmanskou říší [1918-1918]

Arménská sovětská socialistická republika [1920-1922]

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika [1922-1922]

Svaz sovětských socialistických republik [1922-1991]

Vyšší územní celky

0 0 0

Nižší územní celky

0 0 0

Města a obce

1 1 1

Průmysl

0 0 0

Vojenské objekty

1 1 1

Vojenské hřbitovy

14 14 28

Pevnostní stavby

0 0 0

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

0 0 0

Muzea

1 1 3

Témata

 

Arménská republika


Հայաստանի Հանրապետություն

2 2.638

Články

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Úvod

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Ar ménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Otázka Náhorního Karabachu ale vyřešena nebyla. Naopak se stala zásadním zdrojem nestability celého regionu jižního Kavkazu. Z ekonomického hlediska se největší překážkou rozvoje stalo uzavření turecko-arménské a ázerbájdžánsko-arménské hranice, ke kterému ze strany Turecka a Ázerbájdžánu došlo v reakci na válečný konflikt. Turecko, které se přiklonilo na stranu Ázerbájdžánu, ale není zdaleka jediným vnějším aktérem, který je do konfliktu zapojen. Neopomenutelná je role Ruska, které naopak stojí na straně Arménie.

Mgr. Ing. Petra Cibulková 5.328

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

1. Konflikt o Náhorní Karabach v regionálních souvislostech

Nevyřešený spor o Náhorní Karabach je hlavním činitelem vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií a současně je stěžejní příčinou nestability celého regionu. Jedná se o hornatou oblast o rozloze 4 800 km2, která se nachází na západě dnešního Ázerbájdžánu. Původně bylo toto území osídleno kavkazskými Albánci, v průběhu dějin zde žili především Arméni, kteří oblast nazývají tradičně Arcach, dále Ázerbájdžánci a Kurdové. Náhorní Karabach byl tedy místem, kde se střetávaly různé vlivy a kultury. Dokládá to přímo jeho název, neboť slovo Karabach sestává z turkického výrazu kara, znamenající černá, a z perského slova bag neboli zahrada. Naopak původ výrazu „Náhorní“ je ruský. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci považují Náhorní Karabach za kolébku své státnosti a kultury. Přitom právě skutečnost, že se zde nestřetávají ekonomicko-strategické zájmy, nýbrž kulturně-historické hodnoty, činí případné řešení sporu mnohem složitější. Oba národy vyvíjí velké snahy archaizovat svou přítomnost na karabašském území, přiklání se proto k různým verzím dějin a řídí se jediným pravidlem prior tempore, potior iure.

Mgr. Ing. Petra Cibulková 17.089

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

2 Charakteristika turecko-arménských vztahů

Výrazným mezníkem ve formování turecko-arménských vztahů se staly události v Osmanské říši na konci 19. století. Arménů zde v roce 1882 žilo 1,125 milionu, čímž tvořili 17,5 % obyvatel a podle ústavy měli statut samosprávného národa pod osmanskou suverenitou. Arménské obyvatelstvo se nacházelo především ve východní Anatolii a ve velkých městech, ale ve všech provinciích vždy představovalo menšinu. Z některých Arménů se stali úspěšní kupci a bankéři. Na venkově se obvykle živili jako zemědělci, ale měli časté konflikty s kočovnými muslimskými Kurdy. Napětí se začalo stupňovat, docházelo k zatýkání, únosům a zabíjení, byly uzavírány arménské školy a ničeny arménské kostely i celé vesnice. Na podporu arménského obyvatelstva vzniklo hnutí Henčak, v překladu znamenající Zvon, a hnutí Dašnakcutjun neboli Arménská revoluční federace. Tato hnutí nebyla nijak navázána na ruskou vládu.

Mgr. Ing. Petra Cibulková 8.997

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

3 Dopady nedávných událostí na vývoj regionu a na konflikt o Náhorní Karabach

Přibližně do roku 2009 se předpokládalo, že nejlepší cestou k normalizaci turecko- arménských vztahů a potažmo k vyřešení patové situace na jižním Kavkaze, bude striktní oddělení jednotlivých sporných otázek. Arménie a Turecko spolu měly navázat diplomatické styky a otevřít společnou hranici bez jakýchkoli dalších podmínek, zejména těch souvisejících s konfliktem o Náhorní Karabach a událostmi z roku 1915. Celý proces se měl týkat pouze Turecka a Arménie, další státy neměly být zahrnuty ani nepřímo.

Mgr. Ing. Petra Cibulková 5.430

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Závěr

Cílem práce bylo identifikovat souvislosti mezi nedávným vývojem turecko- arménských vztahů a řešením konfliktu o Náhorní Karabach. K tomu bylo nutné charakterizovat tyto záležitosti z hlediska příčin jejich vzniku, zapojení jednotlivých aktérů, překážek řešení a současné situace.

Mgr. Ing. Petra Cibulková 4.839

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Seznam použité literatury

Mgr. Ing. Petra Cibulková 5.014

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Přílohy

Mgr. Ing. Petra Cibulková 8.074

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Ar ménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Otázka Náhorního Karabachu ale vyřešena nebyla. Naopak se stala zásadním zdrojem nestability celého regionu jižního Kavkazu. Z ekonomického hlediska se největší překážkou rozvoje stalo uzavření turecko-arménské a ázerbájdžánsko-arménské hranice, ke kterému ze strany Turecka a Ázerbájdžánu došlo v reakci na válečný konflikt. Turecko, které se přiklonilo na stranu Ázerbájdžánu, ale není zdaleka jediným vnějším aktérem, který je do konfliktu zapojen. Neopomenutelná je role Ruska, které naopak stojí na straně Arménie.

Mgr. Ing. Petra Cibulková 4.057

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Úvod

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Arménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území.

Bc. Tereza Kotásková 4.325

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

1. Konflikt o Náhorní Karabach v regionálních souvislostech

Nevyřešený spor o Náhorní Karabach je hlavním činitelem vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií a současně je stěžejní příčinou nestability celého regionu. Jedná se o hornatou oblast o rozloze 4 800 km2, která se nachází na západě dnešního Ázerbájdžánu.

Bc. Tereza Kotásková 4.857

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

2. Charakteristika turecko-arménských vztahů

Výrazným mezníkem ve formování turecko-arménských vztahů se staly události v Osmanské říši na konci 19. století. Arménů zde v roce 1882 žilo 1,125 milionu, čímž tvořili 17,5 % obyvatel a podle ústavy měli statut samosprávného národa pod osmanskou suverenitou.

Bc. Tereza Kotásková 5.058

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

3. Dopady nedávných událostí na vývoj regionu a na konflikt o Náhorní Karabach

Přibližně do roku 2009 se předpokládalo, že nejlepší cestou k normalizaci turecko-arménských vztahů a potažmo k vyřešení patové situace na jižním Kavkaze, bude striktní oddělení jednotlivých sporných otázek. Arménie a Turecko spolu měly navázat diplomatické styky a otevřít společnou hranici bez jakýchkoli dalších podmínek, zejména těch souvisejících s konfliktem o Náhorní Karabach a událostmi z roku 1915. Celý proces se měl týkat pouze Turecka a Arménie, další státy neměly být zahrnuty ani nepřímo.

Bc. Tereza Kotásková 4.162

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Závěr

V případě sporu o Náhorní Karabach se ukázalo, že se jedná o etnický konflikt, ve kterém si karabašské území z historických a kulturních důvodů nárokují dvě země, a to Ázerbájdžán, na jehož území se oblast nachází, a Arménie, jejíž národnosti je dnes většina obyvatel Karabachu. Obě strany se pomocí odlišných interpretací historie pokouší prokázat svou dřívější přítomnost v Karabachu.

Bc. Tereza Kotásková 3.406

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Seznam použité literatury

Bc. Tereza Kotásková 3.246

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Přílohy

Bc. Tereza Kotásková 6.055

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na úze mí Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Arménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území.

Bc. Tereza Kotásková 2.596