Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 589 příspěvků vloženo, 2387 editováno a 1566 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

Osmanská říše [1516-1844]

Osmanská říše [1844-1918]

Okupováno Spojeným královstvím Velké Británie a Irska [1917-1922]

Britský mandát Palestína [1922-1948]

Izrael [1948- ]

Vyšší územní celky

0 0 0

Nižší územní celky

0 0 0

Města a obce

1 1 1

Průmysl

0 0 0

Vojenské objekty

5 3 8

Vojenské hřbitovy

0 0 0

Pevnostní stavby

0 0 0

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

0 0 0

Muzea

0 0 0

Články

Arafat, OOP, Izrael a mír?

Článek mapuje hlavní pokusy a rozpory blízkovýchodního mírového procesu do roku 1994. Pozdějším událostem se věnuje článek "Intifáda Al-Aksá".

Jan Ešner 8.306

BLÍZKÝ VÝCHOD: Izrael a Palestinci v roce 2013

Izraeli a Palestincům přinesl rok 2013 jednu významnou událost – obě strany obnovily mírová jednání. S výjimkou krátkých neúspěšných rozhovorů v roce 2010 spolu nejednaly pět let. K obnově přímých jednání koncem července došlo díky nadlidskému úsilí amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jemuž izraelský premiér Binjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás slíbili, že u jednacího stolu vydrží devět měsíců.

Gita Zbavitelová 3.097

BLÍZKÝ VÝCHOD: Nesourodé vyhlídky v biblické zemi

Izrael, pokládán za nelegitimního vetřelce v oné převážně islámské končině, si musel zvykat na neutuchající nepříjemnosti: bomby, rakety, všelijaké přepady, pronikání explozivně si počínající sebevrahů a sebevražedkyň. Vedlo to k úbytku zahraničních turistů, odlivu investic, ekonomie začala trpět, sama existence státu ohrožena...

Ota Ulč 6.296

BLÍZKÝ VÝCHOD: Úspěšná stávka

Palestinští zaměstnanci OSN zřejmě dosáhli splnění svých požadavků.

Gita Zbavitelová 3.617

Dopustil se Izrael válečných zločinů během operace Lité olovo?

Operace Lité olovo započala 27. 12. 2008, trvala zhruba jeden měsíc. Šlo o odvetnou akci, která měla za cíl zamezit dalšímu odstřelování izraelského území z Pásma Gazy. Stát Izrael byl, jak jinak, opět obviněn z válečných zločinů (tj. z úmyslného útočení na gazanské civilisty, civilní objekty a civilní infrastrukturu). Stejně jako v případě "Janinského masakru" či "masakru Palestinců na pláži v Gaze". Všechna tato obvinění sledují jeden cíl - očernit Izrael v co nejširším rozsahu. Nyní se pokusím rekapitulovat jenom některé z dezinformací, které obletěly svět.

Hana Lukešová 6.200

EGYPT: Stupňování ofenzivy proti teroristům na Sinaji

Egypt většinou poutá pozornost západních médií jen kvůli pronásledování islamistů a údajným mocenským ambicím polního maršála Abdala Fataha Sisího. Málokterá si všímají, že Egypt od červencového svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího úporně bojuje proti terorismu, především na Sinajském poloostrově, odkud se násilí přelévá do celé země. V pátek zde podnikl zatím nejmohutnější ofenzivu, při které vypálil na 60 raket na cíle islamistů ve vesnici nedaleko Šajch Zuwajdí a zabil nejméně 13 teroristů. Za celý minulý týden jich zlikvidoval dvacet, dalších dvacet toto pondělí a od července stovky a sám také ztratil přes 200 vojáků. Ve srovnání se Sýrií možná tato čísla vypadají nízká, ale boj proti terorismu na Sinaji má obrovský význam pro celý region.

Gita Zbavitelová 4.039

EGYPT: Zákaz činnosti palestinského Hamasu

Egypt systematicky stupňuje boj proti palestinskému hnutí Hamas, které ovládá pásmo Gazy. V úterý káhirský soud zakázal Hamasu veškerou činnost a působení v Egyptě, a dal tím jasně najevo, že úřady nehodlají slevit ze svého záměru hnutí zcela izolovat. Soud nařídil uzavření všech kanceláří Hamasu a zabavení jeho majetku a členové hnutí, kteří žijí v Káhiře, teď mohou být zatčeni. Zákaz činnosti Hamasu už nemá daleko k jeho prohlášení za teroristickou organizaci, kterou je v Egyptě od prosince i jeho mateřské Muslimské bratrstvo.

Gita Zbavitelová 3.323

EU prohlásila Hizballáh za teroristickou organizaci

Pozdě, ale přece – tak by se dalo shrnout pondělní rozhodnutí Evropské unie, která po dlouhém váhání konečně zařadila libanonské šíitské hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Jen s jedním háčkem – nezapsala je tam celé, ale jen takzvané „ozbrojené křídlo“.

Gita Zbavitelová 5.026

EU v mírovém procesu na Blízkém východě

Tématem této diplomové práce je právě otázka angažovanosti EU při řešení konfliktu na Blízkém východě a zaměření na styčné plochy a odlišnosti s ostatními významnými aktéry (zejména pak s USA a RF, neboť na OSN v této souvislosti nahlížím pouze jako na mezinárodní fórum, kde se prolínají zájmy jednotlivých států a uskupení; tato práce se tedy blíže specificky nezaměřuje na činnost OSN). Vlastním cílem je na základě analýzy EU zhodnotit přínos a její roli v celém procesu, co EU k angažovanosti v mírovém procesu vede a zda má EU do budoucna možnost v této oblasti hrát významnou úlohu.

Ing. Jan Špiler 7.427

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 1. Podstata vývoje konfliktu - 1. díl

Dějiny Státu Izrael jsou úzce spojeny se snahou nového státu přežít v oblasti, kde mu okolní arabské státy rozhodně nebyly pozitivně nakloněny. I když již usazování židovských přistěhovalců z celého světa v desetiletích před vznikem samostatného Státu Izrael vedlo k problematickým vztahům s místním arabským (palestinským) obyvatelstvem, byla to právě léta po druhé světové válce, která vedla ke skutečnému urychlení problematických vztahů nejen s okolními arabskými státy, ale právě s původním arabským obyvatelstvem na bývalém mandátním území Velké Británie.

Ing. Jan Špiler 14.227

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 1. Podstata vývoje konfliktu - 2. díl

Stoupající násilí a snaha Šaronovy vlády dokázat, že Jásir Arafat je osobně zodpovědný za nezanedbatelnou část teroristických aktivit činily jednání mezi oběma stranami téměř nemožnými. V této napjaté situaci se Kvartet v čele se Spojenými státy dohodl koncem dubna 2003 na plánu, který měl zajistit stažení Izraele z okupovaných území, nicméně jeho implementace se ukázala jako velice složitá. Tento plán byl i z pohledu tehdejší situace velice ambiciózní nejen co se týče stanovených cílů, ale zejména z pohledu stanovených lhůt. V roce 2002 navíc došlo k obklíčení sídla Jásira Arafata v Ramalláhu a z větší části k jeho zničení. Izraelská vláda se od této chvíle netajila tím, že Jásira Arafata jako partnera pro vyjednávání nadále nehodlá brát příliš v potaz.

Ing. Jan Špiler 10.280

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 2. EU a západoevropské státy - 1. díl

Oblast dnešního Blízkého východu byla po celé období dvacátého století významným regionem, ve kterém se střetávaly zájmy evropských mocností. Mocnostmi, které se o tuto oblast zajímaly, byly zejména Velká Británie a Francie, ale své zájmy samozřejmě mělo i Německo a Itálie. V úvodní kapitole k této práci je za období pro popsání mezinárodněpolitické dynamiky zvoleno rozpětí od vzniku státu Izrael po současnost. Důvodem pro tento krok je mimo jiné i to, že krátce před vznikem izraelského státu skončila druhá světová válka, která významně ovlivnila mezinárodněpolitickou arénu a na scénu přivedla dvě nové supervelmoci (USA a SSSR) a s nimi i dva odlišné bloky států, které začaly přetvářet do té doby existující mezinárodněpolitický obraz světa. Střetnutí mezi těmito dvěmi ideologiemi se nevyhnulo ani Blízkému východu.

Ing. Jan Špiler 11.211

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 2. EU a západoevropské státy - 2. díl

Rozpad SSSR měl pro arabský svět významné důsledky. Vcelku rychle se z blízkovýchodní arény stáhl stát, který do té doby vynikal svým protiizraelským postojem a který měl blízko k arabským režimům a jejich názorům na řešení blízkovýchodního konfliktu. Zůstaly pouze USA a s nimi ES, které však, jak již bylo zmíněno, v této době řešilo jiné problémy a upíralo svou pozornost spíš dovnitř Evropy a k novým transformujícím se státům střední a východní Evropy. Arabské státy tedy ztratily možnost manévrování mezi oběma velmocemi. Navíc došlo k tomu, že se i USA zaměřily na nově nezávislé státy a pozornost a asistence (včetně té finanční) se přesunula tímto směrem.

Ing. Jan Špiler 10.196

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: 3. Komparace postoje EU s vybranými aktéry

Cílem této části je zaměřit se na některá specifika přístupu k mírovému procesu na Blízkém východě ze strany USA a RF, a to zejména co se týče aktuálního vývoje od počátku 90. let po současnost, a pokusit se o jejich srovnání s přístupem ES/EU. Ačkoli předchozí části práce již upozorňovaly na některé odlišnosti nebo naopak styčné plochy v přístupech, bude pozornost soustředěna zejména na ucelenější pohled na celou situaci, včetně stručného shrnutí souvislostí, které určovaly kurz velmocí v regionu během studené války.

Ing. Jan Špiler 9.648

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Příloha 1.

Protokol ze Sevres

Ing. Jan Špiler 6.549

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Příloha 2.

Benátská deklarace

Ing. Jan Špiler 6.234

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Příloha 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. července 2007 o situaci na Blízkém východě

Ing. Jan Špiler 6.283

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Seznam literatury

Seznam literatury

Ing. Jan Špiler 8.811

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Seznam zkratek

Seznam použitých zkratek

Ing. Jan Špiler 6.802

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Úvod

Konflikt na Blízkém východě je celosvětově hojně diskutovaným tématem, které dokáže zejména v arabských zemích vyvolávat vysoce emocionální reakce místních obyvatel, politiků a také náboženských vůdců. Jeho možným řešením se již zabývalo několik generací politiků, přičemž definitivního vyřešení se nepodařilo dosáhnout ani jednomu z nich. Na diplomatickém poli se v této oblasti pohybuje hned několik významných hráčů, kteří se snaží různými prostředky přimět zúčastněné strany ke konečnému urovnání tak, aby došlo k dlouhodobější stabilizaci celého regionu. Jejich aktivity jsou důkazem toho, že celý region Blízkého a Středního východu považují za důležitou oblast pro své budoucí vztahy se zeměmi této části světa, v případě jednotlivých států zejména v oblasti politické a ekonomické.

Ing. Jan Špiler 9.461

EU v mírovém procesu na Blízkém východě: Závěr

EU disponuje dostatečnými finančními a administrativními prostředky k tomu, aby v mírovém procesu na Blízkém východě hrála významnou úlohu, avšak chybí důraznější prosazování vlastních pozic a názorů.

Ing. Jan Špiler 8.567

Fakta o palestinské intifádě

Uměle vztvářených nenávistných mýtů o Izraeli je spousta. A skutečnost? Ta je jim obvykle na hony vzdálená.

Hana Lukešová 8.449

Intifáda Al-Aksá

Události na Blízkém východě od summitu v Camp Davidu v červenci 2000 až do premiérských voleb v únoru 2001.

Jan Ešner 15.501

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : 1. Historie


Původními obyvateli Palestiny (Kanaánu) byli Kanaánejci. Ve 13.st. př.n.l. byla tato oblast dobyta hebrejsko-izraelskými kmeny vedenými Mojžíšovým nástupcem Jozuou. Zde pak došlo ke sjednocení 12 izraelských kmenů a později ke zřízení prvního státního útvaru, biblického židovského státu Izrael, jehož prvním králem se dle biblické tradice stal Saul. Jeho nástupce David dobyl Jeruzalém a učinil zněj hlavní město království.

Bc. Valerie Golovčenková 36.215

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : 2. Role USA

Spojené státy americké byly a dodnes jsou nejdůležitějším vnějším aktérem v tomto regionu. Jejich tak významné postavení je zapříčiněno hned několika důvody. USA jsou dlouhodobě považovány za největšího izraelského spojence, a to především kvůli velmi mocné židovské lobby, která, ačkoliv Židé tvoří pouze 3% procenta amerického obyvatelstva, má velmi silný vliv na americkou politiku.

Bc. Valerie Golovčenková 15.562

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : 6. Role Kvartetu

Všichni aktéři, tj. USA, Rusko, OSN a Evropská unie, měli jeden společný zájem, a to stabilitu na Blízkém východě. Rozhodli se proto zkoordinovat svou politiku majíc na paměti to, že nejefektivnějších výsledků lze dosáhnout jedině spoluprací, nikoliv soupeřením. Proto se seskupili do tzv. „Blízkovýchodního Kvartetu“. Poslední kapitola této práce se proto věnuje právě mírovým aktivitám Kvartetu na Blízkém východě a analyzuje, zda jsou společně schopni dosáhnout kýženého míru v tomto regionu, zda disponují potřebnými prostředky a zda bylo dosaženo nějakých pokroků v mírovémprocesu.

Bc. Valerie Golovčenková 11.447

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Obsah

Cílem této práce není analýza příčiny vzniku ani průběhu tohoto nekončícího konfliktu, nýbrž analýza jeho mezinárodně – politických souvislostí, tj. postojů a angažovanosti světových mocností. Na úvod ovšem považuji za nezbytné v rámci pochopení celé problematiky stručně zmínit průběh tohoto konfliktu od samotného prapočátku jeho vzniku až do současnosti.

Bc. Valerie Golovčenková 8.146

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Přílohy

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti

Bc. Valerie Golovčenková 6.413

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Úvod

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci, na rozdíl od mnohých tvrzení, je záležitostí moderní éry. Jak islám, tak judaismus mají mnohé společné rysy a prvky. Mnohé židovské biblické postavy jsou muslimy uznávány a ctěny, obzvláště Abrahám, skrze kterého se de facto prolínají všechna tři světová monoteistická náboženství – judaismus, islám a křesťanství. Z historie je známo mnoho případů, kdy Židé a muslimové bojovali bok po boku za společnou věc.

Bc. Valerie Golovčenková 11.710

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti : Závěr

Poté, co si velmoci dnešního mezinárodního systému uvědomily důležitost nastolení stability na Blízkém východě namísto soupeření o vliv vněm, proběhlo nespočet snah o definitivní urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. Přestože se podařilo dosáhnout alespoňčástečných změn, většina z těchto mírových snažení bohužel nevedla k žádnému konkrétnímu výsledku.

Bc. Valerie Golovčenková 9.907

Izraelsko-palestinský konflikt... : 3. Role Sovětského svazu a Ruska

V roce 1947 Sovětský svaz stejně jako USA a mnoho dalších podpořil rezoluci OSN o rozdělení Palestiny, doufajíce, že nově vzniklý stát bude socialistický a že urychlí úpadek britského vlivu v této oblasti. Proto tedy tři dny po vyhlášení samostatného Státu Izrael uznal SSSR tento nový stát de jure. Angažovanost Sovětského svazu v tomto regionu byla především zaměřena na boj proti „západnímu imperialismu“.

Bc. Valerie Golovčenková 14.951

Izraelsko-palestinský konflikt... : 4. Role Organizace spojených národů

Otázkou izraelsko-palestinského a izraelsko-arabského konfliktu se Organizace spojených národů (dále jen OSN) začala zabývat od samotného začátku své existence, tj. ve 40. let 20. století. Od té doby neustále předkládá plány a návrhy na řešení situace v této oblasti. Od chvíle, kdy se na její agendě poprvé objevila palestinská otázka, bylo vydáno několik stovek rezolucí týkajících se izraelsko-arabských a izraelsko-palestinských vztahů. Tato kapitola se zabývá jen těmi nejpodstatnějšími rezolucemi, které měly přímý dopad na další vývoj tohoto konfliktu.

Bc. Valerie Golovčenková 12.937

Izraelsko-palestinský konflikt... : 5. Role Evropské unie

Od samotného založení Státu Izrael se Evropa snažila udržet neutrální pozici vůči izraelsko-arabskému, potažmo izraelsko-palestinskému konfliktu. V průběhu celé éry nebyla však schopna vytvořit jednotnou politiku vůči tomuto regionu, jelikož jednotlivé státy neustále měnily svá stanoviska v závislosti na specifických politických či časových kontextech. Evropské mocnosti, ještě předtím než bylo vytvořeno Evropské společenství a následně samotná Evropská unie, měly velmi těsné vazby na oblast Blízkého východu. Prosazovaly zde své mocenské a politické ambice. Mimoto byl tento prostor velmi strategický jak z ekonomického, tak z vojenského hlediska.

Bc. Valerie Golovčenková 15.777

Izraelsko-palestinský konflikt... : Seznam použité literatury

Izraelsko-palestinský konflikt a jeho mezinárodně-politické souvislosti

Bc. Valerie Golovčenková 22.179

Je Stát Izrael zlodějem palestinských a syrských vodních zdrojů?

Světová media se intenzívně zabývají otázkou Blízkého východu. Bohužel se stává smutnou pravdou, že mnohá média, lidskoprávní aktivisté a bojovníci za mír vyznávající ideologii multikulturalismu a politické korektnosti přejímají slepě palestinskou verzi příběhu a dějin a obviňují Izrael z kdejaké špatnosti. Lží bylo zmapováno dostatek, v tomto článku upozorním na další - obvinění, že Izraelci kradou Palestincům a Syřanům vodu. 

Hana Lukešová 5.801

Kdo je vinen absencí míru?

Někteří lidé viní z nekonečného násilí mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy stát Izrael. Jelikož události z roku 1947-1949 byly dostatečně popsány, nebudu se k nim již vracet. Jen připomínám, že arabské státy po první arabsko-izraelské válce židovský stát neuznaly a odmítly s ním uzavřít jakoukoliv mírovou smlouvu. Palestinští teroristé (fijadíni) podnikali během 50. - 70. let neustálé teroristické útoky proti Izraelcůma tijen málokdy reagovali, v 80. letech se situace vyostřila.

Hana Lukešová 6.538

Kdo se stará o Palestince?

Kdo se skutečně stará o základní lidská práva a důstojný život palestinských Arabů?
Sýrie, Irák, Írán, Egypt, Saúdská Arábie, Jordánsko a další země důrazně varovaly Izrael před porušováním lidských a nezadatelných práv palestinských občanů. Ovšem všechny muslimské státy udělaly pro své palestinsko-arabské spoluobčany mnohem méně, nežli Stát Izrael.

Hana Lukešová 8.640

Když zemře naděje

Dějiny Izraele/Palestiny jsou zatíženy tragickou minulostí, krvavým nepřátelstvím mezi Židy a tamějšími Araby. Izraelci i přes četné ztráty mnohých svých blízkých věří, že jediné řešení dané situace je v nalezení určitého způsobu vzájemného soužití, a financují kdejaký projekt zaměřený na mírové vyrovnání s palestinským obyvatelstvem, stavějí nemocnice, školy, továrny, budují odsolovací zařízení, zaměstnávají arabské dělníky z palestinských území. Ovšem sdílejí podobné postoje také Palestinci?

Hana Lukešová 5.151

Konflikty o vodu na Blízkém východě

Voda je základná životná potreba, je podmienkou fungovania ekonomiky ale aj spoločnosti ako celku. Je preto dokonalým zhmotnením pojmu strategická surovina. Zabezpečiť jej prísun je preto prioritou každého štátu a táto priorita vystupuje do popredia najmä v regiónoch, kde je vody nedostatok. Jedným z takýchto regiónov je aj blízky východ…

Viktor Vigoda 14.089

Mají Palestinci ´právo na návrat´?

Často slýcháme tvrzení některých lidí, že palestinští Arabové mají právo na návrat i na území dnešního státu Izrael. Existuje dokonce mnoho osobností, podle nichž by se Izrael měl přetransformovat na binární národnostní stát. V krušném poválečném roce 1947 rozdělila OSN území britského mandátu na stát židovský a arabský. Arabové se však s tímto řešením nesmířili a zahájili proti Izraeli ozbrojený útok.

Hana Lukešová 9.294

Masakr Palestinců na pláži v Gaze

Stát Izrael nečelí jenom vojenské a teroristické hrozbě, ale čelí i nepřátelství médií. V červnu 2006 novináři obvinili Izrael z úděsného válečného zločinu: Židé se měli dopustit masové vraždy na civilním obyvatelstvu. Podle některých novinářů měli izraelští vojáci bezdůvodně zaútočit a zavraždit nic netušící palestinskou rodinu, která odpočívala a bavila se na gazské pláži. Jako u všech případů zveřejněných Pallywoodem, chyběly veškeré objektivní důkazy, které by mohly usvědčit izraelské vojáky ze stíhatelných zločinů proti lidskosti. Masakr samozřejmě autenticky zachycen nebyl, „patřičné“ podklady dodali až později novináři ze střižny Pallywoodu, přičemž záběry byly naturalisticky naaranžovány.

Hana Lukešová 5.448

Novinářská intifáda ve fotografiích

Případ fotografie "Palestince zbitého izraelským vojákem na Chrámové hoře v Jeruzalémě" se do dějin žurnalistiky zapsal jako jedna z největších protiizraelských lží, spolu se zmíněnými kauzami tzv. Janinského masakru, během kterého měl Izrael spáchat kolosální masakr palestinských civilistů, což nebyla pravda. Další z mnoha lživých informací bylo třeba křivé nařčení izraelských vojáků z vraždy Mohameda Dury. Toto obvinění se ukázalo opět nepravdivé.

Hana Lukešová 6.960

Proměna Hamasu - Z přítele Egypta se stal jeho úhlavní nepřítel

Palestinské teroristické hnutí Hamas má stále větší potíže. Od loňského nástupu Muslimského bratrstva v Egyptě si coby jeho odnož slibovalo prudké zlepšení vzájemných vztahů i hospodářské situace v pásmu Gazy a očekávalo úplné otevření hranic, či dokonce vytvoření zóny volného obchodu s Egyptem.

Gita Zbavitelová 3.169

Proměny teroristických metod Hamásu

Hnutí Hamás je stále středem pozornosti.  Následující text si klade za cíl analýzu proměn jeho teroristické činnosti od jeho vzniku po současnost.

Pavel Doško 4.954

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Úvod

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci, který se táhne již několik desetiletí, je jedním z nejzávažnějších světových konfliktů. Ačkoliv byl v posledních letech zastíněn válkami v Afghánistánu a Iráku a některými dalšími vojenskými střety, zůstává jeho vyřešení nezbytně nutnou podmínkou pro nastolení míru v oblasti Blízkého východu, která má strategický význam pro většinu západního světa.

Bc. Lucie Svobodová 3.721

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

1. Stručné historické shrnutí působení Evropského společenství (Evropské unie) v izraelsko- palestinském konfliktu

Státy západní Evropy, stejně jako USA a Rusko (dříve SSSR), již od první světové války považují Blízký východ za jednu z oblastí svého strategického zájmu. V průběhu celého minulého století se proto snažily udržet zdejší region ve své sféře vlivu. Rozhodující mocenské postavení Velké Británie, které trvalo od první světové války až do vyhlášení Státu Izrael v roce 1948, v padesátých letech (především pak po tzv. suezské krizi v roce 1956) převzaly USA, které si ho udržují až do současnosti. Spojené státy jsou dlouhodobě jednoznačně nejsilnějším hráčem na Blízkém východě a pravděpodobně jediným státem, který má prostředky na to, aby dosáhl mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Bc. Lucie Svobodová 4.400

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

2. Oficiální postoj EU k izraelsko-palestinskému konfliktu, vztahy EU-Izrael-Palestina

Oficiální postoj Evropské unie k izraelsko-palestinskému, jakož i k izraelsko- arabskému konfliktu vychází z rámce určeného Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. V Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003, nazvané „Bezpečná Evropa v lepším světě“, je vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu určeno jako jedna ze strategických priorit Unie. EU se domnívá, že bez dosažení definitivního a všeobecně uznávaného státního uspořádání mezi Izraelci a Palestinci není možné dosáhnout míru
na Blízkém východě, který je nutnou podmínkou celosvětové stability.

Bc. Lucie Svobodová 5.424

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

3. Postoj EU k nedávné a aktuální problematice izraelsko-palestinského konfliktu

V druhé polovině roku 2009 zesílil tlak ze strany všech členů Kvartetu, aby byla obnovena vyjednávání mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou, která povedou k co nejrychlejšímu vyřešení všech otázek permanentního statusu. EU své názory shrnula v dokumentu s názvem „Závěry Rady o blízkovýchodním mírovém procesu", který byl vydán 8. prosince 2009.

Bc. Lucie Svobodová 5.621

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

4. Možný budoucí vývoj

I přes to, že teorie předpokládající, že radikalismus primárně pramení z chudoby, je považována za zjednodušenou, je zřejmé, že špatná ekonomická situace je jedním z faktorů, které přispívají k negativnímu a radikálnímu ovzduší ve společnosti. To se vždy týkalo a i v současnosti týká i palestinského území, především pak samozřejmě pásma Gazy. Ani v rámci mírového procesu 90. let, kdy se zvyšovala míra autonomie Palestinské samosprávy, se nepodařilo nastartovat ekonomiku Gazy[181]. Izraelská blokáda, ještě zesílená po válečném konfliktu mezi Fatahem a Hamásem v roce 2007, přispívá k dalšímu zhoršování ekonomické situace v oblasti. Na tuto skutečnost EU opakovaně upozorňuje, když po Izraeli požaduje její okamžité ukončení. EU uznává, že zmírnění blokády v létě 2010 je nepřehlédnutelným krokem vpřed, nepovažuje ho ovšem za dostatečné a domnívá se, že jeho praktický efekt není v Gaze příliš viditelný.

Bc. Lucie Svobodová 4.134

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Závěr

Z historického hlediska bylo pro evropské státy vždy problematické nalézt v otázce Blízkého východu shodu. Rozdílné zájmy evropských velmocí, v čele s Francií a Německem, dlouho bránily tomu, aby EU (ES) zaujala k otázce izraelsko-arabského a s ním i izraelsko-palestinského konfliktu společný postoj. To se podařilo až v devadesátých letech v rámci SZBP.
Pozice EU byla v minulosti vždy spíše podpůrná, ale především v posledních letech se Unie pokouší aktivněji zasahovat do mírových jednání a i přesto, že hlavní iniciativu stále drží USA, pozice EU jako mediátora a neutrální třetí strany získává na významu.

Bc. Lucie Svobodová 3.318

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Bibliografie

Bc. Lucie Svobodová 4.106

Role Evropské unie v izraelsko-palestinském mírovém procesu

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci, který se táhne již několik desetiletí, je jedním z nejzávažnějších světových konfliktů. Ačkoliv byl v posledních letech zastíněn válkami v Afghánistánu a Iráku a některými dalšími vojenskými střety, zůstává jeho vyřešení nezbytně nutnou podmínkou pro nastolení míru v oblasti Blízkého východu, která má strategický význam pro většinu západního světa.

Bc. Lucie Svobodová 2.950

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

1. Politika Spojených států a izraelsko-palestinský mírový proces

Ačkoli se Spojené státy angažovaly v oblasti Blízkého východu již před druhou světovou válkou, aktivnější politiku v této oblasti začaly uplatňovat až po jejím skončení. Teprve od 60. let však můžeme mluvit o „výjimečném vztahu" (special relationships)mezi USA a Izraelem, který v podstatě trvá dodnes. Na otázku, odkud pocházejí kořeny významného vztahu mezi těmito dvěma státy, existuje více odpovědí. Rostoucí zainteresovanost Ameriky na Blízkém východě po roce 1945 lze vysvětlit jednak zájmem o ropu, později také antikomunismem a bojem o sféry vlivu v rámci bipolarismu, charakterického pro období studené války.

Bc. Tereza Šteflová 4.735

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Úvod

Když se dnes řekne Blízký nebo Střední východ, každému se nejspíš vybaví revoluce v Egyptě, povstání v Sýrii nebo boje v Libyi. Blízký východ je v současnosti symbolem nepokojů a revolt, které by mohly v následujících letech přinést změny v politikách těchto arabských zemí. V souvislosti s krizí v arabském světě se také mluví o budoucnosti malé země, která bojuje o svou existenci již od svého vzniku - o budoucnosti Státu Izraele.

Bc. Tereza Šteflová 3.799

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

2. Izrael a USA - speciální vztah

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem jsou od vzniku Státu Izrael vyjímečné. Od 60. let se dokonce mluví o tzv. special relationship, neboli zvláštním či speciálním vztahu, který mezi těmito dvěma zeměmi panuje a který nemá ve světě obdoby. Po desetiletí udržují oba státy silné bilaterální vztahy založené na několika faktorech - společných strategických cílech na Blízkém východě (např. co se týká Íránu, Sýrie nebo islámského extremismu), sdílení demokratických hodnot a historických kořenů, které se datují již od samotného vzniku Státu Izrael.

Bc. Tereza Šteflová 5.721

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

3. Obamova administrativa v mírovém procesu

Obamova administrativa v roce 2009 byla v rámci izraesko-palestinského konfliktu postavena před těžký úkol. Bushovy pokusy o ukončení sporů, představené Annapolskou konferencí, se ocitly v troskách, izraelský premiér Ehud Olmert by nucen rezignovat kvůli obviněním z korupce, těsně před Obamavou inaugurací navíc vypukla válka v Gaze.

Bc. Tereza Šteflová 4.403

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Závěr

Spojené státy bezpochyby hrají důležitou roli v izraelsko-palestinském mírovém procesu. Ať už představovaly vyjednavače, prostředníka či pozorovatele, významně se zasloužily o postup v mírových jednáních mezi Izraelci a Palestinci.

Bc. Tereza Šteflová 3.619

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Použitá literatura

Bc. Tereza Šteflová 3.641

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Přílohy

Bc. Tereza Šteflová 7.258

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Když se dnes řekne Blízký nebo Střední východ, každému se nejspíš vybaví revoluce v Egyptě, povstání v Sýrii nebo boje v Libyi. Blízký východ je v současnosti symbolem nepokojů a revolt, které by mohly v následujících letech přinést změny v politikách těchto arabských zemí. V souvislosti s krizí v arabském světě se také mluví o budoucnosti malé země, která bojuje o svou existenci již od svého vzniku - o budoucnosti Státu Izraele.

Bc. Tereza Šteflová 3.075

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Úvod

Cílem této práce je především analýza oboustranného vztahu – Spojené státy americké versus Izrael – a snaha nalézt hlavní důvody pro tento „zvláštní vztah“, který se stal jedním ze základních principů politiky USA vůči regionu Blízkého východu. Tento princip je uplatňován již od šedesátých let dvacátého století a americká zahraniční politika je na něm založena v podstatě dodnes. Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy staly v této oblasti jediným významným hráčem a většina arabských států dnes tuto zemi považuje za jediného aktéra, který je schopen významně ovlivňovat izraelskou politiku.

Kateřina Faltejsková 5.112

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

1. Teoretický úvod

První část této práce s názvem „Teoretický úvod“ se bude zabývat především teorií diaspory, způsobem jejího vzniku, charakteristickými znaky diaspory a také pojmy, které se vztahují k židovské diaspoře. Abych se mohla detailněji zabývat problematikou vlivu židovské diaspory na zahraniční politiku USA, je třeba si nejprve uvědomit, jak tato diaspora vůbec vznikla a proč je vlastně její působnost ve Spojených státech tak ojedinělá. Zaměřím se tedy i na nejstarší historii židovského státu, na úskalí, která musel židovský národ překonávat, aby se mohl usadit ve své „Zemi zaslíbené“, a konečně i na vyhnání Římany v prvním století našeho letopočtu, které mělo za následek definitivní vyhnání Židů z jejich vlasti a téměř dva tisíce let trvající vyhnanství a roztroušení v diaspoře. Budu se také zabývat otázkou vlivu židovské diaspory na mezinárodní vztahy a jejímu postavení ve vztahu k Izraeli. Závěr této části bych chtěla věnovat podrobnějšímu průzkumu vzniku diaspory ve Spojených státech amerických a jejímu zformování do dnešní podoby.

Kateřina Faltejsková 9.079

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

2. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku

Otázku, proč jsou Spojené státy ochotny odsunout do pozadí svoji vlastní bezpečnost, aby místo toho podporovaly zájmy jiného státu, si jistě položila již spousta z vás.

Kateřina Faltejsková 8.662

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

3. Americká zahraniční politika a izraelsko-palestinský konflikt

V roce 1948 oznámil prezident Truman podporu pro vytvoření Izraele na palestinském území a od tohoto okamžiku zaujímal Izrael zvláštní místo v srdcích i myslích mnoha Američanů, Židů i ostatních. Mýty, které obklopovaly tento stát, a také tragédie holocaustu hrály hlavní roli ve vytvoření takzvaného „speciálního vztahu“ mezi Spojenými státy a Izraelem.

Kateřina Faltejsková 6.968

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Závěr

Židé jako národ jsou v celé své historii provázeni řadou různých kontroverzí a konfliktů, které způsobily, že se stali národem velmi odhodlaným, jednotným a pevným ve víře. Jejich přesvědčení o tom, že jsou Bohem vyvolený národ, vedlo k tomu, že cítili odjakživa jakousi nadřazenost vůči ostatním národům. Země izraelská pro ně vždy byla posvátná, a proto v průběhu dějin velmi těžce nesli její ztrátu. Vyhnání Židů Římany v roce 70 n. l. znamenalo pro celý národ nepředstavitelnou katastrofu a došlo tak k rozptýlení židovského národa po celém světě. Od tohoto okamžiku se začíná formovat židovská diaspora. Ze začátku především v okolních státech, kde byly příznivé politické podmínky a kde bylo Židům umožněno začít nový život. Později se Židé začali stěhovat zejména do západní Evropy. S posílením křesťanství se však i zde začíná situace vyhrocovat a čím dál větší antisemitismus nutí Židy hledat opět své místo někde jinde.

Kateřina Faltejsková 5.184

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Použité zdroje

Kateřina Faltejsková 4.555

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Příloha

Kateřina Faltejsková 5.835

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Cílem této práce je především analýza oboustranného vztahu – Spojené státy americké versus Izrael – a snaha nalézt hlavní důvody pro tento „zvláštní vztah", který se stal jedním ze základních principů politiky USA vůči regionu Blízkého východu. Tento princip je uplatňován již od šedesátých let dvacátého století a americká zahraniční politika je na něm založena v podstatě dodnes. Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy staly v této oblasti jediným významným hráčem a většina arabských států dnes tuto zemi považuje za jediného aktéra, který je schopen významně ovlivňovat izraelskou politiku.

Kateřina Faltejsková 3.863

Vztahy mezi Židy a Araby v Palestině do r. 1947

Často se můžeme setkat s tvrzením, že Židé přinesli do Palestiny jen násilí, proti němuž se Arabové měli právo bránit. Byly arabsko-židovské vztahy skutečně napjaté již od vzniku sionistického hnutí?

Hana Lukešová 7.495

Zabitý symbol palestinské intifády, který nebyl zabit

Řada lidí si možná vzpomene na začátek druhé palestinské intifády, kdy svět obletěly záběry palestinského chlapce údajně zastřeleného izraelskými vojáky. Muhammad Dura se stal symbolem palestinského „utrpení“, intifády a boje proti takzvané izraelské brutalitě a vzbudil propalestinské sympatie celého světa. O třináct let později se ale ukázalo, že vojáci chlapce nezabili a celý případ byl podvrh.

Gita Zbavitelová 4.534

Zapomenutí uprchlíci

Dějiny 20. století často bývají označovány jako „dějiny válek“. Války s sebou nesou nezměrná utrpení, smrt, uprchlictví, násilné vyhánění nevinných. Během I. světové války Turci spáchali genocidu na arménském obyvatelstvu, během II. světové války nacisté vyvraždili více než 1/3 veškerého židovského obyvatelstva, bezprostředně po válce Spojenci na Postupimské konferenci z roku 1945 schválili odsun německého obyvatelstva ze zemí střední a východní Evropy, tisíce mrtvých a miliony vyhnaných má na svědomí konflikt mezi Indií a Pákistánem, Íránem a Irákem, vlnu uprchlictví vyvolal konflikt mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Sovětský svaz byl mistrem a v počtu postižených vysoko předčil ostatní konflikty mimo jiné tím, že vyháněl, přesídloval a ničil celé národy a etnika, a to v počtu milionů.

Hana Lukešová 5.486

Zradily je dějiny?

Francouzský historik Marc Bloch, popravený gestapem v roce 1944, připomíná v úvodu své stati Obrana historie, publikované posmrtně v roce 1949, příchod německých oddílů do Paříže a zhroucení francouzské správy. Klade přitom otázku: „Zradily nás dějiny?“ Rozprášení Fatahu během bitvy o Gazu v červenu 2007 a vymizení historické Arafátovy odbojové organizace z gazského politického prostoru staví Organizaci osvobození Palestiny OOP do podobné situace. Střechová palestinská národní instituce si může stejně jako francouzská správa v roce 1940 myslet, že byla „dějinami zrazena“.

Zdeněk Müller 6.828