INT - 04.06.1920 - Trianonská smlouva - Zákon 102/1922 Sb.

Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Maďarskem
102/1922 Sb.


MÍROVÁ SMLOUVA


MEZI MOCNOSTMI SPOJENÝMI I SDRUŽENÝMI A MAĎARSKEM, PROTOKOL A DEKLARACE.



DNE 4. ČERVNA 1920


(TRIANON).


SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, ŘÍŠE BRITSKÁ, FRANCIE, ITALIE A JAPONSKO,
mocnosti, jež v této smlouvě jsou označovány jako Čelné mocnosti spojené a sdružené;

BELGIE, ČÍNA, KUBA, ŘECKO, NICARAGUA, PANAMA, POLSKO, PORTUGALSKO, RUMUNSKO, STÁT SRBOCHORVATSKO-SLOVINSKÝ, SIAM A ČESKOSLOVENSKO,
tvořící s Čelnými mocnostmi svrchu uvedenými mocnosti spojené a sdružené, se strany jedné;


a MAĎARSKO se strany druhé;


hledíce k tomu, že žádosti bývalé císařské a královské rady rakousko-uherské bylo povoleno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými dne 3. listopadu 1918 Rakousko-Uhersku příměří, doplněné pokud se týče Maďarska vojenskou úmluvou ze dne 13. listopadu 1918, aby mohla býti uzavřena mírová smlouva; hledíce k tomu, že mocnosti spojené a sdružené stejně jsou proniknuty snahou, aby ustoupila pevnému, spravedlivému a trvalému míru válka, do níž byly některé z nich postupně přímo nebo nepřímo proti Rakousko-Uhersku strženy, a jež vznikla tím, že bývalá císařská a královská vláda rakousko- uherská vypověděla dne 28. července 1914 válku Srbsku, jakož i nepřátelskými činy podniknutými od Německa spojeného s Rakousko-Uherskem; hledíce k tomu, že bývalé mocnářství rakousko-uherské nyní přestalo trvati a ustoupilo v Maďarsku národní vládě maďarské; k tomu cíli VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, zastoupené takto:


PRESIDENT SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH, jejž zastupovali:
p. Hugh Campbell Wallace, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Spojených států amerických v Paříži;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL SPOJENÝCH KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITANNIE A IRSKA I BRITSKÝCH ÚZEMÍ ZÁMOŘSKÝCH, CÍSAŘ INDICKÝ, jejž zastupovali:
velectihodný Edward - George Villiers, hrabě z Derby, K. G., P. C., K. C. V. O., C. B., mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Jeho britského Veličenstva v Paříži;
a: za DOMINION KANADSKÉ:
ctihodný sir George Halsey Perley, K. C. M. G., vrchní komisař kanadský ve Spojeném království;
za COMMONWEALTH AUSTRALSKÝ:
velectihodný Andrew Fisher, vrchní komisař australský ve Spojeném království;
za DOMINION NOVOZÉLANDSKÉ:
ctihodný sir Thomas Mackenzie, K. C., M. G., vrchní komisař novozélandský ve Spojeném království;
za UNII JIHOAFRICKOU:
p. Reginald Andrew Blankenberg, O. B. E., zastávající úřad vrchního komisaře jihoafrického ve Spojeném království;
za INDII:
velectihodný Edward George Villiers, hrabě z Derby, K. G., P. C., K. C. V. O., C. B., mimořádný zplnomocněný velvyslanec Jeho britského Veličenstva v Paříži;


PRESIDENT REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ, jejž zastupovali:
p. Alexandre Millerand, ministerský předseda, ministr zahraničních věcí;
p. Fréderic François Marsal, ministr financí;
p. Auguste Paul-Louis Isaac, ministr obchodu a průmyslu;
p. Jules Cambon, francouzský velvyslanec;
p. Georges Maurice Paléologue, francouzský velvyslanec, generální sekretář ministra zahraničních věcí;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL ITALSKÝ, jejž zastupovali:
hrabě Lelio Bonin Longare, senátor království, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. krále italského v Paříži;
kontreadmirál Mario Grassi;


JEHO VELIČENSTVO CÍSAŘ JAPONSKÝ, jejž zastupoval:
p. K. Matsui, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře japonského v Paříži;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGŮ, jejž zastupovali:
p. Jules van den Heuvel, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr, státní ministr;
p. Rolin Jacquemyns, člen Ústavu pro mezinárodní soukromé právo, generální sekretář belgické delegace;


PRESIDENT REPUBLIKY ČÍNSKÉ, jejž zastupovali:
p. Vikyuin Wellington Koo;
p. Sao-Ke Alfred Sze;


PRESIDENT REPUBLIKY KUBY, jejž zastupoval:
doktor Rafael Martinez Ortiz, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr republiky kubánské v Paříži;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL HELLENŮ, jejž zastupoval:
p. Athos Romanos, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr J. v. krále Hellenů v Paříži;


PRESIDENT REPUBLIKY NICARAGUY, jejž zastupoval:
p. Carlos A. Villanueva, chargé d´affaires republiky Nicaraguy v Pažíři;


PRESIDENT REPUBLIKY PANAMY, jejž zastupoval:
p. Raoul. A. Amador, chargé d´affaires republiky Panamy v Paříži;


PRESIDENT REPUBLIKY POLSKÉ, jejž zastupovali:
kníže Eustach Sapieha, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr republiky polské v Londýně;
p. Erazim Piltz, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr republiky polské v Praze;


PRESIDENT REPUBLIKY PORTUGALSKÉ, jejž zastupovali:
doktor Affonso Augusto da Costa, bývalý ministerský předseda;
p. Joâo Chagas, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr portugalské republiky v Paříži;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL RUMUNSKÝ, jejž zastupovali:
doktor Jon Cantacuzino, státní ministr;
p. Nicolae Titulescu, bývalý ministr, státní sekretář;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ, jejž zastupovali:
p. Nikola P. Pašič, bývalý ministerský předseda;
p. Ante Trumbić, ministr věcí zahraničních;
p. Ivan Žolger, doktor práv;


JEHO VELIČENSTVO KRÁL SIAMSKÝ, jejž zastupoval:
Jeho Výsost princ Charoon, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr J. V. siamského v Paříži;


PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, jejž zastupovali:
p. Eduard Beneš, ministr věcí zahraničních,
p. Štěpán Osuský, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr československé republiky v Londýně;


MAĎARSKO, jež zastupovali:
p. Gaston de Bénard, ministr práce a sociální péče;
p. Alfred Drasche-Lázár de Thorda, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr;
vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě,

DOHODLI SE TAKTO:
Dobou, kdy tato smlouva nabude působnosti, skončí se stav válečný.
Od téže chvíle a s výhradou ustanovení této smlouvy nastanou oficielní styky mocností spojených a sdružených s Maďarskem.



Zdroj
www.portal.gov.cz
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378349 Verze : 0
Část I.
Úmluva o společnosti národů.



Vysoké smluvní strany, uznávajíce, že k rozvoji součinnosti mezi národy a k tomu, aby se jim zaručil mír a bezpečnost, je dlužno přijmouti jisté závazky, že se neuchýlí k válce, udržovati veřejně vztahy mezinárodní, založené na spravedlnosti a čestnosti, zachovávati přísně předpisy mezinárodního práva, uznávané od nynějška za závazné normy jednání vlád, dbáti spravedlnosti a svědomitě zachovávati všechny smluvní závazky uložené smlouvami ve vzájemných stycích organisovaných národů, přijímají tuto úmluvu, jíž se zakládá Společnost národů.


Čl.1


Zakládajícími členy Společnosti národů jsou ony signatární mocnosti, jejichž jména jsou uvedena v příloze k této úmluvě, jakož i státy rovněž jmenované v příloze, přistoupí-li k této úmluvě bez výhrady
prohlášením, jež učiní úřadu tajemnickému do dvou měsíců od doby, kdy tato úmluva nabude působnosti, a jež bude oznámeno ostatním členům Společnosti.
Každý ze států, dominií a kolonií, jež si svobodně vládnou a které nejsou uvedeny v příloze, mohou se státi členy Společnosti, bude-li jejich přijetí usneseno dvěma třetinami Shromáždění, předpokládaje, že poskytnou účinné záruky svého upřímného úmyslu zachovávati své mezinárodní závazky a že přijmou Společnosti předepsanou úpravu svých branných sil a své výzbroje vojenské, námořní a vzduchoplavecké.
Každý člen Společnosti může dvě léta po předchozím oznámení vystoupiti ze Společnosti pod podmínkou, že splní do té doby všechny své mezinárodní závazky, počítaje k nim i závazky plynoucí z této úmluvy.


Čl.2
Činnost Společnosti, jak jest vymezena v této úmluvě, provádí se prostřednictvím Shromáždění a Rady, podporované stálým úřadem tajemnickým.


Čl.3
Shromáždění skládá se ze zástupců členů Společnosti.
Schází se v ustanovených obdobích a mimo to, kdykoliv toho vyžadují poměry, v sídle Společnosti neb na kterémkoli jiném místě, jež by bylo určeno.
Shromáždění nalézá o všech otázkách, které spadají do oboru působnosti Společnosti nebo které se dotýkají světového míru.
Ve schůzích Shromáždění má každý člen Společnosti po hlasu a nesmí míti více než tři zástupce.


Čl.4
Rada se skládá ze zástupců Čelných mocností spojených a sdružených a ze zástupců čtyř dalších členů Společnosti. Tyto čtyři členy Společnosti vyvolí Shromáždění svobodně v obdobích, jež uzná za vhodná. Dokud členové nebudou Shromážděním vyvoleni, jsou členy Rady zástupcové Belgie, Brasilie, Španělska a Řecka.
Se schválením většiny Shromáždění může Rada určiti další členy Společnosti, kteří mají nadále býti v Radě trvale zastoupeni. S týmž schválením může zvýšit počet těch členů Společnosti, kteří mají býti vyvoleni Shromážděním, aby byli zastoupeni v Radě.
Rada se schází, kdykoli toho vyžadují poměry, nejméně jednou ročně v sídle Společnosti neb na kterémkoli jiném místě, jež by bylo určeno.
Rada nalézá o všech otázkách spadajících do oboru působnosti Společnosti neb dotýkajících se světového míru.
Každý člen Společnosti, který není zastoupen v Radě, bude vyzván, aby vyslal zástupce, který by zasedal jako člen ve schůzích Rady, kdykoli se projednávají otázky dotýkající se zvláště jeho zájmů.
Ve schůzích Rady má každý člen v ní zastoupený po hlasu a nesmí míti více než jednoho zástupce.


Čl.5
Není-li výslovně určeno jinak v této úmluvě nebo v ustanoveních této smlouvy, vyžaduje se k usnesení schůze Shromáždění nebo Rady souhlasu všech členů Společnosti ve schůzi zastoupených.
Věci týkající se jednacího řádu, které se vyskytnou ve schůzích Shromáždění nebo Rady, počítaje k nim i určení komisí pověřených šetřením o zvláštních věcech, upravuje si Shromáždění neb Rada a rozhoduje se o nich většinou členů Společnosti ve schůzi zastoupených.
První schůzi Shromáždění a první schůzi Rady svolá president Spojených států amerických.


Čl.6
V sídle Společnosti se zřídí stálý úřad tajemnický. Skládá se z generálního tajemníka a z potřebného počtu tajemníků i personálu.
První generální tajemník jmenován v příloze. Napříště jmenuje generálního tajemníka Rada se schválením většiny Shromáždění.
Tajemníky a personál tajemnického úřadu jmenuje generální tajemník se schválením Rady.
Generální tajemník Společnosti jest mocí svého úřadu generálním tajemníkem Shromáždění a Rady.
Náklady tajemnického úřadu nesou členové Společnosti podle klíče stanoveného pro mezinárodní kancelář Světového spolku poštovního.


Čl.7
Sídlem Společnosti je Ženeva. Rada se může kdykoliv usnésti, že je překládá jinam.
Všechny funkce ve Společnosti neb v úřadech s ní souvisících, počítaje k nim i úřad tajemnický, jsou stejně přístupny mužům i ženám.
Zástupci členů Společnosti a jejich úředníci požívají při vykonávání svých funkcí diplomatických výsad a nedotknutelnosti.
Budovy a pozemky zabrané Společností, jejími úřady a schůzemi jsou nedotknutelné.


Čl.8
Členové Společnosti uznávají, že udržování míru vyžaduje omezení státního zbrojení na nejmenší míru, jež stačí k bezpečnosti státu a k provedení mezinárodních závazků uložených společným postupem.
Rada připraví programy tohoto omezení, přihlížejíc k zeměpisné poloze a zvláštním poměrům každého státu, aby je jednotlivé vlády uvážily a o nich rozhodly.
Tyto programy mají býti přezkoumávány, a je-li třeba, revidovány nejméně každých deset let.
Až jednotlivé vlády tyto programy schválí, nesmí býti míra zbrojení v nich stanovená překročena bez souhlasu Rady.
Uznávajíce, že soukromá tovární výroba střeliva a válečného materiálu budí závažné námitky, pověřují členové Společnosti Radu, aby navrhla opatření vhodná k tomu, aby se čelilo zlým účinkům výroby tohoto způsobu, přihlížejíc k potřebám členů Společnosti, kteří nemohou továrním způsobem vyráběti střelivo a válečný materiál, jehož potřebují ke své bezpečnosti.
Členové Společnosti se zavazují, že si vzájemně budou oznamovati způsobem nejupřímnějším a nejúplnějším všechny údaje o míře a rozvrhu svého zbrojení, o svých programech vojenských, námořních a vzduchoplaveckých a o poměrech v oněch odvětvích svého průmyslu, jichž lze užíti k účelům válečným.


Čl.9
Utvoří se stálá komise, jež by podávala Radě svá dobrá zdání o tom, jak provésti předpisy článku 1 a 8, a vůbec o otázkách vojenských, námořních a vzduchoplaveckých.


Čl.10
Členové Společnosti se zavazují, že budou šetřiti a hájiti nynější územní celistvosti a politické nezávislosti všech členů Společnosti proti každému vnějšímu útoku. Při útoku, hrozbě neb nebezpečí útoku navrhne Rada prostředky, jak zabezpečiti provedení tohoto závazku.


Čl.11
Prohlašuje se výslovně, že každá válka nebo hrozba válkou, ať postihuje přímo či se nepřímo dotýká některého člena Společnosti, dotýká se zájmů celé Společnosti, jejíž povinností jest, aby učinila opatření vhodná k tomu, aby se mír mezi národy účinně uchránil. V takovém případě generální tajemník svolá bez průtahů Radu k žádosti kteréhokoliv člena Společnosti.
Rovněž se prohlašuje, že každý člen Společnosti má právo, aby přátelsky upozornil Shromáždění nebo Radu na jakoukoliv okolnost, jež se dotýká mezinárodních vztahů a jež tím hrozí zkaliti mezi národy mír nebo dobrou shodu, na níž mír závisí.


Čl.12
Členové Společnosti jsou zajedno v tom, že, vyskytne-li se mezi nimi spor, který by mohl vésti k roztržce, předloží věc buď řízení rozhodčímu, nebo Radě k přezkoumání. Jsou dále zajedno v tom, že se v žádném případě neuchýlí k válce dříve, než uplynou tři měsíce od rozsudku rozhodčích neb od zprávy Rady.
Ve všech případech, kterých se týká tento článek, musí býti rozsudek rozhodčích vydán v přiměřené lhůtě a zpráva Rady musí býti pořízena do šesti měsíců ode dne, kdy na ní spor byl vznesen.


Čl.13
Členové společnosti jsou zajedno v tom, že, vyskytne-li se mezi nimi spor hodící se podle jejich mínění k rozsouzení rozhodčími, a nemůže-li tento spor býti uspokojivě řešen cestou diplomatickou, předloží celou spornou věc rozhodčímu řízení.
Za případy toho druhu, jež se obecně hodí k rozsuzování řízením rozhodčím, prohlašují se spory o výklad některé smlouvy, o všelikých otázkách práva mezinárodního, o tom, je-li dána skutečnost, která, jsouc prokázána, by zakládala porušení mezinárodního závazku, neb o rozsah a povahu náhrady, již jest dáti za takové porušení.
Rozhodčím soudem, před nějž věc přísluší, je soud, na kterém se strany dohodnou, nebo soud, který byl smluven dřívějšími jejich úmluvami.
Členové Společnosti se zavazují, že poctivě dostojí vyneseným rozsudkům a že se neuchýlí k válce proti žádnému členu Společnosti, který se jim podvolí. Nevykoná-li se rozsudek, navrhne Rada opatření, která by mu dodala účinnosti.


Čl.14
Rada se pověřuje úkolem, aby připravila návrh Stálého mezinárodního soudního dvora a aby jej předložila členům Společnosti. Tento soudní dvůr bude nalézati o všech sporech rázu mezinárodního, jež strany naň vznesou. Bude též podávati dobrá zdání o sporech neb otázkách, jež naň vznese Rada nebo Shromáždění.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378350 Verze : 0
Čl.15
Vyskytne-li se mezi členy Společnosti spor, který by mohl vésti k roztržce, a nepodléhá-li tento spor řízení rozhodčímu po rozumu článku 13, jsou členové Společnosti zajedno v tom, že jej předloží Radě. K tomu stačí, aby kterákoli strana zpravila o sporu generálního tajemníka, jenž učiní všechna opatření nutná k úplnému vyšetření a prozkoumání sporné věci.
K tomu cíli mu strany dodají co možno nejdříve vylíčení předmětu sporu se všemi závažnými skutečnostmi a písemnými doklady a Rada může ihned naříditi jejich uveřejnění.
Rada se přičiní, aby bezpečně dosáhla narovnání sporu. Zdaří-li se jí to, uveřejní, pokud to uzná za vhodno, zprávu, v které uvede skutečnosti, výklady k nim se vztahující a podmínky narovnání.
Nepodaří-li se spor urovnati, Rada pořídí a uveřejní referát usnesený buď jednomyslně nebo většinou hlasů, v kterém uvede ve známost okolnosti sporu a řešení, jež doporučuje jako nejslušnější a nejpřiměřenější v této věci.
Každý člen Společnosti zastoupený v Radě může rovněž uveřejniti výklad sporné věci a své vlastní závěry.
Byl-li referát Rady - nepřihlížejíc k hlasům zástupců sporných stran - usnesen jednomyslně, zavazují se členové Společnosti, že se neuchýlí k válce proti žádné sporné straně, která by se podvolila závěrům, k nimž dospěl referát.
Nezdaří-li se Radě, aby byl její referát přijat všemi členy mimo sporné strany, vyhrazují si členové Společnosti právo jednati tak, jak uznají za nutno k zachování práva a spravedlnosti.
Tvrdí-li některá strana a uzná-li Rada, že se spor týká otázky, kterou mezinárodní právo přenechává výhradně její pravomoci, zjistí to Rada ve svém referátě, aniž dá pokyny o jeho řešení.
Rada může v případech, na které se vztahuje tento článek, spor předložiti Shromáždění. Spor musí býti vznesen na Shromáždění, žádá-li o to některá strana; tato žádost musí býti podána do čtrnácti dnů od okamžiku, kdy byl spor předložen Radě.
Ve všech případech vznesených na Shromáždění platí o jednání a pravomoci Shromáždění ustanovení tohoto článku a článku 12, upravující jednání a pravomoc Rady. Rozumí se, že referát podaný Shromážděním za souhlasu zástupců členů Společnosti, kteří jsou zastoupeni v Radě, a většiny ostatních členů Společnosti, nepřihlížejíc v žádném případě k zástupcům sporných stran, má stejný účinek jako referát přijatý všemi členy Rady mimo zástupce sporných stran.


Čl.16
Uchýlí-li se některý člen Společnosti k válce, nedbaje závazků, které na se vzal podle článku 12, 13 nebo 15, má se ipso facto za to, jako by se byl dopustil válečného činu proti všem ostatním členům Společnosti.
Tito členové se zavazují, že s ním přeruší ihned všechny vztahy obchodní nebo finanční, že zakáží všechny vztahy mezi svými příslušníky a příslušníky státu, který porušil úmluvu, a že zastaví všechny finanční, obchodní nebo osobní styky mezi příslušníky provinilého státu a příslušníky kteréhokoli jiného státu, ať členem Společnosti je či není.
V tomto případě jest povinností Rady, by doporučila jednotlivým vládám, o něž jde, stav vojenských, námořních a vzduchoplaveckých sil, jimiž každý z členů Společnosti přispěje k branné moci určené k tomu, aby vynutily plnění závazků ze Společnosti plynoucích.
Členové Společnosti jsou mimo to zajedno v tom, že si vzájemně poskytnou pomoc při provádění hospodářských a finančních opatření, která by bylo učiniti ve smyslu tohoto článku tak, aby snížili na nejmenší míru ztráty a závady, jež by z nich vyplynuly. Rovněž si vzájemně poskytnou pomoc, aby odolali zvláštním opatřením, která by proti některému z nich učinil stát porušivší úmluvu. Učiní nutná opatření, aby usnadnili skrze své území průchod válečným silám kteréhokoli člena Společnosti, který se účastní společného podniku, aby byla zjednána platnost závazkům ze Společnosti plynoucím.
Člen, který se dopustí porušení některého závazku vyplývajícího z této úmluvy, může býti vyloučen ze Společnosti usnesením všech ostatních členů, kteří jsou zastoupeni v Radě.


Čl.17
Při sporu mezi dvěma státy, z nichž jen jeden je členem Společnosti, nebo mezi státy, z nichž žádný není jejím členem, budou stát nebo státy mimo Společnost jsoucí vyzvány, aby za účelem vyřízení sporu na sebe vzaly povinnosti uložené členům, za podmínek, které Rada uzná za spravedlivé. Vyhovějí-li tomuto vyzvání, platí o nich články 12 až 16 s výhradou změn, jež Rada uzná za nutné.
Po vydání této výzvy zahájí Rada ihned šetření o okolnostech sporu a doporučí taková opatření, jaká uzná za nejlepší a v daném případě za nejúčinnější.
Jestliže vyzvaný stát odepře vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti a uchýlí se k válce proti některému členu Společnosti, lze použíti proti němu předpisů článku 16.
Odeprou-li obě vyzvané strany vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti, může Rada učiniti jakákoli opatření a dáti jakékoli pokyny způsobilé k tomu, aby se zabránilo nepřátelským členům a aby se dosáhlo rozřešení rozepře.


Čl.18
Všechny mezinárodní smlouvy a závazky, které příště budou sjednány členem Společnosti, musí býti ihned zapsány úřadem tajemnickým a jím uveřejněny co možno nejdříve. Žádná z těchto mezinárodních smluv nebo závazků nebude závazná, dokud nebude zapsána.


Čl.19
Shromáždění může čas od času vyzvati členy Společnosti, aby znovu přezkoumali smlouvy, které se staly nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by mohlo ohroziti světový mír.


Čl.20
Členové Společnosti uznávají, každý, pokud oň jde, že tato úmluva ruší všechny závazky a dohody mezi nimi neslučitelné s jejím zněním a zavazují se slavnostně, že příště neuzavrou podobných smluv.
Vzal-li člen dříve, než vstoupil do Společnosti, na sebe závazky neslučitelné se zněním této úmluvy, jest jeho povinností bez odkladu podniknouti kroky, aby se z těchto závazků vymanil.


Čl.21
Mezinárodní závazky, jako smlouvy o rozhodčích a dohody určitých oblastí, jako doktrina Monroeova, které zabezpečují udržování míru, nepokládají se za neslučitelné s kterýmkoli ustanovením této úmluvy.


Čl.22
Následujících zásad se použije o koloniích a územích, jež následkem této války přestaly býti pod svrchovaností států, které je doposud spravovaly, a jsou obydleny národními kmeny neschopnými dosud, aby se samy ovládaly za zvlášť obtížných poměrů dnešního světa. Blaho a rozvoj těchto národů jsou posvátným posláním civilisace a proto musí býti do této úmluvy vtěleny záruky zabezpečující splnění tohoto poslání.
Nejlepším způsobem praktického uskutečnění této zásady jest svěřiti poručenství nad těmito národními kmeny státům pokročilým, které jsou podle svých prostředků, svých zkušeností a své zeměpisné polohy nejlépe s to, aby na sebe vzaly tuto odpovědnost, a které jsou ochotny ji na sebe vzíti; budou vykonávati toto poručenství jako mandatáři a jménem Společnosti.
Ráz mandátu musí býti rozličný podle stupně vývoje národního kmene, podle zeměpisné polohy území, jeho hospodářských podmínek a všech ostatních obdobných okolností.
Určité společenské celky, jež kdysi náležely k říši ottomanské, dosáhly takového stupně vývoje, že jejich ustavení v nezávislé státy může býtiprozatím uznáno s podmínkou, že rada a pomoc mandatářova budou státi po boku jejich správě do té doby, než budou s to, aby se řídily samy.
Přání těchto společenských celků dlužno především vzíti v úvahu přivýběru mandatářů.
Stupeň rozvoje, jehož dosáhly jiné národní kmeny, zvláště středoafrické, vyžaduje toho, aby tam mandatář převzal správu území za podmínek, které by, bráníce nepřístojnostem, jako obchodu s otroky, obchodu se zbraněmi a alkoholem, zaručovaly svobodu svědomí a náboženství bez jakýchkoli omezení mimo ta, jichž vyžaduje udržení veřejného pořádku a dobrých mravů, které by dále zabraňovaly zřizovati pevnosti neb vojenské nebo námořní základny a poskytovati domorodcům vojenský výcvik, leda pro službu bezpečnostní a obranu území, a které by konečně zabezpečovaly také ostatním členům Společnosti stejné podmínky směny a obchodu.
Konečně jsou území, jako jihozápadní Afrika a některé ostrovy jižního Tichomoří, jež, jsouce řídce obydleny, malého rozsahu, vzdáleny od ústředí vzdělanosti, nebo souvisíce s územím mandatářovým, nebo pro jiné okolnosti mohou nejlépe býti spravovány podle zákonů mandatářových jako nerozlučná součást jeho území, s výhradami záruk nahoře uvedených v zájmu domorodého obyvatelstva.
Ve všech případech mandátu má mandatář podávati Radě výroční zprávu o území jemu svěřeném.
Rozsah pravomoci, dozoru neb správy, jež má mandatář vykonávati, bude výslovně vymezen v každém jednotlivém případě Radou, leda že by se dříve členové Společnosti o tom dohodli mezi sebou.
Stálá komise bude pověřena tím, aby přijímala a zkoumala výroční zprávy mandatářů a aby podávala Radě svá dobrá zdání o otázkách týkajících se provádění mandátu.


Čl.23
S výhradou ustanovení mezinárodních konvencí nyní platných, nebo které budou uzavřeny příště, a ve shodě s nimi členové Společnosti:
a) vynasnaží se zabezpečiti a zachovávati slušné a lidské podmínky pracovní pro muže, ženy a děti na vlastním území i v zemích, s kterými jsou v obchodních a průmyslových stycích, a k tomu cíli zřizovati a udržovati potřebné mezinárodní organisace;
b) zavazují se, že zajistí slušné nakládání s domorodým obyvatelstvem v územích podřízených jejich správě;
c) pověřují Společnost obecným dohledem nad úmluvami o obchodu s ženami a dětmi i o obchodu s opiem a jinými škodlivými látkami;
d) pověřují Společnost obecným dohledem nad obchodem se zbraněmi a střelivem se zeměmi, v kterých je dohled nad tímto obchodem nezbytný ve společném zájmu;
e) učiní nutná opatření, aby zabezpečili jistotu a zachovávání svobody styku a průvozu, jakož i slušné nakládání s obchodem provozovaným od kteréhokoli člena Společnosti, při čemž jest ovšem míti zřetel ke zvláštním potřebám krajin zpustošených za války 1914-18;
f) vynasnaží se učiniti mezinárodní opatření, aby nemocem bylo předem bráněno a proti nim bojováno.


Čl.24
Všechny mezinárodní úřady, které byly zřízeny dřívějšími kolektivními smlouvami, budou, předpokládaje souhlas stran, postaveny pod pravomoc Společnosti. Všechny takovéto mezinárodní úřady a všechny komise pro úpravu věcí mezinárodního zájmu, jež budou příště zřízeny, budou postaveny pod pravomoc Společnosti.
Ve všech věcech mezinárodního zájmu, které jsou upraveny obecnými konvencemi, které však nejsou svěřeny mezinárodní komisi nebo úřadu, má tajemnický úřad Společnosti, žádají-li strany o to a přivolí-li Rada, shromažďovati a udíleti potřebné informace i poskytovati potřebnou nebo žádoucí pomoc.
Rada může pojmouti do nákladů tajemnického úřadu náklady všech úřadů neb komisí postavených pod pravomoc Společnosti.


Čl.25
Členové Společnosti se zavazují, že budou povzbuzovati a podporovati zřizování a součinnost národních dobrovolných organisací Červeného kříže, náležitě povolených, jejichž úkolem je zlepšovati zdravotní stav, předcházeti nemoci a mírniti utrpení na světě.


Čl.26
Změny této úmluvy nabývají působnosti, jakmile budou ratifikovány oněmi členy Společnosti, jejichž zástupcové tvoří Radu, a většinou těch členů, jejichž zástupcové skládají Shromáždění.
Každý člen Společnosti má právo, aby odmítl přijmouti takovouto změnu této úmluvy, ale přestává v takovém případě býti členem Společnosti.


Příloha


I. Zakládající členové Společnosti národů.
Spojené státy americké, Hedžáz, Belgie, Honduras, Bolivie, Italie, Brasilie, Japonsko, Říše britská, Liberia, Kanada, Nicaragua, Australie, Panama, Jižní Afrika, Peru, Nový Zéland, Polsko, Indie, Portugalsko, Čína, Rumunsko, Kuba, Stát srbsko-chorvatsko-slovinský, Ecuador, Francie, Siam, Řecko, Československo, Guatemala, Uruguay, Haiti.


Státy pozvané, aby přistoupily k úmluvě.
Argentina, Nizozemí, Chile, Persie, Columbie, Salvador, Dánsko, Švédsko,
Španělsko, Švýcary, Norsko,Venezuela, Paraguay.


II. První generální tajemník Společnosti národů:
Ctihodný sir James Eric Drummond, K. C. M. G., C. B.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378351 Verze : 0
ČÁST II.


HRANICE MAĎARSKA.


Článek 27.
Hranice Maďarska určí se takto (viz připojenou mapu):


1. S Rakouskem:
Od bodu,ý se vyhledá asi 1 kilometr západně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)], bodu to společného třem hranicím maďarské, rakouské a československé na jih až ke kotě 115 ležící okrouhle 8 kilometrů na jihozápad od sv. Jana:
čára, která se určí na místě samém a úplně ponechává na území maďarském železnici Karlburg - Csorna a jde na západ od Krovat. Jahrndorfu a od Wüst- Sommereinu a na východ od Kopčan (Kittsee), Deutsch-Jahrndorfu, Nickelsdorfu a Andavy;
odtud na západ k bodu, který se vyhledá na jižním břehu jezera Neziderského mezi Hollingem a Hidegsegem:
čára, která se určí na místě samém, jde jižně od Pamhagenu, ponechává Maďarsku celý průplav einserský, jakož i trať úzkokolejné železnice vycházející ze stanice Mexiko, prochází jezerem Neziderským a jde jižně od ostrova, na němž se nalézá kota 117;
odtud na jih až ke kotě 265 (Kamenje) okrouhle 2 kilometry na jihovýchod od Nikiče:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od Zinkendorfu a Nikiče a západně od Nemetperesztegu a Kövesdu;
odtud na jihozápad až ke kotě 883 (Trott Kö) okrouhle 9 kilometrů na jihozápadě od Kysku (Kőszeg):
čára, která se určí na místě samém a jde jihovýchodně od Lutzmannsburgu (Lócsmánd), Olmondu a Liebingu a severozápadně od Kysku (Kőszeg) a od silnice z tohoto místa do Salamonfa vedoucí;
odtud na jih až ke kotě 234 okrouhle 7 kilometrů na severo-severovýchod od Pinkamindszentu:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od Rechnitz (Rohoncz) a Gro?Nahringu (Nagynarda) a západně od Butschingu (Bucsa) a Dozmatu a přes koty 273, 260 a 241;
odtud ve směru povšechně jihozápadním až ke kotě 353 okrouhle 6 kilometrů na severo-severovýchod od Sv. Gotthardu:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi Moschendorfem (Nagyaroslak) a Pinkamindszentem jižně od vesnic Hagensdorfu (Karacsfa), Deutsch-Bidingu (Nemetbükös) a Reinersdorfu (Zsámánd), dále přes kotu 323 (Hochkogel);
odtud směrem jihozápadním až k bodu, který se určí na čáře vodního předělu mezi oblastí Ráby (Raab) a Mury okrouhle 2 kilometry na východě od Tonky (Toka), k společnému bodu tří hranic rakouské, maďarské a srbsko-chorvatsko- slovinské:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od vesnic Heiligenkreuzu (Rabakeresztúr), Deutsch-Minihof (Nemetlak) a Mogersdorfu (Nagyfalva) a západně od silnice Radkersburg - Sv. Gotthard a přes kotu 353 (Janke Berg).


2. Se státem srbsko-chorvatsko-slovinským:
Od bodu svrchu určeného na východ až ke kotě 313 okrouhle 10 kilometrů jižně od Sv. Gotthardu:
čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující oblast Ráby na severu a Mury na jihu;
odtud na jih až ke kotě 295 [okrouhle 16 kilometrů severovýchodně od Soboty (Muraszombat)]:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Velkých Dolan (Nagydolany), Orihodosu i jeho železniční stanice, Kapornaku, Domonkosfy, Kisszerdahelye a západně od Kotormanye, Szomorcze a přes koty 319 a 291;
odtud na jihovýchod až ke kotě 209 okrouhle 3 kilometry západně od Nemesnép:
čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující povodí Nemesnepi na severu a Kobilje (Kebele) na jihu;
odtud na jiho-jihovýchod až k bodu, který se vyhledává na Lendavě (Lendva) jižně od koty 265:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Kebeleszentmartonu, Žitkovců (Zsitkőcz), Gőntérházy, Hidvegu, Csente, Pincze a západně od Lendvajakabfy, Bődeházy, Gaborjanházy, Dédese, Lendvaujfalu;
odtud na jihovýchod:
tok Lendavy (Lendva) po proudu;
dále tok Mury po proudu;
dále až k místu, kde stýká se s bývalou hranicí mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem okrouhle 1500 metrů nad železničním mostem z Gyekenyesu do Kopřivnice (Koproncza):
tok Drávy po proudu;
odtud na jihovýchod až k bodu, který se vyhledá okrouhle 9 kilometrů východně od Dolního Miholjace:
bývalá administrativní hranice mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem, opravená tak, aby ponechala úplně na území maďarském železnici z Gyekenyesu do Barče, v to počítaje stanici v Gole;
odtud na východ až ke kotě 93, okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Baranyavaru:
čára, která se určí na místě samém a jde severně od míst Torjance, Löcse a Benge a jižně od Kašadu, Beremendu i jeho železniční stanice a Illocsky;
odtud na severovýchod až k bodu na toku Dunaje, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 8 kilometrů severně od koty 169 (Kisköszeg):
čára, která se určí na místě samém, jde západně od Baranyavaru, Föherczeglaku a ponechává státu srbsko-chorvatsko-slovinskému železnici spojující tato dvě místa až k bifurkaci bezprostředně na severu od Baranyavaru a Daljoku a východně od Iván-Dardy, Saroku, Udvaru a Isabellaföldu (i železniční stanice);
odtud na východo-severovýchod až k bodu na toku Kiďoš, okrouhle 3 kilometry východo-jihovýchodně od stanice Bacsmadarasu:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Santovou (Herczegszántó) a Beregem a dále sleduje povšechně tok Kiďoše, avšak zahýbá na sever od Ridice;
odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na mrtvém rameně Tisy, okrouhle 5 1/2 kilometru východo-severovýchodně od stanice v Horgosu:
čára, která se určí na místě samém a jde jižně od Kunbaje, přetíná železnici ze Subotice (Szabadka) do Bácsalmase asi 1500 metrů východně od stanice Csikerie, přetíná železnici ze Subotice (Szabadka) do Kiskunhalasu, okrouhle 3 kilometry jižně od stanice Kelebie a jde severně od Horgosu a jeho stanice a jižně od Rőszke-Szentmihályteleku;
odtud na jihovýchod až k Tise;
čára, která vede prostředkem mrtvého ramene;
odtud proti proudu na vzdálenost asi 5 kilometrů až k bodu, který se vyhledá na místě samém:
tok Tisy;
odtud povšechně na východ až k bodu, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 4 kilometry jihozápadně od stanice v Kiszomboru, přibližně východo-jihovýchodně od koty 84 a jiho-jihozápadně od koty 83, k bodu to společnému třem hranicím Rumunska, Maďarska a státu srbsko-chorvatsko-slovinského:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Ďalou a Ószentivánem a mezi Starou Bebou (Obeb) a Kűbekházou.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378352 Verze : 0
3. S Rumunskem:
Od bodu shora určeného na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na Maruši, okrouhle 3 1/2 kilometru nad železničním mostem z Makova (Makó) do Segedína (Szeged):čára, která se určí na místě samém;
odtud na jihovýchod, dále pak na severovýchod až k bodu, který se vyhledá asi 1 kilometr jižně od stanice Naďlaku:
tok řeky Maruše proti proudu;
odtud na severovýchod až k výběžku administrativní hranice mezi župami csanadskou a aradskou, ležícímu severo-severozápadně od Nemetperegu:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi Naďlakem a železničn stanicí;
odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se vyhledá na místě samém mezi Battonyou a Torniou: tato administrativní hranice jdou severně od Nemetperegu a Kisperegu;
odtud až ke kotě 123 (asi 1200 metrů východně od Magosligetu), bodu to společnému třem hranicím maďarské, rumunské a československé (Podkarpatská Rus):
čára, která se určí na místě samém, jde západně od Nagyvarjase, Kisvarjase a Nagyiratose, východně od Dombegyházy, Kevermese a Eleku, západně od Ottlaky, Nagypélu, Gyula-Varsandu, Antu a Illye, východně od Gyuly, Gyulavári a Kőtegyánu, přetíná trať z Nagyszalonty do Gyuly asi 12 kilometrů od Nagyszalonty mezi oběma odbočkami, které tvoří křižovatka této železnice se železnicí ze Szeghalomu do Erdőgyaraku; jde na východ od Mehkereku, západně od Nagyszalonty a Marcziházy, východně od Gesztu, západně od Atyasu, Olah-Szt.-Miklosu a Roitu, východně od Ugry a Harsány, západně od Kőrősszegu a Kőrős-Tarjánu, východně od Szakalu a Berek- Bőszőrmény, západně od Borse, východně od Artándu, západně od Nagyszántó, východně od Nagykereki, západně od Pelbarthidy a Bihardiószegu, výdchodně od Kismarje, západně od Csokály, východně od Nagyléty a Almosdu, západně od Érselindu, východně od Bagaméru, západně od Erkenézu a Ermihályfalvy, východně od Szentgyőrgyábránye a Penészleku, západně od Szaniszló, Bere- Csomakőzu, Fenye, Csanálose, Bőrvelye a Domahidy, východně od Vállaje, západně od Csengerbagose a Ovári, východně od Csengerujfalu, západně od Dary, východně od Csengeru a Komlódtótfalu, západně od Pete, východně od Nagygécze, západně od Szarazbereku, východně od Mehteleku, Gárbolcze a Nagyhodose, západně od Fertősalmase, východně od Kishodose, západně od Nagypaladu, východně od Kispaladu a Magosligetu.


4. S Československem:
Od koty 123 výše popsané na severozápad až k bodu, který se vyhledá nad tokem Batáru okrouhle 1 kilometr východně od Magosligetu: čára, která se určí na místě samém;
odtud tok Batáru po proudu;
odtud až k bodu, který se vyhledá pod vsí Badaló a blíže této vesnice:
tok Tisy po proudu;
odtud na severo-severozápad až k bodu, který se vyhledá na místě severovýchodně od Darócze: čára, která se určí na místě samém a ponechává na rusínském území státu československého místa: Badaló, Csoma, Macsola, Asztely a Déda a na území maďarském místa: Beregsurány a Darocz;
odtud na severozápad až k stoku Černé Vody (Fekete Viz) s Čarondou: čára, která se určí na místě samém, jde přes kotu 179 a ponechá na rusínském území místa: Mezőkaszony, dvůr Lonyay, dvůr Degenfeld, Hetyen, dvůr Horvathi, dvůr Komjathy, a na území maďarském místa: Kerek Gorondtánya, Berkitánya a Barabás;
odtud až k bodu, který se určí na místě samém po administrativní hranici mezi komitáty sabolčským a berežským:
tok Čarondy po proudu;
odtud na západ až k bodu, kde výše dotčená hranice přicházejíc od pravého břehu přetíná tok Tisy: čára, která se určí na místě samém;
odtud po proudu až k bodu, který se vyhledá na místě samém východo-jihovýchodně od Tárkány:
tok Tisy;
odtud celkem na západ až k bodu na toku Ronyvy okrouhle 3700 metrů západně od mostu mezi městem a železniční stanicí Slovenské Nové Mesto (Sátoraljaújhely):
čára, která se určí na místě samém, a ponechává Československu místa: Tárkány, Perbeník, Örös, Kisövesd, Bodrogszerdahely, Bodrogszeg a Borša; Maďarsku místa: Dámócz, Lácza, Rozvágy, Páczin, Karos, Felsö-Berecki, jde přes Bodrog a přetíná železniční trojúhleník jihovýchodně od Slovenského Nového Mesta (Sátorljaújhely) jdouc východně od tohoto města tak, že ponechává na československém území celou železnici Košice - Čop (Csap);
odtud vzhůru až k bodu, ležícímu u koty 125 asi 1500 metrů na jih od Michaľan (Alsómihályi):
tok Roňvy;
odtud na severozápad až k místu na toku Hernadu ve výši koty 167 na pravém břehu jihozápadně od Nádoště (Abaujnádasd):
čára, která se určí na místě samém, sleduje povšechně čáru vodního předělu oblastí Roňvy na východě a Božvy na západě, ale tak, že jde asi 2 kilometry východně od Pusztafalu, obrací se na kotě 896 na jihozápad a přetíná na kotě 424 silnici Košice - Slovenské Nové Mesto (Sátoralja) a jde jižně od Nádoště;
odtud až k bodu, který se určí na místě asi 1500 metrů jihozápadně od Abaújváru:
tok Hernadu po proudu;
odtud na západ až ku kotě 330 okrouhle 1500 metrů jiho-jihozápadně od Periny:
čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa: Miglec (Miglécznémeti) a Perinu, a Maďarsku Tornyosnémeti;
odtud na západ až ku kotě 291 okrouhle 3500 metrů jihovýchodně od Jánoku:
čára vodního předělu oblastí Bodavy (Bodva) na severu a Rakace na jihu, ponechávajíc na maďarském území silnici na horském hřbetu jihovýchodně od Buzity;
odtud na západo-severozápad až ku kotě 431 okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Turně (Torna): čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa Janok, Tornhorváti a Bodvavendégi, Maďarsku Tornaszentjakab a Hidvegardó;
odtud na jihozápad až ku kotě 365 okrouhle 12 kilometrů jihovýchodně od Plešivce (Plesöcz):
čára, která se určí na místě samém tak, že jde přes koty 601, 381 (na silnici Rožňava - Edelény [Rozsnyó - Edelény]), 557 a 502;
odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 305, okrouhle 7 kilometrů na severozápadě od Putnoku:
čára vodního předělu mezi oblastmi Slané (Sajó) na západě a Suché a Kelemiru na východě;
odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 278 jižně od stoku Slané (Sajó) a Rimavy (Rima):
čára, která se určí na místě samém a jde tak, že ponechává nádraží Banriev (Bánréve) Maďarsku, dovolí však, v případě potřeby, na území československém konstrukci spojky mezi oběma železnicemi plešiveckou a lučeneckou (Pelsőcz - Losoncz);
odtud na jihozápad až ku kotě 485 okrouhle 10 kilometrů východo-severovýchodně od Salgótarjánu:
čára, která se určí na místě samém sledujíc povšechně čáru vodního předělu oblastí Rimavy (Rima) na severu a Hangoně a Tarny na jihu;
odtud na západo-severozápad až ku kotě 727:čára, která se určí na místě samém a ponechává Maďarsku místo a doly rovenské (Zagyvarona) a šalgovské (Salgó) a vede na jih od stanice Somošové (Somosujfalu);
odtud na severozápad až ku kotě 391 okrouhle 7 kilometrů východně od Litkovců (Litke):
čára sledující povšechně horský hřbet, ohraničující na severovýchodě údolí Dobrody a jdoucí přes kotu 446;
odtud na severozápad až k bodu, který se vyhledá na toku Ipeľu, okrouhle 1 kilometr jižně od Tešmáku:
tok Ipeľu po proudu;
odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na toku Ipeľu asi 1 kilometr západně od Tieši (Tésa):čára, která se určí na místě samém tak, že vede jižně od stanice Šáhů Ipeľských (Ipolysag) a ponechává úplně na československém území železnici vedoucí ze Šáhů Ipeľských (Ipolysag) do Čaty, jakož i odbočku do Krupiny (Korpona, Karpfen), ponechávajíc Maďarsku místa Bernecze a Tiešu (Tésa);
odtud na jih až ku stoku s Dunajem:
tok Ipeľu po proudu;
odtud až k bodu, který se určí asi 2 kilometry východně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)]:
hlavní plavební tok Dunaje proti proudu;
odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na místě, okrouhle 1 kilometr západně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)] společného to bodu třem hranicím Rakouska, Maďarska a Československa:
čára, která se určí na místě samém.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378355 Verze : 0
Článek 28.
Hranice popsané touto smlouvou zobrazuje, pokud jsou již určeny, připojená mapa v měřítku 1:1,000.000. Byl-li nesouhlas mezi textem a mapou, rozhoduje text.


Článek 29.
Vytyčiti tyto hranice v terénu přísluší komisím rozhraničovacím, jejichž složení je buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou mezi Čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a jedním nebo několika státy zúčastněnými.
Komise budou míti úplné právo nejen určiti části hranic definované výrazem "čára, jež se určí na místě samém", ale i revidovati části hranic určené hranicemi správními, požádá-li o to některý ze zúčastněných států a uzná-li to komise za vhodné (vyjímajíc hranice mezinárodní, jak byly v srpnu roku 1914, u nichž se úloha komise omezí na přezkoumání hraničních kolů nebo mezníků). Komise se vynasnaží v obou případech, aby se co nejpřesněji držely určení obsažených ve smlouvách, dbajíce pokud možno hranic správních a místních zájmů hospodářských.
Rozhodnutí komisí stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.
Náklady na rozhraničovací komise ponesou rovným dílem oba zúčastněné státy.


Článek 30.
U hranic definovaných tokem vody výrazy "tok" nebo "koryto" užité v popisech této smlouvy znamenají jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryt. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti.


Článek 31.
Jednotlivé zúčastněné státy se zavazují, že poskytnou komisím všechny doklady nutné pro jejich práce, zvláště autentické opisy protokolů o vytyčení hranic nynějších neb starých, všecky existující mapy velkého měřítka, data geodetická, provedená a neuveřejněná měření a zprávy o změnách řečiště hraničních toků vodních.
Mimo to se zavazují, že nařídí místím úřadům, aby dodaly komisím všecky doklady, hlavně plány, mapy katastrální a knihy pozemkové a na jejich požádání jim poskytly všecka poučení o vlastnictví, poměrech hospodářských i ostatní potřebné informace.


Článek 32.
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že poskytnou komisím ohraničovacím podporu buď přímo, nebo prostřednictvím místních úřadů ve všem, co se týká dopravy, ubytování, pracovních sil a materiálů (kolů, mezníků) potřebných k provedení svěřeného úkolu.


Článek 33.
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že se postarají o bezpečnost bodů trigonometrických, značek, kolů nebo mezníků hraničních, jež komise osadí.


Článek 34.
Mezníky se osadí tak, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho k druhému; očíslují se a jejich poloha i jejich čísla se zaznamenají do dokladu kartografického.


Článek 35.
Konečné protokoly rozhraničovací, mapy a doklady vyhotoví se ve třech originálech; z nich dva se dodají vládám sousedících států a třetí vládě republiky francouzské, jež doručí jeho ověřené opisy signatárním mocnostem této smlouvy.


ČÁST III.


POLITICKÉ KLAUSULE EVROPSKÉ.


ODDÍL I.


ITALIE.


Článek 36.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech práv a právních titulů, na něž by mohlo činiti nárok na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které bylo přiřčeno Italii, článkem 36, odstavcem 1. mírové smlouvy uzavřené 10. září 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem.


Článek 37.
Ničím není povinna Italie za to, že se uvázala v držení Palazzo Venezia v Římě.


Článek 38.
Maďarsko navrátí Italii do tří měsíců všechny vozy italských železnic, které před početím války přešly do Rakouska a jsou nyní v Maďarsku.


Článek 39.
Odchylkou od ustanovení článku 252 Části X (Klausule hospodářské), jsou osoby, které mají řádné bydliště na územích bývalého mocnářství rakousko- uherského, postoupených Italii dle článku 36 odstavec 1. mírové smlouvy s Rakouskem, a za války pobývaly mimo území bývalého mocnářství rakousko- uherského nebo byly vězněny, internovány nebo evakuovány, účastny v plné míře ustanovení daných články 235 a 236 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.


Článek 40.
Rozsudky vynesené od 4.srpna 1914 soudy území postoupených Italii podle článku 36, odstavce 1. mírové smlouvy s Rakouskem ve sporech civilních a obchodních mezi obyvateli těchto území a příslušníky bývalého království uherského nejsou vykonatelné, dokud nebudou opatřeny doložkou vykonatelnosti, vyslovenou novým soudem stejného druhu na území, o něž jde.
Všechny rozsudky vynesené pro zločiny neb přečiny politické od 4. srpna 1914 soudy bývalého mocnářství rakousko-uherského proti státním občanům italským, nebo proti těm, kdož se stávají státními občany italskými podle mírové smlouvy s Rakouskem, prohlašují se za neplatné.


ODDÍL II.


STÁT SRBSKO-CHORVATSKO-SLOVINSKÝ.


Článek 41.
Maďarsko uznává, jak to již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislosti státu srbsko-chorvatsko-slovinského.


Článek 42.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu srbsko-chorvatsko- slovinského všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak, jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu srbsko-chorvatsko-slovinského touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.


Článek 43.
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem srbsko-chorvatsko-slovinským a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru popsanou v článku 27 - 29 Části II (Hranice Maďarska).


Článek 44.
Stát srbsko-chorvatsko-slovinský uznává a potvrzuje vůči Maďarsku svůj závazek, že svolí, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná, aby ve státě srbsko-chorvatsko-slovinském byly chráněny zájmy obyvatel, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím, jakož i aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu srbsko-chorvatsko-slovinskému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378356 Verze : 0
ODDÍL III.


RUMUNSKO.


Článek 45.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Rumunska všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou určeny v článku 27 Části II (Hranice Maďarska) a uznány touto smlouvou neb jakýmikoli jinými smlouvami, uzavřenými pro urovnání věcí přítomných, za součást Rumunska.


Článek 46.
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Rumunskem a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru uvedenou v článku 27 - 30 Části II (Hranice Maďarska).


Článek 47.
Rumunsko uznává a potvrzuje vůči Maďarsku svůj závazek, že svolí, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná, aby v Rumunsku byly chráněny zájmy obyvatel, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím, jakož i aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude Rumunsku převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.


ODDÍL IV.


STÁT ČESKOSLOVENSKÝ.


Článek 48.
Maďarsko uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu československého, zahrnujícíhoi autonomní území Rusínů na jih od Karpat.


Článek 49.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 části II (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu československého touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.


Článek 50.
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem československým a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru uvedenou v článku 27 - 40 Části II (Hranice Maďarska).


Článek 51.
Stát československý se zavazuje nebudovati žádných vojenských zařízení na části svého území, která leľí na pravém břehu Dunaje na jih od Bratislavy.


Článek 52.
Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu československému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.


ODDÍL V.


RJEKA.


Článek 53.
Maďarsko se vzdává všech práv a právních titulů na Rjeku a území přilehlá, patřící bývalému království uherskému a pojatá v hranicích, jak budou později určeny.
Maďarsko se zavazuje, že uzná ustanovení, která se budou týkati těchto území, obzvláště pokud se týče státního příslušenství obyvatelstva, ve smlouvách určených k uspořádání věcí doby přítomné.


ODDÍL VI.


OCHRANA MENŠIN.


Článek 54.
Maďarsko se zavazuje, že ustanovení obsažená v tomto Oddíle budou uznána za základní zákony, že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední nebude v odporu nebo nesouhlase s těmito ustanoveními a že žádný zákone, žádné nařízení ani žádný úkon úřední proti nim nebude míti moci.


Článek 55.
Maďarsko se zavazuje, že poskytne všem obyvatelům Maďarska úplnou a naprostou ochranu jejich života a jejich svobody bez ohledu na jejich původ, státní občanství, jazyk, rasu nebo náboženství.
Všichni obyvatelé Maďarska budou míti právo, aby volně vyznávali jak veřejně tak soukromě jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, jejichž vykonávání nebude v neshodě s veřejným pořádkem a dobrými mravy.


Článek 56.
Maďarsko uznává za příslušníky maďarské ipso facto a bez jakékoli formality všechny osoby, které mají bydliště na území maďarském v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, a nejsou příslušníky jiného státu.


Článek 57.
Státního občanství maďarského nabude ipso facto pouhým zrozením na maďarském území každá osoba, která nenabývá státního občanství jiného.


Článek 58.
Všichni státní občané maďarští budou si rovni před zákonem a budou požívati stejných práv občanských a politických bez ohledu na rasu, jazyk nebo náboženství.
Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání nemůže býti žádnému státnímu občanu maďarskému na závadu, pokud jde o požívání práv občanských a politických a zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, úřadů a k hodnostem neb o vykonávání jakékoli živnosti nebo povolání.
Státním občanům maďarským nebude ukládáno žádné omezení, pokud jde o volné užívání jakéhokoli jazyka ať ve stycích soukromých neb obchodních, ať ve věcech, týkajících se náboženství, tisku neb veřejných projevů jakéhokoli druhu, ať ve veřejných shromážděních.
Jestliže by vláda maďarská zavedla nějaký oficielní jazyk, bude přes to poskytnuta příslušníkům maďarským jiného jazyka než maďarského přiměřená možnost, aby před soudy používali svého jazyka jak ústně, tak písemně.
S příslušníky maďarskými, náležejícími k menšinám ethnickým, náboženským neb jazykovým, bude po právu a ve skutečnosti za stejných záruk zacházeno stejně jak s ostatními příslušníky maďarskými. Zvláště budou míti stejné právo, aby vlastním nákladem zakládali, řídili a pod dozorem měli ústavy lidumilné, náboženské neb sociální, školy a jiné ústavy výchovné s právem používati tam volně svého jazyka a svobodně tam vykonávati své náboženství.


Článek 59.
Pokud jde o veřejné vyučování, poskytne vláda maďarská v městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek maďarských příslušníků jiného jazyka než maďarského, přiměřené možnosti zajišťující, aby se dětem těchto maďarských příslušníků dostalo v obecných školách vyučování v jejich vlastní řeči. Toto ustanovení nebude však vládě maďarské bránici, aby učinila povinným vyučování řeči maďarské v řečených školách.
V městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek příslušníků maďarských, náležejících k menšinách etnickým, náboženským neb jazykovým, zabezpečí se těmto menšinám slušný podíl v požitku a v použití částek, které mají býti vynaloženy na výchovu, náboženství neb lidumilnost z veřejných fondů podle rozpočtu státního, rozpočtů
obecních neb jiných.


Článek 60.
Maďarsko souhlasí s tím, že předpisy předcházejících článků tohoto oddílu, pokud se týkají příslušníků menšiny rasové, náboženské nebo jazykové, zakládají závazky zájmu mezinárodního a budou požívati záruky Společnosti národů. Nesmějí býti měněny bez souhlasu většiny v Radě Společnosti národů. Mocnosti spojené a sdružené zastoupené v Radě se zavazují, každá, pokud se jí týče, že neodeprou svého souhlasu takovým změnám řečených článků, které by v předepsané formě byla schválila většina Rady Společnosti národů.
Maďarsko souhlasí s tím, že každý člen Rady Společnosti národů bude míti právo obrátiti pozornost Rady na každé již nastalé nebo hrozící porušení kteréhokoli z těchto závazků a že Rada bude moci zvoliti postup a vydati pokyny takové, jaké se jí za daných okolností budou zdáti vhodné a účinné.
Maďarsko souhlasí dále s tím, aby každý rozpor mínění, který by o právních nebo skutkových otázkách, souvisících s oněmi články vznikl mezi vládou Maďarskou a kteroukoli z Čelných mocností spojených a sdružených neb kteroukoli jinou mocností, jež je členem Rady Společnosti národů, byl pokládán za spor rázu mezinárodního podle znění článku 14 úmluvy o Společnosti národů. Vláda maďarská souhlasí, aby každý takovýto spor, bude- li za to žádati druhá strana, byl vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr, jehož rozhodnutí bude konečné a bude požívati téže moci a účinnosti jako rozhodnutí podle článku 13 oné úmluvy.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378360 Verze : 0
ODDÍL VII.


KLAUSULE O STÁTNÍM OBČANSTVÍ.


Článek 61.
Všechny osoby, které mají právo domovské na území, jež dříve tvořilo část bývalého mocnářství rakousko-uherského, stávají se, pozbývajíce zároveň státního občanství maďarského, ipso facto příslušníky onoho státu, který na řečeném území vykonává práva svrchovanosti.


Článek 62.
Přes ustanovení článku 61 osoby, které obdržely domovské právo po 1.lednu 1910 v území postoupeném touto smlouvou státu srbsko-chorvatsko-slovinskému nebo státu československému, nabudou státního občanství srbsko-chorvatsko- slovinského nebo československého jen tehdy, dostanlou-li svolení státu srbsko-chorvatsko-slovinského nebo československého.
Nebylo-li o povolení podle předešlého odstavce žádáno, nebo bylo-li povolení odepřeno, stanou se dotčené osoby ipso facto příslušníky státu vykonávajícího práva svrchovanosti nad územím, kde měly dříve právo domovské.


Článek 63.
Osoby, kterým je víc než 18 let a které pozbyly své státní příslušnosti maďarské a nabyly ipso facto nového státního občanství podle článku 61, budou po dobu jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oprávněny optovati pro státní občanství státu, v němž měly právo domovské před tím, než ho nabyly na území postoupeném.
Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let.
Osoby vykonavší svrchu vzpomenuté právo opční budou povinny do náseldujících dvanácti měsíců přeložiti své bydliště do státu, pro který optovaly.
Bude jim volno podržeti nemovitý majetek, který mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před svou opcí.
Mohou odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu. Nebude jim uložena z tohoto důvodu nijaká dávka ani poplatek vývozní ani dovozní.


Článek 64.
Osoby, které mají domovské právo na území tvořivším součást bývalého mocnářství rakousko-uherského a které se v něm liší rasou a jazykem od většiny obyvatelstva, budou do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, moci optovati pro Rakousko, Maďarsko, Italii, Polsko, Rumunsko, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo stát československý, podle toho, zda se tam většina obyvatelstva bude skládati z osob mluvících týmž jazykem a patřících k téže rase. Pro výkon práva uznaného tímto článkem budou platiti ustanovení článku 63 o výkonu práva opčního.


Článek 65.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou klásti žádných překážek výkonu opčního práva, o kterém je řeč v této smlouvě, anebo ve smlouvách uzavřených mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, Rakouskem nebo Ruskem, anebo ve smlouvách uzavřených mezi řečenými mocnostmi spojenými a sdruženými navzájem, a které dovoluje dotčeným osobám nabýti jakéhokoli jiného státního občanství, které by jim bylo přístupno.


Článek 66.
Při provádění předpisů tohoto Oddílu budou ženy provdané sdíleti právní postavení svých manželů, a děti, kterým ještě není 18 let, právní postavení svých rodičů.


ODDÍL VIII.


POLITICKÉ KLAUSULE O URČITÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH.


1.


BELGIE.


Článek 67.
Uznávajíc, že smlouvy ze dne 19.dubna 1839, které stanovily před válkou právní stav Belgie, neodpovídají již nynějšímu stavu věcí, svoluje Maďarsko, pokud se jeho týče, ke zrušení těchto smluv a zavazuje se od nynějška, že uzná a bude zachovávati veškeré úmluvy, ať jsou jakékoli, jež by uzavřely Čelné mocnosti spojené a sdružené nebo některé z nich s vládou belgickou nebo nizozemskou, aby jimi nahradily řečené smlouvy z roku 1839. Bylo-li žádáno jeho výslovné přistoupení k těmto úmluvám nebo k některým z jejich ustanovení, zavazuje se Maďarsko již nyní, že tak učiní.


2.


LUCEMBURK.


Článek 68.
Maďarsko prohlašuje, že, pokud se jeho týče, svoluje ke zrušení neutrality velkovévodství lucemburského a že již předem přijímá všechny mezinárodní úpravy ujednané mocnostmi spojenými a sdruženými o tomto velkovévodství.


3.


ŠLESVIK.


Článek 69.
Maďarsko prohlašuje, že uznává, pokud se jeho týče, veškerá ustanovení mocnostmi spojenými a sdruženými umluvená s Německem o území, kterého se Dánsko musilo vzdáti smlouvou ze dne 30. října 1864.


4.


TURECKO A BULHARSKO.


Článek 70.
Maďarsko se zavazuje, že uzná a přijme, pokud se jeho týče, všecky úpravy, jež mocnosti spojené a sdružené uzavrou nebo uzavřely s Tureckem a s Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech a výsadách, na něž by mohlo Maďarsko nebo maďarští příslušníci v Turecku nebo Bulharsku činiti nárok, a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy.


5.


RAKOUSKO.


Článek 71.
Maďarsko se vzdává ve prospěch Rakouska všech práv a právních titulů na území bývalého království uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 - 10 Části II (Hranice Maďarska).
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Maďarskem a jeden Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru výše uvedenou.
Státní občanství obyvatelů území dotčených v tomto článku bude upraveno podle ustanovení článku 61, 63 až 66.


6.


RUSKO A RUSKÉ STÁTY.


Článek 72.
1. Maďarsko uznává a zavazuje se respektovati jakožto stálou a nezadatelnou nezávislosti všech území, jež byla částí bývalé říše ruské dne 1. srpna 1914.
Ve shodě s ustanoveními obsaženými v článku 193 Části IX (Klausule finanční) a v článku 227 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, uznává Maďarsko definitivně, pokud se jeho týče,zrušení smluv brestlitovských, jakož i všech jiných smluv, dohod nebo úmluv, které sjednala bývalá vláda rakousko-uherská s maximalistickou vládou v Rusku.
Mocnosti spojené a sdružené výslovně vyhrazující Rusku právo, aby dostalo od Maďarska veškeré restituce a náklady zakládající se na zásadách této smlouvy.
2. Maďarsko se zavazuje uznati plnou platnost veškerých smluv nebo úprav, jež by mocnosti spojené a sdružené uzavřely se státy, které se ustavily nebo ustaví na celém území nebo na části území bývalé říše ruské, jaká byla dne 1. srpna 1914, a uznati hranice těchto států, jak budou takovým způsobem určeny.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378361 Verze : 0
ODDÍL IX.


OBECNÁ USTANOVENÍ.


Článek 73.
Nezávislost Maďarska jest nezadatelná, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů. Maďarsko se proto zavazuje, že se, pokud nesvolí řečená Rada, zdrží jakéhokoli jednání, kterým by zadalo své nezávislosti, ať přímo či nepřímo a jakýmkoli způsobem, zejména tím, že by se před přijetím za člena Společnosti národů účastnilo záležitostí některé jiné mocnosti.


Článek 74.
Maďarsko prohlašuje, že již nyní uznává a přijímá hranice Rakouska, Bulharska, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského a státu československého tak, jak budou hranice tyto stanoveny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Maďarsko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových, jež jsou nebo budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku bývalého mocnářství rakousko- uherského; že schválí ustanovení, jež byla nebo budou učiněna o území bývalé říše německé, Rakouska, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny.


Článek 75.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na území, která dříve náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému a která, ležíce za novými hranicemi Maďarska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), nejsou dosud přidělena nikomu jinému.
Maďarsko se zavazuje, že uzná opatření, která Čelné mocnosti spojené a sdružené učiní o těchto územích, zejména pokud jde o státní občanství obyvatelů.


Článek 76.
Žádný z obyvatelů území bývalého mocnářství rakousko-uherského nesmí býti znepokojován nebo obtěžován, ať pro svoje politické chování od 28. července 1914 až do konečného rozhodnutí o svrchovanosti nad tímto územím, ať pro úpravu svého státního občanství podle této smlouvy.


Článek 77.
Maďarsko vydá neprodleně zúčastněným vládám spojeným nebo sdruženým archivy, záznamy, plány, listiny a vůbec doklady všeho druhu, týkající se správy civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné v postoupených územích. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, záznamů, listin nebo plánů byly přemístěny, vydá je Maďarsko na žádost zúčastněných vlád spojených nebo sdružených.
Jestliže by se archivy, záznamy, plány, listiny nebo doklady, uvedené v odstavci 1. a nemající rázu vojenského, týkaly zároveň správy maďarské a jestliže by proto jejich vydání bylo pro správu rakouskou spojeno s újmou, zavazuje se Maďarsko, že ze podmínky vzájemnosti poskytne vládám spojeným a sdruženým, o které jde, volný přístup k nim.


Článek 78.
Zvláštními smlouvami mezi Maďarskem a každým ze států, kterým bylo postoupeno nějaké území bývalého království uherského, nebo které vznikly rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského, bude postaráno o úpravu zájmů obyvatel, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a provozování jejich povolání.


ČÁST IV.


ZÁJMY MAĎARSKÉ MIMO EVROPU.


Článek 79.
Mimo své hranice, jak jsou určeny touto smlouvou, vzdává se Maďarsko, pokud se jeho týče, všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad na všech územích nebo stran všech území mimo Evropu, která by byla snad náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému nebo jeho spojencům, jakož i všech práv, právních titulů nebo výsad, jež by mu snad z jakéhokoli právního titulu náležely vůči mocnostem spojeným a sdruženým.
Maďarsko se zavazuje již od nynějška uznati a schváliti opatření, jež učinily nebo učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené, bude-li třeba, v dohodě s třetími mocnostmi, aby byly upraveny důsledky předchozího ustanovení.


ODDÍL I.


MAROKKO.


Článek 80.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, veškerých práv, právních titulů nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z generální akty algesiraské ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února 1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání, které uzavřela vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského s říší šerifskou, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.
Maďarsko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Francií a ostatními mocnostmi o Marokku.


Článek 81.
Maďarsko prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky zřízenífrancouzského protektorátu nad Marokkem, uznaného vládou bývalého mocnářství rakousko- uherského, a že se vzdává, pokud se jeho týče, platnosti kapitulací v Marokku.
Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.


Článek 82.
Šerifská vláda bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení a podmínky usazování maďarských příslušníků v Marokku.
Bude se míti za to, že maďarští chráněnci, poplatníci a zemědělští družstevníci od 12. srpna 1914 přestali požívati výsad, spojených s těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému.


Článek 83.
Všechna práva k věcem movitým i nemovitým bývalého mocnářství rakousko-uherského v říši šerifské přejdou ipso facto na Maghzen bez jakékoli náhrady.
V této příčině se bude míti za to, že statky bývalé monarchie rakousko- uherské zahrnují veškeré vlastnictví koruny, jakož i soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
S veškerými právy k věcem movitým i nemovitým náležejícím v říši šerifské příslušníkům maďarským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
Horní práva, která by byla přiznána maďarským příslušníkům rozhodčím soudem, zřízeným marockým horním řádem, stihne osud majetku, který náleží v Marokku maďarským příslušníkům.


Článek 84.
Vláda maďarská zabezpečení převod akcií, které představují účast Maďarska v kapitálu marocké státní banky, na osobu, kterou jí označí vláda francouzská. Tato osoba nahradí oprávněným hodnotu těchto akcií, jak ji ustanoví státní banka.
Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež by snad udělali poddaní maďarští u státní banky marocké.


Článek 85.
S marockým zbožím bude při dovozu do Maďarska nakládáno podle předpisů platných o zboží francouzském.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378363 Verze : 0
ODDÍL II.


EGYPT.


Článek 86.
Maďarsko prohlašuje, že uznává v protektorát prohlášený nad Egyptem Velkou Britanií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává, pokud se jehO týče, platnosti kapitulací v Egyptě.
Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.


Článek 87.
Veškeré smlouvy, dohody, úpravy neb ujednání, uzavřená vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského a Egyptem, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.
Maďarsko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Velkou Britanií a ostatními mocnostmi o Egyptě.


Článek 88.
Dokud nenabude působnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů, kterým budou zavedeny soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad maďarskými příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými.


Článek 89.
Vláda egyptská bude mít úplnou volnost jednání při úpravě právního postavení a podmínek usazování maďarských příslušníků v Egyptě.


Článek 90.
Maďarsko, pokud se jeho týče, dává své svolení, aby byl zrušen nebo změně podle přání vlády egyptské dekret vydaný Jeho Výsostí khedivem dne 28. listopadu 1904 o komisi pro veřejný dluh egyptský.


Článek 91.
Maďarsko svoluje, pokud se jeho týče, aby byla přenesena na vládu Jeho britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu sultánovi úmluvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné plavbě průplavem Suezským.
Vzdává se veškeré účasti v egyptské zdravotnické radě námořní a karantenní a svoluje, pokud se jeho týče, aby oprávnění této rady byla přenesena na úřady egyptské.


Článek 92.
Veškeré statky a majetek bývalé monarchie rakousko-uherské v Egyptě přecházejí ipso facto na vládu egyptskou bez jakékoli náhrady.
V tomto směru se bude míti za to, že statky a majetek bývalého mocnářství rakousko-uherského zahrnují veškerý majetek koruny, jakož i soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v Egyptě příslušníkům maďarským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.


Článek 93.
Při dovozu do Maďarska bude nakládáno se zbožím egyptským jako se zbožím britským.


ODDÍL III.


SIAM.


Článek 94.
Maďarsko, pokud se jeho týče, uznává, že dnem 22. července 1917 pozbyly platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem bývalé mocnářství rakousko-uherské, dále veškerá práva, právní tituly a výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož i veškerá práva na konsulární soudnictví v Siamu.


Článek 95.
Maďarsko postupuje, pokud se jeho týče, Siamu veškerá svá práva na statky a majetek, jež náležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému v Siamu, mimo budovy užívané za sídla nebo kanceláře diplomatické nebo konsulární, jakož i zařízení a movitosti v nich. Tyto statky a majetek připadnou ipso facto vládě siamské bez jakékoli náhrady.
Se soukromým jměním, majetkem a právy příslušníků maďarských v Siamu bude naloženo podle ustanovení Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.


Článek 96.
Maďarsko se vzdává jak jménem svým tak jménem svých příslušníků vůči vládě siamské veškerých nároků z likvidace maďarských statků z internování příslušníků maďarských v Siamu. Toto ustanovení se netýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.


ODDÍL IV.


ČÍNA.


Článek 97.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Číny veškerých výsad a výhod vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolU podepsaného v Pekinu dne 7. září 1901, počítaje v to veškeré přílohy, noty a listiny doplňkové. Rovněž se vzdává ve prospěch Číny všech náhradních nároků na základě tohoto protokolu ode dne 14. srpna 1917.


Článek 98.
Od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou se Vysoké smluvní strany říditi, pokud se jich týče:
1. ujednáním ze dne 29. srpna 1902 o nových čínských celních tarifech;
2. ujednáním ze dne 27. září 1905 týkajícím se Whang-Poo, a prozatímním doplňkovým ujednáním ze dne 4. dubna 1912.
Čína však nebude povinna poskytovati Maďarsku výhody nebo výsady, jež povolila v těchto úpravách bývalému mocnářství rakousko-uherskému.


Článek 99.
Maďarsko postupuje, pokud se jeho týče, Číně všecka svá práva na budovách, nábřežích a přístavištích, kasárny, opevnění, zbraně a válečné střelivo, lodi všeho druhu, zařízení bezdrátové telegrafie a jiný veřejný majetek náleževší bývalému mocnářství rakousko-uherskému, jež jsou nebo by mohly býti v rakousko-uherském koncedovaném území v Tien-Cinu nebo v jiných částech území čínského.
Rozumí se však, že budovy sloužící za diplomatická nebo konsulární sídla neb úřadovny, jakož i zařízení a movitosti v nich nejsou zahrnuty do tohoto postupu; mimo to neučiní vláda čínská nijakého opatření, aby disponovala veřejným nebo soukromým majetkem bývalého mocnářství rakousko-uherského ležícím v t. zv. vyslanecké čtvrti v Pekinu bez souhlasu diplomatických zástupců mocností, které v době, kdy nabude tato smlouva působnosti, zůstanou stranami závěrečného protokolu ze dne 7. září 1901.


Článek 100.
Maďarsko souhlasí, pokud se jeho týče, se zrušením ujednání, jichž dosáhlo od vlády čínské a o něž se opírá držba koncedovaného území Rakousko-Uherska v Tien-Cinu.
Čína, nabývajíc opět neomezeného výkonu svých výsostných práv nad řečenými územími, vyhlašuje svůj úmysl otevříti je mezinárodnímu bydlení a obchodu. Prohlašuje, že zrušení smluv, o něž se opírá držba řečeného koncedovaného území, nedotkne se vlastnických práv příslušníků mocností spojených a sdružených, kteří jsou držiteli přídělů v těchto koncedovaných územích.


Článek 101.
Maďarsko se vzdává všech nároků proti vládě čínské nebo proti kterékoli vládě spojené nebo sdružené z důvodu internování maďarských příslušníků v Číně a jejich dopravy do vlasti. Rovněž se vzdává, se jeho týče, všech nároků z důvodu zabavení rakousko-uherských lodí v Číně, likvidace, sekvestrace, disposice nebo konfiskace majetku, práv nebo zájmových účastenství maďarských v této zemi ode dne 14. srpna 1917. Toto ustanovení se však nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378368 Verze : 0
ČÁST V.


KLAUSULE VOJENSKÉ, NÁMOŘNÍ A VZDUCHOPLAVECKÉ.



Aby bylo umožněno připraviti obecné omezení zbrojení u všech národů, zavazuje se Maďarsko dbáti přesně klausulí vojenských, námořních a vzduchoplaveckých takto stanovených:


ODDÍL I.


KLAUSULE VOJENSKÉ.


HLAVA I.


KLAUSULE OBECNÉ.


Článek 102.
Do tří měsíců ode dny, kdy nabude tato smlouva působnosti, budou vojenské síly maďarské demobilisovány způsobem níže předepsaným.


Článek 103.
Všeobecná branná povinnost bude v Maďarsku zrušena. Maďarska armáda bude příště sestavována a doplňována jenom dobrovolným vstupem.


HLAVA II.


POČETNÝ STAV A ROZČLENĚNÍ MAĎARSKÉ ARMÁDY.


Článek 104.
Celkový počet vojenských sil v armádě maďarské nesmí přesahovati 35.000 mužů, čítajíc v to důstojníky a doplňovací tělesa.
Maďarsko může určiti samo formace tvořící maďarskou armádu, avšak s těmito výhradami:
1. početný stav utvořených jednotek bude se držeti v mezích nejvyšší a nejnižší číslice uvedené v tabulce IV, přiložené k tomuto oddílu;
2. poměr důstojnictva, čítaje v to příslušníky štábů a služeb, nebude přesahovati dvacátý a poměr poddůstojníků patnáctý díl celkového početného stavu jsoucího ve službě;
3. počet kulometů, děl a houfnic nebude přesahovati počet, který je v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu, stanoven na 1000 mužů celkového početného stavu jsoucího ve službě.
Armády maďarské smí se užívati výhradně jen k udržování pořádku v hranicích území maďarského a k střežení hranic.


Článek 105.
Největší početnost štábů a všech formací, jež by mohlo Maďarsko utvořiti, jest uvedena v tabulkách příložených k tomuto Oddílu. Tyto číslice se nemusí dodržovati přesně, nesmějí se však překročiti.
Každá jiná organisace, týká-li se velení vojsku nebo přípravy k válce, jest zakázána.


Článek 106.
Všechna opatření mobilisační nebo vztahující se k mobilisaci jsou zakázána.
Vojsková tělesa, pomocné služby ani štáby nesmějí míti v žádném případědoplňovacích kádrů.
Jest zakázáno činiti přípravy k rekvisici zvířat nebo jiných dopravních prostředků vojenských.


Článek 107.
Počet četníků, celníků, hajných, místních nebo obecních strážníků a jiných podobných zaměstnanců nesmí přesahovati počet osob, které vykonávaly podobné služby v roce 1913 a které nyní slouží v územních hranicích maďarských, jak byly stanoveny touto smlouvou. Čelné mocnosti spojené a sdružené budou však moci zvýšiti tento počet, uzná-li dozorčí komise dotčení v článku 137 po vyšetření na místě, že jest nedostatečný.
Počet těchto zaměstnanců smí v budoucnosti býti rozmnožován jen v poměru odpovídajícím přírůstku obyvatelstva v místech nebo obcích, v jejichž službách jsou.
Tito zřízenci a úředníci, jakož i zřízenci železniční nesmějí býti svoláváni k tomu, aby se zúčastnili jakéhokoliv vojenského výcviku.


Článek 108.
Každé vojenské těleso, které není uvedeno v hořejších článcích, jest zakázáno. Ta, která by tu byla nad povolený početný stav 35.000 mužů, budou zrušena ve lhůtě stanovené článkem 102.


HLAVA III.


DOPLŇOVÁNÍ A VÝCVIK VOJSKA.


Článek 109.
Všichni důstojníci musí býti důstojníky z povolání. Důstojníci, kteří jsou nyní ve službě a kteří budou ponecháni v armádě, v četnictvu aneb ve službách shora řečených, musí se zavázati, že budou sloužiti nejméně do věku 40 let. Důstojníci, kteří jsou nyní ve službě a kteří se nezaváží k službě v nové armádě, budou prosti jakékoliv vojenské povinnosti; nesmějí se zúčastniti nijakého výcviku vojenského, teoretického ani praktického.
Důstojníci nově jmenovaní musí se zavázati, že budou sloužiti činně nejméně dvacet let za sebou jdoucích.
Poměrný počet důstojníky opouštějících službu z jakékoli příčiny před uplynutím doby, na niž se zavázali, nesmí přesahovati každoročně dvacítinu celkového početného stavu důstojnictva uvedeného v článku 104. Je-li tento poměr překročen z důvodu vyšší moci, nesmí se úbytek tím v tělese vzniklý nahraditi novým jmenováním.


Článek 110.
Celková služební doba poddůstojníků a mužstva nesmí býti nižší než dvanáct let za sebou jdoucích a z toho nejméně šest let služby pod prapory.
Poměrný počet mužstva propuštěného před uplynutím doby, na kterou se zavázalo, ať již bylo propuštěno z důvodů zdravotních či opatřením disciplinárním či z jakékoli jiné příčiny, nesmí ročně přesahovati dvacítinu celkového stavu stanoveného článkem 104. Je-li tento poměr překročen z důvodu vyšší moci, nesmí se úbytek tím vzniklý nahraditi novým přijímáním.


HLAVA IV.


ŠKOLY, UČITELÉ, SPOLKY A SDRUŽENÍ VOJENSKÁ.


Článek 111.
Počet žáků připuštěných k návštěvě škol vojenských bude přesně úměrný uprázdněným místům ve sborech důstojnických. Žáci i kádry budou se započítávati do početného stavu stanoveného v článku 104.
Proto budou veškeré vojenské školy, které neodpovídají této potřebě, zrušeny.


Článek 112.
Jiná učiliště než ta, která jsou stanovena článkem 111, nai jakékoli sportovní nebo jiné spolky nesmějí se zabývati žádnou věcí vojenskou.


HLAVA V.


VÝZBROJ, STŘELIVO A MATERIÁL.


Článek 113.
Po uplynutí tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmí výzbroj maďarské armády přesahovati číslici stanovenou na 1000 mužů v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu.
Přebytků v poměru k početným stavům bude používáno jedině k doplňování, jehož by snad bylo třeba.


Článek 114.
Zásoby střeliva armády maďarské nesmějí přesahovati množství uvedené v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu.
Za tři měsíce od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, složí maďarská vláda nynější přebytek zbraní a střeliva na místech, která jí budou oznámena Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Žádná jiná zásobárna, sklad nebo záloha střeliva nebude zakládána.


Článek 115.
Zbraně, střelivo a jakýkoli materiál válečný smějí se vyráběti v jediné toliko továrně. Tato továrna bude řízena státem, který bude jejím vlastníkem, a její výroba bude přesně omezena na práce, které by byly potřebné pro početný stav vojska a pro výzbroj, jak jsou stanoveny v článcích 104, 107, 113 a 114. Čelné mocnosti spojené a sdružené budou však moci povoliti po jistou dobu dle svého dobrého zdání zmíněnou výrobu v jedné neb více jiných továrnách, které budou schváleny dozorčí komisí.
Výroba zbraní loveckých nebude zakázána, s výhradou, že žádná lovecká kulovnice, vyrobená v Maďarsku, nebude téže ráže jako zbraně válečné užívané v kterémkoli vojsku evropském.
Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou zrušeny nebo k potřebám čistě osobním proměněny všechny jiné závody, jejichž účelem je výroba, příprava, ukládání nebo zkoumání zbraní, střeliva nebo jakéhokoli jiného válečného materiálu.
V téže době budou taktéž zrušeny všechny zbrojnice, vyjímaje ty, které budou skladišti dovolené zásoby střeliva, a jejich personál bude propuštěn.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378373 Verze : 0
Článek 116.
Zařízení závodů nebo zbrojnic, přesahující potřeby dovolené výroby, bude vyřaděno z činnosti nebo proměněno k potřebám čistě obchodním podle rozhodnutí mezispojenecké dozorčí komise vojenské, ustanovené článkem 137.


Článek 117.
Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou všechny zbraně, všechno střelivo a všechen válečný materiál, které jsou v Maďarsku, počítajíc v to jakýkoli obranný materiál proti letadlům, ať už je původ jakýkoli, pokud přesahují dovolené množství, vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
Toto vydání bude provedeno v těch místech území maďarského, která určí jmenované mocnosti; tyto mocnosti rozhodnou rovněž, jak s tím materiálem naložiti.


Článek 118.
Dovážeti do Maďarska zbraně, střelivo a válečný materiál jakéhokoli druhu je výslovně zapovězeno. Totéž platí o výrobě a vývozu zbraní, střeliva a jakéhokoli válečného materiálu určeného pro cizinu.


Článek 119.
Ježto je zakázáno užívati chrličů plamenů, dusivých, otravných a podobných plynů, jakož i všech takových kapalin, látek a prostředků, je v Maďarsku přísně zapovězeno je vyráběti a tam dovážeti.
Totéž platí o materiálu zvlášť určeném k výrobě, uchovávání nebo používání jmenovaných výrobků nebo prostředků.
Rovněž se zakazuje v Maďarsku vyráběti i dovážeti obrněné vozy, tanky a všechny jiné podobné stroje, jež mohou sloužiti válečným účelům.
TABULKA I.


SLOŽENÍ A NEJVYŠŠÍ POČETNÝ STAV PĚŠÍ DIVISE.



Jednotka Důstojníků Mužstva Poznámky
Štáb pěší divize 25 70 -
Štáb divizní pěchoty 5 50 -
Štáb divizního dělostřelectva 4 30 -
3 pěší pluky 195 6000 1)
1 eskadrona 6 160 -
1 prapor zákopového dělostřelectva 14 500 3 roty
1 prapor zákopníků 14 500 2)
1 pluk polního dělostřelectva 80 1200 3)
1 prapor cyklistů 18 450 3 roty
1 spojovací oddíl 11 330 4)
Divisní služba zdravotní 28 550 -
Parky a vozatajstvo 14 940 -
Úhrn pro pěší divisi 414 10780 -

Poznámky
1) Pluk má 3 prapory pěchoty.Prapor mám 3 roty pěchoty a 1 rotu kulometnou.
2) Prapor se skládá i ze štábu, ze 2 rot kopníků, 1 oddílu pontonového a 1 oddílu pro reflektory.
3) Pluk se skládá ze štábu, ze tří skupin polního nebo horského dělostřelectva, které se skládají celkem z 8 baterií po 4 kusech děl nebo houfnic polních nebo horských.
4) Tento oddíl se skládá z 1 oddílu tele-fonního a telegrafního, z 1 oddělení zvědů a z 1 oddělení holubářů.





TABULKA II.


SLOŽENÍ A NEJVYŠŠÍ POČETNÝ STAV JÍZDNÍ DIVISE.


Jednotka Počet v jednotce Důstojníků MužstvaPoznámky
Štáb jízdní divise 1 15 50-
Pluk jízdy 6 30 720 1)
Skupina polního dělostřelectva 1 30 430 3 baterie
Skupina automobilů s kulomety a děly 1+1 20+4 400+80 2)
Různé služby - 30 500 -
Úhrn pro jízdní divisi o šesti plucích 259 5380 --

Poznámky
1) Pluk má 4 eskadrony.
2) Skupina má 9 bitevních vozů, každý s 1 dělem, s 1 kulometem a 1 kulometem náhradním, 4 spojovací vozy, 2 nákladní vozy zásobovací, 7 nákladních vozů, z toho 1 dílenský, 4 motocykly.
Velké jednotky jízdy mohou míti různý počet pluků a mohou též býti sdruženy v nezávislé brigády v rámci hořejších početných stavů.



TABULKA III.


SLOŽENÍ A NEJVYŠŠÍ POČETNÝ STAV SMÍŠENÉ BRIGÁDY.


Jednotka Důstojníků Mužstva Poznámky
Štáb brigády 10 50 -
2 pluky pěchoty 130 4000 1)
1 prapor cyklistů 18 450 -
1 eskadrona jízdy 5 100 -
1 skupina polního dělostřelectva 20 400 -
1 rota zákopového dělostřelectva 5 150 -
Různé služby 10 200 -
Úhrn pro smíšenou brigádu 198 5350 -

Poznámky
1)Pluk se skládá ze 3 pěších praporů. Prapor má 3 pěší roty a 1 rotu kulometnou.



TABULKA IV.


NEJMENŠÍ POČETNÝ STAV JEDNOTEK, AŤ JIŽ JE PŘIJATA PRO ARMÁDU JAKÁKOLIV
ORGANISACE.
(Divise, smíšené brigády atd.)


Nejvyšší a nejnižšší stav
Jednotka Důstojníků Mužstva Důstojníků Mužstva
Pěší divise414 10780 300 8000
Jízdní divise 259 5380 1803650
Smíšená brigáda 198 5380 140 4250
Pěší pluk 65 2000 521600
Pěší prapor 16 650 12 500
Rota pěchoty nebo kulometná 3 160 2120
Skupina cyklistů 18 450 12300
Pluk jízdy 30 720 20450
Eskadrona jízdy 6 160 3100
Pluk dělostřelecký 80 1200 601000
Baterie polního dělostřelectva 4 150 2120
Rota zákopového dělostřelectva 3 150 2100
Prapor zákopníků 14 500 8300
Baterie horského dělostřelectva 5 320 3200




TABULKA V.


NEJVYŠŠÍ DOVOLENÁ VÝZBROJ A ZÁSOBA STŘELIVA.


Materiály Množství na 1000 mužů Množství střeliva na zbraňPoznámky
Puška nebo karabina 1150 500 1)
Těžké neb lehké kulomety 15 10000 -
Lehké zákopové hmoždíře 2 1000 -
Střední zákopové hmoždíře 2 500 -
Děla nebo houfnice (polní, horské) 3 1000 -

Poznámky
1) Samostřelné pušky nebo karabiny počítají se za lehké kulomety.
Žádné těžké dělo, t. j. s ráží větší než 105 mm není dovoleno
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378375 Verze : 0
ODDÍL II.


KLAUSULE NÁMOŘNÍ.


Článek 120.
Od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, prohlašují se všechny rakousko- uherské válečné lodi i ponorky za vydané s konečnou platností Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
Všechny monitory, torpédové čluny a ozbrojené lodi flotil dunajských budou vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
Maďarsko má však právo udržovati na Dunaji pro poříční policii tři zvědné čluny, které budou určeny komisí vzpomenutou v článku 138 této smlouvy. Čelné mocnosti spojené a sdružené mohou zvýšiti tento počet, uzná-li řečená komise po vyšetření na místě, že jest nedostatečný.


Článek 121.
Pomocné křižníky a pomocné lodi rakousko-uherské níže vypočtené se odzbrojí a budou pokládány za lodi obchodní:
Bosna, Gablonz, Carolina, Lussin, Teodo, Nixe, Gigant, Afrika, Tirol, Argentina, Pluto, President Wilson (dříve Kaiser Franz Joseph), Triest, Dalmat, Persia, Prinz Hohenlohe, Gastein, Helouan, Graf Wurmbrandt, Pelikan, Herkules, Pola, Najade, Baron Bruck, Elisabeth, Metkovic, Baron Gall, Gaea, Cyclop, Vesta, Nymphe, Büffel


Článek 122.
Všechny válečné lodi, počítajíc v to i ponorky, které jsou nyní ve stavbě v přístavech, jež náleží Maďarsku nebo dříve náležely mocnářství rakousko- uherskému, budou rozebrány.
S rozbíráním těchto lodí se počne co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Minonosky však, které by byly vyráběny v Porto-ré, mohou býti zachovány, jestliže mezispojenecká námořní komise kontrolní a komise reparační uznají, že jest z důvodů národohospodářských žádoucno, aby byly použity k účelům obchodním. V tom případě budou odevzdány řečené lodi komisi reparační, která určí jich cenu a připíše ji v celku neb v částkách Maďarsku neb případně Rakousku ku prospěchu na reparačním účtu.


Článek 123.
Všech předmětů, strojů a hmot z rozebraných rakousko-uherských lodí válečných, ať jsou to lodi povrchové či ponorné, smí se použíti pouze k účelům čistě průmyslovým neb obchodním.
Nesmějí se prodati ani postoupiti do ciziny.


Článek 124.
V Maďarsku se zakazuje stavěti ponorné lodi, byť i obchodní, neb jich nabývati.


Článek 125.
Všechny zbraně, všechno střelivo a všechen námořní materiál válečný i miny a torpeda, jež náležely Rakousko-Uhersku v době podepsání příměří dne 3. listopadu 1918, prohlašují se za vydané s konečnou platností Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.


Článek 126.
Maďarsko bude odpovědno za vydání (články 120 a 125), odzbrojení (článek 121), rozebrání (článek 122), jakož i za způsob používání (článek 121) nebo zužitkování (článek 123) předmětů uvedených v předchozích článcích jen potud, pokud jde o předměty na jeho území.


Článek 127.
Po tři měsíce ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmí býti používáno dalekonosné bezdrátové maďarské stanice telegrafické v Budapešti bez povolení Čelných mocností spojených a sdružených k zasílání zpráv námořních, vojenských a politických, o něž má zájem Maďarsko nebo kterýkoli stát, spojencem Rakousko-Uherska. Stanice tato smí zasílati a přijímati obchodní telegramy, avšak jen pod dozorem řečených mocností, které určí délku používaných vln.
Po stejnou dobu nesmí Maďarsko zřizovati dalekonosné bezdrátové stanice telegrafické ani na vlastním území na území rakouském, německém, bulharském nebo tureckém.


ODDÍL III.


KLAUSULE TÝKAJÍCÍ SE VZDUCHOPLAVBY VOJENSKÉ I NÁMOŘNÍ.


Článek 128.
Vojenská moc Maďarska nesmí míti ani vojenského ani námořního letectva.
Nebude zachována žádná řiditelná vzducholoď.


Článek 129.
Do dvou měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, bude
demobilisován personál vzduchoplavecký, zapsaný právě v seznamech maďarských pozemních a námořních vojsk.


Článek 130.
Do doby, než bude území Maďarska úplně vyklizeno od vojsk spojených a sdružených, budou v Maďarsku požívati vzduchoplavecké přístroje mocností spojených a sdružených práva svobodného příletu, svobodného průchodu vzduchem a přistání.


Článek 131.
Po šest měsíců od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, jest na celém území Maďarska zakázáno vyráběti, dovážeti a vyvážeti letadla, součásti letadel, jakož i motory a součástky motorů pro vzduchoplavbu.


Článek 132.
Jakmile tato smlouva nabude působnosti, vydá Maďarsko na svůj náklad všechen materiál vojenské a námořní vzduchoplavby Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
Toto vydání bude provedeno v místech označených vládami řečených mocností; bude ukončeno ve třech měsících.
V tomto materiálu bude zahrnut zvláště materiál, kterého se užívá nebo užívalo nebo který jest nebo byl určen k válečným účelům, zejména:
Úplná letadla a vodní letadla, jakož i ta, která se stavějí, opravují nebo sestavují.
Řiditelné balony schopné plavby, jakož i balony, které se stavějí, opravují neb sestavují.
Přístroje k výrobě vodíku.
Hangary pro řiditelné balony a přístřeší všeho druhu pro letadla.
Až do svého odevzdání budou řiditelné balony nákladem Maďarska udržovány naplněné vodíkem; přístroje na výrobu vodíku, jakož i přístřeší pro řiditelné balony budou moci podle volného uvážení řečených mocností býti ponechány Maďarsku až do doby, kdy budou řiditelné balony odevzdány.
Motory letadel.
Loďky.
Výzbroj (děla, kulomety, kulometné pušky, vrhače pum a torped, přístroje pro stejnoběh, přístroje mířicí).
Střelivo (nábojnice, granáty, nabité pumy, prázdné pumy, zásoby výbušných látek neb suroviny k jejich výrobě).
Nástroje palubní.
Přístroje pro telegrafii bez drátu, fotografické a kinematografické přístroje, kterých se používá ke vzduchoplavbě.
Jednotlivé součástky náležející k některé z uvedených skupin.
Materiál shora uvedený nesmí se bez zvláštního povolení jmenovaných vlád přemístiti.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378380 Verze : 0
ODDÍL IV.


MEZISPOJENECKÉ KOMISE DOZORČÍ.


Článek 133.
Všechny klausule o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, které jsou obsaženy v této smlouvě a k jejichž provedení byla ustanovena časová mez, provede Maďarsko pod dozorem mezispojeneckých komisí, zřízených k tomu cíli Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Komise právě uvedené budou zastupovati u vlády maďarské Čelné mocnosti spojené a sdružené ve všem, co se týká provedení klausulí o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, budou oznamovati maďarským úřadům rozhodnutí, která si Čelné mocnosti spojené a sdružené vyhradily, nebo která by byla potřebna k provádění těchto klausulí.


Článek 134.
Mezispojenecké komise dozorčí mohou úřadovati v Budapešti a mají právo, aby se, kdykoli to uznají za vhodné, odebraly na kterékoli místo maďarského území anebo tam vyslaly subkomise nebo uložily některému neb několika členům, aby se tam vydali.


Článek 135.
Vláda maďarská musí poskytnouti mezispojeneckým komisím dozorčím všecka vysvětlení a doklady, které budou pokládati za nutné k výkonu svého poslání, a všechny prostředky osobní i věcné, jejichž potřeba by se mohla vyskytnouti, aby bylo zabezpečeno dokonalé provedení klausulí o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě.
Vláda maďarská musí ustanoviti při každé mezispojenecké komisi dozorčí kvalifikovaného zástupce, který by přijímal od ní oznámení určená pro vládu Maďarskou a podával i obstarával jí veškerá vyžádaná vysvětlení i doklady.


Článek 136.
Vydržování a náklady dozorčích komisí i výlohy vzniklé jejich činností ponese Maďarsko.


Článek 137.
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vojenské bude zejména, aby přijímala od maďarské vlády zprávy o umístění zásob a skladů střeliva, o umístění a činnosti dílen neb továren na zbraně, střelivo a válečný materiál.
Bude přijímati vydané zbraně, střelivo a válečný materiál, nástroje k válečné výrobě, ustanoví místa, kde tyto předměty jest vydati, a bude dohlížeti, aby bylo zničeno, uvedeno v neupotřebitelný stav nebo přeměněno to, co nařizuje tato smlouva.


Článek 138.
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise námořní bude zejména, aby se odebrala do loděnic a dohlížela na rozbírání lodí, které se tam budují, aby převzala vydané zbraně, střelivo a válečný námořní materiál a dohlížela na nařízená rozbourání a zničení.
Vláda maďarská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi námořní veškerá vysvětlení a všechny doklady, které bude tato komise pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění všech klausulí o válečném námořnictvu, zejména plány válečných lodí, složení jejich výzbroje, o zvláštnostech a modelech děl, o střelivu, torpedech, minách, výbušných látkách, o přístrojích bezdrátové telegrafie a vůbec o všem, co se týká válečného materiálu námořního, a konečně všechny doklady týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních.


Článek 139.
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vzduchoplavecké bude zejména, aby pořídila soupis vzduchoplaveckého materiálu, který je nyní v rukou vlády maďarské, a dozírala na dílny na letadla, balony a motory pro vzducholodi, na továrny na zbraně, střelivo a výbušné látky, kterých by mohlo býti užito pro vzducholodi, aby prohlížela všechna letiště, hangary, přístaviště, parky a skladiště na maďarském území, a aby, bude-li potřeba, zařídila převoz jmenovaného materiálu a aby jej převzala.
Vláda maďarská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi vzduchoplavecké všechna vysvětlení a doklady týkající se zákonodárství, správy neb jiné doklady, které komise tato bude pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění klausulí vzduchoplaveckých, zejména číselný výkaz personálu náležejícího ke vzduchoplavecké službě v Maďarsku, jakož i materiálu hotového, rozdělaného nebo objednaného, úplný seznam veškerých závodů pracujících pro vzduchoplavbu, jejich umístění i všech hangarů a přístavišť.


ODDÍL V.


KLAUSULE OBECNÉ.


Článek 140.
Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, musí maďarské zákonodárství býti změněno a dále vládou maďarskou udržováno ve shodě s touto Částí této smlouvy.
V téže lhůtě musí maďarská vláda provésti všechna správní neb jiná opatření, nutná k splnění předpisů této Části této smlouvy.


Článek 141.
Následující ustanovení příměří ze dne 3.listopadu 1918 zůstávají v platnosti, pokud nejsou v odporu s předchozími ustanoveními: paragrafy 2 a 3 hlavy I (Klausule vojenské) a paragrafy 2, 3 a 6 hlavy I přiloženého protokolu (Klausule vojenské).


Článek 142.
Maďarsko se zavazuje, že od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádného poselstva vojenského, námořního ani vzduchoplaveckého pro žádnou cizí zemi neověří, nevyšle aniž mu odjeti dovolí; kromě toho se zavazuje ke vhodným opatřením, aby zabránilo příslušníkům maďarským opustiti jeho území za tím účelem, aby se dali zařaditi do armády, loďstva nebo vzduchoplavectva některé cizí mocnosti, anebo aby jich bylo v cizině užito k výpomoci při výcviku vojenském, nebo aby byli vůbec při vojenském, námořním nebo vzduchoplaveckém školení v některé cizí zemi jakkoli činni.
Mocnosti spojené a sdružené jsou zajedno v tom, že, co se jich samých týká, nebudou od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, zařaďovati maďarských příslušníků do svých armád, loďstev a sil vzduchoplaveckých, ani že jich nebudou užívati k výpomoci při výcviku vojenském nebo vůbec jakkoli jako instruktorů vojenských, námořních nebo vzduchoplaveckých.
Toto ustanovení však nikterak není na újmu právu Francie, odváděti pro cizineckou legii podle vojenských zákonů a předpisů francouzských.


Článek 143.
Dokud tato smlouva zůstane v působnosti, zavazuje se Maďarsko, že se podrobí jakémukoli vyšetřování, které by Rada Společnosti národů většinou hlasů uznala za nutné.


ČÁST VI.


VÁLEČNÍ ZAJATCI A HROBY.


ODDÍL I.


VÁLEČNÍ ZAJATCI.


Článek 144.
Váleční zajatci a civilní internovaní maďarští budou dopraveni do domova co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a stane se tak se všemožným urychlením.


Článek 145.
Doprava válečných zajatců a civilních internovaných osob maďarských do jejich domova bude provedena za podmínek v článku 144 uvedených péčí komise, složené ze zástupců mocností spojených a sdružených s jedné strany a zástupců vlády maďarské se strany druhé.
Pro každou z mocností spojených a sdružených subkomise, složená jediné ze zástupců příslušné mocnosti a z delegátů vlády maďarské upraví podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden.


Článek 146.
Jakmile budou váleční zajatci a civilní internovaní úřadům maďarským odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladu dopraveni do svých domovů.
Ti z nich, jejichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky mocností spojených a sdružených, budou rovněž dopraveni do svého domova, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních vojsk spojených a sdružených.


Článek 147.
Veškeré náklady spojené s touto dopravou, od vypravení počínaje, jdou na účet vlády maďarské, která je povinna dodati přepravní prostředky a technický personál, jak to komise zřízená podle článku 145 uzná za nutné.


Článek 148.
Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odpykávající si tresty za provinění proti kázni, budou dopraveni do domovů bez ohledu na to, zda trest svůj odpykali nebo zda řízení proti nim je skončeni čili nic.
Toto ustanovení se nevztahuje na zajatce a civilní internované, kteří by byli potrestáni pro skutky, jichž se dopustili po 1. lednu 1920.
Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a všichni civilní internovaní podřízeni řádům nyní platným, zvláště stran práce a kázně.


Článek 149.
Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odsouzení k trestům pro skutky jiné než proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě.


Článek 150.
Vláda maďarská se zavazuje přijmouti na svém území bez rozdílu všechny osoby, jež jest dopraviti do domova.
Váleční zajatci nebo státní občané maďarští, kteří by si přáli, aby nebyli dopraveni do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňati; vlády spojené a sdružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do jejich domova nebo do země neutrální, nebo dáti jim povolení, aby se usadili na jejich území.
Maďarská vláda se zavazuje, že neužije proti těmto osobám nebo jejich rodinám nijakého výjimečného opatření a že je nebude z toho důvodu nijak stíhati ani jim jakkoli činiti obtíže.


Článek 151.
Vlády spojené a sdružené vyhrazují si právo podmíniti návrat válečných zajatců a příslušníků maďarských, kteří jsou v jejich moci, tím, že maďarská vláda bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné příslušníky mocností spojených a sdružených, kteří by snad ještě byli držáni proti své vůli v Maďarsku.


Článek 152.
Maďarská vláda se zavazuje:
1. Poskytnouti volný přístup komisím, kterým bude svěřeno hledání nezvěstných, dodati jí všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti jí přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jí při jejím pátrání mohly býti užitečny.
2. Potrestati ty úředníky nebo soukromníky maďarské, kteří by byli zatajili přítomnost příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, nebo kteří by byli opominuli přítomnosti jejich oznámiti, ač o tom věděli.


Článek 153.
Vláda maďarská se zavazuje navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva nabude působnosti, všechny předměty, cenné papíry nebo listiny, které patřily příslušníků mocností spojených aneb sdružených a které snad byly úřady maďarskými zadrženy.


Článek 154.
Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za částky, vydané na vydržování válečných zajatců na svém území.


ODDÍL II.


HROBY


Článek 155.
Vlády spojené a sdružené i vláda maďarská se postarají o to, aby hroby vojínů a námořníků pohřbených na jejich územích byly chovány v úctě a aby byly udržovány.
Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou uloženo zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na dotčených hrobech, a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich úkolů.
Kromě toho jsou zajedno v tom, že si navzájem poskytnou všechna ulehčení, jež by mohla přispěti k tomu, aby bylo vyhověno žádostem o přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků, s tou výhradou, že se při tom vyhoví jejich státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného zdravotnictví.


Článek 156.
Hroby válečných zajatců a civilních internovaných, kteří byli příslušníky jednotlivých válčících států a zemřeli v zajetí, budou náležitě udržovány podle ustanovení článku 155 této smlouvy.
Kromě toho se zavazují vlády spojené a sdružené s jedné strany a vláda maďarská s druhé strany, že si navzájem vydají:
1. úplný seznam zesnulých se všemi údaji, jež mohou přispěti ke zjištění totožnosti,
2. všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, kteří byli pohřbeni bez zjištění totožnosti.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378385 Verze : 0
ČÁST VII.


USTANOVENÍ TRESTNÍ.


Článek 157.
Vláda maďarská přiznává mocnostem spojeným a sdruženým právo, aby postavily před své vojenské soudy osoby obžalované z činů příčících se zákonům a zvykům válečným. Osobám uznaným vinnými budou vyměřeny tresty zákonem stanovené. Tohoto ustanovení bude použito bez ohledu na jakékoli řízení neb stíhání před soudy Maďarska neb jeho spojenců.
Vláda maďarská musí vydati mocnostem spojeným a sdruženým neb té z nich, jež o to požádá, všechny osoby, jež, jsouce obžalovány z činu příčícího se zákonům a zvykům válečným, jí budou udány buď jménem nebo hodností, úřadem nebo zaměstnáním, které jim určily maďarské úřady.


Článek 158.
Pachatelé činů proti příslušníkům některé mocnosti spojené a sdružené budou postaveni před vojenské soudy této mocnosti.
Pachatelé činů proti příslušníkům několika mocností spojených a sdružených budou postaveni před vojenské soudy složené z členů vojenských soudů mocností, o něž jde.
V každém případě bude míti obžalovaný právo určiti si sám svého obhájce.


Článek 159.
Vláda maďarská se zavazuje, že poskytne všechny doklady a údaje jakéhokoli druhu, jejichž předložení by bylo uznáno za nutné k zevrubnému seznání činů kladených za vinu, k vypátrání vinníků a k přesnému zjištění odpovědnosti.


Článek 160.
Ustanovení článků 157 až 159 se vztahují rovněž na vlády států, jimž byla přidělena území, která příslušela k bývalému mocnářství rakousko-uherskému, pokud jde o osoby obžalované, že se dopustily činů, příčících se zákonům a zvykům válečným, a zdržující se na území neb jsoucí v moci řečených států.
Jestliže osoby, o které jde, nabyly státního občanství v některém z jmenovaných států, zavazuje se vláda onoho státu, že učiní na žádost mocnosti, jež má o to zájem, a v souhlase s ní, všechna nutná opatření, aby bylo zajištěno jejich stíhání a potrestání.


ČÁST VIII.


NÁHRADA ŠKOD.


ODDÍL I.


USTANOVENÍ OBECNÁ.


Článek 161.
Vlády spojené a sdružené prohlašují a Maďarsko uznává, že Maďarsko a jeho spojenci jako původci odpovědni za ztráty a škody, jež utrpěly vlády spojené a sdružené a jejich státní příslušníci následkem války vnucené jim napadením od Rakousko-Uherska a jeho spojenců.


Článek 162.
Vlády spojené a sdružené uznávají, že zdroje Maďarska, hledíc k trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této smlouvy, nedostačují, aby zcela zabezpečily úhradu těchto ztrát a škod.
Vlády spojené a sdružené požadují však a Maďarsko se k tomu zavazuje, aby za podmínek níže uvedených byly nahrazeny škody způsobené v době, kdy kterákoli z mocností spojených a sdružených byla ve válce s Maďarskem, občanskému obyvatelstvu mocností spojených a sdružených i jeho majetku následkem uvedeného napadení na zemi, na moři a ve vzduchu, a vůbec škody, jak jsou vymezeny v připojené příloze I.


Článek 163.
Výše náhrad, jimiž je Maďarsko za uvedené škody povinno, bude určena mezispojeneckou komisí, která se bude jmenovati komise reparační a bude ustavena ve složení a s pravomocí, jak vyznačené v této smlouvě, zejména v připojených přílohách č. II až V. Komise zřízená v čl. 233 smlouvy s Německem je totožná s touto komisí, s výhradou změn vyplývajících z této smlouvy. Komise ta zřídí zvláštní výbor pro specielní otázky vzniklé touto smlouvou; tento odbor bude míti jen hlas poradní, mimo případy, v kterých komise reparační naň přenese takové plné moci, jaké uzná za vhodné.
Komise reparační bude zkoumati nároky na odškodněnou a poskytne maďarské vládě slušnou možnost vyjádřiti se.
Komise stanoví zároveň rozvrh plateb, počítajíc, pokud se týče lhůt a způsobů platebních, s tím, že Maďarsko zaplatí do třiceti let, počínajíc 1. květnem 1921, takovou část dluhu, jaká bude na ně vložena, jakmile komise zjistí, zda Německo je s to, aby zaplatilo saldo celé sumy pohledávek předložených Německu a jeho spojencům a od komise uznaných. Kdyby však v tomto období Maďarsko svého dluhu nezaplatilo, může býti vyrovnání celého dosud nesplaceného zbytku podle volného rozhodnutí komise přesunuto na léta další anebo může býti předmětem jinakých opatření za podmínek, které určí vlády spojené a sdružené, postupujíce podle řádu určeného v této Části této smlouvy.


Článek 164.
Povinností komise reparační bude po 1.květnu 1921 čas od času zkoumati zdroje a platební schopnost Maďarska, a bude míti náležitou pravomoc, aby poskytnouc zástupcům této země slušnou příležitost vyjádřiti se, prodloužila platební lhůty a pozměnila platební způsob, jak budou ustanoveny podle článku 163, nebude však směti prominouti zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád zastoupených v komisi.


Článek 165.
Maďarsko zaplatí v roce 1920 a v prvních čtyřech měsících r. 1921 v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, cenných papírech, nebo jinak), jak určí komise reparační, přiměřenou sumu, ustanovenou komisí k úhradě pohledávek výše uvedených; z této částky budou nejprve zaplaceny výdaje za vojsko v obsazených územích po příměří z 3. listopadu 1918, uvedené v článku 181, se schválením vlád Čelných mocností spojených a sdružených mohou též býti zaplaceny potraviny a suroviny v množství, jež uvedené vlády uznají za potřebné, aby Maďarsko mohlo dostáti svým závazkům k náhradě škod. Zbytek bude účtován na srážku částek povinovaných Maďarskem z důvodu náhrady škod. Dále Maďarsko odevzdá poukázky uložené paragrafem 12 c) připojené přílohy II.
Článek Maďarsko souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III, IV, a V, týkajících se obchodního loďstva, náhrad věcných a surovin; cena postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného, zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu Maďarska a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích.


Článek 166.
Maďarsko souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III,IV a V, tákajících se obchodního loĎstva, náhrad věcných a surovin, cena postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného, zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu Maďarska a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích.


Článek 167.
Postupné splátky, počítaje v to i ty, které jsou uvedeny v předešlých článcích, hrazené Maďarskem k uspokojení nároků výše uvedených, budou rozdělovány vládami spojenými a sdruženými podle klíče předem ujednaného na základě zásad spravedlnosti a práva každé z nich.
Vzhledem k tomuto rozdělení bude cena kreditních položek jmenovaných v článku 173 a přílohách III, IV a V počítána týmž způsobem, jako u plateb vykonaných téhož roku.


Článek 168.
Mimo platby nahoře určené vrátí Maďarsko v týchž hodnotách, řídíc se postupem, jejž stanoví komise reparační, peníze, které byly odvlečeny, zabaveny nebo sekvestrovány, i dobytek, předměty jakéhokoli druhu a ceniny odvlečené, zabavené nebo sekvestrované, a to v případě, že bude možno je zjistiti podle totožnosti ať na územích náležejících Maďarsku nebo jeho spojencům, ať na územích, která zůstanou v držení Maďarska nebo jeho spojenců až do úplného provedení této smlouvy.


Článek 169.
Vláda maďarská se zavazuje neprodleně začíti s vracením stanoveným v článku 168 a s prováděním plateb a dodávek stanovených v článcích 163, 164, 165 a 166.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378390 Verze : 0
Článek 170.
Vláda maďarská uznává komisi ustanovenou v článku 163 tak, jak ji podle přílohy II mohou zříditi vlády spojené a sdružené; přiznává jí neodvolatelně držbu a vykonávání práv a zmocnění daných jí touto smlouvou.
Vláda maďarská poskytne komisi všechny údaje, kterých by snad potřebovala, pokud jde o stav a podnikání finanční, o majetek, o výrobní schopnost, o zásoby a běžnou výrobu surovin i průmyslových výrobků Maďarska a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoli zprávu stran operací vojenských za války v letech 1914 - 1920, jejíž znalost bude komise pokládati za nezbytnou.
Vláda maďarská poskytne členům komise a jejím oprávněným úředníkům všechna práva i nedotknutelnost, jichž v Maďarsku požívají diplomatičtí zástupci řádně ověření spřátelených mocností.
Maďarsko se dále uvoluje hraditi platy a výlohy komise a osob, které tato komise bude moci zaměstnávati.


Článek 171.
Maďarsko se zavazuje vydati, zachovávati v platnosti a vyhlásit jakákoli zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, jichž by snad bylo třeba k úplnému provedení těchto ujednání.


Článek 172.
Ustanovení této Části této smlouvy nedotýkají se nikterak ustanovení Oddílů III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.


Článek 173.
Ku prospěchu Maďarska na účtu jeho závazků k náhradě škod se připíší:
a) konečné přebytky, vyplývající ku prospěchu Maďarska podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy;
b) částky povinované Maďarsku vzhledem k postoupením dotčeným v Části IX (Klausule finanční) a v Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice);
c) částky, o nichž by komise usoudila, že mají býti počítány Maďarsku ku prospěchu vzhledem k jakémukoli jinému postupu vlastnictví, práv a koncesí neb jiných zájmů, o nichž jedná tato smlouva.
V žádném případě však to, co bude vráceno vzhledem k článku 168 této smlouvy, nebude možno počítati Maďarsku ku prospěchu.


Článek 174.
Postoupení maďarských podmořských kabelů, jež není předmětem zvláštního ustanovení této smlouvy, je upraveno připojenou přílohou VI.


PŘÍLOHA I.
Ve smyslu hořejšího článku 162 možno od Maďarska požadovati náhrady za všechny škody náležející do těchto skupin:
1. Škody způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo na životě a škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati, ať se poškození stalo jakýmikoli činy válečnými, zahrnujíc v to i bombardování nebo jiný způsob útoku na zemi, na moři nebo ve vzduchu, a jakýmikoli přímými následky jich nebo kterýchkoli válečných operací obou válčících stran, ať se staly kdekoli;
2. Škody kdekoli způsobené od Maďarska nebo jeho spojenců občanským osobám ukrutenstvím, násilím nebo zlým nakládáním (zahrnujíc v to ublížení životu nebo zdraví vězněním, deportací, internováním neb nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb nucenou prací), dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati;
3. Škody způsobené od Maďarska nebo jeho spojenců na vlastním území nebo na území obsazeném neb zabraném občanským osobám jakýmkoli ublížením na zdraví neb na pracovní schopnosti neb na cti, dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati;
4. Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoli druhu;
5. Jakožto škoda způsobená národům mocností spojených a sdružených všechny pense neb odškodnění stejného rázu poskytované vojenským obětem války (příslušníkům vojska pozemního, námořního nebo sil vzduchoplaveckých), a to zmrzačeným, raněným, nemocným nebo invalidní i osobám, o něž se tyto oběti války staraly; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým se pro každou ze jmenovaných vlád vypočte kapitalisací řečených pensí nebo podobných odškodnění ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, a to na základě sazeb platných ve Francii dne 12. května 1919;
6. Výlohy, jež vlády mocností spojených a sdružených měly s podporováním válečných zajatců, jejich rodin neb osob, o které se zajatci starali;
7. Příspěvky poskytované vládami mocností spojených a sdružených rodinám osob mobilisovaných nebo všech těch, jež sloužili ve vojsku, a jiným osobám na nich závislým; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým za každý jednotlivý rok, po který trval stav nepřátelství, vypočte se pro každou ze jmenovaných vlád na základě průměrných sazeb, jichž se používalo v onom roce pro takovéto platy ve Francii;
8. Škody způsobené občanským osobám tím, že byly od Maďarska nebo jeho spojenců donuceny pracovati bez spravedlivé odměny;
9. Škody na jakémkoli statku kdekoli ležícím, náležejícím některé z mocností spojených a sdružených nebo jejich příslušníkům (vyjímaje vojenská díla a materiál vojenský nebo námořní), který byl jednáním Maďarska neb jeho spojenců na zemi, na moři nebo ve vzduchu odvlečen, zabaven, poškozen nebo zničen; dále škody, které jsou přímým následkem nepřátelského jednání nebo jakýchkoli válečných operací;
10. Škody způsobené ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných jiných vydírání se strany Maďarska nebo jeho spojenců na újmu občanského obyvatelstva.


PŘÍLOHA II.


§ 1.
Komise zřízená článkem 163 bude míti název "komise reparační"; následujících článcích bude označována slovem "komise".


§ 2.
Zástupci do komise budou vysláni Spojené státy americkými, Velkou Britannií, Francií, Italií, Japonskem, Belgií, Řeckem, Polskem, Rumunskem, státem srbsko-chorvatsko-slovinským a Československem. Spojené státy americké, Velká Britannie, Francie, Italie, Japonsko a Belgie vyšlou po jednom zástupci za každou z řečených mocností. Pět ostatních mocností vyšle zástupce společného za podmínek naznačených
níže v třetím odstavci § 3. Zároveň se zástupcem bude jmenován náhradník, který ho bude zastupovati v nemoci nebo za nutné nepřítomnosti, který však za všech jiných okolností bude míti jen právo býti přítomen při jednání bez jakéhokoli účasti v něm.
V žádném případě nesmí se účastniti jednání komise a hlasovati více než pět zástupců výše jmenovaných. Zástupců Spojených států, Velké Britannie, Francie a Italie budou míti toto právo vždy. Zástupce Belgie bude míti toto právo ve všech případech mimo ty, jež jsou vyjmenovány níže. Zástupce Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou zkoumány otázky týkající se škod utrpěných na moři. Společný zástupce pěti ostatních mocností shora vzpomenutých bude míti toto právo, když budou zkoumány otázky týkající se Rakouska, Maďarska nebo Bulharska.
Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo vystoupiti z ní po dvanáctiměsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace.


§ 3.
Z ostatních mocností spojených a sdružených ty, jež by mohly míti zájem, budou oprávněny vyslati po zástupci, jenž bude přítomen a zúčastní se jednání jako přísedící, avšak jen, pokud budou zkoumány a projednávány nároky a zájmy oné mocnosti; takovýto zástupce nebude míti práva hlasovati.
Odbor, který zřídí komise, řídíc se článkem 163, skládá se ze zástupců těchto mocností: Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie, Italie, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského, Československa. Toto složení neznamená nikterak nějaké předběžné rozhodnutí o přípustnosti nároků. Když tento odbor hlasuje, mají zástupci Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie a Italie po dvou hlasech.
Zástupci pěti ostatních mocností výše jmenovaných zvolí společného zástupce, který bude zasedati v komisi reparační za podmínek naznačených v § 2 této přílohy. Tímto zástupcem, který bude volen na rok, bude postupně příslušník každé z pěti mocností shora jmenovaných.


§ 4.
Zemře-li, vzdá-li se nebo bude odvolán kterýkoli zástupce, náhradník nebo přísedící, musí jeho nástupce co možno nejdříve býti jmenován.


§ 5.
Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu se shromáždí k prvé schůzi ve lhůtě co nejkratší, jakmile nabude tato smlouva působnosti; později se bude shromažďovati na takovém místě a v takových obdobích, jak shledá vhodným a jak bude nezbytné k nerychlejšímu vyřizování jejích úkolů.


§ 6.
V první své schůzi si komise zvolí ze zástupců svrchu uvedených předsedu a místopředsedu, kteří podrží svoje funkce rok a budou moci býti znovu voleni. Jestliže se místo předsedovo nebo místopředsedovo uprázdní během ročního období, přikročí komise ihned k novým volbám pro zbytek řečeného období.


§ 7.
Komise jest oprávněna jmenovati úředníky, jednatele a zřízence potřebné k vykonávání jejích úkolů a stanoviti jejich plat, zříditi odbory a výbory, jejichž členové nemusí býti nutně členy komise, a učiniti jakákoli opatření prováděcí nezbytná k vyplnění jejích úloh; konečně přenésti své oprávnění a zplnomocnění na svoje úředníky, jednatele, odbory a výbory.


§ 8.
Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v jednotlivých případech komise rozhodla jinak.


§ 9.
Komise musí v obdobích, jež čas od času určí, a na požádání vlády maďarské vyslechnouti všechny vývody a důkazy předložené Maďarskem o všech otázkách týkajících se jeho platební schopnosti.


§ 10.
Komise bude zkoumati nároky a poskytne vládě maďarské slušnou možnost vyjádřiti se, aniž se však tato vláda bude jakkoli moci účastniti rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Maďarska, bude-li toho mínění, že jde o jejich zájmy.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378394 Verze : 0
§ 11.
Komise nebude vázána žádným zákonodárstvím ani určitým zákoníkem, ani zvláštními pravidly o vyšetřování a řízení. Bude se říditi spravedlností, slušností a poctivostí. Její rozhodnutí budou se musiti přizpůsobiti jednotným zásadám a pravidlům všude, kde bude možno užíti takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla vztahující se na způsob, jak nároky prokázati. Bude moci používati kteréhokoli řádného způsobu výpočtu.


§ 12.
Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění udělená jí touto smlouvou.
Komise bude vůbec oprávněna měrou co nejširší dozírati na vše a prováděti vše, co se týče otázky napravení škod, jak jest upraveno v této Části, a bude moci vykládati její ustanovení. V rámci ustanovení této smlouvy jest komise zřízena jednotlivými vládami spojenými a sdruženými, vyjmenovanými v paragrafech 2 a 3, jako jejich výhradný zástupce, který by podle jejich příslušného podílu přijímal, prodával, uschovával a rozděloval platby, jež má Maďarsko podle ustanovení této Části této smlouvy poskytovati k náhradě škod. Komise se bude říditi těmito výminkami a ustanoveními:
a) Každý díl celkové částky uznaných pohledávek, který nebude zaplacen zlatem neb loďmi, cennými papíry a zbožím neb kterýmkoli jiným způsobem, bude musiti býti od Maďarska uhrazen podle podmínek komisí stanovených odevzdáním poukázek, obligačních neb jiných cenných papírů v příslušné výši jakožto záruky tak, aby tím byl uznán díl dluhu, o nějž jde.
b) Odhadujíc občas platební schopnost Maďarska, bude komise zkoumati daňový systém maďarský: 1. za tím účelem, aby všech příjmů Maďarska, počítajíc v to i příjmy určené k platům neb úhradám vyplývajícím z jakékoli půjčky vnitřní, bylo použito výsadně k úhradě částky dlužné z důvodu náhrady škod, a 2. tak, aby nabyla jistoty, zda v celku daňový systém maďarský jest poměrně stejně přísný jako systém kterékoli mocnosti zastoupené v komisi.
Komise reparační dostane pokyny nařizující, aby přihlížela zejména 1. ke skutečné hospodářské a finanční situaci maďarského území, jak je vymezeno touto smlouvou, 2. ke ztenčení jeho příjmových zdrojů a jeho platební síly, jež vyplývá z klausulí této smlouvy. Pokud se situace Maďarska nezmění, je věcí komise, aby vše to uvážila, až bude určovati konečnou sumu závazků maďarských, splátky, které má tato země zapravovati, a odklady úrokových platů, za něž snad Maďarsko bude žádati.
c) Komise přijme tak, jak jest ustanoveno v článku 165, od Maďarska jako záruku a uznání jeho dluhu poukázky ve zlatě svědčící majetníku, prosté jakýchkoli poplatků a daní, jež jsou nebo by mohly býti zavedeny vládou maďarskou nebo kteroukoli jinou veřejnou mocí na ní závislou; tyto poukázky budou složeny, jakmile to komise uzná za vhodné, a to ve třech částech, jejichž výši určí rovněž komise, koruny ve zlatě jsou splatné podle článku 197, Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
1. Prvá emise bezúročných poukázek svědčících majetníku, splatných nejpozději do 1. května 1921; k umoření těchto poukázek použije se především platů, ke kterým se Maďarsko zavázalo podle článku 165, po srážce částek určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a k zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami; ony poukázky, které by nebyly ještě umořeny do 1. května 1921, budou pak vyměněny za nové poukázky téhož způsobu jako poukázky uvedené zde níže (§ 12 c, 2).
2. Druhá emise poukázek svědčících majetníku, zúročitelných 2 1/2 % (dvěma a půl procenty) od roku 1921 do r. 1926 a potom 5 % (pěti procenty) s příplatkem dalšího 1 % (jednoho procenta) na umoření celé sumy emise, počínajíc od r. 1926.
3. Úpis, že Maďarsko složí, ovšem jen bude-li komise přesvědčena, že Maďarsko může zajistiti jejich zúročení a úmor, jako další splátku poukázky svědčící majetníku, zúročitelné 5 % (pěti procenty), při čemž komise má určiti lhůty splatnosti a způsob zaplacení jistiny i úroků. Doba splatnosti úroků, způsob použití fondu umořovacího a všechny otázky obdobné, týkající se vydání, správy a úpravy vydání poukázek, budou čas od času stanoveny komisí. Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány čas od času za podmínek, jež komise ustanoví později. Jestliže by komise reparační přikročila ke konečnému a ne již jen prozatímnímu stanovení sumy obecných břemen postihujících Maďarsko, hledíc k nárokům mocností spojených a sdružených, zničí komise bezodkladně všechny poukázky, které by byly vydány nad tuto sumu.
d) Jestliže by poukázky, dlužní úpisy neb jinaká uznání dluhu vydaná Maďarskem jako záruka neb uznání jeho dluhu za náhradu škod byly přiděleny s konečnou platností, a nikoli jako záruka jiným osobám nežli jednotlivým vládám, k jejichž prospěchu byla původně určena suma dluhu Maďarska za náhradu škod, bude řečený dluh vzhledem k těmto vládám pokládán za zaniklý částí rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež byly takto konečně přiděleny, a příslušný závazek Maďarska, pokud jde o tyto poukázky, se omezí na závazek na nich vyjádřený.
e)Výdaje způsobené opravami a znovuvybudováním statků ležících v zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i znovuzřízení svršků, strojů a všeho ostatního materiálu, budou odhadovány podle toho, co budou státi opravy a znovuzřízení v době, kdy práce budou provedeny.


§ 13.
Co se týká hlasování, bude se komise říditi těmito pravidly:
Kdykoli se komise usnáší, zapíší se hlasy všech zástupců s právem hlasovacím nebo, je-li některý z nich nepřítomen, jejich náhradníků.
Zdržeti se hlasování pokládá se za hlasování proti návrhu projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího.
Jednohlasnosti jest třeba o otázkách, jež mají za předmět:
a) svrchovanost mocností spojených a sdružených aneb úplné nebo částečné prominutí dluhu neb závazků Maďarska;
b) výši a podmínky poukázek a jiných obligačních papírů, které má složiti maďarská vláda, a stanovení doby i způsobu jejich prodeje, dání na trh neb rozdělení;
c) jakékoli celkové nebo částečné odložení plateb dospívajících mezi 1. květnem 1926 a koncem r. 1921, tento rok v to počítajíc, přes rok 1930;
d) jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících po r. 1926 na dobu delší než tří let;
e) použití jiného způsobu odhadu škod v jednotlivém případě, než jaký byl přijat v dřívějším případu podobném;
f) výklad ustanovení této Části této smlouvy.
Všechny ostatní otázky budou rozhodovány většinou hlasů.
Jestliže by nastala mezi zástupci různos mínění o tom, zda k rozhodnutí jisté věci je zapotřebí jednohlasnosti čili nic, a jestliže by tento rozpor nemohl býti urovnán odvoláním k jejich vládám, zavazují se vlády spojené a sdružené neodkladně vznésti takovýto spor na osobu nestrannou jakožto rozhodčího, o jehož jmenování se dohodnou a jehož výrok se zavazují uznati.


§ 14.
Rozhodnutí komise, která budou v souhlase s pravomocí jí udělenou, budou se moci ihned vykonávati a bude bez všeho možno jich hned použíti.


§ 15.
Komise dodá každé zúčastněné mocnosti ve formě, jakou sama určí:
1. potvrzení, že má v držení na účet jmenované mocnosti poukázky z emisí nahoře vytčených; toto potvrzení může na požádání oné mocnosti býti rozděleno v díly, ne však více než pět;
2. čas od času potvrzení svědčící, že komise má v držení na účet jmenované mocnosti všeliké jiné předměty majetkové, dodané Maďarskem na splátku jeho dluhu za náhradu škod.
Potvrzení svrchu řečená budou vydávána na jméno a bude možno je po předchozím zpravení komise přenášeti rubopisem.
Jestliže poukázky jsou vydány, aby byly prodány neb dány na trh, a jestliže komise vydala předměty majetkové, musí příslušná část potvrzení býti vzata zpět.


§ 16.
Vládě maďarské se od 1. května 1921 připíše na vrub úrok z jejího dluhu tak, jak jej ustanoví komise po srážce všech splátek provedených v hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných aneb v poukázkách, vydaných ku prospěchu komise, a všech plateb uvedených v článku 17š.
Výše tohoto úroku bude určena na 5 %, leda že by komise někdy později usoudila, že jest poměry odůvodněno tuto výši změniti.
Komise, stanovíc k 1. května 1921 celkovou sumu dluhu Maďarska, bude moci dlužné úroky z částek vztahujících se k napravení škod věcných účtovati od 11. listopadu 1918 nebo od kterékoli doby pozdější, jež bude moci býti stanovena komisí do 1. května 1921.


§ 17.
Nedostojí-li Maďarsko kterémukoliv závazku určenému touto Částí této smlouvy, oznámí komise ihned toto nesplnění každé mocnosti zúčastněné, připojujících všechny návrhy o opatřeních, jež uzná za vhodná vzhledem k tomuto nesplnění.


§ 18.
Opatření, k nimž mocnosti spojené a sdružené budou oprávněny, jestliže by Maďarsko svévolně závazků nesplnilo, a jež se Maďarsko zavazuje nepokládati za činy nepřátelství, mohou obsahovati zákazy a donucovací prostředky rázu hospodářského a finančního a vůbec taková jiná opatření, jež by příslušné vlády snad pokládaly za vynucená okolnostmi.


§ 19.
Platby, které se mají provésti ve zlatě nebo v hodnotách jemu rovnocenných na srážku uznaných nároků mocností spojených a sdružených, mohou kdykoli býti přijaty komisí v podobě statku movitého i nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích maďarských neb mimo ně, lodí, obligací, akcií neb cenných papírů jakéhokoli druhu nebo peněz maďarských nebo jiných; jejich hodnotu v poměru ke zlatu určí komise sama podle sazeb spravedlivých a poctivých.


§ 20.
Komise, stanovíc nebo přijímajíc platby, které se vykonají odevzdáním určitých statků neb práv, bude přihlížeti u nich ke všem oprávněným právům a zájmům mocností spojených a sdružených neb neutrálních i jejich příslušníků.


§ 21.
Žádný člen komise není odpověden za jakýkoli čin neb opominutí, plynoucí z jeho funkcí, než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda spojená a sdružená nepřijímá ručení za žádnou jinou vládu.


§ 22.
Tato příloha může v mezích ujednání této smlouvy býti změněna jednohlasným usnesením vlády zastoupených v komisi.


§ 23.
Jakmile Maďarsko a jeho spojenci vyrovnají všechny částky, jež jsou dlužni podle této smlouvy nebo rozhodnutí komise, a jakmile všechny částky přijaté neb hodnoty je zastupující budou rozděleny mezi příslušné mocnosti, bude komise rozpuštěna.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378402 Verze : 0
PŘÍLOHA III.


§ 1.
Maďarsko uznává právo mocností spojených a sdružených, aby všechny lodi nebo čluny obchodní i rybářské, událostmi válečnými zničené nebo poškozené, byly nahrazeny tuna za tunu (hrubé nosnosti) a třída za třídu.
Přes to, že dnešní lodi a čluny maďarské představují tonáž o mnoho nižší nežli tonáž, kterou mocnosti spojené a sdružené ztratily napadením ze strany Rakousko-Uherska a jeho spojenců, bude právo svrchu uznané, pokud jde o maďarské lodi a čluny, vykonáno takto:
Maďarská vláda svým jménem, a tak, že zavazuje všechny ostatní zájemníky, postupuje vládám spojeným a sdruženým vlastnictví ke všem obchodním a rybářským lodím a člunům náležejícím příslušníkům bývalého království uherského.


§ 2.
Maďarská vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny vzpomenuté v paragrafu 1 do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.


§ 3.
Lodi a čluny vzpomenuté v paragrafu 1 zahrnují všechny lodi a čluny
a) plující neb oprávněné plouti s obchodní vlajkou rakousko-uherskou a zapsané v některém přístavě bývalého království uherského;
b) náležející osobě, společnosti nebo sdružení, které jsou státními příslušníky bývalého království uherského, nebo společnostem nebo sdružením některého jiného státu než spojeného nebo sdruženého, stojí-li pod dozorem nebo správou příslušníků bývalého království uherského; nebo
c) toho času stavěné 1. v bývalém království uherském;
2. v některém jiném státě než spojeném neb sdruženém, pro osobu, společnost nebo sdružení, které jsou příslušníky bývalého království uherského.


§ 4.
Aby se opatřily doklady o vlastnictví pro každou loď odevzdanou, jak nahoře řečeno, maďarská vláda:
a) odevzdá o každé lodi komisi reparační k její žádosti kupní smlouvu neb jakoukoli jinou listinu zakládající převod plného vlastnictví lodi na jmenovanou komisi, a to vlastnictví nezatíženého žádnou výhradou, zástavou neb jakýmkoli břemenem;
b) učiní všechna opatření předepsaná komisí reparační, aby tyto lodi byly k disposici řečené komisi.


§ 5.
Maďarsko se zavazuje vrátiti in natura a v normálním udržovacím stavu mocnostem spojeným a sdruženým do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, v souhlase s řízením, jež ustanoví komise reparační, všechny lodi a pohyblivá zařízení pro říční plavbu, jež od 28. července 1914 přešly z jakéhokoli důvodu v držení jeho neb některého jeho příslušníka, a jejichž totožnost bude možno zjistiti.
Aby se nahradily ztráty říční tonáže vzniklé z jakékoli příčiny, jež utrpěly za války mocnosti spojené a sdružené, a jež nebude možno nahraditi navrácením svrchu stanoveným, zavazuje se Maďarsko postoupiti reparační komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát; toto postoupení však nesmí přesahovati 20 % tohoto říčního loďstva, jak bylo dne 3. listopadu 1918.
Způsob tohoto postoupení bude určen rozhodčími stanovenými v článku 284 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy; ti mají za úkol řešiti obtíže, jež stran rozdělení říční tonáže vyplývají z nové mezinárodní správy určitých říčních sítí nebo z územních změn týkajících se těchto sítí.


§ 6.
Maďarsko se zavazuje učiniti všechna opatření, jež by mu komise reparační udala, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím, jež byly snad za války postoupeny nebo mají býti postoupeny pod neutrální vlajky bez svolení vlád spojených a sdružených.


§ 7.
Maďarsko se zříká všech nároků jakéhokoli rázu proti vládám spojeným a sdruženým a jejich příslušníkům, pokud se tkne držení neb užívání jakýchkoli lodí anebo člunů maďarských a pokud se tkne všech ztrát nebo škod utrpěných na uvedených lodích nebo člunech.


§ 8.
Maďarsko se zříká všech nároků na lodi nebo jejich náklady, jež byly potopeny přímo nebo následkem nepřátelské akce námořní a jež potom byly zachráněny, má-li na nich zájem některá z vlád spojených a sdružených nebo jejich příslušníci ať jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé, či z kteréhokoli jiného důvodu, a to nehledě k jakémukoli odsuzujícímu rozsudku, jejž snad vynesl některý kořistní soud bývalého mocnářství rakousko-uherského neb jeho spojenců.


PŘÍLOHA IV.


§ 1.
Mocnosti spojené a sdružené požadují a Maďarsko se k tomu zavazuje, aby Maďarsko k částečnému splnění závazků stanovených v této Části a způsobem dále naznačeným poskytlo přímo svoje hospodářské zdroje k věcnému znovuvybudování zabraných území mocností spojených a sdružených měrou těmito mocnosti určenou.


§ 2.
Vlády mocností spojených a sdružených odevzdají reparační komisi seznamy udávající:
a) zvířata, stroje, železniční materiál, nářadí, soustruhy a všechny podobné předměty rázu obchodního, jež byly vzaty, spotřebovány nebo zničeny od Maďarska nebo zničeny přímým následkem vojenských operací, a jež si tyto vlády, aby dostály potřebám neodkladným a spěšným, přejí míti nahrazeny zvířaty nebo předměty téhož druhu, nalézajícími se na maďarském území v době, kdy tato smlouva nabude působnosti;
b) potřeby k znovuvybudování jako kámen, cihly, ohnivzdorné cihly, tašky, tesařské dříví, okenní tabule, ocel, vápno, cement, stroje, otopná zařízení, nábytek a všechny předměty rázu obchodního, o nichž si uvedené vlády přejí, aby byly vyrobeny a zhotoveny v Maďarsku a jim dodány k znovuzřízení území válkou postižených.


§ 3.
Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 a) budou dodány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Seznamy budou obsahovati všechny podrobnosti obvyklé v obchodních smlouvách o jmenovaných věcech, počítaje v to i výčet, dodací lhůtu (tato lhůta nesmí přesahovati čtyři léta) a místo dodání; nebudou však obsahovati ani určení ceny, ani odhad; stanoviti cenu nebo odhad ponechává se komisi, jak jest určeno dále.


§ 4.
Jakmile dostane tyto seznamy, bude komise zkoumati, v jaké míře mohou býti požadovány od Maďarska předměty a zvířata v seznamech uvedené.
Při svém rozhodování bude se komisi říditi ohledem na vnitřní potřeby Maďarska, pokud toho bude potřebí k udržování jeho života sociálního a hospodářského. Rovněž bude míti zřetel na ceny a lhůty, v nichž podobné předměty lze dostati ve státech spojených a sdružených, a srovná je s těmi, jichž se má užíti u předmětů maďarských. Konečně obrátí zřetel na obecný zájem, jejž mají vlády spojené a sdružené, aby průmyslový život Maďarska nebyl rozrušen do té míry, že by byla ohrožena jeho schopnost dostáti ostatním povinnostem k náhradě škody od něho požadovaným.
Avšak stroje, železniční materiál, nářadí, soustruhy a všecky podobné předměty obchodního rázu, jichž se právě používá v průmyslu, budou požadovány od Maďarska, jenom nebudou-li žádné jiné zásoby těchto věcí po ruce a ke koupi; mimo to požadavky tohoto rázu nebudou převyšovati 30 % množství kterékoli věci, jehož se užívá v některém maďarském podniku neb vůbec v jakémkoli maďarském závodě.
Komise poskytne zástupcům vlády maďarské možnost vyjádřiti se v určité lhůtě o schopnosti poskytnouti jmenovaný materiál, zvířata a předměty.
Rozhodnutí komise bude potom, a to co nejdříve, oznámeno vládě maďarské a jednotlivým zúčastněným vládám spojeným a sdruženým.
Vláda maďarská se zavazuje dodávati materiál, předměty a zvířata určené v tomto oznámení, a zúčastněné vlády spojené a sdružené zavazují se každá, pokud se jí týče, přijímati tyto dodávky předpokládaje, že budou vyhovovati podanému výčtu nebo že podle mínění komise nebudou nevhodné k tomu, aby se jich použilo k provedení náhrady škody.


§ 5.
Komise určí hodnotu materiálu, předmětů a zvířat dodávaných, jak jest nahoře řečeno, a vlády spojené a sdružené, jež přijmou tyto dodávky, souhlasí, aby se příslušná částka připsala na jejich vrub, a uznávají ji za platbu Maďarska, která se má rozvrhnouti podle článku 167 této smlouvy.
Kde právo, požadovati věcné znovuvybudování, bude za těchto podmínek vykonáno, komise se přesvědčí, že částka připsaná ku trhu Maďarska vyjadřuje normální hodnotu vynaložené práce neb dodaného Maďarskem materiálu a že výše nároků uplatňovaných dotčenou mocností za škodu tímto způsobem z části napravenou se zmenšila v témž poměru, v jakém přispělo k nápravě škody.


§ 6.
Aby okamžitá potřeba dobytka v zemích, kde tento byl odcizen, spotřebován nebo zničen, byla ukojena, mohou mocnosti spojené a sdružené předložiti komisi reparační ihned po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, seznam dobytka a žádat, aby dodávka byla vykonána v době tří měsíců po té, co tato smlouva nabude působnosti, a to z důvodů okamžité zálohy na náhradu zvířat uvedených v paragrafu 2 výše.
Komise reparační rozhodne o počtu dobytka, která má býti dodán v době výše vzpomenutých tří měsíců, a Maďarsko se zavazuje vykonati tyto dodávky podle rozhodnutí komise.
Přihlížejíc k okamžitým potřebám jednotlivých mocností a k zadostučiněním, která byla dána těmto potřebám smlouvami uzavřenými mocnostmi spojenými a sdruženými se strany jedné, Rakouskem a Bulharskem se strany druhé, komise rozdělí zvířata, jež mají býti dodána, mezi mocnosti, o které jde.
Zvířata dodaná budou zdravá a v normálním stavu.
Nebude-li se moci u zvířat takto dodaných zjistiti, že jsou totožná s těmi, jež byla odvlečena nebo zabrána, bude jejich cena počítána ku prospěchu závazků Maďarska k náhradě škody podle ustanovení paragrafu 5 této přílohy.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378406 Verze : 0
PŘÍLOHA V.


§ 1.
Maďarsko poskytuje každé z vlád spojených a sdružených volnost požadovati jako částečnou náhradu každoroční dodávku surovin níže vypočítaných, a to po pět let následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti. Množství surovin požadovaných musí se míti k předválečnému dovozu z Rakousko-Uherska do oné země tak, jako se mají zdroje Maďarska omezeného na hranice dané mu touto smlouvou k předválečným zdrojům bývalého mocnářství rakousko-uherského. Suroviny, o které jde, jsou tyto:
stavební dříví a dřevěné výrobky;
železo a železité směsi.
Maďarsko poskytuje mimo to mocnostem spojeným a sdruženým volnost požadovati jako částečnou náhradu každoroční dodávku jistého množství uhlí provozního z dolů pětikosteleckých, a to po pět let následujících po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti; toto množství určí periodicky reparační komise a užije ho ku podpoře státu srbsko-chorvatsko-slovinského za podmínek, které sama určí.


§ 2.
Cenou placenou za výrobky jmenované v předcházejícím paragrafu bude cena placená příslušníky maďarskými. Obal a dopravné k hranicím maďarským musí býti počítány za nejvýhodnějších podmínek stanovených pro dodávky týchž výrobků příslušníkům maďarským.


§ 3.
Přídělové nároky po rozumu této přílohy budou se prováděti prostřednictvím komise reparační. Tato komise bude ku provádění hořejších opatření oprávněna rozhodovati o všech otázkách vztahujících se k příslušnému řízení, k jakosti a množství dodávek, ke lhůtám a podmínkám dodacím a platebním. Žádosti, provázené potřebnými výčty, budou oznámeny Maďarsku sto dvacet dní přede dnem určeným za počátek provedení dodávek, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti od 1. července 1920, a třicet dní před tímto dnem, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti mezi dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a 1. červencem 1920. Bude-li komise toho názoru, že by úplné splnění žádostí přílišně zatížilo maďarské průmyslové potřeby, bude je moci oddáliti nebo zrušiti a týmž způsobem určiti pořad dodávek.


PŘÍLOHA VI.


Maďarsko se zříká ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Italie všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad, jež má na kabelech a kabelových částech spojujících území italská, počítajíc v to území, která by byla přikázána Italii podle této smlouvy.
Podobně se zříká Maďarsko ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv, právních titulů a jakýchkoli výsad na kabelech nebo kabelových částech spojujících území postoupená Maďarskem podle této smlouvy různým mocnostem spojeným a sdruženým.
Státy, o které jde, jsou povinny zachovati zakotvení a službu řečených kabelů.
Pokud se týká kabelu Terst - Korkyra, bude vláda italská strany vztahů ke společnosti, které kabel vlastnicky náleží, v stejném postavení jako dříve vláda rakousko-uherská.
Hodnota kabelů nebo kabelových částí, jmenovaných v obou prvých odstavcích této přílohy, vypočítaná na základě zařizovacích nákladů a zmenšená o přiměřené procento za opotřebování, bude připsána ku prospěchu Maďarska na účtu náhrad škod.


ODDÍL II.


ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ.


Článek 175.
Ve smyslu ustanovení článku 168 zavazuje se Maďarsko, že vydá každé z mocností spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny, předměty starožitné a umělecké a všechen materiál vědecký i knihopisný, odvlečené z území přepadených, které náležejí státu nebo úřadům zemským, obecním, dobročinným nebo církevním, nebo jiným ústavům veřejným neb soukromým.


Článek 176.
Rovněž vrátí Maďarsko věci stejného rázu, o jakých mluví článek 175, které byly počínaje 1. červnem 1914 odvlečeny z území postoupených, pokud nejde o věci, které byly zakoupeny u soukromých vlastníků.
Komise reparační použije, bude-li třeba stran těchto věcí ustanovení článku 191 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.


Článek 177.
Maďarsko vydá každé z vlád spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny a zápisy historické, které jsou v držení jeho veřejných ústavů a které se přímo týkají dějin postoupených území a byly odtud odstraněny po 1. lednu 1868. Období právě jmenované počíná se, pokud se týká Italie, dnem prohlášení království (1861).
Pokud se týká všech předmětů majících ráz umělecký, starožitnický, vědecký nebo historický, tvořících část sbírek, které dříve náležely vládě mocnářství rakousko-uherského nebo koruně, když o nich není jinakých ustanovení v této smlouvě, zavazuje se Maďarsko:
a) že uzavře, bude-li za to požádáno, se státy, o které jde, přátelskou dohodu, podle které jakékoli části řečených sbírek nebo jakékoli předměty výše vzpomenuté, které patrně náležejí ke kulturnímu majetku řečených států, mohou býti na základě vzájemnosti vráceny do krajů, odkud pocházejí;
b) a že nezcizí ani nerozptýlí nic z řečených sbírek a že nebude disponovati se žádným z řečených předmětů po dvacet let, leda že by před uplynutím této doby bylo docíleno zvláštní dohody; že dále zajistí jejich bezpečnost i jejich dobré udržování a že jak ony předměty, tak inventáře, katalogy a správní listiny o oněch sbírkách budou přístupny k studiu příslušníkům každé mocnosti spojené a sdružené.
Maďarsko bude míti navzájem právo obrátiti se k řečeným státům a zvláště k Rakousku, aby za stejných podmínek, jak svrchu jsou uvedeny, ujednalo s ním úpravy nutné za tím účelem, aby mu byly navráceny sbírky, listiny a předměty výše vzpomenuté a o jichž zabezpečení platí táž ustanovení, jak uvedeno v odstavci b).


Článek 178.
Nové státy, vzniklé z bývalého mocnářství rakousko-uherského, a státy, které dostanou část území tohoto mocnářství, se zavazují se své strany, že vydají vládě maďarské spisy, listiny a zápisy ne starší dvacíti let, které se přímo týkají dějin nebo správy území maďarského a které snad jsou v územích postoupených.


Článek 179.
Maďarsko uznává, že zůstává vázáno proti Italii splniti závazky uložené článkem XV smlouvy curyšské ze dne 10. listopadu 1859, článkem XVIII smlouvy vídeňské ze dne 3. října 1866 a úmluvou florentskou ze dne 14. července 1868, jež byly sjednány mezi Italií a Rakousko-Uherskem, pokud řečené články nebyly zcela splněny a pokud listiny a předměty, kterých se týkají, jsou na území Maďarska nebo jeho spojenců.


ČÁST IX.


KLAUSULE FINANČNÍ.



Článek 180.
S výhradou výjimek, které by mohly býti povoleny komisí reparační, zřizuje se přednostní právo prvého pořadí na všech statcích a důchodech Maďarska pro úhradu náhrad a jiných povinností plynoucích z této smlouvy, jakož i ze všech jiných doplňujících ji smluv a úmluv nebo z úprav sjednaných mezi Maďarskem a mocnostmi spojenými a sdruženými po dobu příměří podepsaného dne 3. listopadu 1918.
Až do 1. května 1921 nebude moci vláda maďarská vyvážeti zlato, nebo s ním volně nakládati a zakáže, aby zlato bylo vyváženo nebo aby s ním bylo volně nakládáno, bez předchozího souhlasu mocností spojených a sdružených, zastoupených komisí reparační.


Článek 181.
Celkový náklad na vydržování všech vojsk mocností spojených a sdružených na obsazených územích Maďarska, jak jeho hranice jsou stanoveny v této smlouvě, ponese Maďarsko ode dne podepsání příměří ze dne 3. listopadu 1918 s výhradou odstavce 5. tohoto článku. Vydržování vojsk znamená výživu lidí i zvířat, ubytování a umístění v leženích, platy i přídavky, služné i mzdy, nocleh, otop, osvětlení, ošacení, výstroj, postroj, výzbroj a oboz, službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou a týkající se remont, službu dopravní všeho druhu (jako dopravu železniční, námořní, říční, automobilovými nákladními vozy), dopravní spojení a přípojky a vůbec náklad na všechnu službu správní a technickou, jež jest nutná k výcviku vojenských oddílů, k udržování jich v plném počtu a k zachování jejich vojenské zdatnosti.
Všechny výdaje spadající do hořejších skupin, pokud souvisí s nákupy nebo rekvisicemi vykonanými od vlád spojených a sdružených v obsazených územích, zaplatí vláda maďarská vládám spojeným a sdruženým v korunách nebo v jiné měně, která v Maďarsku má zákonný kurs a nahrazuje koruny.
Kdykoli některá z vlád spojených zaplatí v zabraném území tyto koupě nebo rekvisice v jiné měně než v korunách, může Maďarsko tyto výdaje nahraditi v jakékoli měně mající v Maďarsku zákonný oběh, kdy náhrada ta se děje, anebo podle kursu zvláště smluveného.
Všechna ostatní vydání svrchu vypočtená budou placena v měně země věřitelské.
Předchozí ustanovení budou platiti pro operace vojenské provedené po 3. listopadu 1918 v té míře, v jaké komise reparační to uzná za nutné, a komise reparační bude míti, pokud se jedná o tyto operace, plnou moc rozhodovati o všech otázkách týkajících se zvláště:
a) nákladů na operační armády, jmenovitě jich bližšího udání, celkové sumy, a oné části výloh, kterou má Maďarsko býti zatíženo, způsobu a měny, ve které tato část placena býti má a všech možných opatření týkajících se výdas a předností souvisejících těmito platy;
b) rekvisic a statků a hodnot všeho druhu, provedených během operací a jmenovitě případné klasifikace jako kořisti válečné té či oné části jmenovaných statků nebo hodnot, odhadu těchto statků a hodnot, navrácení, jež bude předepsáno, zatížení účtu náhradového mocnosti, v jejímž majetku se věci nacházejí, obnosem rovnajícím se ceně statků a hodnot dosud nevrácených, způsobu placení buď zlatem, buď kompensací ve zboží na účet reparačních obnosů takto k tíži připsaných, a určení doby splatnosti pro platy peněžní a náhrady ve zboží.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378408 Verze : 0
Článek 182.
Maďarsko potvrzuje, že se vzdává všeho materiálu, který vydalo nebo má vydati mocnostem spojeným a sdruženým při provádění příměří ze dne 3. listopadu 1918 a všech doplňovacích úmluv, a uznává právo mocností spojených a sdružených na tento materiál.
Maďarsku bude připsána ku prospěchu cena materiálu shora označeného, odhadnutí komisí reparační, o kterém by komise reparační rozhodla, že hledíc k jeho ne všakému rázu je cenu jeho připsati Maďarsku ku prospěchu, a to na srážku částek dlužných mocnostem spojeným a sdruženým z důvodu náhrady škod.
Maďarsku nebudou připsány ku prospěchu statky náležející vládám spojeným a sdruženým nebo jejich státním příslušníkům, odezvdané a vydané in specie při provádění dnek příměří.


Článek 183.
Přednostní právo zřízené článkem 180 vykoná se s výhradou uvedenou v posledním odstavci tohoto článku tímto pořadem:
a) náklad na vojska okupační, jak je určen v článku 181, za příměří;
b) náklad na všechna okupační vojska, jak je určen v článku 181, od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti;
c) suma náhrad škod, vyplývající z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících;
d) všechny ostatní platební povinnosti náležející Maďarsku z úmluvy o příměří, z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících.
Platby na zásobování Maďarska potravinami a surovinami a všechny ostatní platby, jež má Maďarsko vykonati, budou, pokud je Čelné mocnosti spojené a sdružené budou pokládati za potřebné, aby umožnily Maďarsku dostáti jeho závazku k náhradě škod, míti přednostní právo tou měrou a za těch podmínek, které byly neb budou moci býti stanoveny jmenovanými mocnostmi.
Platby nákladů na vojska použitá při operacích provedených po 3.listopadu 1918, budou míti přednostní právo tou měro a za těch podmínek, které budou stanoveny komisí reparační podle ustanovení uvedených v článku 181.


Článek 184.
Předcházející ustanovení se nedotýkají práva kterékoli z mocností spojených a sdružených volně nakládati s aktivy a vlastnictvím nepřátelským stojícím pod jejich pravomocí ve chvíli, kdy tato smlouva nabude působnosti.


Článek 185.
Předcházející ustanovení nemohou žádným způsobem míti vliv na zástavy a hypotéky, ve prospěch mocností spojených a sdružených nebo ve prospěch jejich příslušníků řádně zřízené bývalou vládou uhersko nebo příslušníky bývalého království uherského na statcích a důchodech jim náležejících, ve všech případech, kde byly tyto zástavy a hypotéky zřízeny dříve, než nastal válečný stav mezi Rakousko-Uherskem a tou neb onou z vlád, jež má na nich zájem, leda že by touto smlouvou nebo smlouvami a úmluvami doplňujícími bylo o těchto zástavách nebo hypotékách výslovně ustanoveno něco jiného.


Článek 186.
1. Každý ze států, kterým případlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, pokud území jim byla přiznána podle této smlouvy, je povinen převzíti odpovědnost za část dluhu bývalé vlády uherské zajištěného na železnicích nebo jiných statcích, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914. Každý z těchto států přejímá takovou část dluhu, jaká se podle názoru komise reparační rovná té části dluhu zajištěného, která připadá na železnice a jiné statky převedené na onen stát podle této smlouvy nebo podle smluv a úmluv ji doplňujících.
Suma závazku, pokud se týká dluhu zajištěného, která postihuje každý stát mimo Maďarsko, bude oceněna komisí reparační podle zásad, které shledá spravedlivými. Hodnota takto zjištěná bude odečtena od sumy, kterou příslušný stát dluhuje Maďarsku za statky a majetek vlády maďarské, bývalé nebo nynějších, jichž stát ten nabyl s územím jemu případlým. Každý stát bude odpověden jen za onu část zajištěného dluhu, kterou béře na sebe podle ustanovení tohoto článku, a věřitelé části dluhu převzatého jedním státem nástupnickým nebudou moci nic pohledávatli na žádném státě jiném.
Majetek zvláště určený za záruku dluhů uvedených v tomto článku zůstane zvláštní zárukou dluhů nových. Jestliže by však tato smlouva měla za následek rozdělení takového majetku mezi několik států, bude část jeho ležící v území jednoho z nich záruku za část dluhu převzatou tímto státem, a za žádnou jinou část dluhu.
Hledíc k tomuto článku, jest platební závazky, které na sebe vzala bývalá vláda uherská a které se týkají výkupu železnic nebo statků podobného rázu, pokládati za dluhy zajištěné. Rozvrh břemen, která plynou z těchto závazků, bude určen komisí reparační stejným způsobem jako při zajištěných dluzích.
Dluhy, za které je záruka podle tohoto článku převedena, budou vyjádřeny v měně státu, který je béře na sebe, v tom případě, byl-li původní dluh vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské. Tato konverse bude provedena v témž poměru, v jakém stát, který přejímá dluh, provede prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny. Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno, jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních peněz vůči cizině značně nižší než hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.
Byl-li původní dluh uherský vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude nový dluh vyjádřen v téže nebo v týchž měnách.
Byl-li původní dluh uherský vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový dluh vyjádřen v librách šterlinků nebo v dolarech Spojených států amerických, a to částkami stejné hodnoty určenými podle váhy a zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo 1. ledna 1914.
Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové titry obsahovati stejné výhody.
2. Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, je povinen převzíti odpovědnost za část nezajištěného veřejného dluhu uherského representovaného titry, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914, a to - vezmou-li se na základ výpočtu účetní léta 1911, 1912 a 1913 - sumou, která se má k celkové sumě nezajištěného dluhu bývalé vlády uherské tak, jako se má takový druh příjmů z území odděleného podle této smlouvy, který podle názoru komise reparační jest nejzpůsobilejší poskytnouti spravedlivé měřítko berní síly těchto území, k sumě obdobných příjmů z celého dřívějšího území uherského. Příjmy plynoucí z Bosny a Hercegoviny se při tomto výpočtu nepočítají. Byly-li však ujednány nějaké finanční dohody před 28. červencem 1914, týkající se veřejného nezajištěného dluhu uherského, vyjádřeného titry, může reparační komise při rozdělování tohoto dluhu mezi státy výše jmenované bráti zřetel k těmto dohodám.
Závazek vymíněný tímto článkem, pokud se týče dluhu representovaného titry, bude proveden za podmínek uvedených v připojené příloze.
Vláda maďarská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané před 28. červencem 1914 bývalou vládou uherskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.
Žádné ustanovení tohoto článku ani připojené přílohy nebude se vztahovati na titry bývalé vlády uherské, uložené v bance rakousko-uherské ke krytí bankovek vydaných touto bankou.


PŘÍLOHA.


Dluhem, který jest rozděliti, jak jest naznačeno v článku 186, je bývalý veřejný nezajištěný dluh uherský representovaný titry, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914.
Do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy, které převezmou bývalý nezajištěný dluh uherský, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem všecky titry tohoto druhu, které jsou na jejich územích. Čísla titrů takto okolkovaných budou seznamenána a zaslána komisi reparační s ostatními listinami, které se vztahují k této okolkovací akci.
Majetníci titrů, jež jsou na území státu, který je povinen okolkovati podle ustanovení této přílohy, stanou se ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, z těchto titrů věřiteli tohoto státu a nebudou moci nic požadovati na žádném státu jiném.
Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu uherského, které jsou na území některého státu, je nižší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, jest onen stát povinen odevzdati této komisi nové titry v sumě rovnající se zjištěnému rozdílu. Komise reparační určí formou těchto nových titrů úhrnnou sumu cenných papírů. Tyto nové titry budou poskytovati v příčině úroků a umořování stejná práva jako staré titry, které nahrazují. Všechny jiné jejich náležitosti budou upraveny se schválením komise reparační.
Jestliže byl původní titr vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské, bude nový náhradní titr vyjádřen v měně státu, který jej vydává. Tato konverse bude provedena v témž poměru, v jakém tento stát provede prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny.
Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno, jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních měn vůči cizině značně nižší než hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.
Byl-li původní titr vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude nový titr vyjádřen v téže nebo v týchž měnách. Byl-li původní titr vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový titr vyjádřen v librách šterlinků nebo v zlatých dolarech Spojených států, a to částkami stejné hodnoty; tyto náhradní částky budou určeny podle váhy a zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo dne 1. ledna 1914.
Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové titry obsahovati stejné výhody.
Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu uherského, které jsou na území některého státu, je vyšší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, dostane onen stát od této komise v titrech každé nové emise, vydané podle ustanovení této přílohy, poměrnou část, která mu náleží.
Majetníci titrů starého nezajištěného dluhu uherského, které jsou mimo území států, jimž připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo jež vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Maďarsko, odevzdají titry, jichž jsou majetníky, prostřednictvím svých vlád komisi reparační. Tato komise jim vydá za to osvědčení, která jim dávají právo na poměrnou jim náležející část nových emisí titrových, vydaných k výměně titrů, jež byly odevzdány podle ustanovení této přílohy.
Státy a majetníci titrů, kteří mají právo na nějakou část nových emisí titrových, vydaných podle ustanovení této přílohy, dostanou v titrech každé nové emise tolik, aby se jejich podíly měly k celkové sumě nové emise tak, jako se má suma titrů staré emise, které mají ony státy nebo oni majetníci, k celkové sumě titrů staré emise předložených komisi reparační podle ustanovení této přílohy.
Komise reparační může se, bude-li to pokládati za vhodné, dohodnouti s majetníky nových titrů, vydaných po rozumu této přílohy, o vydání sjednocovacích půjček každým dlužným státem. Titry těchto půjček nahradí titry vydané po rozumu této přílohy za podmínek, jaké budou stanoveny dohodou mezi komisí a majetníky titrů.
Stát, který béře na sebe odpovědnost za některý titr bývalé vlády uherské, přejímá závazek také za kupony a umořovací splátky toho titru, které by se od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, staly splatnými a nebyly zaplaceny.
Dluh, který má býti rozvržen podle článku 186, zahrnuje v sobě vedle starého veřejného nezajištěného dluhu uherského, o němž bylo výše mluveno, část dluhu rakouského, který podle dodatkové úmluvy, schválené rakousko-uherským zákonem ze dne 30. prosince 1907, čís. 278 ř. z., připadl k tíži vládě bývalého království uherského jako příspěvek k všeobecnému dluhu rakousko-uherskému všech území závislých na Svaté koruně uherské.
Každý stát, který podle této smlouvy přejímá část dluhu rakouského, o němž bylo mluveno v předešlém odstavci, jest povinen odevzdati reparační komisi titry nové a to v sumě rovnající se oné části řečeného rakouského dluhu, která mu byla přiřčena.
Znění těchto titrů bude stanoveno reparační komisí. Toto znění bude musit vystihnout co nejpřesněji znění starých rakouských titrů, které těmito titry budou nahrazeny. Tyto nové titry budou vydány státům nebo majitelům rakouských titrů, kteří mají právo na část z každé nové emise titrů provedené podle ustanovení v příloze připojené k článku 203 smlouvy s Rakouskem.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378411 Verze : 0
Článek 187.
1. Jestliže by nové hranice, jak jsou stanoveny touto smlouvou, roztrhly správní obvod, který měl svůj vlastní řádně sjednaný dluh veřejný, převezme každá nová část onoho obvodu takovou část tohoto dluhu, jakou jí přikáže komise reparační podle zásad daných o rozvrhu dluhů státních článkem 186 této smlouvy. Komise reparační určí způsob provedení.
2. Veřejný dluh bosenský a hercegovský jest pokládati za dluh správního obvodu a nikoli za veřejný dluh bývalého mocnářství rakousko-uherského.


Článek 188.
Do dvou měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, každý ze států, kterým podle této smlouvy připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, okolkuje, neučinil-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem různé titry, jež odpovídají části titrového válečného dluhu bývalé vlády uherské, který jest na jejich území a byl zákonným způsobem vydán před 31. říjnem 1918.
Cenné papíry takto okolkované budou zaměněny za osvědčení a vzaty z oběhu; jejich čísla budou seznamenána a zaslána komisi reparační se všemi listinami, které se vztahují k této výměnné akci.
Z toho, že některý stát okolkoval titry a nahradil je osvědčeními podle ustanovení tohoto článku, nevzejde tomuto státu povinnost vzíti na sebe nebo uznati jakékoli břemeno - pokud sám okolkování a výměně nedal výslovně takový smysl.
Státy výše jmenované mimo Maďarsko nebudou míti pražádných povinností z válečného dluhu bývalé vlády uherské, nechť si titry tohoto dluhu jsou kdekoli, avšak ani státy, ani příslušníci těchto států nebudou moci v nižádném případě ničeho požadovati na jiných státech, počítajíc k nim Maďarsko, z titrů válečného dluhu, jejichž vlastníky jsou samy nebo jejich příslušníci.
Závazek za onu část válečného dluhu bývalé vlády uherské, jejímiž vlastníky byli před podpisem této smlouvy příslušníci nebo vlády jiných států než těch, kterým podle této smlouvy připadá území bývalého mocnářství rakousko- uherského, postihne jediné vlády maďarskou, a ostatní státy výše jmenované nebudou žádným způsobem odpovědny za tuto část válečného dluhu.
Ustanovení tohoto článku nebudou se vztahovati na titry vydané bývalou vládou uherskou, které uložila u Rakousko-uherské banky ke krytí bankovek vydaných touto bankou.
Vláda maďarská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané za války bývalou vládou uherskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.


Článek 189.
1. Do dvou měsíců po tom, kdy smlouva s Rakouskem nabude působnosti, státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a Maďarsko, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem bankovky Rakousko-uherské banky, které obíhají v jejich území.
2. Do dvanácti měsíců po tom, kdy smlouva s Rakouskem nabude působnosti, státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním řečeného mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a Maďarsko, vymění za svou měnu nebo za novou měnu bankovky okolkované, jak shora řečeno, a to za podmínek, které samy určí.
3. Vlády států, které již provedly konversi bankovek Rakousko-uherské banky, ať tím, že je okolkovaly, či že daly do oběhu peníze vlastní nebo nové, a které průběhem této akce vzaly z oběhu buď všechny tyto bankovky nebo jejich část neokolkovavše jich, budou povinny buď okolkovati bankovky takto zadržené nebo je míti k disposici komise reparační.
4. Do čtrnácti měsíců po tom, kdy smlouva s Rakouskem nabude působnosti, vlády, které vyměnily podle ustanovení tohoto článku bankovky Rakousko- uherské banky za peníze vlastní nebo za peníze nové, budou povinny odevzdati komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, které byly vzaty z oběhu průběhem oné výměny, a to bez rozdílu, zdali byly okolkovány čili nic.
5. Komise reparační rozhodne způsobem naznačeným v připojené příloze o všech bankovkách, které jí budou odevzdány podle ustanovení tohoto článku.
6. Likvidační opatření týkající se Rakousko-uherské banky začnou se den po podpisu smlouvy s Rakouskem.
7. Likvidace bude provedena komisaři jmenovanými k tomu účelu od komise reparační. Při této likvidaci budou komisaři povinni šetřiti ustanovení bankovních stanov a v hlavních rysech ustanovení platných o úřadování banky, nesmí tím však vzniknouti újma ustanovením tohoto článku. Jestliže by vznikly pochybnosti, jak vyložiti pravidla o likvidaci banky, jak jsou dána buď těmito články s přílohami aneb stanovami rakousko-uherské banky, bude spor předložen k rozhodnutí buď komisi reparační nebo rozhodčímu od ní jmenovanému. Proti rozhodnutí nebude opravného prostředku.
8. Bankovky vydané po 27. říjnu 1918 budou míti za jedinou záruku titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou, které byly uloženy u banky ke krytí emisí bankovek. Naproti tomu majetníci těchto bankovek nemají žádných práv k ostatním aktivům banky.
9. Majetníci bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou míti, pokud bankovky ty podle ustanovení tohoto článku splní nutné podmínky účastenství při likvidaci, stejná práva k veškerým aktivům banky. Titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou a uložené ke krytí různých emisí bankovek nepokládají se za část těchto aktiv.
10. Titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí bankovek vydaných až do dne 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou zničeny, pokud odpovídají bankovkám konvertovaným na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jak bylo dne 28. července 1914, těmi státy, kterým tato území připadla nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a Maďarsko.
11. Titry, které byly uloženy bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, a které nebyly zničeny podle bodu 10 tohoto článku, budou dále zárukou až do povinované sumy za bankovky týchž emisí, které dne 15. června 1919 byly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Za takové bankovky sluší pokládati s vyloučením všech ostatních:
1. bankovky sebrané státy nástupnickými na jejich území mimo hranice bývalého mocnářství, které budou odevzdány komisi reparační podle bodu 4;
2. bankovky sebrané všemi ostatními státy, které budou předloženy podle připojené přílohy komisařům pověřeným likvidací banky.
12. Majetníci všech ostatních bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, nebudou míti žádných práv na titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek, ani všeobecně na aktiva banky. Titry, které nebyly zničeny, nebo s kterými bylo naloženo podle ustanovení bodů 10 a 11, budou zničeny.
13. Vlády Rakouska a Maďarska převezmou, a to každá za svou část, samy jediné s vyloučením ostatních států, závazek za všechny titry uložené u banky bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek, pokud titry ty nebudou zničeny.
14. Majetníci bankovek Rakousko-uherské banky nebudou moci na vládách Rakouska a Maďarska, ani na žádné jiné vládě nic požadovati za ztráty, které snad utrpí likvidací banky.
15. Vyskytnou-li se obtíže u provádění těchto ustanovení vzhledem k datu podepsání této smlouvy, je reparační komise oprávněna jakkoli pozměniti lhůty vytčené v tomto článku.


PŘÍLOHA.


§ 1.
Vlády, odevzdávajíce komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, vzaté z oběhu podle článku 189, odevzdají komisi také všechny listiny vydávající počet o rázu a výši provedených konversí.


§ 2.
Komise reparační, prozkoumajíc listiny, vydá těmto vládám osvědčení vydávající zvlášť počet o celkové sumě bankovek, které konvertovaly:
a) v hranicích bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jako bylo dne 28. července 1914;
b) všude jinde.
Tato osvědčení dovolí majetníkům před komisaři pověřenými likvidací banky uplatňovati práva, která bankovkám takto vyměněným náležejí při rozdělení aktiv banky.


§ 3.
Jakmile se likvidace banky skončí, zničí komise reparační bankovky takto vzaté z oběhu.


§ 4.
Bankovky vydané do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, poskytnou práva na aktiva banky, jen když budou předloženy vládou země, kde byly v držení.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378416 Verze : 0
Článek 190.
Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, budou míti úplnou volnost jednání, pokud se týká drobných mincí bývalého mocnářství rakousko-uherského, jež jsou na jejich území.
Tyto státy nebudou moci v nižádném případě ani na účet svůj vlastní ani na účet svých příslušníků nic požadovati na jiných státech z titulu drobných mincí, které drží.


Článek 191.
Státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, získají všechny statky a majetek vlády maďarské, bývalé i nynější, pokud leží na jejich vlastním území.
Podle tohoto článku budou se statky a majetkem vlády maďarské, bývalé i nynější, rozuměti statky, které náležely bývalému království uherskému, a zájmy tohoto království na statcích, které byly společným majetkem mocnářství rakousko-uherského, dále všechen majetek koruny a všechny soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
Státy svrchu zmíněné nebudou moci požadovati nic ze statků a jmění vlády maďarské, bývalé nebo nynější, ležících mimo jejich vlastní území.
Cena statků a majetku získaných jednotlivými státy, vyjímajíc Maďarsko, bude stanovena komisí reparační, aby byla připsána na vrub státu nabývajícího a ku prospěchu Maďarska na účet částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod. Komise reparační jest povinna odečísti zároveň z hodnoty veřejného jmění takto získaného sumu úměrnou podílu, kterým v hotových penězích, v pozemcích nebo materiálu přispěly, pokud se týká tohoto jmění, země, obce a jinaká místní zřízení samosprávná.
Nabude-li některá stát něčeho podle tohoto článku, bude mu, bez újmy ustanovení článku 186 o zajištěném dluhu, od sumy připsané na jeho vrub a ku prospěchu Maďarska odečtena taková část nezajištěného dluhu bývalé vlády uherské, převzatého jmenovaným státem nabývajícím podle řečeného článku 186, jaká odpovídá podle mínění komise reparační nákladům učiněným na statky a majetek státem tím získané. Sumu, jakou sluší odečísti, určí komise reparační podle zásad, jaké uzná za slušné.
Mezi statky a majetek vlády maďarské, bývalé i nynější, náleží také část nemovitostí jakéhokoli druhu ležících v Bosně a Hercegovině, za které vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského podle článku 5 úmluvy ze dne 26. února 1909 zaplatila 2,500.000 tureckých liber vládě ottomanské. Tato část bude úměrná podílu bývalého království uherského na oněch platech a suma určená komisí reparační budiž připsána ku prospěchu Maďarska na úhradu částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod.
Výjimkou z ustanovení právě uvedených budou bezplatně převedeny:
1. statky a majetek zemí, obcí a jiných místních zřízení samosprávných bývalého mocnářství rakousko-uherského a statky i majetek v Bosně a Hercegovině, které nenáležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému.
2. školy a nemocnice z vlastnictví bývalého mocnářství rakousko-uherského.
Mimo to státy jmenované v prvém odstavci, jimž připadla území, mohou se schválením komise reparační nabýti bezplatně všech nemovitostí nebo jiných statků, které leží v řečených územích a náležely dříve královstvím českému neb chorvatsko-slavonsko-dalmatskému, nebo Bosně a Hercegovině, nebo republikám dubrovnické, benátské, nebo knížecím biskupstvím tridentskému a brixenskému, a jejichž hlavní hodnota záleží v dějinných upomínkách, které se k nim víží.


Článek 192.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týká, jakéhokoli zastoupení nebo účastenství, jež jakékoli smlouvy, úmluvy neb dohody zabezpečovaly jemu samému neb jeho příslušníkům ve správě komisí, agentur, státních bank a při všech ostatních mezinárodních finančních a hospodářských organisacích kontrolních a správních, působících v kterémkoli ze států spojených a sdružených, v Německu, Rakousku, Bulharsku nebo Turecku, v državách a závislých územích států shora jmenovaných, stejně jako v bývalé říši ruské, jakož i v dohledu nad nimi.


Článek 193.
1. Maďarsko se zavazuje, že uzná za podmínek uvedených v článku 210 smlouvy s Rakouskem, odevzdání částky ve zlatě, jež je uložena v Rakousko- uherské bance na jméno správní rady státního dluhu ottomanského jakožto záruka prvé emise papírových peněz vlády turecké.
2. Maďarsko se zříká, pokud se jeho týká, všech výhod plynoucích z jakýchkoli závazků obsažených ve smlouvách bukurešťské a brest-litovské a ve smlouvách je doplňujících, aniž je tím dotčen článek 227 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
Zavazuje se odevzdati, ať Rumunsku ať Čelným mocnostem spojeným a sdruženým, všechna platidla, mince, hodnoty, obchodní papíry a zboží, které dostalo na splnění jmenovaných smluv.
3.Částek v hotovosti a v platidlech, které mají býti splaceny, a platidel, hodnot i zboží jakéhokoli druhu, které mají býti vydány nebo převedeny podle ustanovení tohoto článku, bude použito Čelnými mocnostmi spojenými nebo sdruženými způsobem, jaký bude jmenovanými mocnostmi později stanoven.
4. Maďarsko se zavazuje, že uzná převody zlata, o kterých je řeč v článku 259, odstavec 5 mírové smlouvy uzavřené ve Versailles dne 28. června 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, jakož i převody pohledávek, o kterých je řeč v článku 261 téže smlouvy.


Článek 194.
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy, kterými se Maďarsko zříká práv náležejících jemu neb jeho příslušníkům, bude komise reparační moci do roka ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, požadovati, aby Maďarsko získalo všechna práva nebo zájmová účastenství svých příslušníků v jakémkoli podniku obecně užitečném nebo v jakékoli koncesi v Rusku, Turecku, v Německu, v Rakousku nebo v Bulharsku nebo v državách a závislých územích těchto států neb na území, které, náleževši Maďarsku nebo jeho spojencům, má býti postoupeno Maďarskem nebo jeho spojenci nebo spravováno mandatářem podle smlouvy uzavřené s mocnostmi spojenými a sdruženými. Dále bude Maďarsko do šesti měsíců ode dne, kdy bude o to požádáno, povinno převésti na reparační komisi soubor těchto práv a zájmových účastenství a všech podobných práv a zájmových účastenství, jež vláda maďarská, bývalá i nynější, sama má snad v držení.
Maďarsku přísluší odškodniti své příslušníky takto práv zbavené, a komise reparační připíše ku prospěchu Maďarska na účet částek dlužných z důvodu náhrady škod částky odpovídající hodnotě práv a zájmových účastenství postoupených tak, jak bude tato hodnota stanovena komisí reparační. Maďarsko bude povinno do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oznámiti komisi reparační soupis všech oněch práv a zájmových účastenství, ať již skutečně zaručených či nejistých a dosud nevykonávaných, a vzdá se ve prospěch mocností spojených a sdružených jménem svým a jménem svých příslušníků všech práv a zájmových účastenství nahoře jmenovaných, o nichž by nebylo zmínky v hořejším soupisu.


Článek 195.
Maďarsko se zavazuje, že nebude činit překážek, aby vlády německá, rakouská, bulharská a turecká získaly všecka práva a zájmová účastenství příslušníků německých, rakouských, bulharských a tureckých ve všech podnicích obecně užitečných nebo ve všech koncesích maďarských, která budou moci býti komisí reparační požadována podle smluv mírových a smluv neb úmluv doplňujících, sjednaných mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a vládami německou, rakousko, bulharskou a tureckou.


Článek 196.
Maďarsko se zavazuje převésti na mocnosti spojené a sdružené všechny pohledávky neb práva vlády maďarské, bývalé nebo nynější, na náhradu škod proti Německu, Rakousku, Bulharsku nebo Turecku a zejména všechny ony pohledávky a ona práva, která jí vyplývají nebo budou vyplývati z provádění závazků převzatých od 28. července 1914 až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Hodnota těchto pohledávek a práv na náhradu bude stanovena komisí reparační a připsána ku prospěchu Maďarska na účtu částek dlužných z důvodu náhrady škod.


Článek 197.
Pokud není jinakých ustanovení obsažených v této smlouvě nebo ve smlouvách a úmluvách doplňujících, jakýkoli závazek, platiti podle této smlouvy hotovými a vyjádřený v zlatých korunách rakousko-uherských, bude splatný podle volby věřitelů v librách šterlinků, splatných v Londýně, v zlatých dolarech Spojených států amerických, splatných v Novém Yorku, v zlatých francích, splatných v Paříži, nebo v zlatých lirách, splatných v Římě.
Po rozumu tohoto článku je smluveno, že zlaté mince shora vzpomenutí jsou váhy a zrna, stanovených pro každou z nich zákonem dne 1. ledna 1914.


Článek 198.
Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám, budou určeny shodou mezi jednotlivými zúčastněnými vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, podle podmínek, jaké o tom určily předešlé články. Ony úpravy se týkají mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen, spořitelen poštovních, ústavů pro úvěr pozemkový, společností hypotečních a jakýchkoli jiných zařízení podobných, působících na území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Jestliže by jmenované vlády nemohly dospěti ke shodě o těchto finančních otázkách, anebo jestliže by některá vláda měla za to, že se jejím příslušníkům nedostává slušného nakládání, bude komise reparační jmenovati k žádosti některé z vlád zúčastněných jednoho nebo několik rozhodčích, z jejichž výroku nebude odvolání.


Článek 199.
Kdo požívá občanských nebo vojenských platů odpočinkových od bývalého království uherského a byl uznán nebo stal se podle této smlouvy příslušníkem jiného státu než Maďarska, nebude moci v příčině svých platů odpočinkových požadovati nic na vládě maďarské.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378420 Verze : 0
ČÁST X.


KLAUSULE HOSPODÁŘSKÉ.



ODDÍL I.


VZTAHY OBCHODNÍ.


HLAVA I.


CELNÍ PŘEDPISY, CLA A OMEZENÍ CELNÍ.


Článek 200.
Maďarsko se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, dovážené na území maďarské, ať dojdou odkudkoli, jiným nebo vyšším clům neb poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky, jimž je podrobeno stejné zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.
Maďarsko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení dovážeti na území maďarské jakékoli zboží, ať produkty přírodní či výrobky, z území kteréhokoli ze států spojených neb sdružených, ať dojdou odkudkoli, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.


Článek 201.
Maďarsko se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti rozdílu ke škodě obchodu kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených vzhledem ke kterémukoli jinému z řečených států nebo ke kterékoli jiné cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na př. takovými, jaké jsou dány celním řádem neb řízením celním, nebo metodami verifikace neb rozboru, nebo podmínkami placení cel, nebo metodami klasifikace neb výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním.


Článek 202.
Pokud jde o vývoz, zavazuje se Maďarsko, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, vyvážené z území maďarského do území kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům nebo poplatkům, počítajíc k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoli jiného z řečených států nebo do kterékoli jiné země cizí.
Maďarsko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení vyvážeti jakékoli zboží vypravované z území maďarského do kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, jež by se nevztahovaly stejně na vývoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, vypravovaných do kteréhokoli jiného z řečených států neb do kterékoli jiné země cizí.


Článek 203.
Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, které by Maďarsko povolilo kterémukoli ze států spojených neb sdružených nebo kterékoli z jiných zemí cizích, budou se zároveň a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to žádati nebo poskytnouti kompensace.


Článek 204.


Odchylkou od ustanovení článku 270 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy a po dobu tří let, počínajíc dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou výrobky provážené přístavy, které před válkou byly v územích bývalého mocnářství rakousko-uherského, požívati při svém dovozu do Maďarska celních slev odpovídajících poměrně slevám, které platily pro tytéž výrobky podle celního tarifu rakousko-uherského z roku 1906, byly-li dováženy řečenými přístavy.


Článek 205.
Nehledíc k ustanovením článků 200 až 203 jsou státy spojené a sdružené zajedno v tom, že se nebudou dovolávati těchto ustanovení za tím účelem, aby si zajistily výhodu plynoucí z jakékoli zvláštní úpravy, kterou snad sjedná vláda maďarská s vládou rakouskou neb se státem československým k zavedení zvláštní celní soustavy ve prospěch určitých produktů přírodních neb výrobků pocházejících a dovážených z těchto zemí, které budou vyjmenovány v úpravách, a to s výhradou, že trvání úpravy té nepřekročí doby pěti let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.


Článek 206.
Po šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmějí cla uložené Maďarskem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší než nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do bývalého mocnářství rakousko-uherského dne 28. července 1914.
Toto ustanovení zůstane v platnosti ještě po další období třicíti měsíců od vypršení prvých šesti měsíců, avšak toliko pro dovoz čerstvého a sušeného ovoce, čerstvé zeleniny, olivového oleje, vajec, vepřů, uzenářského zboží a živé drůbeže v tom rozsahu, v jakém toto zboží v den výše vzpomenutý (28. červenec 1914) podléhalo smluvním tarifům stanoveným smlouvami s mocnostmi spojenými neb sdruženými.


Článek 207.
1. O vzájemné dodávce uhlí, počítaje v to lignit, požívatin a surovin budou mezi Polskem, státem československým a Maďarskem sjednány zvláštní úpravy.
2. Než tyto úpravy budou sjednány, avšak nikterak na dobu delší pěti let, počítajíc ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, zavazují se stát československý a Polsko, že neuloží ani vývozního cla, ani žádného omezení na vývoz uhlí a lignitu do Maďarska, až do množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi zúčastněnými státy. Určujíc toto množství, přihlédne komise reparační k veškerým skutečnostem, zahrnujíc v to množství uhlí a lignitu, která byla před válkou vyměňována mezi nynějším územím Maďarska s jedné strany, Slezskem a územími bývalého císařství rakouského postoupenými podle mírových smluv státu československému a Polsku s druhé strany, a dále množství, která toho času přebývají v těchto zemích pro vývoz. Navzájem musí Maďarsko dodávati státu československému a Polsku množství lignitu, požívatin a surovin uvedených v odstavci 1., jaká určí komise reparační.
3. Stát československý a Polsko se zavazují dále, že po stejnou dobu učiní všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby kupci bydlící v Maďarsku mohli uhlí, čítaje v to lignit, získati za podmínek stejně výhodných, jaké za obdobných okolností platí o prodeji stejných výrobků kupcům bydlícím v státě československém nebo v Polsku v jejich vlastních zemích v kterékoli jiné zemi.
4. Ustanovení bodu 2 a 3 zakazující cla a omezení při vývozu a určující podmínky koupě, vztahují se rovněž na dodávky lignitu z Maďarska do Polska a státu československého.
5. Vzejde-li neshoda o provedení neb výkladu některého z ustanovení shora uvedených, rozhodne komise reparační.
6. Aby se umožnila Polsku, Rumunsku, státu srbsko-chorvatsko- slovinskému, Československu, Maďarsku a Rakousku vzájemná pomoc výrobky, jež dosud byly vyměňovány mezi územími těchto států a které jsou jim nepostrádatelny pro výrobu nebo obchod, zahájí jeden každý z těchto států, a to v době šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, jednání, aby uzavřel s tím neb oním z řečených státůzvláštní úmluvy shodné s ustanoveními této smlouvy a jmenovitě s články 200 až 205.
Po uplynutí této lhůty, stát, který usiloval o takovouto úmluvu, aniž se mu bylo podařilo ji sjednati, může se obrátiti na reparační komisi se žádostí, aby uspíšila její uzavření.


Článek 208.
1. Mezi Maďarskem a Rakouskem budou sjednány zvláštní úpravy o vzájemném dodávání požívatin, surovin a výrobků.
2. Vyčkávajíc sjednání těchto úprav, zavazuje se Maďarsko, avšak nikterak na dobu delší pěti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, že neuloží ani vývozního cla ani jakéhokoliv omezení na vývoz požívatin všeho druhu získaných na území maďarském do Rakouska, pokud jde o množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi zúčastněnými státy. Určujíc toto množství, přihlédne reparační komise k veškerým skutečnostem a jmenovitě k výrobě a spotřebě v obou zúčastněných zemích. Navzájem musí Rakousko dodávati Maďarsku suroviny i výrobky uvedené pod bodem 1 v množství, jaké určí reparační komise.
3. Maďarsko se zavazuje dále, že po stejnou dobu učiní všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby kupci bydlící v Rakousku mohli všechny tyto výrobky získati za podmínek stejně výhodných, jaké za obdobných okolností platí o prodeji stejných výrobků kupcům bydlícím v Maďarsku v jejich vlastních zemích nebo v kterékoli jiné zemi.
4. Vzejde-li neshoda o provedení a výkladu některého z ustanovení shora uvedených, rozhodne komise reparační.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378421 Verze : 0
HLAVA II.


PLAVBA.


Článek 209.
Pokud se týče mořského rybolovu, mořské pobřežní plavby a námořní vlečné plavby, bude se s loďmi a čluny států spojených a sdružených v Maďarsku i v pobřežních vodách maďarských zacházeti stejně jako s loďmi a čluny států požívajícího nejvyšších výhod.
Vysoké smluvní strany se shodují, že uznávají vlajku lodí kterékoli smluvní strany, jež nemá mořského pobřeží, jsou-li zapsány v rejstříku v určitém jediném místě ležícím na jejím území; toto místo bude pro ony lodi přístavem zápisním.


HLAVA III.


NEKALÁ SOUTĚŽ.


Článek 210.
1. Maďarsko se zavazuje, že učiní veškerá opatření zákonodárná neb správní nutná k tomu, aby zabezpečilo produkty přírodní neb výrobky pocházející z kteréhokoli státu spojeného nebo sdruženého proti jakémukoli způsobu nekalé soutěže v obchodních stycích.
Maďarsko se zavazuje zamezovati a potlačovati zabavením a všemi jinými vhodnými trestními opatřeními jak dovoz tak vývoz, jakož i domácí výrobu, oběh, prodej a nabídku všech produktů neb zboží, jež jsou přímo neb ve své výpravě neb na svém obalu označeny jakýmikoli známkami, jmény, nápisy neb značkami, vyjadřujícími přímo neb nepřímo falešné označení původu, rázu, druhu neb zvláštních vlastností produktů neb tohoto zboží.
2. S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje se Maďarsko, že se přizpůsobí zákonům, rozhodnutím správním nebo soudním vydaným podle těchto zákonů, platícím v některé zemi spojené nebo sdružené a řádně notifikovaným Maďarsku od příslušných úřadů, stanovícím neb upravujícím právo na okrskové pojmenování vín neb lihovin vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb ustanovujícím a upravujícím podmínky, za kterých okrskové pojmenování může býti povoleno; dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej nebo nabídka produktů neb zboží opatřených okrskovým pojmenováním proti řečeným zákonům neb rozhodnutím budou Maďarskem zapověděny a potlačovány opatřeními předepsanými v bodu 1 tohoto článku.


HLAVA IV.


NAKLÁDÁNÍ SE STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY MOCNOSTÍ SPOJENÝCH A SDRUŽENÝCH.


Článek 211.
Maďarsko se zavazuje:
a) že nebude ukládati příslušníkům mocností spojených a sdružených žádných vylučujících výminek, pokud jde o provozování živností, povolání, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny cizozemce bez výjimky;
b) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených nijakému řádu neb omezení, pokud jde o práva naznačená v odstavci a), jež by mohly přímo neb nepřímo odporovati ustanovením řečeného odstavce anebo jež by byly jiné neb méně příznivé než ty, které se vztahují na příslušníky národa požívajícího největších výhod;
c) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených, jejich statků, práv neb zájmových účastenství, čítaje v to i společnosti neb sdružení, v kterých jsou zúčastněni, nižádným dávkám, poplatkům neb daním přímým nebo nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší než dávky, poplatky a daně, které jsou nebo budou uloženy vlastním příslušníkům nebo jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím;
d) že nebude ukládati příslušníkům kterékoli mocnosti spojené a sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1. července 1914 na příslušníky týchž mocností, leda že by totéž omezení stejně uložilo svým vlastním příslušníkům.


Článek 212.
Příslušníci mocností spojených a sdružených budou požívati na území maďarském stálé ochrany svých osob, statků, práv a zájmových účastenství a budou míti volný přístup k soudům.


Článek 213.
Maďarsko se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb bude získána jeho příslušníky podle zákonů mocností spojených nebo sdružených a ve shodě s rozhodnutími příslušných úřadů oněch mocností buď naturalisací, nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je zprostí v každém směru, hledíc k této jejich nově získané státní příslušnosti, veškeré závislosti na státu jejich původu.


Článek 214.
Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly, konsuly, místokonsuly a konsulární jednatele v maďarských městech a přístavech. Maďarsko se zavazuje, že schválí jmenování těchto generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních jednatelů, jejichž jména mu budou oznámena, a že je připustí k vykonávání jejich úřadu podle obvyklých pravidel a zvyklostí.


HLAVA V.


OBECNÁ USTANOVENÍ.


Článek 215.
Závazky uložené svrchu Maďarsku Hlavou I. pozbudou platnosti za pět let po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, leda že by ze znění jejich vyplýval opak anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň dvanáct měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v platnosti po další období, buď s případnými změnami, anebo bez nich.
Avšak, nebude-li jiného rozhodnutí Společnosti národů, neůmže se, jakmile uplynou tři léta od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádná mocnost spojená nebo sdružená, která by nepřiznala Maďarsku vzájemnosti, dovolávati závazku uloženého Maďarsku články 200, 201, 202 neb 203.
Článek 211 zůstane v působnosti po tomto pětiletém období s případnými změnami nebo bez nich po další období, které snad ustanoví Rada Společnosti národů většinou hlasů, jež však nesmí přesahovati dobu pěti let.


Článek 216.
Bude-li vláda maďarská provozovati mezinárodní obchod, bude požívati, aniž se bude za to míti, že požívá, po této stránce nijakých práv, výsad a svobod vyplývajících ze svrchovanosti.


ODDÍL II.


SMLOUVY.


Článek 217.
Jakmile tato smlouva nabude působnosti a s výhradou ustanovení v ní obsažených, bude mezi Maďarskem a těmi mocnostmi spojenými a sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch několikastranných smluv, úmluv a dohod rázu hospodářského nebo technického, uzavřených bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, které jsou vypočteny níže a v článcích následujících:
1. úmluvy ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských kabelů;
2. úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů;
3. dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů nákladních podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května 1907;
4. dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic;
5. úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o organisaci Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů;
6. úmluvy ze dne 25. dubna 1907 o zvýšení celních tarifů ottomanských;
7. úmluvy ze dne 14. března 1857 o výkupu plavebních poplatků v úžinách Sundu a Beltu;
8. úmluvy ze dne 22. června 1861 o výkupu plavebních poplatků na Labi;
9. úmluvy ze dne 16. července 1863 o výkupu plavebních poplatků na Šeldě;
10. úmluvy ze dne 29. října 1888 o zavedení definitivního řádu zaručujícího volné používání Suezského průplavu;
11. úmluvy ze dne 23. září 1910 o zjednotnění některých pravidel o srážkách, výpomoci a záchraně na moři;
12. úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od dávek a poplatků v přístavech;
13. úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen;
14. úmluv ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu s děvčaty;
15. úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických publikací;
16. zdravotní úmluvy ze dne 3. prosince 1903, jakož i předchozích úmluv podepsaných dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893, 3. dubna 1894 a 19. března 1897;
17. úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické soustavy;
18. úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule pro léky drastické;
19. úmluv ze dne 16. a 19. listopadu 1885, týkající se konstrukce normální ladičky;
20. úmluvy ze dne 7. června 1905 o zřízení Mezinárodního zemědělského ústavu v Římě;
21. úmluv ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti révokazu;
22. úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných v zemědělství;
23. úmluvy ze dne 12. června 1902 o poručenství nad nezletilci.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378422 Verze : 0
Článek 218.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou Vysoké smluvní strany používati opět úmluv a úprav níže uvedených, pokud se jich týkají, při čemž se Maďarsko zavazuje, že bude zachovávati zvláštní ustanovení obsažená v tomto článku:


Úmluvy poštovní:
úmluvy a úpravy Světové unie poštovní, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891;
úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897;
úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané v Římě dne 26. května 1906.


Úmluvy telegrafní:
mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě dne 10./22. července 1875;
řády a tarify stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně dne 11. června 1908.


Maďarsko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních úprav s novými státy, vztahujících se na úmluvy a úpravy o Světové unii poštovní a Mezinárodní unii telegrafní, k nimž jmenované nové státy přistoupily nebo k nimž přistoupí.


Článek 219.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou znovu používati Vysoké smluvní strany, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, při čemž se Maďarsko zavazuje, že bude zachovávati prozatímní pravidla, která mu budou udána mocnostmi spojenými a sdruženými.
Bude-li do pěti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, uzavřena nová úmluva, nahrazující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Maďarsko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo ji podepsati.
Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.


Článek 220.
Mezinárodní úmluva pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku, revidované ve Washingtoně dne 2. června 1911, i úprava ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním registrování ochranných známek továrních a obchodních budou míti platnost ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny výjimkami a omezeními plynoucími z této smlouvy.


Článek 221.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké smluvní strany, pokud se jich týče, úmluvy haagské ze dne 17. července 1905 o soudním řízení občanském. Toto usní se však netýká a nebude týkati Francie, Portugalska a Rumunska.


Článek 222.
Maďarsko se zavazuje, že do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, přistoupí v předepsané formě k mezinárodní úmluvě bernské ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněné dodatečným protokolem podepsaným v Bernu dne 20. března 1914.
Dokud nepřistoupí k úmluvě svrchu uvedené, zavazuje se Maďarsko, že bude uznávati a chrániti literární a umělecká díla příslušníků států spojených nebo sdružených účinnými opatřeními, která učiní podle zásad řečené mezinárodní úmluvy.
Mimo to se, nehledíc k přistoupení svrchu uvedenému, Maďarsko zavazuje, že bude i nadále uznávati a chrániti veškerá literární a umělecká díla příslušníků kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené nejméně v témž rozsahu jako dne 28. července 1914 a za stejných podmínek.


Článek 223.
Maďarsko se zavazuje, že se připojí k těmto úmluvám:
1. k úmluvě ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k výrobě zápalek;
2. k úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.


Článek 224.
Každá z mocností spojených neb sdružených bude notifikovati v duchu obecných zásad neb zvláštních ustanovení této smlouvy Maďarsku všecky dvoustranné úmluvy jakéhokoli druhu, uzavřené s bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, jejichž zachovávání bude požadovati.
Notifikace, o kterou jde v tomto článku, stane se buď přímo, nebo skrze třetí mocnost. Její přijetí bude Maďarskem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti.
Mocnosti spojené nebo sdružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči Maďarsku jiných úmluv než těch, jež jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy.
V notifikaci budou po případě uvedena ona ustanovení oněch úmluv nebo smluv, která, nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za platná.
Při různosti mínění bude Společnosti národů požádána o vyjádření.
Spojeným neb sdruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Jenom ty dvoustranné úmluvy, které byly předmětem takovéto notifikace, nabudou znovu působnosti mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými a Maďarskem.
Hořejších pravidel možno používati o všech dvoustranných úmluvách, existujících mezi kteroukoli mocností spojenou a sdruženou a Maďarskem, i když ony mocnosti spojené a sdružené nebyly s Maďarskem ve stavu válečném.


Článek 225.
Maďarsko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s Německem, Rakouskem, Bulharskem neb Tureckem ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.


Článek 226.
Maďarsko se zavazuje, že zajistí ipso facto mocnostem spojeným a sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených mocností výhody vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoli druhu, jež ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské snad poskytlo Německu, Rakousku, Bulharsku neb Turecku, nebo jež poskytlo úředníkům neb příslušníkům těchto států smlouvami, úmluvami neb dohodami uzavřenými před 1. srpnem 1914, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v působnosti.
Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo přijmouti neb nepřijmouti výhody plynoucí z těchto práv a předností.


Článek 227.
Maďarsko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s Ruskem neb s kterýmkoli státem neb vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, nebo s Rumunskem před 28. červencem 1914 nebo po tomto dni až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva.


Článek 228.
Jestliže by po 28. červenci 1914 některá z mocností spojených nebo sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazení neb jakýmkoli jiným prostředkem neb z jakékoli jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady neb výhody jakéhokoli druhu Maďarsku nebo příslušníku maďarskému, jsou tyto koncese, výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.
Náklady neb náhrady jakéhokoli druhu, které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou v žádném případě hrazeny mocnostmi spojenými a sdruženými, aniž mocnostmi, státy, vládami nebo veřejnými úřady, jež tento článek zprošťuje jejich závazků.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378424 Verze : 0
Článek 229.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Maďarsko, pokud se jeho týká, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoli druhu, jež vyhradilo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské ode dne 28.července 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, státům, jež se nezúčastnily války, neb jejich příslušníkům smlouvami, úmluvami neb dohodami, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou pro Maďarsko v působnosti.


Článek 230.
Ony Vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvy o opiu, podepsané v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou zajedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v působnost a že k tomu cíli vydají potřebné zákony co možno nejdříve, nejdéle do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy bude ve všech směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu, který byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914 k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v působnost.
Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného protokolu z r. 1914.


ODDÍL III.


DLUHY.


Článek 231.
Tyto druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, které budou zřízeny každou z Vysokých smluvních stran do tří měsíců po notifikaci vzpomenuté v odstavci e) níže:
1. dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze smluvních mocností, sídlící na území této mocnosti, příslušníkům mocnosti protivné, sídlícím na území této mocnosti;
2. dluhy dospělé za války, jimiž jest někdo povinen příslušníkům některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti, a jež vyplývají z transakcí neb smluv ujednaných s příslušníky protivné mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jejichž vymáhání bylo úplně nebo částečně přerušeno následkem stavu válečného;
3. úroky před válkou neb za války dospělé a dlužné příslušníku některé ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů vydaných neb převzatých protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplácení těchto úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu války zastaveno;
4. jistiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války a které mají býti vyplaceny příslušníkům některé smluvní mocnosti, představujíce cenné papíry vydané protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti neb neutrálům nebylo po dobu války zastaveno.
Jde-li o úroky nebo jistiny splatné za titry vydané nebo převzaté vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebude suma, kterou bude musiti Maďarsko připsati ku prospěchu a zaplatiti, vyšší než suma úroků a jistin odpovídajících dluhu postihujícímu Maďarsko podle ustanovení Části XI (Klausule finanční) této smlouvy a podle zásad stanovených komisí reparační.
Výtěžky likvidací nepřátelských majetků, práv a zájmových účastenství, uvedených v Oddílu IV a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a kompensačními úřady v měně a za kus stanovený níže v odstavci d) a bude s nimi naloženo podle podmínek stanovených v řečeném Oddílu a příloze.
Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a v souhlase s přílohou tohoto Oddílu:
a) Každá z Vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec veškeren styk mezi zájemníky týkající se vyrovnání řečených dluhů jinak než prostřednictvím shora zmíněných úřadů verifikačních a
kompensačních.
b) Každá z Vysokých smluvních stran, o kterou jde, bude ručiti za placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjímajíc případ, byl-li dlužník před válkou ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných.
c) Částky dlužné příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky protivné mocnosti připíší se na vrub verifikačního a kompensačního úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřitelovi úřadem státu věřitelova.
d) Dluhy budou placeny neb uvěřeny v měně té mocnosti spojené a sdružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností spojených, britská dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti vyrovnány v jiné měně, budou spláceny neb uvěřeny v měně zainteresované mocnosti spojené nebo sdružené (kolonie, protektorátu, britského dominia neb Indie), o kterou jde. Konverse se provede v kursu předválečném.
Pro použití tohoto ustanovení bude se míti za to, že se předválečný kurs rovná průměru přepočítacích kursů telegrafních, které platily pro mocnost spojenou nebo sdruženou, o kterou jde, v měsíci, který předcházel přímo před začetím stavu válečného mezi řečenou mocností, o kterou jde, a Rakousko-Uherskem.
Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž je závazek vyjádřen, v měnu mocnosti spojené nebo sdružené, o kterou jde, nebude hořejších ustanovení o kursu použito.
Pokud jde o Polsko a stát československý, mocnosti nově utvořené, budou měna a kurs, v kterých mají býti vyrovnány dluhy, jež mají býti zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná Část VIII, leda že by byly zúčastněné státy napřed došly k dohodě, upravující otázky nerozhodnuté.
e) Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi Maďarskem s jedné strany a kteroukoli mocností spojenou nebo sdruženou, její kolonií, protektorátem, kterýmkoli dominiem britským nebo Indií se strany druhé, leda že do měsíce po dni, kdy bude uložena ratifikace této smlouvy mocností, o niž jde, nebo ratifikace jménem onoho dominia nebo Indie, se dostane Maďarsku v tom směru notifikace vládou oné mocnosti spojené neb sdružené, onoho britského dominia neb Indie, podle toho, o koho jde.
f) Mocnosti spojené a sdružené, které přijaly tento článek a připojenou přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi těmito příslušníky a příslušníky maďarskými. V tomto případě budou platby provedené podle tohoto předpisu vyrovnávány mezi úřady verifikačními a kompensačními států spojených a sdružených, kterých se věc týká.


PŘÍLOHA.


§ 1.
Každá z Vysokých stran smluvních zřídí do tří měsíců od notifikace podle článku 231, odstavce e), "úřad verifikační a kompensační" pro placení a vymáhání nepřátelských dluhů.
Pro jednotlivé díly území Vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny místní úřady. Tyto úřady budou ve svém obvodu zastávati veškery funkce ústředních úřadů; ale veškeré styky s úřadem v protivné zemi musí býti prováděny skrze ústřední úřad.


§ 2.
V této příloze jsou označeny slovy "nepřátelské dluhy" závazky peněžní uvedené v prvním odstavci článku 231, slovy "nepřátelští dlužníci" osoby, které jsou tyto částky dlužny, slovy "nepřátelští věřitelé" osoby, kterým jsou dlužny, slovy "úřad věřitelský" úřad verifikační a kompensační působící v zemi věřitelově a slovy "úřad dlužnický" úřad verifikační a kompensační působící v zemi dlužníkově.


§ 3.
Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a) článku 231 týmž trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti na obchodování s nepřítelem. Ty z nich, které nezakázaly obchodování s nepřítelem, vyhlásí zákony postihující přísnými tresty přestoupení výše zmíněná.
Rovněž zakáží Vysoké smluvní strany na svém území veškeré právní spory vztahující se na placení nepřátelských dluhů, vyjímajíc případy vypočtené v této příloze.


§ 4.
Vládní záruky uvedené v odstavci b) článku 231 bude použito, je-li dluh z jakéhokoli důvodu nedobytný, vyjímajíc případ, byl-li v době vypovědění války dluh již promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo byl-li dlužník v té chvíli ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V tomto případě bude řízení stanovené v této příloze platiti pro placení repartic z massy.
Výrazy "stav úpadku" a "insolvence" míří na zákony, které znají tyto právní stavy. Výraz "vyhlášení zastavení platů" má týž význam jako v právu anglickém.


§ 5.
Věřitelé podají úřadu věřitelskému do šesti měsíců od jeho ustavení zprávu o svých pohledávkách a opatří mu veškeré písemné doklady a vysvětlení, které na nich budou žádány.
Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření potřebná k stíhání a potrestání tajného dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky.
Úřady tyto oznámí si vespolek veškery údaje a zprávy, které by pomáhaly odkrýti a potrestati taková dorozumění.
Dlužníkům a věřitelům přejícím si dorozuměti se o výši dluhu usnadní Vysoké smluvní strany co možno nejvíce poštovní a telegrafní spojení na útraty zúčastněných stran skrze úřady.
Úřad věřitelský oznámí úřadu dlužnickému veškeré dluhy, které mu budou přihlášeny. Úřad dlužnický zpraví v pravý čas úřad věřitelský o dluzích uznaných a dluzích sporných. V tomto případě úřad dlužnický udá, proč dluh nebyl uznán.


§ 6.
Kdykoli bude některý dluh uznán zcela nebo z části, připíše úřad dlužnický ihned uznanou částku ku prospěchu úřadu věřitelskému, který bude současně o této kreditní položce zpraven.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378506 Verze : 0
§ 7.
Dluh bude pokládán za uznaný v celku a bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému, jestliže do tří měsíců od přijetí zprávy nebo do delší lhůty, kterou povolí úřad věřitelský, úřad dlužnický nemá zprávy, že dluh uznán nebyl.


§ 8.
Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vyšetří oba úřady společně tu věc a pokusí se o to, aby se strany dohodly.


§ 9.
Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jemu ku prospěchu připsané, používaje k tomu cíli prostředků daných mu k disposici vládou jeho státu a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku, již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí.


§ 10.
Kdokoli bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, který nebude uznán v celku nebo z části, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok z neuznané částky dluhu. Rovněž, kdokoli neoprávněně odmítne zcela nebo z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní úrok z částky, stran které jeho odmítnutí nebude uznáno za oprávněné.
Tento úrok se bude počítati od konce lhůty naznačené v paragrafu 7 do dne, kdy požadavek bude uznán za neoprávněný, nebo kdy dluh bude splacen.
Každý úřad se musí ve svém oboru působnosti postarati o vymožení pokut shora naznačených a bude ručiti v případech, kde tyto pokuty nebudou vymoženy.
Pokuty budou připsány ku prospěchu protivnému úřadu, který je zadrží jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů.


§ 11.
Zúčtování mezi úřady bude konáno čtvrtletně a saldo zapravováno v hotovosti státem dlužníkovým do měsíce.
Salda však, jež by snad měla platiti jedna nebo několik mocností spojených nebo sdružených, budou zadržena až do úplného zaplacení částek příslušejících mocnostem spojeným nebo sdruženým nebo jejich příslušníkům z důvodů válečných.


§ 12.
Aby bylo usnadněno jednání mezi úřady, bude míti každý z nich zástupce v sídle druhého úřadu.


§ 13.
Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud možno v místnostech úřadu dlužnického.


§ 14.
Podle článku 231, odstavce b), ručí Vysoké strany smluvní za to, že jejich příslušníci zaplatí nepřátelské pohledávky.
Úřad dlužnický bude tedy povinen připsati ku prospěchu úřadu věřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého dlužníka nedobytné. Avšak zúčastněné vlády musí svým úřadům dáti veškerou moc potřebnou k dobytí uznaných dluhů.


§ 15.
Každá vláda zaručí náklady úřadu zřízeného na jejím území, počítajíc v to plat úřednictva.


§ 16.
Vznikla-li by neshoda mezi dvěma úřady o oprávněnosti nároků nebo spor mezi dlužníkem a věřitelem nepřátelským nebo mezi úřady, bude spor podroben buď řízení rozhodčímu (jestliže strany s tím vysloví souhlas, a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou), anebo bude předložen smíšenému rozhodčímu soudu ustanovenému v následujícím Oddílu VI.
Spor může však býti na žádost úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí řádným soudům v bydlišti dlužníkově.


§ 17.
Částky přiznané smíšeným rozhodčím soudem, soudy řádnými nebo soudem rozhodčím budou vymáhány skrze úřad, jako kdyby byly uznány úřadem dlužnickým.


§ 18.
Každá ze zúčastněných vlád ustanoví zástupce, kterému bude uložena vznášeti jménem jejího úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem.
Tento zástupce bude vykonávati všeobecný dohled nad zmocněnci nebo právními zástupci příslušníků svého státu.
Soud rozhoduje podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými oběma vládami nebo zástupcem shora uvedeným, který má právo přidružiti se ke straně, jakož i převzíti a držeti žalobní nárok jí opuštěný.


§ 19.
Zúčastněné úřady předloží smíšenému rozhodčímu soudu všecky informace a listinné doklady, které budou míti, aby umožnily soudu rychle rozhodnouti o právních věcech naň vznesených.


§ 20.
Kde se jedna ze zúčastněných stran odvolá ze spojeného rozhodnutí obou úřadů, musí složiti jistotu k úhradě nákladů, kterážto jistota bude vrácena toliko, jestliže první rozsudek bude změněn ve prospěch odvolatelův, a v poměru k úspěchu, jehož dosáhne, v kterémžto případě bude jeho odpůrce přidržen zaplatiti poměrný podíl škod a výloh.
Jistota může býti nahrazena jinou zárukou, kterou by soud přijal.
5%ní poplatek sporné částky bude vyměřen ve všech případech přednesených soudu. Tento poplatek ponese strana podlehnuvší, nerozhodne-li soud jinak. Tento poplatek platí se vedle jistoty shora vzpomenuté. Rovněž není závislý na záruce.
Soud může přiznati jedné ze stran odškodné až do výše útrat vzniklých procesem.
Každá částka dlužná podle tohoto paragrafu bude připsána ku prospěchu úřadu vítězné strany a bude zúčtována odděleně.


§ 21.
K rychlému vyřizování sporů bude při jmenování všech osob pro úřady a pro smíšený rozhodčí soud přihlíženo k znalosti řeči druhého zúčastněného státu.
Každý z úřadů bude moci volně dopisovati i předkládati listiny druhému ve svém vlastním jazyku.


§ 22.
Nebude-li opačné dohody mezi zúčastněnými vládami, zúrokují se dluhy podle těchto pravidel:
Žádný úrok se nebude platiti z dlužných dividend, úroků nebo jiných občasných platů, které samy jsou úrokem z kapitálu.
Úroková míra bude 5 % ročně, leda že by podle smlouvy, zákona nebo místního zvyku věřitel měl právo na úrok podle jiné míry; v těchto případech bude platiti tato míra.
Úrok se bude počítati ode dne zahájení nepřátelství nebo, jestliže částka, která má býti uhrazena, dospěla během války, ode dne dospělosti, až do dne, kdy dluh bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému.
Pokud jsou úroky dluhovány, budou pokládány za dluhy uznané od úřadů a budou za týchž podmínek připsány ku prospěchu úřadu věřitelskému.


§ 23.
Jestliže rozhodnutím úřadů nebo smíšeného soudu rozhodčího bude o některém nároku uznáno, že nespadá pod článek 231, může věřitel vymáhati svoji pohledávku před řádnými soudy nebo kteroukoli jinou právní cestou.Přednese-li se nárok úřadu, přetrhují se lhůty promlčecí.


§ 24.
Vysoké strany smluvní se zavazují, že uznají nálezy smíšeného soudu rozhodčího za konečné a že je učiní závaznými pro své příslušníky.


§ 25.
Jestliže úřad věřitelský odmítne oznámiti úřadu dlužnickému nárok nebo postupovati podle této přílohy k tomu cíli, aby byl vymožen zcela nebo z části nárok, který mu byl řádně ohlášen, bude povinen vydati věřiteli osvědčení udávající požadovanou částku, a řečený věřitel bude oprávněn vymáhati pohledávku před řádnými soudy nebo jakoukoli jinou právní cestou.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378511 Verze : 0
ODDÍL IV.


MAJETEK, PRÁVA A ZÁJMOVÁ ÚČASTENSTVÍ.


Článek 232.


I.
Otázka soukromého majetku, soukromých práv a zájmových účastenství v zemích nepřátelských bude rozřešena podle zásad vyslovených v tomto Oddíle a podle ustanovení připojené přílohy.
a) Mimořádná opatření válečná, jakož i opatření disposiční, tak jak jsou vymezena v příloze paragrafu 3, která byla v území bývalého království uherského učiněna o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků mocností spojených nebo sdružených, počítajíc v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, budou, nebude-li likvidace již ukončena, neprodleně zrušena aneb zastavena, a budou majetek, práva a zájmová účastenství, o něž jde, vrácena oprávněným.
b) S výhradou opačných ustanovení, která by snad vyplývala z této smlouvy, vyhrazují si mocnosti spojené nebo sdružené právo zadržeti a likvidovati veškerý majetek, práva a zájmová účastenství, jež v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, náležejí příslušníkům bývalého království uherského nebo společnostem jimi kontrolovaným a jsou na jejich území, v jejich osadách, državách a protektorátech, počítajíc v to i území, která jim byla postoupena podle této smlouvy nebo jsou pod dozorem jmenovaných mocností.
Likvidace bude provedena podle zákonů zúčastněného státu spojeného anebo sdruženého, a nebude vlastník směti nakládati s tímto majetkem, právy a zájmovými účastenstvími, aniž jest mu dovoleno uvaliti na ně jakékoli břemeno bez svolení tohoto státu.
Za maďarské příslušníky ve smyslu tohoto odstavce nebudou pokládány osoby, které do šesti měsíců po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, dokáží, že podle ustanovení této smlouvy nabyly ipso facto státního občanství mocnosti spojené nebo sdružené, počítajíc v to osoby, které nabudou tohoto státního občanství se svolením příslušných úřadů podle článku 62, a osoby, které nabudou tohoto státního občanství na základě dřívějšího práva domovského.
c) Platy nebo náhrady vyplývající z výkonu práva, o kterém se mluví v odstavci b), určí se podle způsobu ocenění a likvidace stanoveného zákonodárstvím země, v níž byl majetek zadržen nebo likvidován.
d) S výhradou ustanovení této smlouvy budou ve vztazích mezi mocnostmi spojenými a sdruženými nebo jejich příslušníky se strany jedné a příslušníky bývalého království uherského se strany druhé, dále mezi Maďarskem se strany jedné a mocnostmi spojenými a sdruženými a jejich příslušníky se strany druhé všechna válečná opatření mimořádná, dále opatření disposiční, jakož i všechny akty, které byly vykonány anebo mají býti vykonány na základě těchto opatření po smyslu paragrafů 1 a 3 přílohy, pokládána za definitivní a mohou býti proti každému namítnuta.
e) Příslušníci mocností spojených nebo sdružených budou míti právo na náhradu škod nebo újem, které byly způsobeny jejich majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím, počítajíc v to i společnosti nebo družstva, v nichž byli zúčastněni na území bývalého království uherského, buď mimořádnými opatřeními disposičními, o nichž jest řeč v paragrafu 1 a 3 v připojené příloze. Reklamace podané v té příčině od těchto příslušníků budou vyšetřeny a bude peníz náhrad určen smíšeným soudem rozhodčím stanoveným v Oddíle VI anebo rozhodčím jmenovaným od tohoto soudu. Náhrady půjdou na vrub Maďarska a mohou býti hrazeny ze jmění příslušníků bývalého království uherského neb společností jimi kontrolovaných, jak je vymezeno v odstavci b), který je na území anebo pod kontrolou státu, jemuž přísluší reklamant. Tento majetek může býti prohlášen za zástavu, ručící za závazky nepřátelské, za podmínek stanovených v paragrafu 4 připojené přílohy. Tato náhrada může býti splacena mocností spojenou anebo sdruženou a peníz bude připsán Maďarsku dluhem.
f) V každém případě, kdy si příslušník mocnosti spojené anebo sdružené, vlastník majetku, práva nebo zájmového účastenství, na které se vztahovalo opatření disposiční na území bývalého království uherského, bude toho přáti, bude reklamaci, o níž se jedná v odstavci e), vyhověno vrácením tohoto majetku, je-li tu ještě in natura.
V tomto případě bude Maďarsko povinno učiniti veškerá opatření nutná, aby byl vlastník z držby vypuzený uveden v držení svého majetku, zproštěného všech břemen nebo služebností, kterými by byl zatížen po likvidaci, a odškodniti třetí osoby, které by byly vrácením poškozeny.
Není-li vrácení, o kterém je řeč v předešlém odstavci, možné, mohou prostřednictvím zúčastněných mocností nebo úřadů ověřovacích a kompensačních, o nichž je řeč v příloze připojené k Oddílu III, býti uzavřena zvláštní ujednání za tím účelem, aby příslušníku některé mocnosti spojené anebo sdružené bylo zajištěno odškodnění za újmu, o níž je řeč v odstavci e), přiřčením výhod aneb ekvivalentů, které se uvolí přijmouti na místě majetku, práv nebo zájmových účastenství, kterých byl zbaven.
Z důvodů restitucí učiněných podle tohoto článku budou platy nebo náhrady stanovené podle odstavce e) zmenšeny o nynější cenu vráceného majetku, přihlížejíc k náhradám za ztrátu požívacího práva anebo za zhoršení.
g) Oprávnění stanovené v odstavci f) jest vyhrazeno vlastníkům, kteří jsou příslušníky oněch mocností spojených nebo sdružených, na jejichž území zákonodárná opatření nařizující obecnou likvidaci majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských nebyla v platnosti před podepsáním smlouvy o příměří.
h) Vyjímaje případ, kdy bylo provedeno vrácení in natura po smyslu odstavce f), bude s čistým výtěžkem likvidace majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských, ať se nalézaly kdekoli, byla-li tato likvidace provedena buď na základě mimořádného válečného zákonodárství anebo podle tohoto článku, jakož i vůbec se všemi nepřátelskými aktivy peněžními, pokud nejde o výtěžek likvidace majetku nebo o peněžní aktiva osob jmenovaných v poslední větě odstavce b), naloženo tímto způsobem:
1. Pokud jde o mocnosti, které přijmou Oddíl III a připojenou přílohu, budou jmenované výtěžky a aktiva prostřednictvím úřadu verifikačního a kompensačního, stanovené tímto Oddílem a přílohou, připsány ku prospěchu oné mocnosti, jejímž příslušníkem jest vlastník. S každým saldem, jež odtud vyplývá ve prospěch Maďarska, bude naloženo podle článku 173 Části VII (Náhrada škod) této smlouvy.
2. Pokud se týče mocností, které nepřijmou Oddílu III a připojené přílohy, budou výtěžek majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i peněžní aktiva příslušníků mocností spojených nebo sdružených, Maďarskem zadržené, přímo vyplaceny oprávněnému anebo jeho vládě. Každá mocnost spojená nebo sdružená bude moci nakládati postupujíc podle svých zákonů a řádů s výtěžkem majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i s peněžními aktivy, které náležely příslušníkům bývalého království uherského anebo společnostem podrobeným jejich dozoru, o nichž je řeč v odstavci b), a které zabavila, a bude jich moci použíti k uspokojení reklamací a pohledávek stanovených v tomto článku nebo v paragrafu 4 připojené přílohy. Každý majetek, právo anebo zájmové účastenství anebo výtěžek jejich likvidace nebo jakékoli peněžní aktivum, jimiž nebude disponováno tak, jak bylo svrchu řečeno, může býti zadržen jmenovanou mocností spojenou nebo sdruženou, v kterémžto případě bude s jeho hodnotou v penězích naloženo podle článku 173 Části
VIII (Náhrada škod) této smlouvy.
i) S výhradou článku 250, jestliže byly provedeny likvidace v nových státech, které podpisují tuto smlouvu jako mocnosti spojené a sdružené, nebo ve státech, které nejsou účastny náhrad, jež má platiti Maďarsko, musí býti výtěžek likvidací provedených v těchto státech vyplacen přímo vlastníkům, při čemž arci práva daná komisi reparační touto smlouvou, a zejména článkem 165 Části VIII (Náhrada škod) a článkem 194 Části XI (Klausule finanční), zůstávají vyhrazena. Dokáže-li vlastník před smíšeným soudem rozhodčím, který se zavádí Oddílem VI této Části, anebo před rozhodčím, který bude jmenován tímto soudem, že podmínky prodejové nebo opatření učiněná státem, o který jde, nesrovnávající se s jeho obecným zákonodárstvím, byly nespravedlivým způsobem na újmu ceně, budou moci soud nebo rozhodčí přiznati oprávněnému přiměřenou náhradu, kterou zaplatí onen stát.
j) Maďarsko se zavazuje odškodniti své příslušníky za likvidaci nebo zadržení jejich majetku, práv anebo zájmových účastenství v zemích spojených nebo sdružených.
k) Peníz dávek a daní z majetku, které Maďarskem byly anebo by mohly býti vybrány z majetku, práv anebo zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených od 3. listopadu 1918 až do té doby, kdy uplynou tři měsíce po tom, co nabude tato smlouva působnosti, anebo, jde-li o majetek, práva nebo zájmová účastenství podrobená mimořádným opatřením válečným, až do doby jejich navrácení podle této smlouvy, bude taktéž navrácen oprávněným.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378512 Verze : 0
II.
S výhradou předchozích ustanovení, jsou prohlášena za neplatná a neexistující veškerá opatření jiná, než výše zmíněná, učiněná úřady de jure nebo de facto na území bývalého království uherského od 3. listopadu 1918 až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, a která poškozují majetek, práva, a zájmová účastenství mocností spojených a sdružených nebo jich příslušníků, počítaje v to společnosti a sdružení, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni.
Ustanovení vytčený v hořejších odstavcích a), e), f), h) a k) vztahují se na majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků mocností spojených a sdružených počítaje v to společnosti a sdružení, v nichž tito byli zúčastněni a která se stala předmětem poškozujících opatření jako: vyvlastnění, konfiskace, zabavení, rekvisice, zničení a poškození, buď následkem zákonů nebo nařízení, buď násilnými činy ze strany maďarských úřadů de jure nebo de facto, nebo se strany obyvatelstva maďarského.


III.
Mezi společnosti a sdružení náleží zejména pravoslavné obce řecké sídlem v Budapešti a v jiných městech Maďarska, jakož i ústavy náboženské a jiné, jsou-li v těchto obcích a ústavech zúčastněni příslušníci mocností spojených a sdružených.


IV.
Žádné propadnutí práv nebude aniž mohlo býti platně namítáno naproti příslušníkům mocností spojených a sdružených počítaje v to společnosti a sdružení, ve kterých tito byli zúčastněni, proto, že opomenuli učiniti zadost formalitám nebo prohlášením uloženým maďarským zákonem nebo nařízením vydaným po uzavření příměří a před tím, než tato smlouva nabude působnosti.


Článek 233.
Maďarsko se zavazuje, že pokud jde o majetek, práva a zájmová účastenství vrácená podle článku 232, příslušníkům mocností spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni:
a) uvésti a udržovati práva a zájmová účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených s výhradou výjimek výslovně v této smlouvě stanovených v tom právním stavu, v kterém byly podle zákonů předválečných majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého království uherského;
b) nepodrobiti majetek, práva nebo zájmová účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených žádným opatřením, která by se nepříznivě dotýkala vlastnictví a která by neplatila stejně o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků maďarských, a zaplatiti přiměřenou náhradu, kdyby takováto opatření byla učiněna.


PŘÍLOHA.


§ 1.
Ve shodě s ustanoveními článku 232, odstavce d), potvrzuje se platnost všech opatření propůjčujících vlastnictví, všech nařízení o likvidaci podniků neb společností, nebo všech jiných nařízení, předpisů, rozhodnutí nebo instrukcí, které byly učiněny nebo vydány od kterýchkoli soudů neb správních úřadů jedné z Vysokých stran smluvních podle zákonodárství válečného o majetku, právech nebo zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i opatření takových, o kterých nutno míti za to, že byla podle tohoto válečného zákonodárství učiněna nebo vydána. Bude se míti za to, že zájmy všech osob byly platně upraveny nařízeními, předpisy, rozhodnutími neb instrukcemi jednajícími o majetku, v němž jsou tyto osoby zúčastněny, bez rozdílu, zdali v oněch nařízeních, předpisech, rozhodnutích neb instrukcích byly tyto zájmy výslovně uvedeny čili nic. Nebude brána v odpor správnost převodu majetku, práv neb zájmových účastenství uskutečněného podle řečených nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí. Rovněž se potvrzuje platnost veškerých opatření učiněných o majetcích, obchodních podnicích neb společnostech, pokud se týče jejich zjištění, sekvestrace, vnucené správy, využití, rekvisice, dozoru neb likvidace, prodeje nebo správy majetku, práv nebo zájmových účastenství, vymáhání neb placení dluhů, placení útrat, nákladů nebo výloh, nebo jakéhokoli jiného opatření předsevzatého v důsledku nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí učiněných, vydaných nebo provedených kterýmkoli soudem nebo správním úřadem jedné z Vysokých stran smluvních podle mimořádných zákonů válečných o majetku, právech a zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i v důsledku takových opatření, o kterých nutno míti za to, že byla podle těchto mimořádných zákonů učiněna, s výhradou, že ustanovení tohoto paragrafu nejsou na újmu majetkovým právům, jichž příslušníci mocností spojených a sdružených před tím nabyli bezelstně a řádným způsobem v souhlase se zákony státu, v jehož území majetek leží.
Ustanovení tohoto paragrafu netýkají se takových shora vypočítaných opatření, která byla učiněna bývalou vládou rakousko-uherskou na území přepadeném neb obsazeném, ani opatření vzpomenutých shora, která byla učiněna Maďarskem nebo maďarskými úřady po 3. listopadu 1918; veškerá tato opatření budou neplatná.


§ 2.
Žádná reklamace ani žaloba nesmí býti vznášena Maďarskem nebo jeho příslušníky ani přílušníky bývalého království uherského nebo jejich jménem, nechť osoby tyto sídlí kdekoli, proti kterékoli mocnosti spojené a sdružené nebo proti kterékoli osobě jednající jménem nebo z příkazu kteréhokoli úřadu soudního nebo správního řečené mocnosti spojené a sdružené ve věci jakéhokoli jednání neb opominutí, které se týká majetku, práv nebo zájmových účastenství příslušníků maďarských a zběhlo se za války neb za příprav válečných. Rovněž nebude připuštěna žádná reklamace ani žaloba proti nikomu, pokud jde o jakékoli jednání nebo opominutí vyplývající z mimořádných opatření válečných, zákonů a nařízení kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené.


§ 3.
V článku 232 a v této příloze zahrnuje výraz "mimořádná opatření válečná" všeliká opatření zákonodárná, správní, soudní nebo jiná, která byla nebo budou později učiněna ve věci majetku nepřátelského a jejichž účinkem bylo nebo bude odnětí disposice vlastníkům nad jejich majetkem, avšak bez dotčení podstaty práva vlastnického, zejména opatření o dohledu, vnucené správě a sekvestraci, neb opatření, jejichž účelem bylo neb bude zabaviti, zužitkovati nebo obstaviti aktiva nepřátelská, a to z jakéhokoli důvodu, v jakékoli formě a na kterémkoli místě. Akty, kterými se tato opatření proti majetku nepřátelskému provádějí, jsou veškerá rozhodnutí, instrukce, rozkazy neb nařízení správních úřadů nebo soudů, uplatňující tato opatření na majetek nepřátelský, jakož i veškerá jednání osob pověřených správou nebo dozorem nad majetkem nepřátelským, jako na př. placení dluhů, vybírání pohledávek, zapravování útrat, nákladů neb výloh, vybírání platů.
"Opatření disposiční" jsou taková, jimiž byla nebo bude dotčena podstata vlastnictví k majetku nepřátelskému převodem celku nebo části na osobu jinou než vlastníka nepřátelského a bez jeho souhlasu, zejména opatření nařizující prodej, likvidaci, propadnutí vlastnického práva k majetku nepřátelskému, anulování právních titulů aneb cenných papírů.


§ 4.
Majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého království uherského na územích kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i čistý výtěžek jejich prodeje, likvidace nebo jiných opatření disposičních mohou býti touto mocností spojenou nebo sdruženou předně zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků této mocnosti za jejich majetek, práva a zájmová účastenství, počítaje k nim společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni na území bývalého království uherského, nebo pohledávky, jež mají za příslušníky maďarskými, jakož i tím, že se uspokojí reklamace vzniklé z jednání bývalé vlády rakousko-uherské nebo kteréhokoli uherského úřadu po 28. červenci 1914 a dřív nežli tato mocnost spojená nebo sdružená vstoupila do války. Výše takovýchto požadavků může býti určena rozhodčím, kterého určí pan Gustav Ador, uvolí-li se, nebo, neučiní-li tak, smíšeným rozhodčím soudem zavedeným v Oddílu VI. Na druhém místě mohou býti zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků mocnosti spojené nebo sdružené za jejich majetek, práva a zájmová účastenství na území ostatních mocností nepřátelských, pokud tato odškodnění nebudou poskytnuta jinakým způsobem.


§ 5.
Nehledíc k ustanovením článku 232, jestliže bezprostředně před vypuknutím války některá společnost povolená ve státě spojeném nebo sdruženém měla společně se společností od ní kontrolovanou a povolenou v Maďarsku právo používati známek továrních neb obchodních ve třech státech, nebo jestliže požívala spolu s takovou společností práva ke zvláštním procesům při výrobě zboží nebo předmětů potřebných pro třetí státy, bude prvá společnost samojediná oprávněna užívati oněch známek továrních ve třech státech s vyloučením společnosti maďarské; a společné právo k procesu výrobnímu bude vydáno této první společnosti bez ohledu na jakékoli opatření učiněné podle válečného zákonodárství v mocnářství rakousko-uherském vzhledem k této druhé společnosti nebo jejím zájmům, obchodnímu vlastnictví nebo akciím. Nicméně první společnost, bude-li za to žádáno, vydá druhé společnosti modely dovolující pokračovati ve výrobě zboží, které se má spotřebovati v Maďarsku.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#378577 Verze : 0
§ 6.
Až do okamžiku, kdy bude provedena restituce podle článku 232, ručí Maďarsko za zachování majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených - počítaje v to společnosti a družstva, v nichž byli tito příslušníci zúčastněni -, jež byly podrobeny v Maďarsku nějakému mimořádnému opatření válečnému.


§ 7.
Do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, ohlásí mocnosti spojené nebo sdružené majetek, práva a zájmová účastenství, o kterých míní použíti práva uvedeného v článku 232, odstavci f).


§ 8.
Restituce uvedené v článku 232 budou vykonány na rozkaz vlády maďarské nebo úřadů, které na místě ní budou ustanoveny. Podrobné výkazy o vedení správy budou podány zúčastněným osobám úřady maďarskými na žádost, která může býti vznesena, jakmile tato smlouva nabude působnosti.


§ 9.
Až do ukončení likvidace uvedené v článku 232, odstavci b), zůstanou majetek, práva a zájmová účastenství osob jmenovaných v témž odstavci podrobeny mimořádným opatřením válečným, která byla nebo budou o nich učiněna.


§ 10.
Do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vydá Maďarsko každé mocnosti spojené nebo sdružené všechny smlouvy, osvědčení, akty a jiné právní tituly vlastnického práva, jež jsou v rukou jeho příslušníků a vztahují se k majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím nalézajícím se na území řečené mocnosti spojené nebo sdružené, čítaje v to akcie, obligace nebo jiné cenné papíry všech společností povolených podle zákonů této mocnosti.
Maďarsko podá kdykoli na žádost mocnosti spojené nebo sdružené všechny vysvětlení o majetku, právech a zájmových účastenstvích státních občanů maďarských na území této mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i o všech transakcích, které byly s řečeným majetkem, právy nebo zájmovými účastenstvími snad provedeny po 1. červenci 1914.


§ 11.
Výraz "peněžní aktiva" zahrnuje všecky vklady nebo fondy zřízené před vypověděním války nebo po něm, jakož i všechna aktiva pocházející ze vkladů, důchodů neb užitků inkasovaných správci, sekvestry nebo jinými z úhrad bankovních nebo z jakéhokoli jiného pramene, avšak nezahrnuje peněz náležejících spojené anebo sdružené mocnosti anebo státům, provinciím neb obcím, které ji tvoří.


§ 12.
Všechna kdekoli učiněná umístění peněžních aktiv příslušníků Vysokých stran smluvních, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, osobami odpovědnými za správu nepřátelského majetku nebo majícími dozor nad takovou správou anebo na rozkaz těchto osob nebo kteréhokoli úřadu budou prohlášena za neplatná.
Tato peněžní aktiva budou vyúčtována bez ohledu k oněm umístěním.


§ 13.
Do měsíce po tom,kdy tato smlouva nabude působnosti, nebo na žádost vznesenou kdykoli poté, vydá Maďarsko mocnostem spojeným nebo sdruženým všecky účty nebo doklady účetní, archivy, listiny a vysvětlení všeho druhu, nalézající se snad na jeho území a týkající se majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků těchto mocností - počítaje v to společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni -, jež byly podrobeny mimořádným opatřením válečným neb jakémukoli opatření disposičnímu buď v Maďarsku nebo v územích, která byla obsazena jím nebo jeho spojenci.
Kontroloři, dozorci, vedoucí ředitelé, správci, vnucení správci, likvidátoři a opatrovníci budou za ručení vlády maďarské osobně odpovědni za neprodlené a úplné vydání těchto účtů a listinných dokladů a za jejich přesnost.


§ 14.
Ustanovení článku 232 a této přílohy o majetku, právech a zájmových účastenstvích v nepřátelských státech a o výtěžku jejich likvidace vztahují se na dluhy, úvěry a účty, kdežto Oddíl III upravuje toliko způsoby placení.
Pro úpravu otázek uvedených v článku 232 mezi Maďarskem a mocnostmi spojenými a sdruženými, jejich koloniemi nebo protektoráty nebo kterýmkoli z britských dominií nebo Indií, o kterých nebude prohlášeno, že přijímají Oddíl III, a mezi jejich příslušníky budou platiti ustanovení Oddílu III o měně, v které se mají díti platy, o kursu a úrocích, ačli zúčastněná vláda spojené nebo sdružené mocnosti neoznámí Maďarsku do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, že se jednoho nebo několika řečených ustanovení nemá použíti.


§ 15.
Ustanovení článku 232 a této přílohy platí o vlastnictví průmyslovém, literárním a uměleckém, která jsou nebo budou pojata do likvidace majetku, práv, zájmových účastenství, společností nebo podniků, provedené podle výjimečného válečného zákonodárství mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo podle podmínek článku 232, odstavce b).


ODDÍL V.


SMLOUVY, PROMLČENÍ, ROZSUDKY.


Článek 234.
a) Smlouvy uzavřené mezi nepřáteli budou pokládány za zrušené od okamžiku, kdy se kterékoli dvě strany staly nepřáteli, vyjímajíc případ, kde jde o dluhy nebo jiné povinnosti peněžní, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy vykonáno nebo placeno, a s výhradou výjimek a zvláštních pravidel platných pro jisté smlouvy nebo druhy smluv uvedených níže nebo v připojené příloze.
b) Vyňaty jsou ze zrušení ve smyslu tohoto článku smlouvy, jichž splnění bude ve všeobecném zájmu žádáno vládami mocností spojených nebo sdružených, jejichž příslušníkem jest jedna ze stran, do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Způsobí-li splnění smluv takto v platnosti zachovaných následkem změny obchodních poměrů jedné ze stran značnou újmu, může smíšený rozhodčí soud, o němž jest řeč v Oddíle VI, přiřknouti poškozené straně přiměřenou náhradu.
c) Hledíc k předpisům ústavním a právním ve Spojených státech amerických a Japonsku, neplatí tento článek ani článek 235 s připojenou přílohou o smlouvách uzavřených mezi příslušníky těchto států a příslušníky bývalého království uherského; stejně neplatí článek 240 pro Spojené státy americké nebo jejich příslušníky.
d) Tento článek jakož i připojená příloha neplatí pro smlouvy, jejichž strany se staly nepřáteli tím, že jedna nebo druhá bydlila v území, jehož suverenita se mění, pokud tato strana nabude na základě této smlouvy státní příslušnosti mocnosti spojené nebo sdružené, ani pro smlouvy uzavřené mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených, mezi kterými byly obchodní styky zakázány proto, že jedna ze stran byla na území některé z mocností spojených nebo sdružených, které bylo obsazeno nepřítelem.
e) O žádném ustanovení tohoto článku a připojené přílohy nelze míti za to, že by činilo neplatným obchodní jednání zákonité vykonané na základě smlouvy uzavřené mezi nepřáteli se schválením jedné z mocností válčících.


Článek 235.
a) Na území Vysokých stran smluvních staví se ve vztazích mezi nepřáteli veškeré lhůty promlčecí, práva omezující nebo preklusivní lhůty procesní po dobu války, ať počaly běžeti před vypuknutím války či po něm; počnou znovu běžeti nejdříve tři měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Toto ustanovení platí o lhůtách k předložení kuponů úrokových anebo dividendových a o lhůtách k předložení cenných papírů vylosovaných nebo z jakéhokoli jiného důvodu splatných, pokud jde o jich placení.
b) Byly-li následkem nevykonání nějakého aktu aneb nevyhovění formálnímu předpisu za války na území bývalého království uherského provedeny úkony exekuční na újmu příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, bude reklamace podaná příslušníkem některé mocnosti spojené nebo sdružené vznesena na smíšený rozhodčí soud, stanovený v Oddíle VI, nespadá-li ta věc do pravomoci soudu některé mocnosti spojené nebo sdružené.
c) Na žádost interesovaného příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené nalezne smíšený rozhodčí soud na znovuzřízení práv porušených úkony exekučními, vzpomenutými v odstavci b), kdykoli to, hledíc k zvláštním poměrům věci, bude spravedlivo a možno.
Bylo-li by toto znovuzřízení nespravedlivo nebo nemožno, může smíšený rozhodčí soud poskytnouti poškozené straně náhradu na vrub vlády maďarské.
d) Stala-li se smlouva mezi nepřáteli neplatnou buď tím, že jedna ze stran nesplnila nějakou podmínku smluvní, anebo tím, že použila práva smlouvou stanoveného, může se poškozená strana obrátiti o náhradu škody na smíšený rozhodčí soud. Soud bude míti v tomto případě práva stanovená v odstavci c).
e)Ustanovení předešlých odstavců tohoto článku budou platiti pro příslušníky mocností spojených a sdružených, kterým se stala újma opatřeními svrchu vzpomenutými, provedenými od úřadů bývalé vlády uherské v území přepadeném nebo obsazeném, nedostalo-li se těmto příslušníkům za to jiné náhrady.
f) Maďarsko nahradí třetím osobám škodu, kterou utrpěly vrácením neb znovuzřízením práva, na něž nalezl smíšený rozhodčí soud podle ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku.
g) Co se týče skriptur obchodních, začne tříměsíční lhůta, o níž je řeč v odstavci a), běžeti ode dne, kdy se definitivně ukončí mimořádná opatření platící o skripturách obchodních v území příslušné mocnosti.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379156 Verze : 0
Článek 236.
V poměru mezi nepřáteli bude se míti za to, že žádná obchodní skriptura sepsaná před válkou nepozbyla platnosti jen z toho důvodu, že nebyla předložena ku přijetí nebo k placení v předepsaných lhůtách, nebo že vydatelé neb indosanti nebyli zpraveni o nepřijetí neb o nezaplacení, nebo že schází protest, nebo z toho důvodu, že za války nebylo vyhověno jakémukoli formálnímu předpisu.
Jestliže lhůta, v které měla obchodní skriptura býti předložena ku přijetí nebo k placení, nebo v které měli vydatel neb indosanti býti zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo v které měla býti skriptura protestována, vypršela za války, a jestliže strana, která měla předložiti nebo dáti protestovati skripturu nebo dáti zprávu o nepřijetí neb o neplacení, tak neučinila za války, bude jí od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, povolena lhůta méně tří měsíců, v níž bude moci předložiti skripturu, zpraviti o nepřijetí neb o neplacení nebo dáti ji protestovati.


Článek 237.
Rozsudky vynesené soudy kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené v případech, v kterých jsou tyto soudy příslušné podle této smlouvy, budou uznány v Maďarsku za pravomocné a budou vykonány, aniž bude potřebí je opatřovati doložkou vykonatelnosti.
Jestliže byl v jakémkoli sporu za války proti příslušníku mocností spojených nebo sdružených nebo proti společnosti neb družstvu, v nichž byl některý z těchto příslušníků zúčastněn, od soudu bývalého království uherského vynesen rozsudek nebo nařízen exekuční výkon v některé instanci, v které se onen příslušník nebo společnost nebo družstvo nemohli hájiti, bude moci příslušník mocnosti spojené nebo sdružené, jemuž se takto stala újma, dostati náhradu, která bude určena smíšeným rozhodčím soudem ustanoveným v Oddíle VI.
K žalobě příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora vzpomenutá na rozkaz smíšeného rozhodčího soudu, kde to bude možno, býti dána tím způsobem, že se strany znovu uvedou ve stav, v němž byly před rozsudkem vyneseným od maďarského soudu.
Náhradu shora vzpomenutou mohou před smíšeným soudem dostati rovněž příslušníci mocností spojených a sdružených, kterým se stala újma soudními rozhodnutími v územích přepadených nebo obsazených, jestliže nebyli odškodněni jinak.


Článek 238.
Ve smyslu Oddílu III, IV, V a VII znamená výraz "za války" pro každou mocnost spojenou nebo sdruženou období od okamžiku, kdy nastal válečný stav mezi Maďarskem a touto mocností, až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.


PŘÍLOHA.


I.


Obecná ustanovení.


§ 1.
Ve smyslu článků 234, 235 a 236 pokládají se smluvní strany za nepřátelské, byl-li obchod mezi nimi zakázán nebo stal-li se jinak nezákonným podle zákonů, nařízení nebo předpisů, kterým byla jedna z těchto stran podrobena, a to buď ode dne, kdy tento obchod byl zakázán, nebo ode dne, kdy se stal nezákonným jakýmkoli jiným způsobem.


§ 2.
Následující druhy smluv jsou vyňaty ze zrušení, o kterém je řeč v článku 234, a zůstávají v působnosti bez újmy práv uvedených v článku 232, odstavec b) a s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vydaných za války mocnosti spojenými nebo sdruženými, jakož i ustanovení smluvních:
a) smlouvy, jejichž předmětem je převod statků, majetku a věcí movitých neb nemovitých, jestliže vlastnictví bylo převedeno nebo předmět vydán před tím, nežli se strany staly nepřáteli;
b) pachty, nájmy a smlouvy o budoucím nájmu;
c) smlouvy o zástavu nemovitou, movitou a právo retenční;
d) koncese na doly, důlní jámy, lomy nebo ložiska;
e) smlouvy mezi osobami soukromými a státy, zeměmi, obcemi a jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly, a koncese udělené řečenými státy, zeměmi, obcemi nebo jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly.


§ 3.
Jsou-li ustanovení některé smlouvy zrušena z části podle článku 234 a lze-li odloučení provésti, zůstanou ostatní ustanovení této smlouvy v platnosti s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vzpomenutých shora v paragrafu 2. Nelze-li odloučení provésti, bude se míti za to, že smlouva byla zrušena v celku.


II.


Zvláštní předpisy o určitých druzích smluv.


Smlouvy na bursách cenných papírů a zboží.


§ 4.
a) Pravidla vydaná za války uznanými bursami na cenné papíry nebo na zboží a stanovící likvidaci obchodů bursovních, uzavřených před válkou nepřátelským jednotlivcem, potvrzují se Vysokými stranami smluvními, rovněž i opatření k provedení těchto pravidel, s výhradou:
1. že bylo výslovně řečeno, že obchod bude podléhati pravidlům řečených burs,
2. že tato pravidla byla všeobecně závazná,
3. že podmínky likvidace byly slušné a přiměřené.
b) Předchozí odstavec se nevztahuje na opatření učiněná za okupace na bursách v krajích, které byly obsazeny nepřítelem.
c) Likvidace termínových obchodů s bavlnou uzavřených ke dni 31. července 1914 podle rozhodnutí svazu bavlnářského v Liverpoolu se potvrzuje.


Zástava.


§ 5.
Prodej zástavy zřízené k zaručení dluhu nepřítelova bude se v případě nezaplacení pokládati za platný, třeba že vlastník nemohl býti zpraven, jestliže věřitel jednal bezelstně s náležitou péčí a opatrností; v tom případě nebude moci vlastník vznésti nijakého nároku na prodej zástavy.
Toto ustanovení se nevztahuje na prodeje zástav vykonané nepřítelem za okupace v krajinách, do kterých nepřítel vpadl nebo jež obsadil.


Obchodní skriptury.


§ 6.
Pokud se týče mocností, které přijaly Oddíl III a připojenou k němu přílohu, budou peněžní závazky trvající mezi nepřáteli a plynoucí z vydání obchodních skriptur vyrovnány podle řečené přílohy prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, jež vstoupí v práva majetníka, pokud jde o různé opravné prostředky, které jsou majetníku přístupny.


§ 7.
Jestliže se některá osoba buď před válkou nebo za války zavázala zaplatiti obchodní skripturu následkem závazku, jejž k ní přejala jiná osoba, která se stala později nepřátelskou, bude tato osoba nucena přes zahájení nepřátelství ručiti oné za následky svého závazku.


III.


Pojišťovací smlouvy.


§ 8.
Pojišťovací smlouvy, které uzavřela jedna osoba s druhou, jež se stala později nepřátelskou, budou upraveny podle následujících paragrafů.


Pojištění proti požáru.


§ 9.
Smlouvy o pojištění proti požáru týkající se majetku, které uzavřela osoba mající zájmy na tomto majetku s osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené zahájením nepřátelství nebo následkem toho, že se osoba stala nepřátelskou, nebo že jedna ze stran nesplnila některého smluvního závazku za války nebo ve lhůtě tří měsíců po válce, nýbrž budou zrušeny dnem, kdy roční prémie po prvé dospěje splatnosti po vypršení tříměsíční lhůty po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti.
Provede se vyrovnání nezaplacených prémií, jež dospěly splatnosti za války, nebo nároků za škody vzešlé za války.


§ 10.
Jestliže pojištění požární uzavřené před válkou bylo správním nebo zákonodárným aktem za války převedeno s původního pojistitele na pojistitele jiného, bude převod uznán a o ručení původního pojistitele bude se míti za to, že přestalo dnem převodu. Původní pojistitel bude však oprávněn k tomu, aby se mu na jeho žádost dostalo úplné informace o podmínkách převodu, a bude-li patrno, že tyto podmínky nebyly přiměřené, budou změněny tak dalece, pokud je nutno, aby se staly přiměřenými.
Nad to bude míti pojistník v dohodě s původním pojistitelem právo, aby byla smlouva převedena na původního pojistitele, počínajíc dnem žádosti.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379158 Verze : 0
Pojištění na život.


§ 11.
Pojišťovací smlouvy na život uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené prohlášením války nebo tím, že se osoba stala nepřátelskou.
Každá částka, která se stala splatnou za války za podmínek smlouvy, jež se podle předchozího odstavce nepokládá za zrušenou, bude vymahatelná po válce. Tato částka se zvýší o 5%ní roční úroky od dospělosti až do dne splacení.
Jestliže smlouva za války propadla pro neplacení prémií nebo stala-li se bezúčinnou pro nesplnění smluvních podmínek, budou pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní nástupci míti právo kdykoli ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádati od pojistitele hodnotu, kterou měla pojistka v den svého propadnutí nebo zrušení.
Když smlouva propadla za války proto, že nebyly následkem válečných opatření placeny prémie, mají pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní nástupci právo do tří měsíců, jež budou následovati po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, obnoviti platnost smlouvy tím, že zaplatí prémie případně dospělé s 5%ním ročním úrokem.


§ 12.
Jestliže byly pojišťovací smlouvy na život uzavřeny pobočkou některé pojišťovací společnosti zřízenou ve státě, který se později stal nepřátelským, bude se tato smlouva, nebude-li obsaženo ustanovení opačné ve smlouvě samé, říditi místními zákony, avšak pojistitel bude směti požadovati na pojištěnci nebo jeho zástupcích vrácení částek zaplacených k uspokojení požadavků vznesených nebo uložených následkem opatření válečných proti podmínkám smlouvy samé a proti zákonům a státním smlouvám v době, kdy pojišťovací smlouva byla uzavřena.


§ 13.
Ve všech případech, kde podle zákona platného pro smlouvu zůstane pojistitel přes to, že prémie nejsou zaplaceny, zavázán smlouvou až do té doby, kdy se dá pojištěnci zpráva, že smlouva došla, bude míti právo, jestliže mu bylo válkou znemožněno tuto zprávu podati, vymáhati od pojištěnce nezaplacené prémie zvýšené o 5%ní roční úrok.


§ 14.
Pro použití paragrafů 11 - 13 budou se za pojišťovací smlouvy na život pokládati pojišťovací smlouvy, které se, pokud jde o výpočet vzájemných závazků mezi dvěma stranami, zakládají na pravděpodobnostech lidského života, kombinovaných s úrokovou mírou.


Pojištění námořní.


§ 15.
Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky cestovní, uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se později stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušené tím okamžikem, kdy se tato osoba stala nepřátelskou, vyjímajíc případy, že risiko, o němž je řeč ve smlouvě, počalo běžeti před tímto okamžikem.
Nepočalo-li risiko běžeti, bude možno částky zaplacené jako prémie nebo jinak vymáhati na pojistiteli.
Počalo-li risiko běžeti, bude se smlouva pokládati za platnou přes to, že se strana stala nepřátelskou, a zaplacení částek dlužných podle podmínek smlouvy buď jako prémie nebo jako škody bude vymahatelné, až tato smlouva nabude působnosti.
Jestliže byla uzavřena dohoda o placení úroku z částek, jež byly dluhovány před válkou příslušníkům nebo příslušníky států válčících a byly vymoženy po válce, poběží tento úrok v případě ztrát vymahatelných podle pojišťovacích smluv námořních od té chvíle, kdy vypršela lhůta jednoroční ode dne těchto ztrát.


§ 16.
Žádná smlouva o námořním pojištění s pojistníkem, jenž se později stal nepřítelem, nesmí se vykládati tak, že by kryla škody způsobené válečnými činy mocnosti, jejímž příslušníkem je pojistitel, nebo válečnými činy států spojených nebo sdružených s touto mocností.


§ 17.
Prokáže-li se, že některá osoba, která před válkou uzavřela smlouvu o námořním pojištění s pojistitelem, jenž se později stal nepřítelem, uzavřela po zahájení nepřátelství novou smlouvu kryjící totéž risiko s pojistitelem nikoli nepřátelským, bude se míti za to, že nová smlouva nahradila původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé prémie budou upraveny na tom základě, že původní pojistitel bude zavázán smlouvou jen do okamžiku, kdy byla uzavřena smlouva nová.


Jiná pojištění.


§ 18.
S jinými pojišťovacími smlouvami uzavřenými před válkou mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nežli smlouvami, o nichž jest řeč v paragrafech 9 až 17, naloží se ve všech směrech stejným způsobem, jako by se naložilo podle řečených článků se smlouvami o požárním pojištění mezi týmiž stranami.


Zajišťovací smlouvy.


§ 19.
Všechny zajišťovací smlouvy uzavřené s osobou, jež se stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušeny tím, že se tato osoba stala nepřátelskou, avšak v případě risika v pojištění životním nebo námořním, jež počalo běžeti před válkou, bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení částek dlužných vhledem na tato risika.
Jestliže se však zajištěnci stalo následkem vpádu nemožným nalézti jiného zajistitele, potrvá smlouva v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Bude-li některá smlouva zajišťovací zrušena podle tohoto paragrafu, provede se vyúčtování mezi stranami, pokud se týče i prémií zaplacených a splatných, i závazků za ztráty utrpěné vhledem na risika v pojištění životním neb námořním, jež počala běžeti před válkou. V případě jiných risik nežli těch, která jsou uvedena v paragrafech 11 až 17, upraví se účty ke dni, kterého se strany staly nepřátelskými, bez ohledu na nároky za ztráty utrpěné po tomto dnu.


§ 20.
Ustanovení předchozího paragrafu vztahují se také na ta zajištění trvající v den, kdy se strany staly nepřátelskými, která zajišťují zvláštní risika přejatá pojistitelem v pojišťovací smlouvě stran jakéhokoli jiného risika než risika života neb risika námořního.


§ 21.
Zajištění pojišťovací smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné smlouvě zajišťovací, zůstane v platnosti.


§ 22.
Bylo-li před válkou uskutečněno zajištění smlouvy v pojištění námořním, zůstane postup risika postoupeného zajistiteli v platnosti, jestliže toto risiko počalo běžeti před zahájením nepřátelství, a smlouva zůstane platná přes zahájení nepřátelství; částky dlužné podle smlouvy zajišťovací jak stran prémií, tak stran ztrát budou vymahatelné po válce.


§ 23.
Ustanovení paragrafů 16 a 17 a poslední odstavec paragrafu 15 budou se vztahovati na smlouvy zajišťující risika námořní.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379159 Verze : 0
ODDÍL VI.


SMÍŠENÝ ROZHODČÍ SOUD.


Článek 239.
a) Ve lhůtě tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude zřízen smíšený rozhodčí soud mezi každou z mocností spojených nebo sdružených na straně jedné a Maďarskem na straně druhé. Každý z těchto soudů bude složen za tří členů. Každá ze zúčastněných vlád bude jmenovati jednoho z těchto členů. Předseda bude zvolen po dohodě mezi oběma zúčastněnými vládami.
Nebylo-li by možno dosíci o tom dohody, budou předseda soudu a dvě jiné osoby jako jeho náhradníci pro případ potřeby zvoleni Radou Společnosti národů nebo, nežli bude tato Rada ustavena, panem Gustavem Adorem, svolí-li k tomu. Osoby tyto mají býti příslušníky mocností, které zůstaly za války neutrální.
Jestliže se některá vláda nepostará při uprázdnění místa způsobem shora vytčeným do měsíce o člena soudu, bude člen soudu vybrán protivno vládou z oboru osob shora vzpomenutých, vyjímajíc předsedu.
Rozhodnutí většiny členů bude rozhodnutím soudu.
b) Smíšené rozhodčí soudy zřízené podle odstavce a) budou rozhodovati o sporech spadajících do jejich příslušnosti podle Oddílů III, IV, V a VII.
Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu týkající se smluv uzavřených dříve, než nabyla působnosti tato smlouva, mezi příslušníky mocností spojených a sdružených a příslušníky maďarskými vyřizovány smíšeným rozhodčím soudem; vyjímají se však spory, které podle zákonů mocností spojených, sdružených nebo neutrálních spadají pod příslušnost státních soudů těchto mocností. V tomto případě budou tyto spory vyřizovány těmito státními soudy s vyloučením smíšeného rozhodčího soudu. Zúčastněný příslušník mocnosti spojené nebo sdružené bude však nicméně moci záležitost vznésti na smíšený rozhodčí soud, nebrání-li tomu zákony jeho státu.
c) Bude-li to odůvodňovati počet sporů, budou moci býti ustanoveni další členové, aby se smíšený rozhodčí soud mohl rozděliti v několik oddělení. Každé z těchto oddělení bude složeno, jak shora udáno.
d) Každý smíšený rozhodčí soud stanoví sám svůj jednací řád, pokud není upraven ustanoveními v příloze k tomuto článku. Bude míti právo určiti peníz nákladů a výloh procesních, jež má nésti strana prohrávající.
e) Každá vláda bude hraditi plat člena smíšeného rozhodčího soudu, jejž jmenuje, i každého zmocněnce, jejž určí, aby ji zastupoval před soudem.
Plat předsedův bude vyměřen zvláštní dohodou zúčastněných vlád, a tento plat, jakož i společná vydání každého soudu ponesou tyto dvě vlády na polovic.
f) Vysoké strany smluvní se zavazují, že jejich soudy a úřady poskytnou smíšeným rozhodčím soudům přímo jakoukoli možnou právní pomoc, zejména při zprostředkování zpráv a při sbírání důkazů.
g) Vysoké strany smluvní se shodují v tom, že budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu pokládati za konečná a učiní je závaznými pro své příslušníky.


PŘÍLOHA.


§ 1.
Jestliže některý člen soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo jestliže bude některému členu soudu z jakéhokoli důvodu nemožno zastávati svůj úřad, bude postup, podle kterého se dělo jmenování, zachován i při ustanovení jeho náhradníka.


§ 2.
Soud se přidrží ve svém řízení pravidel shodujících se se spravedlností a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách, v kterých má každá strana podati své návrhy, a upraví formality potřebné k vedení důkazů.


§ 3.
Právní zástupci a rádcové obou stran budou míti právo přednésti soudu ústně i písemně důvody na podporu neb obhájení své pře.


§ 4.
Soud uschová spisy o sporných otázkách a případech jemu předložených a o příslušném řízení s udáním dat.


§ 5.
Každá ze zúčastněných mocností může jmenovati tajemníka. Tito tajemníci budou tvořiti smíšený úřad tajemnický při soudu a budou podřízeni jeho rozkazům. Soud smí jmenovati aužívati jednoho neb několika funkcionářů, jichž bude potřebí, aby mu pomáhali při plnění jeho úkolů.


§ 6.
Soud bude rozhodovati o všech sporných otázkách a věcech naň vznesených podle důkazů, svědectví a informací, jež opatří zúčastněné strany.


§ 7.
Vysoké strany smluvní se zavazují poskytnouti soudu všechnu pomoc a vysvětlení, kterých potřebuje, aby provedl svá šetření.


§ 8.
Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení konati v jazyku anglickém, francouzském, italském nebo japonském podle toho, jak rozhodne mocnost spojená nebo sdružená, o kterou jde.


§ 9.
Místo a čas zasedání každého soudu určí předseda soudu.


Článek 240.
Jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci uvedené v Oddílech III, IV, V nebo VII a jestliže se rozsudek takový nebude shodovati s ustanoveními řečených Oddílů, bude míti strana, která tím utrpí újmu, právo na náhradu, jež bude určena smíšeným rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora uvedená býti dána, možno-li, smíšeným rozhodčím soudem tak, že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém byly, nežli byl vynesen rozsudek soudem bývalého království uherského.


ODDÍL VII.


VLASTNICTVÍ PRŮMYSLOVÉ.


Článek 241.
S výhradou ustanovení tétosmlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jak je toto vlastnictví vymezeno mezinárodními úmluvami pařížskou a bernskou, vzpomenutými v článcích 220 a 222, znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v územích Vysokých smluvních stran ve prospěch osob, které byly jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný, anebo jejich právních nástupců. Rovněž i práva, jež, nebýti války, by byla mohla býti získána za války na základě podané žádosti za ochranu vlastnictví průmyslového nebo na základě uveřejnění díla literárního nebo uměleckého, budou uznána a vyhrazena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, ve prospěch osob, jež by byly měly k tomu právní titul.
Avšak právní jednání předsevzatá na základě zvláštních opatření, která snad byla zavedena za války vrchností zákonodárnou, výkonnou neb správní některé mocnosti spojené nebo sdružené, pokud jde o práva příslušníků bývalého království uherského ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, zůstanou v platnosti a zachovají všechny své účinky.
Ani Maďarsko nebo jeho příslušníci, ani příslušníci bývalého království uherského, ani nikdo jiný jejich jménem nebudou moci činiti právních nároků ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že vláda mocnosti spojené nebo sdružené neb kterákoli osoba na účet této vlády neb s jejím svolením těžily po dobu války z práv ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, ani z důvodu prodeje, nabízení neb používání výrobků, přístrojů, zboží nebo předmětů jakéhokoli druhu, na něž se tato práva vztahovala.
Jestliže zákonodárství některé mocnosti spojené nebo sdružené, které bylo v působnosti v době podpisu této smlouvy, nestanovilo nic jiného, naloží se s částkami dlužnými neb zaplacenými, pokud jde o majetek osob jmenovaných v článku 232 b), na základě právních jednání neb operací, uskutečněných v důsledku zvláštních opatření uvedených v odstavci druhém tohoto článku, stejně jako s ostatními pohledávkami těchto osob podle předpisů této smlouvy; na částky, jež vyplynuly ze zvláštních opatření učiněných vládou bývalého království uherského ve věci práv z průmyslového, literárního nebo uměleckého vlastnictví příslušníků mocností spojených neb sdružených, bude se hleděti jako na jiné dluhy příslušníků maďarských a naloží se s nimi jako s jinými dluhy.
Každá z mocností spojených nebo sdružených vyhrazuje si volnost omeziti, podmínkami vázati nebo ztenčiti práva z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého (vyjímajíc ochranné známky tovární neb obchodní), získaná před válkou a za války, nebo jež budou získána později podle jejího zákonodárství příslušníky maďarskými, ať tím, že je zužitkuje, ať tím, že bude poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že si vyhradí dozor nad tímto zužitkováním, ať jiným způsobem, a to do té míry, jakou bude pokládati za nutnou pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném nebo k tomu cíli, aby zabezpečila to, by Maďarsko slušně nakládalo s právy z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která na území maďarském drží její příslušníci, aneb aby měla záruku na úplné splnění všech závazků, jež podle této smlouvy Maďarsko vzalo na sebe. Pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která budou získána po době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude se směti volnosti svrchu vyhrazené mocnostem spojeným a sdruženým používati jen tehdy, mohla-li by ona omezení, podmínky nebo ztenčení býti pokládána za nutná pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném.
Jestliže by mocnosti spojené nebo sdružené použily předcházejících ustanovení, budou přiznány přiměřené náhrady nebo odškodné, s nimiž se naloží stejně, jako se má po rozumu této smlouvy naložiti s ostatními částkami dlužnými příslušníkům maďarským.
Každá z mocností spojených nebo sdružených si vyhrazuje právo pokládati za neplatný a bezúčinný jakýkoli úplný nebo částečný postup a jakékoli vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého, ke kterým snad došlo po 28. červenci 1914 aneb ke kterým snad dojde příště, a kterými by se ztížilo provedení předpisů tohoto článku.
Ustanovení tohoto článku nelze užíti, pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého, příslušející společnostem nebo podnikům, jež byly mocnostmi spojenými nebo sdruženými likvidovány podle výjimečného zákonodárství válečného anebo s nimiž se tak stane podle článku 232, odstavec b).
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379160 Verze : 0
Článek 242.
Lhůta nejméně roční ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude povolena příslušníkům každé z Vysokých smluvních stran, aby bez příplatku a jakýchkoli pokut provedli úkon, splnili formalitu, zaplatili poplatek a vůbec dostáli jakýmkoli závazkům předepsaným zákony a nařízeními jednoho každého státu k tomu cíli, aby zachovali neb dostali práva z vlastnictví průmyslového, získaná již před 28. červencem 1914 nebo která, nebýti války, by byla mohla býti získána po tomto dni na základě žádosti podané před válkou nebo za války, jakož i k tomu cíli, aby vznesli odpor proti takovýmto právům. Tento článek však nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení zakročovacího ve Spojených státech amerických, bylo-li již provedeno závěrečné líčení.
Práva z vlastnictví průmyslového, která snad propadla následkem toho, že nebyl proveden některý úkon nebo formalita neb že nebyl zaplacen poplatek, znovu oživnou. Pokud se však týká patentů a vzorků, bude moci každá mocnost spojená nebo sdružená učiniti opatření, která uzná podle zásad slušnosti za nutná, aby obhájila práva osob třetích, které snad těžily z patentů nebo vzorků, nebo jich používaly po dobu, kdy byly zbaveny platnosti. Mimo to patenty a vzorky náležející příslušníkům maďarským, které nabudou takto opět platnosti, zůstanou, pokud se týká udělených licencí, podřízeny předpisům, které by byly o nich platily za války, jakož i všem ustanovením této smlouvy.
Období mezi 28. červencem 1914 a dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, nebude započítáno do lhůty stanovené pro zužitkování patentu nebo pro užívání ochranných známek továrních neb obchodních neb užívání vzorků, a platí mimo to, že žádný patent, ochranná známka průmyslová neb obchodní nebo vzorek, který požíval ochrany dne 28. července 1914, nemůže dříve, než uplynula dvě léta ode dne, kdy nabyla působnosti tato smlouva, býti prohlášen za propadlý nebo zrušený jen z toho důvodu, že nebylo z něho těženo nebo ho nebylo používáno.


Článek 243.
Prioritní lhůty stanovené článkem 4 mezinárodní úmluvy pařížské ze dne 20. března 1883, revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoli jinou platnou úmluvou neb zákonem pro podávání neb registrování žádostí za patenty jakéhokoli druhu a pro podávání neb registrování ochranných známek továrních neb obchodních, vzorků a modelů, když tyto lhůty dne 28. července 1914 ještě nevypršely, jakož i lhůty, jež počaly běžeti za války aneb jež by, nebýti války, byly mohly počíti běžeti, budou prodlouženy každou z Vysokých smluvních stran ve prospěch všech příslušníků ostatních Vysokých smluvních stran až do doby, kdy uplyne šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Toto prodloužení lhůty však nebude na újmu právům kterékoli Vysoké smluvní strany aneb kterékoli osoby, jež by v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti, byla bezelstně v držbě práv z vlastnictví průmyslového odporujících právům, o něž někdo žádá dovolávaje se prioritní lhůty. Tyto mocnosti aneb osoby zůstanou v požívání svých práv, ať jich užívají osobně či skrze zástupce neb držitele licencí, kterým je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla působnosti, a nebudou moci v této věci žádným způsobem býti znepokojovány nebo stíhány jako padělatelé.


Článek 244.
Příslušníci bývalého království uherského neb osoby sídlící nebo vykonávající svou živnost na území bývalého království uherského se strany jedné a příslušníci mocností spojených nebo sdružených neb osoby sídlící nebo živnost svou vykonávající na území těchto mocností se strany druhé, ani osoby třetí, jimž tyto osoby postoupily svá práva za války, nebudou moci podati žaloby ani uplatňovati žádný nárok, odvolávajíce se na skutečnosti, jež se udály na území druhé strany mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem, kdy tato smlouva nabyla působnosti, a o nichž by se mohlo míti za to, že porušují práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jež existovala v kterýkoli okamžik za války nebo která budou obnovena hledíc k článkům 242 a 243.
Rovněž nebude v žádnou dobu přípustná žaloby se strany týchž osob pro porušení práv z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, odvolávající se na to, že byly prodávány neb nabízeny po jeden rok od podpisu této smlouvy na území mocností spojených neb sdružených straně jedné neb na území Maďarska na straně druhé produkty neb výrobky vyrobené anebo literární neb umělecká díla uveřejněná v době mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem podpisu této smlouvy, nebo odvolávající se na to, že tyto věci byly někým získány, že z nich bylo těženo neb jich používáno, při čemž se však rozumí, že toto ustanovení nebude platiti, jestliže držitelé těchto práv měli bydliště anebo průmyslové neb obchodní závody v územích, jež za války byla obsazena armádami rakousko-uherskými.
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Maďarskem se strany druhé.


Článek 245.
Licenční smlouvy týkající se těžení z vlastnictví průmyslového nebo smlouvy o reprodukování děl literárních nebo uměleckých, které byly uzavřeny dříve, než nastal stav válečný, mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených nebo osobami sídlícími na území těchto mocností nebo vykonávajícími tam svou živnost se strany jedné a příslušníky bývalého království uherského se strany druhé, budou pokládány za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný mezi bývalým mocnářstvím rakousko-uherským a mocností spojenou nebo sdruženou.
Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude však v každém případě míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádal od vlastníka těchto práv udělení nové licence, jejíž podmínky, nedohodnou-li se strany mezi sebou, budou stanoveny příslušným v tomto směru soudem té země, podle jejíhož zákonodárství ona práva byla získána, vyjímajíc případ, že se licence dosáhlo na základě práv získaných podle zákonodárství bývalého království uherského; v tomto případ budou podmínky ustanoveny smíšeným rozhodčím soudem, o němž mluví Oddíl VI této Části. Soud může po případě zároveň určiti náhradu, kterou pokládá za oprávněnou vhledem na užívání těchto práv po dobu války.
Licence vztahující se na práva průmyslová, literární nebo umělecká, které byly vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství válečného některé mocnosti spojené nebo sdružené, nebudou dotčeny tím, že byla prodloužena licence, která existovala před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence udělena původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, bude se míti za to, že nastoupila na její místo.
Byly-li vzhledem k vlastnictví osob uvedených v článku 232 b) za války placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před válkou o těžení z vlastnictví průmyslového nebo o rozmnožování nebo provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s těmito částkami stejně jako s ostatními dluhy nebo řečených osob ve shodě s touto smlouvou.
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Maďarskem se strany druhé.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379162 Verze : 0
ODDÍL VIII.


ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ÚZEMÍCH POSTOUPENÝCH


Článek 246.
Z fysických a právnických osob, které byly dříve příslušníky bývalého království uherského, počítajíc v to příslušníky Bosny a Hercegoviny, označují se v těchto ustanoveních ti, kdo podle této smlouvy nabývají státního občanství některé mocnosti spojené nebo sdružené ipso facto, výrazem "bývalí příslušníci bývalého království uherského"; ostatní označují se výrazem "příslušníci maďarští".


Článek 247.
Obyvatelé území převedených podle této smlouvy podrží přes tento převod a změnu státního občanství, která z něho vyplyne, v Maďarsku plné a neobmezené požívání všech práv z průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví, která jim náležela v době řečeného převodu podle zákonů tehdy platných.


Článek 248.
Otázky týkající se příslušníků bývalého království uherského a příslušníků maďarských, jejich práv, privilegií a majetku, o kterých by nebyla zmínka ani v této smlouvě, ani ve smlouvě, která má upraviti určité neodkladné vztahy mezi státy, na které byla převedena území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, budou učiněny předmětem zvláštních úmluv mezi státy, o které jde, počítajíc v to Maďarsko. Při tom se rozumí, že tyto úmluvy nebudou v nižádném případě odporovati ustanovením této smlouvy.
K tomu cíli je smluveno, že se do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude konati schůze delegátů zúčastněných mocností.


Článek 249.
Vláda maďarská vrátí příslušníkům bývalého království uherského bez odkladu držbu jejich statků, práv a zájmových účastenství ležících na území maďarském.znovu zřízena nebo obnovena podle článku 241 této smlouvy. Práva tato zůstanou na oněch územích v působnosti po dobu, která jim bude přiznána podle zákonodárství bývalého mocnářství rakousko-uherského.
Zvláštní úmluvou budou upraveny všechny otázky týkající se archivů, záznamů a plánů sloužících k ochraně vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jakož i způsob, jak je mají úřady bývalého mocnářství rakousko- uherského po případě posílati nebo k nahlédnutí dávati úřadům státům, kterým byla postoupena území řečeného mocnářství, nebo úřadům států nově vzniklých.


Článek 250.
Majetek, práva a zájmová účastenství maďarských příslušníků nebo společností podřízených jejich dozoru, ležící na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebudou přes ustanovení článku 232 a přílohy k Oddílu IV podrobeny záboru ani likvidaci podle těchto ustanovení.
Tento majetek, práva a zájmová účastenství budou vráceny oprávněným, jsouce zproštěny všech opatření toho druhu nebo jakéhokoli jiného opatření, učiněného o nakládání, vnucené správě nebo sekvestraci od 3.listopadu 1918 až do té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. Budou vráceny ve stavu, v jakém byly, když se stala opatření, o která jde.
Reklamace, které by snad byly učiněny příslušníky maďarskými podle tohoto článku, budou předloženy smíšenému rozhodčímu soudu, jejž má na zřeteli článek 239.
Mezi statky, práva a zájmová účastenství zde vzpomenutá nenáleží majetek, o které jedná článek 191 Části IX (Klausule finanční).
Tento článek se nikterak nedotýká ustanovení přílohy III k prvému Oddílu Části VIII (Náhrada škod) o vlastnictví maďarských příslušníků k lodím a člunům.


Článek 251.
Všechny smlouvy o prodeji zboží, které se má dodati po moři, pokud byly sjednány před 1.lednem 1917 mezi příslušníky bývalého království uherského se strany jedné a správami bývalého mocnářství rakousko-uherského, Maďarska, Bosny a Hercegoviny nebo příslušníky maďarskými se strany druhé, se zrušují, leda by šlo o dluhy a jiné peněžní závazky, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy té vykonáno nebo placeno. Všechny ostatní smlouva sjednané mezi týmiž stranami před 1. listopadem 1918 a toho dne ještě platné zůstanou nedotčeny.


Článek 252.
O promlčení, preklusi a propadnutí práv platí v územích postoupených ustanovení článků 235 a 236, při čemž ovšem výraz "začátek války" bude nahrazen výrazem "den, který určí správním opatřením každá mocnost spojená a sdružená jako den, jímž počínajíc vztahy mezi stranami smluvními staly se ve skutečnosti nebo po právu nemožnými", a výraz "doba války" bude nahrazen výrazem "doba mezi dnem právě řečeným a
dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti".


Článek 253.
Maďarsko se zavazuje, že nižádným způsobem nebude překážeti, aby majetek, práva a zájmová účastenství náležející některé společnosti zřízené podle zákonů bývalého mocnářství rakousko-uherského, v které jsou zúčastněni příslušníci států spojených nebo sdružených, byly přeneseny na jinou společnost zřízenou podle zákonů kterékoli jiné mocnosti, že usnadní všechna opatření nutná k provedení tohoto převodu a že poskytne všechnu pomoc, která by na něm byla žádána, aby příslušníkům států spojených nebo sdružených nebo společnostem, v nichž jsou zúčastněni, mohly býti vráceny jejich majetek, práva a zájmová účastenství v Maďarsku nebo v převedených územích.


Článek 254.
Oddíl III mimo článek 231 d) neplatí o dluzích sjednaných mezi příslušníky maďarskými a příslušníky bývalého království uherského.
S výhradou zvláštních ustanovení, uvedených v článku 231 d) pro mocnosti nově vzniklé, budou dluhy, o kterých se zmiňuje 1. odstavec tohoto článku, placeny v měně, která je zákonitá v době placení ve státě, jehož příslušníkem se stal příslušník bývalého království uherského. Kursem, kterého jest při řečeném vypořádání užíti, bude průměrný kurs znamenaný na burse ženevské v posledních dvou měsících před 1. listopadem 1918.


Článek 255.
Pojišťovací společnosti, které měly hlavní sídlo obchodní v územích, která byla dříve součástí bývalého mocnářství rakousko-uherského, budou míti právo provozovati své obchody v území maďarském po deset let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a změna jejich příslušnosti nedotkne se nikterak jejich právního postavení, jehož dosud požívaly.
Po dobu shora naznačenou nesmí Maďarsko obchody těchto společností postihnouti žádnými vyššími dávkami nebo poplatky, než jakými jsou postiženy obchody společnosti domácí. Jejich vlastnictví nesmí se dotknouti žádné opatření, které by nepostihovalo zároveň majetku, práv nebo zájmových účastenství pojišťovacích společností domácích. Kdyby se taková opatření stala, bude zaplaceno přiměřené odškodnění.
Tato ustanovení platí jen potud, pokud maďarským společnostem pojišťovacím, které dříve provozovaly své obchody v převedených územích, bude navzájem dovoleno požívati téhož práva, aby provozovaly své obchody v řečených územích, i kdyby jejich hlavní sídlo bylo mimo tato území.
Až uplyne shora řečených deset let, bude se se společnostmi pojišťovacími výše jmenovanými, které příslušejí do některé mocnosti spojené a sdružené, nakládati podle článku 211 této smlouvy.
Ustanovení tohoto článku budou se vztahovati rovněž na společnosti kooperativní, pakl zákonná úprava těchto společností obsahuje skutečnou zodpovědnost jich příslušníků za všechny úkony a smlouvy, které tvoří předmět řečených společností.


Článek 256.
Rozvrh majetku náležejícího kolektivním útvarům nebo veřejným osobám právnickým, působícím v územích rozdělených touto smlouvou, bude upraven zvláštními úmluvami.


Článek 257.
Státy, kterým bylo postoupeno území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, uznají práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, která platí na tomto území v době, kdy toto území přejde pod jejich svrchovanost, nebo která budou


Článek 258.
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy zavazuje se vláda maďarská, pokud se jí týká, že vydá mocnosti, které byla postoupena nějaká území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo která vznikla rozkouskováním tohoto mocnářství, poměrnou část reserv nashromážděných vládami nebo úřady bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo veřejnými nebo soukromými organisacemi činnými pod jejich dozorem, určenou k tomu, aby na těchto územích mohlo působiti pojištění sociální a státní.
Mocnosti, kterým budou tyto fondy vydány, musí jich za všech okolnosti věnovati splnění závazků vyplývajících z těchto pojištění.
Podmínky tohoto vydání budou stanoveny zvláštními úmluvami, uzavřenými mezi vládou maďarskou a vládami, o které jde.
Jestliže by tyto zvláštní úmluvy podle předešlého odstavce nebyly sjednány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, podmínky převodu budou předloženy v každém případě pětičlenné komisi; jednoho člena jmenuje vláda maďarská, jednoho druhá vláda, o niž jde, a tři správní rada Mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států. Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, bude povinna do tří měsíců po tom, co bude zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě Společnosti národů. Rozhodnutí Rady buďtež Maďarskem i druhým státem, o který jde, pokládána ihned za konečná.


Článek 259.
Ustanovení tohoto Oddílu týkající se vztahů mezi Maďarskem nebo příslušníky maďarskými a příslušníky bývalého království uherského, platí o vztazích téhož rázu mezi Maďarskem nebo příslušníky maďarskými a příslušníky bývalého císařství rakouského zmíněných v článku 26 mírové smlouvy s Rakouskem.
Navzájem platí ustanovení Oddílu VIII Části X řečené smlouvy, týkající se vztahů mezi Rakouskem nebo příslušníky rakouskými a příslušníky bývalého císařství rakouského o vztazích téhož rázu mezi Rakouskem nebo příslušníky rakouskými, a příslušníky bývalého království uherského, zmíněných v článku 246 této smlouvy.
Peníz dávek a daní z majetku, které byly zavedeny neb zvýšeny po 3. listopadu 1918 a postihují majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého království uherského nebo které by mohly býti zavedeny neb zvýšeny až do navrácení podle ustanovení této smlouvy neb, jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství, jež nebyly podrobeny mimořádným opatřením válečným, až do uplynutí tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude vrácen oprávněným.
Navrácený majetek, práva a zájmová účastenství nebudou podrobeny nižádné dávce, uložené na kterékoli jiné jmění nebo kterýkoli jiný podnik téže osoby, od okamžiku, kdy bude tento majetek odvezen z Maďarska nebo kdy provozování takového podniku tam přestane.
Jestliže jakékoli daně byly předem zaplaceny z majetku, práv a zájmových účastenství vzatých z Maďarska, bude oprávněným vrácen onen podíl těchto dávek, který byl zaplacen za celou dobu následující po tom, co majetek, práva a zájmová účastenství byly vzaty jinam.
Ustanovení článků 231 d) a 254 této smlouvy o měně, v jaké jest platiti, a o kursu užije se v příslušných případech o placení pohledávek, o kterých mluví odstavec 1. tohoto článku.
Odkazy, dary, stipendia a nadání všech druhů, založené neb zřízené v bývalém království uherském a určené příslušníkům tohoto, budou Maďarskem, pokud jsou tato nadání na jeho území, dány k disposici té mocnosti spojené nebo sdružené, jejímiž příslušníky ty osoby nyní jsou, nebo jejímiž příslušníky se stanou důsledkem ustanovení této smlouvy nebo smluv uzavřených za účelem uspořádání věcí doby přítomné, a to v takovém stavu, v jakém byly dne 28. července 1914, přihlížejíc k platům, jež byly k účelům nadací řádně vykonány.
V tom případě, kde stanovy rodinných nadání, která zůstanou nadále ve státní správě maďarské, činí požitky těchto nadací odvislými od státního občanství maďarského, podrží presumptivní beneficiáři svá práva na pense, výplaty výchovné, věna a jiné výhody, a to i tehdy, když se stali anebo později se stanou, ve smyslu této smlouvy nebo smluv uzavřených za účelem uspořádání věcí doby přítomné příslušníky některého ze států, jemuž byla nebo budou některá území bývalého království uherského řečenými smlouvami postoupena.
V případě, kdy po vymření rodiny, v jejíž prospěch takové nadání bylo založeno, peníze měly připadnouti státu maďarskému nebo některé instituci nalézající se ve státě maďarském, přejde postupní právo na ten stát, do kterého příslušel poslední beneficiář.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379163 Verze : 0
ČÁST XI.


VZDUCHOPLAVBA.


Článek 260.
Vzducholodi mocností spojených nebo sdružených budou požívati plné svobody přeletu a přistání na území Maďarska a budou účastny stejných výhod jako vzducholodi maďarské, zvláště v případě nouze.


Článek 261.
Vzducholodi mocností spojených nebo sdružených budou na cestě do kterékoli cizí země požívati práva přeletěti území Maďarska, ovšem šetříce řádů, jež by Maďarsko snad zavedlo a jež budou stejně platiti pro vzducholodi maďarské i pro vzducholodi zemí spojených a sdružených.


Článek 262.
Letiště pro vzducholodi v Maďarsku otevřená veřejné domácí dopravě budou otevřena i vzducholodím mocností spojených a sdružených, jež tam budou rovnoprávné se vzducholoďmi maďarskými co do poplatků všech druhů, čítaje v to dávky z přistání a zaopatření.


Článek 263.
S výhradou hořejších ustanovení podléhá právo letu, průletu a přistání, obsažené v článcích 260, 261 a 262, řádům, které by Maďarsko uznalo za nutno zavésti; rozumí se, že těchto řádů bude užito bez rozdílu i na vzducholodi maďarské i na vzducholodi zemí spojených a sdružených.


Článek 264.
Vysvědčení o státní příslušnosti, o schopnosti k letu, průkazy o letecké způsobilosti, jakož i povolení vydaná nebo za pravoplatná uznaná kteroukoli z mocností spojených a sdružených budou uznány v Maďarsku za platné a rovnocenné s vysvědčeními, průkazy a povoleními vydanými Maďarskem samým.


Článek 265.
Pokud jde o vnitrostátní obchodní vzduchoplavbu, bude v Maďarsku se vzducholoďmi mocností spojených a sdružených nakládáno jako se vzducholoďmi státu požívajícími největších výhod.


Článek 266.
Maďarsko se zavazuje zavésti vhodná opatření, aby se zajistilo, že se vzducholoď maďarská letící nad jeho vlastním územím podrobí pravidlům o světlech a signálech, o plavbě vzduchem a o pohybech poblíž letišť a nad nimi tak, jak jsou tato pravidla stanovena úmluvou o vzduchoplavbě, sjednanou mezi mocnosti spojenými a sdruženými.


Článek 267.
Závazky uložené ustanoveními této Části zůstanou v platnosti až do 1.ledna 1923, leda že by před tím Maďarsko bylo přijato do Společnosti národů nebo že by mu bylo dovoleno se souhlasem mocností spojených a sdružených přistoupiti k úmluvě těchto mocností o plavbě vzduchem.


ČÁST XII.


PŘÍSTAVY, VODNÍ CESTY A ŽELEZNICE.


ODDÍL I.


OBECNÁ USTANOVENÍ.


Článek 268.
Maďarsko se zavazuje poskytnouti svobodu průvozu přes své území osobám, zboží, lodím, člunům, vagonům a poště, pocházejícím z území nebo určeným do území kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, ať už jde o mocnost pohraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní průvoz, nejvhodnějších, buď po železnicích, po splavných vodních tocích nebo průplavech.
Takové osoby, zboží, lodi, čluny, vagony a pošta nebudou podrobeny žádným průvozním poplatkům ani zbytečným průtahům neb omezením a budou míti v Maďarsku právo, aby s nimi bylo nakládáno stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev, i ve všech jiných směrech.
Průvozní zboží bude prosto jakéhokoli cla i jiných podobných poplatků.
Všechny poplatky nebo dávky ukládané průvozní dopravě musí býti rozumné hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na vlastnictví nebo na státní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoli části celkové průvozní trati.


Článek 269.
Maďarsko se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakéhokoliv dozoru na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani žádné jiné organisaci, společnosti ani soukromé osobě interesované na dopravě, aby jakýmkoli způsobem působily při službě správní k onomu účelu zřízené, nebo vykonávaly v tomto směru přímý neb nepřímý vliv.


Článek 270.
Maďarsko má zakázáno, aby nedělalo přímo ani nepřímo rozdílu a neposkytovalo výhod co do dávek, poplatků aneb zákazů týkajících se dovozu do svého území aneb vývozu z něho, šetříc zvláštních závazků obsažených v této smlouvě, co do podmínek a cen přepravních pro zboží aneb pro osoby určené do jeho území aneb z něho přicházející, ať už by šlo o rozdíl podle pohraničního místa vstupního aneb výstupního, či podle povahy, podle vlastnictví nebo podle vlajky použitých prostředků dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), či o rozdíl podle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek dopravní původně aneb naposled vyjel, nebo podle jeho konečného aneb nejbližšího určení, podle směru cesty aneb podle míst překladních, či podle toho, zda bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno přímo přístavem maďarským nebo nepřímo kterýmkoli cizím přístavem, či podle toho, bylo-li zboží dovezeno aneb vyvezeno po zemi aneb vzduchem.
Maďarsko má zejména zakázáno, aby nezavádělo v neprospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoli z mocností spojených a sdružených žádného příplatku, nebo přímé neb nepřímé odměny pro vývoz nebo dovoz přes přístavy maďarské neb cizí, po lodích a člunech maďarských aneb cizích, zejména ve formě tarifů kombinovaných. Maďarsko má zakázáno, aby nepodrobovalo osob neb zboží dopravovaného přes přístav aneb po lodi nebo člunu některé z mocností spojených nebo sdružených žádným formalitám a průtahům, kterým by tyto osoby anebo toto zboží, nebyly podrobovány, kdyby byly dopravovány přes přístav maďarský nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu maďarského nebo lodi neb člunu některé jiné mocnosti.


Článek 271.
Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl převod zboží přes hranice Maďarska co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu, pochází-li zboží z území mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území či v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jaké platí pro zboží téhož druhu, dopravované územím maďarským za podobných podmínek přepravních.
Zvláště přeprava zboží podléhajícího rychlé zkáze bude se díti dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.


Článek 272.
Námořní přístavy mocností spojených a sdružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na maďarských železnicích aneb splavných vodách rakouských ve prospěch kteréhokoli přístavu některé jiné mocnosti.


Článek 273.
Maďarsko nesmí odmítnouti účast při tarifech neb sestavách tarifních, které by měly za účel zajistiti přístavům některé z mocností spojených a sdružených stejné výhody, jaké by Maďarsko bylo poskytlo přístavům některé jiné mocnosti.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379166 Verze : 0
ODDÍL II.


PLAVBA.


HLAVA I.


SVOBODA PLAVBY.


Článek 274.
Se státními příslušníky mocností spojených a sdružených, jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každé příčině jednati stejně ve všech přístavech a na vnitrozemských vodních cestách maďarských jako s příslušníky maďarskými, jejich majetkem, loďmi a čluny.
Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoli mocnosti spojené a sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující do všech nebo ze všech přístavů neb míst na území maďarském, jež mohou býti přístupny lodím a člunům maďarským, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími, pokud jde o jakékoli výhody a dávky přístavní a nábřežní, počítajíc v to výhody při pobytu, při nakládání a skládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, ze služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoli rázu, vybírané jménem a ve prospěch vlády, úředníků veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv.
Poskytlo-li by Maďarsko zvláštní výhody některé mocnosti spojené nebo sdružené nebo jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny mocnosti spojené a sdružené.
Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních, vystěhovaleckých a přistěhovaleckých neb z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.


HLAVA II.


KLAUSULE O DUNAJI.


I.


USTANOVENÍ SPOLEČNÁ ŘÍČNÍM SÍTÍM PROHLÁŠENÝM ZA MEZINÁRODNÍ.


Článek 275.
Dunaj od Ulmu prohlašuje se za mezinárodní a spolu s ním každá splavná část této vodní sítě, která slouží více než jednomu státu za přirozený přístup k moři, ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, rovněž průplavy poboční a koryta plavební, které by byly postaveny buď k zdvojení nebo k zdokonalení přirozeně splavných částí řečených říčních sítí, anebo k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku.
Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim rozšířiti na každou část shora uvedené říční sítě, která není pojata v obecné definici.


Článek 276.
Na cestách prohlášených v předcházejícím článku za mezinárodní bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech mocností na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetku a vlajky kterékoli z těchto mocností činiti rozdíl mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívali největších výhod.


Článek 277.
Maďarské lodi nesmějí provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé mocnosti spojené a sdružené bez jejího zvláštního povolení.


Článek 278.
Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody, mohou se z člunů používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, které mohou býti proměnlivé podle jednotlivých oddílů řeky. Poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby byl přiměřeným způsobem kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšení řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu kromě při podezření z podloudnictví nebo z přestupku.


Článek 279.
Průvoz cestujících, lodí a zboží bude se díti podle obecných podmínek stanovených v Oddíle I.
Náležejí-li oba břehy mezinárodní řeky témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečeti nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující transitující jsou prosti všech celních formalit. Nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených státem poříčním.


Článek 280.
Ani podél toku, ani v ústí shora uvedených vodních cest nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této Části.
Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť a jiných obdobných zařízení podle sazeb veřejně vyhlášených.


Článek 281.
Není-li zvláštní organisace ku provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní části splavné sítě, jest každý poříční stát povinen učiniti vhodným způsobem opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.
Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v mezinárodní komisi dovolati se soudu ustanoveného k tomu účelu Společností národů.


Článek 282.
Stejně se bude postupovati, kdyby některý poříční stát podnikl takové práce, které by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud uvedený v předchozím článku může naříditi zastavení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv týkajících se zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i ostatních zájmů státních, které při souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v mezinárodní komisi budou míti přednost před potřebami plavby.
Stížnost k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.


Článek 283.
Řád vyjádřený hořejšího články 276 a 278 až 282 bude nahrazen řádem zavedeným obecnou úmluvou, jež bude ujednána mocnostmi spojenými a sdruženými a schválena Společností národů a jež se bude týkati vodních cest, kterým by řečená úmluva přiznala ráz mezinárodní. Tato úmluva bude se moci vztahovati zvláště k celku nebo k části říční sítě dunajské, jak je vzpomenuta svrchu, jakož i k jiným částem této říční sítě, které by tu mohly býti pojaty v obecné definici.
Maďarsko se zavazuje ve shodě s článkem 314, že přistoupí k této obecné úmluvě.


Článek 284.
Maďarsko postoupí zúčastněným mocnostem spojeným a sdruženým nejdéle do tří měsíců po době, kdy mu to bude notifikováno, část vlečných parníků a člunů, které zbudou v matrikách přístavů říčních sítí, uvedených v článku 275, až budou vyloučeny ty, které mají býti napřed odevzdány proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady. Maďarsko postoupí rovněž materiál všeho druhu, nezbytný k užívání těchto říčních sítí, mocnostem spojeným a sdruženým.
Počet postoupených vlečných parníků a člunů a úhrn postoupených pomůcek i rozdělení jich budou určeny od rozhodčího nebo rozhodčích jmenovaných Spojenými státy americkými; toto určení se stane s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran, zejména na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.
Všechny postoupené lodí musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z lodí posledně postavených.
Budou-li postupy podle tohoto článku budou vyžadovati nabytí vlastnictví, budou od rozhodčího neb rozhodčích stanovena práva bývalých vlastníků podle stavu z 15. října 1918 a výše odškodnění, jež se jim má zaplatiti, jakož i v každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění. Kdyby bylo rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění náleží přímo nebo nepřímo státům povinným k náhradám, určí tito rozhodčí částku, která z tohoto důvodu bude připsána těmto státům ku prospěchu.
Pokud se týče Dunaje, jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení rozhodčího nebo rozhodčích svrchu vzpomenutých všechny otázky týkající se trvalého rozdělení lodí, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost by byly příčinou rozporu mezi státy, a otázky týkající se podmínek tohoto rozdělení.
Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení bude svěřena komisi utvořené ze zástupců Spojených států amerických, říše britské, Francie a Italie. Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo využití těchto lodí pro zájmy obecné, prostřednictvím některé místní organisace anebo, nebude-li to možné, ujme se tohoto úkolu sama, aniž však bude tím ublíženo rozdělení trvalému.
Toto prozatímní využití bude pokud možno založeno na zásadách obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude užito způsobem, který určí komise reparační.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379168 Verze : 0
II.


ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DUNAJI.


Článek 285.
Evropská dunajská komise bude vykonávati znovu svoji předválečnou pravomoc. Zatím budou však v ní zastoupeny toliko Velká Britanie, Francie, Italie a Rumunsko.


Článek 286.
Od místa, kde přestává pravomoc evropské komise, bude síť dunajská vzpomenutá v článku 275 podléhati správě mezinárodní komise složené takto:
2 zástupci pobřežních států německých;
po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a
po 1 zástupci každého v evropské dunajské komisi příště zastoupeného státu, který není státem poříčním.
Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou rozhodnutí komise přes to pravoplatná.


Článek 287.
Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a ujme se zatímně správy řeky podle ustanovení článků 276 a 278 až 282, a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, které budou určeny mocnostmi spojenými a sdruženými.
Tato mezinárodní komise bude rozhodovati většinou hlasů. Požitky členů komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.
Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní komise hrazen stejným dílem od států v komisi zastoupených.
Komisi náleží zvláště, upraviti řády pro vydávání oprávnění lodivodských, pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem lodivodství.


Článek 288.
Maďarsko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností určených mocnostmi spojenými a sdruženými; tato konference, při které zástupci Maďarska mohou býti přítomni, sejde se do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Do té doby, než bude stanoven definitivní statu, pokud se týče Dunaje, bude míti mezinárodní komise, dotčená v článku 286, pod prozatímním dozorem užívání nářadí, budov a zařízení, užívaných k provádění a udržování prací na části Dunaje mezi Turn-Severinem a Moldavou. Definitivní určení tohoto nářadální, budov a zařízení bude stanoveno konferencí dotčenou v předešlém odstavci. Maďarsko prohlašuje, že se vzdává všech práv, právních titulů a zájmových účastenství na řečeném nářadí, budovách a zařízení.


Článek 289.
Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který byl článkem 57 berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za skončený. S výhradou finančních ustanovení této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této části řeky, o vyrovnání účtů. Poplatky, které by snad byla třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Maďarskem.


Článek 290.
Jestliže by na části říční sítě, která tvoří hranici, stát československý, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo Rumunsko se zmocněním nebo jako mandatáři mezinárodní komise podnikly práce k úpravě, regulaci, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící mimo jejich území požívati práva na všechna usnadnění, potřebná k vyměřování, k provedení a udržování těchto prací.


Článek 291.
Maďarsko jest vůči evropské dunajské komisi zavázáno ke každému navrácení, každé nápravě a každé náhradě za škody, jež tato komise utrpěla za války.


HLAVA III.


VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ.


Článek 292.
Není-li jiných ustanovení a jestliže následkem stanovení nové hranice závisí vodní hospodářství (kanalisace, zaplavování, zavodňování, odvodňování a věci podobné) v jednom státě na pracích provedených na území jiného státu, nebo užívá-li se na základě předválečného stavu na území jednoho státu vody nebo vodní energie pocházející z území jiného státu, má býti mezi státy zúčastněnými sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.
Není-li jiných ustanovení, a jestliže se v jednom státě pro obecní nebo domácí potřeby používá elektřiny nebo vody, jejíž zdroj následkem stanovení nové hranice je v území jiného státu, má býti mezi zúčastněnými státy sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich. Než dojde k této dohodě, jsou elektrické centrály a závody pro dodávání vody povinny pokračovati v dodávkách tak, jako to odpovídá podmínkám a smlouvám trvavším 3.listopadu 1918.
Nedojde-li k dohodě v případě některého z předcházejících odstavců a s výhradou ustanovení článku 293, rozhodne rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů.


Článek 293.
Aby byl provedení článek 292, zřizuje se v územích bývalého království uherského, tvořících poříčí Dunaje, vyjma poříčí Olty, jakož i k obstarávání věcí spadajících do její pravomoci níže uvedené, v společném zájmu států, majících svrchovanost nad řečenými územími, stálá technická komise pro správu vod, složená z jednoho zástupce každého ze států územně zúčastněných a z předsedy jmenovaného Radou Společnosti národů.
Úkolem této komise bude přivoditi uzavření dohod zmíněných v článku 292, na ně dozírati a v případě nutnosti zajistiti jich provedení. Má udržovati a zlepšovati, obzvláště pokud se týče kácení lesů a zalesňování, jednotu říčního řádu, jakož i sem spadajících služeb, jako služby vodoměřičské a oznamování povodní. Bude se zabývati studiem otázek souvisejících s plavbou, vyjma těch, které spadají do oboru komise pro plavbu na horním Dunaji, kteréžto otázky jí bude předávati, a bude pečovati obzvláště o rybářství. Tato komise podnikne dále veškeré práce neb studia a zřídí veškeré služby, které jí budou svěřeny jednohlasnou dohodou zúčastněných států.
Komise pro správu vod se sejde do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti; vypracuje předpisy, týkající se její pravomoci a činnosti, kteréžto předpisy budou podrobeny schválení zúčastněných států.
Veškerá nedorozumění ve věcech, o nichž jedná tento článek, budou urovnána podle rozhodnutí Společnosti národů.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379169 Verze : 0
ODDÍL III.


ŽELEZNICE.


HLAVA I.


VOLNOST PRŮVOZU PRO MAĎARSKO SMĚREM K MOŘI JADERSKÉMU.


Článek 294.
Maďarsku poskytuje se volný přístup k moři Jaderskému a přiznává se mu za tím účelem volnost průvozu na území a v přístavech oddělených od bývalé monarchie rakousko-uherské.
Volností průvozu jest rozuměti volnost, která je definována v článku 268, a to až do doby, kdy bude mezi mocnostmi spojenými a sdruženými v této příčině uzavřena obecná dohoda, načež ustanovení nové dohody vstoupí na místo ustanovení onoho článku.
Zvláštními úmluvami států nebo správ zúčastněných určíse podmínky, jak vykonávati možnosti shora sjednané, a upraví se zejména způsob používání přístavů a svobodných pásem v nich, jakož i používání železnic, po nichž se tam normálně přijíždí, zavedení mezinárodní dopravy a mezinárodních tarifů (společných) s přímými jízdenkami a přímými nákladními listy, i další platnost ustanovení bernské konvence ze 14. října 1890 a podmínek doplňujících až do doby, kdy bude nahrazena novou konvencí.
Svoboda průvozu bude se vztahovati i na dopravu poštovní, službu telegrafní a telefonní.


HLAVA II.


KLAUSULE O MEZINÁRODNÍ DOPRAVĚ.


Článek 295.
Zboží přicházející z území mocností spojených a sdružených, určené do Maďarska, jakož i zboží Maďarskem transitující, jež přichází z území mocností spojených a sdružených nebo je do něho určeno, bude míti v příčině vybíraných poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a prémiím), v příčině výhod, i v každém jiném směru, na železnicích maďarských plné právo na nejvýhodnější podmínky, které platí pro zboží téhož rázu, přepravované na kterékoli trati maďarské, ať v dopravě vnitřní ať při vývozu, dovozu či průvozu za podobných podmínek přepravních, zvláště co se týče přepravní délky. Na žádost jedné nebo několika mocností spojených nebo sdružených bude téhož pravidla užito při zboží těmito mocnosti jmenovitě označeném, jež, přicházejíc z Maďarska, jest určeno do jejich území.
Jakmile některá z mocností spojených neb sdružených Maďarsko o to požádá, musí býti zavedeny mezinárodní tarify, sestavené podle sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém, a zahrnující přepravu s přímými nákladními listy.
Bez újmy ustanovení článků 272 a 273 zavazuje se Maďarsko, že zachová na svých vlastních tratích soustavu tarifů, jaké platily před válkou pro dopravu s přístavy jaderskými a černomořskými hledíc k jejich soutěži se severními přístavy německými.


Článek 296.
Jakmile nabude tato smlouva působnosti, obnoví Vysoké smluvní strany, pokud se které z nich týče, a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku, konvence a úpravy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16. června 1898 a 19. září 1906.
Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, o dopravě osob, zavazadel a zboží po železnicích smluvena nová konvence v náhradu za bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy výše uvedené, bude tato nová konvence, jakož i podmínky doplňující, platné pro mezinárodní přepravu po železnicích, jimž tato konvence bude moci býti základem, Maďarsko vázati i tenkráte, jestliže odmítla tato moc účastniti se projednávání této konvence nebo k ní přistoupiti. Dokud nebude uzavřena nová konvence, bude se Maďarsko říditi ustanoveními konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož i podmínkami doplňujícími.


Článek 297.
Maďarsko bude povinno účastniti se práce o zavedení dopravy s přímými jízdenkami pro osoby a jejich zavazadla, požádá-li o to jedna nebo několik mocností spojených a sdružených, aby zajistila železniční spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v transitu před území maďarské; Maďarsko bude za tím účelem zejména povinno přejímati vlaky a vozidla, přijíždějící z území mocností spojených a sdružených, a dopravovati je alespoň takovou rychlostí, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nebudou sazby platné pro tato přímá spojení větší nežli sazby platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě maďarské za stejných podmínek rychlosti a pohodlí.
Tarify platné za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu vystěhovalců na maďarských železnicích do přístavů anebo z přístavů mocností spojených neb sdružených nesmějí nikdy ukládati vyšší sazbu kilometrovou, nežli budou nejvýhodnější tarify, které platí na řečených železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu nebo z něho přijíždějící, hledě i ke všem prémiím anebo refakcím.


Článek 298.
Maďarsko se zavazuje, že nezavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, opatření policejní, zdravotní nebo kontrolní, jež by platilo jen pro přímou dopravu uvedenou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů mocností spojených a sdružených, a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.


Článek 299.
Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou vnitrozemskou, ať z přímým nákladním listem či bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro část projetou po železnici.


HLAVA III.


VOZIDLA.


Článek 300.
Maďarsko se zavazuje, že maďarské vagony budou vystrojeny tak,
1. aby mohly býti zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch mocností spojených a sdružených, které přistoupily k bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, a aby se tím neporušilo působení průběžné brzdy, která by snad do desíti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v oněch zemích byla zavedena;
2. aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků jezdících po tratích maďarských.
S vozidly mocností spojených a sdružených bude na tratích maďarských nakládáno v příčině oběhu, udržování a oprav stejně jako s vozidly maďarskými.


HLAVA IV.


POSTOUPENÍ ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ.


Článek 301.
S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na postoupení přístavů, vodních cest a železnic, ležících na územích postoupených podle této smlouvy, a s výhradou ustanovení finančních, týkajících se koncesionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se postoupení železnice za těchto podmínek:
1. Stavby a výstroj všech železnic odevzdají se zúplna v dobrém stavu.
2. Bude-li některé z mocností spojených a sdružených Maďarskem postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.
3. Pro trati, které nemají vlastních vozidel, provedou rozdělení vozidel na síti, k níž tyto trati náležejí, komise znalců, jmenované mocnostmi spojenými a sdruženými, v nichž bude Maďarsko zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918, k dálce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a rozsahu dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech postoupiti, stanoví podmínky jejich převzetí a opatří zatímně, čeho třeba k zajištění jejich oprav v dílnách maďarských.
4. Zásoby, výstroj a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla.
Ustanovení hořejších odstavců 3 a 4 platí i pro trati bývalého Ruského Polska, přestavěné úřady rakousko-uherskými na normální rozchod; k těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě rakouských a uherských státních drah.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379170 Verze : 0
HLAVA V.


USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH TRATÍCH ŽELEZNIČNÍCH.


Článek 302.
Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země pro všecházeti zemí jinou, anebo končí-li se odbočná trať, vycházející z jedné země, v zemi jiné, tu budou, s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. Nebude-li mezi těmito správami dosaženo souhlasu o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců, jak ustanoveno v článku předchozím.
Obzvláště úprava o provozu trati Csata - Lučenec zaručí v každém směru přímý průjezd československým vlakům s československým pohonem a personálem maďarským územím. Nebude-li však rozhodnuto jinak, skončí toto právo průjezdu buďto po dohotovení přímé trati Csata - Lučenec, běžící pouze územím, československým, anebo nejpozději po vypršení lhůty patnácti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Právě tak úprava o provozu té části trati spojující Nagyszalontu s Aradem a Kisjenő přes Békéscsabu, která leží na území maďarském, zaručí v každém směru přímý průjezd maďarským územím rumunským vlakům s rumunským pohonem a personálem. Nebude-li však rozhodnuto jinak, skončí toto právo průjezdu buďto po dohotovení přímého spojení, běžícího pouze územím rumunským, mezi tratěmi Nagyszalonta - Békéscsaba a Kisjenő - Békéscsaba anebo po vypršení lhůty desíti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Zřízení všech nových nádraží pohraničních mezi Maďarskem a sousedními státy spojenými a sdruženými, jakož i provoz na tratích mezi těmito nádražími budou upraveny dohodou, sjednanou za stejných podmínek.


Článek 303.
Aby bylo zajištěno městu a okresu Gola na území srbsko-chorvatsko-slovinském užívání nádraží golského na maďarském území, právě tak jako železnice spojující tyto trati a okres a aby bylo zajištěno obchodu srbsko-chorvatsko-slovinskému svobodné užívání přímého železničního spojení mezi tratí Csáktornyva-Nagy-Kanisza a tratí Záhřeb - Gyékenyés po nutnou dobu a dokončení přímé železniční trati na území srbsko-chorvatsko-slovinském mezi svrchu dotčenými tratěmi, budou podmínky provozu golského nádraží a železniční trati Kotor-Barcz stanoveny úmluvou, kterou uzavrou zúčastněné železniční správy maďarská a srbsko-chorvatsko-slovinská. Jestliže tyto správy se nebudou moci shodnouti o znění této úmluvy, sporné body budou urovnány příslušnou komisí znalců dotčenou v článku 301 této smlouvy.


Článek 304.
Aby se zajistil pravidelný provoz na železničních sítích někdejšího mocnářství rakousko-uherského, na něž mají koncesi soukromé společnosti, a jež se vyplněním ustanovení této smlouvy octnou na území několika států, bude nové správní a technické ustrojení řečených sítí upraveno pro každou síť dohodou mezi koncesionářskou společností a státy územně zúčastněnými.
Rozpory, v kterých by nebylo možno dosíci shody, jakož i všechny otázky vztahující se k výkladu smluv o výkupu tratí budou předloženy rozhodčím, jež jmenuje Rada Společnosti národů.
Za Společnost rakouské Jižní dráhy bude moci žádati o toto rozhodčí řízení buď správní rada této společnosti, nebo výbor zastupující vlastníky obligací.


Článek 305.
Do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, může stát československý žádati, aby byla zlepšena železniční trať spojující na území maďarském stanice Bratislavu a Nagy-Kaniszu.
Rozdělení nákladů stane se úměrně podle výhod, které zúčastněné mocnosti budou z toho míti. Nedojde-li k dohodě, rozdělení bude provedeno rozhodčím, jmenovaným Společností národů.


Článek 306.
Pro důležitost, již má pro stát československý svobodné spojení s mořem Jaderským, přiznává Maďarsko státu československému právo jezditi svými vlaky po dílech tratí ležících na území maďarském, a to:
1.z Bratislavy do Rjeky přes Šoproň, Kamenec a Mura-Keresztur a po odbočce z Mura-Keresztur do Pragerska;
2.z Bratislavy do Rjeky přes Hegyeshalon-Csorna-Hegyfalu-Zalaber-Zalaszentiván-Mura-Keresztur a odbočky z Hegyfalu do Kamence a z Mura-Keresztur do Pragerska.
Na žádost té neb oné strany mohou býti na trati, na kterých se bude vykonávati právo průjezdu, dočasně nebo trvale pozměněny úmluvou mezi správou železnic československých, a správou oněch železnic, na kterých se bude právo průjezdu vykonávati.


Článek 307.
Vlaky, pro které bude použito práva průjezdu, nesmějí sloužiti místní dopravě, leda bude-li to mezi státem, kterým vlaky projíždějí, a státem československým smluveno.
Toto právo průjezdu zahrnuje v sobě zejména právo postaviti výtopny a dílny pro menší správky vozidel, jakož i právo ustanoviti zástupce, kteří by dohlédali na dopravu vlaků československých.
Technické, správní a finanční podmínky, za jakých bude stát československý právo průjezdu vykonávati, určí se úmluvou mezi železniční správou tohoto státu a správou propůjčených tratí v Maďarsku. Nebudou-li se moci tyto správy o ustanoveních této úmluvy shodnouti, rozsoudí sporné otázky rozhodčí, jmenovaný vládou britskou; nálezy tohoto rozhodčího budou závazné pro obě strany.
Spory o výklad nebo obtíže nepředvídané touto smlouvou bude rozhodovány stejným způsobem rozhodčím řízením, pokud by Společností národů nebyl zaveden postup jiný.


HLAVA VI.


USTANOVENÍ PŘECHODNÁ.


Článek 308.
Maďarsko vyhoví poukazům, které mu ve věcech přepravy budou dány úřadem jednajícím jménem mocností spojených a sdružených:
1. stran přepravy vojska prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob pro potřeby vojenské;
2. zatímně stran přepravy potravin pro určité kraje, ve věci co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní.


HLAVA VII.


TELEGRAFY A TELEFONY.


Článek 309.
Maďarsko se zavazuje, že bez ohledu na jakákoli opačná ustanovení trvajících úmluv poskytne na tratích pro mezinárodní transit nejvhodnějších a podle platných sazeb svobodu transitu telegrafickým zprávám a telefonickým hovorům z kteréhokoli nebo do kteréhokoli ze států spojených a sdružených, ať sousedních či nikoli. Tyto zprávy a tyto hovory nebudou zbytečně nijak zdržovány ani omezovány; v Maďarsku bude s nimi nakládáno jako s domácími ve všem, co se týče výhod a zvláště rychlosti přepravy. Žádný poplatek, výhoda ani omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na státní příslušnosti odesilatele nebo příjemce.


Článek 310.
Následkem zeměpisné polohy státu československého přijímá Maďarsko tyto odchylky od mezinárodní úmluvy telegrafní a telefonní, o které se mluví v článku 218 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy:
1. Maďarsko zřídí a bude udržovati na žádost státu československtvého přímé telegrafní linky přes území maďarské.
2. Roční poplatek, jejž bude československý stát platiti za každou z řečených linek, bude se počítati podle ustanovení úmluv svrchu uvedených; tento poplatek nebude, leda když by o tom došlo k jiné úmluvě, nižší nežli částka, jaká by se měla platiti podle řečených úmluv za počet sdělení stanovený v těchto úmluvách jakožto počet, který zakládá právo žádati o zřízení nové přímé linky, při čemž jest bráti za základ zlevněnou sazbu podle článku 23 § 5 mezinárodní úmluvy telegrafní (revise lisabonská).
3. Pokud bude stát československý platiti za některou přímou linku nejmenší roční poplatek nahoře stanovený:
a) bude ona linka úplně vyhrazena pro zprávy do státu československého nebo z něho;
b) nesmí se pro tuto linku použíti oprávnění, které dává Maďarsku článek 8 mezinárodní úmluvy telegrafní ze dne 22. července 1875, přerušiti mezinárodní spojení telegrafické.
4. Podobných ustanovení bude použito pro zřízení a udržování přímých linek telefonních. Nebude-li jiné úmluvy, bude stát československý platiti za každou přímou linku telefonní dvakrát tolik jako za přímou linku telegrafní.
5. Pozdější úmluvou mezi zúčastněnými státy budou určeny jednotlivé linky, které mají býti zřízeny, a zároveň nutné podmínky správní, technické a finanční, které nejsou obsaženy v úmluvách mezinárodních nebo v tomto článku. Nedojde-li k dohodě, budou určeny rozhodčím jmenovaným Radou Společnosti národů.
6. Ustanovení tohoto článku mohou býti kdykoli změněna úmluvou mezi Maďarskem a státem československým. Nedojde-li po deseti letech od počátku působnosti této smlouvy k dohodě mezi stranami, může rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů, k žádosti jedné nebo druhé strany změniti podmínky, podle nichž stát československý bude požívati práv tímto článkem mu daných.
7. Jestliže by došlo mezi stranami ke sporu o výklad buď tohoto článku, nebo úmluvy uvedené v odstavci 5, bude tento spor předložen k rozhodnutí Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru, který bude zřízen Společností národů.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379172 Verze : 0
ODDÍL IV.


ŘEŠENÍ SPORŮ A REVISE TRVALÝCH KLAUSULÍ.


Článek 311.
Spory, které by mezi mocnostmi zúčastněnými vznikly o výkladu a o použití ustanovení této Části této smlouvy, budou řešeny tak, jak určí Společnost národů.


Článek 312.
Společnost národů může kdykoli navrhnouti revisi oněch předcházejících článků, které se vztahují k trvalému správnímu řádu.


Článek 313.
Po třech letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Rada společnosti národů kdykoli zrevidovati ustanovení článků 268 až 274, 277, 295, 297 až 299 a 309.
Nedojde-li k revisi, nebude se po uplynutí lhůty stanovené v předešlém odstavci žádná mocnost spojená a sdružená moci dovolávati výhod kteréhokoli ustanovení obsaženého v článcích shora vytčených ve prospěch kterékoli části svého území, pro kterou by nebyla poskytla vzájemnosti. Doba tří let, do které vzájemnosti nelze požadovati, může býti prodloužena Radou společnosti národů.
Státy, kterým bylo postoupeno území někdejšího mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, nebudou se moci dovolávati výhody žádného z ustanovení svrchu vzpomenutých, leč by se zavázaly, že na území, jež na základě této smlouvy přešlo pod jejich svrchovanost, zajistí Maďarsku nakládání vzájemné.


ODDÍL V.


ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ.


Článek 314.
Bez újmy zvláštních závazků uložených touto smlouvou ve prospěch mocností spojených a sdružených zavazuje se Maďarsko, že přistoupí ke každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů mocnosti spojené a sdružené mezi sebou snad sjednaly do pěti let od
doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.


ČÁST XIII.


PRÁCE.


ODDÍL I.


ORGANISACE PRÁCE.
Ježto Společnost národů má za účel založiti obecný mír a takovýto mír může spočívati jen na podkladě sociální spravedlnosti;
ježto platné podmínky pracovní znamenají pro velký počet osob nespravedlnost, bídu a strádání, což působí takovou nespokojenost, že obecný mír a soulad jsou ohroženy a je naléhavé tyto podmínky zlepšiti:
na příklad, pokud jde o uspořádání pracovních hodin, ustálení maximálního trvání pracovního dne a týdne, o najímání pracovních sil, boj proti nezaměstnanosti, o záruku mzdy zabezpečující slušné životní podmínky, o ochranu dělníků proti všeobecným chorobám a chorobám z povolání i úrazům přivoděným prací, o ochranu dětí, nedospělých a žen, o důchody starobní a invalidní, o ochranu zájmů pracovníků zaměstnaných v cizině, zajištění zásady svobody odborového sdružování, organisaci odborného a technického vyučování a o jiná obdobná opatření;
ježto tím, že některý stát nepřijme řád práce vskutku lidský, překáží se úsilí ostatních států přejících si zlepšiti osudy pracovníků ve svých vlastních zemích;
Vysoké smluvní strany, vedeny jsouce city spravedlnosti a lidskosti, právě tak jako touhou zabezpečiti trvalý světový mír, dohodly se na tomto:


HLAVA I.


ORGANISACE.


Článek 315.
Zakládá se stálá organisace mající za úlohu pracovati o uskutečnění programu vyloženého v úvodě.
Zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy této organisace a napříště členství ve Společnosti národů zakládá i členství v řečené organisaci.


Článek 316.
Stálá organisace bude se skládati:
1.z Valného shromáždění zástupců členů;
2.z Mezinárodního úřadu práce pod řízením Správní rady stanovené v článku 321.


Článek 317.
Schůze Valného shromáždění zástupců členů budou se konati, kdykoli toho bude třeba, a nejméně jednou ročně. Složeno bude ze čtyř zástupců každého člena, z nichž dva budou delegáty vlády a dva ostatní budou zastupovati jednak zaměstnavatele, jednak pracovníky příslušné k onomu členskému státu.
Každý delegát bude moci býti provázen odbornými poradci, jichž bude moci býti nejvýše dvé pro každou z jednotlivých věcí, které jsou dány na denní pořad zasedání. Budou-li předmětem jednání otázky týkající se zvláště zájmů žen, nejméně jedna z osob označených za odborné poradce musí býti žena.
Členové se zavazují, že určí delegáty a odborné poradce mimovládní ve shodě a nejvýznačnějšími odborovými organisami jednak zaměstnavatelů, jednak pracovníků své země, pokud takové organisace tam působí.
Odborní poradcové mohou se ujmouti slova jen na žádost delegáta, kterému jsou přiděleni, a se zvláštním svolením předsedy Shromáždění; hlasování se nebudou moci účastniti.
Delegát může písemným oznámením předsedovi označiti jednoho ze svých odborných poradců za svého náměstka, který se v této své vlastnosti bude moci účastniti rozprav a hlasování.
Jména delegátů a jejich odborných poradců budou oznámena vládou každého člena Mezinárodnímu úřadu práce.
Pověřovací listy delegátů a jejich odborných poradců budou verifikovány Shromážděním, jež může dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů odmítnouti přijetí kteréhokoli delegáta neb odborného poradce, o kterém soudí, že nebyl určen v souhlase s ustanoveními tohoto článku.


Článek 318.
Každý delegát bude míti právo, aby hlasoval individuelně o všech otázkách předložených k úvaze Shromáždění.
Nebyl-li by jeden z členů určil jednoho z delegátů mimovládních, na kterého má právo, bude míti druhý mimovládní delegát právo, aby se účastnil rozprav Shromáždění, ale nebude míti právo hlasovati.
Odmítlo-li by Shromáždění na základě moci dané mu článkem 317 připustiti delegáta některého člena, použije se ustanovení tohoto článku, jako by onen delegát nebyl býval jmenován.


Článek 319.
Zasedání Shromáždění budou se konati v sídle Společnosti národů anebo v kterémkoli jiném místě, které by bylo určeno Shromážděním v předešlém zasedání dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.


Článek 320.
Mezinárodní úřad práce zřídí se v sídle Společnosti národů a bude součástí souboru zařízení Společnosti.


Článek 321.
Mezinárodní úřad práce budepodřízen Správní radě složené ze čtyřiadvacíti osob ustanovených podle těchto předpisů:
Správní rada Mezinárodního úřadu práce bude složena takto:
dvanáct osob zastupujících vlády;
šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zaměstnavatele;
šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zřízence a dělníky.
Ze dvanácti osob zastupujícími vlády bude osm jmenováno od členů, jejichž průmyslový význam je nejznačnější, a čtyři budou jmenovány od členů zvolených k tomu cíli od vládních delegátů ve Shromáždění, vyjímajíc delegáty osmi členů vzpomenutých výše.
Případné spory o otázce, kteří členové mají nejznačnější průmyslový význam, budou rozhodovány Radou Společnosti národů.
Mandát členů Správní rady bude trvati tři léta. Způsob obsazování uprázdněných míst a ostatní otázky stejného druhu budou řešeny Správní radou s výhradou schválení Shromáždění.
Správní rada zvolí jednoho ze svých členů předsedou a ustanoví si svůj jednací řád. Bude zasedati v obdobích, která si sama určí. Mimořádné zasedání musí býti konáno, kdykoli nejméně deset členů Rady o to písemně požádá.


Článek 322.
V čelo Mezinárodního úřadu práce bude postaven ředitel; bude určen Správní radou, od níž dostane své instrukce a jíž bude odpověden za správnou činnost Úřadu, jakož i za provedení všech ostatních úkolů, které mu budou snad svěřeny.
Ředitel neb jeho náměstek účastní se všech zasedání Správní rady.


Článek 323.
Personál Mezinárodního úřadu práce bude jmenován ředitelem. Volba jeho musí padnouti na osoby různých národností, pokud se to srovnává se snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu. Jistý počet těchto osob musí býti ženy.


Článek 324.
Mezinárodní úřad práce bude soustřeďovati a oznamovati veškeré údaje vztahující se na mezinárodní úpravu poměrů pracovníků a řádů pracovních, jakož i zvláště zkoumati otázky, které jsou navrženy za předmět porad Shromáždění za účelem uzavření mezinárodních úmluv, a prováděti veškerá zvláštní šetření předepsaná Shromážděním.
Bude pověřen přípravou denního pořadu pro zasedání Shromáždění.
Ve shodě s ustanoveními této Části této smlouvy bude plniti úkoly, které mu připadají v příčině všech mezinárodních sporů.
Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoli jiné řeči, kterou Správní rada uzná za vhodnou, periodický věstník věnovaný studiu otázek týkající se průmyslu a práce a majících význam mezinárodní.
Vůbec bude míti, mimo činnost označenou v tomto článku, všechny ostatní pravomoci a úkoly, jež Shromáždění uzná za vhodno mu přiděliti.


Článek 325.
Ministerstva členů zabývající se otázkami dělnickými budou se moci přímo stýkati s ředitelem skrze zástupce své vlády ve Správní radě Mezinárodního úřadu práce aneb, není-li takovéhoto zástupce, skrze jakéhokoli jiného funkcionáře řádně kvalifikovaného a příslušnou vládou k tomu určeného.


Článek 326.
Mezinárodní úřad práce bude moci žádati o součinnost generálního úřadu tajemnického Společnosti národů ve všech otázkách, v kterých tato součinnost může býti poskytnuta.


Článek 327.
Každý člen bude hraditi náklady cesty a pobytu svých delegátů a jejich odborných poradců, jakož i svých zástupců účastnících se zasedání Shromáždění a Správní rady, podle povahy případu.
Všechny ostatní náklady Mezinárodního úřadu práce, zasedání Shromáždění neb zasedání Správní rady budou ředitelovi hrazeny generálním tajemníkem Společnosti národů ze všeobecného rozpočtu Společnosti.
Ředitel bude odpověden generálnímu tajemníkovi Společnosti národů z použití všech částek, které mu budou vyplaceny ve shodě s ustanoveními tohoto článku.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379178 Verze : 0
HLAVA II.


JEDNACÍ ŘÁD.


Článek 328.
Správní rada ustanoví jednací pořad pro zasedání Shromáždění, prozkoumajíc všechny návrhy podané vládou kteréhokoli člena aneb kteroukoli jinou organisací jmenovanou v článku 317 o věcech, jež mají býti dány na tento denní pořad.


Článek 329.
Ředitel bude obstarávati funkce tajemníka Shromáždění a má dodati denní pořad každého zasedání čtyři měsíce před zahájením tohoto zasedání každému členu a skrze něho delegátům mimovládním, jakmile tito delegáti budou určeni.


Článek 330.
Každá vláda členů bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona navrhovaná věc byla dána na denní pořad zasedání. Důvody ospravedlňující tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím rozkladě zaslaném řediteli, který jej oznámí členům Stálé organisace.
Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou nicméně na denním pořadu, rozhodne-li tak Shromáždění dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.
Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou většinou Shromáždění rozhodne, že má býti zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci předchozím), bude dána na denní pořad následujícího zasedání.


Článek 331.
Shromáždění si určí svůj jednací řád; zvolí si svého předsedu; může jmenovati komise, jež pověří předložením zpráv o všech otázkách, které uzná za nutno podrobiti zkoumání.
Prostá většina hlasů přítomných členů Shromáždění bude rozhodovati ve všech případech, v kterých kvalifikovaná většina není výslovně ustanovena jinými články této Části této smlouvy.
Hlasování jest neplatné, je-li počet odevzdaných hlasů menší než polovice počtu delegátů přítomných při zasedání.


Článek 332.
Shromáždění může přiděliti komisím, které zřídí, odborné poradce, již budou míti hlas poradní, nikoli však rozhodující.


Článek 333.
Vysloví-li se Shromáždění pro přijetí návrhů vztahujících se na věc danou na denní pořad, bude mu rozhodnouti o tom, zda návrh má nabýti formy: a) "doporučení", které má býti předloženo zkoumání členů k tomu cíli, aby se mu dodalo účinnosti formou státního zákona neb jinak;
b) či návrhu mezinárodní úmluvy, která má býti členy ratifikována.
V obou případech je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných delegátů, aby doporučení neb návrh úmluvy byl přijat při konečném hlasování Shromáždění.
Při vydávání doporučení neb návrhu úmluvy obecně platných má Shromáždění míti zřetel na země, v nichž podnebí, nedokonalý vývoj průmyslové organisace neb jiné zvláštní okolnosti utvářejí podstatně odchylné podmínky průmyslu, a má navrhnouti takové modifikace, jež pokládá za potřebné, aby se vyhovělo zvláštním podmínkám oněch zemí.
Jeden exemplář doporučení neb návrhu úmluvy bude podepsán předsedou Shromáždění a ředitelem a odevzdán k rukám generálního tajemníka Společnosti národů. Ten dodá ověřený opis doporučení neb návrhu úmluvy každému členovi.
Každý člen se zavazuje předložiti do roka od konce zasedání Shromáždění (anebo bylo-li následkem mimořádných okolností nemožno učiniti tak během roku, ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později než osmnáct měsíců po konci zasedání Shromáždění) doporučení neb návrh úmluvy činiteli neb činitelům, do jejichž příslušnosti věc patří, aby byla uzákoněna aneb jinak uvedena v platnost.
Jde-li o doporučení, členové uvědomí generálního tajemníka o vydaných opatřeních.
Jde-li o návrh úmluvy, oznámí člen, který obdržel souhlas příslušného činitele neb činitelů, svou formální ratifikaci úmluvy generálnímu tajemníkovi a učiní taková opatření, jaká budou nutná, aby ustanovení řečené úmluvy byla uvedena v skutek.
Nevyhoví-li se některému doporučení zákonodárným nebo jiným opatřením způsobilým k tomu, aby toto doporučení bylo uvedeno v skutek, aneb nesetká- li se návrh úmluvy se souhlasem příslušného činitele neb činitelů, nebude člen míti na sobě žádného jiného závazku.
Jde-li o stát federativní, jehož pravomoc stran přistoupení k úmluvě ve věcech vztahujících se na práci podléhá určitým omezením, bude vláda míti právo pokládati návrh úmluvy, na který se tato omezení vztahují, za pouhé doporučení a použije se na tento případ oněch ustanovení tohoto článku, která se vztahují na doporučení.
Hořejší článek bude vykládán ve shodě s touto zásadou:
V žádném případě nebude žádáno na žádném členu, aby následkem toho, že Shromáždění přijalo nějaké doporučení neb nějaký návrh úmluvy, umenšil ochranu už poskytnutou vlastním zákonodárstvím pracovníkům, o něž jde.


Článek 334.
Každá takto ratifikovaná úmluva bude zapsána generálním sekretářem Společnosti národů, ale bude zavazovati jen členy, kteří ji ratifikovali.


Článek 335.
Každý návrh, který nedosáhl v celkovém konečném hlasování dvoutřetinové většiny hlasů odevzdaných přítomných členy, může býti předmětem zvláštní úmluvy mezi těmi členy Stálé organisace, kteří si tak přejí.
Každá takováto zvláštní úmluva musí býti oznámena příslušnými vládami generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který ji dá zapsati.


Článek 336.
Každý člen se zavazuje, že předloží Mezinárodnímu úřadu práce výroční zprávu o opatřeních, jež učinil za účelem provedení úmluv, ke kterým přistoupil. Tyto zprávy budou upraveny ve formě předepsané Správní radou a musí obsahovati podrobnosti, jež Správní rada bude požadovati.
Ředitel předloží přehled těchto zpráv nejbližšímu zasedání Shromáždění.


Článek 337.
Každá stížnost podaná Mezinárodnímu úřadu práce některou odborovou organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou, že některý z členů nezabezpečil uspokojivým způsobem provedení úmluvy, k níž přistoupil, může býti odevzdána Správní radou příslušné vládě a tato vláda může býti vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení, jež uzná za vhodné.


Článek 338.
Nepodá-li dotčená vláda žádného prohlášení v přiměřené lhůtě, aneb nezdá-li se učiněné prohlášení Správní radě uspokojujícím, bude míti Správní rada právo, aby uveřejnila reklamaci a po případě i odpověď, které se jí dostalo.


Článek 339.
Každý člen může podati stížnost u Mezinárodního úřadu práce proti jinému členu, který podle jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím způsobem provedení úmluvy, kterou oba na základě předchozích článků ratifikovali.
Správní rada, uzná-li to za vhodno, může dříve, nežli by věc vznesla na vyšetřovací komisi podle řízení níže uvedeného, vejíti ve styk s dotčenou vládou způsobem udaným v článku 337.
Neuznává-li Správní rada za nutno oznámiti stížnost příslušné vládě, aneb jestliže se přes takovéto oznámení nedostalo Správní radě v přiměřené lhůtě uspokojující odpovědi, může Rada dáti popud k ustavení vyšetřující komise, jejímž úkolem bude, aby zkoumala nadhozenou otázku a podala o věci zprávu.
Totéž řízení může býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední nebo ke stížnosti některého delegáta ve Shromáždění.
Přijde-li před Správní radu otázka nadhozená podle článku 338 nebo 339, má příslušná vláda právo, nemá-li doposud zástupce v lůně Správní rady, aby určila delegáta, který by se zúčastnil jednání rady v této věci.
Rok k tomuto projednávání bude oznámen včas dotčené vládě.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379181 Verze : 0
Článek 340.
Vyšetřující komise bude složena takto:
Každý člen se zavazuje, že do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, označí tři odborníky v otázkách průmyslových, z nichž první zastupuje zaměstnavatele, druhý pracovníky a třetí jest nezávislý na jedněch i druhých. Soubor těchto osob bude tvořiti seznam, z něhož budou vybíráni členové vyšetřující komise.
Správní rada bude míti právo, aby verifikovala ověřovací listiny těchto osob a aby odmítla dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů přítomných zástupců přijmouti ty, jejichž ověřovací listiny neodpovídají předpisům tohoto článku.
Na žádost Správní rady určí generální tajemník Společnosti národů tři osoby, po jedné z každého ze tří oddělení tohoto seznamu, aby se sestoupily ve vyšetřující komisi, a určí mimo to jednu z těchto tří osob, aby řečené komisi předsedala. Žádná z těchto tří osob nesmí přináležeti členovi, který má přímý zájem na sporné věci.


Článek 341.
Byla-li by stížnost vznesena podle článku 339 na vyšetřující komisi, zavazuje se každý člen, ať má či nemá přímý zájem na sporné věci, že dá komisi k disposici všechny údaje vztahující se na spornou věc, které by byly v jeho rukou.


Článek 342.
Vyšetřující komise sestaví po zevrubném prozkoumání stížnosti zprávu, v které vyloží, co zjistila o všech skutečnostech, jež umožňují přesně stanoviti dosah sporu, jakož i to, co uzná za dobré doporučiti stran opatření, která se mají učiniti, aby se vyhovělo stěžující si vládě, a stran lhůt, v kterých tato opatření mají býti provedena.
Tato zpráva označí rovněž, bylo-li by třeba, trestní opatření hospodářského rázu proti příslušné vládě, jež by komise uznávala za vhodná a jichž použití ostatními vládami uzná za spravedlivé.


Článek 343.
Generální tajemník Společnosti národů dodá zprávu vyšetřující komise každé vládě interesované ve sporu a zařídí její uveřejnění.
Každá zainteresovaná vláda musí do měsíce oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti národů, zda přijímá či nepřijímá doporučení, obsažená ve zprávě komise, a když by jich nepřijímala, zda žádá, aby byl spor vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr Společnosti národů.


Článek 344.
Neprovedl-li by některý člen vhledem na doporučení neb návrh úmluvy opatření předepsaná v článku 333, může každý jiný člen vznésti tuto otázku na Stálý mezinárodní soudní dvůr.


Článek 345.
Rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora o stížnosti nebo otázce naň vznesené po rozumu článku 343 nebo 344 jest konečné.


Článek 346.
Případná usnesení neb doporučení komise vyšetřující budou moci býti potvrzena, doplněna nebo zrušena Stálým mezinárodním soudním dvorem, který může, bylo-li by třeba, označiti trestní opatření hospodářského rázu, jež by pokládal za vhodná proti provinivší se vládě a jichž použití ostatními vládami uzná za spravedlivé.


Článek 347.
Nepřizpůsobí-li se některý člen v předepsané lhůtě případným doporučením, obsaženým buď ve zprávě vyšetřující komise nebo v rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora, může každý z ostatních členů provésti proti řečenému členovi trestní opatření hospodářského rázu, jež v tomto případě zpráva komise nebo rozhodnutí soudy prohlásily za přípustná.


Článek 348.
Provinivší se vláda může v každé chvíli uvědomiti Správní radu, že učinila nutná opatření, aby se přizpůsobila doporučením buď vyšetřující komise nebo doporučením obsaženým v rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora, a může žádati Radu, aby dala generálním tajemníkem Společnosti národů sestaviti vyšetřující komisi, pověřenou úkolem zjistiti pravdivost jejích údajů. V tomto případě budou platiti ustanovení článků 340, 341, 342, 343, 345 a 346, a budou-li zprávy vyšetřující komise neb rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora příznivy provinivší se vládě, musí ostatní vlády ihned odvolati opatření rázu hospodářského, která učinily proti řečenému státu.


HLAVA III.


PŘEDPISY OBECNÉ.


Článek 349.
Členové se zavazují, že budou používati úmluv, k nimž přistoupí v souhlase s ustanoveními této Části této smlouvy, v těch svých koloniích, državách a protektorátech, které nemají úplné samovlády, s těmito výhradami:
1. že úmluva nebude neproveditelná následkem místních poměrů;
2. že změny, jichž by bylo třeba k tomu, aby se úmluva přizpůsobila místním poměrům, budou moci býti do ní pojaty.
Každý člen musí Mezinárodnímu úřadu práce oznámiti rozhodnutí, které má v úmyslu učiniti stran každé ze svých kolonií neb držav neb stran každého z těch svých protektorátů, které nemají úplné samovlády.


Článek 350.
Změny této Části této smlouvy, jež budou přijaty Shromážděním dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných od přítomných delegátů, nabudou působnosti, jakmile budou ratifikovány od států, jejichž zástupcové tvoří Radu Společnosti národů, a třemi čtvrtinami členů.


Článek 351.
Všecky otázky nebo pochybnosti vztahující se na výklad této Části této smlouvy a úmluv, které budou později uzavřeny členy podle této Části, budou podléhati rozhodování Stálého mezinárodního soudního dvora.


HLAVA IV.


PŘECHODNÁ OPATŘENÍ uvedená v mírové smlouvě s Německem ze dne 28.června 1919.


Článek 352.
První zasedání Shromáždění bude se konati v měsíci říjnu 1919. Místo a denní pořad tohoto zasedání jsou stanoveny v příloze.
Svolání a organisaci tohoto prvního zasedání obstará vláda k tomu cíli v řečené příloze určená. Vládě bude k ruce, pokud jde o přípravu listinných dokladů, Mezinárodní komise, jejíž členové jsou rovněž určeni v téže příloze.
Náklady tohoto prvého zasedání a každého následujícího zasedání až do doby, kdy potřebný úvěr bude moci býti pojat do rozpočtu Společnosti národů, budou, vyjímajíc cestovné delegátů a odborných poradců, rozděleny mezi členy v poměru stanoveném pro Mezinárodní úřad Světového spolu poštovního.


Článek 353.
Dokud se Společnost národů neustaví, budou oznámení, která by podle předcházejících článků měla býti adresována generálnímu tajemníkovi Společnosti, brána v uschování ředitelem Mezinárodního úřadu práce, který o nich uvědomí generálního tajemníka.


Článek 354.
Dokud nebude zřízen Stálý mezinárodní soudní dvůr, budou všechny spory, které naň mají býti vzneseny podle této Části této smlouvy, odkázány soudu utvořenému ze tří osob, které určí Rada Společnosti národů.
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379182 Verze : 0
PŘÍLOHA.


PRVÉ ZASEDÁNÍ SHROMÁŽDĚNÍ PRÁCE V ROCE 1919.


Místem Shromáždění bude Washington.
Vláda Spojených států amerických bude požádána, aby Shromáždění svolala.


Mezinárodní organisační komité bude se skládati ze sedmi osob, z nichž po jedné určí vláda Spojených států, Velké Britanie, Francie, Italie, Japonska, Belgie a Švýcarska. Komité může, uzná-li to za nutno, pozvati další členy, aby se dali v jeho lůně zastupovati.


Denní pořádek bude tento:
1.Provedení zásady osmihodinného pracovního dne aneb osmačtyřicetihodinného pracovního týdne.
2. Otázky, vztahující se na prostředky, jak předcházeti nezaměstnanost a čeliti jejím následkům.
3. Zaměstnávání žen:
a)před porodem nebo po porodu (počítajíc v to otázku o úhradě výdajů při mateřství);
b) při pracích nočních;
c) při pracích škodlivých zdraví.
4. Zaměstnávání dětí:
a) věk připuštění k práci;
b) práce noční;
c) práce škodlivé zdraví.
5. Rozšíření a provedení mezinárodních úmluv přijatých v Bernu roku 1906 o zákazu noční práce žen zaměstnaných v průmyslu a o zákazu používati bílého (žlutého) kostíku v zápalkovém průmyslu.


ODDÍL II.


OBECNÉ ZÁSADY.


Článek 355.
Vysoké smluvní strany uznávajíce, že tělesné, mravní a intelektuální blaho pracovníků za mzdu má podstatný význam s hlediska mezinárodního, založily, aby tohoto vznešeného cíle dosáhly, stálou organisaci vymezenou v oddílu I a přičleněnou k organisaci Společnosti národů.
Uznávají, že rozdíly podnebí, mravů, zvyklostí, hospodářské vhodnosti a tradice průmyslové činí úlohu, dosíci přímo naprosté jednotnosti v pracovních podmínkách, obtížnou. Jsouce však přesvědčeny, že práce nesmí býti pokládány prostě za předmět obchodu, mají za to, že jsou cesty a zásady směřující k úpravě podmínek pracovních, jež by se každý průmyslový celek měl snažiti uvésti v život do té míry, do které by to jeho zvláštní poměry připouštěly.
Mezi těmito cestami a zásadami jeví se Vysokým smluvním stranám zvlášť důležitými a naléhavými tyto:
1. Vedoucí zásada shora vzpomenutá prohlašuje, že práce nesmí býti pokládána prostě za zboží nebo za předmět obchodu.
2. Právo spolčovací ke každému cíli nepříčícímu se zákonům, stejně pro zaměstnané, jako pro zaměstnavatele.
3. Placení mzdy pracovníkům, jež by jim zajišťovala slušnou životní úroveň, přiměřenou době i zemi.
4.Přijetí osmihodinného dne neb osmačtyřicetihodinného týdne za cíl, jehož jest dosíci všude, kde ho ještě nebylo dosaženo.
5. Přijetí týdenního odpočinku nejméně čtyřiadvacetihodinného, který by měl pokud možná padnouti na neděli.
6. Odstranění práce dětské a závazek omeziti práci mladých lidí obojího pohlaví do té míry, jak jest nutno, aby měli možnost pokračovati ve svém vzdělávání a k tomu aby se zajistil jejich tělesný vývoj.
7. Zásada rovné mzdy bez rozdílu pohlaví za práci rovné hodnoty.
8.Pravidla vydaná v každé mezi o podmínkách pracovních musí zabezpečovati slušné hospodářské nakládání všem pracovníkům, kteří se po zákonu v zemi zdržují.
9.Každý stát musí organisovati dozorčí službu, v níž budou zúčastněny i ženy, aby se zajistilo provádění zákonů a předpisů o ochraně pracovníků.
Vysoké smluvní strany, neprohlašujíce, že by tyto zásady a cesty byly úplné neb definitivní, projevují mínění, že jsou vhodné k tomu, aby řídily politiku Společnosti národů; a že, budou-li přijaty průmyslovými celky, které jsou členy Společnosti národů, a budou-li v praxi nerušeně udržovány vhodným sborem dozorců, budou pro zaměstnance celého světa pramenem trvalého dobra.


ČÁST XIV.


KLAUSULE ROZLIČNÉ.


Článek 356.
Maďarsko se zavazuje, že uzná a schválí úmluvy, které byly nebo budou uzavřeny mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo některými z nich s kteroukoli jinou mocností o obchodu se zbraněmi a s lihovinami, jakož i o jiných předmětech, o nichž pojednávají generální akty berlínské ze dne 26. února 1885 a bruselské ze dne 2. července 1890 a úmluvy, jež je doplnily nebo změnily.


Článek 357.
Vysoké smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 s Jeho Nejjasnější Výsostí knížetem monackým a určující vztahy mezi Francií a tímto knížetstvím.


Článek 358.
Vysoké smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815 a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu 1815, kteréžto záruky zakládají mezinárodní závazky k zachování míru, konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a úmluv, prohlášení a jiných akt doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo Savojska, jak je určeno odstavcem 1 článku 92 závěreční akty vídeňského kongresu a odstavcem druhým článku 3 smlouvy pařížské ze dne 20.listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké smluvní strany berou proto na vědomí dohodu, ke které došlo mezi vládou francouzskou a vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů vztahujících se na toto pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny.
Stejně uznávají Vysoké smluvní strany, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají za vhodné.


PŘÍLOHA.


I.
Spolková rada švýcarská zpravila dne 5. května 1919 vládu francouzskou, že prozkoumavši ve stejném duchu upřímného přátelství ustanovení článku 435 mírových podmínek předložených Německu mocnostmi spojenými a sdruženými, dospěla s potěšením k závěru, že je jí možno dáti k nim svůj souhlas s těmito připomínkami a výhradami:
1. Neutrální pásmo Vysokého Savojska:
a) Bude se považovati za samozřejmé, že dokud zákonodárné sbory spolkové neratifikují dohodu, ke které došlo mezi oběma vládami o zrušení ustanovení o neutrálním pásmu savojském, nebude konečného rozhodnutí ani s jedné ani s druhé strany o této věci.
b) Souhlas, jejž dala vláda švýcarská k tomu, aby ustanovení výše dotčená byla zrušena, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a zvláště prohlášením ze dne 20. listopadu 1815.
c) Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení vzpomenutých ustanovení nebude se pokládati za platnou, nebude-li mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován. Bude dále povinností smluvních stran mírové smlouvy snažiti se o to, aby dosáhly souhlasu signatárních mocností, které podepsaly smlouvy z roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nepodepsaly mírové smlouvy nynější.
2. Svobodné pásmo Vysokého Savojska a obvodu Gex:
a) Spolková rada prohlašuje, že činí nejdůraznější výhrady, pokud jde o výklad, jaký má býti dán prohlášení vzpomenutému v posledním odstavci hořejšího článku, který má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví, že "ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům". Spolková rada by si vskutku nepřála, aby mohlo z jejího souhlasu s tímto zněním býti dovozováno, že se připojuje ke zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům dobrodiní zvláštního právního stavu, který jest zeměpisným a hospodářským poměrům přiměřený a který se osvědčil. Podle názoru Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla zavedena smlouvami shora vzpomenutými, nýbrž jen o to, aby modality výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji ke dnešním hospodářským poměrům. K předchozím připomínkám dospěla Spolková rada čtením návrhu úmluvy o příštím zřízení pásem, který byl přiložen k notě vlády francouzské ze dne 26. dubna. Činíc výhrady shora uvedené, prohlašuje Spolková rada ochotu zkoumati co nejpřátelštěji veškeré návrhy, které jí v té věci francouzská vláda uzná za vhodno učiniti.
b) Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v působnosti až do doby, kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního stavu těchto území.


II.
Francouzská vláda zaslala vládě švýcarské dne 18. května 1919 tuto notu, jako odpověď na zprávu uvedenou v předcházejícím paragrafu:
Notou ze dne 5. května t. r. ráčilo švýcarské vyslanectví v Paříži zpraviti vládu republiky Francouzské o souhlase Spolkové vlády s navrženým článkem, který má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami spojenými a sdruženými s jedné strany a Německem se strany druhé.
Francouzská vláda s radostí vzala na vědomí dohodu, ke které takto došlo, a k její žádosti návrh článku, o nějž jde, byl vládami spojenými a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek předložených zmocněncům německým.
Vláda švýcarská vyjádřila ve své notě ze dne 5. května v této otázce různé připomínky a výhrady.
Pokud jde o ony poznámky, které se týkají svobodných pásem Vysokého Savojska a obvodu Gex, klade si vláda francouzská za čest podotknouti, že stipulace posledního odstavce článku 435 je tak jasná, že nemůže vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu, a to zejména, pokud jde o zahrnuté v ní budoucí désintéressement jiných mocností než Francie a Švýcarska v této otázce, jež je v ní zahrnuto.
Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy francouzských území, o něž jde, a se zřetelem na jejich zvláštní postavení nespouští s očí žádoucnost toho, aby se jim zajistila celní soustava pro ně vhodná a aby se upravil způsobem vyhovujícím lépe dnešním poměrům způsob směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými, hledíc k obapolným zájmům.
Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu právu Francie zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice, stejně jako jest tomu na jiných částech jejích hranic teritoriálních a jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině.
Vláda Republiky béře proto s potěšením na vědomí přátelské smýšlení, s nímž se vláda švýcarská prohlašuje ochotnou zkoumati všecky návrhy francouzské, učiněné stran dohody mající nahraditi nynější právní stav řečených svobodných pásem a které vláda francouzská hodlá formulovati ve stejném duchu přátelském.
Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního stavu z roku 1815, týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje hořejší odstavec noty vyslanectví švýcarského ze dne 5. května a jehož pohnutkou zřejmě jest připraviti přechod od nynějšího právního stavu k právnímu stavu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí, které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Táž poznámka platí o ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o níž se mluví v odstavci 1 a) švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím "Neutrální pásmo Vysokého Savojska".
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379184 Verze : 0
Článek 359.
Mocnosti spojené a sdružené shodují se v tom, že tam, kde náboženské misie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami maďarskými na územích jim náležejících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto smlouvou, majetek těchto misií neb misijních společností, počítaje v to i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky sloužily k udržování misií, má býti i nadále věnován misijním účelům. Aby zajistily správné provádění tohoto závazku, vlády spojené a sdružené odevzdají takové statky správním radám jmenovaným a schváleným vládami a složeným z osob příslušejících k náboženství misie, o jejíž majetek jde.
Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce nadále neobmezený dozor nad osobami řídícími tyto misie, budou chrániti zájmy těchto misií.
Maďarsko, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že schvaluje každou dřívější nebo budoucí úpravu týkající se poslání oněch misií nebo obchodních společností, provedenou od vlád spojených a sdružených, které jsou na věci interesovány, a zříká se veškerých námitek v této příčině.


Článek 360.
S výhradou ustanovení této smlouvy se Maďarsko zavazuje, že nebude činiti proti žádné z mocností spojených a sdružených, které jsou signatáry této smlouvy, ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních pro žádnou skutečnost, že má předcházela před tím, než tato smlouva nabyla působnosti.
Toto ustanovení znamená úplné a konečné zřeknutí všech nároků tohoto druhu, jež od nynějška zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv.


Článek 361.
Maďarsko přijímá a uznává za platné a závazné každé rozhodnutí a veškerá nařízení týkající se plavidel maďarských a zboží maďarského, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se hrazení nákladů a vydané jakýmkoli soudnictvím kořistným mocností spojených a sdružených, a zavazuje se, že nebude uplatňovati jménem svých státních příslušníků žádných nároků stran těchto rozhodnutí a nařízení.
Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo přezkoumávati za podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení rakousko-uherského kořistného soudnictví, pokud se tato rozhodnutí a nařízení dotýkají vlastnických práv státních příslušníků řečených mocností neb příslušníků mocností neutrálních. Maďarsko se zavazuje dodati opisy všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i vydaná rozhodnutí a nařízení, a přijmouti i provésti doporučení učiněná po takovém přezkoumání sporů.


Článek 362.
Vysoké smluvní strany shodují se v tom, že nedojde-li později k jiným ustanovením, předseda každé komise, která se zřizuje touto smlouvou, bude míti při rovnosti hlasů právo na druhý hlas.


Článek 363.
Pokud není opačných ustanovení v této smlouvě, ve všech případech, v kterých tato smlouva předvídá řešení nějaké otázky dotýkající se určitých států zvláštní dohodou, kterou by uzavřely zúčastněné státy, jest a zůstává ujednáno mezi Vysokými smluvními stranami, že obtíže, které by se po této stránce objevily, budou urovnávány Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými až do té doby, kdy Maďarsko bude přijato za člena Společnosti národů.


Článek 364.
Výraz této smlouvy "bývalé království uherské" zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, pokud znění smlouvy neukazuje na opak. Toto ustanovení nezasahuje do práv a povinností Rakouska, pokud se týká těchto dvou území.


TATO SMLOUVA, sepsaná jazykem francouzským, anglickým a italským, bude ratifikována. Byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, mimo Část I (Úmluva o Společnosti národů) a Část XIII (Práce), v nichž text francouzský a anglický mají váhu stejnou.


Ratifikace budou uloženy co nejdříve v Paříži.


Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost přestati na tom, že oznámí vládě republiky francouzské skrze své diplomatické zástupce v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo; v tomto případě bude jim o tom odevzdati ratifikační listinu co nejdříve.
První zápis o složení ratifikací bude sepsán, jakmile smlouva bude ratifikována Maďarskem s jedné strany a třemi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými se strany druhé.
Ode dne tohoto prvního zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými stranami smluvními, které ji ratifikovaly.
Pro výpočet veškerých lhůt, o kterých mluví tato smlouva, bude toto datum dnem, kdy smlouva nabyla působnosti.
Ve všech ostatních směrech nabude smlouva působnosti pro každou mocnost dnem, kdy bude složena její ratifikace.
Vláda francouzská odevzdá každé ze signatárních mocností po souhlasném ověřeném opise protokolů o složení ratifikací.


Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto smlouvu.


Dáno v Trianonu dne čtvrtého června roku tisíc devět set dvacátého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech vlády republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze signatárních mocností.


(L. S.) HUGH C. WALLACE.
(L. S.) DERBY.
(L. S.) GEORGE H. PERLEY.
(L. S.) ANDREW FISHER.
(L. S.) THOMAS MACKENZIE.
(L. S.) R. A. BLANKENBERG.
(L. S.) DERBY.
(L. S.) A. MILLERAND.
(L. S.) F. FRANçOIS-MARSAL.
(L. S.) AUG. ISAAC.
(L. S.) JULES CAMBON.
(L. S.) PALEOLOGUE.
(L. S.) BONIN.
(L. S.) M. GRASSI.
(L. S.) K. MATSUI.
(L. S.) J. VAN DEN HEUVEL.
(L. S.) ROLIN-JAEQUEMYNS.
(L. S.) VIKYUIN WELLINGTON KOO.
(L. S.) RAFAEL MARTINEZ ORTIZ.
(L. S.) A. ROMANOS.
(L. S.) CARLOS A. VILLANUEVA.
(L. S.) R. A. AMADOR.
(L. S.) E. SAPIEHA.
(L. S.) ERASME PILTZ.
(L. S.) AFFONSO COSTA.
(L. S.) JOÂO CHAGAS.
(L. S.) DR. J. CANTACUZČNE.
(L. S.) N. TITULESCU.
(L. S.) NIK. P. PACHITCH.
(L. S.) DR. ANTE TRUMIČ.
(L. S.) DR. IVAN ZOLGER.
(L. S.) DR. EDVARD BENES.
(L. S.) STEFAN OSUSKY
(L. S.) A. BENÁRD.
(L. S.) DRASCHE LÁZÁR.


PROTOKOL.


Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých určité klausule smlouvy dnes podepsané mají býti vykonány, dohodly se VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY
takto:
1. Seznam osob, které podle článku 157, odstavce 2, má Maďarsko vydati mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán vládě maďarské do měsíce po dni, kdy nabude tato smlouva působnosti.
2. Reparační komise, o které se mluví v článku 170 a v paragrafech 2, 3 a 4 přílohy IV, jakož i zvláštní odbor, o nfěmž se mluví v článku 163, nebudou moci požadovati prozrazení tajemství výrobního a jiných důvěrných sdělení.
3. Ode dne podpisu smlouvy a během následujících čtyř měsíců bude Maďarsku možno předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání doklady a návrhy k tomu cíli, aby se uspíšila práce k nápravě škod a tím zkrátilo vyšetřování a urychlilo rozhodování.
4. Trestní stíhání bude zavedeno proti osobám, které se dopustily trestných činů, pokude jde o likvidaci maďarských statků, a mocnosti spojené a sdružené přijmou údaje a průvody, jež by snad v tomto směru maďarská vláda mohla podati.


Dáno v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, v Trianonu dne čtvrtého června roku tisíc devět set dvacátého.


DEKLARACE.
Aby na nejmenší míru omezeny byly ztráty vzniklé potopením lodí a nákladů za války a aby se usnadnilo opětné vyzdvižení lodí a nákladů, jež lze zachrániti, jakož i upravení soukromých nároků k nim se vztahujících, zavazuje se vláda maďarská poskytnouti veškeré údaje jí povědomé, jež by mohly býti užitečny vládám mocností spojených a sdružených neb jejich příslušníkům, pokud jde o lodi během nepřátelství maďarskými námořními silami potopené neb poškozené.
Tato deklarace dána v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, v Trianonu dne čtvrtého června roku tisíc devět set dvacátého.



Tato smlouva se vyhlašuje s podotknutím, že byla na základě usnesení Národního shromáždění ze dne 19. března 1921, která byla presidentem republiky Československé a ministrem zahraničních věcí podepsána a dne 26. července 1921 v ministerstvu zahraničních věcí v Paříži uložena.
Téhož dne byl sepsán v Paříži první protokol o uložení listin ratifikačních, čímž smlouva nabyla mezinárodní působnosti.


Národní Shromáždění se zároveň usneslo, že se ministru zahraničních věcí ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministerstvy učinil další opatření, kterých je třeba k provedení této smlouvy.


Současně ratifikovaly tuto smlouvu: Francie, Velká Britanie, Italie, Belgie, Rumunsko, království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Siam a Maďarsko.


Později ratifikovaly smlouvu: Řecko dne 15. října 1921 a Japonsko dne31. října 1921.


T. G. Masaryk v. r.


Dr. Beneš v. r.




Zdroj
www.portal.gov.cz
URL : https://www.valka.cz/INT-04-06-1920-Trianonska-smlouva-Zakon-102-1922-Sb-t105880#379187 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více