KV - prototyp


Tank KV byl původně vyvíjen jako odlehčená jednověžová verze tanku SMK pod vedením ing. A. Ermolajeva a Ž. Kotina. Podvozková část byla zkrácena o dvě kola na každé straně, což mělo vliv na zlepšení manévrovatelnosti a odlehčení vozidla. Odpružení zůstalo stejné torzními tyčemi, ale vzhledem k menší hnotnosti tanku byl použit nový vznětový motor V-2, čímž se při méně než poloviční zásobě paliva oproti SMK podařilo téměř zachovat dojezd vozidla. Tloušťka pancéřování byla mimo dna a stropu zesílena na 75 mm a vozidlo bylo v jedné věži vyzbrojeno po jednom kanony ráže 76,2 mm L-11 a 45 mm K20 (aby bylo vyhověno zadání). Doplňkovou výzdroj tvořily kulomety DT, po jednom v masce kanonů, ve vyvažovači věže a na věnci poklopu jako protiletadlový. Jako vnější pojítko sloužila radiostanice 71-TC-3.
Po vojskových zkouškách a přijetí do výzbroje dne 19. prosince 1939 bylo vozidlo zařazeno do stavu roty těžkých zkušebních tanků 91. tankového praporu 20. těžké tankové brigády (již s odmontovaným menším kanonem - místo něj byl kulomet DT) a bojovalo společně s T-100 a SMK proti Finsku v Zimní válce. Stroj se smíšenou posádkou (vojáci a technici s Kirovského závodu) ve složení por. Kačechin (velitel), I. Golovačev (řidič-mechanik), por. Poljakov (střelec), K. Kovš, A. Jestratov a P. Vasiljev inkasoval větší počet zásahů od PT kanonů, ani jednou se pancíř nepodařilo prorazit, pouze jednou došlo k prostřelení hlavně.
Vozidla typové řady KV dostala v sériové výrobě přednost před stroji SMK a T-100.






Zdroj
Soljankin A.G., Pavlov M.V., Pavlov I.V., Želtov I.G.: Sovetskije tjažolije tanki 1917-1941, Ekspint, Moskva 2004
Barjatinskij M.: Tjažolij tank KV, Broněkolekcija 6/2006, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2006
Kolomijec M., Moščanskij I.: Mnogobašennyje tanky RKKA, Frontovaja Iljustracija no.5/2000, Moskva 2000