Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 330 příspěvků vloženo, 1400 editováno a 316 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Česká republika (CZE)

Podkategorie

Předchozí státní útvary

0 0 0

České království [1198-1348]

Země Koruny české [1348-1804]

Pruské království [1742-1871]

Rakouské císařství [1804-1867]

Rakousko-Uhersko [1867-1918]

Německé císařství [1871-1918]

Republika československá [1918-1920]

Německá říše [1919-1920]

Československá republika [1920-1938]

Česko-Slovensko [1938-1939]

Protektorát Čechy a Morava [1939-1945]

Německá říše [1933-1943]

Velkoněmecká říše [1943-1945]

Československá republika [1944-1960]

Československá socialistická republika [1960-1990]

Československá federativní republika [1990-1990]

Česká a Slovenská Federativní Republika [1990-1992]

Kraje

14 14 14

Okresy

76 76 182

Města a obce

2.079 1.788 5.717

A

24 24 41

B

349 348 668

C - Č

60 59 224

D

114 113 275

E - F

17 16 89

G - H

188 181 407

CH

55 47 158

I - J

57 48 199

K

187 168 564

L

104 93 375

M

105 78 356

N

70 53 250

O

63 55 193

P

122 87 425

R - Ř

85 74 194

S - Š

172 117 444

T

63 50 210

U

39 39 132

V - W

126 86 281

X - Y

1 1 1

Z - Ž

78 51 231

Průmysl

65 51 99

Vojenské objekty

338 334 538

Vojenské hřbitovy

7 7 14

Pevnostní stavby

217 5 910

Stavební úsek - Moravská Ostrava

47 0 185

Stavební úsek - Opava

53 0 199

Stavební úsek - Králíky

40 0 60

Stavební úsek - Morava-jih

7 0 39

Lehké opevnění

48 0 160

Hrady, zámky, tvrze, hradiště

715 672 1.511

Přehledy

14 0 16

A

6 6 9

B

51 51 108

C - Č

18 18 52

D

33 33 60

E - F

20 20 34

G - H

68 68 132

CH

17 17 26

L

47 47 111

K

88 86 215

M

43 37 84

I - J

16 16 29

N

24 21 45

O

22 18 40

P

42 40 115

Q

1 1 2

R - Ř

28 28 60

S - Š

61 60 142

T

33 30 73

U

6 6 11

V - W

53 47 103

X - Y

0 0 0

Z - Ž

24 22 44

Muzea

64 22 235

Koncentrační tábory, věznice atd.

2 2 2

Témata

 

Česká republika


Czech Republic

2 6.287

Články

(Nejen) Pravěké fortifikace na našem území, část 2

V této další části se musíme odklonit od čistě pravěkých fortifikací. Je to dáno tím, že lokality které byly doposud na našem území identifikovány jako sídla pravěkých kultur byly zhusta využívána i v době příchodu Slovanů na naše území a častokrát byly znovu na pozůstatcích hradišť pravěkých kultur vztyčeny nové fortifikace kmenů Slovanů patřících například do svazku Velké Moravy, stály na nich první knížecí i královské hrady v podobě hradišť a na mnoha z nich stojí hrady nebo jejich opuštěné trosky dodnes. A tak se pokusíme přenést do hluboké minulosti a pokud to bude možné, propojíme ji se současností.

Jaromír Vykoukal 13.623

17. listopad – Mezinárodní den studentstva

Stručný popis událostí z roku 1939, které vedly k uznání 17. listopadu za Mezinárodní den studentstva.

Jan Flieger 102.872

1920: Bolševické tajné služby začaly podkopávat republiku

Snaha tajně ovlivňovat jiné státy patří ke kořenům bolševické říše, Sovětského svazu. Od něho ji převzal vysloužilý podplukovník KGB Vladimír Putin, který diriguje nástupnickou Ruskou federaci. Ve skutečnosti šlo v obou případech o imperiální výboje – o získávání nových území anebo aspoň vlivu.

Karel Pacner 3.443

9cm minomet Škoda „U Cihelny“

Samostatný pěchotní srub K-S 14 „U Cihelny“, součást opevnění králické pevnostní oblasti, je oboustranný dvoukřídlý dvouzvonový armádní pevnostní objekt v nejsilnějším a nejodolnějším provedení (3. třídě odolnosti), situovaný severně od města Králíky.

Jiří Fencl 11.714

Akce D

„Jest pozoruhodná ta okolnost, že rodinní příslušníci, zejména manželky zajišťovaných osob, zachovali naprostý klid, zajištění manželů přijaly klidně, takže jejich počínání na naše orgány působilo v tom smyslu, že na tuto okolnost byli připraveni a že zajištění svých manželů si vysvětlují více jako vyznamenání (sic!), než jako trest.“

Část hodnotící zprávy ministerstva vnitra z dubna 1949, týkající se akce D

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 12.761

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

1. Úvod

V této práci se věnuji rekonstrukci průběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecně známo, vedla z Prahy do Řezna. Předpokládá se, že průběh cesty v raném středověku vedl z Prahy přes Beroun, Rokycany až do významného raně středověkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokračovala na Dobřany, Hradec u Stoda přes Domažlice až do německého Řezna.

Michaela Bendová 6.144

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

2. Vývoj stezek

Pokud si uvědomíme, co pojem „dálková stezka" vůbec znamená, zjistíme, že se jedná o trasu, která sloužila k pravidelné lidské komunikaci ve větší vzdálenosti, a to již od samotného počátku existence člověka.)

Michaela Bendová 5.695

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

3. Stav dosavadního bádání

Zájem o Řezenskou stezku začal již v 19. stol. Zpočátku nebyla předmětem samotná cesta, nýbrž pohraniční území, konkrétně česko-bavorská hranice, přes kterou prochází. První zájem o vedení cesty projevil František Palacký, který se pokoušel o přesné určení místa bojiště, kde došlo k bitvě mezi Břetislavem I. a Jindřichem III. v roce 1040. Podle studia tehdejších pramenů byl přesvědčen, že cesta z Bavorska vedla přes Všerubský průsmyk. Stejného názoru byl také Hermenegild Jireček, který hovořil o směru z hradu Chauby (Kouby) k Furthu přes Eschelkam k Neumarktu.

Michaela Bendová 7.682

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

4. Metoda práce - modelové vedení řezenské stezky

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v této práci jsem se zaměřila na úsek začínající ve Starém Plzenci, který dále pokračoval až k hranici s Německem. Na základě literatury uvedené v kapitole Stav dosavadního bádání jsem si vynesla do mapy v programu GIS jednotlivé směry, které se soustředily na území čtyř bývalých okresů – Plzeň – město, Plzeň – sever, Plzeň – jih a Domažlice. K tomu abych z tohoto území vytvořila předběžný model jednotlivých úseků, které byly následně prozkoumávány v terénu, bylo nadále nutné pracovat s několika druhy map.

Michaela Bendová 6.039

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

5. Průběh řezenské cesty

Pokud chceme uvažovat o stanovení místa, kudy mohla být naše hranice co nejjednodušším způsobem přecházena, musíme si uvědomit, v jaké krajině se nachází. Hraniční oblast s bavorskou stranou Německa se rozkládá v místech Českého lesa. Konkrétně v tomto případě se jedná o Českokubickou vrchovinu, která volně přechází do Jezvinecké vrchoviny (Vejnar a kol. 1984, 10). Ta dosahuje velmi vysokých nadmořských výšek. Maximální hodnoty se mohou být až přibližně 730 m n. m. Proto bylo tehdy velmi důležité, vybrat takové místo přechodu, u kterého by nebylo potřeba překonávat příliš přírodních překážek. Na základě prostudované literatury a map se plně ztotožňuji s průběhem stezky, začínajícím na německé straně, který navrhl historik Eduard Maur (na základě prostudované práce Řezenská cesta a zemské stezky na Domažlicku).

Michaela Bendová 9.139

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

6. Klasifikace a vytvoření databáze

Po skončení terénní prospekce byly všechny digitální souřadnice naměřené přístrojem GPS Trimble importovány do programu Arcmap, prostřednictvím ArcGIS 9.3. Nyní všechny body prošly stejným procesem jako zpočátku tvorby modelu. Jako podkladové mapy byly použity - ortofotomapa, mapy II. vojenského mapování a rastrová mapa RETM, které zprostředkovává nová verze mapového serveru ESRI. Na základě toho, musely být některé úvozy vyřazeny. Stalo se tak v případě, kdy značení v mapě nebyla dostatečně přesná.

Michaela Bendová 5.274

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

7. Interpretace

Jak jsem již výše uvedla, po celkovém vyhodnocení bylo analyzováno celkem 55 úvozů (objektů). Tento výsledek však představuje malý vzorek, který by se mohl použít k zodpovězení určitých otázek pomocí formalizovaných metod (Neustupný 2007, 134). Proto bylo využito pouze neformalizovaných metod.

Michaela Bendová 4.907

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

8. Datace

V současné době se využívá několik možností, jak datovat nalezené relikty komunikace a to prostřednictvím datace přímé nebo nepřímé. V případě, kdy potřebujeme zjistit absolutní data jednotlivých úvozů, můžeme toho docílit na základě historických zpráv, které informují o daných úsecích určité komunikace. Dalším velmi důležitým zdrojem jsou archeologické artefakty nalezené přímo na lokalitě nebo v jejím okolí, které byly získány pomocí náhodného nálezu, archeologického výzkumu nebo za použití detektoru kovu (Nový 2008, 12). Tato poslední jmenovaná metoda byla úspěšně použita např. při výzkumu Zlaté stezky (Kubů – Zavřel 2009, 61).

Michaela Bendová 5.262

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo rekonstruovat průběh Řezenské stezky, konkrétně úseku, který začíná ve Starém Plzenci a končí na hranicích České republiky. Poté co byly prostudovány písemné i kartografické dokumenty, byly tyto získané výsledky následně ověřeny pomocí nedestruktivního výzkumu. Na základě provedené terénní prospekce bylo nalezeno sedm lokalit, kde bylo identifikováno celkem 55 reliktů komunikací. Jedná se o Hradec u Stoda, Semošice, Meclov, Pivoň, Českou Kubici, Domažlice a Dolní Folmavu. Tento výsledek představuje malý vzorek, který by se dal zpracovat pomocí formalizovaných metod. Pokud však bude v budoucnu získáno větší množství dat, bylo by možné řešit některé otázky pomocí vektorové syntézy (Neustupný 2007, 139), jenž by byla schopná nalézt nové struktury, které nelze zjistit neformalizovanými metodami, a přivést nás tak na nové otázky.

Michaela Bendová 5.376

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

10. Seznam literatury

Michaela Bendová 8.060

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

11. Summary

The main objective of this study was to reconstruct the paths Regensburg particular period, which begins in Starý Plzenec and ends at the border of the Czech Republic in the early Middle Ages. After studying written or cartographic documents, the obtained results were subsequently verified using non-destructive research.

Michaela Bendová 4.536

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

12. Přílohy

Michaela Bendová 8.400

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

V této práci se věnuji rekonstrukci průběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecně známo, vedla z Prahy do Řezna. Předpokládá se, že průběh cesty v raném středověku vedl z Prahy přes Beroun, Rokycany až do významného raně středověkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokračovala na Dobřany, Hradec u Stoda přes Domažlice až do německého Řezna.

Michaela Bendová 5.267

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Kolínska

Arizace znamenala převod majetku židovského obyvatelstva do rukou nežidovských správců a posléze majitelů. „Arizace" vycházela z teorie o nadřazené árijské rase, která byla představována německým národem a kde židé neměli právo žít, naopak byli ještě považováni za nepřátele národa, tak jako Romové a Lužičtí Srbové. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 už nic nebránilo tomu uplatňovat nacistickou ideologii v plné míře.

Bc. Filip Dudáš 7.870

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Kolínska 1.

Antisemitismus byl jedním z atributů zvrácené ideologie nacionálního socialismu a Třetí říše z něj učinila součást státní doktríny. Vyřazení židů ze všech oblastí společenského, hospodářského, politického a kulturního života se stalo postulátem nacistické politiky.

Bc. Filip Dudáš 16.259

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Kolínska 2.

2. Arizace židovského majetku na Kolínsku

Dne 15. března 1939 vtrhly na okleštěné české území německé vojenské jednotky. Ty měly za úkol zlomit potenciálního nepřítele a zajistit pokojný přechod hospodářské sféry a veřejné správy pod německou kontrolu. Veškerá výkonná moc byla podle Hitlerova nařízení svěřena generálu von Brauchitschovi, který ji po té přenesl na své podřízené generála Blaskowitze pro území Čech a generála Lista pro území Moravy.

Bc. Filip Dudáš 16.116

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Kolínska: Literatura

Seznam pramenů a odborné literatury

Bc. Filip Dudáš 6.505

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Kolínska: Úvod

Arizace znamenala převod majetku židovského obyvatelstva do rukou nežidovských správců a posléze majitelů. Arizace vycházela z teorie o nadřazené árijské rase, která byla představována německým národem a kde židé neměli právo žít, naopak byli ještě považováni za nepřátele národa, tak jako Romové a Lužičtí Srbové. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 už nic nebránilo tomu uplatňovat nacistickou ideologii v plné míře.

Bc. Filip Dudáš 11.552

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Kolínska: Závěr

Norimberské zákony stanovovaly vymezení záměrně co nejširší, tak aby správní orgány měly dostatečně volné pole působnosti k tomu, aby maximalizovaly arizační profit, z čehož těžila nemalá část německého obyvatelstva. Avšak nejvíce tato činnost sloužila k naplňování státní kasy a s tím spojené financování zbrojního průmyslu.

Bc. Filip Dudáš 10.068

Benešova Sofiina volba

 Připomínka dění od 5. října 1938 do 15. března 1939 v širším kontextu.

Václav Vlk st. 18.581

Bitvy u Hünningen, Stockachu a pomník „Helma“ na loučeňském panství

Ve staré, do dnešních dnů nezachované, zámecké oboře u městyse Loučeň na Nymbursku můžeme nalézt dvě vzpomínky na prapůvodního majitele dobrovického a loučeňského panství, knížete Karla Aloise zu Fürstenberg, polního podmaršálka c.k. vojsk z dob napoleonských válek. Vzpomínku na dva v lesích pozapomenuté monumenty, věnované statečnému generálovi a jeho mužům, pojďme nyní sledovat společně.

Vladimír Mucha, Ing. 21.501

Boj o republiku 1918-1920 (1)

Hlad a Bída

My se od velké politiky a velkých bojů podívejme do běžného občanského života Rakouska, tedy i českých a moravských zemí v letech 1917 a 18, a to do doby před tím, než se armáda ČSR objevila v republice jako „černá labuť“. Tedy jako neočekávaná a nečekaná síla, která nakonec pomohla spor o budoucnost rozhodnout.

Václav Vlk st. 12.463

Boj o republiku 1918-1920 (2)

2. Ekonomicko-politická křeč Sudet a záchrana českých dětí z Vídně.

Václav Vlk st. 8.137

Boj o republiku 1918-1920 (3)

3. Potraviny vyhrají válku

Toto údajně řekl v době 1. světové války Herbert Hoover, později 31. prezident Spojených států. V roce 1917, když Amerika vstoupila do světové války, byl šéfem Potravinové správy USA (U.S. Food Administration).
Hoover si byl vědom toho, že nejdůležitější pro budoucnost Evropy je zajistit potraviny pro děti, neboť ty reagují citlivěji na podvýživu než dospělí. Podvýživa postihuje nejdříve a nejvíce především děti do dvou let, ohroženy jsou ovšem i děti mladší patnácti let a adolescenti. V krizových situacích u nich patří podvýživa k nejčastějším příčinám onemocnění a úmrtí.

Václav Vlk st. 7.400

Boj o republiku 1918-1920 (4)

Právo a kolektivní vina

Po mnoha staletích, kdy byli čeští, moravští a slezští Němci příslušníky národnostní většiny a sami sebe považovali za součást všeho „německého“ - tedy včetně Rakouska -, se najednou dostali v roce 1918 do situace, kdy byli příslušníky menšiny. Češi a Slováci, od svých sousedů Němců a Maďarů přehlížení a podceňovaní, jak se vzmáhali, začali být považovaní za drzé konkurenty. Skončila válka a „nýmandi“ se najednou nazývali Čechoslováci...

Václav Vlk st. 8.658

Cechy v Milevsku

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Lenka Buzková 6.554

Cechy v Milevsku: 1. Vývoj milevských cechů

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Lenka Buzková 11.380

Cechy v Milevsku: 2. Milevské cechy

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Lenka Buzková 16.763

Cechy v Milevsku: Přílohy

Přílohy

Lenka Buzková 13.005

Cechy v Milevsku: Seznam literatury, pramenů a příloh

Seznam použitých pramenů a literatury

Lenka Buzková 6.629

Cechy v Milevsku: Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Lenka Buzková 9.114

Cechy v Milevsku: Závěr

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Lenka Buzková 8.934

Česká krev

Účast českého krále Jana Lucmeburského v bitvě u Kresčaku roku 1346.

Radek Enžl 39.842

Česká krev

Jan Lucemburský byl vychován podle nejlepších rytířských zásad. Rytířem se v té době nikdo nenarodil. Titul rytíře se vztahoval jen na toho, kdo byl na rytíře pasován.

Radek Enžl 20.742

Česká krev

Objasňovat příčiny stoleté války by bylo složité a zdlouhavé. Stačí konstatování, že smrtí francouzského krále Karla IV. Krásného, třetího syna Filipa IV. Sličného (jeho starší bratři, králové Ludvík X. a Filip V, zemřeli také bezdětní), v roce 1328 vymřela kapetovská královská linie a koruna přešla na Filipa z Valois, bratrance Karla IV. Krásného, tedy potomka nejbližší vedlejší větve Kapetovců. Při své korunovaci francouzským králem přijal jméno Filip VI.

Radek Enžl 15.213

Česká krev

Pak se Jan Lucemburský obrátil na rytíře po svém boku: „Klimberče mladý, diemť krátce, pomni, že’s jměl dobrého otce, jehož nikdo zlým nevinil, a mnoho dobrého činil. A sám’s také rytieř smělý, mladý, dobrý, druh dospělý. Vědě, že mne neodvedeš, než úfám-ť, že mne dovedeš, kdež pokuši svého meče...“

Radek Enžl 17.630

Česká krev

Filip VI. se tedy vrátil zpět do Paříže, sebral všechny oddíly, které byly po ruce a začal Angličany pronásledovat. Zde nastává čas další hypotézy, podle níž se Jan Lucemburský stal velitelem předvoje celého francouzského vojska.

Radek Enžl 11.945

Česká krev

Soudí se, že druhý francouzský šik se rozvinul vlevo od Alençona a více za ním, naproti šiku Černého prince. Teorii o tomto postavení podporují dvě indicie.

Radek Enžl 17.502

Česká krev

Jména českých rytířů, kteří zahynuli spolu s Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku zmiňuje jedna pozdější veršovaná báseň, tato jména však nejsou potvrzena dobovými prameny.

Radek Enžl 15.713

Česká státní vlajka

Česká státní vlajka nedávno oslavila své 85. narozeniny. Za těch 85 let své existence toho „neprožila“ málo. Bývala slavnostně vztyčována, pyšně vlála, bývala i se smutkem a slzami spouštěna. Jako symbol vítězství zavlála nad mnoha bojišti druhé světové války, vlála jako symbol vzdoru v roce 1968. Dnes už naštěstí nemusí vlát při tak pohnutých událostech, ve větším počtu zpravidla nyní provází úspěchy našich sportovců. Na hokeji mává státní vlajkou kdekdo. Ale kolik z nás něco ví o její opravdové historii?

Radek Enžl 45.467

České geopolitické zajímavosti

My chceme zůstat, co my jsme - Lucemburské velkovévodství !

ing. Vilém Vácha 24.656

České krejcary v plamenech

Byl pátek 12. srpna 1881, blížil se podvečer. Počasí příliš nenasvědčovalo tomu, že by léto mělo v této době kulminovat. Každou chvíli se zatáhlo a z olověných oblaků se spustil déšť. Voják konající službu na vyšehradské citadele zahlédl dým stoupající ze střechy právě dostavěného Národního divadla. Stejný obrázek spatřili zhruba o hodinu později dělníci jedné ze smíchovských továren. I přes veškeré úsilí hasičů bylo dílo zkázy po několika hodinách marného boje dokonáno. Střecha Národního divadla se zřítila, zůstalo jen obvodové zdivo. I to bylo na mnoha místech prudkým žárem popraskáno.

Vladimír Marek 8.437

České národné hnutie a československé vzťahy po rakúsko – uhorskom vyrovnaní

Práca sa zaoberá vývojom vzťahov medzi Čechmi a Slovákmi po rakúsko - uhorskom vyrovnaní ako aj porovnaním podmienok pre rozvoj oboch národných hnutí v Predlitavsku i Zalitavsku.

Ján Kovačič 14.840

České Rakousy – český územní zisk ze dne 31.07.1920

Letos je tomu 83 let co bylo připojeno dne 31.07.1920 k tehdejšímu Československu Valticko s Dyjským trojúhelníkem a západní Vitorazsko (v současnost někdy nazýváno severní Vitorazsko) s českým obyvatelstvem.

ing. Vilém Vácha 43.262

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

1. Úvod

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 13.399

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

2. Obecná ustanovení První republiky

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 14.218

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

3. Organizace československé policie po roce 1918

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 16.858

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

4. Organizace československého četnictva po roce 1918

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 21.038

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

5. Ostatní ozbrojené složky bezpečnosti

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 13.079

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

6. Četnické stanice v pohraničí

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 14.240

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

7. Četnické kroniky z Chebska

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 18.638

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

8. Chebští četníci během Mnichovské krize

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 14.941

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

9. Situace v roce 1938 a následující události odehrávající se na Chebsku

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 17.559

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Závěr

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 13.702

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Použitá literatura a prameny

Jana Ordáňová 9.783

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Přílohy

Jana Ordáňová 25.214

Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Jana Ordáňová 11.080

Československo na cestě k „Únoru“

Fungování „omezené“ demokracie v poválečném Československu 1945-1947.

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 19.590

Český otisk v tajné světové diplomacii

Znali čeští komunisté a diplomacie Spojených států již v zimě roku 1939 záměry Sovětského svazu?

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 17.116

Chebsko

Chebsko je nejzápadnější území České republiky a navíc pozoruhodné svým dějinným vývojem. Chebsko se také navíc stalo jedním z nejmarkantnějších míst, kde docházelo k vzájemnému sbližování a obohacování obou kultur, jak české, tak německé. Protože není jen ve vztahu k Němcům to špatné na co vzpomínat, ale i to, co je dobré a co nás spojuje a toho je velmi mnoho, jako je např. společná historie, mentalita, kulturní kořeny, pokrevní svazky atd.

ing. Vilém Vácha 22.516

Chlumec nad Cidlinou 24. - 26.3.1775

Cestou z Prahy do Hradce Králové po silnici I/11 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Městem vlevo míjíme sochu selského povstalce. Dílo sochaře Jakuba Obrovského, které mělo být odhaleno již v září 1938 se své instalace dočkalo až po 10 letech - v září 1948, u příležitosti 100. výročí zrušení roboty. Socha připomíná jednu epizodu tzv. „selských bouří“, které v severovýchodních Čechách propukly již v lednu 1775 (letos 230 let!) a pokračovaly s větší či menší silou až do léta toho roku. Jaký byl její průběh a výsledek, je zřejmé z ustáleného rčení: “Dopadli jak sedláci u Chlumce“.

Fantan 41.253

Chronologie osvobození západních Čech jednotkami 3. U.S. Army

Účast V. a XII. U.  S. Corps při osvobozování území západních a jihozápadních Čech v dubnu a květnu 1945

Vladimír Mucha, Ing. 32.422

Cisterciácký řád - II. díl ( Klášter Plasy)

Stručné dějiny prvního cisterciáckého kláštera v Čechách.

Michal Červenka 18.732

ČSR na podzim 1938 z ekonomicko-právního hlediska

Podzim 1938 je dostatečně znám z per historiků v československých dějinách, kdy došlo v důsledku odstoupení pohraničí k zániku první Československé republiky a vzniku druhé Česko-Slovenské republiky. Proto bych zde nechtěl opakovat všechny ty známa fakta. Pokusil bych se do této doby vcítit postojem chladnokrevně uvažujícího obchodníka, jehož cílem je přežít na trhu a s tím přistupme vždy k řešení problémů. Proto se můj milý čtenáři na chvíli oprosti od jakékoliv ideologie. Před několika lety jsem si přečetl knihu od vynikajícího myslitele Mistra Suna: “O umění válečném”. V této knize mě upoutala jeho myšlenka, že za porážku si každý může sám. Zatímco vítězství je výsledkem schopností vítěze a neschopnosti poraženého.

ing. Vilém Vácha 20.290

Dokud se něco nestane

Andy Šándor slavil v úterý 10. července 2007 padesátku. Do Vojenského klubu v Praze-Ruzyni mu přišla blahopřát spousta lidí, mnoho generálů v civilu i v uniformách včetně náčelníka generálního štábu, hodně zpravodajců v činné službě i v záloze, taky řada civilů. Příjemné prostředí a příjemní lidé. Náčelník genštábu Vlastimil Picek udělil Šándorovi Čestný odznak AČR Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého – to je myslím třeba brát jako určitý výraz rehabilitace.

Karel Pacner 8.083

Doleva nebo doprava?

Letošního 18. července uplynulo přesně 70 let od chvíle, kdy vláda Jeho Veličenstva a tehdejší sovětský režim definitivně uznaly československou exilovou vládu v Londýně. Pro Edvarda Beneše a jeho spolupracovníky to byl zlomový okamžik jejich předlouhého zápasu o znovuobnovení Československé republiky v předmnichovských hranicích a ve svobodné Evropě, kde nebude místo pro nacistický režim.

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 10.511

Dolní Morava

Dolní Morava nemá dnes nic společného s dnešní Moravou. Dolní Morava, tento málo známý název (název zmiňován v knize Lubomíra E.Havlíka: Kronika o Velké Moravě, vyšla r.1993), tak bylo kdysi nazýváno území při dolním levém břehu řeky Moravy, a to území dnešního Slovenska, jihu Polska (severní Orava a severní Spiš, které do roku 1918 byly součástí Uher a poté Polska) a severu Maďarska (pohoří Matra a Bükk a vinařská oblast Tokaj). Dolní Morava byla vždy v určitých obdobích součástí našeho Českého státu.
ing. Vilém Vácha 18.420

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

Úvod

„Spravedlivá odplata všem přímým i nepřímým, aktivním i pasivním viníkům války pro poučení všem budoucím a – definitivně se rozejít! Jinak by se po této hrozné válce musilo dojít mezi našimi národy k neslýchanému masakru! Tomu můžeme a musíme stůj co stůj svým definitivním rozchodem zabránit!“ Tak viděl prezident Edvard Beneš konec česko-německého soužití na československém území po skončení druhé světové války.

Bc. Lenka Kriegischová 14.690

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

1. Vývoj Jesenicka do roku 1945

Po ukončení první světové války v roce 1918 přivítali místní Němci, že vznikla samostatná provincie Sudetenland, která by měla být součástí takzvaného Německého Rakouska. Tento krok výrazně podporovali i němečtí sociální demokraté. To se však nestalo, československá vláda chtěla zachovat historické hranice republiky, ke kterým patřily i Sudety, proto byla provincie v prosinci 1918 rozpuštěna.

Bc. Lenka Kriegischová 14.097

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

2. Okolnosti a průběh vysídlení Němců

S blížícím se koncem války byla stále aktuálnější otázka neblahého národnostního složení v Československu. Výrazná německá menšina, která po sčítání v roce 1930 tvořila v ČSR přibližně 21,9 % obyvatel, svých chováním v průběhu třicátých let, zejména pak v době Mnichova a následného zřízení Protektorátu Čech a Moravy, zavdala českému národů mnoho důvodů pro urychlené oslabení jejího vlivu. Jedním z řešení bylo její vysídlení z československého území.

Bc. Lenka Kriegischová 13.082

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

3. Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců

Jesenicko bylo jednou z mála oblastí, kde podle mého názoru nebylo hlavním problémem zajištění řádného odsunu Němců, ale především to, jak se s tímto vysokým úbytkem obyvatel vypořádat. Drastická ztráta téměř 85 % populace může už způsobit demografický kolaps kraje, takže bych pominula jakékoli morální hodnocení vysídlení německého obyvatelstva a zaměřila bych se na ekonomické a sociální důsledky tohoto procesu. Kapitolu bych však zahájila tématem nového osídlení Jesenicka, které bylo pro zachování okresu a jeho hospodářskou obnovu po druhé světové válce nezbytné, a které naprosto změnilo jeho národní charakter.

Bc. Lenka Kriegischová 13.650

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

Závěr

Jeden z argumentů pro odsun Němců bylo i to, že se Československo chce zbavit národnostních menšin, které by mohly postavení Čechů a Slováků v budoucnosti ohrozit. Chce zahájit novou etapu dějin s jednolitou skladbou obyvatel tvořenou českými a slovenskými občany. Avšak Jesenicko osídlili příslušníci nejen z československého území, ale i ze zahraničí. Přišli sem lidé z Bulharska, Rumunska, Itálie, reemigranti z Ukrajiny či Volyně. Místní lidé se snažili odgermanizovat vše, co jen šlo a přitom byli nuceni přijímat nové zvyky a tradice od dalších národů. Toto složení Jesenicko destabilizovalo nejen kulturně, ale ovlivnilo i sociální vztahy mezi obyvateli, kteří k sobě z počátku neměli vůbec důvěru. Tuto problematiku bych vystihla frází „jedni cizinci dveřmi ven, druzí oknem zpátky".

Bc. Lenka Kriegischová 8.908

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

Seznam použité literatury;
Seznam zkratek;
Seznam Příloh.

Bc. Lenka Kriegischová 10.828

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

Bakalářská práce se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků v historii Jesenicka, odehrávající se v letech 1945 – 1947, kdy z této téměř německé pohraniční oblasti byla v rámci odsunu Němců vysídlena většina místních obyvatel. V první části práce je zhodnocen vývoj česko-německých vztahů na Jesenicku. Druhá část kromě samotného odsunu podrobněji analyzuje jednotlivá opatření proti Němcům spolu s ústředními Benešovými dekrety.  Cílem práce je zhodnotit důsledky odsunu, o kterých pojednává její třetí část. Hlavní důraz je kladen na ekonomické a sociální dopady, doplněné o praktickou ukázku změn v majetkoprávních vztazích v jedné z jesenických obcí. Součástí analýzy je i nahrazení německé menšiny novými osadníky v procesu osídlení. Práce se opírá o nevydané (archivní, oral history) a vydané prameny a odbornou literaturu, využívá historické a ekonomické metody (mj. statistickou, biografickou).

Bc. Lenka Kriegischová 7.044

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 692

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 1. Úvod

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 2.012

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 2. Teoretické základy sovětského vojenství

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 1.700

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 3. Sovětská armáda v šedesátých letech

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 2.632

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 4. Organizace Varšavské smlouvy

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 2.239

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 5. Sovětské zájmy a geopolitika

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 1.503

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 6. Závěr

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 1.078

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 7. Informační zdroje

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Jiří Fidler 547

Holasicko

Holasicko, určitě mnozí z Vás se budou divit, kde toto území hledat? Jedná se území na severovýchodě České republiky v okolí města Opavy (Opavsko, Krnovsko a Hlučínsko) a přilehlé území na severu, dnes ležící v Polsku.
ing. Vilém Vácha 14.010

Hrdinové, kteří se nehodili (1)

Původně to měl být jen článek o odhalení jedné pamětní desky. Pak se však ukázalo, že by to asi bylo málo, už vůči těm, po nichž zbyla jen písmena vyrytá v mramoru. Po živých, statečných lidech. Nemají ani hrob. Jejich popel byl vysypán na smetiště koncentračního tábora Mauthausen a na cesty v okolí. Jistěže je to pamětní deska 294 hrdinům heydrichiády (foto: Jiří Wagner) psaní dlouhé. Komu se nechce, ať to nečte. Ale měl by...

Václav Vlk st. 12.931

Hrdinové, kteří se nehodili (2)

Aby bylo možno co nejlépe objasnit naši vlastní historii a zbavit ji všech nánosů a propagandistických účelových lží, jsou dále ve studii použity doklady vytvořené „druhou stranou“ - tedy nacisty...

Václav Vlk st. 10.562

Hrdinové, kteří se nehodili (3)

Po zabití Heydricha začal v českých zemích teror, jaký zde nebyl praktikován od 17. století. Nacisté se však zásadně spletli v hodnocení jeho dopadu. Obsese, kterou evidentně Hitler trpěl vůči českému národu a osobně vůči Benešovi, vedla ve svých politických důsledcích k výrazně negativním výsledkům pro samotné Němce...

Václav Vlk st. 11.268

Investiční pobídky a dopad na ekonomiku ČR

Stručná charakteristika pobídek ČR, dopady těchto investičních pobídek na ekonomiku ČR (záporné či kladné)

Petr von Fenstein 16.270

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

Úvod

Konfiskace sudetoněmeckého majetku bývá někdy označována za oprávněnou majetkovou sankci vůči nepřátelům a vlastizrádcům českého národa. Na druhou stranu je v souvislosti s konfiskací ostře kritizováno popření jednoho ze základních demokratických principů, kterým je neporušitelnost soukromých vlastnických práv.

Bc. Vendula Krumlová 6.624

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

1. Odsun

Konfiskace majetku navazovala na odsun sudetských Němců, který byl jejím nutným předpokladem. V první kapitole se chci stručně zabývat jeho průběhem, legislativní stránkou přijatého řešení. Chci poukázat, jak složitým a někdy nedořešeným procesem odsun byl a jak proběhl nucený odchod německého obyvatelstva v Rumburku. Kdy bylo s odsunem v Rumburku započato? Jaká byla jeho rychlost, průběh? Kolika německých obyvatel se nucený odchod dotknul?

Bc. Vendula Krumlová 8.313

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

2. Právní rámec konfiskace

V této kapitole se chci zabývat základním právním rámcem změny vlastnických práv v poválečném Československu, zhodnotit jeho ucelenost, případnou chaotičnost. Na základě těchto východisek, chci později poukázat, jak konfiskace probíhala v Rumburku.

Bc. Vendula Krumlová 9.674

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

3. Rumburk

Město Rumburk leží v nejsevernější části Čech ve Šluknovském výběžku. Od roku 1850 do roku 1960 byl okresním městem a v Sudetech na severu Čech se řadil mezi nejvýznamnější obce. Představuje přirozené centrum Šluknovského výběžku, je důležitým uzlem silniční a železniční dopravy. Rumburk jako město v Sudetech byl do Mnichovské dohody (29. září 1938) považován za nezpochybnitelnou součást českého státu. Vzhledem k jeho poloze byl ovšem obklopen německy mluvícím obyvatelstvem.

Bc. Vendula Krumlová 9.607

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

4. Firma RINCO Werke průmyslový konfiskát

Moje výchozí hypotéza zní, že konfiskace neprobíhala podle jasně daného plánu, ale byla prováděna nárazově, nesystémově a dávala tak značný prostor pro různé nelegální převody majetku. Na příkladu firmy RINCO Werke se budu snažit svoji hypotézu prokázat. Budu se snažit odpovědět na otázky, proč došlo k uvalení národní správy, konfiskačnímu výměru a jaký byl ve výsledku osud podniku? Jaké pravomoci měli národní správci, kdo měl v rukou skutečnou moc při řízení podniku, při nakládání se zkonfiskovaným majetkem?

Bc. Vendula Krumlová 9.254

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

Závěr

Předpokladem celé konfiskace byl odsun většiny Němců. Do majetku, který tu po nich zbyl, byla ustanovena národní správa. Následná konfiskace však nepřinesla Československu jen přínosy v podobě nabytí majetkových hodnot, ale mimo to i řadu negativních důsledků

Bc. Vendula Krumlová 6.080

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

Seznam pramenů a literatury

Bc. Vendula Krumlová 5.702

Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku

Bc. Vendula Krumlová 4.385

Královské věnné město Vysoké Mýto a jeho c. (a) k. vojenské posádky

Královské věnné město Vysoké Mýto a jeho c. (a) k. vojenské posádky.

Vladimír Mucha, Ing. 16.293

Křesťanství legitimizuje náš stát 1

Česká volba mezi východním a západním křestanským ritem.

Václav Vlk st. 6.000

Křesťanství legitimizuje náš stát 2

Česká volba mezi západním a východním křesťanstvím.

Václav Vlk st. 6.913

Kriminalita, hrdelní soudnictví a tresty v předbělohorských městech

Již od nepaměti, stejně jako jiné lidské činnosti, provází člověka v jeho společnosti kriminalita, ať už v podobě menších krádeží, vražd nebo i přečinů proti ideologii. Právě poslední z jmenovaných máme spojený hlavně s dobou komunismu v naší republice, ale  souzení tohoto deliktu sahá daleko hlouběji do historie našeho národa.

Michal Červenka 20.779

Krvavá léta 1938-45 (1)

Mnichovská dohoda – čí to byla prohra?!

Václav Vlk st. 12.150

Krvavá léta 1938-45 (2)

Historie Němců na území Čech

Václav Vlk st. 9.138

Krvavá léta 1938-45 (3)

Zásadní kniha o Češích, kterou Češi neznají.

Václav Vlk st. 9.119

Krvavá léta 1938-45 (4)

Předehra, akt 1, aneb Krev není voda

Jak to napsal na netu bloger „egon": „Před několika dny (říjen 2001)odpovídali náhodní chodci před televizními kamerami na otázku, kdy vznikla naše republika. Jako každý rok, část dotázaných nemá o sledu událostí v roce 1918 ani tušení. A protože i řada z nás už zapomněla, co nás ve škole učili, tak si připomeňme sled událostí vedoucích k naší samostatnosti."

Václav Vlk st. 9.674

Krvavá léta 1938-45 (5)

Růst nacionalismu za Rakouska

Tak takhle se v roce 1848 vyjádřil Karel Marx pro Neue Reinische Zeitung. Citát zněl přesně takto: "…nesmiřitelný boj, válku až do smrti proti Slovanům, těm zrádcům revoluce… je potřebné jejich vyhlazení, bezuzdný terorismus na ně – nikoli v zájmu Německa (jistěže ne, Karl....), ale v zájmu revoluce… Situace mezi Slovany a Němci byla už tehdy tak napjatá, že největší revolucionář - Karel Marx (sám se považoval za revolucionáře a NĚMCE) - hned věděl, co udělat s těmi, jak říkal, "slovanskými třískami v těle monarchie". Tak tuhle informaci nám soudruzi z Moskvy i Prahy tak nějak tajili, že…

Václav Vlk st. 12.184

Krvavá léta 1938-45 (6)

Znojmo kapitulovalo. Jdeme na Bratislavu!

Morava, i když je již více než tisíc let součástí českých zemí, nejsou Čechy a je tam vždycky všechno trošku jinak. Nejinak tomu bylo i v roce 1918.

Václav Vlk st. 11.525

Krvavá léta 1938-45 (7)

Frontoví veteráni

O Československé armádě, která hned v říjnu 1918 začala osvobozovat a obsazovat území nového Československa, se toho obecně příliš mnoho neví. Za první republiky se tak nějak "úředně" předstíralo, že vítězství přinesli legionáři. Za komunistů se mluvilo jen o českých rudoarmějcích a legionáři byli zaprodanci imperialismu nebo bojovali proti bolševikům a VŘSR byla jediná, která nám vlastně přinesla svobodu. Navíc, co jsem živ, kdekdo mele o zbabělých Češích. Plně v souladu s názory vídeňské nacionalistické propagandy za Rakousko-Uherska i poúnorových komunistů. Je zajímavé, že Hitler jako voják bojující v 1. světové válce byl ve svých názorech na československé vojáky a národ coby zbabělce za války velice opatrný. Za protektorátu odmítal zapojit do války jakékoliv české vojáky, ačkoliv jinak bych ochoten použít i Bosňáky, Albánce a Indy...

Václav Vlk st. 9.176

Krvavá léta 1938-45 (8)

Ztracení hrdinové

Dospělost a sebevědomí národa se pozná podle toho, jak hodnotí své vojáky, i když vlivem politických i osobních událostí stáli na různých válečných stranách. Mladá a nová republika se k vojákům sloužícím císaři nezachovala sice vyloženě špatně, ale adorovala hlavně legionáře. Tehdy to bylo pochopitelné. Můžeme říci, že kdyby nebylo statečných českých „rakousko-uherských“ vojáků, kteří vytvořili základ nové čs. armády, nikdy by ČSR možná nevznikla. Protože ta vznikla diplomacií, ale podloženou silou.

Václav Vlk st. 12.073

Krvavé jaro roku 1945 (1)

Skutečné dějiny našeho státu v dvacátém století se až na rok 1918 ve školách v podstatě neučí. Také přestalo být politicky korektní ukazovat, co se dělo za války zde v Protektorátu a co po válce. Zvláště jakékoliv poznámky, fotografie anebo dokumenty o zločinech nacistů se vypařily jako pára nad hrncem. Jaký to rozdíl třeba od Německa, kde se pořádají výstavy o zločinech nacismu, o zločinech Wehrmachtu, děti se učí, co to byl nacismus či holocaust…

Václav Vlk st. 19.316

Krvavé jaro roku 1945 (10)

Osobní vzpomínka, jak to bylo v dubnu 1945.

Václav Vlk st. 11.285

Krvavé jaro roku 1945 (11)

„Slované, nebo my. A protože my jsme silnější, nebude volba těžká!“ R. Tannenberg

Václav Vlk st. 9.484

Krvavé jaro roku 1945 (12)

První porážka ideje Velkoněmecka

Tři nejúspěšnější rakouské lži:
1. Mozart byl Rakušan
2. Hitler byl Němec
3. Rakousko-Uhersko rozbili Češi

Václav Vlk st. 13.732

Krvavé jaro roku 1945 (2)

Abychom mohli dále prozkoumávat, co se vlastně stalo, musíme si položit základní otázky, které svět zná již od dob starého Říma a dnes je používají kriminalisté.

Václav Vlk st. 12.695

Krvavé jaro roku 1945 (3)

Werwolfové (a Volkssturm) od roku 1944 do 9. 5. 1945.

Václav Vlk st. 11.429

Krvavé jaro roku 1945 (4)

Konečná pekelná fáze války - pochody smrti.

Václav Vlk st. 11.965

Krvavé jaro roku 1945 (5)

Osudy těch, co "nebyli bohy".

Václav Vlk st. 15.184

Krvavé jaro roku 1945 (6)

Cvičí kostry prostná?

Václav Vlk st. 9.170

Krvavé jaro roku 1945 (7)

Němci jsou Němci jsou Němci.

Václav Vlk st. 14.344

Krvavé jaro roku 1945 (8)

Po předcházející kapitole by bylo „politicky korektní“ napsat něco o těch „hodných Němcích“, kteří se nepodíleli na nacistických zločinech a snažili se buď odporovat, anebo prostě tuto strašlivou dobu nějak přežít.

Václav Vlk st. 11.005

Krvavé jaro roku 1945 (9)

Není v silách kohokoli, aby popsal a vyjmenoval všechna místa hrůz, které přinesl světu nacismus. I jen popis toho, co se stalo na původním území Československa, je ta děsivé a rozsáhlé, že to přesahuje dnešní představy. Abych ukázal hrůznost té doby, zaměřím se v této části jen na malý, vybraný úsek zločinů, a to jak prostorově, tak časově.

Václav Vlk st. 11.538

Lokální mobilizační statistika a příslušné vojenské útvary na Poděbradském c. k. okresním hejtmanství

Dle údajů v Poděbradsku bylo na území úředního okrsku okr. hejtmanství Poděbrady, kam příslušely soudní okresy Nymburk, Poděbrady a Králův Městec s více jak 80 většími politickými obcemi a které se zhruba kryje se současným okresem pouze bez menších území okolo Lysé nad Labem, na Rožďalovicku a Českobrodsku, povoláno do zbraně 8 223 mužů z celkového počtu 21 191 mužů.

Vladimír Mucha, Ing. 13.172

Mám strach o naši zemi

Do začátku devadesátých let spadalo Československo pod kuratelu pravlasti komunismu, Sovětského svazu. Po převratu v listopadu 1989 jsme se radovali ze svobody, ale trvalo nějakou dobu, než jsme si plně uvědomili, že Západ včetně Německa, odkud vyšlehly dvě světové války, už není naším nepřítelem. A potom jsme se snažili sžívat s našimi západními sousedy, vracet se k pozapomenutým dobrým mravům a pravidlům. Až jsme se trochu zcivilizovali, přibrali nás do NATO a Evropské unie

Karel Pacner 8.032

Mnichovská dohoda 29.9.1938

Německo, Spojené království, Francie a Itálie, vzhledem k dohodě, které již bylo dosaženo ve věci odstoupení území Sudet Německu, ujednali následující podmínky uvedeného odstoupení a opatření z něj vyplývajících...

Radim Kapavík 46.593

Nad Tatrou sa blýska - (1)

Střední Evropa 1914-1920 - krvavý návrat ze zapomnění.

Václav Vlk st. 13.053

Nad Tatrou sa blýska - (10)

Slováci jako Čechoslováci.

Václav Vlk st. 14.786

Nad Tatrou sa blýska - (2)

Připojení Slovenska nebylo žádnou procházkou růžovým sadem.

Václav Vlk st. 8.729

Nad Tatrou sa blýska - (3)

Legionáři, domobrana, fronťáci, Češi, Moraváci i Slováci.

Václav Vlk st. 9.636

Nad Tatrou sa blýska - (4)

Hurá na Bratislavu a Košice!

Václav Vlk st. 10.094

Nad Tatrou sa blýska - (5)

Na vojensky obsazených územích vládne Československo až po Košice.

Václav Vlk st. 11.617

Nad Tatrou sa blýska - (6)

1918-1920: "Trma-vrma" všude okolo nás.

Václav Vlk st. 9.576

Nad Tatrou sa blýska - (7)

Bolševici táhnou na Evropu.

Václav Vlk st. 9.609

Nad Tatrou sa blýska - (8)

Poražený Wotan.

Václav Vlk st. 10.604

Nad Tatrou sa blýska - (9)

Rudá záře nad Komárnem.

Václav Vlk st. 10.649

Nasazení 42. gardové střelecké divize RA v bojích o Brno

Nasazení 42. gardové střelecké divize RA v bojích o Brno.

Vladimír Mucha, Ing. 19.742

Nepřizpůsobiví - Studenti, máničky a další pohledem československých mocenských orgánů

Byl to samotný sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Československa, kdo dal 25. února 1965 souhlas k uspořádání studentského majálesu v hlavním městě. Nečekaný průběh oslav jej přiměl k následnému uspořádání celostátní konference studentů vysokých škol. Na schůzi konané 29. září 1965 pak dospěli členové politbyra k názoru, že došlo k politicko-ideologické aktivitě studentstva, přičemž shodně konstatovali, že vlna politické aktivity se ve vysokoškolském prostředí nevzedmula náhle, ale že se sbírala po řadu posledních let.

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 16.498

Nespokojenost komunistů s vojenskými soudy po „Vítězném únoru“

„Senát vrchního vojenského soudu v tom složení, jak byl u procesu generála Karla Janouška a ostatních, a snad i vrchní vojenský soud v Praze, prostě vůbec nestačí na procesy takového významu. Nutno konstatovat, že vedení procesu tohoto druhu a významu u krajského soudu na Pankráci po únorových událostech je zcela jinak připraveno, zcela jinak řízeno a vedeno v duchu zcela jiném, odpovídajícím dnešní době a zájmu státu. […] Této skutečnosti všiml si ihned při zahájení hlavního přelíčení obhájce pplk. Hanuše, který prohlásil, že vojenská trestnice a vrchní vojenský soud v Praze je proti Pankráci hotové »sanatorium«.“

Z hlášení plk. gšt. Reindla, příslušníka 5. oddělení Hlavního štábu ministerstva obrany, 17. červen 1948

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 10.398

Nimburg an der Elbe - vojenská historie města za Rakousko-Uherska

Nimburg and der Elbe - vojenská historie města.

Vladimír Mucha, Ing. 12.473

Nisko

Nisko je jediné území Dolního Slezska, jenž je dnes součástí České republiky. Jeho území se shoduje s dnešním okresem Jeseník. Na severu je tvořeno nížinami, jenž pro svou úrodnost jsou nazývány Slezskou Hanou, na jihu a západě horami Rychlebskými a Jeseníky.
ing. Vilém Vácha 9.457

Nymburská dragounská kasárna a cvičiště v 18. a19. století

Nymburská dragounská kasárna a cvičiště.

Vladimír Mucha, Ing. 11.809

Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.954

Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.224

Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 23.194

Obraz Němce a Německa... (díl 10.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.091

Obraz Němce a Německa... (díl 11.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.987

Obraz Němce a Německa... (díl 13.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.061

Obraz Němce a Německa... (díl 14.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.896

Obraz Němce a Německa... (díl 15.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.876

Obraz Němce a Německa... (díl 16.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.912

Obraz Němce a Německa... (díl 17.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.083

Obraz Němce a Německa... (díl 18.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.650

Obraz Němce a Německa... (díl 19.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.827

Obraz Němce a Německa... (díl 2.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 20.783

Obraz Němce a Německa... (díl 20.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.844

Obraz Němce a Německa... (díl 21.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.323

Obraz Němce a Německa... (díl 22.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 11.688

Obraz Němce a Německa... (díl 3.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 16.896

Obraz Němce a Německa... (díl 4.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.565

Obraz Němce a Německa... (díl 5.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.407

Obraz Němce a Německa... (díl 6.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 17.471

Obraz Němce a Německa... (díl 7.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 14.370

Obraz Němce a Německa... (díl 8.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.876

Obraz Němce a Německa... (díl 9.)

Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 12.906

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 03.)

Provoz tří papežských dvorů byl samozřejmě dost nákladný. Obvyklé poplatky a berně nešlo zvyšovat nebo vypisovat donekonečna, a tak všichni úřadující Svatí otcové začali ve velkém prodávat tzv. odpustky. Podle katolické nauky jsou odpustky prominutím trestů za hříchy, které církev nebo Bůh uložili a které jsou buď odpykávány na zemi, nebo musí být odpykány v očistci. Takto prominuty mohou být samozřejmě pouze takové hříchy, které už byly odpuštěny při zpovědi. Například místo půstu o chlebu a vodě se může kajícník očistit modlitbou a almužnou.

Karel Oktábec 13.621

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 04.)

Nejen v Anglii, ale i v Čechách hledali kazatelé cestu k nápravě církve a společnosti. Němec Konrád Waldhauser kterého pozval do Prahy sám císař Svaté říše římské Karel IV., vytýkal rozmařilý život nejen církevním hodnostářům, ale i šlechticům a měšťanům. Odsuzoval ženskou módu a většinu příjemnějších (a tedy hříšných) stránek života. Mezi německy mluvícími posluchači měl prý velký úspěch.

Karel Oktábec 13.195

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 05.)

Návštěva Husových kázání v Betlémské kapli stala pro většinu Pražanů nezbytnou součástí jejich společenského života. Nebylo divu. Kazatelna znamenala pro středověkého člověka totéž co noviny, rozhlas, televize a internet pro člověka dnešní doby. Působivé mediální produkce obtloustlého, nicméně údajně silně charismatického kazatele navštěvovali nejen bohatí a chudí měšťané, ale i šlechtici a prominentní členové královského dvora. Občas si populárního kazatele přišla poslechnout i králova manželka Žofie.

Karel Oktábec 15.226

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 06.)

Šířící se pověst Čech jako ráje kacířů přiměla nakonec k zásahu samotného panovníka. Václav IV., údajně na naléhání své manželky Žofie, pravidelné návštěvnice Betlémské kaple, vyzval arcibiskupa k odvolání klatby a k odškodnění majitelů spálených knih. Kromě toho se zastal Husa několika přímluvnými dopisy, adresovanými papeži.

Karel Oktábec 12.564

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 07.)

V létě roku 1414 se římský a uherský král Zikmund Lucemburský dohodl s papežem Janem XXIII. na svolání dalšího církevního koncilu do Kostnice, kde měla být konečně vyřešena tristní záležitost s trojpapežstvím. Zřejmě se dohodli i o jiných věcech, protože na tento koncil pozval Zikmund i Jana Husa a nabídl mu možnost obhájit před nejvyšším církevním orgánem své názory.

Karel Oktábec 13.154

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 08.)

Husova smrt vyvolala v Čechách přesně tu reakci, kterou očekával kardinál Zabarella a ostatní rozvážnější účastníci kostnického koncilu. Odpor a pobouření. Nenávist. Zatímco ještě v květnu protestovalo v Kostnici 250 českých šlechticů, v září 1415 jich na další protestní list přivěsilo své pečeti již skoro dvakrát tolik - 452.

Karel Oktábec 13.955

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 09.)

Povzbuzeni příkladem z nejvyšších míst začali čeští páni a rytíři zabírat církevní statky. Jedni proto, aby církvi v jejím návratu k evangelické chudobě pomohli, druzí proto, aby ji před touto pomocí ochránili. Důsledek byl v obou případech objektivně tentýž – církev chudla...

Karel Oktábec 12.574

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 10.)

Po králově smrti dostaly události nebývalý spád. Jak píše Vavřinec z Březové, hned následujícího dne, tj. 17. srpna 1419, „shromáždili se někteří z lidu obecného neboli prostého a rozeběhli se se souhlasem staroměstského purkmistra Jana Bradatého beze všeho strachu po kostelích a klášteřích v městě Pražském a rozbíjeli, lámali a ničili varhany a obrazy kostelů, zvláště těch, v kterých nebylo nijak dovoleno přijímání z kalicha...“

Karel Oktábec 11.951

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 11.)

Václav Koranda starší se poprvé objevuje v pramenech roku 1414 jako plzeňský farář a nadšený šiřitel myšlenek mistra Jana Husa. Již roku 1417 mu však přední mistr pražské university Křišťan z Prachatic písemně vytýká, že zatímco dříve ho přívrženci kalicha chválili a obdivovali pro jeho výmluvnost a stálost při obraně Pravdy, nyní se pozastavují nad tím, že vyházel z kostela obrazy svatých, podává svátost oltářní nemluvňatům a vynechává při bohoslužbách všechno, co není přímo doloženo v bibli. Václav Koranda dal zkrátka veškerou svoji výmluvnost do služeb chiliasmu a vyhlásil Plzeň za vyvolené Město Slunce.

Karel Oktábec 12.490

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 12.)

Václav Koranda a jeho věrní v Plzni očekávali příchod Ježíše Krista stále netrpělivěji. Zásob ubývalo, královské vojsko znemožňovalo jejich doplnění a kněží se právem začali obávat, že i ta nejohnivější kázání o spáse duší budou brzy přehlušena kručícími žaludky posluchačů.

Karel Oktábec 15.666

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 01.)

O husitských válkách (či husitské revoluci, chcete-li) jsme toho ve škole slyšeli dost. O tom, co jim předcházelo a proč vlastně začaly, už méně. Není divu. Byly to války náboženské, a my jsme chodili do školy v době, jejímž náboženstvím byl "vědecký" materialismus. Následující článek je malým pokusem o alespoň částečné odstranění této informační mezery... 

Karel Oktábec 17.089

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 02.)

Kromě šlechty patřila na přelomu 14. a 15. století k „pánům světským“ i královská města, která byla nejen privilegovanými středisky řemesel a obchodu, ale v mnoha případech i vlastníky zemědělské půdy ve svém okolí, a tedy i vrchností panskou.

Karel Oktábec 16.374

Od myšlenky austroslavismu k samostatnému Československu - den po dni (1.díl)

I.díl - Revoluční roky 1848/49 až po rakousko-uherské vyrovnání.

Jan Flieger 17.586

Od myšlenky austroslavismu k samostatnému Československu - den po dni (2.díl)

II.díl - Období pasivní rezistence

Jan Flieger 15.899

Od myšlenky austroslavismu k samostatnému Československu - den po dni (3.díl)

III.díl - roky 1880 - 1889

Jan Flieger 11.820

Od myšlenky austroslavismu k samostatnému Československu - den po dni (4.díl)

IV.díl - roky 1890 - 1899

Jan Flieger 14.098

Od myšlenky austroslavismu k samostatnému Československu - den po dni (5.díl)

V.díl - roky 1900 - 1909

Jan Flieger 10.829

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Úvod

Téma odsunu českých Němců po 2. světové válce jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci proto, že je to téma dodnes živé, resp. živené. Střídající se prohlášení z jedné strany různých sudetoněmeckých krajanských sdružení a ze strany druhé představitelů české společnosti a státu musí zaregistrovat každý, kdo čte pravidelně noviny a sleduje TV zprávy. Diskutabilní fenomén kolektivní viny a ještě diskutabilnější právo na její kolektivní potrestání, historický kontext tzv. Benešových dekretů, spor o používání termínu „odsun", nebo „vyhnání", oběma stranami připomínaná povinnost vyrovnat se s minulostí, to jsou jen některé otázky, které se v těchto prohlášeních opakují. Je jasné, že odsun sudetských Němců po 2. svět. válce poznamenal nejen životy generací, kterých se bezprostředně dotkl, ale také politické a ekonomické souvislosti let budoucích a ve výše naznačeném kontextu i naši přítomnost.

Bc. Tereza Lukášová 8.629

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

1. Společná historie Čechů a Němců v Čechách a na Moravě

Prvními etnicky známými obyvateli na území dnešních Čech a Moravy byli keltští Bójové. Přitáhli na toto území při velkém stěhování Keltů, které probíhalo kolem roku 400 před Kristem. Přibližně o třista let později byli vytlačeni germánskými Markomany. V období stěhování národů se v Čechách usídlili Slované. Vzhledem k tomu, že se orientovali na zemědělství, vybrali si především úrodné oblasti ve vnitrozemí české kotliny. V 6. století se Slované spojili s Avary. Tehdy přišla další vlna slovanského osídlování tentokrát Slovenska, horního Rakouska a Moravy. Postupně se vztahy mezi Slovanskými obyvateli a Avary zkomplikovaly. Do čela slovanského odporu se postavil franský kupec Sámo. Vzniklá krize avarské říše byla zažehnána až po Sámově smrti (658). Následně Avaři opět získali nad Slovany nadvládu. Avaři vymizeli z dějin po několika porážkách Karlem Velikým mezi roky 791 až 796.

Bc. Tereza Lukášová 12.355

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

2. Vysídlení Sudet na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše

Na území československých Sudet proběhly v souvislosti s 2. světovou válkou dva na etnických principech postavené přesuny obyvatelstva. Prvním byl přesun zde původně žijících Čechů do vnitrozemí republiky po Mnichovské dohodě a záboru tohoto území Třetí říší v roce 1938. Druhým potom odsun naopak sudetských Němců do Německa po druhé světové válce.

Bc. Tereza Lukášová 33.721

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

3. Osídlování Sudet

Nedílnou součástí odsunu Němců bylo osídlení pohraničí novými obyvateli. Jednalo se především o občany české příp. slovenské národností z vnitrozemí, které v menší míře doplňovali Češi přicházející ze zahraničí, ale i cizinci. Na osidlovaném území byly určité české enklávy, které zde přetrvaly i během období okupace. Jednalo se o 10-12% celkového obyvatelstva Sudet.

Bc. Tereza Lukášová 16.492

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

4. Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na ekonomiku daných oblastí

Odsun německého obyvatelstva měl na československý průmysl obrovský negativní dopad. V některých průmyslových odvětvích pracovali před válkou převážně Němci.

Bc. Tereza Lukášová 9.661

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Závěr

Ve své bakalářské práci jsem se pokusila v daném rozsahu popsat příběh historického soužití Čechů a českých Němců ve společném státě a vyústění tohoto soužití do tragické kolize v průběhu a po skončení 2. svět. války. Celá staletí budovaný vztah obou etnik nepřežil dramatické zkřížení územní expanze sjednoceného Německa a znovuhledání resp. hledání státně suverénní identity Čechů a Slováků tak, jak ho zrežírovalo pro středoevropský prostor 20. stol.

Bc. Tereza Lukášová 6.331

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Seznam použitých zdrojů

Bc. Tereza Lukášová 7.936

Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Téma odsunu českých Němců po 2. světové válce jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci proto, že je to téma dodnes živé, resp. živené. Střídající se prohlášení z jedné strany různých sudetoněmeckých krajanských sdružení a ze strany druhé představitelů české společnosti a státu musí zaregistrovat každý, kdo čte pravidelně noviny a sleduje TV zprávy. Diskutabilní fenomén kolektivní viny a ještě diskutabilnější právo na její kolektivní potrestání, historický kontext tzv. Benešových dekretů, spor o používání termínu „odsun", nebo „vyhnání", oběma stranami připomínaná povinnost vyrovnat se s minulostí, to jsou jen některé otázky, které se v těchto prohlášeních opakují. Je jasné, že odsun sudetských Němců po 2. svět. válce poznamenal nejen životy generací, kterých se bezprostředně dotkl, ale také politické a ekonomické souvislosti let budoucích a ve výše naznačeném kontextu i naši přítomnost.

Bc. Tereza Lukášová 6.101

Omyl učitele národů (díl 01.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 28.307

Omyl učitele národů (díl 02.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 19.090

Omyl učitele národů (díl 03.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 17.263

Omyl učitele národů (díl 04.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 18.799

Omyl učitele národů (díl 05.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 15.948

Omyl učitele národů (díl 06.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 17.444

Omyl učitele národů (díl 07.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 18.148

Omyl učitele národů (díl 08.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 17.102

Omyl učitele národů (díl 09.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 12.088

Omyl učitele národů (díl 10.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 13.678

Omyl učitele národů (díl 11.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 14.808

Omyl učitele národů (díl 12.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 12.620

Omyl učitele národů (díl 13.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 11.573

Omyl učitele národů (díl 14.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 11.476

Omyl učitele národů (díl 15.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 10.375

Omyl učitele národů (díl 16.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva Třicetileté války.

Karel Oktábec 10.057

Omyl učitele národů (díl 17.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 12.450

Omyl učitele národů (díl 18.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 13.639

Omyl učitele národů (díl 19.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 12.018

Omyl učitele národů (díl 20.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva Třicetileté války.

Karel Oktábec 10.082

Omyl učitele národů (díl 21.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 9.421

Omyl učitele národů (díl 22.)

Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.

Karel Oktábec 22.252

Osmičky v naší historii

V českém národě se říká, že ve 20. století je osmička na konci letopočtu pro nás osudová. Ovšem to není tak docela pravda – osmičky, které signalizovaly určitý přelom, známe i ze staletí minulých. Například v roce 1348 založil císař a král Karel IV. pražskou univerzitu – dnes Univerzitu Karlovu. V květnu 1618 vyhodili evangeličtí šlechtici dva císařské místodržící i s písařem z Pražského hradu – tato defenestrace byla počátkem panského odboje, který skončil definitivním podřízením českých zemí rodu Habsburků a jejich začleněním do rakouského mocnářství. V bouřlivém roce 1848, kdy propukla řada povstání ve střední Evropě, povstali rovněž obyvatelé Prahy – jejich porážka vedla k utužení rakouské vlády. O deset let později zahájilo činnost Národní divadlo v Praze – jeden ze symbolů vlastenectví. Roku 1878 se v Praze ustavila Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická – první dělnická strana v českých zemích.

Karel Pacner 11.682

Osudná dramata nad Ostravou

Dvě mimořádné události 8. slp z let 1969 a 1974.

Radim Špalek 36.735

Památky na Velkou válku jako zrcadlo doby

Pomníky věnované obětem Velké Války 1914–1918 na území bývalého c. k. okresního hejtmanství Poděbrady.

Vladimír Mucha, Ing. 12.150

Plzeňský landfrýd

Landfrýd neboli zemský mír znamenal zákaz rozbrojů a ochranu pořádku a právního řádu. Byl vyhlašován panovníkem nebo spolkem feudálů a měst (souhrnně též nazývaným landfrýd) v dobách narušení vnitřního pořádku. Plzeňský landrfrýd pak byl spolek západočeských katolických měst a šlechticů, kteří se postavili proti husitům.

Richard Aubrecht 29.970

Po boku nepřítele

„Antonín Lipovský, 1. srpna 1944 zajat u Sartilly Američany, když se snažil ujet z obklíčení. […] Byl povolán do Londýna k zvláštnímu výslechu, kde podrobně popsal organisaci radioslužby a byl s to dáti Angličanům všechny potřebné informace o novém kódu, který vstoupil v platnost dne 1. srpna 1944 (Raste Schlüssel RS 44). Domnívám se, že by bylo velmi užitečno shromážditi facta o účinné pomoci československých příslušníků poskytováním správných zpráv ihned po [jejich] zajetí v dobré víře, že pomáhají správné straně a sobě. Pochybuji, že by tato pomoc nám byla někdy veřejně přiznána. Dosud jsme nebojovali a zdá se, že budeme v tomto ohledu mezi posledními spojenci. Bude tedy velmi důležité, aby při první příležitosti [pozemního] bojového úspěchu byla anglickému veřejnému mínění podána aspoň ve zkratce naše účast a podíl v první fázi invase. Zmínky v anglickém tisku o statečně bojujících Češích v německé armádě nám právě neprospěly.“

Hlášení kapitána pěchoty Oldřicha Večereka z 24. srpna 1944 na MNO v Londýně.

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 12.004

Politické a vojensko-historické pozadí vzniku památek na Velkou válku

V euforickém období za pochodu vznikajícího Masarykova státoprávního celku se utvářely nové názorové proudy ve všech vrstvách společnosti. Vášeň, zaslepenost odplatou starému uspořádání a politické i osobní intriky hrály bez skrupulí nejhlavnější roli. Okázalé vlastenectví a vytváření jednostranných legend spolu s ostatními výše zmíněnými faktory mělo zásadní negativní vliv na zachování památky na padlé občany Rakousko-Uherské monarchie. Vyzdvihováni byli především v bojích „za svobodu vlasti" padlí váleční dezertéři a zajatí vojáci české a slovenské národnosti, kteří vstoupili z různých důvodů, ať již ideologických nebo z nouze, dobrovolně či nikoliv, do čs. legií ve Francii, Rusku, Itálii a Srbsku.

Vladimír Mucha, Ing. 8.302

Popularita fašizmu medzi mladými narastá

Európske médiá bijú na poplach. Krajná pravica na starom kontinente naberá na sile a získava si čoraz viac voličov. Tento fakt dokazuje najmä volebný úspech maďarského Jobbiku, Wildersovej Strany slobody v Holandsku a nedávny historický úspech protiislamských Švédskych demokratov, ktorí sa po prvýkrát dostali do parlamentu. Politológovia pripomínajú, že za situáciu nemôže len ekonomická kríza, ale aj multikulturalizmus, dlhodobá neschopnosť umiernených strán riešiť sociálne problémy a úspešná propagácia radikálných myšlienok u mladého obecenstva

Peter Števkov 6.821

Poválečné uspořádání ovlivňující vývoj výstavby a zachování vojenských památek na Velkou válku

Po ukončení bojů v roce 1918 se do domovských obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dlouho po uzavření příměří navraceli bývalí příslušníci zaniklé habsburské armády. Nejprve však museli projít čs. vládou nově zřízenými přejímacími či karanténními tábory, ve kterých absolvovali důkladná politická školení zavedená jako nutný ideologický dozor nad bývalým c. a k. vojskem a jeho veliteli. Tehdy se tomu odborně říkalo odrakouštění vracejícího se polního vojska.

Vladimír Mucha, Ing. 8.949

Pracovní nasazení českých železničářů v Německu 1938 - 1945

Už před začátkem války se Německo potýkalo s velkým nedostatkem pracovních sil. To bylo způsobeno mimo jiné tím, že mnoho lidí spotřeboval samotný nacistický režim - policie, armáda, gestapo atd. Koncem roku 1938 chyběl Říši odhadem jeden milion lidí, z toho 75% v průmyslu a 25% v zemědělství. Jednou ze skupin, která měla tento nedostatek nahradit byli příslušníci naší modré armády.
Pavla Kuntová 8.932

Práva městská Království českého

Bylo by zajisté chybou věnovat se hned v prvních odstavcích práce přímo spisu Práva městská Království českého, který je ne zcela neprávem přisuzován Pavlovi Kristiánovi z Koldína, ač právě Kristián z Koldína nebyl jediným, kdo se na sestavování spisu podílel. Nezařadit tento spis do dějinných událostí, nebo alespoň nenastínit vývoj snah o kodifikaci městského práva, považoval bych za hrubou chybu. Proto pojednání o samotném spisu ponechám až další kapitole.

Michal Červenka 22.256

Pravěké fortifikace na našem území, část 1: Teoretické pojednání

Vážení kolegové. Touto prací bych zde na našem fóru chtěl zahájit cyklus prací o pravěkých a raně středověkých fortifikacích...

Jaromír Vykoukal 12.436

Pravěké fortifikace na našem území, část 3

Po mladší době kamenné následovala pozdní doba kamenná. Toto období bývá někdy nazýváno jako eneolit a dále jako doba, kdy byla zvládnuta metalurgie prvního kovu, a to mědi.

Jaromír Vykoukal 13.334

Pravěké fortifikace na našem území, díl 5: Doba laténská - keltové

Na našem území se objevilo v průběhu poslední dvou a půl tisíců let od dnešních časů do minulosti několik vln osídlování a zániku různých kultur. Tyto kultury, nebo možná lidská společenství na svoji obranu budovaly opevněná místa zvaná hradiště. My se dnes podíváme na tu nejstarší zdokumentovanou dobu, a to dobu lidu popelnicových polí a keltské osídlení naší země.

Jaromír Vykoukal 14.907

Pravěké? Ne - už středověké fortifikace na našem území, část 4

Raný středověk v naší historii a zhmotnění této doby ve fortifikační architektuře.

Jaromír Vykoukal 18.761

Prezidentské volby 1935 a 1946

Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.
Edvard Beneš hrál jednu z hlavních rolí ve většině klíčových zlomů československých i evropských dějin celé první poloviny dvacátého století. Spolu s T. G. Masarykem se zasloužil o vznik samostatného Československa, v období První republiky se stal úspěšným evropským politikem a po odstoupení Masaryka z pozice hlavy státu i druhým československým prezidentem. Za druhé světové války se postavil do čela nového odboje za obnovu československého státu a po jejím skončení byl v úřadu prezidenta potvrzen. Co vedlo k Benešově volbě prezidentem v daných letech a za jakých okolností a politické situace byly volby provedeny?

Ing. Martina Gregorová 6.753

Prezidentské volby 1935 a 1946 - I. E.Beneš v myšlenkovém a mocenském spektru československé politiky

Pokračování článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.
Edvard Beneš se narodil v Kožlanech 28. května 1884 jako desáté a nejmladší dítě v rolnické rodině. Již jako dítě byl velmi vnímavý a projevoval zájem o četbu, zejména historických knih zabývajících se husitstvím. I přes jeho silně věřící matku nebyl náboženstvím příliš ovlivněn a to i díky svým dvěma starším bratrům Václavovi (učitel a Masarykův realista) a Vojtovi (socialista).

Ing. Martina Gregorová 11.002

Prezidentské volby 1935 a 1946 - II. Prezidentské volby 1935

Pokračování článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.
Ve třicátých letech se Masarykův zdravotní stav začal zhoršovat. Začala se tedy řešit otázka, zda v příštích prezidentských volbách v roce 1934 bude znovu kandidovat, nebo místo něj půjde do boje o křeslo hlavy státu Edvard Beneš.

Ing. Martina Gregorová 14.594

Prezidentské volby 1935 a 1946 - III. Prezidentské volby 1946

Pokračování článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.
Po skončení druhé světové války celé Československo prošlo přechodným revolučním obdobím, ve kterém byly postupně obnoveny základní složky státní moci. Ukončeno bylo 28. října 1945, kdy svou činnost poprvé po válce zahájilo Prozatímní národní shromáždění. Volby do něj proběhly nepřímo na základě dekretu prezidenta ze srpna roku 1945.

Ing. Martina Gregorová 14.805

Prezidentské volby 1935 a 1946 - Prameny a odborná literatura

Pokračování článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.

Ing. Martina Gregorová 12.873

Prezidentské volby 1935 a 1946 - Přílohy

Pokračování článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.

Ing. Martina Gregorová 12.503

Prezidentské volby 1935 a 1946 - Úvod

Úvod k článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.
Edvard Beneš hrál jednu z hlavních rolí ve většině klíčových zlomů československých i evropských dějin celé první poloviny dvacátého století. Spolu s T. G. Masarykem se zasloužil o vznik samostatného Československa, v období První republiky se stal úspěšným evropským politikem a po odstoupení Masaryka z pozice hlavy státu i druhým československým prezidentem.

Ing. Martina Gregorová 10.525

Prezidentské volby 1935 a 1946 - Závěr

Pokračování článku Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946.
Osobnost Edvarda Beneše vyvolávala a dodnes vyvolává diskuse nad jeho rozhodnutími a jeho rolí v československé politice, zejména v roce 1938 a 1948. Byly zde ale i jiné dva roky, které zcela ovlivnily Benešův život i jeho následné účinkování ve vnitřní politice. Těmi byly rok 1935 a 1946, kdy se stal historicky druhým československým prezidentem, resp. znovuzvoleným prezidentem obnovené republiky.

Ing. Martina Gregorová 10.885

Protistátní centrum aneb Proces se Slánským 2.0

Každý z nás má občas pocit déjà vu, tedy již dříve viděného. Přepadlo mne to v okamžiku, kdy jsem se dočetl v MfD, že protimafiánský útvar ÚOOZ již od roku utajeně prověřuje případ kolem Jany Nagyové jako „podezření ze sabotáže“. Podle nich totiž nejmenovaná „organizovaná skupina“ osob „úmyslně poškozovala ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky“.
Státní zástupce Rostislav Bajgar prohlásil dne 19. května 2012, že 20. března 2012 (tedy již před dvěmi roky! sic!) ÚOOZ zahájil „úkony k prověření skutečnosti spáchání trestného činu sabotáže ve věci dnes známé jako ´Nagyová a spol.´

Václav Vlk st. 9.540

Říkali mu bráška „Kultivátor“

Životopis armádního generála in memoriam Karla Kutlvašra (* 27.1.1895 - + 2.10.1961). Velitele povstalců v období Pražského povstání a účastníka tří čs. odbojů.

Jan Flieger 40.379

Rytířské řády a Čechy

Symbolem středověku je pro běžného člověka rytíř. Symbolem rytířství jsou rytířské řády. Na našem území jich postupně působilo pět, jeden dokonce u nás i vznikl.

Richard Aubrecht 33.102

Sedmidenní válka s Polskem (1919)

Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. Přestože hranice mladé republiky byly mezinárodně uznány státy Dohody a jednalo se o české historické území, nehodlalo se s tím Polsko smířit a po rozpadu Rakousko-Uherska toto území vojensky obsadilo. Nemalou váhu přitom mělo i uhelné bohatství této oblasti a potřeba zabezpečení uhlí pro Československo.

Pavel Jaroslav Kuthan 42.450

Seznam paradesantních akcí západního čs. odboje během 2.světové války

Tabulka

Pavel Jaroslav Kuthan 36.900

SLEZSKO

a ostatní česká expanze na severovýchod (ostatní polské, baltské a ukrajinské nížiny)
ing. Vilém Vácha 22.065

Složitá situace na konci druhé světové války

V diskusích v poslední době se vyskytuje řada omylů a neznalostí o konci druhé světové války. Aspoň pár poznámek.

Karel Pacner 10.224

sochař por. František Mička

Sochař, pracující v USA, poručíkem čs. legií ve Francii.

Radim Chrást 19.479

Štáb c. k. zemského hřebečního a remontního departementu v Nymburce

Stručná historie důležité týlové složky, jež měla na Nymbursku za úkol výkup a výcvik koní pro c. k. armádu.

 

Vladimír Mucha, Ing. 4.430

Statistika pomníků Velké války 1914-1918 na okrese Nymburk

Statistika pomníků okresu Nymburk 1914-1918.

Vladimír Mucha, Ing. 9.923

Středovýchodní Evropa

Středovýchodní Evropa, tak bych nazval část Evropy, kde se v letech 1852-1918 rozkládala právní, měnová, hospodářská a celní unie dvou států, a to knížectví Lichtenštejnského a mocnářství Rakousko-Uherského. Tato unie zanikla rozpadem mocnářství Rakousko-Uherska ke konci roku 1918 po 1.světové válce, i když tato unie trvala právně až do roku 1919 dál, proto můžeme za její skutečný zánik považovat rok 1918.

ing. Vilém Vácha 17.449

Tahanice o karpatské hřebeny

Po 1. světové válce se o Podkarpatskou Rus vedly tvrdé boje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že ne vždy se při nich střílelo.

Vladimír Marek 17.086

Třetí odboj existoval!

Byla to přehlídka hrdinů, kteří se vzepřeli komunistické diktatuře. Sešli se v úterý 13.listopadu v jednacím sále Senátu na semináři nazvaném Třetí – protikomunistický – odboj. Všichni přes sedmdesát, mnozí s hůlčičkou. Byli svým způsobem dojemní, ale pokud promluvili, zůstávali tvrdí.

Karel Pacner 9.418

Třetí zpravodajský odboj zahraniční

Díky premiéru Mirkovi Topolánkovi se opět začíná mluvit o třetím odboji. Není to nic nového. Pokusili jsme se to ztvárnit v televizním seriálu Československo ve zvláštních službách, který vysílala ČT 2 v roce 2002, a já ho zařadil do stejnojmenné knihy.
Ovšem už 1. prosince 1999 se konalo kolokvium o třetím odboji na Filozofické fakultě UK v Praze. Tam jsem přednesl referát, který zde poprvé zveřejňuji.

Karel Pacner 9.598

UNRRA - doprava zboží do ČSR

Způsob, rozsah a průběh dopravy humanitární pomoci UNRRA po 2. světové válce na území Československa.

Tomáš Vohník/chinook 38.189

V těžkých dobách (10/20)

Ticho před bouří.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.846

V těžkých dobách (11/20)

Československé jednotky nakonec byly u Salgótarjánu přesilou maďarského vojska odraženy. Podívejme se v krátkosti i na příčiny tohoto nezdaru. Následovala rychlá a silná maďarská ofenzíva proti československé armádě na Slovensku, s následně vedenými ústupovými boji čs. armády. Po neúspěšné obraně byl tehdy ztracen také Miškovec. Maďarská ofenzíva směřovala následně dále, směrem do nitra Slovenska...

Pavel Jaroslav Kuthan 18.085

V těžkých dobách (12/20)

Z politických i praktických důvodů svěřila počátkem června 1919 čs. vláda velení vojska na Slovensku do rukou francouzské vojenské mise. Následně francouzský generál Pellé přebírá 4. 6. 1919 velení nad čs. armádou na Slovensku od italského generála Picciona. Boje čs. jednotek na přelomu květen - červen 1919 v západním úseku s maďarským V. armádním sborem.

Pavel Jaroslav Kuthan 18.934

V těžkých dobách (13/20)

Boje v západním úseku pokračují a vrcholí operací k dobytí Levic. První a druhý neúspěšný pokus k dobytí Levic.

Pavel Jaroslav Kuthan 18.473

V těžkých dobách (14/20)

Boje o Nové Zámky počátkem června 1919. Další dobrovolníci přicházejí na Slovensko. Třetí útok k dobytí Levic na základě vypracovaného plánu se zapojením záloh a jeho zastavení 24. 6. 1919. Nástup II. divize plukovníka Šnejdárka.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.563

V těžkých dobách (15/20)

Červnové boje domácí 2. divize v oblasti Zvolena a Bánske Štiavnice. Boje u Tisovce. Postup 2. divize ze směru Zvolen a Bánska Štiavnice na Levice, k poutání pozornosti maďarské obrany a ulehčení postupu plánovanému třetímu útoku na Levice.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.489

V těžkých dobách (8/20)

I celé jaro 1919 se Maďarsko stále snažilo prezentovat před světem nechuť Slováků žít v Československu. Docházelo k vyvolávání nepokojů. Problémy však měla i maďarská strana. Rychle organizovala svou armádu, která se po převzetí vlády bolševiky přetvořila na rudou armádu po sovětském vzoru. Nakonec Maďarsko proti Československu nasadilo dvě třetiny svých sil. V bojích to znamenalo i více než dvojnásobnou přesilu maďarských jednotek proti československým.

Pavel Jaroslav Kuthan 21.945

V těžkých dobách (9/20)

Po zajištění slovenského území československou armádou zkoušela maďarská armáda krátkými výpady bojeschopnost československých jednotek. Přicházely tehdy další posily včetně čs. legionářů z Francie. Maďarské jednotky se stahovaly až do vnitrozemí, hlouběji za určenou demarkační linii, než musely. Velitel čs. armády na Slovensku gen. Piccione vypracoval plán obsazení "území nikoho", který následně byl proveden. Maďarské straně se tak dostalo vítané záminky k útoku. 21. 3. 1919 také došlo v Maďarsku k revoluci a moci se ujali bolševici. Vznikla tak Maďarská republika rad po sovětském vzoru...

Pavel Jaroslav Kuthan 23.022

V těžkých dobách (1/20)

Jelikož v dnešní době je většině společnosti zcela neznáma existence vojenského konfliktu Československa s Maďarskem v letech 1918 - 1919, rozhodl jsem se před časem zpracovat k tomuto tématu podrobnou studii. Po několika letech usilovné práce s pátráním v různých pramenech, konfrontováním faktů i cest přímo do míst bojů, předkládám po mnoha potížích pro širokou veřejnost zpracovanou látku této války, která si mnohdy v ničem nezadala s boji právě skončené I. světové války.

Pavel Jaroslav Kuthan 45.944

V těžkých dobách (16/20)

Ve druhé polovině června 1919 pokračovaly i těžké boje u Nových Zámků. Tyto boje patřily k nejtvrdším bojům konfliktu.

Pavel Jaroslav Kuthan 21.329

V těžkých dobách (17/20)

Červnové boje roku 1919 na východním slovenském úseku. Boje s maďarskými jednotkami při jejich snaze prorazit východním Slovenskem dále na sever až k ruské rudé armádě. Těžký boj u Kysaku.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.620

V těžkých dobách (18/20)

Červnové tvrdé boje v oblasti Slovenského Nového Mesta. Maďaři se probíjejí díky své přesile východním Slovenskem až takřka k polským hranicím - slabší československé jednotky houževnatým bojem ustupují. Hrozba spojení maďarské a ruské rudé armády je vážná. Boje v okolí Košic a Prešova. Pod patronátem Maďarské republiky rad vzniká na východním Slovensku v Prešově 16. 6. 1919 Slovenská republika rad. V těžké situaci se odhodlaně československé jednotky, mnohdy zcela bez potřebného vybavení, opakovaně pokoušejí o útoky proti přesile k zaražení maďarského postupu. Situace je kritická...

Pavel Jaroslav Kuthan 20.124

V těžkých dobách (19/20)

Intervence Pařížské mírové konference k zastavení války mezi Československem a Maďarskem. Potvrzení československých hranic. Příměří 24. 6. 1919, zastavení bojů. Československá armáda obsazuje znovu celé Slovensko. V Maďarsku se hroutí bolševická vláda a naplno propuká již několik týdnů existující krize. Obsazení bratislavského předmostí Petržalky 14. 8.1919.

Pavel Jaroslav Kuthan 18.722

V těžkých dobách (2/20)

První dobrovolníci

Pavel Jaroslav Kuthan 32.799

V těžkých dobách (20/20)

Československá armáda obsazuje opět jižní Slovensko po ukončení bojů v létě 1919. Pomoc maďarskému Salgótarjánu v srpnu 1919. Rozbor situace československé armády v uplynulých bojích konfliktu. Bilance ztrát. Velký Trianon 4. 6.1920.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.708

V těžkých dobách (3/20)

Obsazení západního a východního Slovenska domácím čs. vojskem

Pavel Jaroslav Kuthan 25.233

V těžkých dobách (4/20)

Když 25. 11. 1918 převzal plk. Schöbl funkci vrchního československého velitele na Slovensku od gen. Štiky (jenž měl do té doby velení nad všemi dislokovanými čs. jednotkami na Slovensku), reorganizoval částečně své jednotky do pravidelné armádní struktury, do níž určil jednotlivé velitele. Dále zřídil pro podporu jednotek na Slovensku záložní sklady výstroje a výzbroje u Uherského Hradiště a postaral se o vybavení svých jednotek alespoň tím nejnutnějším, protože výstroj a výzbroj jednotek byla velmi slabá ...

Pavel Jaroslav Kuthan 21.632

V těžkých dobách (5/20)

Zbývaly dvě hlavní bašty odporu na východním Slovensku – Prešov a Košice. Navíc v Košicích bylo sídlo Dvortsákovy samozvané Slovenské ľudové republiky a dále maďarské sborové velitelství. Maďarská strana využívala čas svého působení v Košicích k přípravě obrany, především však k odvážení majetku všeho možného druhu do Maďarska. Tak byl ztrácen mnohdy velmi cenný státní majetek. Již dopředu však z rozkazu italského gen. Piccioneho bylo obsazení Košic a Prešova vyhrazeno čs. armádnímu legionářskému sboru z Itálie, který se koncem roku vrátil do vlasti.

Pavel Jaroslav Kuthan 20.073

V těžkých dobách (6/20)

S připravovaným obsazením jižního Slovenska na demarkační linii se čekalo na příjezd čs. armádního legionářského sboru z Itálie. Důvodem byla jak vysoká bojová hodnota sboru, který byl i dobře vyzbrojen, tak i to, že pro tuto akci osvobozeneckého charakteru byl sbor čs. vládou vybrán pro vysokou morální úroveň ...

Pavel Jaroslav Kuthan 22.524

V těžkých dobách (7/20)

Po obsazení Bratislavy legionářským 33. střeleckým plukem dorazily do města také II. a III. prapor legionářského 39. střeleckého pluku, který dosud byl v Zohoru a Stupavě jako záloha při operaci k obsazení Bratislavy ...

Pavel Jaroslav Kuthan 21.434

V těžkých dobách …

Navzdory nadpisu nebudu, jak by možná mnohý čekal, zabývat se situací dnešní, kterou by tak zřejmě mnohý občan označil. Naše republika zažívala však doby i mnohem těžší, na což pro dnešní hektickou dobu zapomínáme.

Pavel Jaroslav Kuthan 19.927

Velká Morava

Velká Morava byla významným obdobím našeho národa. Její geopolitické centrum byly Mikulčice, Staré město - Sady a Pohansko nacházejíci se dnes na území České republiky, v okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Velká Morava byla druhou fází naší státnosti po Sámovově říši a před Českým knížectvím, je tudíž jedním z právních předchůdců České republiky.

ing. Vilém Vácha 38.049

Vojenské obranné zpravodajství

Vojenské obranné zpravodajství Bedřicha Reicina a jeho vliv na chod armády i československé poválečné společnosti.

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 19.582

Vymítači posedlí ďáblem

Na Petrových kamenech pod Pradědem probíhaly doslova čarodějnické orgie. Jedlo se tam, pilo, tancovalo a ze všeho nejvíce obcovalo. Děkan Lautner tam korunoval na čarodějnickou královnu Marii Sattlerovou ze Šumperka a později paní Meixnerovou z Olomouce. Kromě toho křtil děti ve jménu Satanově. Přinášel na Petrovy kameny svaté hostie a účastníci čarodějnických shromáždění po nich šlapali a tancovali. Těmito slovy svědci, většinou během mučení, popisovali jednu z největších čarodějnických kauz na našem území, ke které došlo v druhé polovině 17. století ve Velkých Losinách a Šumperku.

Vladimír Marek 12.377

Vývoz zbraní z Československa do kapitalistické ciziny (1950–1960)

Tradice českého, resp. československého zbrojního průmyslu sahá nejen do času první československé republiky, ale mnohem dál, až do časů Rakouska-Uherska. Ve 30. letech patřilo Československo mezi desítku největších vývozců zbraní na světě a za nacistické okupace došlo k dalšímu růstu a modernizaci tohoto odvětví. Světová válka zbrojařské podniky na našem území příliš nepoškodila, takže se mohlo směle navázat na předválečné parametry exportu.

PhDr. Jan Michl, PhD. 27.391

Vývoz zbraní z Československa do kapitalistické ciziny (1960–1970)

Jedním z pilířů československého komunistického hospodářství byl export vojenského materiálu. Nevyváželo se jen do zemí socialistického bloku. V rozporu s propagandou se obchodovalo i se státy kapitalistickými včetně těch vyspělých. U zemí chudších až rozvojových pak vývoz zbraní sledoval politické cíle.

PhDr. Jan Michl, PhD. 27.906

Život a odbojová činnost Arnošta Košťála, hoteliéra na Veselce

Životopis příslušníka II. odboje. Blízkého spolupracovníka výsadku Silver A, ale především hoteliéra a majitele hotelu Veselka v Pardubicích.

Vítězslav Prchal - Slavomír Horák 25.204

Život a odbojová činnost Arnošta Košťála, hoteliéra na Veselce - fotogalerie

Fotogalerie k článku Život a odbojová činnost Arnošta Košťála, hoteliéra na Veselce.

Vítězslav Prchal - Slavomír Horák 16.187