Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 3.346,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 448 příspěvků vloženo, 1185 editováno a 422 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Podkategorie

Spojené státy americké (USA)

55 0 75

Jaderné testy

7 0 144

Témata

 

> Jaderné zbraně USA


1 6.185

> Mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí


INES

5 4.084

GBR - Red Beard (přehled verzí)


Red Beard

1 1.099

GBR - Red Snow


1 2.192

Prehľad udalostí z histórie vývoja jadrových zbraní


1 11.050

SOV - Car-bomba (Ivan)


4 8.251

Špinavá bomba


4 7.798

Termonukleárne zbrane


1 6.873

Účinky jaderného výbuchu


10 17.773

Články

Bombardování Hirošimy a Nagasaki - Pohledem té doby

Letos uplyne 69 let od okamžiku, kdy dopadly první jaderné bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. Část novinářů tvrdí, že si Američané udělali z Japonska pokusnou střelnici a bombardování bylo z vojenského hlediska zbytečné. Skutečně?

Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek 107.605

Československé úkryty ze železobetonových prefabrikátů

V rámci československého poválečného opevnění byly kromě palebných objektů a pozorovatelen stavěny také nejrůznější úkryty pro živou sílu. Tento příspěvek si klade za cíl představit dva typy úkrytů ČSLA sestavených ze železobetonových rámů.

Mgr. Martin Dubánek 16.814

Cesta Pákistánu k atomové zbrani I.

V Pákistánu byl nedávno vyhlášen výjimečný stav. Svět se opět o něco intenzivněji zabývá otázkou, co bude s pákistánským jaderným arzenálem. Kudy vedla cesta jeho vzniku ?

RoBoT 19.495

Jaderné strategické koncepce Západu ve studené válce

Článek se věnuje stručnému hodnocení čtyř nejvýznamnějších strategických koncepcí Západních mocností (hromadná odveta, pružná reakce, MAD a SDI).

Jan Ešner 24.494

Jaderné zbraně ve strategickém vztahu Indie a Pákistánu

Vztahy a konflikty Indie a Pákistánu mají z mezinárodního hlediska nesmírně důležitou váhu. Jedná se totiž o region, kde v současnosti existuje nejreálnější riziko možnosti válečného konfliktu dvou jaderných mocností. Následující studie si klade za cíl prozkoumat jaderné zbraně Pákistánu a Indie a porovnání jejich vývoje, možností nasazení i jaderných doktrín v širším strategickém kontextu.

Juraj Nosál 8.194

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky?

Atómová energia sa v súčasnom svete zhmotňuje do dvoch podôb. V jadrových reaktoroch sa z nej vyrába elektrická energia a je teda jej neopomenuteľným alternatívnym zdrojom, no rovnako tak sa asociuje aj s existenciou jadrových zbraní. V nukleárnych debatách a sporoch na pôde svetovej politiky je to v prvom rade práve problematika jadrového arzenálu, ktorá rozdeľuje jej aktérov na dva znepriatelené tábory. Na jednej strane sú nenukleárne štáty a medzinárodné organizácie bojujúce za koniec jadrovej proliferácie a úplne odzbrojenie a na strane druhej sa im vzpiera ilegálne sa rozširujúci klub štátov disponujúcich jadrovým arzenálom.

Bc. Jana Tomahoghová 6.269

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky? I.

I) Možná realita svetovej politiky ako sféry bez atómových zbraní

Od zostrojenia jadrovej bomby síce neuplynulo viac ako sedemdesiat rokov, no napriek tomu označujeme súčasnosť už obdobím „druhého jadrového veku“. Etape, keď jadrové zbrane predstavujú živú problematiku medzinárodných vzťahov však jasne predchádzalo dlhé obdobie, kedy jadrová hrozba neexistovala. Návrat k svetu bez jadrových zbraní podľa niektorých možný je. Dokonca pre ich nehumánnosť a eventuálne škody na prírodnom bohatstve by mal byť priamo on spomínanou nutnosťou. Nasledujúca kapitola sa bude zaoberať práve obhajcami týchto myšlienok a ukáže ich praktickú realizáciu.

Bc. Jana Tomahoghová 11.947

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky? II.

Stanoviská a kroky aktérov globálnej politiky sú podnecované z veľkej časti bezpečnostnými hrozbami, ktorým čelia. Ibaže aj jadrové zbrane predstavujú v súčasnosti jednu z hlavných bezpečnostných výziev pre medzinárodné spoločenstvo. Z tohto následne vyplýva, že sú a budú nevyhnutnou súčasťou svetovej politiky až dovtedy, pokiaľ nedôjde k ich úplnej eliminácii. Navyše celosvetovému jadrovému odzbrojeniu ešte predchádza úloha zastaviť šírenie jadrových zbraní. V nasledujúcej kapitole poukážeme na faktory, ktoré stanovujú úplnú demilitarizáciu ako veľmi nepravdepodobnú.

Bc. Jana Tomahoghová 12.339

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky? III.

Alternatívne nástroje medzinárodnej politiky

Vo svetovej politike jestvuje celá škála nástrojov, ktoré umožňujú ovplyvňovať jej dianie. K použitiu daných nástrojov, a teda k manifestácii ich moci sa medzinárodní aktéri uchyľujú pri snahe dosiahnuť naplnenie ich zámerov a ideí. Avšak rovnako ako sa permanentne menia pomery vo vnútri štátov a v ich vonkajších vzťahoch, či ako napríklad klesá resp. stúpa relevantnosť jednotlivých nevládnych aktérov, tak aj zdroje moci sa menia. Zatiaľ čo v minulosti mohol byť smerodajným ukazovateľom sily počet obyvateľov štátu, jeho geografické podmienky, výkonnosť hospodárstva, armáda či diplomacia, v súčasnom informačnom svete ním môže byť ekonomická a technologická vyspelosť a zabezpečenie toku informácii.

Bc. Jana Tomahoghová 10.792

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky? Úvod

Atómová energia sa v súčasnom svete zhmotňuje do dvoch podôb. V jadrových reaktoroch sa z nej vyrába elektrická energia a je teda jej neopomenuteľným alternatívnym zdrojom, no rovnako tak sa asociuje aj s existenciou jadrových zbraní. V nukleárnych debatách a sporoch na pôde svetovej politiky je to v prvom rade práve problematika jadrového arzenálu, ktorá rozdeľuje jej aktérov na dva znepriatelené tábory. Na jednej strane sú nenukleárne štáty a medzinárodné organizácie bojujúce za koniec jadrovej proliferácie a úplne odzbrojenie a na strane druhej sa im vzpiera ilegálne sa rozširujúci klub štátov disponujúcich jadrovým arzenálom.

Bc. Jana Tomahoghová 9.477

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky? Záver

Záver

Zastávam presvedčenie, že celosvetová eliminácia jadrových zbraní je možná len v teoretickej rovine. Prijímanie najrôznejších medzinárodných zmlúv, podpora politicky angažovaných zoskupení, boj za vzatie do úvahy nemorálnosti jadrových zbraní či uvedomenie si už viac nefungujúceho princípu odstrašovania ako jedného z najsilnejších argumentov pri zachovávaní jadrových zbraní v štátnych vojenských arzenáloch sa totiž politickým lídrom darí v zásade vždy len slávnostne proklamovať, avšak praktická aplikácia už výrazne zaostáva. Navyše pokiaľ aj prichádza pozitívna odozva a toľko očakávané nastolenie praxe, jedná sa buď to o krok unilaterálny ako v prípade Brazílie či Juhoafrickej republiky, alebo vzťahujúci sa len k hŕstke štátov vynímajúc tých najväčších svetových hráčov ako je tomu v rámci Zón bez jadrových zbraní.

Bc. Jana Tomahoghová 9.100

Jadrové zbrane – nevyhnutná súčasť svetovej politiky? Zoznam literatúry

Zoznam literatúry a ostatných prameňov

Bc. Jana Tomahoghová 5.805

K. O. atomové bombě

K největším speciálním akcím norského zahraničního odboje patřil útok na továrnu Vemork, vyrábějící těžkou vodu.

Vladimír Marek 14.286

Kronika jaderného věku

Nejdůležitější data jaderného věku.

Jan Ešner 17.250

Poslední sovětský atomový vyzvědač odtajněn?

V pátek 2. listopadu 2007 oznámila ruská prezidentská kancelář, že Vladimír Putin posmrtně udělil titul hrdiny Ruska George Kovalskému, jedinému sovětskému zpravodajskému důstojníkovi, který za druhé světové války pronikl do projektu Manhattan. Všichni ostatní sovětští atomoví špioni totiž byli američtí, britští a němečtí komunisté. Tím odtajnil nelegála „Dmitrije Delmara“, o němž psal v roce 2002 Vladimir Lota v knize GRU i atomnaja bomba (GRU a atomová bomba). Ani před pěti lety totiž nechtěl „Delmar“ prozradit svou totožnost.
V pondělí 12. listopadu 2007 otiskl o tomto vyzvědači podrobnosti deník New York Times.

Karel Pacner 9.288

Rosenbergova síť atomových špionů odhalena

Novinář a bývalý příslušník KGB Alexandr Vasiljev zveřejnil další dosud neznámá jména sovětských vyzvědačů.

Karel Pacner 9.348

Severní Korea a její jaderné nosiče

Severní Korea začala již poněkolikáté harašit zbraněmi. Tentokrát však zašla poněkud daleko. Kromě vyhlášení bojové pohotovosti raketovým vojskům vstoupila znovu do válečného stavu se svými jižními sousedy. Navíc dostala severokorejská armáda povolení k úderu na Spojené státy. Ale jaké má vlastně Kim Čong-un respektive jeho armáda možnosti?

Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek 16.621

Špinavá bomba

Rádiologická zbraň - čo to je a v čom spočíva jej nebezpečenstvo?

koba 20.847

Úvod do Protiraketové obrany

Protiraketová obrana (Ballistic Missile Defense - BMD) v mnoha různých variantách je stále znovu se opakující myšlenka amerických politiků od konce 50. let 20.století, kdy Sovětský svaz odpálil svou první mezikontinentální balistickou raketu
(Inter-Continental Ballistic Missile - ICBM). Mezikontinentální balistické rakety, které mohou nést jaderné hlavice a jiné zbraně hromadného ničení, jsou schopné zasáhnout území států oddělených oceány či kontinenty během několika desítek minut. Protiraketové systémy budou navrženy tak, aby sestřelily balistické rakety během jejich krátkého letu a tak chránily před útokem těchto raket.
nuclearfiles.org 15.504

Zásoby jaderných zbraní

V současné době je 31.000 jaderných raket přímo rozmístěno nebo uloženo v zásobě v osmi zemích: Čína, Francie, Indie, Izrael, Pákistán, Rusko, Velká Británie a Spojené státy. Z tohoto počtu je 13.000 rozmístěno a 4.600 z nich pohotovosti, připraveno k okamžitému vypuštění v několika minutách od oznámení. Kombinovaná výbušná náplň dává těmto zbraním sílu 5.000 mega-tun, což je 200.000krát více, než u bomb použitých na Hirošimu.
nuclearfiles.org 38.452

Žukovovo jaderné cvičení

V Tockém cvičném prostoru Jižněuralského vojenského okruhu je instalována pamětní deska s nápisem: “V září roku 1954 se prováděly na území cvičného prostoru taktické manévry vojsk pod vedením maršála Sovětského svazu G.K. Žukova. Na každé vojenské střelnici se cvičení provádějí prakticky nepřetržitě, ale na připomínku pouze jednoho z nich je tu zasazena pamětní deska.

Pacifistka 45.220