Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 331 příspěvků vloženo, 1438 editováno a 289 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Čs. zahraniční vojsko

Podkategorie

Vyšší jednotky

30 21 31

Sborová velitelství

4 3 4

Divisní velitelství

14 6 14

Brigádní velitelství

12 12 13

Zbraně

113 88 117

Pěchota

104 81 107

Jezdectvo

2 2 2

Dělostřelectvo

7 5 8

Technické jednotky

0 0 0

Služby

0 0 0

Transporty

2 0 26

Témata

 

Čsl. vojsko na Rusi - vojenské povely


3 7.023

Přehled jednotek Čsl. armády v letech 1918-1920


2 5.597

Unifikace československé branné moci 1920


22 7.316

Články

1. čs. úderný prapor

"Červenobílá stužka za Čechii, umrlčí lebka za smrt, není života bez Českého státu, svobodu nebo smrt." To bylo heslo, energie a životní filozofie úderníků, což je název pro příslušníky 1. čs. samostatného úderného praporu.
ing. Vilém Vácha 36.000

1. samostatný úderný prapor

obecné informace

Pavel Jaroslav Kuthan 19.423

Alexandrovský most 1918

Po propuknutí prudkých bojů mezi jednotkami legionářského Československého armádního sboru a sovětskou vládou v Rusku v květnu 1918, po tzv. Čeljabinském incidentu a zákeřných přepadech československých vlaků jednotkami bolševiků bez předchozího vyhlášení nepřátelství, byla situace sboru o to složitější, že jeho jednotky bojovaly s přesilou nepřítele v několika izolovaných skupinách, vzdálených po transsibiřské magistrále daleko od sebe...

Pavel Jaroslav Kuthan 22.562

Bachmač

V březnu si připomínáme výročí ústupových bojů na Ukrajině v roce 1918 a bitvy u Bachmače. Právě v bitvě u Bachmače na Ukrajině, kde československé vojsko, bojující v Rusku v 1.světové válce za vznik samostatného československého státu, hájilo tento důležitý železniční uzel při své evakuaci z Ukrajiny na východ.

Miloslav Sviták 30.475

Bachmač 1918

Boje čs. legionářů v okolí Bachmače.

Pavel Jaroslav Kuthan 21.542

Bezenčuk 1918

Navazuje volně na článek Alexandrovský most 1918, Lipjagy 1918 a částečně předchází článku Samara 1918.

Pavel Jaroslav Kuthan 13.161

Bitva Čechů s Čechy

Ve slavné bitvě u Zborova 1917 se na obou stranách zákopů nalézali Češi ...

Jiří Fidler 20.421

Bláznivě odvážný pilot

Milan Rastislav Štefánik je znám jako astronom, politik, československý ministr války, generál a neúnavný bojovník za svobodu Československa. Významnou roli v jeho životě však sehrála i profese vojenského pilota. Především pak letecké operace nad srbskou frontou. Jako bojový pilot prožil na vlastní kůži zhroucení srbské fronty a část tragické ústupové anabáze přes Albánii.

Vladimír Marek 11.774

Boj na mnoha frontách

U zrodu československé armády stál francouzský generál Maurice Pellé, který o sobě tvrdil, že se cítí být Čechem.

Vladimír Marek 11.280

Čeljabinský incident

Dne 14. května 1918 došlo v ruském městě Čeljabinsk k incidentu, který změnil chod našich i světových dějin.

ing. Vilém Vácha 44.239

Čeljabinský incident 1918

"Po stažení Československého armádního sboru z Ukrajiny, po známých bojích u Bachmače v březnu 1918, nastalo obtížné jednání se sovětskou vládu o přesunu sboru přes celé Rusko do přístavu Vladivostok, odkud se lodními transporty měl sbor přepravit do Francie na západní frontu (byl tou dobou oficiálně součástí čs. vojska ve Francii) k pokračování boje proti Německu a Rakousko-Uhersku. Sovětská vláda se však pokoušela Čechoslováky zadržet a využít případně jejich bojový potenciál. V silném ovzduší nedůvěry a provokací nakonec v událostech kolem tzv. Čeljabinského incidentu vše vyústilo v otevřené nepřátelství mezi sovětskou vládou a Československým armádním sborem. Tyto události se staly počátkem nejslavnější části historie čs. vojska Rusku - sibiřské anabáze..."

Pavel Jaroslav Kuthan 21.933

Česká družina (1914-1916) - I.

O slavných čs. dobrovolnících v tzv. čs. legiích již toho bylo napsáno mnoho, zejména v době tzv. první republiky. Příslušníci čs. legií byli tehdy slaveni právem jako národní hrdinové. Největší zastoupení mezi nimi měli čs. legionáři z Ruska. Již v době, kdy byli čs. dobrovolníci ve svazku ruské carské armády, platili za velmi bojeschopné vojenské těleso v této armádě ...

Pavel Jaroslav Kuthan 51.770

Česká družina (1914-1916) - II.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl druhý.

Pavel Jaroslav Kuthan 26.718

Česká družina (1914-1916) – III.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl třetí.

Pavel Jaroslav Kuthan 23.821

Česká družina (1914-1916) – IV.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl čtvrtý.

Pavel Jaroslav Kuthan 21.442

Česká družina (1914-1916) – IX.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl devátý.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.025

Česká družina (1914-1916) – V.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl pátý.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.100

Česká družina (1914-1916) – VI.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl šestý.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.242

Česká družina (1914-1916) – VII.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl sedmý.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.706

Česká družina (1914-1916) – VIII.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl osmý.

Pavel Jaroslav Kuthan 23.308

Česká družina (1914-1916) – X.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl desátý.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.360

Česká družina (1914-1916) – XI.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl jedenáctý.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.336

Česká družina (1914-1916) – XII.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl dvanáctý.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.645

Česká družina (1914-1916) – XIII.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl třináctý

Pavel Jaroslav Kuthan 19.360

Česká družina (1914-1916) – XIV.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl čtrnáctý, předposlední

Pavel Jaroslav Kuthan 17.932

Česká družina (1914-1916) – XV.

Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl patnáctý, poslední

Pavel Jaroslav Kuthan 22.794

Československý inženýrský pluk, takzvaný Kornilovský prapor

O pluku, který vznikl na Donu v roce 1918, se toho mnoho neví, většinou se zaměňuje s Kornilovským úderným plukem, se kterým však neměl nic společného. Společného mají to, že bojovaly bok po boku proti bolševikům. Tady je příběh o jeho vzniku, boji a cestě domů z ruské občanské války.

14.557

Čeští Kornilovci

Už jsme tu psali o 1. čs. úderném praporu. Co se týče tohoto válečného umění vycházejícího z tradic úderných (elitních) jednotek, ovládali ho ještě Češi sdružení v čs. ženijním praporu nazývaní Čeští Kornilovci (pojmenovali se po generálu Kornilovu), kteří bojovali v řadách bělogvardějské Dobrovolné armády proti bolševickému Rusku. Čeští Kornilovci jsou dnes naprosto zapomenutou etapou naší slavné vojenské historie. Proč?

ing. Vilém Vácha 32.085

Informace o připravované čtyřdílné obrazové monografii Československá legie v Rusku 1914–1920

V první polovině roku 2013 má vyjít 1. díl čtyřdílné obrazové monografie Československá legie v Rusku 1914–1920, připravované v koprodukci dvou nakladatelství: EPOQUE 1900 a NAŠE VOJSKO. Realizace tohoto rozsáhlého knižního projektu je umožněna především vstřícností vedení Vojenského ústředního archivu Mgr. plk. Žikeše a PhDr. Baláže, odkud pochází velká část použitých fotografií. 

Edmund Orián 17.923

Kazaň 1918 1.

Dobytí Kazaně (1. část)

Pavel Jaroslav Kuthan 9.573

Kljukvená 1918

Brzy po slavné bitvě čs. legionářů u Zborova vznikl v rámci nové 2. divize československého vojska v Rusku 1. samostatný úderný prapor. Nejprve ve formě samostatných úderných rot koncem roku 1917, jako elitní součást československého vojska. Tyto roty byly brzy sloučeny a vytvořily samostatný prapor, který podléhal přímo velení divize. Měl čtyři pěší roty, jednu rotu kulometnou, zákopnickou minometnou četu a logistické zabezpečení. Znakem úderného praporu, později velmi proslaveným, byla umrlčí lebka se zkříženými hnáty na červeném podkladu.

Pavel Jaroslav Kuthan 25.859

Kyjev 1918

Po známé bitvě u Zborova v červenci 1917 a následných červencových bojích tzv. Tarnopolského ústupu, který též jméno čs. vojáka proslavil, měla Československá střelecká brigáda citelné ztráty. Po přestálých bojích, v nichž se plně osvědčila, byla přesunuta do oblasti Volyně, kde žila silná česká komunita, k odpočinku a doplnění stavů ...

Pavel Jaroslav Kuthan 23.499

Legenda o dezercii pražského 28. pešieho pluku v Karpatoch

Na severovýchode Slovenska v okrese Bardejov sa nachádza obec Stebnícka Huta, ktorá sa počas I. svetovej vojny stala dejiskom ťažkých bojov. Pri tejto obci došlo 3.4.1915 k udalosti, ktorá vstúpila do politickej histórie Československej republiky. Podľa tvrdenia oficiálnej verzie príslušníci rakúsko-uhorského 28. pešieho pluku vtedy dobrovoľne prebehli na ruskú stranu frontu. Tento útvar bol známy ako pluk „Pražských detí" a o jeho dezerciu sa mali zaslúžiť príslušníci „Českej družiny", ktorí v radoch ruskej cárskej armády bojovali proti Rakúsko-Uhorskej monarchii. Aká časť tohto príbehu je legendou a čo sa v skutočnosti stalo pri Stebníckej Hute?

Viktor 27.479

Lipjagy 1918

Boje čs. legionářů 4. střeleckého pluku s přesilou sovětských jednotek u Lipjag v červnu 1918.

Pavel Jaroslav Kuthan 30.861

Mapa přehledu hlavních bojů čs. legií v letech 1914-1920 v zahraničí

Mapa přehledu hlavních bojů čs. legií v letech 1914-1920 v zahraničí

Pavel Jaroslav Kuthan 19.308

Nižněudinsk 1918

Boje čs. legionářů tzv. Gajdovy skupiny u Nižněudinska v červnu 1918.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.347

Nižní Tagil 1918 - díl 1.

Těžké boje čs. legionářů u Nižního Tagilu na Urale s bolševiky v roce 1918

Pavel Jaroslav Kuthan 17.245

Nižní Tagil 1918 - díl 2.

Těžké boje čs. legionářů u Nižního Tagilu na Urale s bolševiky v roce 1918

Pavel Jaroslav Kuthan 13.581

Od Čeljabinského incidentu k válce se sovětskou vládou (1918)

Po tzv. Čeljabinském incidentu na jaře 1918, který byl vyústěním řady provokací ze strany sovětské vlády v napjaté situaci, následovaly zákeřné přepady dříve úmyslně rozdělených československých vlaků bez vyhlášení nepřátelství v Marianovce, Irkutsku a Zlatoustě přesilou sovětských jednotek. Tím došlo k otevřenému nepřátelství mezi Československým armádním sborem v Rusku a sovětskou vládou a následovala slavná sibiřská anabáze čs. legionářů v Rusku.

Pavel Jaroslav Kuthan 22.419

Penza 1918

Po květnovém incidentu v Čeljabinsku a přepadech československých částí bez předchozího vyhlášení nepřátelství v Marianovce, Zlatoustu a Irkutsku již byly Čechoslovákům úmysly sovětské vlády jasné. Bylo zřejmé, že v rámci obrany sboru a jeho zamýšlené cesty na francouzské bojiště přijdou těžké boje, protože sovětská vláda Československý armádní sbor jen tak ze svého kontrolovaného území nepropustí. Sovětská vláda chtěla dobře vyzbrojený, disciplinovaný a zkušený armádní sbor buď získat na svojí stranu, sliby či výhrůžkami, k boji proti svým nepřátelům nebo ho internovat a vydat Rakousko-Uhersku jako případný „dar“. Lživým slibům bolševiků již proto Čechoslováci po nedávných zkušenostech nevěřili. Zmíněným přepadením československých vlaků po předchozích průtazích a výhrůžkách projevila sovětská vláda vůči Čs. armádnímu sboru zcela jasně otevřené nepřátelství. Došlo tak následně k otevřené válce mezi Čs. armádním sborem a sovětskou vládou.
Pavel Jaroslav Kuthan 12.819

Plukovník jezdectva Miroslav Brož

Životopis plukovníka jezdectva Miroslava Brože, ruského legionáře "Starodružiníka" a prvorepublikového důstojníka jezdectva, posledního velitele 2. jezdeckého pluku "Sibiřský".

19.831

Podplukovník pěchoty Bohumil Záleský

Muž, jenž jako poslední velel takzvanému "Kornilovu praporu", jinak Československému inženýrskému pluku, jenž vznikl v lednu 1918 na Donu v Dobrovolné armádě generála Kornilova. Muž, jenž se osobně zúčastnil 59 bojových střetů s bolševiky.

14.116

Přísaha čs. legionáře v Itálii (1918)

Itálie

Pavel Jaroslav Kuthan 9.205

Ruské legie zblízka

Československé legie v Rusku patřily společně s francouzskými a italskými legiemi mezi nejvýraznější projevy zahraničního protirakouského odboje v období první světové války. Snaha o zřizování československých jednotek ve státech Dohody však ve všech případech narážela na nevyjasněné válečné cíle spojenců a na politické tlaky různých, většinou prorakousky orientovaných zájmových skupin. Díky vývoji na západní a jižní frontě a velikému politickému úsilí členů ČNR však během roku 1917 ve Francii a 1918 v Itálii padly všechny dosavadní překážky. Československé legie se tak následně mohly začít v klidu formovat jako politicky autonomní součást národních armád těchto států.

Martin Motyka 38.730

Ruské legie zblízka

Československé legie v Rusku patřily společně s francouzskými a italskými legiemi mezi nejvýraznější projevy zahraničního protirakouského odboje v období první světové války. Snaha o zřizování československých jednotek ve státech Dohody však ve všech případech narážela na nevyjasněné válečné cíle spojenců a na politické tlaky různých, většinou prorakousky orientovaných zájmových skupin. Díky vývoji na západní a jižní frontě a velikému politickému úsilí členů ČNR však během roku 1917 ve Francii a 1918 v Itálii padly všechny dosavadní překážky. Československé legie se tak následně mohly začít v klidu formovat jako politicky autonomní součást národních armád těchto států.

Martin Motyka 16.793

Ruské legie zblízka

Základy československých legií v Rusku se začaly utvářet krátce po vypuknutí první světové války. V ruském impériu žilo v roce 1914 přibližně 60-100 tisíc českých krajanů. Většinou šlo o starousedlíky, avšak vedle nich se v ruském hospodářství od začátku století uplatňovalo veliké množství českých specialistů a inženýrů, kteří byli stále občany Rakousko-Uherska.

Martin Motyka 18.159

Ruské legie zblízka

Československé legie byly od samotného vzniku ČSR vyzdvihovány jako jediný pevný bod stability a demokracie v rozlehlých oblastech ruské země. Vztahy mezi čsl. vojáky byly často prezentovány téměř jako nekonfliktní. Případné spory uvnitř legií byly mnohdy připisovány spíš na vrub nešťastných nedorozumění, než jiných, objektivnějších příčin.

Martin Motyka 12.203

Ruské legie zblízka

První etapu existence čsl. branného hnutí v Rusku tvořilo období existence tzv. České družiny. Tato poměrně malá vojenská jednotka byla řadovou součástí ruské III. armády. Její členové zcela podléhali ruským vojenským řádům, které striktně a velice přísně vymezovaly pravidla života v armádě. Přes veškerá omezení si však čsl. dobrovolníci v postupně rostoucí jednotce dokázali vytvořit některé prvky vnitřní autonomie. Ta však narážela v každodenním styku s ruským prostředím na řadu překážek. Ty byly tvořeny hlavně ruskými důstojníky Družiny a krajany, kteří už ztratili pocit sounáležitosti s českým národem.

Martin Motyka 12.634

Ruské legie zblízka

Únorová revoluce přinesla Rusku obrovské změny, které se nevyhnuly ani armádě. Hluboce demoralizovaní krajané mohli být vyřazeni ze svazku 1.československé brigády. Dosavadní carský systém vojska byl nahrazen reorganizovanou revoluční armádou. Byly zavedeny volené plukovní komitéty (výbory), na činnost velitelů dohlíželi političtí komisaři. Většina dosavadních vojenských řádů byla opuštěna a namísto nich byly zavedeny nové správní prvky. Podle Františka Poláka šlo o změny, které byly i pro armády tradičních demokratických států neslýchané široce uplatněnou mírou demokratizace. V dějinách čsl. vojska na Rusi však sehrály klíčovou úlohu.

Martin Motyka 12.284

Ruské legie zblízka

Vystoupení legií proti bolševikům postavilo čs. vojsko do nové situace. Zatímco dosavadní samostatné správní instituce byly zakládány pouze provizorně, s vědomím, že brzy přejde armáda na francouzský systém, po vystoupení se začala důsledně organizovat suverénní struktura demokratické správy legií. 28.července 1918 byl Sjezdem čsl. vojska přijat pozměněný francouzský disciplinární řád. Byl upřesněn systém plukovních výborů a plnomocníků, od podzimu 1918 začala probíhat reorganizace soudnictví čs. vojska. Ozbrojené vystoupení změnilo charakter vojska. Jeho řady byly doplňovány mobilizovanými čs. zajatci. Na vojáky začal viditelně působit vliv prodlužujícího se bojového nasazení.

Martin Motyka 14.020

Ruské legie zblízka

Na přelomu let 1918 a 1919 se stahovaly čs. pluky na transsibiřskou magistrálu. Tento krok byl už v létě 1918 požadován na ufimských jednáních o jednotné ruské vládě, avšak pomalá organizace ruských vojsk ho oddálila. Ke stažení čsl. armády vedle jiných důvodů vedla i snaha o jeho soustředění za účelem důkladné reorganizace. Základní kroky k těmto změnám provedl na počátku roku 1919 M.R.Štefánik. Armáda byla změněna podle západoevropských standardů. Řada revolučních výdobytků byla zrušena. Byl vydán nový discipinární řád. Reakce vojska na tyto dalekosáhlé změny byla značně negativní a po řadě projevů odporu došla vyvrcholení v irkutských událostech v polovině 1919. Poté však s přípravami na postupné stahování k evakuaci zavládla jakási obecná apatie. Čs. vojáci byli po celé období dalšího pobytu na magistrále řízeni už jen myšlenkou na návrat domů.

Martin Motyka 13.701

Ruské legie zblízka

Kvalitní, organizované zázemí, které pokrývá všechny potřeby armády, vždy zásadně ovlivňovalo úspěšné zvládnutí všech vojenských operací. Nejinak tomu bylo i u čs. legií v Rusku. Kvalita zásobování a technické zajištění sehrály významnou roli zvláště v období po vystoupení, kdy rozvrácené ruské hospodářství poskytovalo už jenom část svého předválečného potenciálu.

Martin Motyka 11.530

Ruské legie zblízka

Až do vystoupení zajišťovala veškeré potřeby čs. vojska ruská armáda. Do únorové revoluce dokonce v žádném z čs. pluků nebyl ani v jediné rotě hospodářský důstojník Čech. Zásobování České družiny výstrojí i potravinami bylo na nízké úrovni. Vojáci pravidelně dostávali letní ošacení na zimu a zimní na léto. Lepší nebyla situace ani v rámci celé ruské armády, kde byly v době nedostatku potravin vyhlašovány tzv. postní dny. V takových dnech byla místo obvyklé skladby potravin podávána pouze polévka za sušených ryb a prosná kaše maštěná olejem, což bylo podle některých dobových svědectví jídlo pro Středoevropana téměř nestravitelné. Záchranu mohl přinést pouze plukovní hospodář, který měl právo na náklady pluku opatřit ke stravě přilepšení.

Martin Motyka 14.548

Ruské legie zblízka

Na rozdíl od zásobování, se až do vystoupení u čs. jednotek nevytvořila velká potřeba zajišťovat si samostatně potřeby technického charakteru. Veškerou péči o zbraně, munici a uspokojení všech ostatních potřeb armády jako celku plně zajišťovala ruská strana. Už v zajateckých organizacích a následně i v čs. jednotkách však byli vojáci schopni opravit části výstroje nebo různě si přizpůsobit některé nástroje pro své technické potřeby. Projevili při tom velkou míru schopnosti improvizace. Všechny své naučené schopnosti pak mohli po vystoupení v plné míře uplatnit.

Martin Motyka 13.266

Ruské legie zblízka

V předchozích kapitolách byly okrajově zmíněny způsoby financování některých složek čsl. armádní a vojenské organizace. Cílem následující kapitoly této práce je snaha osvětlit zdroje financí, kterými si čsl. organizace sama hradila velikou část výdajů.

Martin Motyka 14.614

Ruské legie zblízka

Drobnou, ale významnou kapitolu v dějinách organizace čsl. vojska na Rusi sehrála také Čsl. polní pošta, která se stala nejspolehlivějším zprostředkovatelem korespondence v tehdejším sibiřském Rusku.

Martin Motyka 13.456

Ruské legie zblízka

V době pobytu čsl. legií v Rusku se v jejich jednotkách rozvinula široce založená kulturní činnost. Při každém delším přerušení bojové činnosti byly v jednotkách pořádány hudební a divadelní představení, osvětové přednášky, nebo sportovní akce.

Martin Motyka 11.270

Ruské legie zblízka

V České družině se snaha provozovat kulturní aktivity projevila už od samotného vzniku jednotky. V porovnání s pozdější kulturní a osvětovou aktivitou však nikdy nedosáhly takového rozmachu. Jejich rozvoji bránily soudobé vojenské řády, které podmiňovaly jednotlivé aktivity svolením velícího důstojníka.

Martin Motyka 11.460

Ruské legie zblízka

Únorová revoluce přinesla do života ruské armády znatelné uvolnění řádů, které se velice pozitivně projevilo i na kulturní aktivitě legií. Ačkoliv těsně po revoluci sice nadále pokračovala stejná kulturní činnost jako před rokem 1917, změny se projevily v tom, že mezi čsl. vojáky začala pomalu proudit i česky psaná literatura, vítaný dar posílaný americkými krajany. Významnou změnou pak bylo založení plukovních a rotných výborů. Ty vedle svých hospodářských funkcí plnily i kulturně-osvětové úkoly. Jejich aktivita přinesla do dosud spontánní a nesoustavné činnosti řád a organizaci. Jejich veliký přínos pro rozvoj kulturních aktivit legií se významně projevoval až do jejich rozpuštění v roce 1919.

Martin Motyka 13.811

Ruské legie zblízka

Zpracování historie čsl. legií v Rusku se od 30. let tohoto století soustředilo převážně na vojenské a politické otázky jejich existence. Prakticky mimo zájem historiků zůstávala pestrá a různorodá škála dalších možných úhlů pohledu na tuto problematiku. Tématicky jednotvárný výklad zpracování však příliš nepřispívá k růstu hlubšího zájmu o studium historie čsl. legií.

Martin Motyka 10.661

Ruské legie zblízka

Tištěné prameny

Martin Motyka 11.577

Ruské legie zblízka

Noviny a časopisy

Martin Motyka 11.809

Ruské legie zblízka

Literatura

Martin Motyka 16.096

Ruský zlatý poklad a čs. legionáři

V posledních letech se v médiích čas od času objevují zprávy k otázce ruského zlatého pokladu, které jsou buď přímým obviněním, nebo naznačují, že snad jeho část v letech 1918-1920 měli ukradnout čs. legionáři. Většina těchto různých „článků“ a reportáží vzniká od lidí, kteří se tématem ve vidině „objevení senzace“ zabývali pouze velmi povrchně, bez snahy o studium i těch nejzákladnějších podkladů k tématu. Je to o to zarážející, že navíc k tématu ruského zlatého pokladu a hlavně té rozhodné chvíle, kdy se v občanskou válkou zmítaném Rusku nacházel pod ochranou legionářského Československého armádního sboru, podklady existují, a to i u nás...

Pavel Jaroslav Kuthan 37.330

Samara 1918

Dobytí Samary čs. legionáři Penzenské skupiny v Rusku v červnu 1918.

Pavel Jaroslav Kuthan 24.126

Seznam postavených bojových jednotek čs.legií

Stav ke konci r.1919

Pavel Jaroslav Kuthan 28.902

Tarnopolský ústup 1917

Těžké ústupové boje čs. legionářů po známé bitvě u Zborova v létě 1917 s německou armádou. Boje se vedly o přístup na Tarnopol, v postupujícím rozvratu ruské fronty. Československá střelecká brigáda v nich prokázala tehdy opět svou vysokou kvalitu.

Pavel Jaroslav Kuthan 33.241

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (1)

Myslíte-li si, že je to zbytečné a že není nutno se historií a přemýšlením o ní nějak zabývat, mějte na paměti staré heslo, které platí i v našem sporu a v potýkání s našimi sousedy. Z nichž někteří se nás snaží přesvědčit, že jsme jen národem zbabělců a hlupců: Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku a padne nám do klína jako zralé ovoce. No a teď vás nechám přemýšlet, zda tohle řekl Sun Tsu, slavný čínský vojevůdce a filosof, anebo V. I. Lenin

Václav Vlk st. 12.876

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (2)

Krvavá válka - Čechoslováci 1918-20.

Václav Vlk st. 16.659

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (3)

Nejprve přeběhlíci, později legionáři. Krvavá válka - Čechoslováci 1918-20.

Václav Vlk st. 17.574

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (4)

Třetí byla srbská vlajka - Čechoslováci 1918-20.

Václav Vlk st. 9.606

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (5)

Pod francouzskou vlajkou - Čechoslováci 1918-20

Václav Vlk st. 11.597

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (6)

Pod spojeneckými vlajkami USA a Kanady - Čechoslováci 1918-20.

Václav Vlk st. 8.768

Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami (7)

Italskáí vlajka - Čechoslováci 1918-20.

Václav Vlk st. 9.382

Známky první linie - Československá polní pošta brzy oslaví sto let své existence

Vojenská polní pošta je téměř stejně stará jako civilní. Její kořeny spadají do počátku 17. století. Za den oficiálního vzniku polní pošty britské armády je považován 15. srpen 1799. Tehdy vévoda z Yorku nařídil hlavnímu poštmistrovi královského vojska vybrat nejlepšího úředníka pro polní poštovní službu u anglických jednotek vysílaných do severního Holandska.

Vladimír Marek 14.961